Írán - základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název Íránu zní Íránská islámská republika, v perštině „Džomhúrí-je eslámí-je Írán“. Íránský politický systém je poměrně komplikovaný, sestává z celé řady vzájemně provázaných institucí. V čele vlády stojí přímo volený prezident. Ten je odpovědný za fungování státu a implementaci zákonů schválených parlamentem. Funkce premiéra byla zrušena v r. 1989. Íránský parlament, persky „Madžles“, je jednokomorový a sestává z 290 křesel. Soulad zákonů s ústavou a islámským právem a kandidáty na prezidenta prověřuje Rada dohlížitelů (angl. Guardian Council), která je složena z 12 členů, z nichž polovinu tvoří duchovní a druhou polovinu experti na šíitské právo. Nejvyšší autoritou je tzv. Nejvyšší vůdce, persky „rahbar“ (vůdce) a „valí-je fakíh“ (duchovní vládce). Ten prakticky rozhoduje o všem, jelikož ovládá veškeré klíčové oblasti íránského politického systému. Je rovněž vrchním velitelem ozbrojených sil (vč. Revolučních gard). Vládu nejvyššího vůdce do určité míry kontroluje a koriguje 86 ti členné Shromáždění znalců (angl. Assembly of Experts). To rovněž rozhoduje o obsazení postu nejvyššího vůdce. O nejdůležitějších politických otázkách rozhoduje Nejvyšší rada národní bezpečnosti (angl. Supreme National Security Council), jejímiž členy jsou prezident, mluvčí parlamentu, šéf justice, vojenští představitelé, klíčoví ministři a šéfové bezpečnostních služeb. Klíčová rozhodnutí ohledně ekonomiky přijímá Nejvyšší ekonomická rada (angl. Supreme Council of Economic Coordination), jejíchž zasedání se často účastní i sám nejvyšší vůdce. Kandidáti na politické funkce posuzuje Rada dohlížitelů. Vyžaduje se bezúhonost a loajalita vůči režimu, přičemž je často znemožněna kandidatura i těm, kteří již v minulosti nějakou politickou funkci zastávali, z pohledu režimu se však neosvědčili. Od r.2009 mohou na všechny politické funkce kandidovat i ženy, v případě nejvyšších politických funkcí (např. prezident) však bývá jejich kandidatura z různých důvodů nadále zamítána. Níže je uvedeno aktuální složení vlády a jména hlavních osob v administrativě íránského prezidenta:

Nejvyšší vůdce: Ayatollah Alí Seyyed Chámeneí (od r. 1989)

Prezident: Ebráhím Raísí (od r. 2021)

První viceprezident: Mohammad Mokhber

Viceprezident pro ekonomické záležitosti: Mohsen Rezá’í Mírqá’ed

Viceprezident a šéf Íránské organizace pro jadernou energii: Mohammad Eslámí

Viceprezident pro životní prostředí: Alí Salájegheh

Ministr zahraničních věcí: Hossein Amír Abdollahián

Ministr zdravotnictví: Bahrám Einollahí

Ministr zemědělství: Djavád Sádátí Nejád

Ministr pro vědu a výzkum: Mohammad Alí Zolfígol

Ministr průmyslu, obchodu a těžby: Seyed Mehdi Niazi (pověřen řízením)

Ministr dopravy cest a urban. rozvoje: Mehrdad Bazrpash

Ministr ropy: Džavád Owjí

Ministr energetiky: Akbar Mehrábíán

Ministr sportu a mládeže: Seyed Hamid Sajjadi Hazaveh

Ministr kultury: Mohammad Mehdi Esmaili

Ministr spravedlnosti: Amin Hossein Rahimi

Ministr obrany a ozbrojených sil: Brig.General Mohammad Reza Ashtiani

Ministr vzdělání: Reza Morad Sahraee

Víceprezident pro otázky žen a rodinných záležitostí: Ensieh Khazali

Ministr vnitra: Ahmad Vahidi

Ministr ekonomiky a financí: Ehsan Khandouzi

Ministr informačních technologií a komunikací: Issa Zarepour

1.2. Zahraniční politika země

Na základě neustále se zhoršující politicko-ekonomické situace, a jednání vrcholných představitelů světových mocností ohledně Íránu, současná vláda prezidenta Raisího neočekává uvolnění sankcí, ani pozitivní vývoj v JCPOA. Ekonomická propojenost Ruska a Íránu nabírá na intenzitě a vzájemné ekonomické vazby mezi těmito zeměmi Írán vtahují do ještě větší ekonomické izolovanosti. Zahraniční politika současné vlády E. Raísího se soustředí zejm. na prohlubování vztahů s Ruskem, Čínou a sousedními zeměmi. V poslední době probíhá velmi intenzívní obnovení vztahů mezi Íránem a Saúdskou Arábií. Rychle rostoucí úroveň inflace a vysoká devalvace národní měny IRR mají zásadní negativní dopad na životní úroveň obyvatelstva, přičemž kupní síla domácností se neustále snižuje a vyvolává nespokojenost obyvatelstva. Velmi výrazné zvýšení cen zboží, služeb, bydlení a nájemného způsobuje většině obyvatelstva vážné potíže a následně větší chudobu a možnost vzniku napětí v méně bohatých a chudších oblastech měst a předměstí. Sociální napětí, které rovněž ztělesňuje ekonomické útrapy lidí nejvíce postižených hospodářskou situací, jež se v průběhu času nahromadily, nyní rovněž dále snižují výkonnost hospodářství, a to více v odvětví služeb, ale i v jiných odvětvích hospodářství v důsledku vysoké míry nejistoty, která panuje a kterou pociťuje podnikatelská obec. V červnu 2022 přijel na oficiální návštěvu zaminir Ruska Lavrov, a zahájil tak období návštěv vrcholných představitelů obou zemí. Prezident Putin následně v červenci 2022 na oficiální návštěvě v Teheránu přislíbil investici 40 mld USD do infrastruktury petrochemického průmyslu Íránu. Dosud však k tomuto plnění ze strany Ruska nedošlo. Na summitu Šanghajské konference v září 2022 podepsal Írán dokumenty o plném členství v Šanghajské organizaci pro spolupráci (ŠOS), čímž vstoupil do nové etapy ekonomické, obchodní, tranzitní a energetické spolupráce s členskými zeměmi ŠOS. Současným velmi důležitým cílem Íránské zahraniční politiky je logistické propojení Íránu se sousedními státy a dalšími regiony prostřednictvím dokončení International North-South Transportation Corridor (INSTC) Zbývá dokončit 164 km dlouhý železniční úsek Rasht–Astara. Moskva prohlásila, že je připravena k investicím do tohoto projektu. Na začátku r. 2022 došlo k prodloužení strategického partnerství s Ruskem o dalších 20 let. V srpnu 2022 informoval ministr Průmyslu, těžby a obchodu, že Teherán a Moskva zahájily bilaterální obchod v národních měnách IRR a Rubl. Ani Írán, ani Rusko nejsou ochotny akceptovat podmínky a požadavky Západu a tento konflikt bude pokračovat. Vidíme, že vztahy mezi Íránem a Ruskem se rozšiřují ve všech oblastech. Mezi Ruskem a Íránem bylo mnoho dohod, které byly během posledních čtyřiceti let uzavřeny, ale nebyly většinou realizovány. V současné situaci, kdy je Rusko ve zvláštní situaci, vzhledem k válce s Ukrajinou, má Írán nejlepší příležitost od Rusů něco získat, protože Rusové dnes Írán velmi potřebují. Evropa nepočítá s obnovením dohody o íránském jaderném programu JCPOA z roku 2015, čímž nedojde ke zrušení protiíránských sankcí (především těch orientovaných na ropný a bankovní sektor). Írán se aktuálně angažuje v ekonomickém spojenectví ŠOS a BRICS. Snaží se především o prohloubení obchodních vazeb se sousedními zeměmi. Bez úspěchu pokračují snahy o vymáhání dluhů (zejm. od Jižní Koreje a Velké Británie). Tradičně silné obchodní vazby Íránu s Evropou v důsledku podzimních událostí roku 2022 a narůstajících sankcí EU a USA značně ochably, investice ze strany západních zemí byly zcela zmrazeny. V regionu Blízkého východu jsou pro Írán stále nejdůležitějšími obchodními partnery Irák, SAE a Turecko, tradičními spojenci jsou Sýrie a Libanon, v politické rovině hrají důležitou roli Omán a Katar. V oblasti střední Asie je tradičním spojencem Íránu Arménie. Důležitým partnerem je Ázerbajdžán. Írán usiluje o dokončení silničního a železničního propojení s Ázerbajdžánem (projekt INSTC), jehož dokončení bude představovat celkové propojení Íránu se severními sousedy až do Evropy, a stejně tak jižním směrem přes jediný oceánský přístav Chabahár do Asie.

1.3. Obyvatelstvo

Dle Parliament Research Center (PRC) je počet obyvatel Íránu na začátku března 2023 celkem 84.055.000. V roce 2019 byl zaznamenaný poprvé meziroční přírustek obyvatelstva od roku 1979 nižší než 1 %. Přírůstek obyvatel klesá a dle statistik nedosahuje ani hodnoty 1 %. Íránská populace obecně stárne, aktuálně tvoří senioři 10,5 % obyvatelstva, v r. 2050 se bude jednat o 32 %. Na jednu ženu připadá průměrně 1,3 dítěte, na pár méně než 1 dítě. Podle informací Secretary of the Center of the Population Research je současný index porodnosti 0,7 % – (srpna 2022). Vláda se intenzivně snaží o zvýšení porodnosti, avšak vzhledem k současné ekonomické nestabilitě země a celkovému vývoji v regionu, porodnost klesá. Hustota zalidnění činí 52 osob na km2, ve městech žilo v r. 2021 76,3 % obyvatel. Věková skladba populace je: 24,6 % do 15roků, 22 % ve věkové kategorii 15 – 19 roků, 47 % ve věkové kategorii 30 – 64 roků, 6,4% obyvatelstva nad 65 let. Podle odhadu z podzimu 2022 je ekonomicky aktivních 40,6 % populace. 35 % obyvatelstva žije pod hranicí chudoby. Nezaměstnaných je dle odhadů minimálně 9 -10 % mužů a 19 % žen. Celkově je cca 50,3 % ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnáno v sektoru služeb, 32 % v průmyslových odvětvích a 17,7 % v zemědělství. Írán je mnohonárodnostním státem, obývají ho tři základní etnické skupiny: íránská (indoevropská): Peršané, Kurdové, Balúčové, Arméni, Lúrové a dal.; turkická: Azeři, Turkmeni, Kaškájové; semitská: Arabové, Asyřané. Údaje o přesném etnickém složení populace nejsou dostupné, lze pracovat s pouhými odhady, dle nichž tvoří více než polovinu obyvatel Íránu Peršané (54 %), další nejpočetnější skupinou jsou Azeři (16 %) a Kurdové (10 %). Státním náboženstvím je šíitský islám dvanácti imámů. Oficiálně uznávanými náboženstvími jsou i křesťanství, judaismus a zoroastrismus. Podle oficiálních statistik vyznává šíu 89 % obyvatel Íránu a 10 % obyvatel vyznává sunnitský islám. Nedávné výzkumy hovoří o nárůstu ateismu v Íránu a o příklonu zejm. mladé populace k zoroastrismu (původnímu, předislámskému státnímu náboženství). Podle těchto výzkumů muslimové reálně tvoří pouhých 40 % populace, přičemž šíu vyznává 32 % Íránců a sunnu 5 %. Přes 20 % Íránců se nehlásí k žádnému náboženství a dalších téměř 9 % otevřeně přiznává, že jsou ateisty. Zoroastriáni tvoří necelých 8 %, křesťané pouhých 1,5 % a židé 0,1 % populace.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Ačkoli Světová banka a MMF odhadovaly růst HDP Íránu v roce 2022 v rozmezí 3-5 %, je zřejmé, že v důsledku nepříznivých událostí podzimu 2022 a současné kolabující ekonomiky je nepravděpodobné, že by růst HDP v tomto roce přesáhl 0-1 %. Pokud nedojde k oživení ekonomiky, což je nepravděpodobné. Parlamentní výzkumné centrum (PRC) v průběhu 2. poloviny listopadu 2022 oznámilo, že objem prodeje průmyslových výrobků se v říjnu 2022 oproti předchozímu měsíci výrazně snížil o 15,8 % v důsledku poklesu poptávky způsobeného snížením kupní síly a celkovým napětím v zemi. Výrobci těžebních výrobků se potýkali s poklesem tržeb o 40,1 % v důsledku masivního snížení výroby a prodeje železných ingotů a koncentrátu, které se na celkovém objemu průmyslových výrobků podílejí 42 %. O 26,7 % se snížil prodej chemických výrobků včetně petrochemických, o 14,9 % prodej potravin a nápojů (prodej výrobků z jedlého oleje pokračuje v poklesu i 6 měsíců po zrušení subvencované sazby FOREX ve výši 42 000 IRR/USD) a o 16,5 % klesnul prodej v automobilovém průmyslu. Dle průzkumu podnikatelského prostředí, který v říjnu 2022 provedla Íránská obchodní komora, došlo k dalšímu snížení kupní síly obyvatelstva, což vedlo k poklesu poptávky v ekonomice a s ní i tržeb obchodních podniků na nejnižší úroveň za posledních 14 měsíců, přičemž situaci v oblasti poptávky negativně ovlivnily rozsáhlé přetrvávající demonstrace a omezení internetu.

Odvětví ropy a zemního plynu zaznamenalo v loňském roce růst o 10,1 % podle CBI a o 9,7 % podle Íránského statistického střediska, přičemž hlavními důvody růstu byly zvýšená produkce a vývoz ropy, kondenzátu a zemního plynu spolu s dobrými cenami na mezinárodních trzích. V 1. čtvrtletí roku 1401 (2022) probíhala těžba ropy v průměru 2,52 mil. barelů/den(bpd), 2,56 mil. bpd ve 2. čtvrtletí 2022, což při zohlednění místní spotřeby cca 1,7 mil. bpd ponechává 830-860 tis. bpd na vývoz. Podle údajů z 11/2022 se těžba ropy nyní pohybuje okolo 2,445 mil. bpd. PRC odhaduje, že pokud budou současné podmínky v oblasti vývozu ropy pokračovat, růst ropného a plynárenského sektoru a jeho příspěvek k HDP se bude během letošního roku pravděpodobně pohybovat pouze kolem +1,1 %. Světová banka řadí Írán mezi krajiny s vyšším středním příjmem na 127. místo (ze 190) v obchodní atraktivnosti (Doing Business 2021). Počtem 25 ze 100 bodů v rámci Corruption Perceptions Index se Írán umístil na 150. místě (ze 180). Skóre 2022 Economic Freedom Index Íránu je 47,2 (168.místo). Oficiální kurs IRR vůči EUR (aktuálně 285.000IRR/EUR v 02/2023) je výrazně nižší než kurs na volném trhu (590.000IRR/EUR v 03/2023).

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Daně představují hlavní příjem státního rozpočtu Íránu. Podíl daňových příjmů na rozpočtu je cca 60 %. Problémem zůstává nadále korupce a snaha vyhýbat se placení daní. Přibližně 50 % společností daně neplatí. Podíl daní na HDP představuje pouze cca 8,5 %. Téměř 40 % ekonomiky Íránu je zcela mimo dosah vlády, tzn. v rukou náboženských institucí, nadací a Revolučních gard (IRGC) – které daně neplatí. S cílem naplnit státní kasu a narovnat rozpočet se v 1/2023 v Teheránu konalo Ustavení Sedmičlenné rady se zvláštními pravomocemi ve věci odprodeje státního majetku. Proces odprodeje státního majetku by měl být zahájen v 04/2023. Realizace odprodeje státního majetku, představuje částku, která je téměř stejně vysoká jako oficiální rozpočet země za rok bez sankcí (cca 100 mld USD). Írán usiluje o posílení rozpočtu cestou návratu zmrazených financí v zahraničí (Jižní Korea, Japonsko), zatím bez úspěchu.

Z Národního rozvojového fondu bylo vládou utraceno více než 60 mld. USD, státní dluh vůči CBI vzrostl o 1.100 %. Celkový objem vládou vydaných dluhopisů dosáhl 19,8 mld. USD. Výnosy z prodeje ropy splnily pouze 13,6 % rozpočtového cíle na rok 2021/22 a činí 12 % vládních příjmů, což je výrazný nárůst ze 4 % podílu v roce 2020/21, ale daleko od podílu 50 % před sankcemi. Odhaduje se, že Čína nakupuje z Íránu cca 1 mil bpd ropy za 80-90 % tržní ceny. Vzhledem k dodávkám ruské ropy do Číny a Indie s výraznými slevami je pro Írán obtížnější prodávat svou ropu. Devizové rezervy (National Development Found), do kterých Írán od roku 2011 každoročně odváděl cca 20 % příjmů z ropy a ropných produktů představovaly koncem roku 2019 sumu 86 mld. USD (v roce 2018 to bylo 99,8 mld USD). Vzhledem k současné kolabující ekonomické situaci, zvýšeným výdajům během COVID-19 se odhaduje, že devizové rezervy ke konci roku 2022 klesly až na 4 mld. USD. Zahraniční zadlužení Íránu se od roku 2008 snižovalo z 28,6 mld USD až na 9,05 mld USD v roce 2019, což představuje cca 2,04 % HDP.

V řešení stále zůstávají dvě íránské pohledávky vůči ČR ve výši 23 976 900,33 USD. Jde o pohledávku z nesprávného výpočtu salda íránskou bankou (2 306 745,11 USD) a pohledávku z akreditivu z r. 1992 na vývoz společnosti Chemapol do Íránu (21 670 755,22 USD).

2.3. Bankovní systém

Íránský bankovní sektor tvoří 42 bank a úvěrových institucí. Aktuální úroková míra se pohybuje v rozmezí od 10-20 %. Vzhledem na extrémně vysokou míru inflace však Íránci preferují investice do akcií, zlata či nemovitostí. Centrální banka Íránu (CBI) vznikla v roce 1960, je zodpovědná za regulaci peněžního a úvěrového systému. Řídí výdaje vlády, má pověřené zpracování právní legislativy pro trh s cennými papíry.

Státními obchodními bankami jsou Bank Melli Iran, Bank Sepah a Post Bank of Iran.

Státem vlastněnými bankami jsou Keshavarzi Bank, Bank Maskan, Bank of Industry and Export Development Bank of Iran, Cooperative Development Bank

Soukromé banky EN Bank (Eghtesade Novin Bank), Parsian Bank, Karafarin Bank, Saman Bank, Bank Pasargad,

Soukromé úvěrové instituce a úvěrové banky (Gharzolhasane): Mehr Iran Bank, Resalat Bank.

Absence mezinárodního bankovního propojení SWIFT a skutečnost, že Írán nadále figuruje na seznamu zemí podporujících praní špinavých peněz a zemí financujících terorizmus, představuje nepřekonatelný problém v realizaci převodů finančních prostředků. Po opětovném zařazení Íránu na černou listinu FATF (Financial Action Task Force), 21. 02. 2020 v Paříži, byl Írán označen za High-risk-jurisdictions. Írán a KLDR jsou jedinými zeměmi zařazenými do této kategorie nejrizikovějších zemí. Pro iránské obchodníky je nyní velmi komplikované otevřít L/C v jakékoliv světové bance. Platby tak realizují via třetí země, nebo v hotovosti. Dle dostupných informací bankou obchodující Íránským Riálem (IRR) je italská Banca Popolare di Sondrio. Většina pojišťovacích institucí je v Íránu v rukou státu. Největší je státní pojišťovna Bimeh Markazi a Iran Central Insurance Organization. Íránský exportní garanční fond (Export Guarantee Fund of Iran) pojišťuje rizika při exportu neropných položek.

2.4. Daňový systém

Íránský daňový systém je dělen do dvou kategorií, přímé a nepřímé daně.

Podíl přímých daní na celkových daňových příjmech tvoří cca 63 %. Hlavními položkami přímých daní jsou daň z příjmu a daň z nemovitostí. Daň z příjmu se v závislosti od příjmů pohybuje v rozmezí 15 – 25 %. Daň z nemovitostí je taktéž v rozsahu 15 – 25 %.

Nepřímé daně pak zahrnují daň za zboží dováženého do země (clo) a DPH. Clo je stanoveno podle jednotlivých oborů. DPH za všechny služby a spotřební a průmyslové zboží včetně zboží vyváženého i dováženého do země činí 9 %. Tato daň se skládá ze základní daně 6 %, místních poplatků 3 % (municipal tax) a daně na zdravotní a sociální pojištění (health tax).

V současnosti v Íránu platí společnosti a jednotlivci daň z příjmů realizovaných v Íránu i mimo Írán. Zahraniční společnosti a jednotlivci platí daň z příjmu uvalenou na příjmy za provedené práce v Íránu. Pro kontraktorské projekty je nutno počítat s tím, že z objemu každého projektu se platí poměrně vysoké procento poplatků na sociální pojištění. Podle místních zákonů není možné, aby daně nebo jakékoliv další poplatky platil za poplatníka někdo jiný (např. zákazník), proto takové ujednání, i když bude součástí smlouvy, bude neplatné. Lze však legálně ustanovit cenu projektu, tzv. cena tax free, a do smlouvy vložit článek o tom, že jakékoliv firemní a personální daně a poplatky plynoucí z projektů budou dodavateli zákazníkem refundovány. Kromě standardních daní je v Íránu platná soustava náboženských daní a dávek předepsaných šaríou muslimům a placených místní mešitě.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Obchod mezi ČR a Íránem zaznamenal v r. 2022 zásadní propad vzhledem k podzimním událostem v Íránu, novým sankcím a celkovému ochlazení vztahů ČS EU a Íránu.

Zbožová struktura exportu z ČR do Íránu: kaolín, jíly kaolinitické a kalcitické, heterocyklické sloučeniny, drahé kovy, sloučeniny kovů, amalgamy, elektrické průmyslové a laboratorní pece, turbíny na vodní páru, lidská a živočišná krev, mechanické stroje s vlastní individuální funkcí, léky, kladkostroje, zdvihací zařízení a výtahy.

Zbožová struktura importu z Íránu do ČR: polymery a etyleny v primárních formách, hrozny a rozinky, skořápkové ovoce, feroslitiny, datle, fíky, ananasy, videoherní konzole a automaty, výrobky pro lunaparkové, stolní a společenské hry, tyče a pruty ze železa a oceli, koberce, podlahové krytiny, lidská a živočišná krev, očkovací látky.

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: Tehran Chamber Of Commerce

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: Tehran Chamber Of Commerce

Obchodní vztahy s EU

Posílil íránský vývoz do EU, který stoupl o 11,77 %. Dovoz z EU do Íránu stoupl o 10,49 %. Hlavními evropskými partnery Íránu zůstávají Německo, Holandsko, Itálie. Írán vyváží do EU především potraviny, živá zvířata, zpracované přírodní materiály, chemické produkty a minerály. Z EU Írán dováží hlavně chemické produkty, potraviny, zpracované přírodní materiály, tabák.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Írán vyváží hlavně energ. suroviny (ropa, benzín, plyn), polyethyleny, methanol, železo, pistácie a sušené plody. Dováží potraviny (kukuřici, rýži, sóju, ječmen, olej, cukr), elektroniku (hl. mobilní telefony) a uhlí do oceláren. Hlavními partnery jsou Čína, Irák, SAE, Turecko a Afghánistán. Sem směřuje 70 % íránského vývozu: 30 % do Číny, 37 % do Iráku, SAE a Turecka, 13 % do Afghánistánu. Írán dováží zboží především ze SAE a Turecka, odsud putuje do Íránu 42,5 % dovozu.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Ministerstvo hospodářství a financí IR je zodpovědné za strategii v oblasti investic. Investiční program Íránu zaznamenával v minulých letech klesající tendenci. V důsledku vývoje v Íránu na podzim 2022 lze hovořit o hromadném odlivu zahraničních investorů a pozastavení investic ze strany západních zemí. Za jediného investora lze označit Čínu. Ta do různých sektorů íránské ekonomiky investovala cca 30 mld USD (energetika, doprava a těžební průmysl). Mezi další investory patří Rusko, které podepsalo Memorandum o investici 40 mld. USD do petrochemie. Investicí ze strany Ruska je i dokončení 164 km úseku Astara – Rasht v rámci International Nort-South Transportation Corridor (INSTC). Příslib 85 mil. USD z Indie do rozvoje přístavu Chabahár-jediného zaoceánského přístavu Íránu byl naplněn ve výši 25 mil. USD. Dalším významným finančním partnerem může být Saúdská Arábie. Iránská legislativa umožňuje vstup zahraničního kapitálu kromě oboru ropy a plynu. V případě investičního zájmu se nabízí petrochemie, energetika, ocelářství, těžební průmysl – zejména černouhelné doly, doprava, likvidace odpadních vod a automotive. Avšak vzhledem k současnému vývoji nelze očekávat v oblasti přímých zahraničních investic obrat k lepšímu, spíše naopak. Do Íránu lze realizovat investice v různých formách. Vstupní kapitál mohou tvořit zahraniční měna, patentová práva, mzdy atd.

Aktuální stav přímých zahraničních investic ČR v Íránu není znám. Současná situace v Íránu a postoj ČS EU ukazují směr, který je v oblasti přímých investic zcela negativní. Přetrvávající a nové sankce, absence bankovního propojení SWIFT, nepojistitelnost, dlouhá návratnost investicí a nestabilita teritoria představují enormní riziko pro investice v jakémkoliv oboru.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Írán doposud s EU neuzavřel žádné bilaterální obchodní smlouvy. Jelikož není členem Světové obchodní organizace (WTO), podléhá obchod zemí EU s Íránem obecným importním a exportním pravidlům EU.

Smlouvy s ČR

Přehled platných smluv (řazeno retrospektivně):

Dohoda o podpoře a ochraně investic (18. 12. 2017) – čeká na ratifikaci Íránem, poté přispěje k potřebné větší ochraně českých investic směřujících do Íránu

Dohoda o hospodářské spolupráci mezi ČR a Íránem (18. 1. 2016) – významný krok v rámci podpory aktivit bilaterální hospodářské spolupráce, součástí dohody je mj. zřízení Společné komise pro hospodářskou spolupráci, která by se měla pravidelně setkávat střídavě v Íránu a v ČR a jednat o aktuálních výzvách a příležitostech vzájemného bilaterálního obchodu

Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Íránské islámské republiky o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (30. 4. 2015)

Dohoda o letecké dopravě (9. 12. 2003, vstoupila v platnost až na konci r. 2015)

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Íránské islámské republiky o mezinárodní silniční dopravě (30. 1. 2001)

Memorandum o porozumění mezi vládou České republiky a vládou Íránské islámské republiky o stavu smluv platných mezi oběma státy (11. 3. 1997)

Protokol mezi Českou republikou a Íránskou islámskou republikou (12. 3. 1995)

Dohoda mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Centrální bankou Íránské islámské republiky (18. 11. 1994)

Dlouhodobá platební dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a císařskou vládou Íránu (26. 5. 1967)

Kulturní dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a císařskou vládou Íránu (26. 5. 1967)

Smlouva o přátelství mezi Republikou československou a Císařstvím perským (29. 10. 1930)

3.4. Rozvojová spolupráce

Írán je jednoznačně i nadále příjemcem rozvojové pomoci, a to zejména v souvislosti s přítomností několika milionů afghánských uprchlíků (odhady UNHCR z počátku r. 2022 hovoří o 5 – 7 mil. Afghánců. Toto číslo však může být reálně vyšší, další Afghánci navíc do Íránu stále přicházejí). Kromě Afghánců se v Íránu nachází také asi 150 tis. iráckých uprchlíků. Údaje o dalších uprchlících nejsou známy, nelze však vyloučit, že je uprchlická komunita mnohem širší. Více než polovina uprchlíků totiž není zaregistrována a v Íránu pobývá nelegálně.

ČR je od r. 2010 poskytovatelem rozvojové pomoci v Íránu přes tzv. malé lokální projekty (MLP). ZÚ Teherán realizoval jeden MLP na podporu postižených sirotků ve spolupráci s neziskovou organizací Bachehaye Aseman Kamran. Projekt zafinancoval nákup nového zdravotnického a rehabilitačního vybavení do jednoho z center organizace nacházejícího se v severním Teheránu. V roce 2023 má ZÚ Teherán v plánu předat v rámci MLP české pianino Petrof hudební škole v Teheránu.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Írán disponuje širokou výrobně-technickou základnou a představuje ekonomiku s výrazným výrobním potenciálem. V kombinaci s mladou pracovní sílou (60 % obyvatelstva má méně než 30 let) solidním vzdělávacím systémem a surovinovou základnou je Írán předurčený na pozici ekonomického tygra regionu Blízkého a Středního Východu. Ekonomická izolovanost, všeomezující sankce a absence vyspělých technologií však neumožňují Íránu tuto pozici v regionu dosáhnout. Potenciál pro vzájemnou spolupráci Íránu a Českou republiku je veliký. Současný postoj Íránu vůči západu a politika ČS EU však intenzivní rozvoj spolupráce ve vybraných průmyslových odvětvích neumožňuje. Níže uvedené obory jsou nejméně postiženy sankcemi. Avšak i při spolupráci v těchto oborech je potřeba mít na paměti, že protiíránské sankce EU a OSN jsou pro české subjekty závazné. Před realizací spolupráce s íránskými partnery je proto nutné si důkladně prostudovat především Rozhodnutí Rady (SZBP) č. 413/2010, Nařízení Rady (EU) č. 359/2011, Nařízení Rady (EU) č. 267/2012, Rozhodnutí Rady (SZBP) č. 235/2011, Rezoluci Rady bezpečnosti č. 1737 (2006), Rezoluci Rady bezpečnosti č. 1803 (2008), Rezoluci Rady bezpečnosti č. 1747 (2007) a Rezoluci Rady bezpečnosti č. 1929 (2010). A to včetně příloh, které obsahují detailní seznamy sankcionovaných oborů a také zboží, osob a firem, s nimiž je spolupráce zakázána.

▶ Perspektivní obor 1: Vodohospodářský a odpadní průmysl

Oblast zpracování odpadu je v Íránu dlouhodobě přehlíženým odvětvím. Podle analytiků je přitom min. 25 % běžného odpadu íránských domácností recyklovatelná. Příležitosti pro české firmy jsou zejm. v oblasti dodávek zařízení pro likvidaci a zpracování odpadu vč. recyklace – týká se komunálního odpadu, stavebního odpadu, nemocničního odpadu a souvisejících technologií (např. pro snižování podílu toxických látek v industriálním odpadu). Írán rovněž trpí akutním nedostatkem vody. Rok 2021 byl nejsušším rokem za posledních 50 let, přehrady byly plné max. ze 40 %, dodávky vody byly přes léto i několikrát denně přerušovány. Sucho vyvolalo 2 vlny rozsáhlých demonstrací, na mnoha místech po celém Íránu se v zemi objevují hluboké trhliny. Vláda chce situaci řešit především dostavbou přehrad a odsolováním mořské vody. Potřeba jsou proto hl. stroje, součástky a technologie využitelné pro stavbu přehrad a odsolovacích zařízení. Dále též zařízení a technologie pro monitoring kvality vody a ovzduší. Celkem 99,8 % městského obyvatelstva má přístup ke zdrojům pitné vody, v případě mimoměstských obyvatel je to pouze 82,4 % dle zdrojů WHO. V roce 2022 Írán vyprodukoval 1,2 mld litrů balené pitné vody. V zimních měsících se např. Teherán kvůli smogu stává 2. městem s nejhorším ovzduším na světě. Riziko plynoucí ze zcela nepřetržitého smogového prostředí, kdy je rizikový pobyt pro všechny dle koncentrace polétavého prachu PM 2,5 dosahuje v průměru na metr krychlový 252 mikrogramů. Normální zdraví neohrožující hodnota se pohybuje mezi nulou a padesáti. Během července 2022 se hodnoty pohybovaly nad hranicí 400 mikrogramů.

▶ Perspektivní obor 2: Zdravotnický a farmaceutický průmysl

V důsledku (zejm. bankovních) sankcí USA má Írán od podzimu 2018 potíže s dovozem léků a zdravotnických potřeb. Přestože je Írán ve farmaceutickém průmyslu do značné míry soběstačný, některé léky, suroviny na výrobu léků, přístroje a pomůcky je nucen dovážet. Aktuálně chybí zejm. farmaka pro transplantace orgánů a léčbu závažných a vzácných onemocnění – především rakoviny, která je v Íránu 3. nejčastější příčinou smrti, leukémie, epilepsie, nemoci motýlích křídel či poškození zraku chemikáliemi (týká se zejm. veteránů Irácko-íránské války. Obtížně dostupné jsou také některé suroviny a substance potřebné pro íránskou domácí farmaceutickou produkci – např. vitaminy a jejich deriváty, krevní plazma, antiséra, očkovací látky a kontrastní látky využívané při radiologii. Enormní nedostatek a současně zájem je o inzulín, případně licenci pro jeho přímou výrobu v Íránu.

▶ Perspektivní obor 3: Zemědělský a potravinářský průmysl

Írán dováží řadu zemědělských produktů a potravin, např. kukuřici, krmivo pro hospodářská zvířata, semena, jedlé oleje, obilí, rýži, sóju. Nutnost dovážet potraviny se stává v posledních letech akutnější vzhledem k aktuálním sankcím a rovněž kvůli zhoršujícímu se suchu. V roce 2022 byla závislost Íránu na dovozu potravin asi 25 %. Irán a FAO zahájili společný čtyřfázový program pro zlepšení úrovně zabezpečení potravinové soběstačnosti v roce 2013. Projekt by měl být ukončen v roce 2025, s dosažením plné potravinové soběstačnosti. Oficiální statistiky uvádějí, že v roce 2021 – 2022 Irán vyprodukoval 10,4 mil tun obilí a dovoz činil 5 mil tun, spotřeba Íránu byla 13 mil tun. Jde zejména o pšenici. V případě rýže se jedná o dovoz zejména z Pákistánu, přičemž cenový nárust v případě této komodity je 50 %, a cenový nárust Íránské rýže 140 %. Spotřeba rýže na osobu v Íránu činí 36 kg ročně, což je výrazně nižší než světový průměr, který je 57,2 kg. Írán dováží též veterinární přípravky pro hospodářská zvířata. Zájem je i o stájové technologie (ustájení, napáječky), prostředky k ošetření včelstev, segmenty potravinářských strojů, zavlažovací technologie, stroje pro balení potravin, technologie a zařízení pro konzervaci a pasterizaci, modernizace a opravy českými firmami postavených cukrovarů.

▶ Perspektivní obor 4: Elektrotechnika

V důsledku protiíránských sankcí je pro Írán obtížné dovézt jakoukoliv elektroniku a spotřebiče. Na podzim 2021 byl navíc zakázán dovoz elektroniky z Jižní Koreje kvůli stále nedořešenému jihokorejskému dluhu za import íránské ropy. Nabídka sestává zejm. z čínských výrobků. Většina modelů je až několik let stará. Časté jsou také padělky a pašované zboží (např. produkty společnosti Apple). Odhaduje se, že 60 % elektroniky a spotřebičů je do Íránu dováženo nelegálně. Elektronika ze Západu se v obchodech objeví pouze výjimečně a je prodávána za velice vysoké ceny. Obecně na trhu chybí zejména domácí spotřebiče (lednice, mrazáky, pračky, myčky, šlehače, mixéry, mlýnky, trouby), jejichž dovoz je aktuálně zakázán za účelem dosažení soběstačnosti ve výrobě těchto zařízení. Lze však dovážet součástky, náhradní díly a kontrolní a monitorovací systémy pro domácí spotřebiče. Dále na trhu chybí drobná elektronika a PC komponenty jako jsou kvalitní routery, notebooky, mobilní telefony, tablety, roste též poptávka po zařízeních pro chytrou domácnost (např. robotické vysavače).

▶ Perspektivní obor 5: Zpracovatelský průmysl

Papír v Íránu je drahé a nedostatkové zboží. V posledních třech letech vzrostla jeho cena o 340 %. Írán je přitom nucen dovážet 90 %, knih, novin apod. Ne vždy se navíc podaří dovézt dostatek papíru pro uspokojení poptávky. Dochází proto k tzv. papírovým krizím. Sběr recyklovatelného odpadu v Íránu není organizovaný. Systematická recyklace a další zpracování použitého papíru by přitom částečně mohlo vyřešit jeho neustálý nedostatek. V zemi se aktuálně nachází pouze tři papírny. Dodávka papírenské technologie byla rovněž jedním z nabízených projektů českého obchodního subjektu, avšak k samotné realizaci vzhledem k okolnostem nedošlo.

▶ Perspektivní obor 6: Těžební průmysl

Velmi širokou možnost uplatnění pro české firmy představuje odvětví těžebního průmyslu Íránu. To zoufale potřebuje nové technologie, včetně strojního vybavení, které je staré a nevyhovující. Vlastní realizace dodávek strojního vybavení pro těžbu nerostných zdrojů v Íránu, je však vzhledem k sankcím a postoji ČS EU v současné situaci pro české firmy velmi komplikovaná.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Z pohledu české obchodní, výrobní či investiční společnosti představuje Írán jednu z mála velkých světových ekonomik, které zůstávají mimo globalizovaný trh. Z tohoto důvodu Írán představuje pro zahraniční firmy a investory velkou příležitost. Obchodní potenciál Íránu nelze přirovnat k žádné jiné ekonomice. Další dvě země, kde by čs. obchodní a výrobní subjekty rozhodně uspěly, a které obdobně jako Írán zoufale potřebují zahraniční technologie, vybavení a investice jsou Kuba a Severní Korea. Jejich nerostné suroviny, velikost ekonomiky a celkový potenciál z hlediska obchodu není s Íránem srovnatelný. Současný obchod s Íránem je však vzhledem k poslednímu vývoji, vzhledem k sankcím a dalším omezením, jeho mnohým kulturním a politickým specifikům podmíněn velkou dávkou trpělivosti.

4.2. Oslovení

S prvním oslovením obchodních partnerů či vyhledáním vhodných kontaktů mohou pomoci zaměstnanci obchodně-ekonomického úseku Zastupitelského úřadu ČR v Teheránu.

V případě zájmu o dlouhodobé působení na íránském trhu je vzhledem k přetrvávající jazykové bariéře (většina obchodních partnerů v Íránu hovoří pouze persky) a dalším kulturním specifikům, které pro našince zdaleka nemusí být samozřejmé, vhodné zařídit si prověřeného a důvěryhodného místního zástupce. Ten dokáže pomoci s orientací na místním trhu mj. díky znalostem často komplikovaných socioekonomických vazeb. Seznámení zahraničních obchodních partnerů s prostředím a vstup na místní trh může tento kvalitní místní obchodní zástupce velice usnadnit.

4.3. Obchodní schůzka

Íránci kladou rovněž vysoké nároky na zdvořilé vystupování. Ve srovnání se západními normami je společenský hovor v daleko větší míře prokládán rituálními frázemi obsahující chválu a uznání partnerovi, často s výraznou nadsázkou. Naopak nesouhlas či nelibost bývají vyjadřovány jen opatrně a často pouhým mlčením; je tedy třeba být v tomto směru velmi vnímavý, aby se předešlo vážnějším nedorozuměním. Jakýkoli projev emocí – rozčilení, zvýšení hlasu, ostrý slovník – je Íránci posuzován jako nepřijatelný nedostatek důstojnosti a sebeovládání. Nabídku služby, daru, často i běžného pohostinství je normální nejprve „skromně“ odmítat a přijmout teprve na naléhání nabízejícího; teprve opakované odmítnutí je obvykle bráno jako vážně míněné. Je nezbytně třeba vyhnout se komentářům k islámským náboženským zvyklostem a povinnostem, i pouhé neutrální konstatování odlišnosti může být chápáno jako kritika.

Zvlášť v dnešní velmi pohnuté době totéž platí pro komentáře k politickému dění, na něž je lépe opatrně přistoupit jen tehdy, dá-li k tomu partner jasný impuls. Při obchodních jednáních je nutno počítat s tím, že složitý byrokratický systém a předpisy budou příčinou častých zdržení a průtahů. Čas nemá pro Íránce zvláštní důležitost; na přesné dodržování termínů, plnění dohod nebo časů schůzek se nelze spoléhat. Íránci jsou tradičně velmi bystří a schopní vyjednávači a obchodníci, každé jednání vyžaduje pečlivou přípravu.

V průběhu je třeba zachovávat trpělivost; není třeba se nechat odradit dílčím neúspěchem, důležité je udržování stálého kontaktu s partnerem. Je nutno mít na paměti, že Íránci dávají přednost osobnímu jednání před korespondencí. Pověstná je pohostinnost Íránců. Dohodám dosaženým při obědě se tradičně přikládá závaznost a pozvání je nutné opětovat. Při jednáních, hlavně ve státních institucích, je obvyklé, že íránští představitelé odcházejí v určeném čase k modlitbám a hosté musejí počkat. Nedoporučuje se v přítomnosti partnera konzumovat alkoholické nápoje. V průběhu postního měsíce Ramadánu se v denní době nesmí na veřejnosti jíst, pít ani kouřit.

4.4. Komunikace

Osobní jednání má vždy velký význam, nelze však spoléhat na to, že bude íránský obchodní partner ovládat jakýkoliv cizí jazyk včetně angličtiny. Tuto skutečnost je proto dobré předem prověřit. Cestovat do Íránu s tlumočníkem však není nezbytné, v případě potřeby není problém zajistit tlumočníka v místě.

Zvláště v dnešní velmi vyhrocené politické situaci Íránu vůči světu je potřeba zvážit téma komunikace a vyhnout se komentářům k islámským náboženským zvyklostem a povinnostem. Zvláštnosti a specifika Íránu jsou v této velmi pohnuté době citlivým tématem.

Současnou, a to nejen obchodní komunikaci přes internet, velmi omezila situace v zemi po zářijovém zabití kurdské dívky v Teheránu, a následná cenzura internetu. Kontrola a cenzura internetového pokrytí, kdy odhadem 9 mil. Íránců – cca 2,5 mil. obchodních subjektů realizuje obchodní aktivity na virtuálních platformách Instagramu a Wappu, což znamená že cca 83% Íránců vydělává pouze prostřednictvím těchto internetových aplikací, doslova zbavila íránské obchodníky možnosti obchodovat. Propad obchodu je evidentní. Je třeba počítat se skutečností, že internetové pokrytí není samozřejmostí a předmětem důsledné cenzury.

4.5. Doporučení

Pokud má zástupce české firmy v plánu strávit v Íránu delší čas (více než týden), pak je lepší pořídit si íránskou sim kartu. Zahraniční telefonní číslo je nutné nejpozději do měsíce zaregistrovat, jinak je telefon zablokován. K této komplikaci může dojít i jen během několika dní po příletu do země. Systémy Android fungují v Íránu spolehlivěji než iOS. Na telefonech značky Apple a Sony íránské sim karty často nefungují. Pro neomezený přístup na internet je vhodné nainstalovat si do notebooku a také do mobilních telefonů ještě před odletem do Íránu VPN (Express VPN, SurfShark). Bez VPN je řada webových stránek blokovaná. Stažení a instalace VPN přímo v Íránu je velmi složitá. Obchod Google Play funguje bez VPN omezeně, AppStore nefunguje vůbec.

Obzvláště v odlehlejších částech Íránu může být obtížné sehnat kvalitní hotel. Při rezervaci ubytování je určitě dobré snažit se získat doporučení a přečíst si recenze na internetu (Google překladač z perštiny do angličtiny funguje poměrně spolehlivě). Je vždy výhodnější platit v Íránu místní měnou IRR. Lze se tak vyhnout časté přirážce pro cizince.

4.6. Státní svátky

V případě obchodní spolupráce v Íránu je nutné mít na paměti skutečnost, že Íránci používají Íránský kalendář, který se řídí solárním kalendářem Hidžry (odchod proroka Mohameda z Mekky v r. 622 našeho letopočtu). Vychází z mimořádně přesného zoroastriánského solárního kalendáře, v němž nový rok začíná 21. března křesťanského kalendáře. Názvy íránských solárních měsíců se nepřekrývají s měsíčním časovým rozmezím dle evropského kalendáře: (Farvardín: 21. 3.–20. 4., Ordíbehešt: 21. 4.–21. 5., Chordád: 22. 5.–21. 6., Tír: 22. 6.–22. 7., Mordád: 23. 7.–22. 8., Šahrívár: 23. 8.–22. 9., Mehr: 23. 9.–22. 10., Aban: 23. 10.–21. 11., Ázár: 22. 11.–21. 12., Dey: 22. 12.–20. 1., Bahmán: 21. 1.–19. 2., Esfand: 20. 2.–20. 3.).

Území Íránu je v časovém pásmu GMT +3:30. Časový posun oproti ČR je po převážnou část roku 2,5 hodiny, v létě pak 1,5 hodiny. Írán počínaje rokem 1402 od 21. 03. 2023 již nepřeklápí čas na letní a zimní. Nový rok, persky Nówrúz, začíná oslavami nového solárního roku. Jeho začátek obvykle připadá na náš 20. či 21. březen. Íránci slaví v průběhu roku mnoho svátků: islámské náboženské svátky, významné dny spjaté se vznikem Íránské islámské republiky, osobní výročí důležitých postav šíitského islámu, zoroastriánské svátky. Mnohé z těchto svátků jsou pohyblivé. Ty nejdůležitější trvají několik dní v kuse, např. Nówrúz se slaví dva týdny. Íránský kalendář lze snadno dohledat na internetu. Většinou však neobsahuje všechny svátky a nebývá z něj jasné, na které dny připadá pracovní volno.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Základní informace pro vstup na trh Íránu představují teoretickou část problematiky. Vlastní realizace obchodního případu, je v podmínkách dnešního geopolitického vývoje v zemi nesmírně komplikovaná.

Za dovozní a vývozní politiku je odpovědná Rada pro export a import, která je poradním orgánem Ministerstva průmyslu, těžby a obchodu. Licenční politika je na tomto ministerstvu začleněna do útvaru Department for Import and Export Rules and Regulations. Ten je odpovědný za udělování dovozních a vývozních licencí, s výjimkou licencí pro elektrickou energii, které vydává Ministerstvo energetiky. Výjimkou jsou rovněž ropa a plyn, pro něž licenci vydává Ministerstvo ropného průmyslu, resp. pod něj spadající státní organizace National Iranian Oil Company. Udělování licencí na speciální materiál je výlučně v kompetenci Ministerstva obrany, resp. jeho složky Defence Industries Organisation. Seznam položek zboží podléhajících vývozní/dovozní licenci je každý rok aktualizován Ministerstvem průmyslu, těžby a obchodu. Tento Seznam zboží, které je zakázáno do Íránu dovážet, každoročně aktualizuje Ministerstvo průmyslu, těžby a obchodu Íránu. Aktualizovaný Seznam je předáván Celnímu úřadu Íránu včetně celních HS kódů dle jednotlivých komodit.

Aktualizovaný Seznam pro letošní rok 2022/2023 byl vyhlášen Ministerstvem průmyslu, těžby a obchodu Íránu, dne 16. 10. 2022. Seznam byl navýšen o 600 položek, z nichž některé podléhají dalším schvalovacím procesům Ministerstva průmyslu, těžby a obchodu Íránu. Zákaz dovozu se vztahuje i na zboží mezi něž patří oděvy, domácí spotřebiče, luxusní zemědělské produkty, krmivo pro domácí mazlíčky, všechny druhy mýdel, hudební nástroje a další. Některé produkty podléhají pouze dočasnému zákazu, a seznam těchto položek lze rozšířit nebo omezit podle odborného posudku Ministerstva průmyslu, těžby a obchodu Íránu, a podle aktuálních požadavků země.

Od r. 2008 Írán pro přímé dovozy z ČR uplatňuje stejný postup, který platí pro všechny ostatní členské země EU: Dovozce požádá o souhlas a vystavení licence na dovoz íránské Ministerstvo průmyslu, těžby a obchodu (jde prakticky o souhlas ministerstva, dle kterého místní banky otevřou L/C), délka trvání této procedury je max. 21 dnů. Vzhledem k sankcím je při uzavírání kontraktů ze strany českých exportérů potřeba klást důraz na precizní dohodu o platebních podmínkách. Je rovněž nezbytné si u íránského partnera ověřit jeho reálné možnosti na získání dovozní licence a přídělu devizových prostředků na dovoz. Zároveň je nutné prověřit schopnost partnera provést zahraniční platbu. Při dovozu zboží v hodnotě nad 20 tis. USD a při akreditivní platbě musí dovozce povinně předložit osvědčení od mezinárodně uznávané inspekční organizace, které musí být ověřené obchodní a průmyslovou komorou v zemi vývozce.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

V Íránu existuje organizace pro kontrolu kvality (angl. Quality Control and Inspection in Iran). Íránské banky vyžadují při otevíraní akreditivů u významných kontraktů pro státní íránské firmy i otevření exportní bankovní garance (angl. Performance Bank Guarantee). Úroková sazba od r. 2015 vzrostla o 2 %. U ročních vkladů činí 20 %, u sjednaných půjček při obchodování s devizami je 21 % a při uzavření Smluv o spolupráci má hodnotu 24 % (platnost ke konci r. 2021). Oprávněný dovozce/vývozce musí mít pro dovoz/vývoz oprávnění, tzv. Commercial Card, kterou vydává Íránská komora pro obchod, průmysl a hornictví na základě úřední registrace firmy. Standardní komerční dokumenty v případě dovozu z Íránu jsou: pro-forma faktura, obchodní faktura, konosament/nákladový list (lodní-B/L, kamionový, železniční, letecký dopravní list – AWB), Certificate of Origin (certifikát o původu zboží), inspekční certifikát (např. od mezinárodní společnosti SGS, COTECNA). Je možné též použít certifikát i od domácí kontrolní společnosti Quality Control and Inspection in Iran. Jednotlivé íránské resorty mají též specializované instituty na kontrolu kvality, jako např. IDRO (patří pod Ministerstvo průmyslu, těžby a obchodu). Dále může být vyžadován zdravotní certifikát, certifikát kvality (zatím není povinný, závisí na typu kontraktu), vážní list, Packing List apod. Certifikace výrobků je v souladu se zákonem z r. 1996 povinná jak v případě dovozu, tak vývozu. Je jí pověřen Íránský institut pro standardizaci a průmyslový výzkum (angl. Institute of Standard and Industrial Research of Iran – ISIR). V Íránu existuje organizace pro kontrolu kvality, vybraná skupina výrobků podléhá při dovozech povinné inspekci. Zdravotní certifikáty – zde existuje riziko velkých problémů. Normy íránského Ministerstva zdravotnictví v oblasti veterinářství a fytosanitace se neshodují s normami EU. V souladu s předpisy EU je však zásilka kontrolována v tom členském státě EU, skrze nějž dochází ke vstupu zásilky na trh EU. Pokud obsah zásilky nesplní veterinární či fytosanitární předpisy, je zlikvidován na náklady dovozce. V Íránu je zaveden harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží odpovídající normám EU. Tvrdá ochranářská politika domácích výrobců uplatňovaná především v dovozní licenční a devizové politice je provázená vysokými dovozními poplatky a zdlouhavou administrativní byrokracií. Na základě rozšiřujícího se sankčního postoje ČS EU vůči Íránu, současné krize ekonomiky a neochoty Íránu spolupracovat se Západem, jsou veškeré obchodní vzájemné aktivity velmi komplikované, což způsobuje jejich celkový útlum a další izolovanost Íránské ekonomiky.

5.3. Marketing a komunikace

Propagace a marketing musí být v Íránu realizován v souladu s místní legislativou a je zakázáno propagovat alkohol, cigarety a jakýkoliv západní styl života. Veškeré internetové platformy jako Instagram, Wapp jsou cenzurovány. Významným marketingovým nástrojem jsou v Íránu veletrhy. I zde je nutno počítat s vlivem sankcí, které zrcadlí složení zahraničních účastníků a firem. Pro informace o jednotlivých výstavách a veletrzích existuje webová stránka www.iranfair.com.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

I když je Írán zemí s mnoha slmuvně uzavřenými dohodami, především v oblasti patentového práva a ochrany obchodní značky, přetrvávají výrazné problémy v ochraně průmyslového designu a  autorských práv. Ministerstvo spravedlnosti IR eviduje více než 12 tis. patentů, 542 tis. Registrovaných obchodních značek a odhadem 20 tis. žádostí o registraci průmyslového designu. Írán figuruje na 60. místě v Global Inovation Index. Problém spočívá v tom, že registr je poskytovaný pouze v perštině, což v případě registrace značky způsobuje problémy. Registrované nemohou být ani značky, které v zahraničí produkují alkohol, tabákové výrobky, nebo ty které zpracovávají „nevyhovující/haram“ potraviny. Proces registrace patentu trvá cca 2 roky, je nutné hradit roční poplatek. Problematické je zejména ochrana autorských práv, za kterou zodpovídá Ministerstvo kultury. Írán není smluvní zemí žádné z mezinárodních dohod zaměřených na tuto problematiku. Značným problémem v této oblasti je v Íránu napodobování balení produktů světových značek. Rozdíly jsou pak pouze v samotných názvech výrobků (např. záměna jednoho písmene) okopírovaných ze zahraničí.

5.5. Trh veřejných zakázek

Vyhlašování tendrů a dalších veřejných soutěží se řídí výnosem By-Laws for Determining Bidders (Winners) of Tenders, který byl vydán dne 22. 4. 1993, a jeho dodatkem z 27. 2. 1997. Informace o tendrech je možné nalézt na anglických webových stránkách www.irantender.com. Bohužel, ne vždy jsou dostupné informace aktualizované. Mnohem přesnější a aktuálnější informace tak bývají k dispozici v Národní databázi tendrů, která je však k dispozici jen v perštině a přístup do ní mají pouze předplatitelé. Informace o vyhlášení tendrů jsou zveřejňovány v denním tisku, na internetu, tak ve specializovaném odborném tisku a zasílají se dle potřeby a účelu také příslušným dodavatelům, velvyslanectvím a mezinárodním agenturám. Tendrové podmínky a pravidla si musí každý zájemce vyžádat a zaplatit minimální poplatek v místní měně, resp. v USD (částka činí řádově desítky až desetitisíce USD, podle druhu tendru). Zadávání veřejných zakázek se řídí úředním aktem prvního viceprezidenta Íránu č. 23229 ze dne 7. 8. 2001. Tento akt se vztahuje zejm. na financování rozvojových projektů v Íránu ze státních nebo zahraničních finančních zdrojů. Stanovuje kapitálovou účast íránské strany ve výši min. 51 %. Všechny kontrakty státních zakázek musí být přiděleny výhradně íránským společnostem, případně těm zahraničním firmám, které obdrží povolení od tzv. Ekonomické rady. Tato ustanovení platí od ledna 2002. Tendry vyhlašují státní organizace, resp. jejich specializované nebo pověřené instituce.

Nejběžnější podmínkou pro účast zahraniční firmy na tendrovém řízení je existence Branch Office nebo Liaison Office, popřípadě přítomnost oficiálního zástupce v Íránu. Obchodní zástupce musí mít svůj obchodní kód, který je nezbytný pro realizaci všech obchodních a finančních transakcí. Pokud tento kód nemá, pak může pracovat pro zahraniční firmu jen na základě pověření a za provizi. Nejběžnější formou registrovaného domácího zástupce jsou specializované konzultantské firmy. Úspěšnost zahraničních subjektů v tendrech je vyšší, pokud se zájemci podaří společně s íránským nebo jiným zahraničním partnerem zajistit exportní financování. Zásadní podmínkou předložení nabídky do tendru je rovněž požadavek zadavatele na složení tendrové kauce, tzv. bid bond, obvykle ve výši 3–5 % ceny. Tato kauce musí být složena v některé z komerčních bank v Íránu. Obvyklou praxí je organizování tendrové předkvalifikace. Zájemci jsou vyzváni, aby zaslali své údaje a referenční seznamy, a na tomto základě je proveden užší výběr firem, kterým je pak přímo zaslána podrobná specifikace daného tendru. Účast na tendrech je však za stávající velmi složité ekonomicko-politické situace v Íránu, velmi komplikovaná, a to zejm. v důsledku bankovních protiíránských sankcí. V případě, že je jednou z podmínek účasti na tendru zaplacení záruky (což v drtivé většině případů je), pak je spolupráce s místním partnerem v zásadě nutností. Pouze íránský partner je totiž schopen za svého zahraničního partnera uhradit bid bond.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Nejpoužívanější platební metodou je akreditiv. Vzhledem k protiíránským sankcím USA a ČS EU a souvisejícím bankovním restrikcím jsou platby do Íránu v současnosti většinou prováděny prostřednictvím několika cizích bank a jejich poboček ve třetích zemích, které jsou ochotné s Íránem komunikovat. Případně lze dohodnout platbu v hotovosti. Platební morálka íránských zákazníků je za normálních okolností na základě zavedených způsobů placení (L/C proti dokumentům, proti převzetí zásilky atd.) na dobré úrovni a jejich průměrná doba splatnosti se pohybuje max. v řádu týdnů. Tento standard se však výrazně zkomplikoval po opětovném uvalení amerických ekonomických sankcí v r. 2018. Zejména v posledním půlroce došlo k několikanásobnému propadu hodnoty IRR vůči valutám, což v řadě případů oslabilo schopnost íránských firem hradit dříve dohodnuté valutové závazky. Základním doporučením proto je, trvat na uhrazení zboží předem.

Pokud dojde ke sporům, pak se doporučuje vždy hledat řešení dohodou, byť možná nevýhodnou. Soudní cesta je zdlouhavá, finančně nákladná a nezaručuje úspěch ani v případě pozitivního rozhodnutí soudu. Ve smlouvách je potřeba stanovit, podle jakého práva bude spor posuzován, případně i místo, kde se bude spor řešit, a konkrétní soud. Současná praxe je taková, že domácí íránské soudy rozhodnou vždy ve prospěch íránských subjektů. Odlišnost islámské právní a soudní legislativy je výrazná. V zemi existuje Centrum pro řešení sporů mezi obchodními partnery, které bylo založeno při Teheránské obchodní komoře: No.18 Mirza Hassani Alley, Ghaem Magham Str., Tehran, +98 21 887 180 22, e-mail: legal@tccim.ir.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Vzhledem ke zhoršené bezpečnostní situaci v Íránu, byl v 03/2023 vyhlášen bezpečnostní stupeň Beta a MZV ČR varuje před cestami do Íránu. Doporučujeme sledovat aktualizované informace na stránkách konzulárního úseku ZÚ ČR v Teheránu.

Pro cesty do Íránu je nutné vízum, o něž lze požádat na webové stránce E-Visa íránského ministerstva zahr. věcí. Vízum zpracovává velvyslanectví Íránu v Praze, což trvá obvykle dva týdny, ale může to být i déle. Pro aktuální informace doporučujeme kontaktovat Velvyslanectví Íránu v Praze. Vízum žadatelé obdrží na listu papíru A4, nikoliv razítkem či vlepením vízového štítku do pasu. O vízum lze požádat také přes íránské cestovní kanceláře. Nutná podmínka je cestovní pas platný min. 6 měsíců po vypršení platnosti víza. Dále je podmínkou cestovní zdravotní připojištění. S výjimkou očkování proti Covid-19 nejsou vyžadována žádná další očkování. Ti, kteří plánují cestovat po Íránu, navštívit odlehlejší oblasti, by si měli zajistit očkování proti žloutence typu A a B, břišnímu tyfu a vzteklině, doporučuje se též očkování proti meningitidě. Je nutné znát i adresu pobytu v Íránu.

Mezinárodní letiště Imáma Chomejního (IKA) se nachází asi 70 km jižně od centra Teheránu. Doprava z/na letiště funguje přes MHD (metro) a taxi. Pro cestování po Teheránu doporučujeme aplikaci Snapp (íránská verze Uberu). Pokud se cestovatel ubytuje v hotelu, přihlašovací povinnost přechází na ubytovací zařízení. Zahraniční platební karty (Visa, MasterCard) v zemi nefungují. Je nezbytné přivézt si hotovost v EUR / USD.

Cizincům je z důvodu národní bezpečnosti zakázáno navštívit oblasti – tzn. pohraniční města provincie Chorásán; části provincie Sístán a Balúčistán při hranicích s Afghánistánem; města provincií Západní Ázerbájdžán a Kermánšáh, při hranicích s Irákem města Saqez, Báneh a Maríván v provincii Kurdestán; města Šavár, Mehrán a Dehlorán v provincii Ílám. Pouze se zvláštním povolením lze projet a opustit Írán na trasách Sanandadž-Maríván-Bášmách, Orúmíjeh-Píránšahr-Hádž Omrán-Sardašt, Farímán-Tájbád-Doghárún, Záhedán-Zábol-Mílak. Mezi zakázané oblasti patří vojenské oblasti. V případě narušení zakázaných území hrozí vyhoštění z Íránu, ale i vězení.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Postup pro získání pracovního povolení (tzv. Parváne kárd):

Pracovní povolení je vydáváno íránským ministerstvem práce a sociálních věcí (konkrétně General Directorate for Employment of Foreign Nationals). K vydání pracovního povolení je třeba nejprve získat pracovní vízum typu F, které vydá jakékoliv velvyslanectví Íránu v zahraničí (nejlépe však v Praze). Pro získání tohoto víza je třeba, aby buď zaměstnavatel žadatele v Íránu (pokud je pouze zaměstnancem) požádal jeho jménem o vydání pracovního povolení (v případě kladného vyřízení bude zaslán na vybrané velvyslanectví Íránu dopis potvrzující, že vízum typu F může být vydáno), nebo aby íránská firma žadatele v Íránu (pokud je jejím majitelem) požádala jeho jménem o vydání pracovního povolení (v případě kladného vyřízení bude zaslán na vybrané velvyslanectví Íránu dopis potvrzující, že vízum typu F může být vydáno). Po vydání pracovního víza typu F může žadatel přicestovat do Íránu. Následně je nutné do 30 dnů (doba platnosti víza) požádat o pracovní povolení, a to opět prostřednictvím íránského ministerstva práce a sociálních věcí. Pracovní povolení je obvykle platné 1 rok. Sociální pojištění za zaměstnance tvoří 30 % jeho mzdy (z čehož 23 % hradí zaměstnavatel a 7 % samotný zaměstnanec). Zdravotní pojištění v případě státních zaměstnanců plně hradí stát. U zaměstnanců soukromých firem je zdravotní pojištění hrazeno vesměs těmito firmami a je povinné. Minimální státem stanovená měsíční mzda je v současném fiskálním roce 1402 (březen 2023 až březen 2024) 72 900 000 íránských rijálů (IRR), což odpovídá přibližně 150 EUR.

Dokumenty nutné k získání pracovního povolení:

– vyplněné formuláře, které žadatel obdrží v kanceláři ministerstva práce a sociálních věcí (konkrétně na General Directorate for Employment of Foreign Nationals);

– originál či kopie pasu;

– zakládací dokumenty íránské firmy;

– dopis na hlavičkovém papíře od íránské firmy s žádostí o vydání pracovního povolení;

– dokumenty o nejvyšším dosaženém vzdělání (přeložené do angličtiny a superlegalizované íránským velvyslanectvím v ČR, poté přeložené do perštiny v Íránu);

– pasová fotografie;

– doklad o zaplacení souvisejícího poplatku.

5.9. Veletrhy a akce

Mezinárodní účast na veletržních akcích je ovlivněna sankčním režimem a současným geopolitickým vývojem v zemi. V roce 2022 (1401) se konalo v Íránu 65 veletrhů s mezinárodní účastí, jako například: Iran 5th Paper Exhibition (24. – 27. 7. 2022) – veletrh papíru, celulózy a papírenské techniky; Iran Health (24. – 27. 5. 2022) – veletrh zdravotní a dentální techniky a farmaceutických výrobků; Watex – celým názvem Iran International Water and Wastewater Exhibition (29. 10. – 1. 11. 2022) – mezinárodní veletrh vodohospodářství a odpadového hospodářství; Minex – celým názvem Iran Mines and Mining Industries Exhibition (1. – 30. 9. 2022) – prestižní veletrh důlní a těžební techniky; IInEx – celým názvem Industry International Exhibition (říjen 2022) – mezinárodní strojírenský veletrh v Teheránu.

Průběžně aktualizovaný seznam a data konání jednotlivých veletrhů v Teheránu je možné sledovat na webových stránkách Calendar of Internal Exhibitions. Seznam veletrhů plánovaných v roce 1402 v Isfahánu je možné nalézt na webových stránkách Trade Shows in Isfahan 2022-2023.

Mezi nejdůležitější íránské veletrhy lze zařadit následující:

The 30th International exhibition of Detergents, Cosmetics, Hygiene, Cellulose and related machines (27 – 30. 4. 2023)

The 27th International Oil, Gas, Refining and Petrochemical Exhibition (17 – 20. 5. 2023)

The 24th International exhibition of Medical, Pharmaceutical and Laboratory equipment (27 – 30. 5. 2023)

The 6th International exhibition of Paper, Cardboard, Cellulose products and related machinery (23 – 26. 7. 2023)

The 10th International Exhibition of Rail transport, Industries and Related equipment (23 – 26.7. 2023)

The 29th Exhibition of Chandeliers and Decorative lights (23 – 26. 8. 2023)

The 19th International Exhibition of Water and Water and Wastewater Facilities (25 – 28. 10. 2023)

The 17th International Exhibition of Mining Industries, Mineral Industries, Mining Machinery and Equipment, Road Construction (4 – 7. 11. 2023)

The 28th International Exhibition of Tiles, Ceramics and Sanitary Porcelain and Related Industries (12 – 15. 1. 2024)

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Teheránu:

Adresa: No. 36, Nastaran Alley, Bostan St., North Pasdaran Ave, Upper Farmaniyeh Crossroads, Tehran, P.O.Box 11365 – 4457, Islamic Republic of Iran

Telefon: +98 (21) 261 188 51-4 (hlasový strom v češtině navede na linky jednotlivých pracovníků a částí úřadu)

Fax: +98-21-22802079

E-mail ZÚ: teheran@embassy.mzv.cz

E-mail obchodního úseku ZÚ: commerce_teheran@mzv.cz

Webové stránky ZÚ: https://www.mzv.cz/teheran

Umístění ZÚ a cesta z letiště:

Velvyslanectví ČR se nachází na severu Teheránu ve čtvrti Farmáníjeh (angl. Farmaniyeh). Lokalitu lze najít na Google Maps. V případě dopravy MHD, lze použít metro stanice Aghdasiyeh a pěšky cca 300 m dojít na ZÚ. Pro jednodušší variantu doporučujeme využít taxi/Snapp. Protože mnozí taxikáři lokalitu ambasády neznají, je možné jim popsat několik orientačních bodů v okolí úřadu, které jsou obecně více známy, např. švédské velvyslanectví, které stojí hned naproti českému, čínské velvyslanectví, které se nachází cca 300 metrů severně od úřadu, křižovatku ulic Lavásání a Pásdárán, která leží cca 150 metrů jižně od úřadu, obchodní centrum Ava, cca 300m severně od ZÚ ČR, obchodní a kulturní centrum Kúh-e Núr, cca 1 km západně od úřadu, nebo 22-podlažní budovu Islamic Republic of Iran Shipping Lines (IRISL), která stojí cca 100 metrů jižně od úřadu. V aplikaci Snapp lze ZÚ snadno vyhledat na mapě, stačí do vyhledávače pro destinaci napsat „Czech Embassy Tehran“ (stejně dobře funguje vyhledání švédské ambasády).

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Důležitá telefonní čísla v Íránu:

informace o telefonních číslech: 118

mezinárodní telefonní ústředna: 9212

informace o letech: 199

státní taxislužba: 133

policie: 110

hasiči: 125

hlášení nehod: 197, 6692 6666 (Teherán)

lékařská pohotovost: 123, 115

lékárny s nepřetržitým provozem: 191

Mezinárodní telefonní předvolba Íránu: +98

Předvolby do některých měst Íránu:

Teherán 021

Mašhad 0511

Esfahán 0311

Šíráz 0711

Tabríz 0411

Kermán 0341

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

MZV ČR: https://www.mzv.cz/jnp/

Velvyslanectví ČR v Teheránu: https://www.mzv.cz/teheran/cz/index.html

Ministerstvo zahraničních věcí Íránské islámské republiky: https://en.mfa.gov.ir/

Vláda Íránské islámské republiky: https://irangov.ir/en

Prezident Íránské islámské republiky: https://www.president.ir/en

Nejvyšší vůdce Íránské islámské republiky: https://www.leader.ir/en

Ministerstvo průmyslu, těžby a obchodu Íránské islámské republiky: https://mimt.gov.ir/en/index.php

Vládní ekonomické novinky, zprávy Íránské islámské republiky: https://irangov.ir/cat/510

IRNA (oficiální tisková agentura): https://en.irna.ir/

FARS News Agency: https://www.farsnews.ir/en/

Obchodní a důlní komora Íránské islámské republiky: http://en.iccima.ir/

Centrální banka Íránské islámské republiky (CBI): https://www.cbi.ir/default_en.aspx

Investice v Íránu: https://www.investiniran.ir/en/

Iran Trade Promotion Organization (obdoba CzechTrade): https://en.tpo.ir/

Celní správa/statistiky a informace Íránské islámské republiky: https://www.irica.ir/

National Database of Tenders (pouze v perštině): https://iets.mporg.ir/

Íránské mezinárodní veletrhy: https://en.iranfair.com/

Mezinárodní letiště Imáma Chomejního v Teheránu: https://www.ikac.ir/en/