Finsko - základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu : Finská republika (Suomen tasavalta, Republiken Finland)

Současná vláda byla jmenována prezidentem dne 20. 6. 2023. Většinovou vládu tvoří koalice čtyř stran: Národní koalice (NK), Praví Finové (PF), Švédská lidová strana (ŠLS) a Křesťanští demokraté (KD).

Složení vlády:

• Petteri Orpo (NK), předseda vlády
• Rikka Purra (PF), ministryně financí
• Anna-Maja Henriksson (ŠLS), ministryně školství
• Sari Essayah (KD), ministryně zemědělství a lesnictví
• Anders Adlercreutz (ŠLS), ministr pro evropské záležitosti a správu státního majetku
• Elina Valtonen (NK), ministryně zahraničních věcí
• Ville Tavio (PF), ministr rozvojové spolupráce a zahraničního obchodu
• Mari Rantanen (PF), ministryně vnitra
• Arto Satonen (NK), ministr práce
• Wille Rydman (PF), ministr pro ekonomické záležitosti
• Leena Meri (PF), ministryně spravedlnosti
• Sandra Bergqvist (ŠLS), ministryně sportu, tělesné výchovy a mládeže
• Antti Häkkänen (NK), ministr obrany
• Sari Multala (NK), ministryně kultury a vědy
• Kai Mykkänen (NK), ministr životního prostřední a klimatu
• Anna-Kaisa Ikonen (NK), ministryně pro místní a regionální samosprávu
• Sanni Grahn-Laasonen (NK), ministryně pro sociální zabezpečení
• Lulu Ranne (PF), ministryně dopravy a komunikací
• Kaisa Juuso (PF), ministryně sociálních věcí a zdravotnictví

Systém vládnutí a politické tendence:

Finsko je posledních dvacet let parlamentní demokracií (byť směřování od poloprezidentského systému k parlamentnímu začalo již v 80. letech) s velmi omezenými pravomocemi prezidenta, který má zásadní roli pouze v zahraniční politice (mimo EU záležitostí). Typickým znakem politického systému Finska je fungování většinových vlád založených na koalicích. Koaliční spolupráce není ve Finsku otázkou dělení na pravicové a levicové bloky – naopak, pravicové a levicové strany spolupracovaly v mnoha vládách.

Současná vláda je tvořená 4 středo-pravicovými až pravicovými stranami (PF, NK, KD, ŠLS). Parlamentní volby proběhly začátkem dubna 2023 a současná vláda byla jmenována až v druhé polovině června po druhých nejdelších vládních vyjednáváních v historii Finska. Jedním z klíčových úkolů současné vlády je konsolidace veřejných financí.

Příští řádný termín parlamentních voleb je 18. dubna 2027.

1.2. Zahraniční politika země

Zahraniční politiku Finska definuje členství v EU, sousedství s Ruskem, tradiční partnerství se Švédskem a dalšími severskými státy, posilující transatlantické vazby a nově i členství v NATO. Tematicky se finská zahraniční politika zaměřuje na bezpečnost, multilateralismus, lidská práva a ochranu klimatu.

EU je pro Finsko hospodářským i bezpečnostním společenstvím a základním rámcem pro zahraniční politiku. Mezi finské priority v zahraničně-bezpečnostní politice EU patří posílení akceschopnosti a globální role EU, prosazení rozhodování kvalifikovanou většinou v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, posílení významu společné bezpečnostní a obranné politiky a v neposlední řadě dodržování společných hodnot a respektování principů právního státu při vědomí existujících rozdílů např. v oblasti migrace, lidských práv či blízkovýchodní problematiky.

Finsko po zahájení ruské agrese vůči Ukrajině muselo přehodnotit svoji bezpečnostní politiku, která se do té doby opírala o obrannou spolupráci se západními státy, ale i udržování vztahů s Ruskem. Finská veřejnost se poměrně rychle a masivně přiklonila ke vstupu do NATO a politická reprezentace následovala v těsném závěsu. Finsko podalo přihlášku do NATO v květnu 2022 a stalo se členem v dubnu 2023, a i přes odpor Turecka a zdržovací taktiku Maďarska šlo o nejrychlejší ratifikaci vstupu v historii NATO.

Nejdůležitějším bilaterálním bezpečnostním a obranným partnerem Finska je Švédsko, zcela klíčovou roli však hrají i bezpečnostní vazby na USA, které dále prohloubilo rozhodnutí o nákupu bojových stíhacích letounů 5. generace F-35. Významná je také spolupráce se Spojeným královstvím, např. v rámci JEF, v poslední době nabývá na významu trojstranná spolupráce Finsko-Švédsko-Norsko.

Sousedství s Ruskem dlouhodobě ovlivňuje zahraniční politiku Finska, v důsledku čehož zaujímala země tradičně k otázkám, jež by mohly být Ruskem vnímány jako provokativní, veřejně velmi opatrný postoj. Finští představitelé do vypuknutí ruské agrese proti Ukrajině zastávali názor, že s Ruskem je nutné mluvit a Finsko bylo jediným severským státem, jehož představitelé se na vysoké (zejm. na prezidentské) úrovni pravidelně setkávali a jednali se svými ruskými protějšky.

V důsledku útoku na Ukrajinu však Finsko nejen plně podpořilo protiruské sankce, ale přistoupilo i k vyhoštění značného počtu ruských diplomatů a bezprecedentním rozsáhlým dodávkám zbraní Ukrajině. V rámci bilaterálních vztahů s Ruskem se Finsko tradičně zaměřovalo na témata dopravy, životního prostředí a jaderné energetiky, v současné situaci však došlo ve většině oblastí ke zmražení spolupráce, přičemž je nepravděpodobné, že by v budoucnu mohlo dojít k obnově vazeb na předchozí úrovni.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel a hustota zalidnění:

Finsko má 5 566 812 obyvatel (údaj z ledna 2023), přičemž narůst počtu obyvatel byl zapříčiněn migrací, neboť porodnost je ve Finsku dlouhodobě nižší než úmrtnost. Dlouhodobě ubývá obyvatel, jejichž mateřským jazykem je finština, švédština nebo sámština a přibývá cizojazyčného obyvatelstva, které v roce 2022 zaznamenalo největší nárůst za posledních 40 let. Průměrný roční přírůstek byl 0,24 % (2022) a hustota obyvatel 16,8 obyvatel na km ² . Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva (18-64 let) na celkové finské populaci je asi 62 % (2022). Ve městech žije 72 % obyvatelstva, na venkově pak trvale 28 % (2022). Zásadní horizontální výzvou pro Finsko je nejrychleji stárnoucí populace v Evropě a hned po Japonsku i na světě.

Složení obyvatelstva:

Mateřským jazykem 86,5 % obyvatel Finska je finština. Postavení tradičních menšin a s tím související jazyková práva mají švédsky hovořící Finové (5 %) a Sámové (asi 1,8 %), kteří jsou jedinou evropskou skupinou původních obyvatel. Ve Finsku žije celkem cca 300 tisíc občanů jiných zemí, z toho nejvíce z Ruska, Estonska, Švédska, Iráku, Somálska a Číny.

Náboženství:

K luteránské evangelické církvi se hlásí 66,6 %, k pravoslavné 1,1 %, k islámu 0,4 % a k římskokatolické církvi 0,2 %. Bez vyznání je cca 30 % obyvatel.

Úřední jazyk:

Finsko má dva úřední jazyky – finštinu (86,5 %) a švédštinu (5,2 %). Zvláštní právní postavení mají sámské jazyky (0,04 %).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Svou ekonomickou výkonností se Finsko řadí ke světové špičce – HDP země na hlavu je srovnatelný s Kanadou, Japonskem, Francií či Velkou Británií. Z ekonomické recese se Finsko zotavovalo 10 let: nad úroveň HDP roku 2009 se země dostala i díky reformám ekonomiky až v roce 2019. Finsko musí i nadále čelit tlaku na udržitelnost veřejných financí zejména v důsledku nepříznivého demografického vývoje a rostoucího zadlužení.

Finské ekonomice se v době koronavirové pandemie vedlo překvapivě dobře v porovnání s výsledky ostatních zemí EU. Důvodem byly zejm. minimální restrikce obchodu, masivní digitalizace společnosti, specifický systém dočasného propouštění či menší závislost na turismu. V roce 2022 došlo ke zpomalení růstu HDP na úroveň 2,3 % v důsledku války na Ukrajině, přičemž v roce 2023 se očekává další pokles růstu až na 0,2 %, růst by se měl obnovit v roce 2024. Ruská agrese proti Ukrajině v kombinaci s geopolitickou situací Finska sice zahraniční investory trochu znejistěla, nicméně vstup do NATO by měl opět investiční důvěru posílit.

Poměr státního dluhu k HDP v roce 2020 poměrně prudce vzrostl až na 70 %, v roce 2021 se pak stabilizoval na úrovni 69 % a v roce 2022 se opět mírně zvýšil na 73 %. Nezaměstnanost se ve Finsku dlouhodobě drží mezi 6–7 %, v únoru 2023 se meziročně mírně snížila na 6,8 %. Dlouhodobě nezaměstnaných je ve FI cca 85 tisíc, což je o 18 700 méně než na začátku roku 2022. Finsko i nadále čelí některým chronickým problémům (např. dlouhodobě nízký růstový potenciál na úrovni cca 1,5 %, nízká produktivita práce, obtížná udržitelnost veřejných financí, nedostatečné investice, neefektivní trh práce), které pandemie a válka na Ukrajině pouze umocnily.

Finsko patří do vnitřního trhu Evropské unie a řadí se mezi vysoce rozvinuté, industrializované a konkurenceschopné ekonomiky (11. pozice na světě) s volným trhem. Finská ekonomika je silně závislá na exportu: cca 40 % HDP je generováno vývozem, ze kterého cca 60 % směřuje do členských států EU.

Klíčovými ekonomickými sektory jsou: telekomunikace, elektronika, průmyslová výroba (zpracování dřeva a kovů) a strojírenství. Zásadním ekonomickým jmenovatelem je silná orientace na inovace, zelenou technologickou transformaci a digitalizaci. Nejvýznamnější exportní příjmy plynou Finsku z dřevařského průmyslu, v němž pracuje značná část venkovského obyvatelstva.

Země je dále úspěšná v exportu strojírenských výrobků, ICT služeb, automobilů, minerálních paliv a olejů, elektroniky či dopravních služeb. Exportně orientovaný průmysl je pod značným tlakem, neboť musí čelit jak mezinárodní konkurenci, tak i vysoké úrovni mezd. Finská ekonomika je silně závislá na dovozu surovin a části energií.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Tlak na udržitelnost veřejných financí je ve Finsku poměrně velký, přičemž příčinou je kromě demografických důvodů, dopadů pandemie covidu-19 a důsledků války na Ukrajině zejména nízký růstový potenciál, nízká produktivita, roztříštěnost investic a rostoucí nedostatek kvalifikované pracovní síly. V roce 2020 deficit v důsledku pandemie covidu-19 skokově narostl na 5,5 % HDP, ve schváleném rozpočtu pro rok 2022 došlo ke snížení deficitu na 6,9 mld. EUR, tedy cca 2,4 % HDP, na rok 2023 pak byl schválen rozpočet, kde došlo k opětovnému navýšení deficitu na 8,1 mld. EUR v důsledku rostoucích vládních výdajů spojených s dopady ruské agrese proti Ukrajině.

Veřejný dluh se po skokovém navýšení v důsledku pandemie ustálil kolem 69 % HDP, na konci roku 2022 dosahoval úrovně 73 %, kolem 70 % by měl oscilovat i v následujících letech. Zahraniční zadlužení Finska v druhé polovině roku 2022 rekordně narostlo na 614 mld. EUR.

Bilance běžného účtu si v roce 2021 udržela kladné saldo ve stejné výši jako v roce 2020, kterému předcházela řada let záporné bilance. Saldo obchodní bilance zůstalo v roce 2021 kladné, i když oproti předchozímu roku zaznamenalo mírný pokles, a to zejména kvůli nárůstu záporné bilance obchodu se službami. Příznivě se vyvíjely primární i druhotné příjmy (tyto však stále zůstávaly v záporných hodnotách). V roce 2022 došlo dle očekávání k znatelnému poklesu salda běžného účtu na -2,5 % HDP. V následujících letech by mělo přijít mírné zlepšení, ale pouze v rámci záporných hodnot (odhad pro rok 2023 činí -1,2 % HDP).

Centrální banka se v reakci na pandemii mezi lety 2020 a 2022 uchýlila k některým nouzovým a nestandardním monetárním řešením a ve větší míře nakupovala vládní dluhopisy i cenné papíry soukromého sektoru, za které utratila téměř 2 mld. EUR. Mezinárodní rezervní aktiva byla v druhé polovině roku 2021 Centrální bankou navýšena na 14,7 mld. EUR, rekordní výše 15,6 mld. EUR pak dosáhla v polovině roku 2022.

2.3. Bankovní systém

Finský finanční a pojišťovací sektor je poměrně malý a na tvorbě HDP se podílí pouze cca 2,6 %. Finsko je součástí evropské měnové unie, a jeho tři největší banky jsou tak pod přímým dohledem Evropské centrální banky. Ostatní banky jsou regulovány místní centrální bankou a Finančním dohledovým úřadem.

Finský bankovní trh je efektivní, ziskový, technologicky vyspělý a s propracovanými a moderními službami. Zároveň jde o trh vysoce saturovaný s malou možností pro uplatnění nových hráčů. Finsko je třetí na světě ve využívání on-line bankovních služeb. V mezinárodním srovnání má Finsko velké množství bankovních domů i jednotlivých poboček (cca 230), což je do značné míry dáno existencí specifických a nezávislých družstevních a spořitelních bank. Finský bankovní sektor byl na začátku pandemie covid-19 ve velmi solidní kondici a začátkem roku 2022 se díky zlepšujícím ekonomickým podmínkám podařilo opět navyšovat oslabenou ziskovost.

Tři největší komerční banky na trhu (Nordea, OP a Danske) mají v rámci podnikatelského sektoru i soukromé klientely dominantní pozici se 70 % podílem na úvěrech a 80 % podílem na vkladech. Největší banka Nordea přestěhovala v říjnu 2018 své vedení ze Stockholmu do Helsinek, jde o banku působící ve všech nordických zemích i celosvětově. Skupina OP, která je největším ryze finským poskytovatelem bankovních a pojišťovacích služeb, je vlastněna cca 150 nezávislými menšími družstevními bankami. Třetí největší banka MuniFin (Kuntarahoitus) není komerční bankou, nicméně jde o jednu z největších finských úvěrových institucí zaměřenou na financování veřejného sektoru a bytových družstev, jež je vlastněna vládou, municipalitami a veřejným penzijním fondem Keva.

Řada finských spořitelních bank je součástí širší skupiny, která se soustředí na bankovní služby, spoření, investice a pojišťovací služby pro domácnosti, SMEs a podnikatele v zemědělství.

2.4. Daňový systém

Finský daňový systém je transparentní, zejména spotřební daně (alkohol, fosilní paliva aj.) však pro zahraniční subjekty mohou být předmětem určité nesrozumitelnosti a nestability, často v zájmu ochrany domácích spotřebitelů či výrobců. Kromě daní z příjmů fyzických a právnických osob a DPH jsou odváděny daně z kapitálových příjmů (30–34 %), z příjmů krátkodobě pracujících cizinců (35 %), z nemovitosti (stanovuje obec), z dědictví a z darů (až 33 %), z dividend (7,5–28 %), z převodu nemovitosti (4 %), z převodu podílu v bytových družstvech (2 %), z převodu cenných papírů (1,6 %) aj.

Příjmy fyzických osob jsou daněny progresivně (maximální sazba až 56,95 %) a daně jsou odváděny jednak státu (až 31,25 %), jednak obci (až 23,5%) a v určitých případech, kdy se daňový poplatník aktivně nenechá z církevního rejstříku vymazat, i církvi (1,3 %). Příspěvky na základní důchodové zabezpečení (7,15–8,65 %), pojištění v nezaměstnanosti (1,4 %) a zdravotní pojištění (2,04 %) jsou odváděny z výdělečného příjmu současně s daní z příjmu. Jednotnou daň z příjmů právnických osob ve výši 20 % daňová správa rozděluje mezi stát, obce a církve. Základní sazba DPH je stanovena na 24 %, snížená sazba na 14 % (potraviny, krmiva a restaurační služby), nejnižší sazba pak na 10 % (knihy, noviny, léky, osobní doprava, sportovní aktivity, ubytovací služby, kulturní akce aj.). Podnikatelé se musí registrovat k platbě DPH při ročním obratu již od 15 tis. EUR.

Do budoucna lze očekávat relativně předvídatelný vývoj daňového systému. Hlavní změny budou probíhat v oblasti zelené transformace (daňové pobídky a vyšší zatížení méně ekologických aktivit, příkladem může být již platné zrušení daně z motorových vozidel pro elektrické automobily). S ohledem na navyšování výdajů na obranu a bezpečnost a rostoucí náklady na zdravotní, sociální a další veřejné služby bude velmi obtížné snižovat daňovou zátěž.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

V roce 2022 obrat vzájemného obchodu dále rostl zejména díky posilování exportu z Finska (19,4 %), zatímco import z Česka narostl pouze o 6,8 %. Česko si dále drží výrazně kladné saldo obchodní bilance, byť v roce 2022 došlo k jeho poklesu. Kromě motorových vozidel se do Finska nejvíce dovážejí mechanické stroje a přístroje, elektronické přístroje a výrobky ze železa a oceli. Hlavními do Česka exportovanými položkami jsou papír, karton a lepenka, železo a ocel, elektronické přístroje, mechanické stroje a přístroje a plasty a výrobky z nich.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Finsko vyváží cca 56 % své produkce do EU. V roce 2022 došlo k nárůstu exportu (18,1 %) i importu (20,2 %) zboží do/z EU. V rámci EU vzrostl export téměř do všech členských států a podobně tomu bylo i s importem. Za dlouhodobě záporným saldem s EU, které v roce 2022 přesáhlo hodnotu 4,5 mld. EUR, stojí záporná bilance s hlavními obchodními partnery, tedy Švédskem a Německem, kladné saldo mělo Finsko naopak např. s Nizozemskem či Belgií.

Zdroj: Finnish Customs

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Země mimo EU byly cílem 44 % finského exportu. V roce 2022 došlo k nárůstu exportu (19,8 %) i importu (36,5 %) do/ze zemí mimo EU. Nejvýznamnějšími obchodními partnery mimo EU jsou Čína, Spojené státy a Norsko. Saldo obchodní bilance se třetími zeměmi bylo v letech 2019 a 2020 poměrně výrazně kladné, v roce 2021 se pak vrátilo k záporným hodnotám, v roce 2022 se dále výrazně propadlo. V případě Číny, Norska a Ruska je saldo záporné dlouhodobě, ve vztahu k USA, Japonsku, Spojenému království či Švýcarsku si Finsko naopak udržuje kladné saldo.

Zdroj: Finnish Customs

3.2. Přímé zahraniční investice

V roce 2021 vzrostla hodnota příchozích PZI o 2,5 mld. EUR na celkových 76,2 mld. EUR, finské odchozí PZI vzrostly o 7,2 mld. EUR na 125 mld. EUR. Čisté výnosy z finských přímých investic v roce 2021 dosáhly rekordní hodnoty 14 mld. EUR, z nichž 6,1 mld. EUR bylo reinvestováno. V roce 2021 pocházela většina příchozích PZI z EU (74 %), a to zejména ze států eurozóny (40 %).

Největším přímým zahraničním investorem je ve Finsku tradičně Švédsko, následováno Nizozemskem, Lucemburskem a Spojeným královstvím. Z hlediska typu průmyslu nejvíce příchozích PZI směřuje do oblasti finančnictví a pojišťovnictví, ale významné jsou i investice do technologického, informačního a komunikačního či chemického průmyslu. Finské odchozí PZI směřují nejvíce do Švédska, Nizozemí, Dánska, Norska a Irska.

V roce 2020 dosáhly celkové české PZI ve Finsku 421 mil. Kč, v roce 2021 to pak bylo 564 mil. Kč. Škoda Group Region North ze svého závodu v Otanmäki dodává tramvaje pro Helsinky a Tampere i vlaky pro finské železnice. Green Horizon Renewables vstoupil v roce 2017 na finský trh prostřednictvím akvizice většinového podílu ve společnosti Winda Energy Oy , která vyvíjí, staví a provozuje větrné parky.

V roce 2020 dokončila česká společnost VAFO úspěšnou akvizici firmy Prima Pet Premium Oy za 30 mil. EUR a 1. června 2023 společnost ve městě Nokia otevřela největší finský závod na výrobu suchých krmiv za 20 mil. EUR (výroba zde byla zahájena již v březnu 2023). Příležitostmi pro další české PZI jsou zejména sektory spojené se zelenou tranzicí, infrastrukturou, inovacemi (energetika, elektromobilita aj.), ICT (fintech, cleantech, healthtech aj.), zdravotnickým a farmaceutickým průmyslem či modernizací a další výstavbou železniční a kolejové dopravy.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

S ohledem na členství obou států v EU se vztahy řídí EU acquis, relevantními dokumenty jsou proto přístupové smlouvy obou států: Smlouva o podmínkách přistoupení Norského království, Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království k EU z 29. 8. 1994, platná od 1. 1. 1995 a Smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii, podepsaná 16. 4. 2003 v Athénách a platná od 1. 5. 2004.

Smlouvy s ČR

Aktuálně je stále platná Smlouva mezi Českou republikou a Finskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, podepsaná 2. 12. 1994 a platná od 12. 12. 1995 (zákon č. 43/96). Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Finské republiky o podpoře a ochraně investic, podepsaná 6. 11. 1990 a platná od 23. 10. 1991 (zákon č. 478/91) přestala být v září 2020 na základě vzájemné dohody aplikována a následně byla schválena dohoda o jejím ukončení.

3.4. Rozvojová spolupráce

Finská rozvojová pomoc se soustřeďuje především na multilaterální spolupráci (EU, WB, BAD, UNFPA, UN Women, UNICEF, OECD) se zaměřením na bezpečnost, lidská práva, obchod, zemědělství a lesnictví, vzdělávání, zaměstnanost, zdravotnictví a sociální politiku, životní prostředí a přistěhovalectví.

Prostřednictvím EU (cca 20 % rozvojové pomoci) může Finsko přispívat ke zlepšení situace v regionech, které by za normálních okolností byly mimo jeho kapacitní možnosti. Partneři v rámci této spolupráce zahrnují přibližně 160 zemí, regionů a mezinárodních agentur. V roce 2022 dosáhla finská rozvojová pomoc hodnoty 1,534 mld. EUR (0,58 % HDP). V roce 2022 se rozvojová spolupráce zvýšila o cca 260 mil. EUR, což bylo dáno zejm. zvýšenými náklady na pomoc ukrajinským uprchlíkům.

Nejvíce bilaterální rozvojové pomoci směřuje v Africe do Etiopie, Keni, Mozambiku, Somálska a Tanzánie, v Asii pak do Nepálu. V rámci Blízkého východu Finsko podporuje palestinskou samosprávu, Sýrii a Irák. Finská rozvojová spolupráce se zaměřuje na humanitární pomoc, mediaci, podporu bezpečnosti a dobré správy, rozvoj občanské společnosti a vzdělávací projekty či podporu zemědělství a vodohospodářství. Finsko klade zvláštní důraz na práva žen a dívek, mladých lidí a dalších zranitelných osob.

Možnosti spolupráce českých a finských firem v rámci rozvojové spolupráce jsou omezené, protože Finsko se soustřeďuje zejm. na multilaterální spolupráci a podporu neziskových organizací (např. Finn Church Aid). Určitá možnost dílčích synergií mezi soukromými subjekty obou zemí se v některých sektorech a zemích přeci jen nabízí (např. vodohospodářské rozvojové projekty v Etiopii). Veřejné zakázky související s rozvojovou spoluprací jsou společně s ostatními zakázkami zveřejňovány na portálu Hilma .

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Energetika

Finsko plánuje dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2035 a zcela bezuhlíkové ekonomiky do roku 2050. Již v roce 2021 pocházelo celkem 42 % vyprodukované energie z obnovitelných zdrojů, do roku 2030 by se pak celkový podíl měl zvýšit na 50 %. Mimořádný důraz je kladen na navyšování podílu větrné energie, jejíž kapacita se jen v roce 2022 téměř zdvojnásobila. Kromě stovek větrných elektráren na pevnině se připravuje obří projekt autonomní finské provincie Ålandy, v rámci něhož se očekává výstavba až 500 větrných elektráren v Baltském moři. Kromě větrných parků jsou příležitosti pro české firmy a investory v oblasti výstavby a modernizace jaderných elektráren, vodíkového ekosystému, sítí dobíjecích stanic pro elektromobily, biospaloven, bioplynových stanic, malých modulárních reaktorů či energetických úspor ve stavebnictví.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Finsko se velmi silně orientuje na komplexní digitalizaci napříč sektory (software má potenciál tvořit až třetinu exportu). Poptávána jsou inovativní softwarová/digitální řešení zejména v oblasti healthtech, fintech, edtech, sociálních služeb, veřejné správy, procesního managementu, logistiky či optimalizace dodavatelských řetězců. Příležitosti lze hledat i v oblasti herního průmyslu, zpracování „big data“ či aplikaci umělé inteligence například v oblasti dopravního plánování, lékařské diagnostiky, internetu věcí či kybernetické bezpečnosti, včetně ochrany osobních údajů. Řadu nových příležitostí v následujících letech nabídne oblast komplexních ekologických řešení se silnými ICT prvky (cleantech), například v oblasti elektromobility (automobilové i letecké), obnovitelné energie, recyklace či ukládání energie.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Finsko posiluje ozbrojené síly a zásadním způsobem navyšuje výdaje na obranu; zároveň má silný zájem prohlubovat obrannou spolupráci se zeměmi EU i NATO. Během tohoto desetiletí by měla finská armáda kromě jiných akvizic realizovat projekt v hodnotě asi 2 mld. EUR na komplexní zlepšení své mobility. Příležitosti pro české firmy jsou například v oblasti vojenské dopravní techniky, obrněných vozidel, radiolokační techniky, protiletadlové obrany, ručních zbraní, optických systémů, výzbroje a výstroje pro speciální síly či munice.

▶ Stavebnictví

Po rekordních objemech finského stavebního průmyslu v roce 2021 se i v roce 2022 podařilo udržet růst ve všech oblastech stavebnictví, s výjimkou infrastrukturních staveb, kde je však klesající trend patrný již od r. 2021. Trend růstu stavebního sektoru by se v roce 2023 měl bohužel změnit a očekává se celkový pokles mezi 3 a 5 %. Největší propad čeká rezidenční výstavbu, která by se měla snížit až o 10 %, nejméně budou zasaženy rekonstrukce. Město Helsinky chce v roce 2023 mírně navýšit investice do výstavby a renovací, pokračovat budou velké infrastrukturní projekty. Příležitosti pro české firmy jsou zejména v subdodávkách pro finské stavební společnosti v oblasti výstavby a energetických úprav rezidenčních i komerčních budov. Nové příležitosti pro uplatnění inovativních řešení souvisejí s pokračující implementací konceptu cirkulární ekonomiky a se stále širším legislativou požadovaným využíváním stavebních a odpadních materiálů (Finsko se zavázalo k opětovnému využití 70 % stavebního a demoličního odpadu).

▶ Zdravotnictví a farmacie

Finsko se zaměřuje na využití nejmodernějších technologií při diagnostice, léčbě a péči o pacienty. Exportní potenciál mají zejména inovativní softwarová řešení v oblasti online medicíny, využití umělé inteligence při diagnostice, dále pak nanotechnologie, biotechnologie či 3D tisk. S ohledem na plánovanou výstavbu několika takzvaných 5G nemocnic lze mimo tyto high-tech segmenty počítat s řadou příležitostí i v tradičnějších oblastech, jako je zdravotnické vybavení, nábytek, infrastruktura a podobně. České firmy mají ve Finsku šanci uplatnit své know-how rovněž v oblasti HealthTech nanotechnologií.

▶ Železniční sektor

Vláda zintenzivnila modernizaci a výstavbu železničních a tramvajových tratí, které jsou spolufinancovány soukromými, státními i unijními penězi. Řada příležitostí pro české firmy je i ve výstavbě související infrastruktury (například tramvajová depa) a v digitalizaci, posílení zabezpečení a automatizaci stávajících tratí a provozu na nich. V oblasti tramvajové dopravy se nové šance budou koncentrovat zejména v metropolitní oblasti Helsinek, Vantaa a Espoo a v Tampere, nové vysokorychlostní vlakové tratě vyrostou mezi Helsinkami a Tampere (předpokládané náklady 6,1 mld. EUR) a Helsinkami a Turku (3,7 mld. EUR).

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Finsko má obrovský vlastní inovační potenciál a do vědy, výzkumu a inovací dlouhodobě a koncepčně investuje. Aktuálně jdou do této oblasti 3 % HDP (cca 9 mld. EUR), do roku 2030 se má financování navýšit na 4 % HDP s tím, že poměr mezi státními a soukromými zdroji se má udržet na úrovni cca 1:2. Finanční a expertní podpora pro vědu, výzkum a inovace ze strany státu je zaměřena primárně na domácí subjekty a má jim mimo jiné pomoci k úspěšné internacionalizaci. S ohledem na svou velikost, omezené kapacity a vysoké ambice je Finsko otevřeno různorodé mezinárodní spolupráci v řadě oblastí jako např. ICT, digitalizace, 5G, mobilita, autonomizace, smart cities, zdravotnické technologie, biotechnologie, energetika, cirkulární ekonomika, fotonika či vesmírné technologie. Významné příležitosti jsou i v oblasti univerzitní spolupráce (zejm. na poli aplikovaných věd) či ve spolupráci se státními výzkumnými instituty (zejm. VTT).

Mapa globálních oborových příležitostí

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Při obchodním jednání s finskými partnery je potřeba udělat dobrý první dojem zejména perfektní připraveností a transparentností. I přes kulturní blízkost je potřeba respektovat finská specifika. K navázání obchodní spolupráce velmi pomohou relevantní reference, ideálně z jiných severských zemí, případně ze západní Evropy. České výrobky mají ve Finsku dlouhou tradici a dobrou pověst, stejně jako čeští exportéři, kteří jsou vnímáni jako spolehliví partneři.

4.2. Oslovení

Pro prvotní identifikaci obchodních partnerů a získání základních informací o nich lze využít standardních mezinárodních komerčních databází (např. Hoovers od Dun & Bradstreet), či veřejně přístupných informací z finských portálů, které jsou v drtivé většině dostupné i v angličtině. Dále lze využít služeb poskytovaných Velvyslanectvím ČR v Helsinkách, jež disponuje obsáhlými znalostmi teritoria a ověřenými kontakty.

Ve vybraných případech může velvyslanectví poskytnout českým firmám širší asistenci formou individuální služby, a urychlit tak s využitím kontaktů na významné místní hráče přístup k relevantním obchodním partnerům a „decision-makerům“, jakož i zvýšit kredibilitu českých subjektů a nabízených řešení. Velvyslanectví může rovněž v případě potřeby v rámci svých kapacitních možností pomoci českým podnikatelům v jakékoliv fázi obchodního procesu vhodným řešením, koncipovaným na míru konkrétním potřebám a okolnostem. Doporučujeme rovněž zvážit získání agenta s expertízou na lokálním trhu a se znalostí finštiny, která je pro získání přístupu k partnerovi a překonávání bariér stěžejní.

4.3. Obchodní schůzka

Klíčovým momentem obchodní schůzky je první dojem, kde největší roli hrají komplexní připravenost na jednání, dochvilnost, velmi dobrá znalost angličtiny, věcnost, strukturovanost projevu, spolehlivost, vytrvalost a naprostá transparentnost. S ohledem na fakt, že Finsko je velmi nehierarchická země, není zde ani v obchodní sféře kladen důraz na společenský status.

Finové si velmi zakládají na rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, a proto si velmi cení svého volného času. Schůzku je proto vhodné sjednat během běžné pracovní doby mezi 9:00 a 16:00 s tím, že je potřeba plně respektovat mimopracovní závazky partnerů. V době oběda není zvykem nabízet alkohol, obvyklé je pít pouze kohoutkovou vodu, jež je v restauracích běžně nabízena.

Pokud vás finský protějšek pozve do sauny, což lze jednoznačně považovat za projev ocenění či přímo důvěry, je konzumace vychlazeného piva a někdy i tvrdého alkoholu téměř jistá. Pozvání obchodního partnera domů není zejména na začátku navazování obchodních vztahů obvyklé, nicméně po několikaletém obchodním partnerství se vám této cti může dostat.

Je potřeba mít na paměti, že během letních školních prázdnin, které ve Finsku trvají od začátku června do poloviny srpna, se celé Finsko prakticky „uzavře“, resp. většina obyvatel odjede na své chaty u jezer a obvykle není k zastižení. Vizitky se vyměňují zcela běžným způsobem, ale vzhledem k „zelenému“ myšlení Finů se od klasických vizitek upouští a partneři se raději propojují přes profesní sociální síť LinkedIn.

Statut dárků je poměrně neutrální, určitě jím obchodního partnera neurazíte, ani jeho předáním nezpůsobíte faux-pas, není však považován za nezbytnost.

Českého obchodníka často při jednání překvapí finská dochvilnost, přímočarost, kdy se po úvodním představení a výměně pár úvodních frází přechází rovnou k byznysu, neformálnost, v rámci které se často poměrně brzy přechází k oslovování křestním jménem, a smysl pro humor. Finský partner očekává od svého protějšku respekt ke stejným hodnotám a principům, jaké vyznává on sám. Tedy perfektní připravenost, absolutní dochvilnost, naprostou spolehlivost, plnou transparentnost obchodních aktivit, prokázání jedinečnosti zboží či služby a vysoké kvality (samotná cena není ve Finsku hlavním faktorem úspěchu).

Finové jsou zvyklí partnerům pozorně naslouchat, přičemž to samé očekávají od nich. Finský obchodník v žádném případně neakceptuje nedodržení dohodnutých obchodních podmínek v jakékoliv oblasti (dodací lhůty, kvalita, změna ceny apod.).

Typický Fin je patriot, a proto ho budete muset přesvědčit o přidané hodnotě svého výrobku vůči místní konkurenci, a to na malém trhu se značně omezenou absorpcí. Finové jsou obecně uvolnění, nepředpojatí, rovnostářští a v dobrém slova smyslu konsenzuální, což se projevuje i v uvolněném stylu jejich oblékání během obchodních jednání, kde nedávají prvoplánově najevo svůj společenský či finanční statut. Na jednání proto není nutné přijít v obleku s kravatou, zcela dostačující je vkusný a spíše decentní „casual“ oděv (sako, košile, společenské kalhoty/sukně, neformální šaty).

Tradice týmové spolupráce je ve Finsku velmi zažitá. Finský partner uvítá, pokud i vy jste součástí funkčního a složením vyrovnaného týmu, nejen jeho šéfem, na věku členů týmu přitom příliš nezáleží. Zároveň od vás finský partner bude očekávat, že jste pro dané jednání plně vybaveni potřebnými pravomocemi.

Většina byznysu je koncentrována do aglomerace kolem hlavního města a do větších finských měst jako Tampere, Turku, Vaasa a Oulu. Rozdíly mezi Helsinkami, Espoo a Vantaa, jež tvoří tzv. „metropolitní oblast“, a regiony kolem Tampere a Turku se stírají, avšak značné odlišnosti nalezneme v oblastech s převahou švédsky mluvícího obyvatelstva v regionu Ostrobotnie na západním pobřeží či v odlehlejších regionech střední, východní a severní části země.

Finsko je při polovičním počtu obyvatel svou rozlohou více jak čtyřikrát větší než Česká republika a regionální identita je zde často poměrně silná. Málokterý cizinec např. ví, že Espoo, které je běžně považováno za součást Helsinek, je druhým největším samostatným městem, kde mimo jiné sídlí nejvýznamnější finské korporace a žijí zde nejbohatší obyvatelé Finska.

4.4. Komunikace

Pro překonání prvotní bariéry a získání přístupu k obchodnímu partnerovi je znalost finštiny poměrně zásadní komparativní výhodou, následná komunikace během samotného obchodního jednání již může bez problémů probíhat v angličtině. Finsko je bilingvní země, kde je oficiálním jazykem kromě finštiny také švédština (používá se zejména na západním pobřeží, ale i v jednotlivých municipalitách v jižním Finsku). Velmi dobrá znalost angličtiny napříč celou společností je pro Finsko typická, a proto i místní obchodníci ovládají angličtinu minimálně na dobré komunikační úrovni.

Finové na počátku schůzky neočekávají dlouhou zdvořilostní konverzaci, která nesouvisí s vlastním předmětem jednání. Naopak ocení, pokud jde protějšek rovnou k věci. To platí i o písemné komunikaci, kde jsou Finové často velmi struční a neformální, což může z českého pohledu někdy působit odměřeně, ale není tomu tak – jde pouze o věcnost a úsporu času.

Při prezentaci a jednání je třeba dodržovat určitá pravidla jako jednoduchost, strukturovanost a střídmost co do formy i obsahu. Je potřeba počítat s tím, že ve Finsku je rovnostářství jednou ze základních společenských hodnot. Projevuje se to mimo jiné v netoleranci ke každému pokusu o zesměšňování jakýchkoliv menšin (etnických, náboženských, genderových). Dokonce i některé u nás běžné formy projevů galantnosti vůči ženám jsou v severských zemích, včetně Finska, nevhodné. Komunikačním tabu je nepatřičné pojetí některých citlivých momentů finské historie.

V zemi proslulé digitalizací a informačními technologiemi je možné komunikovat jakýmkoli způsobem s důrazem na moderní komunikační prostředky v čele se sociálními sítěmi, např. zasláním zprávy prostřednictvím Messengeru či Whatsappu. Během pandemie COVID 19 se komunikace a jednání prostřednictvím videokonferencí, stejně jako všude jinde, stala ještě běžnější. Pokud máte skutečně co nabídnout, neostýchejte se a klidně napište přímo CEO společnosti, či jiné konkrétní osobě ve vybrané firmě a buďte v přístupu inovativní.

4.5. Doporučení

Finský trh není vhodný pro exportéry-začátečníky. Finové vyžadují reference z jiných severských zemí či západní Evropy. Zároveň jsou však čeští dodavatelé na místním trhu tradičně vnímáni jako spolehliví partneři s kvalitními výrobky a službami ze „střední“ Evropy, nikoliv té „východní“, jak tomu často bývá zvykem jinde v zahraničí. Pokud nabízíte vhodný, unikátní a inovativní produkt s dostatečnou přidanou hodnotou, dejte rozhodně finskému trhu šanci.

Udělejte perfektní první dojem a buďte dochvilní (na jednání přijďte raději o deset minut dříve, než o jednu minutu později), buďte transparentní (ohledně svých exportních záměrů, obchodní strategie i minulosti firmy), mějte strukturovaný projev, buďte spolehliví, věcní, přímočaří, struční a skromní. Překvapte vašeho partnera znalostí specifik regionu, ze kterého pochází. Dejte svému finskému partnerovi dostatečný prostor a pozorně mu naslouchejte.

Pokud váš partner přejde k neformálnějšímu přístupu, tak ho, pokud možno, opětujte. Při jednání se nebojte odlehčit atmosféru vtipkováním, avšak empatickým, na úrovni, s citem a taktem. A v neposlední řadě nezapomeňte na finskou inspirativní národní vlastnost „sisu“, jejíž osvojení pro obchodní spolupráci s Finskem lze jen doporučit a již lze nejlépe přeložit jako houževnatost, která Finům společně s jejich bojovností, odhodlaností, statečností a výdrží umožňuje překonávat ty nejtěžší překážky a nepřízně osudu.

4.6. Státní svátky

• 1. ledna – Nový rok, uudenvuodenpäivä
• 6. ledna – Zjevení Páně, loppiainen
• pohyblivé datum – Velký pátek, pitkäperjantai
• pohyblivé datum – Velikonoční neděle, pääsiäispäivä
• pohyblivé datum – Velikonoční pondělí, 2. pääsiäispäivä
• 1. května – 1. Máj, vappu/suomalaisen työn päivä
• pohyblivé datum (vždy čtvrtek) – Nanebevstoupení Páně, helatorstai
• pohyblivé datum (vždy neděle) – Hod boží svatodušní, helluntai
• pohyblivé datum (vždy pátek) – předvečer Svatojánské noci, juhannusaatto *
• pohyblivé datum (vždy sobota) – Svatojánská noc, juhannuspäivä
• pohyblivé datum (vždy sobota) – Svátek Všech svatých, pyhäinpäivä
• 6. prosince – Den nezávislosti, itsenäisyyspäivä
• 24. prosince – Štědrý den, jouluaatto *
• 25. prosince – 1. svátek vánoční, joulupäivä
• 26. prosince – 2. svátek vánoční, tapaninpäivä

* nejde o oficiální svátky Finska, ale dny volna – školy a úřady jsou zavřené a většina lidí má volno

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Zahraniční společnost může zahájit svou činnost ve Finsku zřízením samostatné dceřiné společnosti, zaregistrováním pobočky v obchodním rejstříku či prohlášením o založení předloženém daňové správě, na základě kterého bude společnost zapsána v nezbytných registrech (registr zálohových plateb, registr zaměstnavatelů a registr plátců DPH).

Finsko má smluvní úvěrové hodnocení od dvou ratingových agentur: Fitch Ratings a S&P Global Ratings (poslední ratingy z července 2022 a února 2023 jsou od obou společností AA+, stabilní výhled). Kromě toho vydávají nevyžádané ratingy vládě další ratingové agentury jako např. Scope Ratings (AA+) a DBRS Morningstar (AA).

Finská legislativa neobsahuje žádná zvláštní ustanovení týkající se vztahu k dalšímu prodeji. Prodej přímo do maloobchodu či koncovému zákazníkovi může být vzhledem k patriotismu finských spotřebitelů náročný, zejména pak bez znalosti specifik místního, poměrně uzavřeného a kapacitně omezeného trhu, a proto doporučujeme využít služeb obchodních zástupců. Činnost obchodních zástupců upravuje zákon o obchodních zástupcích a prodejcích . Některé místní firmy mohou představovat dobrý mezičlánek pro reexporty zboží do pobaltských zemí.

Při vstupu na finský trh je třeba se řídit zákonem o ochraně spotřebitele , Směrnicí Evropského parlamentu a Rady o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a  zákonem o hospodářské soutěži . Více informací ohledně praktického výkonu obchodní činnosti na finském trhu lze rovněž nalézt na stránkách Finnish Competition and Consumer Authority .

Finsko je od roku 1995 členem EU, a v rámci volného trhu tedy nejsou zboží a služby importované z ČR zatěžovány cly. Pouze dovoz určitého typu zboží (např. léky, živá zvířata, rostliny a potraviny živočišného původu, výletní lodě, vodní skútry a přívěsné motory, ohrožená zvířata a rostliny a zboží z nich vyrobené, střelné zbraně a střelivo aj.) ze zemí EU podléhá dovozním omezením, a vyžaduje proto zvláštní povolení, které musí být vydáno předem. Více informací pro firmy mající zájem vyvážet do Finska naleznete na stránkách Finského celního úřadu .

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Převládajícími formami podnikatelských entit jsou ve Finsku živnosti (toiminimi) a podílové společnosti (osakeyhtiö). Podílová společnost je kombinací české s.r.o. a a.s. Pokud je podílová společnost zapsaná na burze, jsou její podíly (akcie) volně k prodeji. Další formy obchodních společností (komanditní společnost, otevřená společnost a družstvo) jsou zastoupeny jen minimálně. Pro Finsko je typické, že ve významných společnostech má podíl stát či obec. I přes malé početní zastoupení družstev mají tato ve Finsku přes 4 mil. členů (90 % dospělých Finů je členy nějakého družstva), produkují cca 20 % HDP a zaměstnávají cca 100 tis. lidí. Nejznámějšími družstvy ve Finsku jsou družstevní banky a pojišťovny (např. skupina OP s cca 1,4 mil. členů) a družstevní obchody (např. S-Group s cca 2 mil. členů).

Živnost (toiminimi) je na rozdíl od právní úpravy v ČR osobní obchodní korporací. Její nevýhodou je odpovědnost živnostníka za závazky korporace. Živnost je z hlediska daňové zátěže méně výhodnou formou než podílová společnost. Založení živnosti je administrativně nenáročné a levné (poplatek za založení je 60 EUR).

Podílová společnost (osakeyhtiö) je kapitálovou obchodní korporací. Společníci neodpovídají za závazky společnosti a jediné riziko je spojeno s investicí do podílu ve společnosti. Od roku 2019 je zrušen požadavek na minimální výši základního kapitálu. Poplatek za založení společnosti činí 275 EUR.

Velké obchodní společnosti dávají obvykle přednost tradičním finským dodavatelům. Českým firmám majícím zájem dodávat své výrobky velkým prodejním řetězcům se proto doporučuje vyhledat nejprve finského obchodního zástupce, který vstoupí do jednání s nákupčími významných distribučních firem. Zástupci pracují za běžnou provizi, většinou zastupují více firem nebo mají exkluzivitu i pro jiná teritoria.

Zřízení pobočky, společnosti či zastoupení nenaráží na žádné neobvyklé překážky. Je třeba znát legislativu upravující pracovněprávní vztahy k místním zaměstnancům. Vzhledem ke komplikovanosti daňového systému a značným právům zaměstnanců (kolektivní smlouvy, závodní zdravotní péče), je vhodné obrátit se na zkušenou právní kancelář zabývající se obchodním nebo pracovním právem či využít právního poradenství oborových organizací.

Poradenství se založením společnosti poskytuje Patentový a registrační úřad . Relevantní informace je rovněž možné najít na stránkách celostátního informačního portálu Suomi.fi či na stránkách Business Finland .

5.3. Marketing a komunikace

Mezi největší reklamní agentury ve Finsku se řadí skupina Salomaa-Yhtiöt (Salomaa Group) , která sdružuje řadu společností působících v oblasti marketingové komunikace (Dagmar, SEK, Yuru, Kaski Agency, Proof a RADLY). Při potřebě využít služeb PR agentury se české firmy mohou obracet např. na tyto společnosti: PING Helsinki , Harkonsalo & Vesa (H & V) Public Relations , King Street Public Relations či finskou pobočku TBWA , jejímiž klienty jsou finští giganti ze všech oborů (např. Fortum, Atria, S-Market, Prima Pet Premium aj.).

Největší finskou personální agenturou je aktuálně společnost Duunitori , která nabízí různé balíčky zaměstnavatelům hledajícím nové pracovníky, jež cíleně oslovuje zejména na FB, Instagramu, LinkedInu, pomocí Google Ads, Smartly.io či RTB House. Ceny za služby agentury začínají na 400 EUR za lepší viditelnost inzerátu ve vyhledávání na stránkách Duunitori a na sociálních sítích společnosti; nejdražší balíček za 2 600 EUR je pak určen pro náročné nábory specialistů, přičemž Duunitori garantuje zhlédnutí poptávky určitým počtem uchazečů o zaměstnání. Mezi další významné HR agentury můžeme zařadit např. Barona , AIMS Finland (specializace na náročné vyhledávání vedoucích pracovníků) či InHunt Group .

Firmy ve Finsku ročně investují cca 3 mld. EUR do marketingové komunikace, z čehož reklama v novinách, televizi, rozhlase a internetu představuje cca 40 % celkového obratu tohoto odvětví. V rámci internetu se firmy nejvíce zaměřují na digitální reklamu, resp. služby efektivního SEM marketingu (Search Engine Marketing) a optimalizace pro vyhledávače (Search Engine Optimization). Přibližně čtvrtina nákladů je vynakládána na přímý marketing a pětina pak na propagaci ve formě tištěných materiálů a účasti na veletrzích. Ze sociálních médií významné finské společnosti využívají nejvíce profesní síť LinkedIn.

Marketing alkoholu je omezen legislativou, která zakazuje reklamu, nepřímou reklamu a další propagační aktivity na lihoviny o objemu vyšším než 22 % alkoholu. Reklama na alkoholické nápoje do 22 % alkoholu je zakázána na veřejných místech, jako jsou autobusové zastávky, billboardy atd. V televizi a rádiu se reklamy na jakýkoli druh alkoholu (i nízkoprocentní) mohou objevit až po 22. hodině.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Práva duševního vlastnictví chrání ve Finsku rozsáhlá domácí legislativa, právo EU ( směrnice 2001/29/ES ) a mezinárodní smlouvy ( Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví a smlouvy v rámci WIPO ). Úřadem zabývajícím se problematikou ochrany duševního vlastnictví je Finnish Patent and Registration Office (PRH) . PRH nabízí na svých stránkách bezplatnou servisní příručku pro ochranu duševního vlastnictví v anglickém jazyce .

Tento manuál pomůže rozpoznat duševní vlastnictví společnosti, chránit ho, spravovat a využívat. Je potřeba být aktivní a duševní vlastnictví chránit v dostatečném předstihu před uvedením produktu na trh. Držitel patentu může například zaslat písemnou výzvu s požadavkem zastavení porušování svých práv. Pokud není držiteli patentu vyhověno, může podat žalobu k soudu a požadovat náhradu škody. Ve vztahu k českým subjektům nebylo ve Finsku dosud zaznamenáno porušení ochrany práv duševního vlastnictví.

5.5. Trh veřejných zakázek

Finsko jako člen EU oznamuje významné veřejné zakázky prostřednictvím Úředního věstníku E U. Informace o jednotlivých připravovaných a probíhajících tendrech, jakož i o výsledcích výběrových řízení je možné nalézt v angličtině na webových stránkách finského Ministerstva financí Hilma . Na tomto portálu je možné se zaregistrovat a nastavit si avíza pro nové zakázky dle zvolených specifik.

Vláda oznamuje na webu Hansel plánované tendry až 18 měsíců dopředu. Většina tendrů je ovšem k dispozici pouze ve finštině, ve které je obvykle také potřeba dodat veškerou potřebnou dokumentaci. Řada tendrů je „šitá na míru“ finským firmám, a proto je jejich úspěšnost vysoká. Přesto má rozhodně smysl, aby české firmy věnovaly veřejným zakázkám větší pozornost.

Českým firmám lze pro případ zájmu o účast v konkrétním tendru doporučit vytvoření společné obchodně-právní entity s finským subjektem a podání nabídky jménem tohoto joint venture. Před vypsáním tendru se organizují tzv. „tržní konzultace“, kterých se mohou české firmy zajímající se o zakázku zúčastnit a v jejich rámci do určité míry ovlivnit zadání tendru.

Po zveřejnění výzvy k podávání nabídek následuje období, ve kterém může jakýkoli subjekt vznášet různé typy dotazů na vypisovatele veřejné zakázky. Po uplynutí této doby a uzavření podávání nabídek nastává tzv. období mlčenlivosti, ve kterém zadavatel tendru z důvodu ochrany citlivých údajů nepodává žádné informace. Pokud je český subjekt nespokojen s procesním průběhem tendru, může se odvolat ke správnímu soudu. Proti rozhodnutí správního soudu se lze odvolat k Nejvyššímu správnímu soudu, pokud Nejvyšší správní soud odvolání povolí.

Důkazem zájmu finských firem o spolupráci se zahraničními subjekty v rámci tendrů, a specificky pak i s českými společnostmi, je fakt, že např. největší finská stavební společnost YIT během dřívější spolupráce informovala Velvyslanectví ČR v Helsinkách o otevřenosti ke spolupráci s českými subdodavateli, u nichž oceňují kvalitní zboží i služby, přičemž cca 10 % hodnoty všech tendrů, kterých se YIT účastnila, bylo realizováno ve spolupráci se zahraničním subjektem.

YIT nabízí bezplatné konzultace k situaci na finském stavebním trhu, k založení pobočky i veškerým souvisejícím administrativním záležitostem a je ochotna sdílet znalosti a zkušenosti s českými subdodavateli v případě finančních, logistických či jiných problémů. Na webových stránkách YIT v rámci sekce určené potenciálním partnerům lze vyplnit údaje o firmě ucházející se o subdodavatelskou spolupráci, které jsou automaticky odeslány oddělení zakázek společnosti.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Běžnou platební podmínkou pro zahraniční obchod je platební příkaz, dokumentární inkaso a dokumentární akreditiv. Nejběžnější dobou splatnosti faktur je 14 dní, mezi podnikateli může být splatnost faktury delší než 30 dní pouze v případě, že se tak strany výslovně dohodly.

Platební morálka finské klientely je velmi vysoká. Ze zkušeností obchodně-ekonomického úseku jsou z minulých let známy pouze ojedinělé případy, kdy se finské firmy dostaly do finančních potíží a následně české firmě nezaplatily za dodané zboží či služby. Proto je i ve Finsku třeba při obchodních operacích zákazníka důkladně prověřit a úhrady vhodným instrumentem zabezpečit.

Finské firmy dávají přednost smírnému řešení obchodních sporů. Případné právní kroky proti finským firmám je nejlépe vést prostřednictvím finských advokátních kanceláří, případně firem specializujících se na vymáhání pohledávek. Výrazně levnější a rychlejší alternativou řešení sporů je rozhodčí řízení. Ve Finsku působí stálý rozhodčí orgán The Arbitration Institute of the Finland Chamber of Commerce , který nabízí kromě rozhodčího řízení také mediační služby.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Finsko je součástí EU a Schengenského prostoru a lze sem z ČR přicestovat s platným cestovním pasem nebo občanským průkazem. Délka pobytu není omezena, avšak při pobytu delším než 90 po sobě jdoucích dní se občané EU musí registrovat na Migračním úřadu (Migri/Finnish Immigration Service) .

Finsko je velmi bezpečnou zemí, kde se lze pohybovat všude a všemi způsoby a dopravními prostředky. Města mají kvalitní síť MHD a mezi jednotlivými městy funguje spolehlivá vlaková a autobusová doprava. Městská doprava je na české poměry drahá (jízdenka MHD platná po dobu 80 minut stojí 3,10 EUR), poměrně levné jsou vlakové jízdenky. Z letiště je přímé a velmi rychlé vlakové spojení přímo z podzemí terminálu 2 na Hlavní nádraží v centru Helsinek (27 min.). K přepravě je nutné zakoupit si jízdenku na pásma A-C v hodnotě 4,10 EUR. Tramvaj č. 3 jede od nádraží přímo na zastávku Eiran sairaala (12 min.), od níž je Velvyslanectví ČR vzdáleno cca 150 m.

Placení kartou je ve Finsku velmi rozšířené a existuje už jen naprosté minimum míst, kde kartou platit nelze. Kohoutková voda je ve Finsku kvalitní a je zdarma dostupná ve všech restauracích a kavárnách.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Občané ČR nepotřebují jako občané EU pracovní povolení pro práci ve Finsku. Ze zkušenostní ZÚ si ne všichni finští zaměstnavatelé jsou této skutečnosti vědomi, nebo chybně zaměňují registraci občanů EU s žádostí o povolení k pobytu, a proto je dobré je na to případně upozornit. Při pobytu delším než 3 měsíce se občané EU musí registrovat na Migračním úřadu (Migri/Finnish Immigration Service) . Pokud přijede občan ČR do Finska na delší dobu, doporučujeme provést registraci co nejdříve vzhledem k tomu, že na registraci je vázáno přidělení osobního čísla (henkilötunnus), které je základem pro fungování ve Finsku a bez kterého je velmi obtížné uzavírat smlouvy např. s telefonními operátory, pojišťovnami nebo bankami. Osobní číslo lze získat zapsáním do Registru obyvatel (Digital and Population Data Service Agency) .

Využívání zdravotní péče občany EU, tedy včetně občanů ČR, se ve Finsku jakožto členské zemi EU řídí standardními mechanismy. Podrobné informace poskytuje Kancelář zdravotního pojištění . Je důležité si před odjezdem do Finska od své zdravotní pojišťovny obstarat Evropský průkaz zdravotního pojištění, který občanům ČR zaručuje poskytnutí nezbytné lékařské péče v síti veřejných zdravotnických zařízení, a to za stejných podmínek a za stejnou cenu jako občanům Finska. S ohledem na relativně vysokou spoluúčast a kapacitní omezení veřejného zdravotního systému je pro pobyt ve Finsku vhodné uzavřít i doplňkové komerční pojištění léčebných výloh.

Občané ČR pracující ve Finsku se stávají součástí finského systému sociálního a zdravotního zabezpečení a na požádání jim místní instituce sociálního zabezpečení a zdravotní péče Kela vystaví tzv. „kela-kartu“. S kela-kartou mají občané ČR přístup k veškerým zdravotnickým službám za stejných podmínek jako občané Finska. Výkony v soukromém zdravotnictví propláceny nejsou a je třeba brát zřetel na to, že jsou velmi drahé (v některých případech lze žádat o refundaci části nákladů od státní pojišťovny Kela dle ceníku výkonů, obvykle tak však lze pokrýt pouze velmi malou část těchto nákladů). Zaměstnanci mají ve Finsku obvykle rovněž přístup ke smluvně zajištěné závodní zdravotní péči.

Ve finské legislativě není minimální mzda určena, její výše je stanovena na základě všeobecně závazné kolektivní smlouvy v daném sektoru. Odkazy na kolektivní smlouvy jsou uvedeny na stránkách největší finské odborové centrály SAK , kde je u jednotlivých odborových svazů uvedeno propojení na příslušné kolektivní smlouvy. V oborech a firmách, které nespadají pod kolektivní smlouvy, mají zaměstnavatelé povinnost vyplácet zaměstnancům obvyklou a přiměřenou mzdu dle druhu vykonávané práce a zkušeností pracovníka. Průměrná mzda v roce 2022 ve Finsku přesáhla 3 800 EUR. Pro obecnou představu lze uvést několik příkladů průměrného měsíčního výdělku (čerpáno z údajů Finského statistického úřadu pro rok 2021): prodavač/ka v supermarketu: 2 400 EUR, nekvalifikovaný stavební dělník: 2 600 EUR, skladník: 2 700 EUR, zdravotní sestra: 3 200 EUR, mechanik: 3 200 EUR, učitel: 3 700 EUR, kvalifikovaný stavební technik: 3 900 EUR, nákupčí: 4 500 EUR, manažer: 7 600 EUR, lékař: 7 900 EUR.

Zvláštní kategorií jsou vyslaní pracovníci, tj. zaměstnanci českých firem, kteří jsou do Finska vysláni za účelem výkonu práce v rámci subdodávky a jejich obvyklé pracoviště se nachází v jiné zemi než ve Finsku. Vysílající firma musí v případě vyslání dodržovat finské pracovněprávní a daňové předpisy. Pro obor stavebnictví jsou navíc stanoveny zvláštní povinnosti. Práva a povinnosti zaměstnavatelů jsou shrnuty na stránkách Inspektorátu práce (Occupation Safety and Health Administration in Finland) . Dodržování veškerých předpisů a pravidel ze strany zaměstnavatelů je finskými úřady bedlivě sledováno a jejich porušení se přísně trestá.

5.9. Veletrhy a akce

červen 2023:

• Arctic15 (startupy, investice), Helsinky
• Radical Health Festival (digitální transformace zdravotnictví), Helsinky

srpen 2023:

• Maxpo (stavební a ekologické stroje), Hyvinkää
• Wasa Future Festival (udržitelný rozvoj, energetika, nové technologie, doprava, kultura), Vaasa
• Helsinki Finance Summit (investice, finančnictví), Helsinky
• Shift Business Festival (udržitelné podnikání), Turku

září 2023:

• Habitare (nábytek, bytové doplňky), Helsinky
• Caravan Finland (karavany, kempingové vybavení), Lahti
• IDC Security Forum (IT bezpečnostní technologie), Helsinky
• Nordic Business Forum (business profesionálové, průmyslové trendy), Helsinky
• Alihankinta – Subcontracting Trade Fair (kovoprůmysl, elektronika, gumárenský průmysl, průmyslová ICT řešení, design a poradenství), Tampere
• Nurses‘ Days (ošetřovatelství), Helsinky

říjen 2023:

• FinnBuild (mezinárodní veletrh stavebnictví), Helsinky
• Helsinki Book Fair (knihy), Helsinky
• Wine & Food (vína a potraviny), Helsinky
• FinnSec (bezpečnostní technologie), Helsinky

listopad 2023:

• Cyber Security Nordic (kyberbezpečnost), Helsinky
• Teknologia 23 (technologie a průmysl), Helsinky
• Assistive Devices Fair (asistenční pomůcky a technologie), Tampere
• Slush 2023 Conference (technologie a startupy), Helsinky
• Finnish Dental Congress (stomatologie), Helsinky
• Investor 2023 (investice), Helsinky
• Pharmacy Days 2023 (lékárenství), Helsinky

leden 2024:

• Matka Nordic Travel Fair (cestovní ruch), Helsinky
• Educa (vzdělávání), Helsinky
• Caravan (karavany, kempingové vybavení), Helsinky
• Fastfood & Cafe & Restaurant Expo (pohostinství), Tampere

únor 2024:

• MP 24 Motocycle Show (motocykly), Helsinky
• Vene 24 Båt (lodě, rekreační plavba), Helsinky
• Asta Fair (stavba, renovace, bydlení), Tampere

březen 2024:

• PacTec, FoodTec & PlastExpo Nordic (obaly, potraviny, plasty), Helsinky
• Spring Fair (chataření, zahrada, renovace, lokální potraviny a biopotraviny), Helsinky
• Gastro Helsinki (hotely, restaurace, catering), Helsinky
• Energy Week (energetika), Vaasa

duben 2024:

• ChemBio Finland (chemický a biotechnologický průmysl), Helsinky

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Helsinkách

• Adresa: Armfeltintie 14, 00150 Helsinki
• Tel.: +358 9 6120 880
• E-mail: helsinki@embassy.mzv.cz
• Web: www.mzv.cz/helsinki
• Úřední hodiny konzulárního úseku: úterý a čtvrtek 9:00-11:30 hod (schůzku mimo úřední hodiny je třeba domluvit předem)
• Jak se k nám dostanete: Nejbližší zastávka veřejné dopravy je „Eiran sairaala“ nebo „Eira“. Jezdí k nám tramvaje č. 1 a 3 a autobusy č. 20 a 30. Z letiště lze použít taxi nebo vlak a na jeho konečné přesednout na tramvaj č. 3.

Honorární konzulát ČR Tampere

• Honorární konzul: Tero Luoma
• Adresa: Rinnekatu 16, 33250 Tampere
• Tel.: +358 503 449 993
• E-mail: tampere@honorary.mzv.cz
• Úřední hodiny: po – pá 09.00 – 15.00 po předchozí domluvě

Honorární konzulát ČR Oulu

• Honorární konzul: Juha Laakkonen
• Adresa: Solistinkatu 4, 90140 Oulu
• Tel.: +358 5 377 111
• E-mail: oulu@honorary.mzv.cz
• Úřední hodiny: po předchozí domluvě

Honorární konzulát ČR Vaasa

• Honorární konzulka: Marja-Riitta Vest
• Adresa: Koivulahdentie 218 A, 66530 Koivulahti, 66530 Vaasa
• Tel.: +358 405 396 695
• E-mail: marja-riitta.vest@vamk.fi
• Úřední hodiny: po předchozí domluvě

CzechTrade – zahraniční zástupce pro Švédsko, Dánsko, Norsko, Finsko

• Vedoucí zahraniční kanceláře ve Stockholmu: Tomáš Rousek
• Tel.: +46 707 640 353
• E-mail: tomas.rousek@czechtrade.cz
• Web: www.czechtrade.cz/czechtrade-svet/evropska-unie/skandinavie

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• Centrální nouzové telefonní číslo (záchranka, hasiči, policie): 112
• Pomoc na moři: +358 (0)294 1000
• Pomoc obětem trestných činů: +358 (0) 203 16116
• Krizová linka: +358 (0) 9 2525 0111

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Vláda a prezident:

• Prezident
• Úřad vlády
• Ministerstvo zahraničních věcí
• Ministerstvo obrany
• Ministerstvo práce a hospodářství
• Ministerstvo financí
• Ministerstvo dopravy a komunikací
• Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí
• Ministerstvo školství a kultury
• Ministerstvo spravedlnosti
• Ministerstvo vnitra
• Ministerstvo zemědělství a lesnictví
• Ministerstvo životního prostředí

Hospodářské komory :

• Finland Chamber of Commerce
• Helsinki region Chamber of Commerce
• Tampere Chamber of Commerce
• Turku Chamber of Commerce
• Ostrobothnia Chamber of Commerce
• Oulu Chamber of Commerce
• Central Finland Chamber of Commerce
• Häme Chamber of Commerce
• Kuopio Chamber of Commerce
• Kymenlaakso Chamber of Commerce
• Lapland Chamber of Commerce
• North Karelia Chamber of Commerce
• Rauma Chamber of Commerce
• Riihimäki-Hyvinkää Chamber of Commerce
• Satakunta Chamber of Commerce
• South Karelia Chamber of Commerce
• South Ostrobothnia Chamber of Commerce
• South Savo Chamber of Commerce
• Western Uusimaa Chamber of Commerce
• Åland Chamber of Commerce

Ekonomické kontakty:

• Národní banka
• Celní správa
• Business Finland
• Statistický úřad
• Ekonomický výzkumný institut
• Daňová správa
• Finská průmyslová konfederace

Hlavní média:

• Yleisradio
• Helsingin Sanomat
• Ilta-Sanomat
• Iltalehti
• Maaseudun Tulevaisus