Spojené arabské emiráty: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Abú Dhabí (Spojené arabské emiráty)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu

  • Spojené arabské emiráty (zkráceně SAE)
  • Al-Imarát al-Arabíja al-Muttahida
  • The United Arab Emirates (zkráceně U.A.E.)

Charakteristika politického zřízení

Federace 7 emirátů – Abu Dhabi, Dubai, Sharjah, Ras Al Khaima, Fujairah, Ajman, Umm Al Quwain.

V čele státu je prezident , kterým je od listopadu 2004 Jeho Výsost šejch Khalifa bin Zayed Al Nahyan , vládce emirátu Abu Dhabi, který nastoupil po smrti svého otce šejcha Zayeda. Poslední volba prezidenta proběhla v prosinci 2009, volební období je pětileté. Prezident je zároveň předsedou Nejvyšší rady , která je složena z vládců jednotlivých 7 emirátů:

  • Jeho Výsost šejch Khalifa bin Zayed Al Nahyan, vládce emirátu Abu Dhabi
  • Jeho Výsost šejch Mohammad bin Rashid Al Maktoum, vládce emirátu Dubaj, který je rovněž viceprezidentem a premiérem SAE
  • Jeho Výsost Dr. šejch Sultan bin Mohammed Al Qasimi, vládce emirátu Sharjah
  • Jeho Výsost šejch Saud Bin Saqr Al Qasimi, vládce emirátu Ras Al Khaimah
  • Jeho Výsost šejch Rashid bin Ahmed Al Mu´alla, vládce emirátu Umm Al Quiwain
  • Jeho Výsost šejch Humaid bin Rashid Al Nuaimi, vládce emirátu Ajman
  • Jeho Výsost šejch Hamad bin Mohammed Al Sharqi, vládce emirátu Fujairah

Ústavou je dáno, že prezidentem je vždy zvolen vládce emirátu Abu Dhabi . Podmínkou přijetí důležitých rozhodnutí v Nejvyšší radě je souhlas nejméně 5 členů rady a vždy souhlasné vyjádření vládců emirátů Abu Dhabi a Dubaj. Ústava tak v podstatě zakotvuje právo veta těchto dvou politicky a ekonomicky nejsilnějších emirátů v rozhodování o záležitostech státu.

Výkonným orgánem federace je vláda , jmenovaná prezidentem na základě doporučení ministerského předsedy. Poradním orgánem je Federální národní rada (Federal National Council – FNC), složená ze 40 zástupců všech 7 emirátů, její praktický význam je ale velmi omezený, i když v posledních volbách získala podstatně silnější voličský mandát. Nemá však žádné exekutivní ani legislativní pravomoci. FNC je z 50 % volená (20 křesel) a z 50% jmenovaná vládci jednotlivých emirátů, přičemž jednotlivé emiráty mají v radě kvóty dle velikosti. Poslední volby proběhly v roce 2019. Důležitou mimoústavní, dnes už značně archaickou součástí systému státní správy, jsou lidová shromáždění jednotlivých emirátů (madžlisy), které za účasti vládců emirátů projednávají otázky spadající do místní kompetence. V posledních několika letech zřizované výkonné rady (Executive Councils) jsou poradním orgánem vládců emirátů a dohlížejí na realizaci jejich rozhodnutí.

Složení vlády:

  1. Sheikh Mohammed bin Rashid Al Maktoum – viceprezident, předseda vlády SAE a vládce Dubaje, současně ministr obrany
  2. Sheikh Saif bin Zayed Al Nahyan místopředseda vlády a ministr vnitra
  3. Sheikh Mansour bin Zayed Al Nahyan – místopředseda vlády, ministr pro prezidentské záležitosti
  4. Sheikh Hamdan bin Rashid Al Maktoum – člen kabinetu, ministr financí
  5. Sheikh Abdullah bin Zayed Al Nahyan ministr zahraničních věcí a mezinárodní spolupráce
  6. Sheikh Nahyan bin Mubarak Al Nahyan ministr tolerance a koexistence
  7. Mohammed bin Abdullah Al Gergawi – člen kabinetu a ministr pro kabinetní záležitosti a budoucnost
  8. Ahmed Juma Al Zaabi – ministr pro záležitosti Nejvyšší federální rady
  9. Abdul Rahman bin Mohammad bin Nasser Al Owais –   ministr zdravotnictví a prevence a státní ministr  pro záležitosti Federální národní rady
  10. Dr. Anwar Mohammed Gargash – státní ministr zahraničních věcí
  11. Obaid Humaid Al Tayer – státní ministr pro finanční záležitosti
  12. Reem Ibrahim Al Hashimy – státní ministryně pro mezinárodní spolupráci
  13. Suhail bin Mohammed Faraj Al Mazroui – ministr energetiky a rozvoje infrastruktury
  14. Dr. Abdullah bin Mohammed Bel Haif  Al Nuaimi – ministr pro klimatické změny a životní prostředí
  15. Dr. Sultan Al Jaber – ministr průmyslu a pokročilé technologie
  16. Sultan bin Saeed Al Badi – ministr spravedlnosti
  17. Hussain bin Ibrahim Al Hammadi – ministr pro vzdělávání
  18. Mohammed bin Ahmed Al Bawardi – státní ministr obrany
  19. Noora bint Mohammed Al Kaabi – ministryně kultury a mládeže
  20. Jameela bint Salem Al Muhairi – státní ministryně pro veřejné vzdělávání
  21. Nasser bin Thani Al Hameli – ministr pro lidské zdroje a emiratizaci
  22. Hessa bint Eisa Bu Humaid – ministryně pro komunitní rozvoj
  23. Abdullah bin Touq Al Marri – ministr hospodářství
  24. Dr. Maitha bint Salem Al Shamsi – státní ministryně
  25. Ahmad bin Abdullah Humaid Bel Houl Al Falasi – státní ministr pro podnikání a malé a střední podniky
  26. Dr. Thani bin Ahmed Al Zeyoudi – státní ministr pro zahraniční obchod
  27. Uhoud bint Khalfan Al Roumi – státní ministryně pro vládní rozvoj a budoucnost
  28. Shamma bint Sohail Faris Al Mazroui – státní ministryně pro záležitosti mládeže
  29. Zaki Nussaibah, státní ministr
  30. Mariam bint Mohammed Al Muhairi – státní ministryně pro potravinovou bezpečnost a zabezpečení vody
  31. Sarah bint Yousuf Al Amiri – státní ministryně pro pokročilou technologii
  32. Omar Sultan Al Olama – státní ministr pro digitální ekonomiku, umělou inteligenci a teleworkingové aplikace
  33. Ahmad Ali Mohammad Al Sayegh – státní ministr

 

Podrobnosti k jednotlivým ministrům a další informace jsou k dispozici na internetových stránkách http://uaecabinet.ae .

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • počet obyvatel je 9,77 mil. (stav ke konci roku 2019)
  • hustota osídlení je velmi nerovnoměrná, hlavní sídla jsou soustředěna na mořském pobřeží a rozsáhlá pouštní oblast je téměř neobydlená
  • ve 4 největších městech: Abu Dhabi, Dubaj, Sharja a Al Ain žije 93% obyvatel
  • podíl ekonomicky činného obyvatelstva dosahuje vzhledem k téměř 90% podílu přistěhovalců až 61 %

Průměrný roční přírůstek činil v roce 2019 1,44 %. Růst populace se odvíjí od hospodářské prosperity, vzhledem k velké migraci cizinců do SAE za prací. Specifikem je vysoký podíl (cca 69,5 %) mužské populace daný jednostranným složením přistěhovalců za prací.

Národnostní složení:

  • cca 12 % tvoří původní obyvatelstvo
  • cca 15 % představují Arabové z Egypta, Jordánska, Súdánu, Libanonu, Sýrie atd.
  • cca 60 % jsou občané asijských zemí (Indie, Pákistán, Filipíny, Bangladéš, Srí Lanka)
  • cca 8 % jsou Íránci
  • cca 5 % tvoří občané ze zemí vyspělých (nejvíce – cca 145 tis. z Velké Británie)

Náboženské skupiny: Státním náboženstvím je islám , většina obyvatelstva se hlásí k sunnitskému směru, necelých 5 % se hlásí ke směru šíitskému. SAE jsou společně s Kuvajtem jedinými státy celé oblasti, kde je povoleno kromě islámu vyznávat i další náboženství (hinduismus, křesťanství) a Abu Dhabi je sídlem katolického biskupa pro celou oblast Arabského poloostrova. Náboženská tolerance však platí pouze pro vyznání, nikoliv pro aktivní šíření jiného než islámského náboženství

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2015

2016

 2017

2018

2019

nominální HDP v mld. USD

358

357

 378

414 

417 

HDP/obyvatele v USD

38 923

37 494

41 468

40 325 

40 897 

HDP/ob. v USD (v paritě kupní síly)

70 921

73 014

73 881

75 753 

77 011 

vývoj objemu HDP v %

5,1

3,1

0,5

1,7 

1,7 

míra inflace v %

4,1

1,6

2,0

3,1 

1,9 

míra nezaměstnanosti v %

 4,2

 4,2

 4,6

4,1 

4,0 

  Zdroj: Economic Intelligence Unit 

 

Podíl odvětví na HDP : 25,9 % těžba ropy a plynu, 11,2 % velkoobchod a maloobchod, 9,2 % finance a bankovnictví, 8,9 % výroba a 8,3% stavebnictví

Podíl jednotlivých emirátů na tvorbě HDP : Abu Dhabi 55 %, Dubai 35 %, Sharjah 5 %, zbylé 4 emiráty celkem 5 %.  

Dle střednědobého výhledu Mezinárodního měnového fondu zaznamená ekonomika Spojených arabských emirátů v roce 2020 v souvislosti s pandemií COVID-19 pokles o 3,5%, v roce 2021 se však očekává opětovný růst o 3,3%.

Získání hostování světové výstavy EXPO 2020 v Dubaji oživilo výrazně realitní trh a potažmo stavebnictví. Státní developeři zahájili řadu megaprojektů s investicemi v řádu desítek mld. USD. Role Dubaje jako výrazného světového centra obchodu (brána do Afriky a Asie), letecké a námořní přepravy, finančního a turistického centra se tak dále posiluje. 

Na základě oficiální žádosti vlády Spojených arabských emirátů o změnu termínu konání EXPO 2020 v Dubaji na období od 1. října 2021 do 31. března 2022 a následného doporučení výkonného výboru Mezinárodního úřadu pro výstavy v Paříži (Bureau International des Expositions – BIE)  rozhodla valná hromada BIE o vyhovění žádosti a posunutí termínu dle požadavku. O posunutí termínu bylo rozhodnuto zejména s ohledem na aktuální situaci celosvětového šíření onemocnění COVID -19. Původně plánovaný termín od 20. října 2020 do 10. dubna 2021 byl tedy zrušen.

SAE mají silnou diversifikační vizi a dělají vše proto, aby tuto vizi naplňovaly. Podíl průmyslu na tvorbě HDP se má z nynějších 17% zvýšit v příštích 10 letech až na 25%. Základem průmyslu má být výroba hlinku, skla a oceli. Součástí diversifikační hospodářské politiky SAE je výrazný rozvoj obnovitelných energetických zdrojů . Do roku 2020 má činit jejich podíl na energetickém mixu 5 %, v roce 2050 dokonce 40%. Politika podpory vědy, výzkumu a inovací je hlavní vládní strategickou tezí rozvoje ekonomiky. Jako nedílnou součást své střednědobé strategie boje proti současnému celosvětovému poklesu cen ropy v důsledku pandemie Covid-19, vydaly Spojené arabské emiráty mezinárodní tranši dluhopisů ve výši 7 mld. USD, která by měla zajistit dostatek finančních prostředků v rozpočtu, v době očekávaného snížení příjmů z prodeje ropy. 

V dlouhodobém horizontu bude stále patrnější zásadní změna, a tou je posílení centralizace SAE, což znamená posílení vlivu nejsilnějšího emirátu Abu Dhabi na rozhodovací procesy v rámci celé federace. Dubaj se již nebude rozvíjet nezávisle a nekoordinovaně, ale ve větším spojení se svým silnějším sousedem. To je pozitivní moment, který přinese ekonomické i politické posílení SAE oproti okolním zemím GCC. 

 

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2015

2016

2017

2018

2019 

příjmy v mld. AED

38,1

37,8

40,4

44,8

60,3

výdaje v mld. AED

39,0

36,5

39,1

43,1

59,2

saldo v mld. AED

-0,9

1,3

1,3

1,7

1,1 

Zdroj: FCSA, UAE 

Kromě rozpočtů jednotlivých emirátů mají SAE rovněž rozpočet federální, jehož přehled je uveden v tabulce. Federální rozpočet je koncipován vždy s nulovým deficitem. V posledních letech končí rozpočet mírnými přebytky, nicméně o konkrétních číslech nejsou k dispozici žádné statistiky. Hospodaření 3 nejvýznamnějších emirátů Abu Dhabi, Dubaje a Sharjah se na tvorbě HDP podílí z 95%, Největší výdajové položky federálního rozpočtu představují školství (59 %) a sociální služby a zdravotnictví (37 %). K problematice státního rozpočtu je nezbytné  uvést, že část příjmu Abu Dhabi z prodeje ropy není vykazována jako příjem rozpočtu, ale je přímo převáděna do rezervních fondů, z nichž největší ADIA (Abu Dhabi Investment Authority) vlastní aktiva v odhadované hodnotě cca 900 mld. USD, většinou umístěná v zahraničí.

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2015

2016

2017 

2018 

 2019

bilance běžného účtu v mld. USD

17,6

13,2

27,4

37,8 

34,4 

bilance kapitálového účtu v mld. USD

 –

– 

bilance finančního účtu v mld. USD

-3,2

-19,3

 -17,0

-14,7 

-17,5 

devizové rezervy v mld. USD

94,0

85,4

 95,4

99,5 

105,5 

veřejný dluh jako % HDP

52,7

58,1

 59,6

55,7

58,6 

Zdroj: Economic Intelligence Unit 

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

V SAE provozuje činnost cca 20 místních a 29 zahraničních bank, dále dvě banky investiční (Arab Emirates Investment Bank Ltd., Wardley Middle East Ltd.), jedna banka specializovaná (Emirates Industrial Bank), dvě investiční instituce (Abu Dhabi Investment Authority a Abu Dhabi Investment Council), dvě instituce pro rozvoj (Abu Dhabi Fund for Arab Economic Development a U.A.E. Development Bank) a 40 zahraničních bank zde má své reprezentační kanceláře. Největší emirátskou bankou je First Abu Dhabi Bank (FAB), která vznikla dne 1.4.2017 fůzí National Bank of Abu Dhabi (NBAD) a First Gulf Bank (FGB). First Abu Dhabi Bank má základní kapitál 2,97 mld. USD a spravuje aktiva ve výši 182 mld. USD. Druhou největší bankou je dubajská Emirates NBD. Tyto dvě banky spolu s Abu Dhabi Commercial Bank a Mashreq Bank kontrolují více jak dvě třetiny trhu.

 

Organizací bankovní a finanční soustavy v SAE je pověřena Centrální banka SAE ( Central Bank of U.A.E. ), která na základě federálního zákona č. 10 z roku 1980 o zřízení Centrální banky, fungování peněžního systému a organizaci bankovních služeb, vydává směrnice a opatření k naplnění tohoto zákona. Centrální banka vydává licence k činnosti komerčním bankám, upravuje a kontroluje jejich aktivity. V roce 1996 zpřísnila podmínky pro založení poboček zahraničních bank v SAE mj. stanovením minimálního upsaného kapitálu a rezerv ve výši cca 500 mil. USD a prokazatelnými nejméně desetiletými (úspěšnými) aktivitami v oboru.

Finanční trhy SAE:

Finanční obchody s akciemi, dluhopisy a dalšími cennými papíry jsou v SAE regulovány teprve od roku 2000, kdy byla federálním vládním výnosem 4/2000 založena ESCA (Emirates Securities and Commodities Authority). Do té doby byly cenné papíry obchodovány na neregulovaném trhu, který pro investory nebyl transparentní, poptávka se nesetkávala s nabídkou a ceny proto často neodpovídaly realitě. Po založení ESCA v únoru 2000 jako první vznikla burza cenných papírů v Dubaji – Dubai Financial Market (DFM) výnosem Decree No. 14/2000 z 26. 3. 2000. Účastníky burzy bylo tehdy 10 brokerských firem a začaly se obchodovat akcie 7 dubajských společností (Emaar, Union Properties, Dubai National Insurance, Dubai Islamic Bank, Emirates Bank Intl., Emirates Insurance a Dubai Investments). Na podzim následoval emirát Abu Dhabi, kde byla 15. 11. 2000 výnosem (3) 2000 založena burza cenných papírů Abu Dhabi Securities Market (ADSM).

 

V současné době obě burzy fungují vedle sebe a řídí se stejnými pravidly. Stejně jako kdekoliv jinde ve světě poskytují prostor pro vytvoření tržní ceny a současně chrání zájmy investorů stanovením jasných pravidel a podmínek obchodování (např. zákaz „insider trading“, povinnost firem zveřejňovat auditované výsledky a jiné informace, které mohou zásadně ovlivnit cenu akcií atd.). Tituly obchodované v Dubaji nejsou listované v Abú Dhabí a naopak, ale burzy jsou spojeny on-line, takže broker může obchodovat z jednoho místa.

 

Možnosti investování do cenných papírů v rámci DFM a ADSM jsou pro osoby, které nemají emirátské občanství, velmi omezené. První překážkou je všeobecně platný obchodní zákoník, který limituje zahraniční podíl v emirátských společnostech na 49 %. Dalším limitem jsou zakládací smlouvy většiny veřejných společností, které tento podíl dále omezují – většinou na 0 %. Tzn. že zhruba polovinu obchodovaných titulů si nesmí expatriot koupit vůbec, další ¼ do max. 25 % a zbytek do 49 % kapitálu. Ve skutečnosti se podíly zahraničních investorů pohybují v řádech jednotek procent a lze předpokládat, že se většinou jedná o investory z okolních arabských zemí.

 

Novějším finančním trhem je Dubai International Financial Exchange (DIFX), který vznikl 26. 9. 2005 jako základní část nové finanční free zóny Dubai International Financial Center (DIFC). Ambiciózním cílem DIFC je vytvořit největší regionální finanční centrum mezi západní Evropou a jihovýchodní Asií, jehož součástí bude i burza velikosti NYSE, LSE nebo Deutche Bourse. Na této burze by se měla setkávat poptávka z celého světa s nabídkou cenných papírů zemí GCC, MENA, Jižní Afriky, Turecka, centrální Asie a indického subkontinentu. Akcie nemají mít omezení, tzn. že na rozdíl od DFM nebo ADSM mohou být souběžně prodávány na domácích burzách. Zaměření na mezinárodní klientelu dokazuje i burzovní den od 11:45 do 17:00 hod denně mimo sobot a nedělí.

 

V srpnu 2007 byl vytvořen holding Borse Dubai , který spojil DFM a DIFX v jeden trh. Současně byl vyhlášen strategický záměr provádět akvizice burz po celém světě a nadále tak posilovat pozici Dubaje jako regionálního leadera a významného hráče světového kapitálového trhu. V únoru 2008 koupila Borse Dubai téměř všechny akcie švédské burzy OMX a obratem je prodala NASDAQu. Za to získala významný podíl v nově vzniklé společnosti NASDAQ OMX. Návazně nato NADAQ OMX odkoupil 1/3 akcií DIFX (zbylé 2/3 zůstaly v majetku Borse Dubai). Detailní informace o jednotlivých burzách lze najít na internetových stránkách www.borsedubai.com , www.dfm.ae , www.adsm.ae www.difx.ae

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob, daň z přidané hodnoty a spotřební daně nejsou zavedeny . Výjimkou je pouze zdanění zisků zahraničních bank (20 %) a ropných společností (55 %). Z tohoto důvodu neexistuje ani tzv. DIČ (daňové identifikační číslo) společností (s výjimkou registrace k placení DPH, která byla zavedena od 1.1.2018).

 

V Dubaji je zavedena tzv. „Municipality tax“, která nahrazuje daň z pronájmu nemovitostí. Nájemci nemovitostí platí 5% (10% pokud jde o právnické osoby) z průměrné hodnoty ročního pronájmu nemovitosti. Municipality tax je uplatňována také pro hotely a ubytovací zařízení, kde se k ceně pokoje připočítává 10% service charge a 10% municipality tax. Dále se platí poplatek 7-20 AED (podle kategorie hotelu) za pokoj a noc. Od 1.7.2016 se platí při odletu z mezinárodního letiště v Dubaji daň ve výši 35 AED.

 

Z důvodu poklesu cen ropy a potažmo i snížení příjmů do státního rozpočtu zavedl „municipality tax“ od 1.6.2016 i emirát Abu Dhabi. Ta se platí ve výši 4% ze všech hotelových plateb. Struktura hotelových účtů je tedy cena +++, což znamená cena + 10% service charge, + 6% tourism tax a + 4% municipality tax. Dalších 15 AED se vybírá za jeden pronajatý pokoj za každou noc. Od 1.1.2017 zavedl i emirát Abu Dhabi daň z pronájmu nemovitostí ve výši 3% ročního nájmu, tzv. „municipality fee“, kterou platí nájemce ve svém měsičním účtu za vodu a elektřinu. Daň byla vyměřena zpětně od 02/2016.

 

V emirátu Sharjah se vybírá daň z pronájmu nemovitostí ve výši 2,5%, která je splatná při každoročním prodlužování nájemní smlouvy.  

 

Neexistence primárního daňového zatížení je do určité míry kompenzována kromě nepřímých daní uvedených výše i zatížením v podobě vysokých životních nákladů (nájmy, služby, různé poplatky, zdravotnictví, mýtné SALIK, parkování MAWAQIF, zvažovaný penzijní fond pro cizince žijící v Dubaji atd.)

 

Od 1. 1. 2018 byla zavedena daň z přidané hodnoty ve výši 5% . Od daně je osvobozeno cca 100 položek a služeb spadající pod sektor zdravotnictví a školství, dopravní služby, a prodej použitých residenčních nemovitostí.  Rregistrace k DPH je povinná pro firmy s obratem přesahujícím 375 tis. AED ročně, dobrovolná pro firmy s obratem mezi 187 až 375 tis. ročně. Za účelem výběru a správy DPH byl zřízen Federální daňový úřad (Federal Tax Authority). Státní ministr financí Al Tayer ve svém prohlášení dne 24.2.2016 zmínil, že zavedení dalších daní je předmětem studia, nicméně daň z příjmu korporací není zatím na pořadu dne. Jejímu případnému zavedení musí předcházet důkladná studie dopadu přímého zdanění na konkurenceschopnost.