Nizozemí - základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Název státu: Nizozemské království / Koninkrijk der Nederlanden

Nizozemsko je dědičnou konstituční monarchií s dvoukomorovým parlamentem. Horní komorou (Eerste Kamer) je nepřímo volený Senát (75 členů), dolní komorou (Tweede Kamer) je Sněmovna reprezentantů (150 členů). Součástí Nizozemského království jsou kromě evropského Nizozemska i další tři země tvořené karibskými ostrovy Aruba, Curaçao a Svatý Martin a tři zvláštní správní obvody Nizozemska (ostrovy Svatý Eustach, Saba a Bonaire) ležící rovněž v oblasti Karibiku.

Posledních parlamentních voleb (mimořádných), které se v Nizozemsku konaly v listopadu 2023, se zúčastnilo 77,8 % oprávněných voličů. Volby ovládla krajně pravicová PVV politického matadora Geerta Wilderse, která získala 37 křesel ve 150členné komoře. Výsledky voleb tak potvrdily rostoucí pravicové tendence na NL vnitropolitické scéně. Ve srovnání s březnem 2021 pravicový blok, do kterého se počítá Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD), Strana pro svobodu (PVV), Ja21 a Fórum pro demokracii (FvD) v NL dolní komoře, ještě o tři křesla posílil. Rozdíl je však v tom, že v těchto volbách byla hlavním magnetem pravicově orientovaného, případně nerozhodnutého voliče, krajně pravicová PVV, nikoliv středová VVD. Dosud nejsilnější VVD, kde dlouholetého leadera Marka Rutteho v čele kandidátky vystřídala Dilan Yesilgöz/ová, přišla o 10 křesel a zisk 24 mandátů ji řadí až na třetí místo. Pro „stříbro“ si došla koalice Zelená levice-Strana práce (GL-PvdA) pod vedením Franka Timmermanse, který však zisk 25 křesel za přílišný důvod k oslavám nepovažuje, neboť jeho ambice byly poněkud vyšší. Krátce po volbách začalo složité vyjednávání mezi čtyřmi pravicově laděnými stranami (kromě vítězné PVV a aktuálně vládní VVD jde o stranu převážně orientovanou na farmářskou problematiku Hnutí zemědělců a občanů – BBB – a nově založenou stranu dlouholetého člena parlamentu Pietera Omtzigta nazvanou NSC – Nová sociální dohoda) o sestavení vládní koalice, které se kvůli relativně velkým nesouladům v jejich programech protáhlo již na více než pět měsíců. Stále je tedy v NL u moci odcházející vláda.

Aktuální složení NL vlády v demisi:

Předseda vlády: Mark Rutte (VVD)
Ministr financí: Steven van Weyenberg (D66)
Ministryně zahraničních věcí: Hanke Bruins Slot (CDA)
Ministryně spravedlnosti a bezpečnosti: Dilan Yesilgöz (VVD)
Ministr vnitra a záležitostí království: Hugo de Jonge (CDA)
Ministr vzdělávání, kultury a vědy: Robbert Dijkgraaf (D66)
Ministryně obrany: Kajsa Ollongren (D66)
Ministr infrastruktury a vodních cest: Mark Harbers (VVD)
Ministryně ekonomických záležitostí a klimatu: Micky Adriaansens (VVD)
Ministr zemědělství, přírody a kvality potravin: Piet Adema (CU)
Ministryně sociálních věcí a zaměstnanosti: Karien van Gennip (CDA)
Ministryně zdraví, prosperity a sportu: Conny Helder (VVD)

1.2. Zahraniční politika země

Nizozemsko se dlouhodobě velmi aktivně angažuje na mezinárodní scéně, jeho zahraniční politika prosazuje právní stát, lidská práva a demokracii. Prioritou je posílení evropské integrace, zajištění evropské bezpečnosti a stability pomocí mechanismů NATO a EU a účast na řízení konfliktů a mírových misích. Nizozemsko pro své cíle využívá platformy OSN a dalších mnohostranných organizací, jako jsou Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Světová obchodní organizace (WTO), Mezinárodní měnový fond (MMF), atd. Díky své staleté právní tradici se Nizozemsko stalo sídlem Mezinárodního trestního soudu, Mezinárodního soudního dvora, Stálého rozhodčího soudu, Zvláštního tribunálu pro Libanon, stejně jako evropské soudní organizace Eurojust a policejní organizace Europol. NL bezpečnostní politika je založena na členství v NATO, nizozemská poválečná celní unie s Belgií a Lucemburskem se stala základem Evropského společenství a z toho vzešlé EU. Nizozemci jsou tradičně silnými zastánci evropské integrace a většina aspektů jejich zahraniční, hospodářské a obchodní politiky je koordinována právě prostřednictvím EU. Nizozemsko je tradičně jedním z nejštědřejších dárců rozvojové pomoci (pátým největším dárcem pomoci v relativním vyjádření a osmým největším v absolutním vyjádření). V rámci EU politiky je Nizozemsko aktivní především v otázkách spojených s vnitřním trhem, svobodným pohybem zboží a kapitálu. Vedle dobře fungujícího vnitřního systému trhu zdůrazňuje i potřebu posílení konkurenceschopnosti a odolnosti EU. Důraz na otevřenost trhů a dobře fungující mezinárodní partnerství je patrný rovněž z probíhající diskuse o digitální Evropě. V jejím rámci Nizozemsko upozorňuje na nezbytnou ochranu základních lidských práv, ochranu jednotlivce (osobní údaje) a bezpečnost digitálního světa.

Zahraničně-politické priority současné NL vlády v demisi vycházejí z jejího programového prohlášení. Vláda se primárně zaměřuje na aktivní ochranu své země, bezpečnost a prosperitu. Na evropské úrovni podporuje kroky vedoucí k rozhodnější, ekonomicky silné, zelenější a bezpečnější EU. K prioritám tak patří digitalizace a nové technologie, klima, migrace, bezpečnost, obchod a boj proti daňovým únikům. Nad rámec EU se zahraniční politika NL vlády opírá o pět základních pilířů: 1) Podpora mezinárodní spolupráce s důrazem na posilování transatlantických vztahů a nových partnerství; 2) Větší zaměření na prosazování národních zájmů; 3) Snížení závislosti na strategickém zboží a surovinách; 4) Pokračující prosazování dodržování lidských práv; 5) Lepší a dostupnější služby pro NL občany v zahraničí. Dalším dokumentem, který definuje oblast zahraniční politiky NL je „Integrovaná zahraniční a bezpečnostní strategie 2018-2022: celosvětově pro bezpečnější Nizozemsko“. Ta definuje tři základní pilíře NL zahraniční politiky: 1) Prevence (předcházení konfliktům v sousedství Evropy a NL, eliminace kořenů terorismu, nešíření jaderných zbraní, kontrola zbrojení a odzbrojení, ochrana všeobecných lidských práv, mezinárodní normy pro postih protiprávních kybernetických aktivit); 2) Obrana (moderní a efektivní, kolektivní, sebeobrana, posílení kybernetické obrany, boj proti terorismu, odolnost vůči hybridním hrozbám, ochrana ekonomické bezpečnosti a prosperity, boj proti přeshraniční trestné činnosti); 3) Posílení (posílení základů bezpečnosti – mezinárodních vztahů, právního řádu, podpora mírových misí a operací pro řešení krizí, integrované řízení hranic aj.). NL se pravidelně účastní zahraničních operací a misí NATO, v poslední době se nizozemští vojáci účastnili např. misí v Litvě, Mali a Afghánistánu.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel země ke konci dubna 2024 byl 17,98 milionu (z toho ženy téměř 9 mil., muži 8,9 mil.).
V roce 1900 mělo Nizozemsko zhruba 5 milionů obyvatel, do roku 1950 se tento počet zdvojnásobil. Období po druhé světové válce se vyznačovalo relativně rychlým populačním růstem; v roce 1970 již v zemi žilo 13 milionů obyvatel. Tempo růstu pak následně začalo klesat. V nadcházejících pěti desetiletích se předpokládá, že nizozemská populace bude nepřetržitě mírně růst a kolem roku 2060 dosáhne počtu 20 milionů.

Hustota zalidnění je 516 obyvatel/km².

Demografické složení: 21 % mladší 20 let; 26 % 20-40 let; 33 % 40-65 let; 15 % 65-80 let; 5 % starší 80 let.

Národnostní složení: 74,6 % nizozemská národnost; 25,4 % migrační původ (např. 400 tisíc Turků, 390 tisíc Maročanů, 350 tisíc Surinamců, aj.).

Náboženství: 58 % bez vyznání; 18 % římsko-katolické vyznání; 14 % protestantské vyznání; 10 % ostatní.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Nizozemsko je 6. největší ekonomikou EU a zároveň zemí s jednou z nejvyšších úrovní HDP na obyvatele na světě (podle objemu HDP je NL 17. největší ekonomikou na světě, v celkovém vývozu i dovozu zastává 7. místo, a podle HDP na obyvatele je 13. na světě). K hlavním obchodním partnerům země tradičně patří Německo, Belgie, Francie, Velká Británie a USA. HDP země se koncem r. 2023 v meziročním srovnání zvýšil o 0,1 %. Tento nepatrný růst byl tažen zejména růstem spotřeby domácností, přičemž spotřebitelé nejvíce utráceli za služby (ubytování a stravování, rekreace, kultura, doprava a spoje). Míra inflace v NL dosáhla ke konci kalendářního roku 2023 hodnoty 4,1 %, což představovalo výrazný pokles oproti předcházejícímu roku, kdy k vysoké inflaci přispěl zejména vývoj cen energií (elektřina, plyn a dálkové vytápění) v důsledku války na Ukrajině. Míra nezaměstnanosti v prosinci 2023 činila 3,6 %, bez zaměstnání tak v NL bylo celkem 361 000 práceschopných osob.

Pokud jde o vývoj podnikatelského prostředí, zůstává Nizozemsko na 7. místě v celosvětovém žebříčku, což je stále velmi vysoké umístění, i když jeho pozice v regionálním žebříčku klesla na 5. místo z předchozího 4. místa. Skóre podporuje robustní výkon v kategoriích politické a institucionální účinnosti. NL je vysoce závislé na službách a mezinárodním obchodu, které tvoří asi 70%, resp. 160% HDP. Země má vysokou úroveň digitalizace a přiměřeně různorodou exportní základnu, která jí umožňuje pružně reagovat na výkyvy na světových trzích. Aktuální nizozemská vláda se zaměřuje zejména na zelené iniciativy, reformy daňového a sociálního systému a opatření k řešení rostoucích cen nemovitostí. Po ruské invazi na Ukrajinu se její pozornost obrátila zejména na náhradu fosilních zdrojů energie, jsou budovány terminály LNG a velká pozornost je věnována využití vodíku. Země je lídrem „frugal four“ ekonomik EU, které dále zahrnují AT, DK a SE. Kreditní rating je dlouhodobě velmi vysoký (AAA) a v indexu globální konkurenceschopnosti WEF za r. 2023 se Nizozemsko umístilo na 5. místě.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Nizozemsko tradičně zaznamenává velké obchodní přebytky a přebytky běžného účtu (bilance běžného účtu za r. 2023 činila 103,8 mld. USD). Důvodem je nejen historicky ukotvená pozice země, z velké míry závislé na úspěšném zahraničním obchodu, ale také role Nizozemska jako přirozené brány do Evropy, a tudíž distribučního centra pro významné reexporty po celé Evropě.

Pokud jde o státní rozpočet, v roce 2023 NL vláda vydala o 3,5 mld. EUR více, než obdržela, a to při celkových příjmech 446 mld. EUR a výdajích 449,5 mld. EUR. Vládní příjmy vzrostly v roce 2023 přibližně o 7 % ve srovnání s r. 2022. Daně a příspěvky vzrostly o více než 35 mld. EUR. Nejvíce vzrostly příjmy ze mzdy a daní z příjmu, a to o 10 mld. EUR. Výnosy z daně z příjmů právnických osob rovněž vzrostly o 9 mld. EUR v meziročním srovnání. Příjmy z daně z dividend vzrostly poměrně silně o 6 mld. EUR, což byl dvojnásobek částky přijaté v předchozím roce. Vyšší ceny produktů a služeb vedly k vyšším daňovým příjmům včetně DPH (6 mld. EUR), zatímco ostatní příjmy ve skutečnosti klesly o 5 mld. EUR. Vládní výdaje přitom vzrostly o téměř 8 % proti předchozímu roku. Z nárůstu o 33 mld. EUR bylo dalších 20 miliard vynaloženo na sociální dávky v hotovosti a v naturáliích, které zahrnují také výdaje na zdravotní péči. Vláda v roce 2023 zvýšila doplňkové výhody a také další výhody, které vzrostly kvůli indexaci. V porovnání s r. 2022 bylo dalších 6 mld. EUR vynaloženo na platy vládních zaměstnanců a o 7 miliard více na nákup zboží a služeb, zejména z důvodu nárůstu cen. Vyšší výdaje na úrokové a kapitálové transfery byly kompenzovány nižšími výdaji na dotace a ostatní běžné transfery.

Nizozemský vládní dluh v roce 2023 činil 481 mld. EUR. Poměr veřejného dluhu k HDP dosáhl na konci roku 2023 hodnoty 46,5 %, což bylo o 3,5 procentního bodu méně než v roce předcházejícím.

2.3. Bankovní systém

Bankovní sektor v Nizozemsku je velmi rozsáhlý, zahrnuje přibližně 100 bankovních ústavů. Z poměru konsolidovaných bankovních aktiv k hrubému domácímu produktu (nejčastěji používaný ukazatel velikosti bankovního sektoru) pro Nizozemsko vyplývá, že NL bankovní sektor je téměř čtyřikrát větší než národní ekonomika. Nizozemský bankovní sektor je tvořen zejména tuzemskými bankami: celková aktiva tuzemských bank tvoří více než 90 % celkových aktiv všech bank působících v NL. Bankovní sektor Nizozemska je charakteristický také vysokým stupněm koncentrace: tři největší banky (ING Bank, Rabobank a ABN AMRO Bank) tvoří více než 80 % celkového objemu bankovních aktiv.

ING Bank je největší bankou v Nizozemsku. ING Bank usiluje o to, aby byla lídrem v digitálním bankovnictví založeném na snadném přístupu, zjednodušených produktech a službách a nástrojích, které pomáhají zákazníkům provádět inteligentní finanční rozhodnutí.

Rabobank je druhou největší bankou v Nizozemsku a je družstevní bankou. Všechny její pobočky tvoří jednu družstevní strukturu, která vlastní jednu bankovní licenci a vydává jeden soubor finančních výkazů. Strategickým záměrem Rabobank je vynikající zákaznický servis, zlepšení jeho finančních výsledků a dosažení pružnější a silnější bilance.

ABN AMRO Bank je třetí největší bankou v Nizozemsku s primárním zaměřením na domácí trh při provádění vybraných operací na mezinárodní úrovni.

De Volksbank je čtvrtou největší bankou v Nizozemsku a největší nizozemskou bankou, která není pod přímým dohledem Evropské centrální banky. Banka působí na nizozemském trhu se zaměřením na hypotéky, úspory a platby.

NIBC Bank působí v zemích Beneluxu a v Německu se zaměřením na poskytování hypotečních úvěrů a investičních produktů pro firemní i individuální zákazníky.

2.4. Daňový systém

Nizozemský daňový systém je pro zahraniční subjekty výhodný, stabilní a přehledný, země je tak často využívána jako formální sídlo pro společnosti z mnoha zemí celého světa, včetně České republiky. V posledních letech však postupně dochází k významným změnám, protože NL vláda se chce postupně zbavit negativní nálepky „daňového ráje“. Napomáhá tomu rovněž tlak ze strany mezinárodních institucí i Evropské komise. Nizozemský daňový systém umožňuje řadu daňových úlev pro zahraniční subjekty, které v NL založí centrálu firmy formou holdingové společnosti. Konkrétní informace o těchto pobídkách lze získat pouze přímým jednáním s daňovými úřady, ke kterým je doporučeno mít daňového poradce. Může se jednat např. o výhodný převod dividend ze zahraničí do ústředí holdingu v NL.

Přímé daně:

Daně z příjmů fyzických osob – jsou rozlišovány 3 kategorie (tzv. boxy) zdanitelných příjmů, každá z nich s vlastní výší zdanění. Výsledná daň je součtem za tyto tři části po redukci o daňově odpočitatelné položky. Základní sazba daně je 36,97 % do úrovně hrubého příjmu 75 518 EUR ročně, nad tuto úroveň je pak sazba 49,5 %.

Daň ze zisku právnických osob – pro r. 2024 platí sazba 19 % daně z příjmů právnických osob pro prvních 200 000 EUR zisku. Sazba daně ze zisku nad 200 000 EUR je stanovena na 25,8 %. Existuje celá řada výjimek a podrobných pravidel, doporučuje se tyto záležitosti konzultovat s odborníkem na daně. Dividendy jsou zdaňovány sazbou 15 %.

Nepřímé daně:

Daň z přidané hodnoty (BTW) – základní sazba DPH je 21 %. Snížená sazba ve výši 9 % je obecně uplatňována na potraviny a léky, lékařské pomůcky, některé pracovně náročné služby, knihy a časopisy, přepravu osob, vstupné na kulturní a sportovní akce, vodu, různé zboží a služby využívané v zemědělství.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Nizozemsko dlouhodobě patří mezi 10 nejvýznamnějších obchodních partnerů ČR. V roce 2023 přitom obsadilo devátou příčku jak z pohledu celkového obratu vzájemného obchodu, tak z pohledu českého vývozu. Obchodní bilance je v posledních letech výrazně pozitivní pro ČR. Z pohledu NL představuje Česká republika 12. nejvýznamnější vývozní trh s podílem 1,7 % na celkovém objemu nizozemského vývozu.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Zdroj: Evropská komise, CBS

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Zdroj: EIU, Eurostat, CBS

3.2. Přímé zahraniční investice

NL je významným investorem a zároveň i příjemcem PZI. K jeho přednostem patří strategická zeměpisná poloha, kvalitní infrastruktura, zajímavé daňové podmínky (vč. sítě bilaterálních mezinárodních smluv) i bohatá obchodní tradice. NL investiční politika se vyznačuje silnou mezinárodní orientací a liberální politikou vůči zahraničním investicím. Mnoho nizozemských společností je svou povahou nadnárodních, na druhou stranu má země malý vnitřní trh a je silně závislá na hospodářské výkonnosti svých partnerů (zejména v EU). Pokud jde o režim prověřování přímých zahraničních investic, byl nově schválen zákon, který zavádí oznamovací povinnost pro investice do určených kritických společností, které působí v oblasti citlivých technologií. Mezi hlavní zahraniční investory patří USA, Velká Británie, Německo a Lucembursko. Převážná většina investic je alokována do finančních a pojišťovacích služeb, zpracovatelského průmyslu, velkoobchodu a maloobchodu.

NL je oblíbeným sídlem řady českých firem, a to zejména z důvodu daňových úlev, příznivého podnikatelského prostředí i výhodných smluv o ochraně investic. Své holdingové struktury zde udržují např. PPF Group, FTV Prima, LINET nebo ČEZ Holdings. Svoje sídlo v NL má dále mnoho mezinárodních koncernů působících v ČR, např. přímí vlastníci operátorů Vodafone a T-Mobile, České pojišťovny, obchodních řetězců Albert, Tesco, Makro, IKEA, ale také firem jako UPC ČR nebo Pivovary Staropramen. Investiční příležitosti pro české firmy v NL lze hledat zejména v automobilovém průmyslu, elektrotechnice, energetice (obnovitelné zdroje), ICT, ve službách, ve stavebním, strojírenském, zdravotnickém a farmaceutickém průmyslu nebo v zemědělském a potravinářském sektoru.

3.3. FTA a smlouvy

Bilaterální smlouvy s ČR:

– Smlouva o řízení soudním, rozhodčím a smírčím (Ženeva, 14. září 1929, č. 141/1930 Sb.)
– Dohoda o nizozemských zájmech dotčených v Československu znárodněním, konfiskací a národní správou (Praha, 4. listopadu 1949)
– Dohoda o československých zájmech dotčených v Nizozemí nizozemským zákonem č. H 251 z 18. července 1947 (Praha, 28. listopadu 1952)
– Dohoda o vypořádání finančních otázek (Haag, 11. června 1964) – Kulturní dohoda (Praha, 3. srpna 1972, č. 92/1973)
– Smlouva o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Praha, 4. března 1974, č. 138/1974 Sb.)
– Ujednání o spolupráci na úseku zemědělské vědy a výzkumu (Praha, 7. srpna 1979)
– Memorandum porozumění o spolupráci v oblasti životního prostředí (Dobříš, 22. června 1991)
– Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic (Praha, 29. dubna 1991, č. 569/1992 Sb.)
– Dohoda o leteckých službách mezi a za jejich územími (Praha, 11. srpna 1993, č. 81/1994 Sb.)
– Ujednání mezi ministerstvy obrany o vzájemné spolupráci (Praha, 11. září 1995)
– Protokol doplňující Smlouvu o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a Protokol k ní (Praha, 26. června 1996)
– Dohody o mezinárodní silniční dopravě (Amsterdam, 31.3.1998, v platnosti od 1. 1. 1999)
– Ujednání o výměně informací a spolupráci v oblasti obranného výzkumu a technologie (Brusel, 13. 4. 2000)
– Smlouva o exportu dávek sociálního pojištění (Praha, 30. 5. 2001, v platnosti od 1. 9. 2002)
– Memorandum o spolupráci mezi ministry sociálních věcí o výměně údajů a přeshraniční spolupráci při potírání podvodů při mezinárodním vysílání pracovníků a boji proti nelegálnímu zaměstnávání (Praha, 28. listopadu 2007)

3.4. Rozvojová spolupráce

Nizozemsko je tradičním poskytovatelem rozvojové pomoci v rámci bilaterálních programů i prostřednictvím mezinárodních organizací. Rozvojová spolupráce je v NL vnímána jako důležitá součást zahraniční politiky a jedním z jejích hlavních cílů je boj proti chudobě v méně rozvinutých částech světa. Současně je rozvojová pomoc důležitým nástrojem zajištění nizozemské přítomnosti v zahraničí a napomáhá založení širokých politických a hospodářských styků se zeměmi tzv. třetího světa. V r. 2023 bylo Nizozemsko při vynaložení částky téměř 7,4 mld. USD v první desítce největších dárcovských zemí (jak v absolutních číslech, tak i v poměru k hrubému národnímu důchodu) v rámci členských států Výboru pro rozvojovou spolupráci při OECD. Téměř 70 % z celkové částky, vynaložené na rozvojovou pomoc, bylo přitom využito na projekty bilaterální spolupráce a 30 % bylo alokováno prostřednictvím multilaterálních organizací jako jsou agentury systému OSN nebo EU.

Nizozemská rozvojová politika se aktivně podílí na plnění nových udržitelných rozvojových cílů OSN (Sustainable Development Goals), přihlíží však též ke svým národním zájmům a je specifická svým důrazem na boj se změnou klimatu. Nizozemsko dbá, aby tato pomoc byla vynakládána zejména na zvýšení soběstačnosti přijímajících zemí a rozvoj místního podnikatelského sektoru. Oblasti spolupráce – prioritní sektory – se v budoucnu mají zúžit hlavně na zemědělství a vodní hospodářství, tj. oblasti, ve kterých má Nizozemsko světově uznávané know-how. Mezi tzv. Partner Countries (prioritní a zároveň největší příjemce pomoci) v současnosti patří Afghánistán, Bangladéš, Benin, Burundi, DRC, Etiopie, Ghana, Indonésie, Keňa, Mali, Mozambik, Palestinská území, Rwanda, Súdán, Surinam, Uganda a Jemen. Více informací o zaměření i prioritách NL rozvojové pomoci lze nalézt na stránkách nizozemského Ministerstva zahraničních věcí .

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Energetika
Energetický sektor tvoří značnou část HDP i zaměstnanosti v Nizozemsku. Vláda důsledně uplatňuje přechod k obnovitelným zdrojům energie (jejich podíl na celkové spotřebě již tvoří více než 15 %); dochází k postupnému uzavírání všech uhelných elektráren i k ukončování těžby zemního plynu. Nejdůležitějším trendem je pokračující decentralizace energetických zdrojů a zejména odklon od fosilních zdrojů, uspíšený důsledky ruské agrese na Ukrajině. Do odborné diskuze se vrací jaderná energetika (zejména malé modulární reaktory, ale i plánovaná výstavba několika tradičních) a výrazný nástup hlásí vodíkové technologie. Nizozemsko má také dlouhodobě ambici působit jako logistický uzel energetické infrastruktury pro oblast západní/severozápadní Evropy.

▶ Chemický sektor, plasty, gumárenství
Nizozemsko je šestým největším dodavatelem chemických produktů na světě, v zemi působí na 400 společností, zahrnujících celý dodavatelský řetězec. Sektor zaměstnává více než 45 tisíc osob a ročně generuje obrat přesahující 60 mld. EUR. Země je také sídlem prvotřídních institucí výzkumu a vývoje. Úspěch sektoru pak spočívá v integrovaném přístupu partnerství veřejné a soukromé sféry a otevřených inovací. Chemický průmysl se skládá z firemních klastrů, které jsou vzájemně propojeny, dochází tak k organické spolupráci velkých společností s malými a středními podniky, ale i s univerzitními startupy.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost
Nizozemsko je považováno za jeden z nejvyspělejších trhů z hlediska používání internetu, téměř 98 % domácností a prakticky 100 % firem má internetové připojení. Země je také lídrem v oblasti kybernetické bezpečnosti – The Hague Security Delta je největším bezpečnostním klastrem v Evropě, který zahrnuje více než 300 veřejných i soukromých organizací. Možnost uplatnění českých firem je zejména v oblasti ICT služeb (antivirová ochrana, integrace informačních systémů a sítí, umělá inteligence, bezpečnostní systémy, zpracování velkého množství dat).

▶ Zdravotnictví a farmacie
Nizozemsko patří mezi světovou špičku v oblasti inovací a v propojování soukromého a veřejného sektoru, univerzit a výzkumných institucí. V zemi je největší koncentrace inovativních firem v oblasti zdravotnictví na světě. Vzhledem k rozvinutému sektoru tak existují možnosti spolupráce v mnoha oblastech, jako například translační a regenerační medicína, genomika, onkologie, nanotechnologie, zobrazovací a monitorovací technologie nebo virologie. V zemi působí přes 420 biofarmaceutických společností a 3 100 výzkumných organizací v oboru zdravotnictví a life sciences. Výdaje na zdravotnictví představují 18 % HDP, jedná se o jedno z intenzivně podporovaných klíčových odvětví. Ve výzkumu je hojně rozšířen model PPP. Amsterdam se v důsledku brexitu stal novým sídlem Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA).

▶ Zemědělství a potravinářství
Nizozemsko je po USA celosvětově druhým největším vývozcem zemědělské produkce, patnáct z dvaceti globálně nejvýznamnějších firem zde má své výrobní či výzkumné závody. Existuje zde významná základna výzkumu a vývoje – výzkumné instituty, zdravotnické univerzity a partnerství veřejného a soukromého sektoru. Země vyváží širokou škálu druhů ovoce a zeleniny, stejně jako vyhlášené mléčné produkty; důležité je i zahradnictví, které pro svou produkci využívá nejmodernější technologie (energeticky neutrální skleníky). Roste význam a zastoupení biopotravin na trhu. Země se chce výrazně zaměřit také na plošné zavedení technologií na snižování emisí CO₂, metanu a dusíku.

▶ Dopravní infrastruktura
Infrastruktura země patří k nejlepším na světě a podporuje růst podnikání v zemi prostřednictvím letišť, přístavů, digitální sítě a železničních, silničních a vodních spojení. Prvotřídní nizozemské logistické uzly usnadňují obchod a dopravu na globální trhy. Letiště Schiphol, které poskytuje přímý přístup do 333 destinací po celém světě, je druhým nejlépe propojeným letištěm na světě a 4. největším nákladním letištěm v Evropě, největším evropským námořním přístavem je Rotterdam. Země je protkána hustou sítí cyklistické infrastruktury. Vládní strategie „National Smart City“ pak má za cíl další zlepšení kvality života v nizozemských městech a zavedení inovativních řešení pro zvýšení jejich mezinárodní konkurenceschopnosti.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání
Nizozemsko se dlouhodobě řadí mezi největší evropské inovátory. Země je mezinárodně známá svou otevřenou kulturou a důrazem na podnikání a inovace, které vytvořily živý a spolupracující startupový ekosystém. Jako vynálezci Wi-Fi, Bluetooth nebo mikroskopu jsou Nizozemci ranými adaptéry pro technologie a inovace a vzkvétající startupová scéna má za následek každoročně velké množství podaných patentů. V roce 2022 bylo v Nizozemsku vynaloženo na výzkum a vývoj celkem více než 22 mld. EUR. Soukromý sektor je přitom s 2/3 podílem největším sponzorem a také největším exportérem výsledků vědeckého výzkumu a vývoje, nizozemská vláda se na financování výzkumu podílí zhruba jednou třetinou.

Odkaz na MOP: Mapa globálních oborových příležitostí 2023 – Nizozemsko

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Jednání nizozemských obchodníků je věcné a přímé. Nizozemci mají obvykle velmi dobré znalosti v oblasti obchodu a jsou výbornými vyjednavači. Na jednání je nutno se velmi pečlivě připravit a předpokládat věcné a detailní dotazy. Styl jednání se blíží anglosaskému. Důležitou roli v obchodních vztazích v Nizozemsku hrají kontakty a networking. Nizozemci mají zájem o dlouhodobé obchodní vztahy a tudíž je zajímá i firma, se kterou obchodují, a země, ze které tato firma pochází. Je proto nutno dbát nejen na prezentaci vlastního výrobku, ale také na prezentaci firmy a země.

4.2. Oslovení

Obchodní partnery je možno prvotně oslovit buď osobně u příležitosti nějaké akce, například veletrhu, konference atd., případně písemně prostřednictvím e-mailu. Nebývá přitom výjimkou, že na webových stránkách firmy je místo osobního kontaktu uveden jen obecný e-mail (info@…) nebo pouze odkaz na kontaktní formulář. Takováto úvodní forma komunikace není vždy efektivní, neboť pragmatiční nizozemští obchodníci často vůbec nereagují na nabídku, která je hned zpočátku něčím nezaujme. Velmi proto doporučujeme vynaložit úsilí na zjištění jména konkrétní odpovědné osoby a použít její přímý osobní kontakt.

Tituly a funkce jsou při komunikaci s partnery používány střídmě (aniž by bylo však nutné uchýlit se k úrovni neformálnosti charakteristické pro Brity nebo Američany). S výjimkou univerzitních profesorů není obvyklé oslovovat jednotlivce jejich profesními tituly, na rozdíl od praxe v germánských nebo některých severských kulturách. Obecně je běžné oslovovat nizozemské partnery již po prvním setkání křestním jménem (pokud jste již od svého protějšku obdrželi e-mail podepsaný jeho křestním jménem, můžete začít používat křestní jméno od prvního kontaktu). Výjimky mohou nastat ve formálním prostředí a tam, kde se střetávají mladší a starší generace.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní jednání je v Nizozemsku možné v zásadě po celý rok, ale méně příznivou dobou je doba dovolených (červenec, srpen) a také druhá část prosince. Na jednání je vhodné se ohlásit mezi 9.00 a 12.00 a poté od 14.00 do 16:00, polední přestávka je většinou od 13:00 do 14:00.

Schůzka se vždy musí domluvit dopředu, Nizozemci nemají rádi neohlášené návštěvy a nedochvilnost. Pokud máte zpoždění, zavolejte (Nizozemci jsou velmi přesní; i když vzhledem k častému výskytu dopravních zácp v Nizozemsku má případná omluva s poukazem na tuto okolnost šanci být přijata s pochopením). Není neobvyklé, že schůzka je dohodnuta dva – tři měsíce předem.

Dress code: Nizozemci upřednostňují ve firemním světě konzervativní oblečení – pro muže tmavý oblek s vázankou, pro ženy běžný business kostým. Standardy a styly se nicméně v jednotlivých odvětvích liší. V bankovním sektoru je normou spíše formálnější oblečení, zatímco v ostatních sektorech (zejména IT) platí méně přísný dress code. Pokud máte pochybnosti o oblečení pro konkrétní obchodní událost, je vhodné raději přijít formálněji oblečený. Pokud si ale nejste jisti, je naprosto přijatelné předem požádat o upřesnění.

Styl jednání: Nizozemci si cení poctivost, je nanejvýš důležité zdržet se všech forem nepřímé komunikace či nadměrné asertivity, která může působit neupřímně. Buďte ve svých nabídkách zdvořilí, ale rozhodní. Respektování času je důležité, obchodní jednání obvykle dodržuje pevnou agendu. Jednání obvykle probíhá za účasti celého týmu, přítomnost vyššího manažera je volitelná.

Dárky nejsou v nizozemské obchodní kultuře běžné, na počátečním obchodním jednání se dárky zpravidla nedávají ani neočekávají. Před poskytnutím jakýchkoli dárků počkejte, dokud se vám nepodaří navázat vztah. Bezproblémovou volbou jsou drobné dárky, Nizozemci se neradi cítí zavázáni a neočekávají, že obdrží něco nad rámec odměny za odvedené služby. Pokud jste pozváni do soukromí, je vždy vhodná pozornost pro hostitele – květiny, víno (zejména pokud je hostitelem muž), nebo sladkosti či drobné hračky pro děti.

Vizitky: Od používání klasických papírových vizitek se ve firemní sféře postupně upouští, čím dál častěji se přechází ke sdílení QR kódu s kontaktními údaji nebo k navázání spojení prostřednictvím platformy LinkedIn.

4.4. Komunikace

Nizozemci mohou v komunikaci s cizinci svým typicky přímočarým stylem někdy způsobit až jisté nedorozumění. Komunikace bývá velmi přímá. Emoční a neverbální komunikace je ve srovnání s jinými zeměmi minimální.

Přestože si Nizozemci váží přímosti, oceňují také zdvořilost. Zejména v písemné komunikaci je třeba dodržovat všechny formality, e-mail by měl být stručný, věcný a podrobný. Vždy uveďte pozdrav a v podpisu uveďte své jméno, pozici a název vaší organizace. Zdržte se familiárnosti, Nizozemci jsou obvykle rezervované povahy.

Znalost cizích jazyků je v Nizozemsku jednou z nejrozšířenějších na světě (přesto, anebo právě proto, je při kontaktech s Nizozemci vhodné projevit zájem o jejich vlastní jazyk, tedy nizozemštinu). Při obchodních jednáních převládá jako jednací jazyk angličtina, mnoho lidí z obchodních kruhů však ovládá také další cizí jazyk. Podle statistik 90 % obyvatelstva v NL hovoří nejméně jedním cizím jazykem (zejména angličtina), 70 % dvěma (nejčastěji němčina) a 20 % třemi (nejčastěji francouzština) či více.

4.5. Doporučení

Při jednáních s takovými nizozemskými partnery, kteří nemají zkušenosti s podnikáním s Českou republikou, je vhodné zmínit, že Česká republika je tradičně průmyslovou zemí, s technickou tradicí, kvalifikovanými a vzdělanými lidmi a rozvinutou infrastrukturou. Obdobně je třeba postupovat v případech, kdy česká firma jedná o kapitálovém vstupu zahraničního partnera.

Výhodou je vnímání geografické blízkosti obou zemí (letiště Amsterdam/Schiphol a Praha/Ruzyně dělí jen něco málo přes 1 hodinu letu, přesun autem je bez problémů možný v rámci jednoho dne) i jejich přibližně stejné velikosti.

4.6. Státní svátky

• Nový rok: 1. leden
• Velký pátek: březen/duben, pohyblivý svátek
• Velikonoční pondělí: březen/duben, pohyblivý svátek
• Den krále: 27. dubna
• Den osvobození: 5. května
• Den Nanebevstoupení: 18. května
• Svatodušní pondělí: květen, pohyblivý svátek
• 1.a 2. svátek vánoční: 25. a 26. prosince

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Nizozemsko je pro české exportéry důležitým teritoriem nejen z pohledu velikosti vnitřního trhu (téměř 18 milionů obyvatel, většinou s nadprůměrnou kupní silou), ale zejména s ohledem na možnost reexportů do celého světa. Nizozemské hospodářství a obchodní dovednosti jsou na velmi vysoké úrovni, proto mají čeští výrobci možnost umístit své výrobky a služby na místním trhu pouze za předpokladu dodržení vysoké kvality a konkurenční ceny. Logicky by tak Nizozemsko mohlo a mělo být cílem pro české firmy, které se již etablovaly v Německu nebo v jiných (okolních) západoevropských zemích (např. Belgie, Francie nebo Velká Británie). NL si po staletí budovalo svou pozici obchodní velmoci. Desetitisíce nizozemských obchodních firem orientovaných na dovoz/vývoz a velkoobchod v sobě skrývají veliké know-how nejen nizozemského, ale i světového obchodu. Zde se nabízí možnost zvláště pro české malé a střední podnikatele, kteří někdy obtížně a s nedostatkem zkušeností hledají odbyt pro své výrobky. Navázání kontaktů s nizozemskými obchodními společnostmi neznamená jen možnost vývozu českých výrobků na nizozemský trh, ale též možnost dostat se prostřednictvím nizozemských firem na třetí trhy, včetně trhů rozvojových zemí.

Jednou z dalších možností vstupu na NL trh je výrobní spolupráce s místními firmami, které často hledají výrobce nebo dodavatele pro své distribuční sítě. V takovém případě však mnohdy české výrobky nemusí nést značku českého výrobce, ale značku nizozemské firmy (private label). NL firmy upřednostňují obchodování na základě dlouhodobé spolupráce, kdy se obchodní partneři znají a vzájemně si důvěřují. Trvalý zájem je o výrobní kooperace, kdy si nizozemské firmy nechávají vyrábět komponenty nebo i celé výrobky v České republice (outsourcing). Jedná se o širokou škálu výrobků počínaje jednoduchými komponenty ze dřeva, plastů nebo oceli, až po složité strojírenské součásti nebo hotové výrobky podle požadované dokumentace. Existuje zájem o výrobní kooperaci, kdy české podniky mohou pro své partnery vyrábět speciální výrobky v malých sériích. ČR je v tomto směru u NL firem na předním místě mezi státy střední a východní Evropy. Nizozemské firmy si vybírají Českou republiku nejen pro outsourcing, ale i pro přemísťování celých výrob s cílem snížit výrobní náklady a zvýšit svoji konkurenceschopnost. Další oblastí s velkým potenciálem je spolupráce nizozemských a českých firem na třetích trzích, včetně rozvojových zemí. Česká republika disponuje konkurenceschopnými průmyslovými výrobky, což v kombinaci s nizozemskou znalostí zahraničních trhů a obchodními schopnostmi může přinést zajímavé příležitosti.

Podmínky přístupu českých výrobků na nizozemský trh jsou obecně dány tím, že se jedná o vnitřní trh v rámci EU. Je to trh velmi náročný, vyžadující pečlivé a trvalé zpracování, stálou přítomnost na trhu prostřednictvím nizozemského obchodního zástupce a dobré kontakty. Z hlediska obchodu je vhodné Nizozemsko vnímat jako něco více než bilaterální relaci, protože Nizozemci s obchodními kontakty po celém světě mnohdy hledají dodavatele pro odbytiště ve třetích zemích. Přes Nizozemsko se tak české podniky mohou dostat na trhy celého světa, především pak do zemí Latinské Ameriky a Asie, kde mají Nizozemci tradičně velmi dobré kontakty. Volba distribučních a prodejních kanálů je samozřejmě závislá na komoditě. Vzhledem k tomu, že přímé zpracování trhu, zahrnující vybudování vlastních distribučních a prodejních kanálů, je velice náročné, je standardní praxí využítí místního zástupce, popř. dovozců či velkoobchodníků ( Nizozemský svaz velkoobchodníků ). Prodej pomocí nizozemského “mezičlánku” je naprosto nezbytný u komodit vyžadujících poprodejní servis, kde je zároveň i nezbytná přítomnost skladu náhradních dílů.

Na dovoz některých druhů zboží je třeba mít speciální licenci. Týká se to zboží, které může být dovezeno jen v omezeném množství nebo podléhající zvláštnímu dohledu, jako jsou např. zbraně a vybraná léčiva. V těchto případech je nutné se obrátit na instituci Belastingdienst Douane, Centrale Dienst voor In- en Uitvoer (CDIU) . Je nutné se přitom připravit na fakt, že personál může být ochoten komunikovat pouze v nizozemštině. Korespondenční adresa: Postbus 30003, 9700 RD Groningen. Fyzická adresa: Kempkernsberg 12, Groningen, Tel.:+31-88 151 21 22, E-mail : drn-cdiu.groningen@belastingdienst.nl. Veškeré informace týkající se celní problematiky lze získat na informačním telefonním čísle nizozemské Celní správy: 0800-0143 (ze zahraničí: +31-555 385385). Na tuto informační službu je možno obrátit se též písemně na adrese: Nederlandse Douane Informatiedienst, Kloosterweg 22, PO Box 2865, 6401 DJ Heerlen.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Využití místních obchodních zástupců (pracujících na bázi provize – Sdružení nizozemských obchodních zástupců ) je možné a v Nizozemsku běžné především u spotřebního zboží a u výrobků s vysokou technickou náročností. VNHI vyhledá firmě vhodného obchodního zástupce buď formou placené inzerce ve svém časopise, nebo na svém webu. Nizozemští obchodní zástupci, stejně jako místní dovozci či velkoobchodníci, zpravidla požadují exkluzivitu. Při jmenování zástupce a udělení exkluzivního zastoupení na daný výrobek je nutno uzavřít zastupitelskou smlouvu, která se musí řídit platnými právními předpisy. Aby se předešlo možnosti vzniku sporů, je nutné věnovat této právnické problematice náležitou pozornost. Zajímavou příležitostí, jak zpracovávat nizozemský trh, je možnost využití krajanů působících v Nizozemsku, např. za asistence Česko-slovensko-nizozemské obchodní komory .

Výběr právní formy podnikání je rozhodující pro rozsah ručení za závazky z podnikatelské činnosti a určení daňových povinnosti. Registrovat v NL lze následující právní formy podnikání: a) De eenmanszaak (podnik s kapitálem jednoho člověka), výhodou je, že nemusí být skládán žádný kapitál, ale zakladatel ručí celým svým majetkem b) De vennootschap onder firma -VOF (partnerství pod firmou), může zahrnovat skupinu partnerů sdružených na základě smlouvy o úkolech, není vyžadován žádný finanční základ c) De commanditaire vennootschap – CV (komanditní společnost klasická nebo s tichým společníkem) d) De maatschap (partnerství) e) De besloten vennootschap – BV (společnost s ručením omezeným) f) De naamloze vennootschap – NV (akciová společnost) g) Het Europese Economische Samenwerkingsverband – EESV (společnost podle evropského zákona, zřídka používaná forma) h) De vereniging (sdružení/spolky) i) De coöperatie en de onderlinge waarborgmaatschappij (družstva) j) De stichting (nadace) k) Buitenlandse rechtsvormen (zahraniční právnické osoby). Nejběžnější formou je přitom, stejně jako v případě ČR, společnost s ručením omezeným – BV.

Registraci podnikání je nutno provést u místně příslušné pobočky obchodní komory – Kamer van Koophandel . KvK zaregistruje podnikání nejdříve týden před nebo nejpozději týden po jeho faktickém zahájení. Pokud zakládáte živnost, musíte se na KvK dostavit osobně, pokud zakládáte právnickou osobu, vyřídí registraci za Vás notář. KvK nahlásí Vaše podnikání sama daňovému úřadu. Podrobné údaje v angličtině týkající se podnikání v Nizozemsku poskytuje webová stránka Business.gov.nl .

5.3. Marketing a komunikace

Český vývozce by se v Nizozemsku měl prezentovat standardním způsobem, běžným v mezinárodním obchodě. Vzhledem k silně konkurenčnímu prostředí na místním trhu a široké nabídce je třeba se každému potenciálnímu zákazníkovi individuálně věnovat, nestačí pouhé rozeslání nabídek s katalogy a očekávání odpovědi. Jako follow-up na takovou mailingovou akci je nutno cca po 1 týdnu až 10 dnech obeslaným nizozemským podnikům zatelefonovat, připomenout se, pokud se nabídka nedostala ke správné osobě, zaslat ji znovu. V další fázi je třeba potenciální zákazníky osobně navštívit s konkrétní nabídkou. Pro nizozemského podnikatele je ČR “blízkým trhem”, kam může doletět za 1 – 1,5 hodiny letadlem nebo dojet za necelých 10 hodin autem. Stejně tak “blízký” tedy musí být nizozemský trh i pro české vývozce.

Jednou z vhodných forem propagace je účast na specializovaných veletrzích a výstavách. Je třeba mít kvalitně tištěné firemní materiály v angličtině (nebo nizozemštině, případně němčině) s technickým popisem výrobku. Ceny se uvádějí pouze v tom případě, že se jedná o ceny pevné a neměnné. Před účastí na veletrhu je vhodné rozeslat pozvánky na stánek a před zahájením veletrhu se ještě alespoň telefonicky “připomenout” – každá specializovaná firma obdrží před zahájením příslušného veletrhu takových pozvánek celou řadu. Doporučuje se mít k dispozici brožury bez ceníků a při jednání uvést orientační ceny a poté připravit detailní nabídku s uvedením cen a dodacích a platebních podmínek.

Využití hromadných sdělovacích prostředků pro propagaci svých výrobků lze doporučit jen finančně silným firmám (s ohledem na vysoké tarify jak v televizi, tak i v novinách). K orientaci může pomoci nizozemská asociace inzerentů BVA nebo marketingová asociace DDMA . Jako reklamní kanály úspěšné firmy většinou používají FB, X (dříve twitter), Instagram, LinkedIn, TV, rozhlas, web, tiskoviny, billboardy a další reklamní plochy. Je třeba přitom dbát, aby reklama nebyla klamavá ani srovnávací.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana práv duševního vlastnictví je v Nizozemsku na vysoké úrovni. Nizozemská vláda klade na tuto problematiku velký důraz a je si vědoma jejího velkého významu pro inovace a znalostní ekonomiku.

NL je členskou zemí Evropského patentového úřadu (EPO) a Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO). Zkvalitnění národního patentového systému je jednou z priorit současné hospodářské politiky.

Nizozemský úřad pro ochranu duševního vlastnictví, zřízený na základě Patentového zákona z r. 1995, patří do systému Ministerstva hospodářství, konkrétně do agentury Netherlands Enterprise Agency – RVO .

Znění Patentového zákona i dalších předpisů z oblasti ochrany duševního vlastnictví v angličtině je možné nalézt např. na stránkách Právnické fakulty Amsterdamské univerzity .

5.5. Trh veřejných zakázek

Systém zadávání veřejných zakázek v Nizozemsku se řídí příslušným evropským acquis a veřejné zakázky, jejichž objem je vyšší než stanovené hraniční částky, jsou publikovány v Úředním věstníku EU. Trh veřejných zakázek v Nizozemsku představuje více než 50 mld. eur ročně a každá osmá zakázka firem spadá do této sféry.

Trh lze rozčlenit na:
a) ústřední vládu (ministerstva);
b) regionální a místní správu (provincie) – jednotlivé provincie mají svoji nákupní politiku, přičemž je všeobecná tendence nakupovat místně nebo regionálně; nejvíce nákupů je v oblasti ochrany životního prostředí, dopravy a silniční sítě;
c) podniky s vlastnickým podílem státu (místní správy), nebo privatizované podniky poskytující veřejné služby – smíšené veřejné organizace, veřejné poradenské organizace, železnice (Nederlandse Spoorwegen), letiště (Schiphol) atd.

V Nizozemsku nejsou uplatňovány žádné specifické registrace nebo schvalovací postupy pro zahraniční zájemce, je však nutno počítat s dodržováním přísných norem, nutností certifikace, referencí atp. Roste také význam kritérií založených na přijatelnosti navrhovaných řešení z hlediska udržitelného rozvoje. Udělování veřejných zakázek upravuje nařízení NL vlády Besluitaanbestedingsregels voor overheidsopdrachten . Výběrovými kritérii podle tohoto nařízení jsou nejnižší cena a ekonomicky nejvýhodnější nabídka. Klíčovou roli v celém procesu veřejných zákázek hraje služba TenderNed coby platforma elektronického zadávání veřejných zákázek.

O řádný chod služby TenderNed se stará tzv. Expertní centrum veřejných výběrových řízení PIANOO . Oznámení o výběrových řízeních jsou publikována na webu TenderNed, a to pouze v nizozemštině. Po zaregistrování začne firma dostávat upozornění na tendry, týkající se sféry jejího podnikání. Postup pro přihlášení je popsán zde , určitou komplikací však může být skutečnost, že registrace a další následné kroky jsou pouze v nizozemštině. Některé tendry jsou publikovány také na webu Aanbestedingskalender . Zdrojem informací o evropských tendrech vypisovaných v Nizozemsku je pak také portál TED .

V případě vojenského materiálu realizují ministerstvo obrany i policie své nákupy výhradně prostřednictvím tendrových řízení. Podrobná informace o postupu je k dispozici na webových stránkách nizozemské vlády . Sektorovou organizací sdružující firmy a instituce obranného průmyslu v Nizozemsku je Nadace nizozemského průmyslu pro obranu a bezpečnost NiDV (Nederlandse Industrie voor Defensie en Veiligheid, obdoba Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu v ČR). Na webu je k dispozici katalog členů nadace v anglickém jazyce, u každého člena jsou vždy uvedeny jeho webové stránky a kontakt.

Zvláštní kapitolou jsou pak výběrová řízení na dodávky v systému mezinárodních organizací. Zájemcům o tuto oblast doporučujeme následující odkazy na webové stránky, na kterých lze nalézt podrobné informace o výběrových řízeních mezinárodních organizací sídlících v Nizozemsku, např. Organizace pro zákaz chemických zbraní OPCW (systém OSN), nebo European Space Agency , která uskutečňuje v nizozemském Nordwijku část svých aktivit v rámci výzkumného a technologického centra ESTEC.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Nizozemský trh nepředstavuje žádná zvláštní rizika, odlišná od jiných evropských trhů. Pokud český podnik začíná spolupracovat s novým nizozemským partnerem, měl by si od něj vyžádat reference a výpis z  NL obchodního rejstříku , který vede nizozemská obchodní komora. Z rejstříku lze zdarma získat pouze základní informace (vč. informace zda na firmu nebyl vyhlášen konkurs). Podrobnější výpis lze u obchodní komory objednat za poplatek, jehož výše se odvíjí od složitosti požadované dokumentace (většinou 2,50 až 10 EUR). Registrace u obchodní komory je pro firmy v Nizozemsku povinná; pokud nizozemská firma není registrována, popř. pokud nesouhlasí některé identifikační údaje, jde o poměrně jasný signál, že něco není v pořádku.

V zemi je obvyklé používání běžných platebních podmínek, tedy platby proti dokumentům u prověřených obchodních vztahů a L/C u větších kontraktů. V kontraktu je nutno velmi přesně specifikovat platební podmínky a postup při případném řešení sporů. Je třeba vždy věnovat mimořádnou pozornost formulaci smluv a platebnímu zajištění. V případě dovozu z Nizozemska je doporučeno velmi zvažovat jakékoliv platby předem. V žádném případě není doporučeno platit za zboží nebo služby bez řádné smlouvy, např. pouze na základě inzerátu nebo ústní dohody.

Řešením případných obchodních a právních sporů, včetně vymáhání pohledávek, se zabývají příslušné advokátní kanceláře a právní a poradenské firmy. Na webových stránkách Velvyslanectví ČR v Haagu je uveden seznam některých firem, které se již při této činnosti osvědčily.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Čeští občané mohou cestovat do Nizozemska s platným cestovním pasem nebo občanským průkazem. Pro státní příslušníky České republiky platí, že pokud chtějí pobývat v Nizozemsku celkově déle než 4 měsíce v průběhu 6 měsíců, jsou povinni se zaregistrovat na příslušném městském/místním úřadě a rovněž si mohou (ale nemusí) požádat o pobytové povolení. Český řidičský průkaz je uznáván, jakož i osvědčení o technickém průkazu motorového vozidla.

V Nizozemsku nehrozí žádná zvláštní rizika, snad s výjimkou pádu do některého z většinou neohrazených vodních kanálů, přejetí cyklistou nebo naopak jeho sražení motorovým vozidlem (asi nejčastější riziko – je nutné věnovat zvláštní pozornost přecházení nebo přejíždění cyklostezek; cyklisté mají téměř absolutní přednost a často projevují velkou míru asertivity vůči ostatním účastníkům provozu), případně setkání s drobnou nebo drogovou kriminalitou, a to zvláště v některých částech Amsterdamu a dalších velkých měst.

Vlaková doprava v Nizozemsku je na velmi vysoké úrovni a lze ji rozhodně doporučit; na webových stránkách Nizozemských drah (NS) lze dohledat všechny potřebné informace (vlakové nádraží je např. přímo na letišti Schiphol). Stejně spolehlivě funguje MHD v nizozemských městech a je alternativním řešením pro komplikované a nákladné použití automobilu (např. parkovné v Amsterdamu je běžně 7-10 EUR/hod).

Spojení na Velvyslanectví ČR v Nizozemsku z amsterdamského letiště Schiphol nebo z centra Amsterdamu, Rotterdamu, Utrechtu a dalších měst: do vlakové stanice Den Haag Centraal Station (CS) nebo Den Haag Holland Spoor (HS), dále cca 15 minut pěší chůze nebo tramvají či autobusem (zastávky Kneuterdijk nebo Buitenhof).

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Občan ČR coby občan členské země EU nemusí v Nizozemsku žádat o pracovní povolení. Informace o zaměstnávání cizinců v Nizozemsku poskytuje Centre for Work and Income (pracovní příležitosti) . Předpisy týkající se dočasného vysílání pracovníků zahraničních firem do Nizozemska stanoví, že zahraniční firmy musí vysílat své pracovníky do NL v souladu s podmínkami v příslušných nizozemských sektorových kolektivních dohodách (CAO). Tato praxe je asi nejznámější ze sektoru stavebnictví, v  NL však existují kolektivní dohody v převážné většině oborů a pokrývají tak 85 % všech zaměstnanců. Pouze tam, kde sektorová kolektivní dohoda neexistuje, řídí se vysílání institutem minimální mzdy. Další informace, praktické rady a doporučení viz např. webové stránky NL vlády . Praktické informace o práci v Nizozemsku naleznete též na webu Zastupitelského úřadu ČR v Haagu .

Čeští občané v Nizozemsku musí mít s sebou evropský průkaz zdravotního pojištěnce, který předloží lékaři při ošetření v případech nezbytně nutné péče. Pokud pobývají v Nizozemsku delší dobu např. za účelem práce nebo dlouhodobého pobytu, musí si před odjezdem z ČR vyřídit u své zdravotní pojišťovny příslušný formulář, se kterým se poté zaregistrují u místní zdravotní pojišťovny (viz např web I am expat ). Další nutný krok pro přístup ke zdravotní péči v Nizozemsku při dlouhodobém pobytu spočívá v registraci u praktického lékaře v místě bydliště (lze dohledat podle poštovního směrovacího čísla na příslušném webu praktických lékařů – Huisarts ).

5.9. Veletrhy a akce

Nejvýznamnějšími organizátory výstav a veletrhů v Nizozemsku jsou RAI v Amsterdamu a  Jaarbeurs v Utrechtu , které každoročně pořádají celou škálu mezinárodních výstav, veletrhů a konferencí. Mezi další velká výstaviště pak lze zařadit MECC v Maastrichtu či AHOY v Rotterdamu .

K významným mezinárodním veletrhům v Nizozemsku patří například:

• PLMA – každoroční veletrh dodávek pod privátní značkou pro obchodní řetězce, food a non-food;
• ESEF – regionální veletrh subdodávek pro strojírenství, kovozpracující, plastikářský a elektrotechnický průmysl (jednou za dva roky);
• INTERTRAFFIC – dopravní technologie (jednou za dva roky);
• AMSTERDAM DRONE WEEK – každoroční přehlídka bezpilotních leteckých technologií;
• OFFSHORE ENERGY – offshore energetická řešení;
• EUROPORT MARITIME – námořní veletrh;
• BOUWBEURS – veletrh stavebnictví (jednou za dva roky);
• AQUATECH – jedna z nejvýznamnějších světových akcí z oblasti vodohospodářství.

Bližší informace k vybraným veletrhům, resp. k možnostem účasti na nich, viz web zahraniční kanceláře Czechtrade .

Další nizozemské veletrhy lze nalézt např. na adrese: 10times.com/netherlands/tradeshows .

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Zastupitelský úřad ČR v Haagu:
Velvyslanectví České republiky (Ambassade van de Tsjechische Republiek)
Adresa: Paleisstraat 4, 2514 JA Den Haag
Vedoucí úřadu: René Miko, velvyslanec
Tel.: +31 70 313 0031
E-mail: Hague@mzv.gov.cz, obchod a ekonomika: Hague.Commerce@mzv.gov.cz
Web: mzv.gov.cz/hague

Vlakové spojení na Velvyslanectví ČR v Nizozemsku z amsterdamského letiště Schiphol nebo z Amsterdamu, Rotterdamu, Utrechtu a dalších měst v NL: do stanice Den Haag Centraal Station (CS) nebo Den Haag Holland Spoor (HS), dále cca 15 minut pěší chůze nebo tramvají, autobusem (zastávky Kneuterdijk nebo Buitenhof).

Honorární konzulát v Groningenu:
Adresa: Radesingel 50, 9711 EK Groningen
Vedoucí úřadu: Albert Jan Postma, honorární konzul
Tel.: +31 50 316 2525
E-mail: Groningen.Honorary@mzv.gov.cz
Konzulární působnost: provincie Groningen, Frísko a Drenthe
Poznámka: Osobní návštěvu je nutno ohlásit na recepci hotelu. HK Groningen neprovádí matriční, pasovou ani ověřovací agendu, je k dispozici pouze českým občanům v nouzi. Důraz činnosti HK Groningen je na obchodní agendu.

Zastoupení CzechTrade:
CzechTrade Nederland, Paleisstraat 4, 2514 JA Den Haag
Ředitelka: Martina Paříková
Tel.: +31 70 313 0017, +31 639 354 689
E-mail: haag@czechtrade.cz
Web: www.czechtrade.nl

Zastoupení CzechTourism:
CzechTourism Benelux, Barbara Strozzilaan 201, 1083 HN, Amsterdam
Ředitelka: Petra Koorn-Palečková
Tel.: +31 615 69 68 75
E-mail: benelux@czechtourism.com; paleckova@czechtourism.com
Web: www.czechtourism.com/benelux

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• nouzová linka (policie, hasiči, záchranná služba): 112
• policie (běžný kontakt pro jiné než naléhavé případy): 0900 8844
• policie (ze zahraničí): +31 343 57 88 44

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Nizozemská veřejná a státní správa:
Nizozemská veřejná správa – www.overheid.nl
Vláda, ministerstva (v angličtině) – www.government.nl/ministries
Nizozemská státní správa – www.rijksoverheid.nl
Daňový úřad – www.belastingdienst.nl

Další státní instituce:
Nizozemská agentura pro podporu podnikání – Netherlands Enterprise Agency (RVO) – english.rvo.nl
Nizozemská agentura pro zahraniční investice (NFIA) – investinholland.com
Úřad pro analýzu hospodářské politiky (CPB) – www.cpb.nl/en/node
Statistický úřad (CBS) – www.cbs.nl/en-gb

Banky a ostatní finanční instituce:
Nizozemská centrální banka (DNB) – www.dnb.nl/en
Amsterdamská burza cenných papírů – live.euronext.com/en/markets/amsterdam
ABN AMRO bank – www.abnamro.com
Rabobank – www.rabobank.nl/en/personal
ING Group – www.ing.com

Komory a oborové svazy:
Obchodní (hospodářská) komora – Kamer van Koophandel (KVK) – www.kvk.nl
Svaz nizozemských velkoobchodníků (NVG) – www.nvg.nl
Svaz nizozemského průmyslu a zaměstnavatelů (VNO-NCW) – www.vno-ncw.nl
Sdružení podniků v elektrotechnickém průmyslu (FME) – www.fme.nl
Sdružení malých a středních podniků v kovoprůmyslu (Metaalunie) – www.metaalunie.nl
Nizozemská organizace pro aplikovaný výzkum (TNO) – www.tno.nl