Ekvádor - základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Ekvádorská republika (República del Ecuador) Ekvádor je prezidentskou demokracií. Prezident: Guillermo Lasso (ve funkci od 24. května 2021) Viceprezident: Alfredo Enrique Borrero Vega Prezident je volen na 5 let s možností 1 znovuzvolení. Nově jmenovaná vláda: předseda vlády – Henry Cucalón Camacho ministr zahraničních věcí – Gustavo Manrique Miranda ministr obrany – Luis Lara Jaramillo ministr vnitra – Juan Zapata Silva ministr hospodářství a financí – Pablo Arosemena Marriott ministr výroby, zahraničního obchodu a rybolovu – Julio José Prado Lucio-Paredes ministr zdravotnictví – José Leonardo Ruales Estupiñan ministr zemědělství a dobytkářství – Eduardo Izaguirre Marín ministr energetiky a neobnovitelných přírodních zdrojů – Fernando Santos Alvite ministr veřejných prací a dopravy – Darío Herrera Falcones ministryně pro místní rozvoj a bydlení – María Gabriela Aguilera Jaramillo ministr životního prostředí a vody – José Antonio Dávalos Hernández ministryně telekomunikací a informační společnosti – Vianna Maino Isaías ministryně školství – María Brown Pérez ministr pro ekonomickou a sociální inkluzi – Esteban Bernal Bernal ministr práce – Patricio Donoso Chiriboga ministr cestovního ruchu – Niels Olsen Peet ministryně kultury – María Elena Machuca Merino ministr sportu – Sebastián Palacios Muñoz 137členný jednokomorový ekvádorský parlament Asamblea Nacional je roztříštěný jak politicky, tak početně. Noví poslanci poprvé usedli do lavic 14. května 2021 a zastupují strany a uskupení levicové, středolevé, středu a středopravé, celkem 13 subjektů. Předsedou parlamentu je nyní zástupce Movimiento CREO, Virgilio Saquicela. V takto složeném parlamentu prezident velmi obtížně prosazoval legislativní změny. Nejsilnější pozici (32 %) má hnutí bývalého prezidenta Correy. Velkým vítězstvím byl zisk strany domorodého obyvatelstva Pachakutik. V červnu r. 2022 došlo k velkým protestům a blokádám z důvodu zvyšování cen. Téměř měsíc trvající manifestace často spojené s násilnostmi přinesly zemi velké ekonomické ztráty. Zhoršuje se také bezpečnost. Boj drogových kartelů se přelévá z věznic do ulic. Vleklá politická krize vyvrcholila 17. května 2023, kdy prezident rozpustil parlament. 20. srpna by se mělo uskutečnit první kolo předčasných voleb, druhé pak 16. října. Z těchto voleb vzešlá vláda bude u moci pouze do konce řádného volebního období, tj. cca do konce května 2025.

1.2. Zahraniční politika země

Ekvádor má dlouhodobě zájem o posílení spolupráce se sousedními zeměmi, včetně regionální integrace. V posledních letech se snaží o větší přiblížení k Západu. Vydání zakladatele WikiLeaks Juliana Assange uvolnilo vztahy s USA, takže se v únoru r. 2020 uskutečnilo setkání ekvádorského a amerického prezidenta (první schůzka na nejvyšší úrovni po 20 letech). Ekvádor získal finanční pomoc na integraci více než 400 tis. venezuelských uprchlíků. Vzhledem k tomu, že nově zvolený prezident a jeho vláda se ujali funkcí 24. května 2021, konkrétní směrování zahraniční politiky nebylo zveřejněno. Ekvádor a EU každoročně realizují Politický dialog na vysoké úrovni. Ekonomické vztahy jsou upraveny Obchodní dohodou mezi EU a Ekvádorem. Ekvádor již není kvalifikován jako příjemce rozvojové pomoci. Přesto EU v rámci Víceletého indikativního programu 2014 – 2020 poskytla nejchudším regionům rozvojovou pomoc ve výši 67 mil. EUR.

1.3. Obyvatelstvo

V r. 2021 dosáhl počet obyvatel 17,8 mil., hustota zalidnění činí 53,6 ob./km2, což je nejvíce v Latinské Americe. 50,04 % obyvatelstva tvoří ženy. Největší města: Guayaquil (2,3 mil. ob.), Quito (1,9 mil. ob.), Cuenca, Santo Domingo, Machala. Etnické složení (2010): 71,9 % míšenci (běloši s původním obyvatelstvem), 7,8 % afroekvádorci, 7,1 % indiáni, 7 % běloši. Náboženství: 74 % katolíci, 10,3 % protestanti.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Ekvádorská ekonomika vzrostla v r. 2022 2,7 %, pro r. 2023 se očekává růst 1,4 %. Hlavními důvody byly: spotřeba domácností (4,6 %), vývoz (2,5 %) a tvorba hrubého fixního kapitálu (2,5 %) Spotřeba domácností dosáhla historického rekordu posledních 10 let. Spotřeba domácností rostla i díky „remesas“ (peníze zasílané Ekvádorci žijícími v zahraničí), které v r. 2022 dosáhly historického rekordu 4,7435 mld. USD (růst o 8,7 % oproti r. 2021). Podle sektorů by největší přírůstky zaznamenaly pohostinské služby (12,2 %) a rybolov a chov krevet (11,8 %). Běžný účet platební bilance registroval přebytek 2,711 mld. USD (2,4 % HDP), což je o 665,6 mil. USD více, než v předchozím roce. Celkový vývoz dosáhl 32,658 mld. USD. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku to představuje nárůst o 22,3 %. Z toho hodnota exportu neropných produktů činila 21,071 mld. USD (růst o 16,5 %). Nejdůležitějšími neropnými vývozními produkty byly krevety, banány, rybí konzervy, koncentráty olova a mědi a květiny. Největšími exportními partnery (neropné produkty) byly Čína, USA, EU, Kolumbie a Rusko. Naopak celkový dovoz představoval 30,334 mld. USD. Oproti r. 2022 došlo k nárůstu o 27,3 %. Největší podíl na dovozech měly suroviny (10,6669 mld. USD). Největšími importními partnery byly Čína, USA, EU, Kolumbie a Brazílie. Ekvádor uzavřel r. 2022 s rozpočtovým deficitem cca 2,009 mld. USD (1,7 % HDP). Ekvádor uzavřel v září r. 2021 smlouvu s MMF, díky které získá jak v r. 2021, tak v následujícím období 6 mld. USD (1,5 mld. USD přímo od MMF, zbytek od dalších mezinárodních organizací jako Světová banka, Meziamerická rozvojová banka BID, Rozvojová banka Latinské Ameriky CAF apod.) jako pomoc na oživení ekonomiky. Díky restrukturalizaci dluhu (září 2022) Ekvádor musí uhradit Číně o 1,4 mld. USD méně. Dluh k červnu 2022 činil 4,128 mld. USD. Dosažené body – platnost dluhu se podařilo posunout o 3 roky, snížení souvisejících úrokových sazeb a prodej ropy za tržní ceny. Regionální vlády obdržely v r. 2022 od centrální vlády 3,189 mld. USD (nejvíce za posledních 7 let). V r. 2022 obdrželo 8 rodin z 10 nějaký druh sociální pomoci (formou poukázek „bonos“). Na r. 2023 se počítá s dalšími výdaji do sociální oblasti. Centrální vláda uhradila regionálním vládám historické dluhy na sociálním a penzijním pojištění v celkové výši cca 650 mil. USD. Přímé zahraniční investice v r. 2022 činily 788,1 mil. USD (růst o 21,7 %). Největší část směřovala do služeb, následovaly obchod, zemědělství a lesnictví; podle původu PZI pocházely nejvíce z Uruguaye, Číny a Nizozemska. Mezinárodní rezervy ke konci r. 2022 činily 8,459 mld. USD, což je o 561 mil. USD více než v r. 2021. Meziroční inflace dosáhla v prosinci 2022 3,5 %. Nezaměstnanost ve IV. čtvrtletí r. 2022 činila 3,8 %.

Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Rozpočet Ekvádoru pro r. 2023 byl sestaven jako deficitní, a to následovně: příjmy – 23,66214 mld. USD, výdaje – 26,29205 mld. USD. Deficit 2,62991 mld. USD představuje 2,15 % HDP. Kolem 50 % příjmů by měl tvořit výběr daní. Běžný účet platební bilance zaznamenal přebytek 2,4 % HDP. Devizové rezervy dosáhly ke konci r. 2022 hodnoty 8,459 mld. USD, což je o 561 mil. USD více než v r. 2021. Podíl veřejného dluhu činil 56 % HDP, v absolutní hodnotě dluh činil 63,731 mld. USD. Meziročně poklesl o 2,5 %. Zahraniční zadluženost pak představovala 47,708 mld. USD.

2.3. Bankovní systém

Centrální a emisní bankou je Banco Central del Ecuador, další státní banky: Banco de Desarrollo del Ecuador (BDE), Národní finanční korporaci (CFN) a BanEcuador (dříve Banco Nacional de Fomento). Dohled nad bankami vykonává Superintendencia de Bancos del Ecuador. Nejdůležitější komerční banky: Banco del Pichincha www.pichincha.com – součást jedné z největších investičních skupin v zemi Banco Internacional www.bancointernacional.com.ec Banco Guayaquil www.bancoguayaquil.com Banco Bolivariano www.bolivariano.com – Grupo Financiero Bolivariano Banco del Pacífico www.bancodelpacifico.com – Grupo Banco del Pacífico Vzhledem k dolarizaci ekonomiky má centrální banka omezené pole působnosti. Klíčová úroková sazba ekvádorské centrální banky v prosinci 2022 uzavřela na 6,35 %. Celkově je bankovní sektor málo odolný vůči případnému šoku způsobenému nedostatkem likvidity.

2.4. Daňový systém

Základní daně: daň z příjmu právnických osob – společnosti s národním nebo zahraničním kapitálem zřízené v Ekvádoru a pobočky, které mají zdanitelné příjmy, podléhají od r. 2018 sazbě 25 % po odečtení výslovně stanovených nákladů (zejména obnovovací investice). Za určitých okolností může činit 28 % (společníci v daňových rájích apod.), daň z příjmu fyzických osob – jedná se o progresivní zdanění od 0 % – 35 %. Fyzické osoby mohou také využívat tzv. zvláštních odpočtů, DPH – základní daň z přidané hodnoty činí 12 %. Některé produkty (základní potraviny, léky) a služby (zdravotní péče, vzdělání, dopravní služby) se nedaní, daň z převodu deviz – 5% daň na všechny transfery poukazované do zahraničí. Na tuto daň se vztahuje množství výjimek, především v souvislosti s registrovanými zahraničními investicemi. V současné době se hovoří o zrušení této daně s cílem podpořit konkurenceschopnost ekvádorských produktů, spotřební daň – daň na specifické zboží (např. sladké nápoje, alkohol, tabákové výrobky, videohry, televizní a telefonní služby, automobily a jiné dopravní prostředky, atd.). Pohybuje se od 0 % na dovoz nejlevnějších hybridních automobilů až po 300 % na zbraně a střelivo pro soukromé účely.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Export meziročně vzrostl o 61,0 %, import o 36,6 %. Na vývozu do Latinské Ameriky se Ekvádor podílel 3,21 %, na dovozu z teritoria 3,01 %.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

EU je po Číně a USA třetím nejdůležitějším obchodním partnerem Ekvádoru, následují Kolumbie a Rusko (v případě exportu) a Kolumbie a Brazílie (v případě importu) Největší exportéři z EU: Španělsko, Německo, Itálie, Nizozemsko a Belgie, ČR byla na 12. místě. Největší importéři z EU: Španělsko, Nizozemsko, Itálie, Francie a Německo, ČR je na 19. místě. Objem evropských vývozů vzrostl o 32 %, dovozů o 15 %.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Nejdůležitějším obchodním partnerem je Čína, následovaná USA, EU, Kolumbií a Ruskem (v případě exportu) a Brazílií (v případě importu).

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Přímé zahraniční investice v r. 2022 činily 788,1 mil. USD (růst o 21,7 %). Největší část směřovala do služeb, následovaly obchod, zemědělství a lesnictví; podle původu PZI pocházely nejvíce z Uruguaye, Číny a Nizozemska. Mezinárodní rezervy ke konci r. 2022 činily 8,459 mld. USD, což je o 561 mil. USD více než v r. 2021.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU V r. 2014 podepsaly EU a Ekvádor vícestrannou FTA EU se státy Andského společenství národů. Přístupový protokol vstoupil v platnost 1. ledna 2017. S okamžitou platností byla odbourána cla na 76 % z 2 565 celních položek dovážených z EU do Ekvádoru. Pokud jde o agrární produkty, pro firmy EU je liberalizován dovoz 44,1 % položek. Pokud jde o průmyslové výrobky a produkty rybolovu, činí podíl liberalizovaných položek 62,3 %. Pro Ekvádor FTA znamená právo vyvážet do EU bez celní povinnosti 99,7 % zemědělských produktů a 100 % průmyslových produktů. Dále se také ustanovily podmínky pro možnost účasti evropských firem na veřejných zakázkách. Jedním z důležitých bodů této nové smlouvy je ochrana tzv. domácí zaměstnanosti, kdy v každé EU firmě působící na ekvádorském trhu, která má více než 10 zaměstnanců, musí být 90 % zaměstnanců ekvádorského občanství. Smlouvy s ČR V souvislosti se vstupem ČR do EU byla ukončena Obchodní dohoda mezi ČR a Ekvádorem. Ve vzájemném vztahu platí dohody a ustanovení platná mezi EU a Ekvádorem, resp. EU a Andským společenství (CAN). Bilaterální smluvní dokumenty: Rámcová dohoda o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvem elektrické energie a obnovitelných zdrojů Ekvádorské republiky (podpora spolupráce v energetice) MOU mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvem průmyslu a produktivity Ekvádoru (podpora hospodářské, průmyslové a technické spolupráce) v červnu a červenci 2018 předala česká strana Ekvádoru návrh Dohody o ochraně investic, resp. Dohody o zamezení dvojímu zdanění

3.4. Rozvojová spolupráce

Ekvádor je příjemcem rozvojové pomoci, i když ho EU již mezi čisté příjemce nezařazuje. V r. 2020 získal 269,3 mil. USD, především na boj s pandemií Covid-19. EU – 2014 – 2020 – 67 mil. EUR – především do projektů pro udržitelný rozvoj a lokální integraci a udržitelný obchod. Předpokládá se, že úplná implementace Programu bude ukončena v r. 2023. Program na období 2021 – 2027 se připravuje, přesná částka zatím není k dispozici. Zacílení projektů bude obdobné jako v předchozích letech. Ekvádor se účastní i programů EU – Latinská Amerika v oblastech lidských práv, vzdělání, inovací, životního prostředí a boje proti drogám. Pomoc od nevládních organizací – 2020 – 2024 – 47,5 mil. USD – především pro sociální rozvoj a podporu produkce.

Co se týče spolupráce s ČR, v r. 2022 byl v Ekvádoru realizován malý lokální projekt „Zvýšení ekonomické odolnosti 80 osob žijících v chudobě a invalidních (a jejich rodin) z okrajových čtvrtí jihu Quita prostřednictvím zavedení městského zemědělství“. MLP realizovala NGO Fundación Humana Pueblo a Pueblo Ecuador. Díky Projektu bylo v chudinské části města Quito vybudováno 9 skleníků a městských zahrad pro 80 chudinských rodin (některé z nich se starají o tělesně postižené příbuzné), na kterých se naučili hospodařit. Kromě schopnosti samostatně se uživit, získaly rodiny možnost své přebytky i prodávat, a tím tak zlepšit svou ekonomickou situaci. Projekt cílil převážně na matky a ženy v domácnostech, které jsou více ohrožené nezaměstnaností.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Ekvádor není do MOP zahrnut.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Obchodní jednání v Ekvádoru mají podobná specifika jako v jiných latinsko-amerických zemích. Pandemie však posunula tradiční způsoby do virtuální roviny, ve které zůstaly i po ní. Důležité je obrnit se trpělivostí a opakovaně prověřovat obchodní partnery.

4.2. Oslovení

Oslovení potenciálních obchodních partnerů probíhá klasickými kanály jako v jiných zemích. Tzn. telefonicky, e-mailem. V případě telefonické komunikace se v poslední době množí případy, kdy ekvádorské telefonní linky, a to i nejdůležitějších státních úřadů, jsou zneužívány pro nelegální volání. Ideální je osobní kontakt (např. na veletrhu), který Ekvádorci upřednostňují.

4.3. Obchodní schůzka

V Ekvádoru se nevyskytují specifické zvláštnosti či zvyklosti, kterými by se stát odlišoval od okolních latinskoamerických zemí. Ekvádorci jsou velmi komunikativní a není problém s nimi navázat kontakt. Obchodní partneři téměř vždy upřednostňují nedokonalou španělštinu před bezvadnou angličtinou. Znalost španělštiny je proto pro obchodní jednání velmi výhodná. V praktické rovině je nutno vždy počítat s liknavostí Ekvádorců, co se týče dochvilnosti. Zpoždění není považováno za neslušnost a toleruje se. Na důležité schůzky s vysokými představiteli státní správy či reprezentanty velkých firem se doporučuje – vzhledem k jejich časové zaneprázdněnosti a nutnosti plánování schůzek ve značném předstihu – dostavit se včas. Nelze říci, že by ekvádorští obchodní partneři vynikali striktním dodržováním přijatých závazků, spíše je třeba počítat s liknavějším přístupem. Urgence jsou v tomto ohledu běžnou praxí. Potrpí si na dobré zacházení a ocení pozvání na pracovní oběd nebo večeři. Schůzky je třeba dojednávat v předstihu a běžným zvykem je jejich potvrzování zhruba den před sjednaným datem.

4.4. Komunikace

V Ekvádoru, stejně jako v ostatních latinsko-amerických zemích, je upřednostňována španělština. Tlumočník je každopádně výhodou. Anglicky většinou mluví jen vyšší management ve velkých městech. V Latinské Americe není zdvořilé odmítnutí. Proto je třeba důkladně prověřit, zda opravdu platí to, co se podle českých měřítek jeví jako dohodnuté. Ač je důležitý osobní kontakt, pandemie si vynutila přesunout jednání do virtuální roviny. Ač bylo a je v Latinské Americe tradiční osobní jednání, malá část firem pokračuje ve virtuální komunikaci.

4.5. Doporučení

Pro navázání obchodních kontaktů je třeba obrnit se velkou trpělivostí a důkladně prověřovat obchodního partnera. Před navázáním kontaktů je výhodou ověřit si možnost financování. Jazykem upřednostňovaným pro jednání je španělština.

4.6. Státní svátky

1. 1. Nový rok. únor – březen Karneval, březen – duben Velký pátek, 1. 5. svátek práce, 24. 5. Bitva u Pichinchy, 25. 7. Založení Guayaquilu (místní svátek), 10. 8. Den nezávislosti, 9. 10. Nezávislost Guayaquilu (místní svátek), 2. 11. Památka zesnulých, 3. 11. Nezávislost Cuency, 6. 12. Založení Quita (místní svátek), 25.12. Vánoce.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Prodejní a distribuční síť není z české strany zpracovávána systematicky, chybí nová významná obchodní spojení a cenově konkurenceschopný sortiment v dostatečném rozsahu. Nedostatkem jsou omezené možnosti financování českých vývozů, malá propagace českých exportérů a mnohdy i nezájem o realizaci počáteční investice ze strany českých výrobců. Pro české exportéry by mohly být využitelné kontakty na obchodní komory v Quitu, Guayaquilu, případně v Cuence, které mohou případné nabídky dále distribuovat. Obchodní komory jsou (za poplatek) také ochotny vyhledat ve svém registru spojení na nejvýznamnější firmy zabývající se daným artiklem a odeslat tyto podklady české firmě. Součástí takového požadavku musí být přesné označení zboží celním kódem. Importovat může jakákoliv fyzická či právnická osoba, která se zapsala v Registru dovozců, je schválená Národní celní službou (Servicio Nacional de Aduanas de Ecuador, SENAE, www.aduana.gob.ec). Je nutné obdržet tzv. RUC (Registro Único de Contribuyente), který je vydán Úřadem finanční správy (Servicio de Rentas Internas, SRI), být zaznamenán v aktivním stavu s platným potvrzením příjmů a být v databázi SRI jako daňový poplatník. Celní požadavky se liší podle dovozního režimu. Do Ekvádoru je zakázán dovoz následujících produktů: vybrané chemikálie (fungicidy, pesticidy), použité pneumatiky vč. vulkanizovaných, hadí kůže, vydělávané kůže různých zvířat s použitím metody rostlinného vydělávání, použité prádlo a obuv, slonovina a výrobky z ní a ostatní (kosti, želví krunýře, rohy a paroží aj.). U některých komodit jsou navíc požadovány certifikáty původu zboží, registrace a homologace. V červnu 2012 bylo Ministerstvem zahraniční věcí, obchodu a integrace vydáno několik usnesení (No. 63, 66, 67), kterými byl omezen dovoz určitých produktů, u kterých bylo stanoveno, že mohou být vyráběny na domácím trhu. Celkově tato omezení postihují 106 výrobků, mezi nimi některé typy alkoholických nápojů, automobily, mobilní telefony a elektronická zařízení. Omezení v podobě kvót jsou dvojího druhu: množstevní a hodnotová, přičemž vláda se tímto opatřením snaží zvrátit tendenci k pasivní obchodní bilanci. Kvóty jsou určovány s jednoletou platností vždy na počátku roku. Alkoholické nápoje od roku 2012 podléhaly omezení, a to v podobě dodatečné daně 1 % z každé lahve a 0,25 dolaru odvedeného z každého procenta alkoholu, který nápoj obsahuje. Avšak vzhledem k tomu, že Ekvádor 1. 1. 2017 přistoupil k mnohostranné dohodě o volném obchodu (FTA) s EU, z EU/ČR je možné alkohol nyní dovážet bezcelně (pozn. avšak se spotřební daní ICE a daní z přidané hodnoty).

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Ke zřízení pobočky v Ekvádoru je nutné předložit rozhodnutí statutárních orgánů mateřské společnosti. Pro zřízení společnosti s ručením omezeným je nutný souhlas Valného shromáždění společníků (Junta General de Socios). Zápis o rozhodnutí zřídit společnost, a to včetně výše kapitálu a jmenování zákonného reprezentanta pro Ekvádor, musí být notářsky ověřen v místě konání schůzky a superlegalizován konzulátem Ekvádoru (stanovy společnosti musí výslovně umožňovat zakládání poboček v zahraničí). Minimální výše kapitálu pro pobočku zahraniční právnické osoby je stanovena na 2.000 USD. Příslušný ekvádorský konzulát též musí na základě notářsky ověřených a přeložených dokumentů (mj. výpis z obchodního rejstříku) vydat certifikát o právní existenci firmy a způsobilosti jednat v zahraničí. Uvedená dokumentace se předá ekvádorskému právnímu zástupci ke zřízení pobočky, který publikuje oznámení v oficiálním místním deníku. Následně notář v Ekvádoru provede zápis o úkonu, který je nutno zaregistrovat v obchodním rejstříku (Registro Mercantil). Po provedení registrace a jmenování administrátora firmy je nutno požádat finanční úřad (SRI) o vystavení Registrace daňového poplatníka (Registro Único de Contribuyentes). Pro zřízení společnosti v Ekvádoru je nutná registrace vkladu kapitálu v ekvádorském bankovním systému. Pro akciové společnosti (sociedad anónima) ekvádorských fyzických a právnických osob je stanoven minimální kapitál ve výši 800 USD; pro společnosti s ručením omezeným 400 USD. V případě joint venture se podmínky tohoto podniku řídí stejnými pravidly jako při zřizování poboček zahraničních firem. O zakládání podniku v Ekvádoru vypracovala Skupina Světové banky studii Doing Business-Ecuador.

5.3. Marketing a komunikace

V zemi jsou obvyklé všechny formy propagace, inzerce, reklamy či využívání hromadných sdělovacích prostředků, a to zejména televize a rozhlasového vysílání. Rovněž z hlediska aplikovaného marketingu neexistují žádné zvláštnosti a jsou využívány všechny formy marketingu v závislosti na obchodovaném artiklu. České výrobky jsou na místním trhu stále exotické (nejen proto, že mnozí Ekvádorci netuší, kde se Česká republika nachází) a nemají k neznámému produktu důvěru. Dokud prodejce nepřesvědčí zákazníka o kvalitách, servisu a (dobré) ceně, produkt si nekoupí. Nutno počítat s tím, že reklamní a propagační materiály musí být ve španělské verzi. Anglická či jiná jazyková mutace není vhodná.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Problematika duševního vlastnictví spadá do kompetence Ekvádorského institutu duševního vlastnictví (Instututo Ecuatoriano de la Propiedad Intelectual) a řídí se zákonem o duševním vlastnictví. V rámci ochrany průmyslového vlastnictví jsou chráněny značky, loga, firemní slogany a vynálezy. Patenty platí 20 let. Pirátství v oblasti hudby, kinematografie či softwaru je značně rozšířené.

5.5. Trh veřejných zakázek

Režim zadávání veřejných zakázek se řídí Zákonem o národním systému veřejných zakázek (Ley Orgánica del Sistema Nacional de Contratación Pública). Zákon stanoví povinnost registrace národních i mezinárodních dodavatelů v jednotném registru dodavatelů (RUP). Příslušným orgánem a regulátorem, který na veřejné zakázky dohlíží a vypracovává zadání tendrů, je SERCOP (spravuje také portál k veřejným zakázkám: http://portal.compraspublicas.gob.ec/sercop/herramientas-de-busqueda). Základní informace o procedurách jsou uvedeny v záložce Programas/Servicios. Roční plány pro veřejné nákupy (Plan Anual de Contratación/PAC) jsou sestavovány s předstihem a za každou státní instituci zvlášť. Zákonem jsou umožněny rovné podmínky pro místní i zahraniční subjekty. V případě veřejných zakázek na poradenské služby je možné vyzvat zahraniční poradenské společnosti až poté, co v průběhu 30denní lhůty (po první výzvě) o zakázku neprojeví zájem domácí společnost, či nesplňuje podmínky (upřednostňují se domácí subjekty). Kontrakty s vládním financováním schvaluje výhradně prezident republiky. U každého ministerstva nebo provinční vlády se ustavuje pětičlenný výbor (Comité de Contrataciones), který ustanovuje soutěžní podmínky a jmenuje technickou komisi, která vyhodnocuje předložené nabídky. Obvykle se vyžaduje složení bankovní záruky, jejíž výše je závislá na objemu kontraktu. Zároveň je vratná účastníkům, kteří se nekvalifikovali. Jiné zvláštní podmínky, které by odlišovaly Ekvádor od ostatních latinskoamerických zemí, nejsou stanoveny. Podmínky jsou vždy připravovány a vyhlašovány na každou zakázku separátně dle lokálních a státních norem, a to v souladu se státním plánem modernizace země. Pro nákupy soukromého sektoru nejsou výběrová řízení vyžadována.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Obchodní spory vyplývající z neplnění a nedodržení podmínek ze smluvního ujednání mezi partnery (Contratos de Compra-Venta) jsou obvykle řešeny arbitrážní cestou u obchodních komor v Quitu nebo v Guayaquilu nebo u civilního soudu. Pro řešení těchto sporů jsou aplikována pravidla Obchodního zákoníku (Código de Comercio). Pro řešení obchodních sporů je stanovena povinnost využívat služeb místních právních zástupců. Kromě běžných rizik vyplývajících z komerční činnosti (např. nezaplacení dodávky, reklamace zboží apod.) je třeba mít na zřeteli riziko možných sociálních nepokojů, stávek a zvýšené míry kriminality obecně. Z těchto důvodů se pro zajištění návratnosti pohledávky z titulu dodávek zboží a služeb doporučuje vyšší forma zajištění (bankovní záruka, aval apod.). Dále se doporučuje ve styku s novými partnery vyžadovat placení neodvolatelným potvrzeným akreditivem nebo placení předem. Běžná platební podmínka ve vztahu k zahraničním dodavatelům je neodvolatelný potvrzený akreditiv. V případě poskytnutí úvěrových podmínek se doporučuje maximální zajištění pohledávky, a to nejlépe bankovními instrumenty jako je bankovní záruka, bankovní aval aj. Co se platební morálky týče, doporučuje se obezřetnost a důkladnost při zajišťování návratnosti pohledávky.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro české občany není vyžadováno vízum, pro ekvádorské občany vydává vízum zastupitelský úřad v Limě. Zvláštní poplatky jsou vyžadovány při vnitrostátním letu na Galapágy. Cesta z letiště v Quitu do centra stojí s taxi cca 20 USD, autobusem cca 8 USD, doporučuje se použít taxi. Cesta trvá 45 – 50 minut. V poslední době se zhoršila bezpečnostní situace v zemi, zejména kriminalita ve větších městech. Hlavními bezpečnostními zásadami jsou necestovat v noci, po setmění vycházet jen s minimální hotovostí, zavazadla ponechávat na bezpečném místě a dát přednost jednoduchému a neokázalému oblečení. Vozidla taxi mají taxametry, nedoporučuje jejich zastavování na ulici, ale použití hotelového taxi. V Quitu jsou oblastmi s vyšší kriminalitou historické centrum města, zóna „La Mariscal“, parky Carolina a Egido a vyhlídka Panecillo (platí zejména v podvečer a v noci). Nejvyšší krimitalita je v Guayaquilu. Z tohoto pohledu jsou nejhorší následující oblasti: nábřeží, ulice 9. října a vyhlídka Santa Ana. Některé turistické oblasti Ekvádoru se nacházejí ve vysoké nadmořské výšce, která se může způsobit s ní související zdravotní problémy. Při příjezdu je vhodné počítat s obdobím na aklimatizaci. Do Ekvádoru není vyžadováno zvláštní očkování. Při dlouhodobějších pobytech v pralesních oblastech je však vhodné být očkován proti žluté zimnici popř. proti žloutence, břišnímu tyfu, tetanu atd. Po ruce je dobré mít také repelent či odpuzovač komárů. Je třeba se mít na pozoru před onemocněním horečkou dengue, které způsobuje štípnutí infikovaným komárem. Proti této nemoci neexistuje očkování, platí pouze prevence. Obecně platí pravidlo, že se nekonzumuje voda z vodovodního kohoutku, pouze voda balená – tzn. v lahvích nebo sklenicích. Zelenina a ovoce se doporučují před konzumací dobře propláchnout vodou, popř. dezinfikovat. Při cestách do vnitrozemí je vhodným opatřením kontaktovat Velvyslanectví ČR v Peru s žádostí o informaci o aktuální bezpečnostní situaci a v každém případě dobrovolná on-line registrace v databázi DROZD a vložení plánovaného itineráře.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnávání občanů ČR podléhá vnitřním předpisům, tzn., že je třeba získat pracovní povolení a zejména povolení k pobytu za účelem zaměstnání (pracovní průkaz – carné ocupacional). Vyřizování těchto formalit není jednoduché, vyžaduje velkou trpělivost a zejména jistý časový předstih. Více informací o požadavcích je dostupné na webu ministerstva práce www.trabajo.gob.ec. Příslušná žádost je vygenerována on-line v systému ministerstva práce, podepsána žadatelem a zaměstnavatelem (nebo jeho autorizovaným zástupcem). Dále je zapotřebí barevná kopie platného pasu (datové stránky i stránky se vstupním razítkem), jednoduchá kopie pracovní smlouvy registrované na ministerstvu práce a stvrzenka o provedení této registrace; doklad o splnění pravidla 20/80 (tj. max. 20 % zaměstnanců cizinci a min. 80 % Ekvádorci) dle platné právní úpravy. V přístupovém protokolu, prostřednictvím kterého se Ekvádor od 1. 1. 2017 stal účastníkem mnohostranné dohody o volném obchodu (FTA) s EU je dále zakotveno, že ve firmách z EU s více než 10 zaměstnanci budou muset ekvádorští občané tvořit minimálně 90 %. Čeští občané s trvalým pobytem v Ekvádoru využívají místní zdravotní péče při plném zdravotním a sociálním pojištění buď ze svých prostředků, nebo s povinným příspěvkem zaměstnavatele. Jiné zvláštní podmínky stanovené pro cizince nejsou. Za lékařské ošetření se platí ihned v hotovosti, náročnější lékařské zákroky je nutné hradit předem. Pro cesty do Ekvádoru se doporučuje zajistit si cestovní pojištění. V případě nutnosti vyhledání lékařské péče pak pacient uhradí tuto péči na místě (v hotovosti nebo platební kartou) a následně s lékařskou zprávou a účtenkami nahlásí pojistnou událost u své pojišťovny.

5.9. Veletrhy a akce

CYBERSECURITY FINANCIAL&GOVERNMENT EDICIÓN ECUADOR 2023 – mezinárodní konference digitálních a bezpečnostních technologií, 6. 6. 2023, Guayaquil, https://www.mticsproducciones.com/cybersecurity-bank-and-government-2023/, EXPO INDUSTRIA 2023 – mezinárodní veletrh zaměřený na různá průmyslová odvětví, 13. – 14. 6. 2023, Guayaquil, https://www.expoindustriaec.com/, EXPOMINAS ECUADOR – mezinárodní veletrh těžebních strojů a důlní techniky, 12. – 14. 7. 2023, Quito, https://www.feriasinfo.es/Expominas-M13317/Quito.html, ECUADOR OIL AND POWER 2023 – mezinárodní veletrh těžebních strojů a důlní techniky + ropa, plyn a obnovitelné zdroje energie, 8. – 10. 11. 2023, Quito, https://www.hjbecdachferias.com/oilpower/

Ekvádorské dovozní zákony neumožňují do Ekvádoru dovážet propagační tiskoviny, tedy katalogy, brožury atp, tudíž je nutné tento typ materiálu nechat vytisknout v Ekvádoru v některé místní tiskárně, nebo jej dovézt v osobních zavazadlech vystavovatelů (tento materiál není možné poslat v rámci cargo se vzorky produktů či jako samostatné zásilky).

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Teritoriální působnost pro Ekvádor má zastupitelský úřad ČR v Limě.

Velvyslanectví České republiky v Limě Embajada de la República Checa Baltazar la Torre 398, San Isidro, Lima, Peru Tel.: 00511/2643381, 2643374  e-mail: lima@embassy.mzv.cz, e-mail ekonomický úsek: commerce_lima@mzv.cz Provozní hodiny úřadu: pondělí – pátek: 08,30 – 17,00, úřední hodiny konzulárního úseku pro veřejnost: pondělí, středa, pátek: 09,00 – 12,00, víza: úterý a čtvrtek: 09,00 – 12,00 (umístění ZÚ v Limě: křižovatka ulic Av. Salaverry a Av. Javier Prado; čtvrť San Isidro; přístup z ulice Baltazar la Torre)

Honorární generální konzulát Guayaquil Consulado honorario de la República Checa en Guayaquil – dočasně uzavřen

Honorární konzulát v Quitu Consulado Honorario de la República Checa en Quito Honorární konzul: Tommy Carlos Camilo Schwarzkopf Peisach Av. Eloy Alfaro y Mariana de Jesús, Edificio Gaia, Piso 6, Oficina 64, Quito, República del Ecuador Tel.: 00593-2-4502763, 4502796 e-mail: consuladoquito@consulhcz.com, tommyschwarzkopf@consulhcz.com

Ekvádor spadá pod Kancelář CzechTrade v Limě, kde sídlí na adrese zastupitelského úřadu (viz výše) Ředitel kanceláře: Bc. Martin Rossbach, MBA Tel.: 00511/2643381, l. 35 e-mail: martin.rossbach@czechtrade.cz

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Pro volání do Ekvádoru platí mezinárodní předvolba +593

Policie: 101

Hasiči: 102

Infolinka: 104

Ambulance: 911

Letiště Mariscal Sucre, Quito: +593 2-395-4260

Ochrana spotřebitele: 02 394 8760 (linky 2231 a 2229)

Nemocnice v Quitu: Hospital Metropolitano: 02 399 8000, Hospital de Especialidades FF.AA. (vojenská nemocnice): 02 396 8300, Hospital Vozandes: Teléfono: 02 397 1000

Nemocnice v Guayaquilu: Hospital Alcívar: (5934) 3720100, Hospital Clínica Kennedy: (04) 2289-666 / (04) 2295-388

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Informace vlády, ministerstev: www.presidencia.gob.ec

Finanční a ekonomické informace a statistiky CB: www.portal.bce.fin.ec

Statistiky k Ekvádoru: www.ecuadorencifras.gob.ec

Obchodní komora Quito: www.lacamaradequito.com

Obchodní komora Guayaquil: www.lacamara.org

Ústava, její změny: www.ecuanex.net.ec/constitucion

Ministerstvo zahraničních věcí: www.cancilleria.gob.ec

Ministerstvo financí: www.finanzas.gob.ec

Centrální daňový úřad: www.sri.gob.ec

Informace o státních zakázkách: http://portal.compraspublicas.gob.ec/sercop

Obchodní rejstřík: http://registromercantil.gob.ec

Celní úřad (SENAE): www.aduana.gob.ec

Kontrolní úřad: www.contraloria.gob.ec

Státní agentura pro podporu exportu a investic: www.proecuador.gob.ec

Deník El Comercio: www.elcomercio.com

Deník El Universo: www.eluniverso.com

Deník Expreso: www.expreso.ec