Itálie - základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní město Řím
Počet obyvatel 59,25 mil.
Jazyk italština
Náboženství katolické
Státní zřízení parlamentní republika
Hlava státu Sergio Mattarella
Hlava vlády Giorgia Meloni
Název měny euro
Cestování
Časový posun
Kontakty ZÚ
Velvyslanec PhDr. Hana Hubáčková
Ekonomický úsek Ing. Marcel Sauer
Konzulární úsek Mgr. Jana Karfíková
CzechTrade Mgr. Marek Atanasčev
Czechinvest ne
Ekonomika 2021
Nominální HDP (mld. USD) 2 747,50
Hospodářský růst (%) 6,5
Inflace (%) 1,9
Nezaměstnanost (%) 9,5

Itálie je parlamentní republika. Hlavou italského státu je
prezident, který jmenuje předsedu vlády. Parlament se skládá ze 2 komor:
poslanecké sněmovny a senátu. Země se administrativně člení na 20 regionů. 5 z
nich má zvláštní autonomní status, díky němuž mohou tyto regiony přijímat
legislativu upravující některé místní záležitosti.
Itálie je 8. největší ekonomikou světa a 3.
nejsilnější ekonomikou Eurozóny. Je 8. největším světovým exportérem a 11.
největším světovým dovozcem. Terciární sektor generuje 69 % HDP a zaměstnává 70
% osob. Průmysl se podílí na HDP z 29 % a na  zaměstnanosti z 25 %. Turismus tvoří 12
% HDP. Přes
několik nepřehlédnutelně globálních firem, hrají ve zdejším hospodářství
klíčovou roli malé a střední firmy a řada z nich vyniká ve svém
oboru.
Itálie se řadí ke špičce ve strojírenském
a farmaceutickém průmyslu, automobilovém a zemědělsko-potravinářském průmyslu,
nábytkářství a robotice. Patří k předním tvůrcům designu a luxusních
výrobků.  Podle indexu lidského rozvoje
je v Itálii vysoká životní úroveň a v žebříčku hodnotícím kvalitu života se
řadí na 8. místo světa. Reálná mzda však za období 2010 – 2020 klesla o 8,3% a
1,5 mil. zaměstnanců se pohybuje na hranici chudoby. Roste obliba značky „Made in Italy“ zvláště po výhře fotbalového EURO,  písňové Eurovise a zvolením zemí roku časopisem The Economist.
Itálie je zakládajícím členem EU, Eurozóny, OECD, G20, jehož předsednictví se
Itálie poprvé ujala v prvním pololetí 2021. Itálie vlastní třetí největší zásobu zlata na světě a je čtvrtým
největším přispěvatelem do rozpočtu EU.
 
Itálie je šestým
nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR. ČR je pro italský vývoz na 16. a pro dovoz 14.
místě. Objem bilaterálního obchodu setrvale
roste a za rok 2021 dosáhl rekordního objemu 14,9 mld. EUR.
Italský trh je vysoce konkurenční a
přesycený. Navíc zde značné rozdíly mezi regiony, zvláště mezi severem a jihem,
což je třeba zohlednit při vstupu na italský trh. Šanci na úspěch mají výrobky
s vysokou přidanou hodnotou nebo s výjimečnými technickými parametry.
Pro začátek je strategické využít služeb obchodních zástupců, kteří jsou znalí
místních trhů a jsou napojeni na odběratele. Na obou stranách obchodní výměny
jsou nejvýraznějším prvkem dopravní prostředky a automobilový průmysl. Z ČR se
vedle automobilů a motorových vozidel jako traktory, autobusy a jejich součásti
a příslušenství, reaktory a kotle, stroje automatizovaného zpracování dat,
tabákové výrobky, výrobky ze železa a oceli, plasty, optické přístroje, sklo,
papír a papírenské výrobky a potravinářské výrobky. Mezi perspektivní obory
dlouhodobě patří stavebnictví, dopravní průmysl, vodohospodářský sektor, kam se
chystá italská vláda investovat na restrukturalizaci vodovodních sítí, kosmický
průmysl a smart technologie. 
Italská ekonomika
poroste podle odhadů reflektujících pokračující pandemii, růst cen energií a
ruskou agresi na Ukrajině v r. 2022 o 2,2 %.



Mapa globálních oborových příležitostí – Itálie (MZV) (70.99kB)







Souhrnná teritoriální informace (STI) Itálie (381.53kB)




1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Hlavou republiky je prezident,
který je volen nepřímo na zasedání obou parlamentních komor na dobu sedmi let.
Výkonnou moc má vláda v čele s premiérem. Parlament je volený na pět
let. Tvoří jej Sněmovna poslanců s 630 členy a Senát s 315 volenými
senátory a 5 doživotními, které jmenuje prezident. Italským prezidentem je
od února 2015 Sergio Mattarella. Předsedou vlády je od února 2021 Mario
Draghi. Itálie vznikla v r. 1861 vyhlášením italského království. Vzedmutí
nacionalistů vedlo v roce 1922 k nástupu fašistické diktatury Benita
Mussoliniho a účasti ve druhé světové válce na straně Osy. V roce 1946 se
Itálie stala demokracií. Během padesátých a šedesátých let dvacátého století
zažila silné období hospodářského a kulturního růstu. Itálie je zakládajícím
členem NATO, EU a skupiny G7, resp. G20. 

Během let 2017 – 2021 se
vystřídaly 5 vlád (Gentiloni, Conte I, Conte II, Draghi, Meloni).

Složení vlády

  • Giorgia Meloni, předsedkyně vlády 
  • Matteo Salvini, místopředseda vlády a ministr dopravy a infrastruktury 
  • Antonio Tajani, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí 
  • Giancarlo Giorgetti, Ministerstvo financí 
  • Adolfo Urso, Ministerstvo hospodářského rozvoje 
  • Gilberto Pichetto Fratin, Ministerstvo životního prostředí a energetické bezpečnosti 
  • Guido Crosetto, Ministerstvo obrany 
  • Matteo Piantedosi, Ministerstvo vnitra 
  • Carlo Nordio, Ministerstvo spravedlnosti 
  • Marina Elvira Calderone, Ministerstvo práce a sociálních politik 
  • Orazio Schillaci, Ministerstvo zdravotnictví 
  • Giuseppe Valditara,Ministerstvo vzdělání a zásluh 
  • Anna Maria Bernini, Ministerstvo pro univerzity a výzkum 
  • Gennaro Sangiuliano, Ministerstvo kultury 
  • Paolo Zangrillo, veřejná správa 
  • Francesco Lollobrigida, zemědělství a potravinová soběstačnost 
  • Elisabetta Casellati, Ministerstvo pro istitucionální reformy 
  • Roberto Calderoli, Ministerstvo pro regionální záležitosti 
  • Raffaele Fitto, Ministerstvo pro evropské záležitosti 
  • Alessandra Locatelli, Ministerstvo pro zdravotně postižené 
  • Andrea Abodi, Ministerstvo pro mládež a sport 
  • Eugenia Roccella, Ministerstvo pro rodinu, porodnost a rovné příležitosti 
  • Luca Ciriani, Ministerstvo pro vztahy s parlamentem 
  • Daniela Santanchè, Ministerstvo pro cestovní ruch 
  • Sebastiano Musumeci, Ministerstvo pro moře a Jih 

Zdroj: http://www.governo.it/i-ministeri-0

1.2. Zahraniční politika země

Itálie patří mezi nejvýraznější země západní Evropy, je
zakládající členskou zemí EU i NATO, je členem mezinárodních
neformálních sdružení spojujících nejvyspělejší světové ekonomiky (G7, G20) a
patří do velké části mezinárodních organizací (OSN, OECD, OBSE, WTO, Rada Evropy, SEI
ad.). Tři významné mezinárodní organizace patřící pod OSN – konkrétně FAO, WFP
a IFAD – v Římě mají sídlo. Vliv v zahraničně-politických tématech Itálii
zajišťuje mj. členství v alianční Kvintě (US, UK, FR, DE, IT) či Kontaktní
skupině (US, UK, FR, DE, IT a RU).

Dlouhodobou prioritou italské zahraniční politiky je oblast
Středomoří, resp. tzv. „rozšířeného Středomoří, na jehož stabilitě a prosperitě
do velké části závisí. Itálie je proto aktivní vůči Libyi, podporuje její
demokratický vývoj, ale i hospodářské oživení, na němž hodlá participovat.
Další zahraničně-politickou prioritou je pro Itálii oblast Sahelu, která je pro
bezpečnost oblasti Středomoří zásadní a region Afrického rohu, zejm. Etiopie a
Eritrea. Klíčovou zahraničně-politickou otázkou v evropském kontextu je pro Itálii dlouhodobě
oblast západního Balkánu (mj. Albánie) a proces rozšíření EU o země regionu. Kabinet
pod vedením Maria Draghiho (u moci od února 2021) jako základ italské
zahraniční politiky definoval italské členství v EU a NATO.

Ruská agrese proti Ukrajině zahájená v únoru 2022
pochopitelně výrazně definovala i italskou zahraniční a bezpečnostní politiku.
Itálie se jednoznačně vyjadřuje proti ruské invazi na UA, připojuje se
k veškerým krokům podpůrným pro UA a namířeným proti RU. Kyjevu posílá Itálie
od počátku března 2022 vojenskou techniku, včetně těžkých zbraní, aktivní je
v humanitární pomoci i přijímání uprchlíků z Ukrajiny. Italští vládní
představitelé se jednoznačně vyjadřují ve prospěch Ukrajiny, Itálie se podporuje sankce
proti Rusku.

Itálie je aktivní v zahraničních vojenských misích – pod
hlavičkou OSN, NATO i EU ad. Je přítomna na Blízkém východě, v Afghánistánu i
Iráku, oblasti Sahelu i na západním Balkáně a jinde. Přímo v Římě má ústředí
unijní vojenská mise EUNAVFOR Med Irini zaměřená na kontrolu dodržování
zbraňového embarga vůči Libyi i mise MFO (Multinational Force and Observers)
dohlížející na implementaci mírové dohody mezi IL a EG. V souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině posílila Itálie svou přítomnost na tzv. východním křídle NATO (např. LV, RO, BG, HU).

České zájmy v Itálii zastupuje Velvyslanectví ČR v Římě,
Generální konzulát v Miláně a sedm Honorárních konzulátů ČR v zemi. Itálie
disponuje svým zastupitelským úřadem v Praze a Honorárním konzulátem v Brně.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel ke dni 1. 1. 2022
činil 59 249 mil. lidí a za rok 2021 se snížil o zhruba 250 tis.  
Itálie je podle počtu obyvatel
(po Německu a Francii) třetí nejlidnatější zemí EU a 23. zemí na světě. Hustota
obyvatel je 197 na 1 km2 (k 1. 1. 2021), nejlidnatější oblastí Itálie je region
Lombardie (16,5 %), která má téměř dvojnásobný počet obyvatel než Lazio (9,7
%), které ji v žebříčku následuje. Na posledním místě se nachází Údolí
Aosta,  kde žije 0,2 % obyvatel.  
Podíl ekonomicky činného obyvatelstva
(15 až 64 let) činí 35 075 mil., tj. 59,2 % obyvatel. Itálie se řadí k zemím
s nejvyšší průměrnou délkou života (muži 80,1 let a ženy 84,7 let) na
světě. Růst populace stagnoval v období 1981 – 2001. V první dekádě 21. století
došlo k růstu především v důsledku přistěhovalectví a následoval
klesající trend. Z demografického hlediska je Itálie jednou ze zemí s nejnižší porodností
na světě; v roce 2021 činil průměrný počet porodů na jednu ženu 1,25. 
Podíl mužů v Itálii činil 48,7 %, podíl žen 51,3 %.  Cizinců je 8,8 %.
Národnostní složení: 91,1 %
občanů Itálie se hlásí k italské národnosti; další jazykové a etnické
skupiny: německá (Alto Adige), slovinská (Friuli – Venezia Giulia), francouzská
(Valle d´Aosta), rómská, sintská, africké, asijské. Náboženské složení: 97 %
obyvatelstva deklaruje katolické vyznání, 1,5 % se hlásí k valdenské
evangelické církvi, ostatní jsou především muslimové a příslušníci dalších
vyznání (z velké části díky vysokému počtu cizinců – migrantů
přicházejících v minulých letech do Itálie).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Během roku 2020 ztratila Itálie v důsledku pandemie 9 % HDP. Během roku 2021 činil růst HDP 6,5 % a došlo k zotavení ekonomiky. Konec roku 2021 přinesl pozitivní očekávání a optimistické odhady, ale s počátkem roku 2022 se pojil růst cen energií (+723 % oproti roku 2019), inflace a válka na Ukrajině a z toho vyplývající redukce odhadů ze 4,7 % na 2,2% růst HDP v roce 2022. Míra inflace se pro rok 2022 odhaduje na 5,8 % a v r. 2023 se očekává snížení na 2,1 %. Jádrová inflace se sice drží na nízkých hodnotách, ale pouze za cenu osekávání marží výrobců. Nezaměstnanost činila v r. 2021 9,5 % a během r. 2022 by měla snížit na 8,7 %, ale nezaměstnanost mladých lidí v Itálii dosahuje vysokých hodnot (24,5 %).  

Pilířem hospodářského rozvoje je Národní plán obnovy a odolnosti (PNRR). Itálie získala na obnovu ekonomiky po pandemii největší díl z Fondu obnovy EU, a to ve výši 191,6 mld. euro (69 mld. euro granty a 122,6 mld. euro půjčky). Na realizaci vytyčených cílů přidá Itálie dalších 30 miliard euro z vlastních fondů. Celkově tak bude k dispozici v příštích šesti letech zhruba 221,6 miliard euro. Plán je rozdělen do šesti investičních oblastí: digitalizace, inovace, konkurenceschopnost a kultura, zelená revoluce a ekologický přechod, infrastruktura pro udržitelnou mobilitu, vzdělávání a výzkum, sociální inkluze, zdraví. Současný souběh krizí může vést k revizi některých cílů Plánu obnovy. Ohroženy jsou i cíle v oblasti životního prostředí, kdy se zvažuje o odložení využívání uhlí.

Ukazatel 2019 2020 2021 2022 2023
Růst HDP (%) 0,3 -8,9 6,5 2,9 2
HDP/obyv. (USD/PPP) 45 520,20 41 249,40 45 400,50 49 480,00 51 840,0
Inflace (%) 0,6 -0,1 1,9 5,8 2,1
Nezaměstnanost (%) 9,9 9,3 9,5 8,7 8,0
Export zboží (mld. USD) 539,8 470,4 684,1 728,9 752,1
Import zboží (mld. USD) 476 405,5 604,8 656,5 682
Saldo obchodní bilance (mld. USD) 63,9 78,5 88,6 83,3 81,8
Průmyslová produkce (% změna) -1,1 -11 11,3 3,4 2
Populace (mil.) 59,6 59,6 59,2 59,1 58,9
Konkurenceschopnost 44/63 44/63 41/64 N/A N/A
Exportní riziko OECD N/A N/A N/A N/A N/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD, ISTAT, IT Banka

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2021
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -9
Veřejný dluh (% HDP) 152,6
Bilance běžného účtu (mld. USD) 80
Daně 2022
PO (%) 24
FO (%) 27-43
DPH (%) 22

Deficit veřejných financí je pro rok 2022 uveden
ve výši 5,1 % a v roce 2025 se pak sníží na 2,7 % HDP. Existuje prostor pro
expanzivní opatření (0,5 % HDP pro tento rok, 0,2 % v roce 2023 a 0,1 % v
letech 2024 a 2025). Tento prostor využije vláda k přijetí řady opatření,
zejména k omezení dopadů růstu cen paliv a energií na domácnosti a výrobu, k
posílení garancí pro přístup podniků k úvěrům a k integraci zdrojů na
vyrovnání nárůstu nákladů na veřejné projekty. Programový růst tak bude mírně
vyšší než trendový růst, zejména v letech 2022 a 2023 (3,1 % a 2,4 %), což se
pozitivně projeví na vývoji zaměstnanosti. Poměr dluhu k HDP se sníží ze 152,6
% v roce 2021 na 147,0 % v letošním roce a poté postupně klesne na 141,4 % v
roce 2025. Výdaje na snížení dopadů růstu cen energií zatím pokrývá vláda ze
škrtů na výdajích ministerstev (4,5 mld. euro) a výnosů z mimořádného
zdanění zisků energetických společností (3,5 mld. euro).
 

Na základě kladných výsledků veřejných financí
dosažených v roce 2021 je prognóza čistých výpůjček při nezměněné legislativě
pro rok 2022 upravena z 5,6 % na 5,1 % HDP. Revize směrem dolů je způsobena
především vyššími daňovými a běžnými příjmy, které kompenzují vyšší odhady běžných
a kapitálových výdajů. Očekává se, že daňové zatížení vypočtené podle kritérií
národního účetnictví klesne ze 43,5 % v roce 2021 na 43,1 % HDP v r. 2022.
Pokud se zohlední daně a příspěvky na sociální zabezpečení jako výdajová
opatření, je skutečné daňové zatížení ve skutečnosti nižší a mírně klesá z
loňských 41,7 % na letošních 41,2 %.
Co se týče příštích tří let, účet platební bilance
při nezměněných právních předpisech bude těžit z výrazného snížení primárních běžných
výdajů v poměru k HDP (ze 45 % v roce 2022 na 42 % v roce 2025), jakož i
úrokových výdajů (z 3,5 % na 3 %).

2.3. Bankovní systém

Italské bankovnictví prošlo konsolidací a
slučováním bank za účasti zahraničních investorů, kteří přispěli k navýšení
kapitálu a k zavádění nových technologií a produktů. Itálie je ve světě
přítomna více než 80 bankovními subjekty a v Itálii má zastoupení přes 40
zahraničních bank. Specifikem italského bankovního sektoru zůstává nižší podíl
velkých bank na trhu a existence mnoha menších bankovních ústavů. V Itálii
ovládá 5 největších bank pouze 36% finančního trhu. Pouze malý
počet zahraničních bank drží v italských bankách nadpoloviční podíl. V rámci EU je tento podíl
nižší jen v Německu, kde dosahuje 29%. V současné době je na italském území 79%
bankovních vkladů spravováno italskými bankami a 21% vkladů zahraničními
bankovními domy.

Dohled v oblasti úvěrů a spoření vykonává
Ministerský výbor pro úvěry a úspory CICR, který spadá pod Ministerstvo financí
Italské republiky. Guvernérem Italské banky je od r. 2011 Ignazio Visco. Banka
vykonává dohled nad bankovními instituty a finančními zprostředkovateli,
dohlíží na finanční trhy – zejména mezibankovní a dále na trh se státními
dluhopisy, pomáhá s dozorem nad platebním systémem, zastupuje Itálii
v ECB, MMF a Světové bance, plní funkci poradního orgánu italské vlády pro
úvěrové otázky a peněžně-finanční problematiku. Jejími akcionáři jsou: italské
banky, pojišťovny a státní instituce. Banka poskytuje bankovní služby veřejné
správě (zejména z titulu správy státní pokladny). Italská banka, stejně jako
ostatní národní centrální banky, drží podíl na základním kapitálu ECB.

Kapitálový dohled nad trhy cenných papírů
s cílem zajištění ochrany investorů, efektivity a transparentnosti trhů
vykonává Národní komise pro společnosti a burzu CONSOB (Commissione Nazionale
per le Societa e la Borsa).

Nejsilnější italské banky:

1.      Intesa
San Paolo. Tato piemontská instituce je jednou z nejvýznamnějších bank v Evropě
a zaujímá první místo v Itálii, pokud jde o počet poboček a podíl na trhu.
Akcie patří k nejlepším v indexu FTSE Mib milánské burzy. Tržní kapitalizace:
29,50 mld. EUR.

2.      UniCredit.
Milánská instituce považovaná za jednu z nejvýznamnějších italských a
evropských bankovních skupin. Sídlí v Miláně, je na prvním místě v Itálii,
pokud jde o spravovaná aktiva, a má více než 26 milionů zákazníků v téměř 40
zemích světa. Tržní kapitalizace: 18,36
mld. EUR.

3.      Fineco
Bank. Banka je považována za jednu z nejinovativnějších a
nejdigitalizovanějších bank na italské scéně. Působí také v odvětví investic a
obchodu (v němž je s 24,75% podílem v Itálii lídrem). Tržní kapitalizace: 7,33
mld. EUR.

4.      Mediobanca.
Sídlí v Miláně a byla založena v roce 1946. Je kótována na několika evropských
burzách, včetně italské, francouzské, německé a španělské. Ovládá společnost
Compass, předního italského poskytovatele osobních půjček a drobného
financování. Tržní kapitalizace: 6,32 mld. EUR.

5.      Banca
Mediolanum. Kótovaná na FTSE MIB, nejdůležitějším indexu milánské burzy. Působí
v oblasti bankovních služeb, ale také v pojišťovnictví a správě aktiv. Tržní
kapitalizace: 4,74 mld. EUR.

2.4. Daňový systém

Italský daňový systém je
progresivní. Výběrem daní jsou pověřeny finanční úřady (Agenzia d’Entrate),
které také vydávají rezidentům, fyzickým i právnickým osobám daňové
identifikační číslo “Codice fiscale”. Plátcům DPH přiděluje zvláštní daňové
identifikační číslo pro DPH neboli “Partita IVA” (IVA – Imposta sul valore
aggiunto). Jednání se zahraničními společnostmi má v kompetenci finanční úřad
ve městě Pescara.
Na stránkách Italského
finančního úřadu jsou k dispozici instrukce pro cizince v anglickém jazyce.

Přehled základních daní

Daň z příjmů fyzických osob
(IRPEF – Imposta sul reddito delle persone fisiche) – řídí se jednotnou
italskou daňovou úpravou TIUR (Testo Unico delle Imposte sui Redditi). Dani
z příjmu podléhají fyzické osoby, rezidenti i nerezidenti. Rezidenti
zdaňují své celosvětové příjmy, nerezidenti pouze příjmy dosažené v Itálii.
Zdanitelný příjem je daněn progresivní sazbou v rozmezí 27 % až 43 %.

Daň z příjmů právnických osob
(IRES – Imposta sul reddito delle società) –  řídí se normami TIUR.
Společnosti se sídlem v Itálii podléhají dani z příjmů právnických osob
získaných v Itálii i v zahraničí. Společnosti bez sídla v Itálii
podléhají dani z příjmů získaných na území Itálie. Zdanitelný příjem
podléhá sazbě 24 %.

Daň z přidané hodnoty (IVA –
Imposta sul valore aggiunto) Italská pravidla výpočtu a výběru daně
z přidané hodnoty vycházejí z příslušných směrnic EU. Daň
hradí obvykle  konečný spotřebitel. Plátci DPH si mohou ze svého účtu
DPH odečíst  daně, které zaplatili. DPH nakonec zatíží konečného
spotřebitele ve formě procentní přirážky ke konečné ceně zboží či služeb.
Základní sazba DPH činí od října 2013  22 % (snížené sazby na vybrané
druhy služeb a zboží jsou 10 a 4 %).

Územní obchodní daň (IRAP –
Imposta regionale sulle attività produttive) – místní daní z hodnoty
produkce vytvořené v příslušném regionu za určité období. Příjmy
z této daně jdou do rozpočtů jednotlivých regionů.

Italská vláda připravuje daňovou
reformu. Měla by stanovit přechodné zavedení dvou sazeb pro příjmy z využití
kapitálu, včetně příjmů z trhu s nemovitostmi. Tyto sazby by měly činit 15 % a
26 %, zatímco státní dluhopisy by měly být zdaněny 12,5 %. Další změny by se měly
týkat zavedení přechodného pevného režimu zdanění trvajícího dva roky a
zaměřeného na osoby samostatně výdělečně činné, které překročí roční strop pro
uplatnění 15% paušální daně, tj. příjmu do 65 000 EUR.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Itálie je zakládajícím členem Hospodářské a měnové unie. Společnou měnu euro přijala k 1.1.2002.
Otevřením evropského jednotného vnitřního trhu v r. 1993 odpadly celní kontroly
a cla na vnitřních hranicích EU. Přistoupením ČR od 1. května 2004 k EU se
bilaterální obchod s Itálií stal součástí intrakomunitárního obchodu.
Itálie je na osmém místě z hlediska podílu hodnoty na
světovém vývozu a na jedenáctém místě z hlediska podílu hodnoty na světovém
dovozu. Hlavním odbytištěm italského vývozu je Německo, následuje Francie a
Spojené státy. Většina italského vývozu směřuje do Evropské unie, zatímco Čína
je desátým největším trhem pro italský vývoz.
Italský vývoz v r. 2021 meziročně vzrostl o více než 18
%. Rostly jak objemy prodaného zboží do zahraničí tak jejich jednotkové ceny. Za
r. 2021 export zaznamenal silnou dynamiku a dosáhl vyšší úrovně než v roce 2019.
Současně se ale zvýšil bezmála o čtvrtinu i dovoz, a to hlavně kvůli růstu cen surovin.
Saldo zahraničního obchodu však zůstalo v přebytku o více než 50 mld. EUR.
O italské výrobky je na mezinárodních trzích stále větší
zájem, zejména v Evropské unii, kde je růst vyšší (+20 %) než na trzích mimo EU
(+16,3 %).
Italské
Ministerstvo zahraničí společně s Ministerstvy hospodářského rozvoje a
zemědělství spustilo plán na podporu exportu v hodnotě 605 mil. EUR pro
období 2021-2024. Fond spravuje ICE (Italská agentura na podporu exportu) a slouží
k financování proexportních akcí a veletrhů. Část fondů připadne rovněž malým,
středním a mikro podnikům a startupům, obchodním komorám v zahraničí, na
přilákání zahraničních investic, účast firem v zahraničních tendrech a
valorizaci a ochranu italských potravinářských značek v zahraničí.
Na vývozu se podílí
zejména chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl, ale také kovy a stroje
a zařízení.

2017 2018 2019 2020 2021
Export z EU (mil. EUR) 227 102,1 239 282,7 245 447,2 224 792,8 267 422,1
Import do EU (mil. EUR) 230 014,60 239 453,80 241 670,50 217 886,70 269 805,2
Saldo s EU (mil. EUR) 2 912,5 171,1 -3 776,7 -6 906,1 2 383,1

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Itálie je 6. nejvýznamnějším
obchodním partnerem ČR, což dokazuje vývoj zahraničního obchodu, který trvale
stoupá a v roce 2021 dosáhl obrat rekordního objemu 14,9 mld. EUR.
ČR si dlouhodobě jako jedna
z mála zemí udržovala aktivní obchodní bilanci. V roce 2021 se vývoz
z Itálie do České republiky zvýšil téměř o čtvrtinu na 7,56 mld. EUR. Prodej českého
zboží do Itálie vzrostl o 14,5 % na 7,4 mld. EUR.
Na obou stranách obchodní výměny
jsou nejvýraznějším prvkem dopravní prostředky a automobilový průmysl. Z ČR se
vedle automobilů a motorových vozidel jako traktory, autobusy a jejich
součásti, vyváží také reaktory a kotle, přístroje el. záznamu, reprodukce zvuku
a TV obrazu, stroje aut. zpracování dat, tabákové výrobky, výrobky ze železa a
oceli, plasty, optické přístroje, sklo, papír a papírenské výrobky a potravinářské
výrobky.

2017 2018 2019 2020 2021
Export z ČR (mld. CZK) 160 170,2 174,3 171,7 190,3
Import do ČR (mld. CZK) 173 167,5 168,9 160,1 194,3
Saldo s ČR (mld. CZK) 13 -2,7 -5,4 -11,6 4,0

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi
mimo EU

V roce 2021 vzrostl italský vývoz do zemí mimo EU o 16,3 %,
čímž se dostal na vyšší úroveň než v roce 2019. Podle údajů ISTAT činil nárůst
dovozu v r. 2021 + 27,7 %, a vysvětluje se především zvýšením nákupu
energetických produktů a meziproduktů.

2017 2018 2019 2020 2021
Export ze zemí mimo EU (mil. EUR) 204 204,9 226 042,70 234 904,90 211 925,00 246 456,70
Import do zemí mimo EU (mil. EUR) 155 140,0 188 300,2 162 084,6 144 950,3 198 586,10
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) 49 065,0 39 517,6 49 530,2 55 078,5 47 870,60

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Itálie je v současné době jednou
z 20 zemí světa s největším objemem zahraničního kapitálu. Přímé zahraniční
investice v Itálii dosahují 531 mld. EUR, a to díky vysoké atraktivitě země a
pozitivnímu vnímání v mezinárodním kontextu. V r. 2021 došlo v Itálii
k výraznému nárůstu investiční aktivity, v průběhu roku bylo zaznamenáno 705
transakcí (+27,3 % oproti r. 2020) s celkovým objemem odhadovaným na 85,5 mld.
EUR, což je hodnota, která nikdy předtím nebyla zaznamenána a která výrazně
překračuje objem 39 mld. EUR zaznamenaných v r. 2020 (+122,1 %). Strategickými
odvětvími pro r. 2022 jsou telekomunikace, life science a energetika. Stále
však přetrvávají nejistoty spojené s vývojem pandemie, inflací a válkou.
Hlavními investory jsou Spojené
státy, Francie a Německo. Jako nejatraktivnější oblast se potvrdil severozápad,
následovaný střední Itálií (24 %). Mezi kritické body, které zahraniční
investoři zdůrazňují, patří nejistota v oblasti regulace a nadměrná
byrokratická zátěž pro podnikání. Snížení daní a nákladů a podpora malých a
středních podniků jsou podle investujících společností oblasti, kde je prostor
ke zlepšení.
Ministerstvo zahraničních věcí a
mezinárodní kooperace Itálie zavedlo v koordinaci s Agenturou na
podporu zahraničního obchodu ICE program na posílení sítě zahraničních
kanceláří ICE, které se věnují přilákání investorů.

Zájem českých investorů
v 90. letech, v Itálii směřoval do oblasti cestovního ruchu a
souvisejících služeb (hotely, penziony, restaurace, bary). Turismus zůstává
vzhledem ke kulturnímu dědictví a přírodním krásám Itálie i nadále atraktivní
oblastí.
Relativně rychlá návratnost
investic do fotovoltaických elektráren motivovala v minulosti některé české
subjekty k investování. Italská vláda však v roce 2011 zahájila postupnou změnu
výhodných podmínek. V souvislosti s programem současné vlády, která si jako
jeden z cílů vytýčila tzv. zelený úděl a dekretem na restart Itálie po
koronaviru, podporuje ekologické investice, získává tato oblast
opět na atraktivitě.

V kontextu relativně omezených
investic českých subjektů v Itálii představovala průlom akvizice sedmi
tepelných elektráren společnosti Energetický a průmyslový holding (EPH) od E.ON
z ledna 2015. Jedná se o šest plynových a jednu uhelnou elektrárnu na italské
pevnině, Sicílii a na Sardinii s celkovým instalovaným výkonem cca 4500 MW.
Obchod proběhl v roce 2015 v návaznosti na obdržení souhlasu
antimonopolních úřadů EK. Cena za transakci nebyla zveřejněna, nicméně se jedná
o největší českou investici v Itálii vůbec. Tato společnost své portfolio
elektráren doplnila v prosinci 2017 o akvizici 2 tepelných elektráren na
biomasu, čímž vstoupila na italský energetický trh rovněž v segmentu OZE.
Své postavení v sektoru OZE ještě posílila prostřednictvím dceřiné společnost
EP New Energy Italia (EPNEI) dokončením akvizice elektrárny Fusine. Ta je další
z investic EPH do odvětví biomasy.
Akvizici 300 italských lékáren
s 1 500 zaměstnanci a obratem za 500 mil. euro uskutečnili 4
investoři, mezi nimiž figuruje rovněž česká skupina Dr. Max., společnost
kontrolovaná Pentou vlastní v Itálii 14 lékáren.

Firma Sazka Group vlastní 32,5 % v italské loterii Lotto a stala
se jedním z největších provozovatelů loterií v Evropě.
 
CPI Property Radovana Vítka investuje ve spolupráci s italskými
realitními kancelářemi především v Římě a na jihu země.  Investuje rovněž v oblasti cestovního
ruchu a vlastní hotelový areál Relais del Cardinale v Brindisi. Společnost má developerské projekty v Římě, Boloni a Miláně.
 
Kromě výše uvedených působí na
italském trhu několik zastoupení českých firem v oblasti především nápojů
(hlavně piva) spotřebního zboží a potravin.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Itálie je členem Evropské unie od 1. ledna 1952, je členem
Schengenu a Eurozóny. Společně s dalšími členskými zeměmi EU tedy Itálie
vytváří jeden měnový a celní prostor. Itálie se podílí v rámci EU na
preferenčních dohodách usnadňujících vzájemný obchod.
Itálie se stala prvním členem skupiny G7, která se připojila
k čínské globální infrastrukturní iniciativě nové Hedvábné stezky. Italská
vláda podepsala v r. 2019 s Čínou  Memorandum o porozumění.

Smlouvy s ČR

Základním smluvním dokumentem upravujícím,
kromě jiného, podmínky pro rozvoj hospodářských a obchodních vztahů, je Smlouva
o přistoupení ČR k EU, jejíž ratifikační listiny ze strany ČR byly uloženy u
vlády Italské republiky dne 3.11. 2003.

Základní smlouvy a dohody v
hospodářské oblasti:

Dohoda mezi vládou ČR a vládou
Itálie o rozvoji hospodářské spolupráce ze dne 4.11.1997, která po proběhnutí
ratifikace z italské strany vstoupila v platnost k 8.2.2001

Dohoda o zamezení dvojího zdanění
v oboru daní z příjmu a zabránění daňovému úniku z 5.května 1981

Smlouva o přátelských vztazích a
spolupráci ze dne 23. ledna 1996, v platnost vstoupila dne 21.3.1998
K 31.12.2008 byla po dohodě
smluvních stran ukončena platnost

Dohody o podpoře a ochraně investic mezi ČR a
IR ze dne 22.1.1996, která platila od 1.11.1997

Dále platí tyto dohody:
        

Dohoda o mezinárodní silniční
dopravě, Dohoda o vypořádání otevřených finančních a majetkových otázek,,
Dohoda o spolupráci na veterinárním úseku, Dohoda o spolupráci v oblasti vědy a
techniky, Dohoda o letecké dopravě, Memorandum o porozumění o spolupráci v
oblasti malých a středních podniků, Memorandum o porozumění a spolupráci mezi
Ministerstvem dopravy ČR a Ministerstvem infrastruktur a dopravy IR, Kulturní
dohoda mezi ČR a Itálií, o které se začalo jednat už v roce 2000, byla
podepsána 8.2.2011 v Praze. Na české straně byl schvalovací proces ukončen
podpisem dohody ministrem zahraničí a v Itálii prošla ratifikačním řízením
a vstoupila v platnost dne 1.3.2017.

3.4. Rozvojová spolupráce

Dne 1.8. 2014 vstoupil v platnost
nový zákon rozvojové  spolupráce Itálie. Gestory italské rozvojové
spolupráce jsou Ministerstvo zahraničních věcí a mezinárodní spolupráce
Itálie (spravuje cca 1/3 finančních prostředků určených na rozvojovou pomoc)
Ministerstvo hospodářství a financí Itálie (spravuje zbylé 2/3), které jsou
určeny jako kapitálové vklady do bank a rozvojových fondů, na restrukturalizace
či prominutí dluhů a na příspěvky do fondů EU. Kromě těchto  ministerstev
se na rozvojové pomoci účastní v omezené míře další ministerstva, regiony a
úřady místní samosprávy.

Italská agentura pro rozvojovou
spolupráci (AICS) zajišťuje technicko-provozní část italského systému rozvojové
spolupráce. AICS, která má právní subjektivitu podle veřejného práva a podléhá
pravomoci a dohledu MZV, provádí řízení a kontrolu iniciativ rozvojové
spolupráce a asistenční a technickou podporu ústřední a místní veřejné správy v
projektech rozvojové spolupráce.

Mezi priority italské rozvojové
spolupráce z hlediska sektorů patří: posilování dobrého vládnutí, zemědělství a
potravinová bezpečnost, školství, zdravotnictví a rozvoj soukromého podnikání.
K těmto prioritám v poslední době přibyly projekty prevence migrace. Ve
srovnání zemí OECD Itálie nepatří k největším poskytovatelům prostředků na
rozvojovou spolupráci a je opakovaně vyzývána, aby podíl rozvojových prostředků
zvýšila. V r. 2021 vyčlenila na rozvojovou spolupráci 6 mld. EUR
(v r. 2020 4,2 mld. EUR), což činí 0,28 % HND Itálie.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Itálie je 8. největší ekonomikou
světa a 3. nejsilnější ekonomika Eurozóny. Je 8. největším světovým exportérem
a 11. největším světovým dovozcem. Terciární sektor generuje 69 % HDP a
zaměstnává 70 % osob. Průmysl se podílí na HDP z 29 % a na  zaměstnanosti z 25 %. Turismus tvoří 12
% HDP.
Export za rok 2021 dosáhl rekordního
objemu 516 mld. euro a jeho hlavní položky jsou tradičně strojírenské výroby,
ropné produkty, léky a automobily. Itálie
je šestým nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR.
Během
pandemie vydala italská vláda na
podporu ekonomiky od přes 250 mld. EUR. Z Plánu obnovy získala Itálie 191,5 mld. EUR.
Růst HDP za rok 2021  činil 6,5%. Pro rok 2022 se počítá s růstem 2,2 %, neboť oživení brzdí rostoucí ceny energií, které za poslední
2 roky vzrostly více jak šestkrát. Ruská agrese na Ukrajině bude mít rovněž za
důsledek revizi odhadu růstu DPH. Země má dlouhodobě vysokou nezaměstnanost,
která nyní činí 9,2 % (nezaměstnanost mládeže je 27,5%). Negativním jevem je
setrvalý pokles počtu osob samostatně výdělečně činných. Italský státní dluh dosáhl rekordu ve výši 2, 6 bilionu EUR – 159,8 % HDP

▶ Infrastruktura a
doprava

V rámci Plánu obnovy půjde na infrastrukturu 96 mld. euro do
přibližně 102 projektů. V řadě měst dojde k rozšíření či zřízení a revitalizaci
tramvajových tratí. Italské železnice, se kromě průběžné obměny vozového parku,
soustředí na posílení železničního spojení mezi Apeninským poloostrovem a
ostatními částmi Evropy, na projekt vysokorychlostní nákladní přepravy a
budování koridorů východ – západ.
Příležitosti lze nalézt jak v budované infrastruktuře
tratí, tak při dodávkách vozů či jejich součástí.
Informace o vypisovaných tendrech jsou zveřejňovány na webových
stránkách nákupního portálu Italských železnic, které jsou referenčním
bodem pro dodavatele. Obecně platí, že velké společnosti vedou registr
dodavatelů a vypisované tendry jsou určeny pro registrované  subjekty, ale
často jsou otevřeny také pro zahraniční firmy. Zápis do seznamu dodavatelů
Italských železnic lze provést prostřednictvím formuláře na webových
stránkách Italských železnic (Nuova registrazione fornitore).

▶Obranný a kosmický
průmysl

Itálie je jedním z významných hráčů na poli evropského
obranného průmyslu a silným podporovatelem trendu směřujícího ke konsolidaci
evropské politiky vyzbrojování. Aktivně podporuje mezinárodní obranně –
průmyslovou spolupráci, zejména v high-tech sektorech, ale také v oblasti
letectví, systémů řízení a velení, komunikačních a elektronických systémů a
softwaru či avioniky.
Dlouhé řady mezinárodních kosmických projektů, které se
realizují v Itálii a ve Francouzské Guyaně, se mohou účastnit technologické
firmy, jejichž výrobní operace jsou certifikovány dle norem Evropské kosmické
agentury (ESA). Příležitosti lze nalézt v oblasti subdodávek pro
jednotlivé firmy či v oblasti softwaru.

▶ ICT a digitalizace

Vláda vyčlenila v rámci Plánu obnovy 40 mld. euro na
digitální transformaci a rozvoj sítí 5G. Konkrétní cíle: digitalizace průmyslu
se zvláštním důrazem na malé a střední podniky, a na rozvíjející se technologie,
jako je umělá inteligence a blockchain, zvýšení volného oběhu dat, zlepšení
propojení a sociálního začlenění, podpora rozvoje inteligentních měst.
Příležitosti lze nalézt v oblastech softwaru, zavedených modelů provozu,
aplikací či v logistické oblasti.

▶ Vodohospodářský sektor

Italská vláda vyčlenila v Plánu obnovy 15 mld. euro,
které bude investovat do opravy vodovodní infrastruktury. Cílem je modernizace
distribuční sítě pitné vody, snížení antropogenního tlaku na vodní ekosystémy.
Dále má dojít ke zmírnění klimatických dopadů, výstavbě nových a moderních
čističek, zásahům do kanalizačních sítí.
Příležitosti pro české firmy vyrábějící a dodávající
výrobky, služby a technologie v oboru vodohospodářství na italském trhu (úprava
pitné vody, zpracování odpadních vod, výstavba související infrastruktury,
zpracování ekologických zátěží a škod)

▶Zdravotnický a farmaceutický průmysl

V rámci Plánu obnovy plyne do zdravotnického sektoru
15,6 mld. euro. Finanční částka je rozdělena do dvou složek: rozvoj
telekomunikačních a informačních technologií pro telemedicínu pro územní
zdravotní péči (7 mld.); inovace, výzkum a digitalizace státního zdravotnictví
(8,63 mld.).
Jedná se strategické sektory, jako jsou výroba léků včetně
vakcín a moderních terapií, aktivní složky a meziprodukty, lékařské přístroje a
diagnostika, biotechnologie, nanotechnologie, digitální terapie,
bioinformatika, další zdravotnické zboží a technologie). Cílem je posílit
národní a evropskou strategickou autonomii. Příležitosti lze nalézt
v oblasti výroby a spolupráce či subdodávkách účinných látek.

▶ Automobilový
průmysl – Čistá mobilita

Italský stát i firmy investují do elektrické mobility a
elektrifikace aut. Automobilka Stellantis vyčlenila 30 mld. euro, kterými chce
do roku 2026 srovnat cenu elektromobilů na úroveň vozů se spalovacím
motorem.  Stát vyčlenil 23,78 mld.
euro  (3,6 mld. euro z Plánu obnovy)
v rámci programu „Zelená revoluce a ekologická tranzice“ na transformaci
současné distribuční sítě pohonných hmot.
Prioritou je rozšíření sítě dobíjecích stanic dle Národního
infrastrukturního plánu na dobíjení elektrických vozidel a jednotné platformy.
Ministerstvo pro ekologickou tranzici pracuje společně s Ministerstvem pro
infrastrukturu a udržitelnou mobilitu na strategii sladění rozvoje nabíjecích
infrastruktur a elektrických sítí, zejména v případě vysoce výkonných
nabíjecích stanic.
Příležitosti lze nalézt ve výrobě, budování infrastruktury
či softwaru. Zároveň se zvyšuje poptávka po zavedených a funkčních modelech
provozu.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Prvotním prostředkem komunikace je
telefon, kterému se dává přednost před dopisy či emaily, na které často přichází
odpověď s výrazným zpožděním. Preferuje
se osobní jednání, ale v důsledku pandemie se rovněž staly součástí
jednání videokonference.
První kontakt je formální a nezbytná je
komunikace v italštině. Dobrý vzhled, dobrý dojem a zdvořilé vystupování jsou
klíčové. Zatímco sever je formálnější a kulturně se více blíží střední Evropě,
jih je emocionálnější a osobnější.
Italové mluví a jednají
rychle, ale čas je poměrně flexibilní veličinou.

4.2. Oslovení

Italové jsou přátelští a hovorní,
ale při navazování nového obchodního vztahu je očekáván formální přístup a
oslovování příjmením, často titulem. Jednání může postupně přejít do osobní
roviny, ale je třeba, aby k tomu byl jednající vyzván. Je vhodné začít
hovor obecnými tématy. Navázání trvalejších vazeb
předpokládá respekt vůči pozici partnera a vytvoření důvěry. Je třeba být
flexibilní, například v otázkách dochvilnosti místních partnerů. U
zahraničního partnera je dochvilnost považována za součást jeho profesionality,
stejně jako vhodné oblečení. Jednávání mohou být časově náročná a zpočátku může
být důležitější vytvořit vazby, než dojednat konkrétní podmínky. Je preferováno
osobní jednání, ale pandemie učinila s online schůzek rovněž akceptovatelnou
formu.

Při prvním kontaktu doporučujeme
nejdříve zavolat a teprve poté zaslat email a jeho přijetí pak případně po čase
telefonicky ověřit. Italové upřednostňují osobní jednání a je třeba počítat
s tím, že anglicky mnoho lidí nehovoří. Potencionálního partnera je třeba předem ověřit, což je možné za úplatu prostřednictvím
italského obchodního rejstříku firem.

Českým podnikatelům je v Itálii k dispozici ekonomický úsek Velvyslanectví ČR,
který organizuje a koordinuje programy na podporu ekonomických aktivit ČR
v Itálii v rámci projektů ekonomické diplomacie a napomáhá při
navazování obchodních vztahů mezi Itálií a ČR.  V Miláně působí Generální knzulát.

Asistenční služby podnikatelům
poskytuje rovněž zahraniční kancelář Agentury na podporu exportu CzechTrade
v Miláně. Poskytuje konzultace v oblasti podnikání, založení firmy,
případně provádějí marketingový průzkum trhu, dále mohou vyhledat vhodné
obchodní partnery a případně ověřit jejich zájem o nabízený produkt. CzechTrade
se také  zaměřuje na ekonomickou prezentaci se státní podporou na
vybraných výstavních akcích.  

MZV ČR provozuje Klientské
centrum pro export a připravuje katalog exportních služeb, které poskytuje
českým společnostem ve všech teritoriích působnosti českých zastupitelských
úřadů. Jednotlivé české společnosti se tak mohou obracet na velvyslanectví s
dotazy týkajícími se například vstupní exportní konzultace a přípravy jednání v
dané zemi, vyhodnocení aktuální ekonomické situace v daném teritoriu, pomoci
při zprostředkování kontaktů, získání informací od místních státních či
regionálních úřadů a institucí a asistence při jednání s nimi.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní schůzky jsou nezbytnou součástí
rozvíjení kontaktů a dochvilnost je od cizinců automaticky očekávána. Na druhou
stranu je třeba počítat s tím, že místní partneři často dochvilní nejsou.
Italové preferují jednání s vedením společnosti. Proces vyjednávání může být
zdlouhavý a ne zcela systematický, preferovaným jazykem je italština. Formální
oslovení a vystupování je pro začátek jednání důležité, stejně tak formální
oblečení. K neformálnímu jednání by měl přejít první místní partner. Přes
vůli dlouze jednat a dohadovat se existuje ochota ke kompromisu.

Při obchodním jednání se vyplácí nechat italské
zákazníky zpočátku vést rozhovor, protože přílišná přímočarost obchodního
rozhovoru může působit stroze a úsečně. To neodpovídá italské kultuře, kde se
po vytvoření ovzduší důvěry preferuje otevřenost a uvolněnost.

Itálie vždy udává módní trendy a italští
obchodníci se tím řídí. Na první pohled je rozeznáte podle kvalitních a
dokonale vyleštěných bot, kravaty a perfektně padnoucího obleku. Posuzují podle
toho i nového obchodního partnera. Jsou známí intenzivním tlakem na nízké ceny,
které jsou jedny z nejnižších v rámci zemí EU. Ital nikdy nepřijme první
nabídku. Čeká se, že si necháte prostor pro slevu. V případě, že to neuděláte,
Ital vás bude považovat za špatného obchodníka a obchodu s vámi se vyhne.

Nepodceňujte čas strávený na přípravě svých
marketingových materiálů a webových stránek alespoň v angličtině, ideálně v
italštině. V Itálii je potřeba mít připravenou přesnou, stručnou, kvalitně
zpracovanou a originální firemní prezentaci, která zaujme. Katalogy a
propagační materiály je nutné mít v dobré kvalitě, přehledné, nezahlcené
textem.

4.4. Komunikace

Zvyklosti v obchodním
společenském styku v Itálii se příliš neliší od zvyklostí v ČR. Obchodníci v
Itálii oceňují rychlou odpověď na své dotazy a očekávají, že na jejich
korespondenci bude reagováno alespoň potvrzením o přijetí. Ze strany italských
partnerů je pak třeba počítat s občasnou prodlevou. Ve srovnání s Čechy
přecházejí Italové rychleji do neformálního oslovování jménem a do tykání.
Nicméně první kontakty jsou zpravidla formální, přičemž Italové dbají na
používání akademických titulů (u vysokoškoláků je tradiční oslovení “Dottore” v
případě absolventů technických škol “Ingegnere”) a pracovních funkcí, jimiž se
odlišuje hierarchické postavení pracovníků firem (např. Direttore nebo
Presidente).

Vyhněte se
konfliktním tématům jako je politická či ekonomická situace. Naopak
Italové ocení kladné poznámky o italském umění, kultuře, stylu, fotbalu,
kuchyni nebo hudbě.  

Oficiálním jazykem Itálie je italština
a její znalost je očekávána a je pro úspěch jednání nezbytná. Italové ocení,
pokud je ve firmě někdo, s kým mohou komunikovat ve svém jazyce.
Ve větších firmách s mezinárodním
přesahem lze narazit na znalost angličtiny. U hranic s Rakouskem a
Německem je rozšířená němčina, u francouzských hranic pak francouzština.
 

Běžná pracovní doba v Itálii
začíná kolem 9 hod do 13 hod, následuje polední přestávka, a pokračuje od 14:30
do 17:30 -19 hod.
Z důvodu takřka celostátních
dovolených bývají v srpnu uzavřeny velké průmyslové podniky, úřady, obchodní
domy a různé provozovny služeb občanům. V mnohých soukromých podnicích a
menších obchodech je otevírací doba omezená.

4.5. Doporučení

Doporučujeme  se seznámit
velmi podrobně s italským trhem, který je poměrně nasycen a se specifiky
jednotlivých regionů. Vzhledem k regionálním rozdílům je potřeba zvážit, kde se
může výrobek či nabízená služba uplatnit.

Je třeba vyzdvihnout kvality
nabízeného produktu Pro začátek je strategické využít služeb obchodních
zástupců, kteří jsou znalí místních trhů a jsou napojeni na odběratele.
Obchodní zástupce hraje v italské ekonomice klíčovou roli a podle odhadů Národní federaceasociací obchodních agentů a
reprezentantů (zkr. FNAARC) dosahuje objem kontraktů uzavřených díky
činnosti obchodních zástupců až 70 % HDP. Vhodného obchodního zástupce lze
vyhledat podle druhu výrobku buď na stránkách jedné z největších agentur Agent 321 či se zúčastnit veletrhu
obchodních zástupců. Detailnější informace může českým firmám poskytnout
zahraniční kancelář CzechTrade
v Miláně nebo
ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Římě.

4.6. Státní svátky

Seznam státních svátků 

1.
ledna – Nový rok        

6.
ledna – Tři králové

Velikonoční
pondělí

25.
dubna – Den osvobození

1.
května – Svátek práce

2.
června – Vznik Italské republiky

15.
srpna – Nanebevstoupení
1.
listopad – Všech svatých

8.
prosince – Neposkvrněné početí

25.
a 26. prosince – vánoční svátky

V jednotlivých italských městech se slaví dále církevní
svátky zasvěcené patronům daného města (pracovní činnost omezena, úřady
uzavřeny):

Milán
– sv. Ambrož – 7. prosince

Florencie
– sv. Jan – 24. června

Řím
– sv. Petr a sv. Pavel – 29. června

Neapol
– sv. Gennaro – 19. září

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

České firmy, které mají zájem o vstup na italský
trh, by měly nejprve zacílit na konkrétní region, provést průzkum trhu a
analýzu podmínek uplatnění výrobků na trhu. Vývozní firmy by měly provést
předběžné cenové kalkulace a objektivní porovnání s nabídkou konkurence. Pro
Itálii je typický výskyt průmyslových klastrů, v rámci kterých se koncentrují
jednotlivá odvětví. Italský trh je v řadě oborů zcela zaplněn a nové produkty
mají šanci na uplatnění zpravidla tehdy, je-li při jejich prodeji nabízena
nižší než obvyklá cena, nebo má-li takový produkt výjimečné technické
parametry. Rychlost a přesnost dodávky dle sjednaných podmínek je
samozřejmostí. Italové vyvíjejí velký tlak na cenu, hledají levnější dodávky
z mimoevropských států, či dislokují výrobu mimo apeninský poloostrov. V
důsledku pandemie se však u strategických sektorů zvažuje podpora návratu
výroby zpět do Itálie, či zemí EU. Často převažuje italské povědomí o levném
českém zboží. Je třeba se na jednání o obchodních podmínkách řádně připravit a
nechat si prostor pro dodatečnou slevu. V praxi je velmi běžné, že italské
společnosti neuznávají prodejní podmínky českého dodavatele a trvají na
vlastních. Je velmi důležité, aby české firmy trvaly především na částečné, či
úplné platbě zboží předem.

Obvyklé ceny na italském trhu v řadě komodit si
lze ověřit – např. milánská obchodní komora pravidelně vydává souhrnný
materiál, který obsahuje velkoobchodní cenové indikace pro vybrané druhy zboží.
Pro prosazení výrobků je vhodné využít více cest současně: sledovat veletržní
akce – účastnit se jako návštěvník nebo vystavovatel a využít informací,
oborových studií, seznamů členů a aktualit publikovaných podnikatelskými
asociacemi – např. informace o cenách nemovitostí, surovin a výrobků ve
velkoobchodě on-line za poplatek nabízí milánská
obchodní komora.

V oblasti potravinářského i nepotravinářského
maloobchodu v Itálii mají oproti většině dalších zemí EU dosud významný podíl
malé nezávislé obchody. Mezi hlavní prodejní řetězce v Itálii patří Coop,
Conad, Eurospin, Billa, Bric, Carrefour, Colmar, Crai, Despar, Decathlon,
Esselunga, Emmelunga, Gigante, IKEA, Iper, Lidl, Leroy Merlin, Pam, Rinascente
a Selex.

Při uzavírání obchodních kontraktů, z hlediska
prevence případných budoucích sporů, je v zájmu obou partnerů uzavírat veškeré
zakázky písemnou formou. Pro daný kontrakt jsou určující tzv. všeobecné
podmínky, na nichž se obchodní partneři vzájemně dohodnou. Je vhodné je sepsat
písemně (tato praxe je obvyklá zejména u standardních komodit či služeb –
podmínky se uvádí drobným písmem na zadní stranu kontraktu). Na takto
specifikované podmínky se lze v případě sporu odvolat.

Je třeba mít na zřeteli, že Itálie se skládá
z dvaceti regionů, které jsou jeden od druhého velmi odlišné. Jen velmi
malý zlomek velkých společností pokrývá svou distribuční sítí celý apeninský
poloostrov. Vzhledem k odlišnosti jednotlivých regionů je také
pravděpodobné, že české výrobky (týká se především spotřebního zboží, potravin)
nebudou vhodné pro všechny regiony.  Pro Itálii je charakteristické velké
množství malých a středních průmyslových podniků, ve vnitřním obchodě často
rodinných. Je dobré si vytipovat na začátek jeden, dva regiony a
organizovat prodej formou výhradního/nevýhradního dovozce či obchodního zástupce.
Pro jih je žádoucí vyhledat si zástupce se znalostí místních poměrů.
K prosazování českého zboží v italských regionech pomáhají mj. proexportní
akce MZV ČR, Hospodářské komory ČR a agentury CzechTrade. Četné semináře,
prezentace a podnikatelské mise do Itálie pořádané Velvyslanectvím ČR v Římě
společně s Generálním konzulátem v Miláně a zahraniční kanceláří
CzechTrade v Miláně mají své nezastupitelné místo při rozvíjení bilaterální
spolupráce a při „otevírání dveří“ českým výrobcům a exportérům.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Přes veškeré úsilí o zjednodušení procedur
zůstává založení společnosti v Itálii poměrně komplikovanou a časově náročnou
záležitostí. Zejména pro cizince. Podnikatelé zakládající společnost se mohou
obrátit na daňové, finanční a podnikové poradce (it. “dottore commercialista”),
kteří se touto problematikou profesionálně zabývají. K založení společnosti je
však možné využít i služeb notáře, nebo advokátní kanceláře. Na webu Velvyslanectví
ČR v Římě lze nalézt kontakty na právní  kanceláře
s česko-italskou zkušeností, z nichž některé mají pobočku i v ČR. Při
založení obchodní společnosti je mimo jiné nezbytné zapsání do obchodního
rejstříku vedeného místní obchodní komorou (Registro
Imprese). Některé velké obchodní komory (členství je pro všechny firmy v
Itálii povinné) mají pro cizince specializované přepážky. Pobočky (it. sede
secondaria) mohou v Itálii existovat, aniž by bylo nutné zakládat samostatné
právní jednotky. Lze je financovat prostřednictvím běžného účtu mateřského
podniku, který také jmenuje ředitele a právního představitele pobočky. I zde
však je třeba registrovat jednotku u příslušné obchodní komory.

Hlavní právní formy italských obchodních
společností

Akciová společnost/Società per azioni (S.p.A.):
stanovy musí mít formu veřejného dokumentu a obsahovat předmět podnikání, výši
upsaného a zaplaceného základního jmění, jména a pravomoci statutárního,
vrcholného a dozorčího orgánu, atd. Minimální základní jmění je 120.000 EUR.
Založit ji mohou minimálně dva společníci.

Společnost s ručením omezeným/Società a
responsabilità limitata (S.r.l.): Minimální základní jmění je 10.000 EUR.
Podmínky pro založení jsou obdobné jako u akciové společnosti, při založení
musí být alespoň dva společníci. Jedná se o nejrozšířenější formu, která spojuje
výhody kapitálových a osobních obchodních společností.

Veřejná obchodní společnost/Società in nome
collettivo (S.n.c.): tvoří ji většinou dva nebo více společníků, kteří ručí za
závazky společnosti neomezeně celým svým majetkem.

Komanditní společnost /Società in accomandita
semplice (S.a.s.): komplementáři ručí společně a nerozdílně, řídí a zastupují
společnost, komanditisté ručí jen do výše svého splaceného podílu.

Komanditní společnost na akcie/Società in
accomandita per azioni (S.a.p.A.): kombinací komanditní a akciové společnosti.
Individuální podnik, firma jednotlivce/lavoratore
autonomo: je velmi běžnou formou podnikání, jejíž náležitostí je zápis do
obchodního rejstříku u obchodní komory v místě působení.

Společnost s ručením omezeným  je  jednou z variant, kterou si podnikatelé nejčastěji vybírají k podnikání z důvodů omezeného ručení společníků za závazky společnosti.

5.3. Marketing a komunikace

Propagace výrobků či služeb
formou inzerce v tisku je běžná. Inzerce zboží se provádí i rozesíláním
prospektů. Využít se dají billboardy nebo reklamní vysílání v rozhlase a
televizi. Běžná je také reklama na internetu a sociálních sítích.

Oblast sdělovacích prostředků je
v Itálii velmi rozsáhlá a pestrá.

Vedle mnoha periodik s distribucí po celé
zemi (např. ekonomický deník Il Sole 24 Ore, dále pak Corriere della Sera, Il
Messaggero, La Stampa, La Repubblica) existují stovky větších či menších
lokálních tiskovin a dalších médií, jako jsou televizní a rozhlasové stanice.
Ve velkých městech jsou
distribuovány zdarma maloformátové deníky Metro (obdobně jako v ČR), Leggo a
City. K distribuci těchto tiskovin jsou využívány zejména prostory zastávek a
stanic v městské hromadné dopravě.

Propagace ve sdělovacích
prostředcích sice může ovlivnit veřejné mínění, ale jedná se o poměrně
nákladnou formu reklamy. Účinnou alternativou je prezentace na mezinárodních
nebo lokálních veletrzích a výstavách, které jsou v Itálii velmi početné.
Propagace by měla být v italském
jazyce.

Mezi přední PR agentury patří
Alkemy, Marketing Italia, Caffeina, AQuest a We Are Social. Nejvýznamnější HR
agentury v Itálii jsou Randstad, Adecco, In Job, Gi Group, e Manpower.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana práv duševního vlastnictví v Itálii odpovídá standardům
zemí EU. Při pouličním stánkovém
prodeji je však možné se setkat s kopiemi
spotřebního zboží známých značek. Ochrana duševního vlastnictví je v Itálii
upravena zákonem č. 30 z 10. února 2005 „Kodex průmyslového vlastnictví“.  Vedením agendy ochrany duševního vlastnictví je
pověřeno Ministerstvo hospodářského rozvoje Itálie.

5.5. Trh veřejných zakázek

Italská pravidla nákupů veřejného sektoru
odpovídají pravidlům jednotného vnitřního trhu EU a pravidlům GATT. Veřejné
zakázky se realizují na vládní i na regionální úrovni, přičemž objemy zakázek
místních samospráv mohou někdy převyšovat objemy vládních nákupů, což souvisí s
rostoucí mírou fiskálního federalismu.

Zadavatel může požadovat předložení dokladů o
tom, že dodavatel:

– je registrován
v obchodním rejstříku    

– má potřebné
finanční prostředky a ekonomickou kapacitu      

– má
potřebnou technickou kapacitu

Dále mohou zadavatelé žádat o bankovní vyjádření,
nebo o předložení obchodní bilance nebo výkazu celkového obratu za poslední tři
roky. Vyžadují se i certifikáty o bezdlužnosti vůči správě sociálního
zabezpečení a vůči finančnímu úřadu.

Veřejné tendry jsou publikovány v úředních
listech: Úřední věstník Itálie (GazzettaUfficialeItaliana ), Úřední regionální věstníky (le Gazzette Ufficiali Regionali) a v
italských denících nebo technických časopisech, které o vypsaných tendrech
informují v rámci běžné inzerce. Současně jsou zasílány dopisy vybraným
dodavatelům s podrobnostmi soutěže. Nabídky do veřejných soutěží musí být
podány v italském jazyce, jde-li o německy nebo francouzsky mluvící autonomní
region, lze je podat i v těchto dvou dalších jazycích.

Sledováním vyhlašovaných tendrů se zabývá v
celostátním měřítku firma TELEMAT, která
vede aktualizované databáze nově vyhlašovaných tendrů a výsledků výběrových
řízení. Výrobci jednotlivých komponentů se tak mohou obrátit např. na vítěze
tendru na stavbu nemocnice, kterému mohou nabídnout své výrobky jako
subdodavatelé.

Přehled vypsaných veřejných zakázek např. ve
zdravotnictví je k dispozici na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví Itálie . Další soukromou společností, která mimo jiné nabízí
poradenství potenciálním účastníkům tendrů v oblasti zdravotnictví, je např. Sanità Appalti,
na jejíchž webových stránkách lze nalézt kompletní přehled vypsaných tendrů v
Itálii a  Infoplus ,
která se v programu Salus specializuje na tendry ve zdravotnictví.

Podíl zahraničních společností, které se úspěšně
účastní tendrů v Itálii, se odhaduje na relativně malý. Italská kultura
klade velký důraz na osobní vztahy a to platí i v podnikání, což může
ovlivnit i výsledky některých výběrových řízení. Tuto nevýhodu mohou zahraniční
společnosti kompenzovat nalezením vhodného lokálního partnera. Některé velké
společnosti vedou registr dodavatelů a vypisované tendry jsou určeny pouze pro
tyto registrované subjekty, do kterých se zpravidla mohou přihlásit i
zahraniční firmy.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Kupní smlouvy mezi českými a italskými podnikatelskými
subjekty se doporučuje uzavírat písemně kvůli  minimalizaci případných
sporů. Jakékoliv závady zboží nebo reklamace je odběratel povinen ohlásit
prodejci včas – zpravidla do osmi dnů po jejich zjištění, a to písemně.
Reklamace by měla být uznána rovněž písemně. Nárok se promlčuje po uplynutí
jednoho roku od předání zboží.

Součástí smlouvy mezi dodavatelem a odběratelem
by mělo být určení příslušného práva (českého nebo italského), podle něhož se
budou řídit náležitosti smlouvy, případně arbitrů, kteří budou spory řešit.
Veškeré spory při neurčení této podmínky se řeší podle mezinárodního práva
soukromého. Z důvodu obtížné vymahatelnosti práva prostřednictvím italské
justice, způsobené značnou délkou soudních řízení v Itálii, se nabízí řešení
obchodních sporů formou arbitráže. Rizikem rozhodčího řízení je však samozřejmě
následná nemožnost uplatnění opravných prostředků (odvolání se proti
rozhodnutí).

Při dojednávání obchodních kontraktů s italskými
partnery se doporučuje dobře ošetřit platební podmínky a zvláště u nových
partnerů žádat záruky. Vzhledem k výskytu organizovaného zločinu mohou být
rizika obchodování s firmami z jižních regionů vyšší.  Z toho vyplývají
například rizika při účtování a hrazení DPH v intrakomunitárním obchodě v EU atd.
Před uzavíráním obchodních kontraktů je možné si vyžádat za úplatu u obchodních
komor informace o potenciálním obchodním partnerovi.

Ověření bonity klienta je také standardní službou,
kterou poskytuje kancelář CzechTrade v Miláně.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Občan ČR může vstupovat a pobývat na území
ostatních členských států EU bez zvláštních omezení, a to pouze na základě
platného cestovního dokladu nebo průkazu totožnosti (vydané po roce 1993). Je
nezbytné, aby byli nezletilí cestující vybaveni vlastním cestovním dokladem.
Při pobytu delším než tři měsíce je zapotřebí se přihlásit k pobytu na
příslušném městském úřadu dle místa pobytu (tzv. Ufficio anagrafe). Podrobné a
aktualizované informace lze nalézt na webových stránkách italské
policie: www.poliziadistato.it. Pro pobyty kratší tří měsíců se nevyžadují
žádné formality.

U řidičů se vyžaduje technický průkaz vozidla,
řidičský průkaz a zelená karta. Očkovací průkaz je nutný pro domácí zvířata,
stáří vakcinace v rozmezí 12 – 20 dnů. Je třeba sledovat aktuální požadavky na
doklady související s pandemií. Informace lze nalézt na webu
Velvyslanectví ČR v Římě: https://www.mzv.cz/roma

Za použití dálnic se vybírá mýtné (pro orientaci
je možno uvést, že úsek Brennerský průsmyk – Řím stojí cca 60 EUR). Dálnice v
jižním směru od Salerna, v Kalábrii, Apulii a Sicílii nejsou zpoplatňovány.
Ceny benzínu a motorové nafty patří k nejvyšším v Evropě. Při parkování je vhodné
používat centrální záchytná parkoviště na okraji velkoměst, v centru se parkuje
obtížně. Doprava po železnici je dražší a rychlejší než doprava autobusy.
Jízdenky na městskou dopravu je třeba zakoupit předem, všechny zastávky jsou na
znamení. Před cestou do Itálie bývá vhodné si zjistit, zda právě neprobíhá nebo
se nechystá stávka (letištního personálu,  železniční a autobusové
dopravy, prodejců pohonných hmot atd.). Informace o probíhajících stávkách lze
nalézt na stránkách italského ministerstva dopravy.

Hl. město Řím – doprava z letiště do centra a
zpět:

Autobusem: Z letiště Fiumicino je doprava
zabezpečena několika autobusovými linkami. Nejvyužívanější jsou modré autobusy
společnosti Cotral,
Terravision
nebo SIT SHUTTLE. Z letiště
Ciampino do centra města je možné využít autobusy Atral, Terravison a SIT
SHUTTLE.

Vlakem: z římského letiště Fiumicino (nazývané též Aeroporto Leonardo
da Vinci) jezdí obvykle každých 30 minut vlak Leonardo
Express (14 eur).

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Specifikum zaměstnávání místních sil, ale i
cizinců v Itálii vyplývá zejména ze silného postavení odborů. Italské odborové
centrály vyjednávají kolektivní smlouvy, které jsou platné pro celý sektor a
daný druh vykonávané práce a týkají se i pracovních podmínek cizinců v Itálii.
Součástí kolektivních smluv jsou sjednané limity na práci bez přestávky,
minimální mzdy atd. Průměrná měsíční mzda je velmi rozdílná na severu Itálie a
jihu Itálie a může se lišit až o 28%.

Při vysílání českých zaměstnanců firem sídlících
v ČR do Itálie k přechodnému výkonu práce je pro dodržení pravidel v oblasti
sociálního zabezpečení partnerem na italské straně Italská správa sociálního zabezpečení (INPS) ,
která jedná v souladu s komunitárními pravidly. Na české straně je partnerskou
institucí INPS Česká správa sociálního zabezpečení, která rovněž poskytuje
potřebné informace týkající se problematiky vysílání českých zaměstnanců k
výkonu práce do zahraničí.

Pokud máte v úmyslu v Itálii pracovat nebo
pobývat déle než 3 měsíce, potřebujete získat „číslo sociálního
zabezpečení“, italsky „codice fiscale“. O číslo se žádá na místnímu finančnímúřadu – „Agenzia delle Entrate“.

Zdravotní pojištění: Podle místa pobytu se
zaregistrujte na příslušné pobočce zdravotní pojišťovny ASL
(Azienda Sanitaria Locale) a získáte zdravotní průkaz.

Důležité je určení daňové příslušnosti
(daňové rezidence) a určení rozsahu zdanění v daném státě. Pokud dojde k
situaci, že si dva státy dělají nárok na zdanění jednoho příjmu (a to například
na základě bydliště v jednom státu a pracovního výkonu v druhém státu), použije
se v tomto případě bilaterální smlouva o zamezení dvojího zdanění, která je
mezi těmito státy uzavřena. Český daňový rezident, tj. poplatník s neomezenou
daňovou povinností, je ten, který má na území ČR „bydliště“ nebo se zde
„obvykle zdržuje“ (alespoň 183 dnů v příslušném roce). Daňová povinnost se
vztahuje nejen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, ale i na příjmy
plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Mezi Českou republikou a Itálií platí od roku
1984 bilaterální dohoda o zamezení dvojího zdanění č. 17/1985
Sb.  – zde ke stažení. Pro vyloučení dvojího zdanění se podle
této dohody použije metoda vynětí.

Občané ČR mohou od 27.7.2006 na území Itálie
pracovat bez pracovního povolení. Další informace lze nalézt na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

5.9. Veletrhy a akce

V Itálii se každoročně koná několik stovek
veletrhů, kterých se účastní přibližně 200 000 vystavovatelů a 20 milionů
návštěvníků. S více než 2,3 milionu metrů čtverečních kryté výstavní plochy a
4,2 milionu metrů čtverečních celkem je Itálie čtvrtou největší výstavní zemí
na světě, před ní jsou pouze Čína, Spojené státy a Německo.

Italské veletrhy přinášejí obchody v hodnotě 60
mld. euro, což představuje 50 % vývozu společností, které se jich účastní.

Seznamy výstav a veletrhů v Itálii lze
nalézt na následujících webových stránkách:

Comitato FiereIndustria CFI (Výbor průmyslových veletrhů) (italsky, anglicky)

AssociazioneEsposizioni e FiereItaliane (Sdružení italských výstav a veletrhů)
(italsky, anglicky, čínsky, rusky, španělsky, francouzsky, portugalsky,
německy, arabsky)

Fiera Milano (Milánský veletrh), (italsky, anglicky, česky)

Na serveru www.all.biz
(mezinárodní rejstřík firem, zboží, služeb a informací pro podnikatele v
několika jazykových mutacích) lze nalézt  také přehled veletrhů
v Itálii, česky.

Informace o plánovaných oficiálních účastech ČR
na výstavách a veletrzích v zahraničí lze nalézt na stránkách Ministerstvaprůmyslu a obchodu ČR, dále lze informace o veletrzích s plánovanou
českou účastí najít na stránkách www.businessinfo.czv sekci zahraniční obchod – Itálie. Společnou účast českých firem rovněž
organizují CzechTrade Milán společně s ekonomickým úsekem Velvyslanectví ČR v
Římě

Mezi nejdůležitější veletrhy v Itálii patří
bezesporu nábytkářský veletrh Salone Internazionale del Mobile, který se
obvykle koná na začátku dubna v Miláně. Veletrh Smau věnovaný
technologickým inovacím a IT (informačním technologiím). Obvykle se koná koncem
října. Veletrh White věnovaný módě a nejnovějším trendům, který se koná v
únoru.

Dalším městem, kde se konají významné veletrhy,
je Parma v regionu Emilia-Romagna, kde se konají veletrhy Mercanteinfiera,
věnovaný starožitnostem, který probíhá dvakrát ročně v březnu a v září/říjnu.
Cibus, jedna z nejvýznamnějších světových akcí v potravinářském odvětví, se
koná v květnu.

Ve Veroně se konají Cosmo Bike Show, veletrh
zaměřený na jízdní kola. Referenčním měsícem je září. Vinitaly, významná akce
věnovaná vinařskému sektoru, která se koná na začátku dubna.

V Rimini se konají Rimini Wellnes, věnovaný
fitness, který se koná každoročně na začátku června. Music Inside Rimini je
veletrh věnovaný sektoru hudby s profesionály z celého světa.

V Bologni se koná také řada mimořádně významných
veletrhů, např. Cosmoprof, jedna z nejvýznamnějších akcí v kosmetickém odvětví,
která se koná v březnu. Motorshow věnovaný světu motorů.

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Římě

Via dei Gracchi 322, 00 192 Roma

Tel. 0039/06 360 957 1 (ústředna)

Ekonomický úsek: 0039/06 360 957 29 nebo 30

E-mail ekonomického úseku: commerce_rome@mzv.cz 

E-mail velvyslanectví: rome@embassy.mzv.cz 

Mimo pracovní dobu – konzulární pohotovost 0039/335 310 450

Web: www.mzv.cz/rome
 

Generální konzulát Milán

Via Giovanni Battista Morgagni 20, 20 129 Milano

Telefon: +39 02 3650 9000
Email: milano@embassy.mzv.cz

Web: www.mzv.cz/milan
 

Honorární konzuláty 

HK Neapol –  Fabiana Forte

Corso Umberto I, 275, 80 138  Napoli

Tel.: 0039/081 268784 

E-mail: naples@honorary.mzv.cz 

Teritoriální působnost: Kampánie, Bazilikáta, Kalábrie
 

HK Udine –  Paolo Petiziol

Via San Francesco 34, 33 100 Udine

Tel.: 0039/0432 509445 

E-mail: udine@honorary.mzv.cz 

Teritoriální působnost: Furlánsko-Julské Benátsko, Tridentsko – Horní Adiže
 

HK Palermo –  Andrea Marchione

Via Quintino Sella 76, 90 141 Palermo
Tel: 0039/091 589680 

E-mail: palermo@honorary.mzv.cz 

Teritoriální působnost: Sicílie
 

HK Florencie –  Giovanna Dani del Bianco

Via del Giglio 10, 50 124 Firenze
Tel.: 0039/055 284454 

E-mail florence@honorary.mzv.cz
Web: www.flemingyouth.it/consolato_onorario_cz 

Teritoriální působnost: Toskánsko
 

HK Ancona –  Giampiero Schiavoni

Via Pastore 17, 60 131 Ancona
Tel: 0039/071 2867794 

E-mail: ancona@honorary.mzv.cz 

Teritoriální působnost: Marche
 

HK Janov – Franco Aprile

Via Bartolomeo Bosco 57, 161 21  Genova

Tel: 0039/010 5954574

E-mail: genova@honorary.mzv.cz 

Teritoriální působnost: Ligurie, Piemont
 

Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí v teritoriu

CzechTrade – zahraniční kancelář MPO ČR

Marek Atanasčev – vedoucí zahraniční kanceláře

Tel. 0039/02 29532109 

E-mail milano@czechtrade.cz

Web: http://www.czechtrade.cz/czechtrade-svet/evropa/italie/,
www.czechtradeoffices.com
 

CzechTourism

Luboš Rosenberg – ředitel

Tel. 0039/02 742 01 626 

E-mail: info-it@czechtourism.com

Web:  www.czechtourism.cz,
www.turismoceco.it
 

České centrum Milán

Simona Calboli – ředitelka 

Tel. 0039/02 29411242

E-mail ccmilan@czech.cz

Web: http://milano.czechcentres.cz/cs/zastoupeni-cr/
 

České centrum Řím

Petra Březáčková – ředitelka 

E-mail: brezackova@czech.cz

T: +39 06 36 09 57 37 

M: +39 329 8026474

Web: http://rome.czechcentres.cz

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Karabiníci: 112
       

Policie: 113
       

Hasiči: 115
       

První pomoc: 118

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

  • Národní agentura pro podporu
    investic a rozvoj firem (Invitalia): www.invitalia.it
  • Obchodní rejstřík Itálie:
    www.registroimprese.it
  • Úřad vlády: www.governo.it
  • Poslanecká sněmovna:
    www.camera.it
    Senát: www.senato.it
  • Úřad pro ochranu hosp. soutěže:
    www.agcm.it
  • Italský statistický úřad
    (ISTAT): www.istat.it
  • Italské
    pošty: www.poste.it

Adresy
vybraných ministerstev:
       

  • Ministerstvo
    zahraničních věcí a mezinárodní spolupráce, MAECI – Ministero degli Affari
    Esteri e della Cooperazione Internazionale(hovorově „Farnesina“ nebo také
    „Esteri“) www.esteri.it
          
  • Ministerstvo
    hospodářství a financí, MEF – Ministero dell’Economia e delle Finanze www.mef.gov.it
            
  • Ministerstvo
    hospodářského rozvoje, MISE – Ministero dello Sviluppo Economico www.sviluppoeconomico.gov.it 
            
  • Ministerstvo
    pro infrastrukturu a udržitelnou mobilitu MIT – Ministero delle Infrastrutture e delle mobilità sostenibili www.mit.gov.it
            
  • Ministerstvo
    zemědělských, lesnických a potravinářských politik, MIPAAF– Ministero delle
    Politiche Agricole Alimentari e Forestali www.politicheagricole.it

Adresy
některých deníků:

  • IL SOLE 24 ORE (hlavní
    ekonomický deník v Itálii, majitel: Generální konfederace italského
    průmyslu) www.ilsole24ore.com
  • MILANO FINANZA (další významný
    ekonomický deník v Itálii, se zaměřením na finanční trhy)
    www.milanofinanza.it
  • LA REPUBBLICA www.repubblica.it

Internetové
adresy italských regionů:

  • Valle d’Aosta:
    www.regione.vda.it
  • Veneto: www.regione.veneto.it
  • Emilia Romagna:
    www.regione.emilia-romagna.it
  • Friuli-Venezia-Giulia:
    www.regione.fvg.it, www.madeinfriuli.com, www.friulionline.com
  • Liguria: www.regione.liguria.it
    Lombardia:
    www.regione.lombardia.it
    Piemonte:
    www.regione.piemonte.it
  • Toscana: www.regione.toscana.it
    Trentino-Alto Adige:
    www.regione.taa.it, www.provinz.bz.it
    Abruzzo: www.regione.abruzzo.it
  • Basilicata: www.regione.basilicata.it
  • Calabria:
    www.regione.calabria.it
  • Campania:
    www.regione.campania.it
  • Lazio: www.regione.lazio.it
  • Marche: www.regione.marche.it
  • Molise: www.regione.molise.it
  • Puglia: www.regione.puglia.it
  • Sardegna:
    www.regione.sardegna.it
  • Sicilia: www.regione.sicilia.it
  • Umbria: www.regione.umbria.it