Jižní Korea - základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní město Soul
Počet obyvatel 51,31 mil.
Jazyk korejština
Náboženství Ateisté (40,0 %), křesťané 27,6 % (protestanti 17 %, katolíci 6 %) buddhisté (16 %), muslimové (0,
Státní zřízení Demokratická republika, prezidentský systém
Hlava státu Yoon Suk-yeol
Hlava vlády Han Duck-soo
Název měny Korejský Won (KRW)
Cestování
Časový posun +7 hod. (letní), +8 hod. (zimní)
Kontakty ZÚ
Velvyslanec Ivan Jančárek
Ekonomický úsek Jakub Kopecký
Konzulární úsek Jana Cimbolincová
CzechTrade Michal Stroka
Czechinvest Michal Stroka
Ekonomika 2022
Nominální HDP (mld. USD) 1 797,81
Hospodářský růst (%) 2,59
Inflace (%) 2,3
Nezaměstnanost (%) 2,9

Korejská republika je 12. největší ekonomika na světě a 4. největší v Asii. Mezinárodní agentura Moody´s hodnotí Korejskou republiku známkou Aa2.

Růst HDP v roce 2022 dosáhl 2,6 %, což je o 1,5 procentního bodu méně než před rokem, kdy korejská ekonomika vzrostla o 4,1 %.

Korejský obchodní deficit v roce 2022 dosáhl rekordní výše 47,2 mld. USD. Je to poprvé za 14 let, co Korea zaznamenala obchodní deficit od roku 2008, a více než dvojnásobek předchozího rekordu 20,6 mld. USD z roku 1996.

Podle ministerstva obchodu, průmyslu a energetiky Koreje byl schodek způsoben zejména prudkým nárůstem cen energií, které překročily rekordní objem vývozu, který Korea zaznamenala v loňském roce.

Zdá se, že se týmu prezidenta Yoon Suk Yeola podařilo dosáhnout rovnováhy mezi růstem a inflací, což byl prioritní úkol, který si stanovil po svém nástupu do funkce před rokem.

V zemi se podařilo udržet inflaci pod kontrolou a v dubnu 2023 ji po výrazném zvýšení sazeb snížit na pouhých 3,7 %.

Vyhlídky na růst jsou však stále chmurnější a vrhají stín na vládní naděje, že se ekonomika ve druhé polovině roku odrazí ode dna poté, co v první polovině roku 2023 zůstala pomalá.

Pomalý růst ekonomiky je způsoben především poklesem vývozu způsobeným ochabující globální poptávkou po klíčových korejských prodejních položkách.

Vládní politika utahování opasků vede k poklesu daňových příjmů na pozadí sněhové koule státního dluhu, a je tak obtížné utrácet peníze na podporu růstu.

Další rizika, jsou: kolísání směnného kurzu wonů vůči dolaru, plánované zvýšení poplatků za komunální služby a prudký růst cen potravin a služeb.

Fiskální politika země se přesunula ke zlepšení finanční stability snížením tempa růstu ročních výdajů na 5,1 %.