Japonsko - základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled
1.1. Oficiální název státu, složení vlády
Oficiální název státu:
- Japonsko (japonsky: Nippon-koku či Nihon-koku, anglicky: Japan)
Japonsko je konstituční monarchií s nejstarším parlamentním systémem ve východní Asii. Historie japonského zákonodárného shromáždění sahá do roku 1889, kdy byla císařem Meiji vyhlášena nová ústava, která konstituovala vznik prvního císařského parlamentu.
|
Funkce |
Jméno |
Pol. strana |
|---|---|---|
|
Předseda vlády |
Shinzo ABE |
LDP |
|
Místopředseda vlády |
Taro ASO |
LDP |
|
(+Ministr financí) |
|
|
|
(+Státní ministr pro finanční služby) |
|
|
|
Ministryně vnitřních záležitostí a komunikace |
Sanae TAKAICHI |
LDP |
|
Ministr spravedlnosti |
Mitsuhide IWAKI |
LDP |
|
Ministr zahraničních věcí |
Fumio KISHIDA |
LDP |
|
Ministr školství, kultury, sportu, vědy a techniky |
Hiroshi HASE |
LDP |
|
Ministr zdravotnictví, práce a sociálních věcí |
Yasuhisa SHIOZAKI |
LDP |
|
Ministr zemědělství, lesnictví a rybolovu |
Hiroshi MORIYAMA |
LDP |
|
Ministr hospodářství, obchodu a průmyslu |
Motoo HAYASHI |
LDP |
|
Ministr pevniny, infrastruktury, dopravy a turistiky |
Keiichi ISHII |
Komeito |
|
Ministryně životního prostředí |
Tamayo MARUKAWA |
LDP |
|
(+Státní ministryně pro jaderné krizové řízení) |
|
|
|
Ministr obrany |
Gen NAKATANI |
LDP |
|
Vedoucí tajemník vlády |
Yoshihide SUGA |
LDP |
|
Státní ministr pro rekonstrukci po ničivých živelních katastrofách |
Tsuyoshi TAKAGAKI |
LDP |
|
Státní ministr pro hospodářskou a fiskální politiku |
Nobuteru ISHIHARA |
LDP |
|
(+Státní ministr pro hospodářskou revitalizaci) |
|
|
|
Státní ministryně pro otázky spotřebitelů, emancipaci žen a systém státní služby |
Katsunobu KATO |
LDP |
|
(+Státní ministryně pro administrativní reformu ) |
|
|
|
Státní minsitr pro revitalizaci venkova |
Shigeru ISHIBA |
LDP |
|
Předseda národní státní bezpečnostní komise |
Taro KONO |
LDP |
|
(+Státní ministr pro otázky únosů) |
|
|
|
Ministryně pro vědu a techniku a vesmír |
Aiko SHIMAJIRI |
LDP |
|
(+ Státní ministryně pro Okinawu a severní území) |
|
LDP |
1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)
Počet obyvatel: 126 406 421 (odhad duben 2016), jedná se o jedenáctou nejlidnatější zemi na světě
Průměrná změna počtu obyvatel: - 0,2 % (odhad duben 2016)
Věkový průměr populace: 46,9 let
Kromě Japonců žijí v zemi zejména následující menšiny:
• 655 tis. Číňanů
• 501 tis. Korejců
• 175 tis. Brazilců
• 217 tis. Filipínců
• 58 tis. Peruánců
• 53 tis. Američanů
Náboženské složení:
Hlavními náboženskými směry v zemi jsou šintoismus a budhismus, k nimž se hlásí většina obyvatelstva (cca 84 % populace). Zajímavé je, že většina obyvatelstva kombinuje víru a rituály obou těchto náboženství. Přibližně 0,7 % populace se hlásí ke křesťanství.
1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.
|
Rok |
Nominální HDP |
Nominální HDP |
Reálný růst HDP |
Nominální HDP na obyvatele |
|---|---|---|---|---|
|
|
(bil. JPY) |
(mld. USD) |
% |
(USD) |
|
2010 |
482 |
5 491 |
4,4 |
42 878 |
|
2011 |
468 |
5 864 |
-0,7 |
45 913 |
|
2012 |
476 |
5 051 |
1,1 |
39 616 |
|
2013 |
478 |
4 709 |
1 |
37 924 |
|
2014 |
488 |
4 508 |
0,0 |
39 657 |
|
2015 |
500 |
4 919 |
0,3 |
37 573 |
|
2016 |
499 |
4601 |
-0,3 |
37 595 |
Zdroj : Měsíční a roční statistické přehledy: Úřad vlády, Ministerstvo financí, Bank of Japan, Ekonomický a sociální výzkumný inst. Úřadu vlády
Na tvorbě japonského HDP se nejvýznamněji podílí terciární sféra (cca 70 %), což odpovídá statutu Japonska jako jedné z ekonomicky nejvyspělejších zemí světa. Průmyslová výroba se na tvorbě HDP podílí cca 28 %. Primární sféra (zemědělství, lesnictví a rybolov, těžba nerostných surovin) vytváří méně než 1,5 % HDP. Podíl zemědělství již po řadu let setrvává na zhruba stejné úrovni, která vyplývá z jeho strategického a sociálního významu.
Počet nezaměstnaných je v Japonsku relativně nízký v porovnání s ostatními vyspělými průmyslovými zeměmi, což je zčásti také díky tradičnímu systému, který poskytuje zaměstnání na celý život.
Japonsko je zemí s relativně stabilní úrovní cenové hladiny a v mezinárodním srovnání zemí patří k místům s vyšší úrovní spotřebitelských cen zboží a služeb.
Úrokové míry v Japonsku odrážejí vývoj ekonomiky a především cenové hladiny. Japonské úrokové sazby patří k nejnižším na světě a dlouhodobě se drží na absolutním minimu.
|
Nezaměstnanost |
Inflace |
Směnné kurzy |
Úrokové míry |
|||
|---|---|---|---|---|---|---|
|
|
(%) |
Ceny průmysl. výrobků (v % k r. 2005) |
Spotřeb. ceny ( v % k r. 2010) |
JPY/USD |
JPY/EUR |
Diskontní sazba (v %) |
|
2010 |
5,1 |
102,8 |
100,0 |
87,78 |
107,90 |
0,30 |
|
2011 |
4,5 |
105,5 |
99,7 |
79,81 |
100,71 |
0,30 |
|
2012 |
4,2 |
103,0 |
97,0 |
78,21 |
96,70 |
0,30 |
|
2013 |
3,6 |
101,9 |
100,0 |
96,65 |
128,18 |
0,30 |
|
2014 |
3,6 |
105,1 |
102,8 |
105,84 |
146,54 |
0,02 |
|
2015 |
3,2 |
103,3 |
102 |
108,87 |
123,00 |
0,30 |
Zdroj: Měsíční a roční statistické přehledy Statistics of Japan
Aktuální ekonomická situace
Vláda premiéra Šinzo Abe přišla s programem, který měl dlouhodobě stagnující japonskou ekonomicku povzbudit k růstu a snížit veřejný dluh Japonska, který dosahuje 240% HDP. Abenomika se opírá o tři pilíře (šípy): agresivní fiskální politiku Japonské národní banky (BOJ), monetární uvolňování a strukturální reformy. Zatímco první dva pilíře jsou používány v maximální možné míře, strukturální reformy jsou uváděny v život opatrněji.
Ekonomiku se sice podařilo oživit, ale ke stabilizaci růstu potřebuje Japonsko inflaci. Tu stlačily počátkem roku 2016 levnější náklady na energie na 0,8% a cíl 2% inflace se znovu oddálil. Japonská národní banka přikročila ke snížení úrokových sazeb do záporných hodnot, na -0,1% s platností od 16. února 2016. Japonsko se tímto krokem zařadilo k zemím se zápornou úrokovou sazbou (Švédsko, Dánsko, Švýcarsko a Evropská centrální banka), kde vkladatelé namísto inkasování úroků, platí bance za držení svých peněz.
Součástí abenomiky je rovněž otevření japonského trhu. V roce 2015 byla uzavřena jednání o TPP, rok 2016 je ve znamení jednání s EU.
Mírně oživlá japonská ekonomika má před sebou úskalí v podobě zvýšení spotřební daně z 8 na 10% v roce 2017. Lze očekávat podobné schéma, jako při zvýšení daně v roce 2014, kdy soukromá spotřeba před změnou daně stoupla, aby pak spadla na dlouhodobě nízké hodnoty.
Japonská ekonomika také čelí rychlému úbytku a stárnutí populace. Podíl obyvatel starších než 65 let je 25%. Porodnost dlouhodobě klesá. Premiér Abe, proto začlenil do svých plánů restrukturalizace cíl, umožnit mladým vzdělaným ženám návrat do zaměstnání.
Japonské hospodářství nadále vykazuje známky zotavení. Výroba i vývoz sice zpomalily v důsledku nižšího růstu v Číně, ale zisky korporací nadále rostou. Jednak v důsledku růstu ekonomiky, jednak vlivem klesajících cen ropy.
Odhady pro rok 2016 působí relativně optimisticky. Nový finanční rok, začínající od dubna 2016, by měl přinést růst HDP 1,7%, což je vítaný posun oproti 1% na konci roku 2015. Zpracovatelský průmysl by se měl zvýšit o 7,6% a v sektoru informačních technologií se očekává dvouciferný růst. Velké firmy zvyšují zisky a deklarují ochotu zvyšovat mzdy, k čemuž se je japonská vláda snaží dlouhodobě motivovat. Nezaměstnanost nadále klesá a blíží se hranici 3%, kde byla naposledy v roce 1997. Nízká nezaměstnanost stimuluje mírný růst mezd. Vyšší mzdy by mohly ovlivnit soukromou spotřebu, která je motorem japonské ekonomiky, ale kterou se od poklesu, v důsledku zvýšení spotřební daně v dubnu 2014, nepodařilo vrátit k předchozím hodnotám.
1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
Japonský státní rozpočet je sestavován na fiskální rok, který začíná 1. dubna a končí 31. března následujícího roku. Návrh státního rozpočtu předkládá vláda ke schválení Dolní komoře parlamentu. Poté je návrh zaslán Horní komoře k aprobaci. Státní rozpočet vstupuje v platnost i v případě, že jej Horní komora neschválí, a to 30 dní po jeho schválení Dolní sněmovnou. Japonská rozpočtová praxe se vyznačuje častým přijímáním tzv. dodatečných rozpočtů. Ty jsou většinou schvalovány ve druhé polovině rozpočtového roku jako forma navýšení původního rozpočtu.
|
Rozpočtový rok |
Výdaje JPY (bil.) |
Příjmy JPY (bil.) |
SchodekJ PY (bil.) |
|---|---|---|---|
|
2011 |
92,40 |
48,10 |
44,30 |
|
2012 |
90,30 |
46,10 |
44,20 |
|
2013 |
92,60 |
47,20 |
45,40 |
|
2014 |
95.88 |
54,63 |
41,25 |
|
2015 |
96,34 |
59,47 |
36,86 |
|
2016 |
96,72 |
96,72 |
0 |
Zdroj: Statistics Bureau, statistiky japonského Ministerstva financí
1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba
|
|
2015 |
2014 |
2013 |
2012 |
2011 |
2010 |
|---|---|---|---|---|---|---|
|
mld. JPY |
mld. JPY |
mld. JPY |
mld. JPY |
mld. JPY |
mld. JPY |
|
|
Běžný účet |
16 413 |
2 645 |
3 306 |
4 824 |
9 629 |
17 171 |
|
Obchodní bilance |
-629 |
-10 402 |
-10 640 |
-5 814 |
-1 609 |
7 979 |
|
Vývoz |
75 265 |
74 102 |
66 969 |
61 442 |
62 723 |
63 922 |
|
Dovoz |
75 894 |
84 503 |
77 609 |
67 256 |
64 332 |
55 943 |
|
Bilance služeb |
- 1 678 |
-3 080 |
-1 595 |
-2 490 |
-1 641 |
-1 414 |
|
Bilance výnosů |
20 653 |
18 120 |
16 532 |
14 272 |
14 030 |
11 698 |
|
Běžné převody |
- 662 |
-1 992 |
-991 |
-1 145 |
-1 151 |
-1 092 |
|
Finanční účet |
21 145 |
5 499 |
4 609 |
-8 188 |
-5 986 |
-11 564 |
|
Přímé investice |
15 845 |
11 813 |
-12 971 |
-9 640 |
-9 301 |
-5 049 |
|
Portfóliové investice |
16 062 |
4 950 |
23 940 |
6 116 |
12 905 |
-13 249 |
|
Kapitálový účet |
- 271 |
-80 |
-743 |
-80 |
12 |
-434 |
|
Změny v rezervách aktiv |
625 |
-889 |
-3 850 |
3 051 |
-13 790 |
-3 793 |
|
Saldo chyb a opomenutí |
5 004 |
3 052 |
-4 065 |
313 |
-1 837 |
1 381 |
Zdroj: Měsíční a roční statistické přehledy (Statistics of Japan, Monthly Finance Review).
|
|
2010 |
2011 |
2012 |
2013 |
2014 |
|---|---|---|---|---|---|
|
Běžný účet (bil. JPY) |
17,1 |
9,6 |
4,8 |
3,3 |
7,8 |
|
Kapitálový a finanční účet (bil. JPY) |
-12,0 |
5,9 |
4,9 |
2,9 |
4,3 |
|
Devizové rezervy (mld. USD) |
1 096 |
1 296 |
1 268 |
1267 |
1250 |
Zdroj: Měsíční a roční statistické přehledy (Statistics of Japan, Monthly Finance Review)
Zahraniční zadluženost, dluhová služba
|
Aktiva |
Pasiva |
||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Kapitola |
2015 |
2014 |
2013 |
2012 |
2011 |
Kapitola |
2015 |
2014 |
2013 |
2012 |
2011 |
|
částka (bil. JPY) |
částka (bil. JPY) |
částka (bil. JPY) |
částka (bil. JPY) |
||||||||
|
Přímé investice |
151,6 |
143,9 |
117,7 |
89,8 |
74,1 |
Přímé investice |
24,4 |
23,3 |
17,9 |
17,8 |
17,3 |
|
Portfoliové investice |
423,2 |
410,1 |
359,2 |
305,1 |
266,5 |
Portfoliové investice |
320,6 |
285,2 |
251,8 |
180,5 |
158,2 |
|
Ostatní investice |
180,4 |
183,9 |
178,4 |
152,9 |
140,0 |
Ostatní investice |
219 |
210,7 |
193,6 |
162,0 |
148,8 |
|
Rezervní aktiva |
148,6 |
151,1 |
133,5 |
109,5 |
100,5 |
-- |
-- |
-- |
|||
|
Celkem aktiva |
948,7 |
945,3 |
797,1 |
661,9 |
581,1 |
Celkem pasiva |
579 |
578,4 |
472,1 |
365,6 |
324,3 |
Zdroj: Statistika japonského Ministerstva financí
|
Kapitola |
2015 | 2014 | 2013 |
2012 |
2011 |
2010 |
|---|---|---|---|---|---|---|
|
částka (bil. JPY) |
částka (bil. JPY) |
částka (bil. JPY) |
částka (bil. JPY) |
částka (bil. JPY) |
||
|
Veřejný sektor – vláda |
122,5 |
107,5 |
97,1 |
93,1 |
89,6 |
67,9 |
|
Bankovní sektor |
144,7 |
136,2 |
140 |
119,9 |
95,4 |
95,9 |
|
Ostatní sektory |
79,6 |
78,3 |
56,8 |
45,4 |
55,2 |
44,8 |
|
Přímé investice – mezifiremní půjčky |
1,8 |
2,1 |
2,3 |
2,2 |
2,2 |
2,1 |
|
Celkem |
349,1 |
329,3 |
296,8 |
261,1 |
243,8 |
210,8 |
Zdroj: Statistika japonského Ministerstva financí
1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
Japonské bankovnictví disponuje největším objemem depozit na světě. Centrální banka Bank of Japan (BOJ), vystupuje jako nezávislá instituce, zodpovídající se pouze parlamentu. V čele BOJ stojí guvernér jmenovaný na pět let. Od roku 2013 je jím Haruhiko Kuroda. Důležitou součástí japonské finanční soustavy je i japonská pošta - Japan Post, která spravuje přibližně čtvrtinu veškerých osobních úspor obyvatelstva. Bankovní systém je kromě komerčních bank tvořen také několika specifickými vládními finančními institucemi (Japonská rozvojová banka, Japonská banka pro mezinárodní spolupráci a 6 specializovaných státních finančních korporací).
Japonské banky jsou sdruženy v Japonské bankovní asociaci ( Zenginkyo ), jež má celkem 253 členů.
Struktura japonského finančního systému je patrná z následujícího přehledu:
Centrální banka: Bank of Japan
Soukromé finanční instituce
- Banky
- Městské banky (City banks)
- Regionální banky
- Zahraniční banky
- Úvěrové banky (Trust banks)
- Banky poskytující dlouhodobé úvěry
- Ostatní banky
- Kooperativní finanční instituce
- Ústřední Shinkin banka (úvěrová asociace)
- Shinkumi Fed. Bank (Národní federace úvěrových družstev)
- Rokinren Bank (Národní federace zaměstnaneckých úvěrových bank)
- Norinchukin Bank (spadají pod ní Úvěrové federace zemědělských a rybářských družstev)
- Pojišťovací společnosti
- Životní pojišťovny
- Ostatní pojišťovny
- Společnosti zabývající se obchodem s cennými papíry
Veřejné finanční instituce
- Vládní finanční instituce - Japonská banka pro mezinárodní spolupráci
- Finanční korporace
- Ostatní veřejné finanční instituce (zahrnuté v této kategorii po dobu jejich probíhající přípravy ke konečné privatizaci)
- Japonská rozvojová banka
- Japan Post Bank Co
- Japan Post Insurance Co.
Zdroj: Japonská bankovní asociace
Spolehlivost a serióznost japonských bank byla v poválečném Japonsku příslovečná. V 90. letech však došlo k řadě bankovních skandálů, které dobrou pověst japonského bankovního sektoru zpochybnily. V letech 1996–1999 přijala vláda opatření na očištění bankovního sektoru prostřednictvím rekapitalizace bank, deregulace a liberalizace finančních služeb. Tato reforma, někdy označována jako „Velký třesk“ v japonském bankovnictví, přinesla zásadní změny zejména do jeho struktury. V rámci reformy finančního sektoru byly v letech 1998–2000 přijaty zákony směřující k vytvoření uceleného právního rámce pro přeměnu jednotlivých částí japonského finančního sektoru na jednotný moderní finanční systém. Reforma z konce 90. let tak umožnila reorganizaci a restrukturalizaci bankovního sektoru a příliv zahraničního kapitálu.
Struktura 5 hlavních domácích bankovních konglomerátů je následující:
|
Název skupiny |
Složky |
Zahájení činnosti |
Sloučené banky |
|---|---|---|---|
|
Mitsubishi UFJ Financial Group |
Bank of Tokyo Mitsubishi UFJ Mitsubishi UFJ Trust |
leden 2006 |
Bank of Tokyo Mitsubishi Mitsubishi Trust Nippon Trust Bank Tokyo Trust Bank Sanwa Bank Tokai Bank Toyo Trust Tokai Trust |
|
Chuo Mitsui Trust Holdings |
Chuo Mitsui Trust Chuo Mitsui Asset Trust |
říjen 2007 |
Chuo Mitsui Trust Mitsui Asset Trust |
|
Resona Holdings |
Resona Bank Saitama Resona Bank Kinki Osaka Bank |
březen 2003 |
Daiwa Bank Asahi Bank |
|
Sumitomo Mitsui Financial Group (SMFG) |
Sumitomo Mitsui Banking Corp. |
únor 2003 |
Sakura Bank Sumitomo Bank |
|
Mizuho Financial Group |
Mizuho Bank Mizuho Corporate Bank Mizuho Trust |
březen 2003 |
Dai-Ichi Kangyo Bank Fuji Bank Industrial Bank of Japan |
Zdroj: Japonská bankovní asociace
1.7. Daňový systém
Fyzické osoby
Daň z příjmu fyzických osob je progresivní a pohybuje se v rozmezí 5–40 %. Daňová zátěž z příjmu fyzických osob včetně místních daní je jedna z nejvyšších na světě a v souhrnu činí 50 %. K tomu je však třeba připočítat ještě 12% platby na sociální a zdravotní pojištění. U příjmů nad 18 mil. JPY činí efektivní zdanění fyzických osob 62 %.
Právnické osoby (korporace)
Od dubna 2014 byla zvýšena spotřební daň na 8%. Ke stanovené dani je třeba připočítat ještě další daně, které právnické osoby v Japonsku musí platit, tj. daň z obyvatelstva (Inhabitants tax) a podnikatelskou daň (Enterprise tax). Celkové daňové zatížení, a to i po uvedeném snížení, je na úrovni cca 35 %. To je stále o dost více než srovnatelné sazby v ostatních rozvinutých zemích.
Platby sociálního zabezpečení v sobě obsahují penzijní pojištění, zdravotní pojištění a pojištění v nezaměstnanosti. Platba je rozdělena mezi zaměstnavatele (12,9 %) a zaměstnance (12,0 %).
Daňový rok se liší od fiskálního roku, začíná 1. ledna a končí 31. prosince.
Reforma daňového systému je každoročně součástí vládní politiky na ozdravění veřejných financí. V posledních letech docházelo pouze k dílčím změnám daňové politiky, a to zejména dalším zvýhodněním investic fyzických osob (jak do finančních instrumentů, tak i do nemovitého majetku, zejména bydlení) a zavedením menších daňových úlev pro malé a střední podniky, rodinné podniky a nově vznikající podniky.
Podrobnější informace k daňové reformě a k daňovému systému obecně .