Ázerbájdžán - základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní město Baku
Počet obyvatel 10,36
Jazyk Oficiální jazyk ázerbájdžánština, ruština široce rozšířená
Náboženství Islám (96 %), křesťanství (3 %), ostatní (1 %)
Státní zřízení poloprezidentská republika
Hlava státu Ilham Aliyev
Hlava vlády Ali Asadov
Název měny ázerbájdžánský manat (AZN)
Cestování
Časový posun +3 hodin (v létě +2)
Kontakty ZÚ
Velvyslanec PhDr. Milan Sedláček
Ekonomický úsek Mgr. Klára Zeldová
Konzulární úsek Ing. Pavel Kučera
CzechTrade Ing. Antonín Marčík
Czechinvest
Ekonomika 2022
Nominální HDP (mld. USD) 78,72
Hospodářský růst (%) 4,64
Inflace (%) 13,80
Nezaměstnanost (%) 6,80

Ázerbájdžán je sekulární muslimský stát v oblasti Jižního Kavkazu s převážně turkickým obyvatelstvem, který ve své novodobé podobě vznikl po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Navzdory jeho poloze na břehu Kaspického moře jej lze považovat za vnitrozemský stát, neboť postrádá přímý přístup ke světovému oceánu. Ekonomice Ázerbájdžánu jednoznačně dominuje těžba ropy a zemního plynu. Tyto komodity a jejich deriváty v roce 2022 představovaly přibližně 86 % veškerého vývozu.

Co se týče celkového stavu ekonomiky, Ázerbájdžán objektivně dosáhl ohromujícího úspěchu, když se mu v poměrně krátkém čase podařilo konsolidovat hospodářství těžce poznamenané prohranou 1. karabašskou válkou a vnitropolitickou krizí první poloviny 90. let. O velikosti tohoto úspěchu vypovídá skutečnost, že se dnes jako jediná ze zemí jihokavkazského regionu řadí dle metodologie Světové banky mezi státy s vyššími středními příjmy (upper-middle income). Zásadní roli při dosažení tohoto úspěchu sehrály zásoby ázerbájdžánské ropy, které byly na základě Dohody o dělbě zisků otevřeny zahraničním investicím. Toto rozhodnutí přineslo i svá negativa v podobě přílišné závislosti celého ázerbájdžánského hospodářství na těžbě energetických surovin. Ropný sektor se na tvorbě HDP podílí přibližně 35 %, pro rok 2023 by měl vytvářet 51 % příjmů státního rozpočtu. Vedle ropy se investiční úsilí v uplynulých letech soustředilo i na rozšíření těžby kaspického plynu a vybudování Jižního plynového koridoru přes území Gruzie, Turecka a balkánských států. Ten od svého uvedení do provozu v prosinci 2020 zásobuje plynem Itálii, Turecko nebo Bulharsko a další evropské státy mají zájem o dodávky ázerbájdžánského plynu skrze stávajícíc infrastrukturu.

Prudký pád cen ropy na světových trzích v roce 2015 naplno odhalil nebezpečí plynoucí z přílišné orientace ázerbájdžánského hospodářství na jedno jediné odvětví. Krize umocněná dlouhodobým posilováním amerického dolaru a souběžnou devalvací měn řady sousedních států měla za následek značné zpomalení výkonu ekonomiky, s jehož následky se země nestihla plně vyrovnat, než ji počátkem roku 2020 postihla dvojí krize v podobě ještě prudšího pádu cen ropy a pandemie COVID-19. Ázerbájdžánské vedení si vážnost stávající situace uvědomovalo a snažilo se problémům čelit masivní podporou rozvoje neropných odvětví ekonomiky jako je zemědělství, chemický a zpracovatelský průmysl a stavebnictví. Ekonomika zažívá v posledních dvou letech oživení a pozvolný růst je očekáván také pro rok 2023.

Ázerbájdžán nadále zůstává nejsilnější ekonomikou v regionu s podílem 60 % na celkovém HDP i suverénně největším exportérem. Lze očekávat, že hlavním předmětem zájmu bude v následujících letech post-konfliktní rekonstrukce území po 2. karabašské válce.