Rumunsko - základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1 – Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název: România, Rumunsko

Parlamentní demokracie, polo prezidentská republika Dvoukomorový parlament je tvořen Poslaneckou sněmovnou a Senátem a jejich funkční období je čtyřleté. Obě komory jsou si rovny (symetrický bikameralismus).

Prezident: Klaus Iohannis, zvolen 2014 a 2019, je volen přímo na 5 let.

Parlamentní volby do obou parlamentních komor se uskutečnily v Rumunsku dne 6. 12. 2020. Zvítězila v nich Sociálně demokratická strana (PSD) s 28,90 % resp. 29,32 %, následovaná Národně liberální stranou (PNL), Unií pro záchranu Rumunska/PLUS (USR/PLUS), Aliancí pro sjednocení Rumunska (AUR) a Demokratickým svazem Maďarů v Rumunsku (UDMR).

Od 25. listopadu 2021 je rumunským premiérem Nicolae Ciucă (PNL).

http://gov.ro/en/government/the-cabinet-of-ministers. Ministers of the Romanian Government

1.2 Zahraniční politika země

Rumunsko je od roku 2007 členem Evropské unie, od roku 2004 členem NATO. Není součástí Schengenského prostoru.

Vláda hodlá v oblasti zahraničních vztahů posílit roli a vliv v EU a NATO, zvýšit rozpočet na úroveň 2,5% HDP.

1.3 Obyvatelstvo

Počet obyvatel: 19 053 815 (k 1. lednu 2023). Hustota obyvatel: cca 90 obyvatel na 1 km²

Národnostní složení (z počtu 16 568 900 osob, které svou národnost uvedly)

14 801 400 Rumunů, 1 002 200 Maďarů,

569 500 Romů,

45 800 Ukrajinců,

22 900 Němců 20 900 Turků

a dále pak v uvedeném pořadí Lipované, Tataři, Srbové, Slováci, Bulhaři, Chorvati, Řekové, Italové, Židé, Češi (1576) a další.

K české národnosti se podle posledního sčítání lidu v roce 2022 přihlásilo 1 576 osob. Česká populace v Banátu se dlouhodobě zmenšuje především kvůli postupnému odchodu českých krajanů, většinou do České republiky. Odchod způsobují náročné životní podmínky na relativně zaostalém horském venkově s nedostatkem pracovních příležitostí. Zdejší Češi a Slováci jsou od roku 1990 organizováni v Demokratickém svazu Slováků a Čechů v Rumunsku. Svaz je organizovaný do čtyř samosprávných oblastních filiálek: Bihor, Arad, Temešvár a jižní Banát se sídlem v Nové Moldavě. Většina Čechů náleží do jihobanátské filiálky, jejímž předsedou je Štefan Bouda, e-mail: udscrfzc_banatsud@yahoo.com. Předsedou Demokratického svazu Slováků a Čechů v Rumunsku a také poslancem zastupujícím menšinu je Adrian-Miroslav Merka, e-mail: adrian_miroslav@yahoo.com. Demokratický svaz Slováků a Čechů v Rumunsku, stejně jako i jiné menšinové organizace z Rumunska, se může účastnit parlamentních voleb.

Podle sčítání lidu v roce 2023 se většina obyvatel hlásí ke křesťanství.

85,3 % Rumunská pravoslavná církev

4,5 % Římskokatolická církev

3,0 % Protestantské církve

2,5% Letniční hnutí

0,7 % Řeckokatolická církev

0,6% Baptisté

0,4% Adventisté sedmého dne

0,4% Muslimové

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu România, Rumunsko

Rumunsko je parlamentní demokracií, poloprezidentskou republikou. Dvoukomorový parlament je tvořen Poslaneckou sněmovnou a Senátem a jejich funkční období je čtyřleté. Obě komory jsou si rovny (symetrický bikameralismus).

Prezident (v současnosti Klaus Iohannis, zvolen 2014 a 2019) je volen přímo na 5 let.

Parlamentní volby do obou parlamentních komor se uskutečnily v Rumunsku dne 6. 12. 2020. Zvítězila v nich Sociálně demokratická strana (PSD) s 28,90 % resp. 29,32 %, následovaná Národně liberální stranou (PNL), Unií pro záchranu Rumunska/PLUS (USR/PLUS), Aliancí pro sjednocení Rumunska (AUR) a Demokratickým svazem Maďarů v Rumunsku (UDMR). Volební účast dosáhla 33,24 % a jednalo se o nejnižší volební účast od roku 1989. V tomto volebním období byl od voleb do listopadu 2021 premiérem Florin Citu (PNL) a středopravou koaliční vládu vytvořil na půdorysu PNL, USR-PLUS a UDMR. Na podzim roku 2021 došlo ke stranické krizi v rámci PNL, která vyústila v rozpad vlády a sestavení nové velké koalice PSD, PNL a UDMR. Od 25. listopadu 2021 je rumunským premiérem Nicolae Ciucă (PNL). Prioritou vlády je implementace Národního plánu obnovy a rozsáhlé investice v dopravě, energetice, regionálním rozvoji a vzhledem ke konfliktu na Ukrajině i navýšení investic do obrany z 2 % HDP na 2,5%.

K významným změnám by mělo dojít i v oblasti justice a velká koalice mezi PSD, PNL a UDMR má ke změnám dostatečný počet členů parlamentu. V oblasti justice hodlá provést změny v Ústavě, reformu Ústavního soudu a soudní inspekce a zrušit Zvláštní sekci pro vyšetřování trestných činů v soudnictví. Na programu je také potřebná reforma zdravotnictví a zlepšení školského systému.

Bližší informace ke složení rumunské vlády lze získat na Ministers of the Romanian Government .

1.2. Zahraniční politika země

Rumunsko je od roku 2007 členem Evropské unie, od roku 2004 členem NATO. Klíčové bezpečnostní vazby má na Spojené státy americké, jež jsou v zemi vojensky přítomné od roku 2005. Není součástí Schengenského prostoru.

Od 1. 1. 2007 v Rumunsku působí Zastoupení Evropské komise.

Vládní koalice je zřetelně proevropská.

Pokud jde o vládní program, vláda mj. hodlá v oblasti zahraničních vztahů posílit roli a vliv RO v EU a NATO a rozvíjet partnerství s USA. V oblasti obrany hodlá zvýšit rozpočet na úroveň 2,5% HDP (2% HDP na obranu vynakládalo Rumunsko již 6 let v řadě) a posílit vztahy s NATO i EU.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel: 19 053 815 (k 1. lednu 2023).

Hustota obyvatel: cca 90 obyvatel na 1 km²

Národnostní složení (z počtu 16 568 900 osob, které svou národnost uvedly)

14 801 400 Rumunů,

1 002 200 Maďarů,

569 500 Romů,

45 800 Ukrajinců,

22 900 Němců

20 900 Turků

a dále pak v uvedeném pořadí Lipované, Tataři, Srbové, Slováci, Bulhaři, Chorvati, Řekové, Italové, Židé, Češi (1576) a další.

K české národnosti se podle posledního sčítání lidu v roce 2022 přihlásilo 1 576 osob. Ke slovenské národnosti 10 232 osob. Česká populace v Banátu se dlouhodobě zmenšuje především kvůli postupnému odchodu českých krajanů, většinou do České republiky. Odchod způsobují náročné životní podmínky na relativně zaostalém horském venkově s nedostatkem pracovních příležitostí. Zdejší Češi a Slováci jsou od roku 1990 organizováni v Demokratickém svazu Slováků a Čechů v Rumunsku. Svaz je organizovaný do čtyř samosprávných oblastních filiálek: Bihor, Arad, Temešvár a jižní Banát se sídlem v Nové Moldavě. Většina Čechů náleží do jihobanátské filiálky, jejímž předsedou je Štefan Bouda, e-mail: udscrfzc_banatsud@yahoo.com.

Předsedou Demokratického svazu Slováků a Čechů v Rumunsku a také poslancem zastupujícím menšinu je Adrian-Miroslav Merka, e-mail: adrian_miroslav@yahoo.com. Demokratický svaz Slováků a Čechů v Rumunsku, stejně jako i jiné menšinové organizace z Rumunska, se může účastnit parlamentních voleb.

Podle sčítání lidu v roce 2023 se většina obyvatel hlásí ke křesťanství. Rumunská pravoslavná církev má na celém světě asi 20 milionů příslušníků, čímž je po ruské pravoslavné církvi druhou nejpočetnější pravoslavnou církví na světě. 85,3 % Rumunská pravoslavná církev 4,5 % Římskokatolická církev 3,0 % Protestantské církve 2,5% Letniční hnutí 0,7 % Řeckokatolická církev 0,6% Baptisté 0,4% Adventisté sedmého dne 0,4% Muslimové

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Rumunsko zaznamenalo v roce 2022 podle předběžných dat Národního statistického úřadu 4,9% růst HDP (5,8% v roce 2021). Obchodní deficit za posledních 12 měsíců do října 2022 dosáhl 32,9 miliardy EUR, o 44,5 % více než v říjnu 2021. V roce 2023 se očekává další nárůst schodku, byť mírnější, o 18%. Poměr deficitu k HDP se v posledním desetiletí neustále zvyšoval podobným tempem jako před krizí v letech 2008–2009, ale v absolutních číslech je stále daleko od úrovní 15–20 %, kterých bylo v té době dosaženo. Navíc se předpokládá, že schodek obchodní bilance bude tentokrát saturován významnými přílivy financí pocházejících z nástrojů pro obnovu a odolnost. V prosinci roku 2022 dosáhla meziroční inflace 16,4% a jde o mírný pokles oproti listopadu (16,8%). Spotřebitelské ceny narostly meziměsíčně o 0,4%. Národní agentura pro zaměstnanost (ANOFM) uvedla, že míra nezaměstnanosti v Rumunsku v listopadu 2022 činila 3,04 %, což je zhruba o 0,08 % více než v předchozím měsíci. Nejvíce nezaměstnaných bylo ve věku 40 až 49 let (56 919), následovali lidé nad 55 let (45 779). Lidé ve věku 25 – 29 let (16 957) byli nejmenší skupinou mezi lidmi bez práce. Nejvyšší míra registrované nezaměstnanosti je dlouhodobě v jihozápadním regionu a v jihovýchodním regionu země. Nejnižší míra registrované nezaměstnanosti je v hlavním městě Bukurešti a jeho okolí.

Rumunsko je čistým vývozcem elektrické energie. Přibližně třetina vyrobené energie pochází z obnovitelných zdrojů, většinou z vodních elektráren. Jedinou jadernou elektrárnou je elektrárna Cernavodă. Země má též jednu z největších rafinérských kapacit ve východní Evropě a pracuje na těžbě zemního plynu v Černém moři.

Struktura Rumunského vývozu dle statistik INS: součástky do automobilového průmyslu, izolované vodiče, automobily, rafinovaná ropa, pšenice, pneumatiky z pryže, sedačky, kožená obuv.

Struktura Rumunského dovozu dle statistik INS: strojírenské výrobky, elektrické přístroje, dopravní a strojírenské zařízení, minerální paliva, železné rudy a výrobky z oceli, léčiva, zdravotnické potřeby. V zemi působí automobilky Dacia a Ford.

Prognózy: Moody’s, Baa3, Negative, 1/2022 Fitch, BBB-, Stable, 3/2023 S&P, BBB-, Stable, 3/2023

Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Státní rozpočet 2023

Rozpočet počítá v roce 2023 s hospodářským růstem 2,8%. Očekává HDP o hodnotě 1 552,1 miliardy RON a průměrnou roční inflaci 9,6 %. Veřejný deficit dosáhne nominální hodnoty 68,2 miliard RON (5,7 % HDP), což je pokles z 80 miliard RON oproti roku 2022 (6,2 % HDP). Investiční výdaje v roce 2023 budou činit přibližně 112,1 miliardy RON a budou představovat přibližně 7,22 % HDP. V roce 2023 dojde k navyšování penzí. Celkem 2,3 milionu důchodců, kteří mají důchody mezi 1 000 a 1 500 RON čeká zvýšení příjmu o 34 % až 45 %. 950 tisícům důchodců s penzemi mezi 1 500 a 2 000 RON se zvýší celkové příjmy o 22 % až 25 %. 1 milion důchodců s důchody od 2 000 do 3 000 lei bude mít celkové příjmy vyšší o 14–15 % a 500 tisíc důchodců s penzemi nad 3000 lei bude mít celkové příjmy vyšší o 12,5 %. Vláda plánuje i nadále poskytovat 250 RON ve stravenkách zranitelným občanům jednou za dva měsíce a poskytne 1 400 RON ve dvou vlnách pro domácnosti, které si nemohou dovolit platit své účty za energie. Vyšší příjmy do rozpočtu oproti roku 2022 dostanou ministerstva zemědělství, vnitra, cestovního ruchu, obrany, výzkumu, mládeže, rozvoje a kultury, menší rozpočty naopak budou mít ministerstva energetiky, práce, zahraničních věcí, zdravotnictví, spravedlnosti a sportu. Vláda počítá se zvýšením minimální hrubé mzdy na 3 000 RON z letošních 2 550 RON. Stát v roce 2023 plánuje podpořit malé a střední podniky prostřednictvím svých projektů IMM Invest România, aby kompenzoval zdražení pohonných hmot, energií a ekonomickou krizi způsobenou pandemií.

2.3. Bankovní systém

Úroková sazba (monetary policy interest rate) je 7,00 %, lombardní úroková sazba 8,0 %.

Úroková sazba ROBOR pro tříměsíční mezibankovní úvěry se v první polovině roku 2022 vyšplhala v průměru na 4,6 % ve srovnání s 1,6 % ve stejném období roku 2021.

Rumunské banky zaznamenaly v první polovině roku 2022 kombinovaný čistý zisk téměř 5 miliard RON (1 miliarda EUR), což je o 14 % více ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Jedná se o nejlepší výsledek za první pololetí místních bank za poslední roky a byl způsoben vyššími úrokovými sazbami.

Rostoucí roční míra inflace, která v roce 2022 přesáhla 15 %, vyvolala růst bankovních úrokových sazeb. I přes zvýšení úrokových sazeb místní banky poskytly více úvěrů místním firmám a jednotlivcům. Objem úvěrů poskytnutých soukromému sektoru (podnikům a domácnostem) dosáhl v červnu 2022 352 miliard RON (71,4 miliardy EUR), meziročně o 17,5 % více, což je nejvyšší tempo růstu od roku 2009.

Velké banky vykázaly v prvním pololetí významné zisky. Očekávají se výsledky Banca Transilvania, největšího věřitele v Rumunsku, druhá BCR již oznámila, že její čistý zisk vzrostl v prvním pololetí o 51 % na více než 1 miliardu RON. BRD-Societe Generale rovněž vykázala čistý zisk ve výši 617 milionů RON, což je o 2 % méně než v prvním pololetí 2021.

2.4. Daňový systém

Systém je standardní. U fyzických osob platí paušální sazba 10 %. Dividendový příjem získaný rumunským rezidentem je zdaněn zvláštní sazbou 5 %. Zdanitelný příjem z prodeje nemovitostí je zdaněn sazbou 3 %. Standardní sazba daně z příjmu právnických osob je 16 %, včetně příjmů z ciziny. Mikropodniky (tj. malé společnosti, které splňují určitá kritéria a mají obrat pod 1 milion EUR) podléhají sazbě 1 % nebo 3 %.

Standardní sazba DPH je 19 %. Snížená sazba DPH 5 % se týká knih, novin, časopisů, učebnic, hotelů, restaurací, přístupu do muzeí, hradů, kin, zoologických a botanických zahrad, zábavních a rekreačních parků a sportovních akcí. Snížená sazba DPH 9 % se týká ortopedických výrobků, léků (vč. veterinárních), hnojiv, semen a určitých potravin. Od 1.01.2022 se tato sazba snížené daně týká i tepelné energie.

Nepředpokládají se žádné daňové turbulence.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Rumunsko patří k největším obchodním partnerům ČR v regionu jihovýchodní Evropy. Nyní zaujímáme 15. místo v obchodní výměně a exportu a 17. místo v importu rumunského zboží do ČR a máme kladnou bilanci 616 883 tis. EUR. Českým podnikům se v Rumunsku daří. Dle rumunského obchodního rejstříku je k 1. 1. 2021 v Rumunsku 1 152 českých firem.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Hlavním obchodním partnerem Rumunska jsou členské země EU. Prvních deset zemí, do kterých Rumunsko nejvíce vyváželo, byly Německo, Itálie, Francie, Maďarsko, Bulharsko, Polsko, Nizozemsko, Česká republika.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Mezi významné země mimo EU patří pro rumunský export Turecko, Spojené království, a Spojené státy americké. V oblasti importu to jsou především Čína, Turecko a Kazachstán.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

PZI Celkové přímé zahraniční investice v Rumunsku (net) se podle Rumunské národní banky BNR v prvních šesti měsících roku 2022 zvýšily na 4,37 miliardy EUR, o 21 % více ve srovnání se stejným obdobím roku 2021. Většina PZI byla tvořena reinvestovanými zisky, zisky vytvořenými společnostmi a nevyplacenými jako dividendy: 2,54 miliardy EUR, o 28% více ve srovnání s minulým rokem. V klouzavém 12 měsíčním období dosáhly celkové PZI 8,06 miliardy EUR, tedy 3,2 % HDP. Největším českým investorem je PPF, (PPF’s Central European Media Enterprises (CME), PPF Real Estate Holding, Heureka, Premier Energy Group resp. Get’s Bet), v loňském roce odvedl na dani z příjmu 25 milionů eur, poskytuje práci 1 800 osobám. Na druhou stranu ČEZ se rozhodl prodat rumunská aktiva. Česká republika má potenciál na další zvýšení dynamiky svého exportu.

Čisté půjčky společností od jejich mateřských skupin se v 1. pololetí meziročně zdvojnásobily na 1,26 mld. EUR a byly započítány i jako PZI.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Rumunsko je od roku 2007 členem Evropské unie (není součástí Schengenského prostoru). Hlavním úkolem Rumunska by mělo být z pohledu Evropské komis odstraňování byrokracie a nízkých investicí do vzdělávání, zdravotnictví a infrastruktury. S ohledem na uvedené nedostatky Evropská komise řadí Rumunsko mezi země s makroekonomickou nerovnováhou. Zastoupení EU v zemi Od 1. 1. 2007 v Rumunsku působí Zastoupení Evropské komise. Kontaktní adresa: Strada Vasile Lascăr 31, 020492 Bucureşti, Romania Tel: 0040-21-203.54.00; fax 0040-21-3168808 Email: comm-rep-ro@ec.europa.eu

Smlouvy s ČR

• Dohoda mezi Federálním výborem pro technický a investiční rozvoj Československé socialistické republiky a Výborem pro jadernou energii Rumunské socialistické republiky, Praha, 18. 11. 1969 • Protokol mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Rumunska o vypořádání vzájemných pohledávek a závazků v platebních vztazích existujících k 31. 12. 1990, spojených s přechodem na účtování ve volně směnitelných měnách od 1. ledna 1991, Brno, 11. 09. 1991, č. 177/1992 Sb.

• Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Rumunska o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, Bukurešť, 08. 11. 1993, č. 180/1994 Sb.

• Smlouva mezi Českou republikou a Rumunskem o spolupráci v boji proti organizovanému zločinu, nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami a prekurzory, terorismu a další závažné trestné činnosti, Praha, 13. 11. 2001, č. 33/2003 Sb. m. s.

• Protokol mezi vládou České republiky a vládou Rumunska o změně Dohody mezi vládou České republiky a vládou Rumunska o podpoře a vzájemné ochraně investic, Praha, 22. 01. 2008, č. 60/2009 Sb.m.s.

• Dohoda mezi Ministerstvem zemědělství České republiky a Ministerstvem životního prostředí, vodního a lesního hospodářství Rumunska o spolupráci v oblasti lesního hospodářství, 9. 6. 2015, č. 37/2016 Sb.m.s.

3.4. Rozvojová spolupráce

Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU V Rumunsku jsou aktivní Evropská investiční banka (EIB) a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD). EBRD v minulých letech podpořila několik významných investic, které směřovaly hlavně do městské infrastruktury a do restrukturalizace státních podniků. V Rumunsku se EBRD zaměřuje hlavně na podporu stability a rozšiřování produktů ve finančním sektoru, na posílení infrastruktury prostřednictvím vyšší efektivnosti a většího zapojení soukromého sektoru, na projekty v oblasti vodovodů a kanalizací, odpadového hospodářství, v oblasti dálkového vytápění apod. Další projekty se týkají oblastí, které napomáhají zlepšit provozní efektivitu, úroveň služeb a snižování závislosti na veřejných subvencích a státním financování.

Významnou projektovou oblastí je rovněž rekonstrukce energetického sektoru a zvýšení energetické účinnosti a udržitelnosti. Pro podnikatele z České republiky zde existují možnosti spolupráce např. formou subdodávek.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Perspektivní obory

▶ Dopravní infrastruktura

Schválený Národní plán oživení a odolnosti počítá na transport s celkovou sumou cca 7 mld. €. Pro Rumunsko je klíčové že 27% prostředků z fondů NPO směřuje na infrastrukturu. Pro české firmy v tomto sektoru mohou být perspektivní: smart technologie pro řízení dopravy, výroba a dodávka dopravní techniky i souvisejících technologií pro postupnou výstavbu železničních resp. dálničních koridorů, stavební mechanizace, stroje a technologie, železobetonové a mostní konstrukce.

▶ Zemědělství a potravinářství

Národní plán oživení a odolnosti počítá v rámci zalesnění, boji proti nezákonnému odlesňování a biologické diversitě s investicemi ve výši 1,2 mld. €. Pro české firmy může být perspektivní například: zdravá výživa, technologie pro zpracovatelský průmysl, např. dodávky pekárenských strojů, nápojářských linek atd., výroba a dodávka zemědělských strojů a další technické vybavení farem a zemědělských provozů, výroba a dodávka zavlažovacích technologií, vybavení vepřínů, drůbežáren, atd. Za perspektivní považujeme příležitosti v oblasti chytrého zemědělství – tj. systémy na zefektivnění vodního hospodářství a hnojení.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Rumunsko poskytuje na obranu 2,5 % HDP. Probíhají významné akvizice, další se chystají. Patří sem i nákupy moderního hasičského vybavení, pátracích a záchranných vrtulníků, speciálních vozidel či sanitek. Pro české firmy mohou být zajímavou příležitostí účast na přezbrojování, dodávky vybavení letišť, speciálního materiálu nebo zdravotních potřeb.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Národní plán oživení a odolnosti počítá pro rozvoj a modernizaci zdravotní infrastruktury s částkou asi 2,5 mld. €. Pro české firmy existují předpoklady pro výrobu a export: lékařských přístrojů a zařízení, zdravotnického materiálu, pomůcek a vybavení zdravotnických pracovišť, včetně specifických dodávek například ochranných prostředků v rámci situace vyvolané pandemii COVID-19 a řešení následků. Na trhu jsou všeobecně žádána moderní parafarmaceutika, volně prodejné doplňky stravy a spotřební materiál.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Schválený Národní plán oživení a odolnosti počítá v rámci položky výzkum a inovace s cca 1,9 mld. €. Pro české firmy mohou být perspektivní například: možnosti dodávek technologií, resp. specializovaného SW pro řízení průmyslových provozů a call center, dodávky SW řešení pro ochranu firemních dat. Trendem jsou také smart technologie. Zajímavým tématem je digitalizace bankovnictví a služeb

▶ Stavebnictví

Finanční prostředky na stavebnictví jsou v Národním plánu oživení dislokovány průřezově ve výši asi 15 mld. €. Pro české firmy mohou být zajímavou příležitostí například: výroba a dodávka stavebních materiálů a technologií, strojů a zařízení. Poptávány jsou stavební suroviny a materiály a konstrukční technologie staveb, průmyslové a technické vybavení stavenišť, dodávky stavebních prací nebo stavební supervize podle požadavku investora.

▶ Výzkum, vývoj, investice a vzdělávání

Výdaje na výzkum, vývoj a inovace dosahují v Rumunsku 0,48 HDP (5,6 miliard RON/1,2 miliard €). Výdaje soukromého sektoru jsou 0,29% HDP a veřejného 0,19%. Cílem vlády je zvýšit veřejné i soukromé výdaje na 0,8 % HDP do roku 2027. Pro české firmy v tomto sektoru mohou být perspektivní například: vodíková technologie, kde kromě uplatnění v energetice, jako jsou malé vodní elektrárny, resp. špičková úložiště, se nabízí prostor i v rámci školství, dále české firmy naleznou uplatnění např. ve smart technologiích.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Cizinec přijíždějící do země si musí především uvědomit, že Rumunsko je největší zemí regionu a hrdě se hlásí ke svým románským a dáckým kořenům. Rumunská společnost se také hlásí k tradičním rodinným a dalším hodnotám, jako například pravoslaví, Existuje značná rozdílnost mezi jednotlivými skupinami ve společnosti, jakož i regiony, je zde i velká tendence ke kastování. Silnou roli má stále stát a státní aparát, policie. V Rumunsku velmi citlivě reagují na zmínky o komunistické minulosti.

4.2. Oslovení

Jak oslovit obchodní partnery?

Při sjednávání schůzky se vyplatí, a to jak ve styku se státními úřady, tak se soukromými firmami, písemná žádost o návštěvu a potvrzení (rovněž písemné). Písemné pozvání je dobré doplnit osobním telefonickým potvrzením. Osvědčuje se také připomenutí a potvrzení setkání emailem. Obchodní partnery doporučujeme častěji urgovat.

Konkrétní forma oslovení se nijak zvlášť neliší od českých reálií. V Rumunsku je (především v městských aglomeracích, a v lokalitách, kde již působí zahraniční kapitál) rozšířena angličtina, event. nějaký románský jazyk. V některých částech Rumunska i němčina. Doporučujeme ověřit, v jakém jazyce je možné komunikovat.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní jednání

Obchodní jednání jako takové v zásadě nevykazuje výraznými odlišnostmi od tuzemských schémat. Vlastní časový průběh schůzek bývá poměrně racionální a bez časových ztrát, platí to i pro webináře. Problém může být spíše s časem začátku schůzky (opět platí i pro webináře) jako takové. Může se stát, že dojde k mírnému posunutí setkání. Obvyklé časy zahájení schůzek bývají okolo deváté hodiny ranní. Nějaké významné regionální rozdíly nejsou, nicméně je dobré si ověřit, zda jednání neproběhne například s představitelem maďarské či jiné menšiny. V Rumunsku je zvykem organizovat program setkání, seminářů, konferencí na poslední chvíli. Není se tím třeba nervovat, vše se nakonec stihne.

Jako nepříliš vhodnou dobu jednání, z hlediska rozvržení v roce, lze označit dobu vánočních a velikonočních svátků a letních dovolených. Ke konci jednání je oblíbené občerstvení, nelze vyloučit ochutnávky tradičních alkoholických nápojů.

Význam času

V denním životě je čtvrthodinové zpoždění naprosto normální, přičemž na vládní, státní a obchodní úrovni bývá čas dodržován. Je celkem běžné, že schůzky počítají s 15-30 minutovým zpožděním začátku. V Rumunsku je běžné, že se akce a schůzky potvrzují, plánují nebo se provádí úpravy programu na poslední chvíli (i v den konání akce).

Pracovní návyky

Běžná pracovní kultura se nijak zvlášť neliší od českých zvyklostí., i když jižanský charakter se samozřejmě projevuje jak v běžném, tak v obchodním životu. Hlavní problém Rumunska spočívá v podnikové kultuře, transparentnosti podnikatelského prostředí a korupci. Pokud se jedná o čistě rumunskou velkou či větší firmu (ne tedy nadnárodní), může být český pozorovatel překvapen vysokým počtem řídících pracovníků v těchto společnostech, a to hierarchicky v mnoha úrovních. Specifickou situací současnosti je stále home office. Potřeba takto organizovat pracovní dobu vyplynula z hygienických opatření v rámci boje s pandemii COVID-19, nicméně teprve čas ukáže, jak moc se tato praxe stane normou či jen přechodným resp. selektivním jevem.

Interpersonální vzdálenosti, oblékání a vzhled

Při jednání nejsou ohledně fyzického kontaktu či odstupu nějaké významnější rozdíly oproti středoevropským normám. Setkání začíná podáním ruky, přátelé se líbají na tvář. Podání ruky se řídí standardními pravidly etikety. Vzdálenosti mezi jednajícími stranami jsou rovněž obvyklé a zasedací pořádky se řídí taktéž podle zaběhlých norem. Počet lidí resp. složení (genderové, věkové) delegace záleží na konkrétním jednání. Vizitky jsou standardem. Drobné dárky jsou možné.

Rumuni jsou velmi zdvořilí, muži často líbají ženám ruku. Oblečení mužů při jednáních představuje téměř výhradně moderní oblek (převážně tmavších a tlumených barev) s košilí a kravatou. Ženy se oblékají podle módy a je možno spatřit kostýmy, šaty, komplety a i minisukni. Oblíbená je černá, často je k vidění červená a další živé barvy. Rumuni o vzhled a životosprávu velmi dbají. Jednání v domácím prostředí nejsou obvyklá.

Verbální a neverbální komunikace

Je běžné, že konverzace, zejména na ulici, je hlasitá, plná gest a emocí, včetně specifické modulace hlasu. Oslovování křestními jmény spojené s vykáním není neobvyklé a je výrazem bližšího vztahu a respektu. Pro společenskou konverzaci se hodí zejména témata jako Rumunsko a vztahy s Českou republikou všeobecně, krásy rumunské přírody a v mnoha případech může konverzace sklouznout i do politické či sportovní oblasti. Opatrně v oblasti náboženství.

V průběhu obchodního jednání lze zmínit porovnání Rumunska a České republiky s vazbou na nedávnou minulost (pozor však na komunistickou minulost!), vylíčení návštěvy České republiky resp. Rumunska, nebo citaci známých výrobků české provenience. Oceňuje se zmínit např. Plzeňské pivo, Staropramen (působí na místním trhu), Becherovka, automobily Škoda nebo broušené sklo a lustry. Mnoho Rumunů zná i další tradiční české obory jako spotřební, strojírenství, textil, dřevozpracující, energetiku či chemii a téměř všichni velmi oceňují Prahu jako architektonický skvost. Česká republika je relativně velmi oblíbená, má zde stále dobrý zvuk a české výrobky jsou v hierarchii kvality stavěny vysoko.

4.4. Komunikace

Tlumočník

Obecně platí, že angličtina (případně jiný světový jazyk) je rozšířená ve velkých aglomeracích. Specifická panuje situace ve službách, zejména pak v pohostinství a v ubytovacích službách. Číšníci, resp. recepční většinou hovoří anglicky nebo jiným světovým jazykem. Pokud je zástupce české firmy sám nebo ve spolupráci s někým schopen jednat v rumunštině, je vše zpravidla mnohem rychlejší, srdečnější a otevřenější. Rumuni ocení kvalitní přípravu, a pokud ne znalost rumunštiny, tak alespoň snahu o zvládnutí jejích základů.

Základní rumunské fráze: „buna ziua“ – dobrý den, „buna seara“ – dobrý večer, pozdravy, které lze používat i při rozloučení „la revedere“ – nashledanou, „mulţumesc“ (mulcumesk) nebo též „mersi“ (mersi) – děkuji, „va rog“ – prosím vás, „bine aţi venit“ (bine ac venit) – volně – buďte vítán (i). Zvládnutí těchto několika vět je bráno jako projev úcty a je velmi ceněn.

Komunikace s potenciálním zákazníkem se nějak zásadně nelišil od českých zvyklostí.

4.5. Doporučení

Víra, kriminalita, doporučení pro cestování

Rumunsko je zemí s velmi silnou tradicí pravoslavné víry (Rumunská pravoslavná církev) a příslušníků římsko a řecko-katolické církve, protestantských církví, je zde menšina židů a muslimů.

Cestování osobními vozidly vyžaduje v Rumunsku zvýšenou pozornost a to zejména ve večerních a nočních hodinách. Kvalita silnic se sice zlepšuje, ale jde spíše o hlavní tahy.

Kriminalita v Rumunsku nepřevyšuje míru kriminality v České republice. Co se týče nedovolené výroby a dovozu psychotropních látek a jedů, jsou rumunské zákony velmi přísné. V této souvislosti upozorňujeme zejména na mnohem tvrdší a odlišný výklad konzumace a přechovávání drog oproti zvyklostem v České republice.

Jídlo a stolování

Rumuni jsou velmi pohostinní. Typická rumunská jídla: Teplá jídla: „mici“ (miči = zhruba varianta čevabčiči), „sarmale“ (mleté maso ve vinném nebo zelném listu), „mamaliga“ (polenta neboli kukuřičná kaše), „gratar“ (grilované maso nebo klobásy) a občas bývají ryby. Ze studených pokrmů to jsou pak zelenina a saláty, nakrájené salámy a sýry, jednohubky a ovoce. Lze se setkat i s lokálními výrobky, včetně typických alkoholických nápojů.

4.6. Státní svátky

Seznam svátků a volných dnů (tučné platí pro rok 2023, jde o pohyblivé volné dny, jinak všeobecné volno)

1. a 2. ledna – Nový rok

24. ledna – Den sjednocení rumunských zemí

1 4. dubna – Velký pátek 16. a 17. dubna – Pravoslavné Velikonoce

1. května – Den práce

1. června – Den dětí

4. a 5. června – Svatodušní svátky

15. srpna — Nanebevzetí Panny Marie

30. listopadu — Svatý Ondřej, patron Rumunska

1. prosince — Velké sjednocení Rumunska 25. a 26. prosince — Vánoce Velmi silně se slaví všechny náboženské svátky, zejména pak Vánoce a Velikonoce se všemi pravoslavnými odlišnostmi (např. Vánoce jsou od 25.12, Velikonoce většinou v odlišném týdnu apod.).

Od roku 2023 je v platnosti zákon, který ustanovuje nové státní svátky v termínu 6. a 7. ledna, tj. Epifanie a Synaxis.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Základní info pro vstup na trh, rating, distribuční a prodejní kanály, faktory ovlivňující prodej, důležité právní normy a předpisy, dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, celní a devizové předpisy, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu.

Specifika rumunského prostředí se odráží i ve způsobech pronikání na trh. Podobně jako v jiných zemích není žádný universální recept, ale lze zobecnit určité doporučené a prověřené postupy. Od 1. 1. 2007 je Rumunsko členem Evropské unie, takže se na dovozy i vývozy, resp. na intrakomunitární obchod vztahují pravidla vnitřního trhu Evropské unie. Rumunské celní normy jsou do souladu s unijním acquis.

Celní Informace lze najít na webových stranách celní správy www.customs.ro, oslovit přímo v angličtině.

Kontakt: „Autoritatea Nationala a Vamilor“ (Generální ředitelství celnic), adresa: Str. Alexandru Ivasiuc nr. 34-40, bl. 5, sector 6, Bucureşti, C.P. 060305, email: relatiipublice@customs.ro, vama@customs.ro (útvar pro komunikaci s veřejností).

Co se týče celních předpisů při vývozu do třetích zemí, doporučujeme rovněž navštívit webovou stránku celní správy, kde je k dispozici v angličtině celní zákon včetně prováděcích předpisů.

Ze zákona jsou celníci povinni zodpovědět všechny dotazy, včetně dotazů zahraničních subjektů.

Certifikace – významný krok úspěšného vstupu na rumunský trh, pro vybrané výrobky a technologie je potřeba si zjistit nejdříve podmínky certifikace výrobku u příslušné certifikační autority, sladění legislativy Rumunska a Evropské unie totiž i nadále probíhá postupně. (Samozřejmě, že této situace umí obratně využít zahraniční i domácí konkurence.) Prostor pro korupci postupně ubývá, přesto může tento moment vstup na trh zbrzdit. Doporučujeme obrátit se na renomované právní kanceláře.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Zákony – obchodní společnosti jsou zřizovány dle zák. č. 31/90 o obchodních společnostech. Podle tohoto zákona fyzické a právnické osoby se mohou slučovat a vytvářet následující druhy obchodních společností:

· veřejnou obchodní společnost – S. N. C. Societate în nume colectiv

· komanditní společnost – S. C. S. Societate în comandită simplă

· akciovou společnost – S. A. Societate pe Acţiuni

· komanditní akciovou společnost – S.C.A. Societate în comandită pe acţiuni společnost s ručením omezeným – S. R. L. Societate cu răspundere

Podmínky pro založení firmy

Obchodní rejstřík, který tyto záležitosti řeší, je k dispozici na stránkách www.onrc.ro v rumunštině a částečně v angličtině. Podobně jako při vybírání typu společnosti doporučujeme v každém případě záležitosti ohledně zakládání firmy (a obecně všechny záležitosti právní povahy) svěřit advokátní kanceláři, jelikož pouze ta může dát závaznou a rychlou odpověď. Velvyslanectví České republiky v Bukurešti může doporučit několik prověřených kanceláří (i s českým prvkem).

· Základní stránka informací je na webu ONRC, www.onrc.ro

· e-mail: onrc@onrc.ro

Služby ONRC jsou však až na poskytnutí několika základních údajů o firmách zpoplatněné.

Vhodné je mít na rumunském trhu zástupce. Mnoho firem pracuje určitý čas s rumunským obchodním a distribučním zástupcem (podle typu zboží či služby je zástupce buď celostátní nebo více regionálních) a nebo samy platí svého českého či rumunského zástupce, který působí přímo na rumunském trhu, uzavírá smlouvy a kontroluje jejich plnění, vytváří síť, funguje jako koordinátor prodeje, servisu apod. Následně pak přecházejí často do formy pobočky s většinovým českým kapitálem.

Místní zástupci v každém případě představují velmi důležitý prvek. Po rumunských zástupcích lze standardně vyžadovat jak odborné, tak jazykové schopnosti (minimálně angličtina, zpravidla pak i další jazyky jako francouzština, italština či němčina), řidičský průkaz, počítačovou gramotnost a ochotu k příslušnému nasazení. Dobrá znalost místního prostředí a schopnost proniknout jeho složitostmi a zvláštnostmi je u zástupce samozřejmostí. Platové požadavky v poslední době stoupají a odměna opravdu dobře fungujícího dealera či prodejce může výrazně překročit 1.700 EUR (průměrná hrubá mzda v ekonomice je nižší, okolo 1100 EUR).

5.3. Marketing a komunikace

Zázemí pro propagační, marketingové a reklamní působení v Rumunsku je tvořeno poměrně hustou sítí společností, kde fungují obdobné pracovní metody jako v České republice. Možnost inzerce nabízí odborné články v ekonomických periodikách prostřednictvím novinářů, kteří dlouhodobě spolupracují s Velvyslanectvím, CzechTradem či Českým centrem.

Výběr z databází

Není v možnostech velvyslanectví kontrolovat, zda všechny adresy, e-mailová spojení a kontakty jsou stále funkční a správná, nicméně pokud uvedený kontakt momentálně nefunguje, pro ověření správnosti postačí využít některý z mezinárodních vyhledavačů (www.google.com, www.yahoo.com, www.seznam.cz apod.) nebo i rumunských (www.google.ro nebo www.cauta.ro).

Rumunské inzertní server y: www.adzone.ro

Zastoupení CzechTrade:

www.czechtrade.ro

Propagace českých firem na rumunském trhu

· je jednou z nezbytných podmínek pro prosazení se na rumunském trhu,

· rumunský partner považuje otázku participace české firmy na nákladech za marketing a propagaci svěřených výrobků v prvotní fázi za samozřejmost,

· česká firma si proto musí tyto očekávané výdaje zahrnout do svých ceníků,

· propagační materiály je možné připravit rumunsky, postačí však i angličtina,

· i nadále platí možnost prezentovat se kromě reklamy a médií také formou účasti (mimo jiné na centrálním výstavišti ROMEXPO v Bukurešti www.romexpo.ro nebo v regionech Rumunska) na veletrzích.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Podle vyjádření představitelů odboru ochrany značek v rámci “Oficiul de Stat pentru Inventii si Marci” (OSIM, odpovídá českému Úřady průmyslového vlastnictví, www.osim.ro) má počínaje 1. 1. 2007 zhruba 670.000 registrovaných evropských značek v Rumunsku zaručenou ochranu, nicméně můžou nastat situace, kdy dojde ke sporu. V takovém případě nezbývá než zvolit soudní cestu.

Tuto oblast řeší také:

A.N.P.C.P.P.S. Romania National Association for Consumer Protection and Promotion of Programmes and Strategies from Romania

InfoCons – Centrul Național de Consiliere și Informare în domeniul Protecției Consumatorului Bd. Mărășești Nr. 127-129, Sector 4, 040253  București, România Email: office@InfoCons.ro, office@anpcppsr.ro, secretariat.general@protectia-consumatorilor.ro Web: www.protectia-consumatorilor.ro

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky se vyhlašují a řídí v souladu s příslušnými evropskými směrnicemi. Zadávání veřejných zakázek se děje převážně vyhlašováním v tisku. Začíná se uplatňovat i způsob umístění na webových stránkách veřejných institucí (převážně ministerstev). Kromě toho fungují specializované agentury a subjekty jako Komoditní burza, Mediafax a jiné.

Rumunská státní administrativa neposkytuje zatím příliš pružné informace. Pokud je informace pro žadatele podstatná, vyplatí se být vytrvalý. Zástupci místních firem mají v tomto směru nezastupitelný význam, avšak i oni upozorňují na obtížný přístup k informacím.

Zřejmě největší databází veřejných zakázek dostupnou na internetu lze nalézt na stránce www.licitatiiseap.ro (má i anglickou mutaci).

Účastník (poskytovatel) musí zpravidla splnit minimálně tyto následující požadavky:

· přihlášení podniku zápisem do výběrového řízení,

· zakoupení technického deníku,

· prezentování nabídky v souladu s podmínkami uvedenými v technickém deníku,

· splnění kvalifikačních podmínek.

Weby s tendry (veřejnými zakázkami) na trhu:

· www.licitatia.ro

· www.licitare-publica.ro

Weby s tendry podle oboru:

· http://autoline-eu.ro/ – prodej/nakup/tendry veškerých typů vozidel

· http://licitatiiconstructii.ro – tendry/aukce stavebnictví

· Programe de înzestrare – Direcția generală pentru armamente (dpa.ro) – dokumenty Generálního ředitelství pro vyzbrojování

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Rumunský právní systém patří do rodiny kontinentálního práva a je nejvíce ovlivněn francouzským pojetím. Obchodní právo prošlo po roce 1990 prakticky kompletní legislativní změnou s výjimkou některých částí Obchodního zákoníku z roku 1887, které zůstávají stále ještě v platnosti.

K právnímu prostředí obecně je třeba poznamenat, že legislativa se poměrně často mění. Proto doporučujeme při uzavírání smluv s rumunskými partnery, bez ohledu na závažnost a povahu uzavíraných právních aktů, věnovat této otázce zvýšenou pečlivost a raději záležitosti konzultovat s právníky. Dobrou znalostí prostředí, tradic, místních podmínek a zvyklostí se může předejít nečekaným překvapením.

Velvyslanectví České republiky, CzechTrade a České centrum v Bukurešti mohou rovněž doporučit prověřené advokátní kanceláře. Dle zkušeností není procento problematických zakázek či neplatičů vyšší než kdekoliv jinde v Evropě. Co se týče délky soudního řízení, je srovnatelná se situací v České republice. K dispozici je i arbitráž. Možnost řešení obchodních sporů nabízí také Hospodářská komora Rumunska (www.ccir.ro).

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Vstup na území Rumunska – doklady

Občané ČR mohou do Rumunska přicestovat s platným cestovním pasem či platným občanským průkazem. Pro rodinné příslušníky občanů ČR, resp. EU platí stejné podmínky vstupu, pouze pokud je rodinný příslušník občanem třetí země, pro níž platí vízová povinnost, musí požádat na příslušném zastupitelském úřadě Rumunska o rumunské vstupní vízum. V případě, že je rodinný příslušník držitelem platného pobytového povolení pro jiný členský stát EU, vstupní vízum nepotřebuje.

Režim vstupu

Rumunsko se od 1. ledna 2007 stalo členskou zemí EU, z čehož vyplývají i důležité změny pro občany ČR, kteří se v Rumunsku zdržují krátkodobě i dlouhodobě.

Doklady potřebné pro jednotlivé účely pobytu:

Zaměstnání

vyplněná žádost, platný cestovní doklad, nebo občanský průkaz v originálu i kopii, pracovní smlouva v originálu a kopii, nebo prohlášení zaměstnavatele, print screen „z obecného seznamu zaměstnanců“ (část, kde najdete údaje o pracovní smlouvě s razítkem a podpisem zaměstnavatele), další informace https://inspectiamuncii.ro, doklad o zaplacení poplatku.

Samostatná výdělečná činnost

vyplněná žádost, platný cestovní doklad, nebo občanský průkaz v originálu i kopii, povolení k výkonu činnosti /živnostenský list/, doklad o zaplacení poplatku.

Studium

vyplněná žádost, platný cestovní doklad, nebo občanský průkaz v originálu i kopii, doklad o studiu v akreditované instituci, doklad o finančních prostředcích ve výši rumunského životního minima/výpis z bankovního účtu apod./, příp. čestné prohlášení, doklad o zdravotním pojištění /buď v rumunském zdravotním systému, nebo v jiném členském státu EU – karta evropského zdravotního pojištění/, doklad o zaplacení poplatku.

Aktuální podmínky

doporučujeme před odjezdem do zahraničí ověřit na zastupitelském úřadu Rumunska.

Velvyslanectví se nachází v městském centru, hlavním orientačním bodem je kruhový objezd Piata Universitatii u hotelu Intercontinental. Budova úřadu stojí vedle ruského pravoslavného kostela (Biserica Rusa). Z letiště jezdí MHD, bus č. 783, který jezdí přímo z letiště do centra Bukurešti (na náměstí Universitate).

MHD v Bukurešti: Autobusy, trolejbusy a tramvaje: www.stb.ro Metro: www.metrorex.ro Taxi služby jsou cenově dostupnější, než je tomu v České republice. Hotelové služby, booking.com

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Jak získat pracovní povolení a kdo ho zajišťuje, platy, minimální mzda (pokud je), sociální a zdravotní péče a její poskytování.

Za účelem získání bližších informací doporučujeme pro zaměstnávání občanů z České republiky v Rumunsku navštívit integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky EURES poradce při Úřadu práce České republiky (mpsv.cz).

Velvyslanectví České republiky v Bukurešti může pro konkrétní konzultace specifik doporučit renomované personální agentury a advokátní kanceláře.

Minimální hrubá mzda je od 1. ledna 2023 3000 RON (610 EUR), tzn. že čistá mzda dosahuje 379 EUR. Průměrná čistá mzda v Rumunsku v lednu 2023 vzrostla na 4254 RON, což je o 15% více ve srovnání s počátkem roku 2022, ale zároveň poklesla o 3,3% ve srovnání s prosincem 2022.

Mezinárodní smlouva o sociálním zabezpečení Smlouva mezi Českou republikou a Rumunskem o sociálním zabezpečení vstoupila v platnost dnem 1. března 2004. Smlouva je moderním smluvním dokumentem, který odpovídá všem standardním principům koordinace sociálního zabezpečení ve vztazích mezi státy.

Zdravotní pojištění Smlouva o sociálním zabezpečení zajišťuje zdravotní péči pojištěncům jednoho státu i v Rumunsku, avšak jen v nezbytném rozsahu, pokud zdravotní stav pojištěnce vyžaduje neodkladné poskytnutí zdravotní péče.

Důchodové pojištění Změny v souvislosti se vstupem nové Smlouvy o sociálním zabezpečení v platnost Podle dosud platné Úmluvy mezi Československou republikou a Rumunskou lidovou republikou o spolupráci v sociálních otázkách z roku 1957 důchody nepřiznávaly obě smluvní strany, ale pouze stát trvalého bydliště oprávněné osoby, a to i za dobu pojištění získanou ve druhém smluvním státě, a to bez jakékoli kompenzace. Česká strana přiznávala důchody osobám žijícím v ČR i za předchozí doby jejich zaměstnání v Rumunsku a podobně postupovala i rumunská strana v případě osob žijících v Rumunsku, které byly v minulosti pojištěny/zaměstnány v ČR/Československu.

5.9. Veletrhy a akce

Největší organizátor veletrhů v Rumunsku je ROMEXPO – www.romexpo.ro (i anglicky)

Organizaci veletrhů a akcí lze sledovat také přes Obchodní komoru Rumunska – https://ccir.ro/despre/contact/ (i anglicky)

Nejvýznamnější veletrhy

zemědělský a potravinářský veletrh Indagra www.indagra.ro

stavební veletrh ConstructExpo www.construct-ambientexpo.ro

železniční veletrh Ziele Feroviare www.summit.clubferoviar.ro

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví se nachází v městském centru, hlavním orientačním bodem je kruhový objezd Piata Universitatii u hotelu Intercontinental. Budova úřadu stojí vedle ruského pravoslavného kostela (Biserica Rusa). Z letiště jezdí MHD, bus č. 783, který jezdí přímo z letiště do centra Bukurešti (na náměstí Universitate).

Adresa: Strada Ion Ghica 11, 030045 Bucuresti, Sector 3.

Telefon: +40.21/303.92.30

E-mail: bucharest@embassy.mzv.cz Web: www.mzv.cz/bucharest

Otevírací hodiny: pondělí–pátek 8:30–17:00

Konzulární úsek: telefon: +40.21/303.92.32 (úřední hodiny Po, St, Čt 8:30–11:30)

E-mail: consulate_bucharest@mzv.cz

Ekonomický úsek: telefon: +40.21/303.92.43,

E-mail: commerce_bucharest@mzv.cz

Stálá služba: telefon: +40.744/365646 (pracovní dny 16:30–8:00, víkendy a svátky)

CzechTrade Rumunsko

Vedoucí zahraniční kanceláře: Mgr. Bc Kryštof Rygl

Adresa: Strada Ion Ghica 11, 030045 Bucuresti, Sector 3.

M: +40 741 528 928 

E-mail: krystof.rygl@czechtrade.cz

České Centrum Bukurešť

Vedoucí: Robin Ujfaluši

Adresa: Strada Ion Ghica 11, 030045 Bucuresti, Sector 3.

Telefon: +4021/303 92 30 

E-mail: ccbucuresti@czech.cz

Honorární generální konzulát České republiky v Temešváru

Vedoucí úřadu: Ştefan Moţec, honorární generální konzul

Adresa: Piaţa Plevnei, nr. 7, apt. 1, 300 195 Timişoara, Romania

Telefon: 0040 356 179 038 Fax: 0040 356 179 039

E-mail: Timisoara@honorary.mzv.cz / stefan.motec@avocatmotec.ro

Provozní hodiny úřadu: úterý a čtvrtek 14.00-16.00

Pohotovostní telefon pouze pro případy nouze českých občanů (mimo úřední hodiny): 0040 726 121 219.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Záchranka, policie, požárnici: +40 112

Infolinka: +40 1931

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Prezident republiky: https://www.presidency.ro/

Vláda: www.gov.ro

Ministerstvo zahraničních věcí – Ministerul Afacerilor Externe Adresa web: https://www.mae.ro

Ministerstvo vnitra – Ministerul Afacerilor Interne Adresa web: https://www.mai.gov.ro/

Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova – Ministerul Agriculturii Şi Dezvoltării Rurale Adresa web: https://www.madr.ro

Ministerstvo národní obrany – Ministerul Apărării Naţionale Adresa web: https://www.mapn.ro

Ministerstvo kultury – Ministerul Culturii Adresa web: https://www.cultura.ro/

Ministerstvo regionálního rozvoje, veřejných práci, a správy – Ministerul Dezvoltării, Lucrarilor Publice şi Administraţiei Adresa web: https://www.mdlpa.ro

Ministerstvo hospodářství – Ministerul Economiei Adresa web:https://www.economie.gov.ro

Ministerstvo Energetiky – Ministerul Energiei Adresa web: https://www.energie.gov.ro

Ministerstvo národního školství – Ministerul Educaţiei Adresa web: https://www.edu.ro/

Ministerstvo financí – Ministerul Finanţelor Adresa web: https://www.mfinante.gov.ro/

Ministerstvo pro investice a evropské projekty – Ministerul Investitiilor si Proiectelor Europene Adresa web: https://www.mfe.gov.ro

Ministerstvo spravedlnosti – Ministerul Justiţiei Adresa web: https://www.just.ro

Ministerstvo životného prostředí, vodního a lesního hospodářství – Ministerul Mediului, Apelor si Padurilor Adresa web: https://www.mmediu.ro/

Ministerstvo práce a sociální ochrany – Ministerul Muncii si Protecţiei Sociale Adresa web: https://www.mmuncii.ro

Ministerstvo zdravotnictví – Ministerul Sănătăţii Adresa web: https://www.ms.ro/

Ministerstvo sportu – Ministerul Sportului Adresa web: https://www.mts.ro/

Ministerstvo dopravy a  infrastruktury – Ministerul Transporturilor si Infrastructurii Adresa web: https://www.mt.gov.ro/

Ministerstvo výzkumu, inovace a digitalizace – Ministerul Cercetarii, Inovarii si Digitalizarii Adresa web: https://www.research.gov.ro

Ministerstvo podnikání a turistiky – Ministerul Antreprenoriatului si Turismului Adresa web: https://www.imm.gov.ro

Ministerstvo rodiny, mládeže a pro rovné příležitosti – Ministerul Familiei, Tineretului si Egalitatii de sanse Adresa web: https://www.mfamilie.gov.ro

Rumunská obchodní a průmyslová komora: www.ccir.ro

Privatizační agentura AAAS (AVAS) – www.aaas.gov.ro

Agentura pro platby a intervence v zemědělství – www.apia.org.ro/

Lesní správa – www.rosilva.ro

Kosmická agentura – www.rosa.ro

Agentura pro ochranu spotřebitele – www.anpc.ro

Národní institut meteorologie – www.meteoromania.ro/

Národní institut hydrologie a hospodaření s vodou – www.hidro.ro

Vězeňská správa – https://anp.gov.ro Evropský rumunský institut – www.ier.gov.ro

Národní institut výzkumu a rozvoje v informatice – www.ici.ro

Úřad pro hospodářskou soutěž – www.consiliulconcurentei.ro/ro/despre-noi.html

Patentový úřad – www.osim.ro

Komise pro jadernou bezpečnost (Nukleární dohled) – www.cncan.ro

Celní správa: www.customs.ro

Doing Business – katalog rumunských firem (i anglicky) -https://doingbusiness.ro

Katalog rumunských firem: www.totalfirme.ro

Národní obchodní rejstřík (i anglický) – https://www.onrc.ro

Finanční a burzovní: Stock Exchange (i anglicky) – www.bvb.ro

Centrální banka – Banca Nationala Romana (BNR) – www.bnr.ro

Daňová správa – Agentia Nationala de Administratie Fiscala (ANAF) – www.anaf.ro