Norsko - základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Norské království (Kongeriket Norge)

Složení vlády:

  • předsedkyně vlády: Erna Solberg
  • ministryně financí: Siv Jensen
  • ministr pro místní rozvoj a modernizaci: Jan Tore Sanner
  • ministr dopravy: Ketil Solvik-Olsen
  • ministr zahraničních věcí: Børge Brende
  • ministryně pro záležitosti EHP a EU: Elisabeth Aspaker
  • ministryně hospodářství: Monica Mæland
  • ministr pro klimatické otázky a životní prostředí: Vidar Helgesen
  • ministryně pro záležitosti dětí a rovné příležitosti: Solveig Horne
  • ministr zdravotnictví: Bent Høie
  • ministr spravedlnosti a veřejné bezpečnosti: Anders Anundsen
  • ministr ropného průmyslu a energetiky: Tord Lien
  • ministryně obrany: Ine Eriksen Søreide
  • ministryně pro imigraci a integraci: Sylvi Listhaug
  • ministr školství: Torbjørn Røe Isaksen
  • ministr rybolovu: Per Sandberg
  • ministryně práce a sociálních věcí: Anniken Hauglie
  • ministryně kultury: Linda Cathrine Hofstad Helleland
  • ministr zemědělství a výživy: Jon Georg Dale

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 5 213 985 (k 1. 1. 2016)

Hustota zalidnění: 14 obyv./km 2

Roční přírůstek: +48 183 obyv. (2015-2016)

Zásadní podíl na přírůstku obyvatelstva má migrace občanů ze států EU/EHP, jež dosáhla vrcholu v roce 2011, a přistěhovalectví z třetích zemí, které kulminovalo během migrační vlny Evropou v roce 2015. Do dalších let se vláda snaží redukovat počty nově příchozích azylantů zpřísněním přistěhovalecké politiky.

V roce 2014 překročil počet cizích státních příslušníků usazených v Norsku podíl 10 %. Největší národnostní menšinu tvoří suverénně občané Polska (99 tis.), následují občané Švédska (45 tis.), Litvy (41 tis.) a dále Somálska, Německa a Iráku. Hromadné uprchlické vlny od poloviny 90. let 20. století se projevily ve vyšším počtu občanů Bosny a Hercegoviny, Eritrey, Íránu, Kosova, Pákistánu a Sýrie žijících v Norsku (každá z národností přes 10 tis.). V zapolárních oblastech žije okolo 20 tis. Sámů (Laponců).

Demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin):

Norsko patří v evropském kontextu k „mladým“ zemím, demografické složení je následující:

  • 0-12 let: 15,6 %
  • 13-19 let: 8,6 %
  • 20-44 let: 33,9 %
  • 45-66 let: 27,6 %
  • 67-79 let: 10,1 %
  • nad 80 let: 4,2 %

Průměrná délka života: ženy 84,1 let a muži 80,3 let.

Většina obyvatelstva (3 799 tis.) je členy státní evangelicko-luteránské církve (Norská církev). K římskokatolické církvi se hlásí cca 296 tis. a k islámu cca 141 tis. věřících.

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2011

2012

2013

2014

2015

Nominální HDP/obyv. (NOK)

563 683

590 847

604 075

613 016

603 319

Vývoj objemu HDP

1,0 %

2,7 %

1,0 %

2,2 %

1,6 %

Míra inflace

2,7 %

1,6 %

1,5 %

3,1 %

2,4 %

Míra nezaměstnanosti

3,3 %

3,2 %

3,5 %

3,5 %

4,4 %

Po řadě let nepřetržitého růstu norské ekonomiky, který garantovaly příjmy z ropy a zemního plynu, nastal v druhé polovině roku 2014 zlom. Světový pokles cen ropy a menší poptávka po ní postavily před vládu hlavní úkol zvládnout pokles výkonnosti norské petrochemie a s tím související výpadek příjmové stránky státního rozpočtu.

Hospodaření státu se musí přizpůsobit nové ekonomické realitě. To obnáší odklon od závislosti rozpočtu na tržbách z ropy a nutnost restrukturalizace hospodářství pro získání dalších zdrojů příjmu z odvětví mimo těžební sektor, od hi-tech průmyslových technologií po ekologické zemědělství. Další iniciativy zahrnují programy na podporu vzdělávání, výzkumu a inovací, na lepší využití pracovní síly, zvýšení produktivity a zefektivnění veřejných výdajů. Pokud se restrukturalizace nebude dařit, vláda upozorňuje, že bude nutné zavést úsporná opatření.

Dlouhodobou ochranu pozice Norska jako jedné z nejbohatších zemí Evropy zajišťuje Norský vládní penzijní fond Global (tzv. ropný fond), který je největším suverénním fondem světa a spravuje majetek v objemu cca 7 000 mld. NOK. Jeho příjmy jsou veškeré tržby státu z ropy, které zhodnocuje investicemi v zahraničí.

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2012

2013

2014

2015

2016 (plán)

Příjmy

1 290 729

1 291 821

1 278 757

1 227 409

1 174 855

Výdaje

996 144

1 063 124

1 127 099

1 194 464

1 259 079

Saldo

294 585

228 697

151 658

32 945

-84 224

Údaje v mil. NOK

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2011

2012

2013

2014

2015

Běžný účet (mil. NOK)

344 901

368 588

307 725

266 661

282 551 

Kapitálový účet (mil. NOK)

1 499

1 279

1 377

1 122

870 

Finanční účet (mil. NOK)

97 690

284 983

253 461

275 275

181 462

Devizové rezervy (mld. NOK)

270,1

332, 6

329,6

451,5

461,3

Veřejný dluh vůči HDP (%)

27,5

29,1

29,7

27,3

31,6

Norsko ve sledovaném období nevykazovalo žádnou zahraniční zadluženost. Stát si půjčuje v rámci Norska především na zajištění cash-flow, neboť volné prostředky kumuluje ve Vládním penzijním fondu Global. V letech velkých výnosů z ropy a plynu je pro stát výhodnější vydávat dluhopisy, tj. půjčovat si peníze, neboť jejich úročení je nižší, než výnos z prostředků uložených v penzijním fondu. Norsko tak na tom, že si peníze půjčuje, řadu let vydělávalo.

Mnohem výraznější problém představuje jednak zadlužení podnikové sféry, jejíž úvěry více než dvojnásobně převyšují dluh vlády, a pak zejména zadlužení domácností. Státní finance jsou tedy v Norsku dobře ošetřené, to však neplatí o finanční situaci firem a rodin.

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Dohled nad finančním trhem zajišťuje a norskou měnu vydává centrální banka Norges Bank, která je též pověřena rolí správce Vládního penzijního fondu Global a realizací obchodních operací s jeho prostředky na světových finančních trzích. Mezi státní banky patří vedle Norges Bank osm dalších bank, plnících specifické úkoly úvěrové činnosti na úseku bydlení, vzdělávání, rozvoje územních samosprávných celků, rozvoje zemědělství, rybářství a poštovních služeb.

Norský bankovní sektor je zdravý a stabilní. V současnosti operují na norském trhu dvě desítky komerčních bank, mezi nimiž hrají rozhodující roli DNB, Nordea Bank Norge a Danske Bank Norge. Vedle toho existuje přes 120 místních spořitelen. Jak obchodní banky, tak spořitelny jsou univerzálními bankovními ústavy. Bankovní a finanční systém dotváří menší finanční domy specializované na leasingové a faktoringové operace a samozřejmě i pojišťovací, zajišťovací a hypoteční společnosti. Současný trend v norském bankovnictví se vyznačuje snižováním počtu finančních institucí, rušením poboček a hotovostní služby v nich, redukcí počtu pracovníků s důrazem na elektronické bankovní služby. Vklady v norských bankách jsou garantovány až do výše 2 mil. NOK.

Hlavní norské obchodní banky založily samostatnou společnost Eksportfinans pro poskytování exportních úvěrů. Pro finanční zajištění zahraničních operací a vydávání garancí působí státní zajišťovací a garanční společnost GIEK.

1.7. Daňový systém

V Norsku platí daně všechny fyzické i právnické osoby, které mají status rezidenta, a to ze všech příjmů plynoucích z tuzemska i ze zahraničí. Rezidentem se stává podnik okamžikem registrace a fyzická osoba po šesti měsících legálního pobytu v zemi. Fyzické a právnické osoby bez statusu rezidenta platí daně ze zisku dosaženého činností v Norsku. Příjem z nemovitostí na norském území je vždy zdaněn v Norsku.

Norský daňový zákon rozlišuje dvě základní formy příjmů: 1. příjem všeobecný (odečítají se výdaje, kapitola 3 zákona), 2. příjem osobní (příjem ze závislé činnosti, kapitola 4 zákona).

Daň ze zisku právnických osob je 25 %. Ztráty lze zohlednit jako odečitatelnou položku po dobu deseti let. Sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance platí firma.

U fyzických osob se celková daň skládá z dílčích daní, mezi které patří obecní daň, krajská daň, státní daň a sociální nemocenská dávka. Mimo toto základní schéma jsou státem uplatňovány další daně jako je daň z majetku a progresívní daň z vysokých příjmů. Sazby daně jsou v intervalu 25-47 %.

Sazby DPH činí 25 % (základní sazba), 15 % (potraviny) a 10 % (osobní doprava, ubytování, poplatek z televizního přijímače, vstupné do divadla, kin, muzeí apod.).

Podrobnosti o daňovém systému Norska lze získat na webu norského Daňového úřadu .

Mezi ČR a Norskem je v platnosti smlouva o zamezení dvojího zdanění.