Velká Británie - základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Název státu: Spojené království Velké Británie a Severního Irska

Spojené království (UK) zahrnuje Velkou Británii (Anglie, Skotsko, Wales), Severní Irsko a přilehlé ostrovy (Western Isles, Orkney Islands, Shetland Islands, Isles of Scilly, Isle of Wight, Isle of Anglesey).

Spojené království (UK) je konstituční monarchií s dvoukomorovým Parlamentem; Dolní komora (House of Commons), Horní komora (House of Lords). Výkonná moc patří vládě v čele s premiérem, kterým je zpravidla leader nejsilnější parlamentní strany. Hlavou státu je po úmrtí královny Alžběty II. v září 2022 král Karel III., jež je zároveň formální hlavou vlády a justice, hlavou anglikánské církve a vrchním velitelem všech ozbrojených sil Spojeného království.

Spojené království tvoří čtyři země (anglicky constituent country ) – Anglie, Severní Irsko, Skotsko a Wales. S výjimkou Anglie, která je spravována přímo centrálními institucemi, se ostatní tři země těší různé míře autonomie, rozšířené ve 20. století v procesu tzv. devoluce. Britská koruna má dále suverenitu nad tzv. korunními dependencemi, jakými jsou Ostrov Man, Jersey a Guernsey. Tyto země patří britskému panovníkovi, nejsou však považovány za součást Spojeného království, ani nebyly součástí Evropské unie. Britský parlament má ovšem právo vydávat zákony pro dependence a britská vláda spravuje jejich zahraniční vztahy a obranu. Spojené království má dále 14 zámořských teritorií po celém světě, která se nepovažují za součást Spojeného království, ale ve většině případů mají jejich obyvatelé britské občanství a právo bydlet ve Spojeném království (platí od roku 2002).

Hlavními politickými stranami jsou v UK Konzervativní strana, strana Labour, Skotská národní strana a Liberální demokraté. V předčasných volbách 12. prosince 2019 Konzervativní strana získala 365 ze 650 křesel britského Parlamentu a vylepšila tak svoji pozici vzhledem k minulým volbám. Získaný silný mandát expremiérovi Borisi Johnsonovi v prvé řadě umožnil dokončit odchod země z EU.

Aktuální složení britské vlády (stav k 5. 5. 2023):

• Předseda vlády, první lord státní pokladny, ministr pro státní správu a ministr pro Unii: Rishi Sunak
• Vícepremiér, Kancléř vévodství Lancaster a ministr pro úřad vlády: Oliver Dowden
• Ministr financí: Jeremy Hunt
• Ministr pro zahraniční věci, záležitosti Commonwealthu a mezinárodního rozvoje: David Cameron
• Ministr obrany: Grant Shapps
• Ministr spravedlnosti a lord kancléř: Alex Chalk
• Ministr bez portfeje: Richard Holden
• Ministr vnitra: James Cleverly
• Ministr pro energetickou bezpečnost a uhlíkovou neutralitu: Claire Coutinho
• Lord předsedkyně rady, předsedkyně Dolní sněmovny: Penny Mordaunt
• Ministryně školství: Gillian Keegan
• Ministr práce a důchodů: Mel Stride
• Ministryně pro životní prostředí, potraviny a záležitosti venkova: Steve Barclay
• Ministr zdravotnictví a sociálních věcí: Victoria Atkins
• Ministr pro vyrovnání rozdílů mezi regiony, bydlení a komunity, ministr pro mezivládní vztahy: Michael Gove
• Ministryně pro obchod a předsedkyně obchodní rady, ministryně pro ženy a rovnost: Kemi Badenoch
• Ministryně pro vědu, inovace a technologie: Michelle Donelan
• Ministryně kultury, médií a sportu: Lucy Frazer
• Ministr pro Severní Irsko: Chris Heaton-Harris
• Ministr pro Skotsko: Alistair Jack
• Ministr pro Wales: David TC Davies
• Lord Privy Seal a vůdce Sněmovny lordů: Lord True
• Ministr dopravy: Mark Harper
• Hlavní tajemník státní pokladny: John Glen

1.2. Zahraniční politika země

Historicky bylo Spojené království nejmocnější světovou velmocí, zejména během takzvané „Pax Britannica“ – období naprosto bezkonkurenční nadvlády a bezprecedentního mezinárodního míru v polovině 18. století, z čehož ve svých zahraničně-politických vztazích čerpá doteď. Postupně se dominantní role Spojeného království v globálních záležitostech začala snižovat.

Spojené království nicméně zůstává mocností a stálým členem Rady bezpečnosti OSN, zakládajícím členem G7, G8, G20, NATO, OECD, WTO, Rady Evropy, OBSE a Společenství národů (Commonwealth of Nations). Spojené království bylo členským státem Evropské unie (a členem jejích předchůdců) od roku 1973 do 31. ledna 2020. Nové vztahy se od 1. 1. 2021 (po konci přechodného období) řídí Dohodou o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím (Trade and Cooperation Agreement, TCA).

Británie se po odchodu z EU snaží o posílení vlastního postavení ve světě, což prostupuje všemi politikami a národními strategiemi. V březnu 2021 byla publikována nová vojensko-politická strategie Global Britain in a Competitive Age: the Integrated Review ofSecurity, Defence, Development and Foreign Policy, která potvrzuje zaměření země na regiony mimo Evropu – zejména indo-pacifický region a Afriku. Británie po vystoupení z EU usiluje o uzavření obchodních dohod s dalšími globálními partnery, první z významných obchodních dohod byla podepsána dne 11. září 2020 s Japonskem, v prosinci byly uzavřeny dohody s Austrálií a Novým Zélandem. Británie se v roce 2023 připojí (čeká se na formální schválení členyú ke Komplexní a progresivní dohodě pro trans-pacifické partnerství (CPTPP), od které si slibuje usnadnění vstupu britských firem do asijsko-pacifického regionu a posílení dodavatelských řetězců. S eznam dojednaných obchodních dohod a probíhajících jednání Velké Británie .

Nejdůležitějším obchodním partnerem Spojeného království stále zůstává EU, Dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím je pro zemi zásadní. Diplomatické zahraniční vztahy Spojeného království řídí ministerstvo zahraničí, Commonwealthu a mezinárodního rozvoje (FCDO).

Vláda chce do roku 2030 udělat z Velké Británie „technologickou supervelmoc“. V březnu 2023 byla představena nová mezinárodní technologická strategie britských aktivity v zámoří. Strategie stanovuje plán na podporu investic do technologií, povzbuzení mezinárodní technologické spolupráce a posílení obrany UK v oblasti kybernetické bezpečnosti. Vláda usiluje o uzavření dohod o technické spolupráci s řadou mezinárodních regionů.

1.3. Obyvatelstvo

• Počet obyvatel: 67,03 mil. (prosinec 2022)
• Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 75,8 % (duben 2023)
• Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 0,47 % (nárůst v roce 2021 oproti roku 2020)

Populace Spojeného království rostla v polovině roku 2020 nejpomalejším tempem za téměř dvě desetiletí. Populace v červnu 2021 sestávala z 67,1 milionu lidí, oproti předchozímu roku se ale jednalo o nejslabší roční růst od roku 2001 (0,4%). Populace stárne, věková struktura se posouvá směrem k vyššímu věku. Do roku 2050 se předpokládá, že jeden ze čtyř lidí ve Velké Británii bude ve věku 65 let a více, což je nárůst z přibližně jednoho z pěti v roce 2019. Je to výsledek kombinace poklesu míry porodnosti a prodlužování délky života.

V roce 2021 byla hustota zalidnění ve Spojeném království 276 lidí na km2, přičemž Londýn má s 8,8 mil. obyvateli zdaleka nejvyšší hustotu zalidnění a to 5 596 lidí na km2. Ze zemí, je Anglie nejhustěji obydlená s 434 lidmi na km2. Skotsko je naopak nejřidčeji osídlenou zemí s pouhými 70 obyvateli na km2.

Demografické složení (červenec 2019):

• 0–14 let (17,59 % z celkového počtu)
• 15–24 let (11,71 %)
• 25–54 let (40,29 %)
• 55–64 let (12,22 %)
• 65 let a více (18,9 %)

Národnostní složení:

• Angličané (84,3 %)
• Skotové (8,2 %)
• Velšané (4,7 %)
• Irové (2,8 %)

Náboženské složení (červenec 2019):

• křesťané (59,5 %)
• ateisté (25,7 %)
• muslimové (4,4 %)
• hinduisté (1,3 %)
• jiná náboženství (2 %)
• nespecifikováno (7,2 %)

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Ekonomika se na konci roku 2022 jen těsně vyhnula sklouznutí do technické recese. Očekává se pokles ekonomické aktivity v první polovině roku 2023, přičemž celoroční produkce se sníží o 0,2 %. Vzhledem k prognóze poklesu v roce 2023 je nepravděpodobné, že se HDP vrátí na předpandemickou úroveň do poloviny roku 2024. Slabinou britské ekonomiky je přílišné spolehání se na soukromou spotřebu jako hnací sílu růstu (který bude silně ovlivněn klesajícími spotřebitelskými výdaji), negativní dopad má také brexit, který narušuje exportní konkurenceschopnost. Růst se bude pomalu odrážet, na 1,1 % v roce 2024, díky klesajícím cenám energií a uvolňování měnoé politiky se, přičemž růst se v letech 2025–27 stabilizuje na přibližně 1,6 %. Pomalý růst produktivity, vyšší náklady na obsluhu dluhu a stárnutí obyvatelstva způsobily, že daňové zatížení v poměru k HDP vzrostlo. Vyhlídky pro britskou ekonomiku jsou slabé, situaci nepomáhají výrazně vyšší životní náklady a vyšší úrokové sazby, rostoucí daně, zhoršující se veřejné služby, nízký sentiment spotřebitelů a střednědobé škody způsobené brexitem. Oficiální prognózy ukazují kumulativní 5% pokles reálných disponibilních příjmů domácností v letech 2022-23, což je největší dvouletý zásah do životní úrovně od 50. let. Nezaměstnanost zůstává v posledních letech na nízké úrovni a zmírňující se inflační tlaky podpoří postupné oživení ekonomické aktivity do roku 2024.

V roce 2022 byla britská ekonomika šestou největší na světě. Služby tvoří více než 40 % celkového exportu a 80 % HDP. Běžný účet se dlouhodobě pohybuje v deficitu. Přestože Spojené království opustilo jednotný trh EU a celní unii, Evropa zůstává centrem jeho obchodu a investic. Strukturální slabinou britské ekonomiky zůstává nízká produktivita práce (o 26 % nižší než v Německu a 16 % nižší než průměr G7); velký vliv na britskou ekonomiku má i nadále vývoj kurzu libry, který zůstává od referenda v roce 2016 volatilní. Nízké investice a produktivita brzdily růst Spojeného království po celá desetiletí. Vláda poskytuje značné daňové pobídky ke stimulaci soukromých investic a slíbila zvýšit úroveň veřejných investic. Nejvýznamnějším elementem sektoru služeb jsou sociální a zdravotní služby, profesionální služby, ICT, ubytování, turismus a doprava a administrativní služby. Výrobní sektor přispívá k celkovému HDP přibližně 17 % a tvoří 45 % exportu. Nejsilnějšími odvětvími jsou výroba potravin, automotive, chemická výroba, strojírenství, stavebnictví, zařízení pro dopravu a kovovýroba. Zemědělství se na ekonomice podílí pouhými 0,58 %. Největší položku v obchodní výměně tvoří dlouhodobě výrobky automobilového průmyslu, především motorová vozidla a dílčí součástky, a dále chemikálie. UK importuje léky či plasty.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Fiskální rok je v UK od 1. 4. do 31. 3.

Bilance rozpočtu veřejného sektoru vykazuje nepřetržitý deficit od finančního roku 2002/03. V březnu 2023 tvořil státní dluh 2 530,4 mld. GBP (99,6 % HDP), nejvíce od počátku 60. let. Navzdory fiskálním reformám se rozpočtový deficit pravděpodobně v roce 2023 prohloubí z 5,1 % na 5,4 % v důsledku vládního zastropování cen energií pro domácnosti, vyšších výpůjčních nákladů souvisejících s růstem úrokových sazeb a recese v tomto roce. Deficit se v letech 2024–27 se podle prognóz sníží, přičemž celkový dluh v roce 2023 vyvrcholí na 106,3 % HDP, v důsledku snížení výdajů souvisejících s energetickou krizí a vládním fiskálním opatřením. Se zotavující se ekonomikou příjmy porostou a fiskální deficit dosáhne do roku 2027 2,6 % HDP a dluh klesne na 102,4 % HDP.

UK je jednou z osmi evropských zemí s poměrem veřejného dluhu k HDP nad 100 % (106.3% HDP v roce 2023). Výpůjční náklady zůstanou vysoké při hospodářském poklesu a rostoucích úrokových sazbách, ale země těží ze schopnosti půjčovat si v librách a dlouhé průměrné splatnosti dluhu. UK je dlouhodobě kapitálově soběstačná země a vůči zahraničním subjektům disponuje krátkodobými půjčkami překlenovacího rázu. Patří ke světovým věřitelům a je člen Pařížského klubu věřitelů. Nemalé pohledávky má UK zejména vůči rozvojovým zemím. Britská vláda kryje své finanční potřeby prostřednictvím kvantitativního uvolňování – především jde o prodej dluhopisů s dlouhodobou splatností (gilts). Druhým, nástrojem k řešení vládního dluhu jsou dluhopisy s krátkodobou splatností (treasury bills) většinou na jeden až tři měsíce. Vláda obsluhuje státní dluh také prostřednictvím produktů National Savings & Investments (NSI). V UK jsou devizové rezervy a zahraniční aktiva držená či kontrolovaná centrální bankou Bank of England. Rezervy jsou tvořeny zlatem nebo určitou měnou. Mohou to být také zvláštní práva čerpání a obchodovatelné cenné papíry denominované v cizích měnách, jako státní pokladniční poukázky, státní dluhopisy, podnikové dluhopisy a akcie a půjčky v cizí měně. V dubnu 2023 UK držela devizové rezervy ve výši 120,9 mld. USD. UK zaznamenalo v roce 2022 deficit běžného účtu ve výši 5,60 % HDP.

2.3. Bankovní systém

Britské bankovnictví disponuje 3. největším objemem depozit na světě. Centrální banka Bank of England (BoE) je 2. nejstarší dosud činnou emisní bankou (založena v roce 1694). Regulátorem britského finančního systému je Financial Conduct Authority (FCA) , dohled nad britskými bankami pak provádí tzv. tripartita – FCA, Bank of England a ministerstvo financí (HM Treasury). Všechny vklady u britských bank jsou od 1. 1. 2011 zákonně pojištěny do výše 85 tis. GBP (ekvivalent 100 tis. EUR) na fyzickou/právnickou osobu.

Hlavní typy peněžních ústavů v UK:

• obchodní banky: univerzální banky poskytující širokou škálu finančních služeb jako běžné účty, vklady, úvěry (např. HSBC, Lloyds TSB, RBS, Barclays, Standard Chartered); stavební spořitelny (building societies): poskytují podobné finanční služby jako obchodní banky. Podle zákona musí tvořit 75 % jejich činnosti poskytování hypoték a úvěrů pro vybavení domácností. V zemi působí cca 60 stavebních spořitelen (např. Nationwide);
• zahraniční banky: v zemi působí 250 zahraničních bank ve formě pobočky či reprezentační kanceláře;investiční fondy: investiční společností získávající finanční zdroje prodejem vlastních akcií nebo půjčkami od jiných finančních subjektů. Akcie investičních trustů jsou obchodovány na burze (např. Fidelity International);
• podílové fondy: obdoba investičních trustů. Finanční zdroje získávají prodejem svých podílů (units).

Na základě měřítka tržní hodnoty je největší britskou bankou HSBC (Hongkong and Shanghai Banking Corporation). Velkou britskou bankovní pětku dále doplňují bankovní domy Lloyds Banking group), Barclay’s, NatWest a Standard Chartered.

Londýnská burza London Stock Exchange patří z hlediska tržní kapitalizace mezi pět největších burz světa a je největší burzou evropskou.

2.4. Daňový systém

Spojené království je zemí s relativně nízkou mírou zdanění ve srovnání s průměrem EU. Mezi největší výhody britského daňového systému patří množství daňových úlev a nízké odvody zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění. Daňový systém je stabilní a relativně přehledný. Daně a odvody na sociální pojištění (státní zdravotní pojištění není vyčleněné zvlášť, je součástí sociálního pojištění) vybírá HMRC, tj. HM Revenue and Customs (Daňová a celní správa Jeho veličenstva).

Spojené království má pro fyzické osoby progresivní systém zdanění. Jednotlivé sazby jsou dostupné na webu britské vlády. Daň se obvykle odečítá automaticky z mezd, penzí a úspor. Lidé a podniky s jinými příjmy mají povinnost oznámit v daňovém přiznání. Na osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a partnery ve firmě se vztahuje povinnost podat daňové přiznání za uplynulý finanční rok (1. 4.-31. 3.) nejpozději do 30. 9. (písemně), nebo do 31. 1. (elektronicky). Nedodržení termínu se trestá pokutou ve výši 100 GBP. Firmy registrované v UK a občané s trvalým pobytem v UK (tax domiciled residents) podávají daňové prohlášení HMRC, kde zdaňují celosvětové zisky a příjmy. Firmy registrované mimo území UK a občané s trvalým pobytem mimo území UK (non-domiciled residents) platí pouze daň ze zisku a příjmu vzniklého na území UK. Zahraniční příjem britských daňových rezidentů je plně zdanitelný v místě vzniku a daň zaplacená v zahraničí se odečítá od daňového základu v UK. Toto umožňují smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které UK uzavřela s téměř 100 zeměmi. Základní sazba daně z příjmu právnických osob je 19 % pro malé firmy se ziskem do 50 tis. GBP. Od dubna 2023 sazba zvýšila na 25 % pro firmy se ziskem nad 250 tis. GBP, střední firmy se ziskem v rozmezí 50–250 tis. GBP mohou uplatnit daňové úlevy. Základní sazba DPH je 20 %. Některé zboží a služby, např. dětské autosedačky a domácí energie podléhají snížené sazbě 5 %. Nulová sazba se vztahuje např. na většinu potravin a dětského oblečení. Některé položky jsou zcela osvobozeny od DPH, například poštovní známky, finanční a majetkové transakce.

Úřad pro rozpočtovou odpovědnost OBR predikuje výběr asi 922 mld. GBP za daňový rok 2022/23 a asi 950 mld. GBP v roce 2023/24.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

V roce 2022 bylo UK 8. největším exportním partnerem ČR s podílem 3,62 % na celkových exportech a 16. největším importním partnerem, přičemž dovoz z UK dosáhl 85,3 mld. CZK. Celkový obrat obchodu mezi UK a ČR dosáhl v roce 2022 hodnoty 286,63 mld. CZK, nárůst o 10,22 % oproti roku 2021. Stejně jako v předchozích letech vykazovala v roce 2022 obchodní relace s UK deficit (- 116,06 mld. CZK), který byl však od roku 2018 jedním z nejnižších.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

UK patří již dlouhodobě mezi hlavní obchodní partnery EU, vzájemný obchod byl v posledních letech ovlivněn řadou událostí, včetně brexitu a pandemie covid19. V roce 2022 bylo UK 2. největším obchodním partnerem EU, přičemž hodnota exportu do EU dosahovala 217,9 mld. EUR (13 %). Importy z EU dosahovaly ještě vyšší hodnoty 329 mld. EUR (6,9%), obchodní relace opět zaznamenala deficit.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Do roku 2020 byl dovoz ze zemí mimo EU menší než dovoz z EU, což se však s rokem 2021 změnilo především kvůli dovozu paliv, trend pokračoval také v roce 2022. Nicméně v tomto roce vzrostl také britský export do zemí mimo EU, jehož hodnota přesahovala 535 mld. EUR, což bylo způsobeno mj. vývozem drahých kovů. Stejně jako v předchozích letech dosáhlo UK v roce 2022 přebytku, ve výši 5,8 mld. EUR, značně méně než hodnota přebytků v letech 2018, 2019 či 2020, kvůli mj. rostoucím cenám energií.

3.2. Přímé zahraniční investice

Ekonomika UK je jednou z nejliberálnějších v Evropě a její podnikatelské prostředí je pro PZI extrémně příznivé, má nejnižší sazbu daně z příjmu právnických osob v G7. V roce 2022 si UK udrželo pozici 5. nejoblíbenější destinace pro PZI. Objem PZI se v roce 2021 ve srovnání s rokem 2020 zvýšily. PZI do UK vzrostly o 83,1 mld. na 2 002,4 mld. GBP), zatímco PZI britských firem vzrostly o 16,0 mld. na 1 769,3 mld. GBP. Hlavními investičními partnery UK jsou USA, Nizozemsko, britské ostrovy (Channel Islands a Isle of Man), Lucembursko a Francie. V roce 2021 směřovala většina toků FDI do vědeckých a technických služeb, informací a komunikace, finančních služeb, petrochemie a dopravy a skladování.

Velká Británie byla v roce 2021 s 8,9 % nejatraktivnější zemí pro české zahraniční investice. Pro ČR je UK 10. největším zdrojem přímých zahraničních investic. Dobré obchodní vztahy mezi zeměmi podporuje fakt, že od roku 1990 britské firmy v tuzemsku investovaly více než 70 miliard CZK. V ČR působí více než 300 britských firem, včetně velkých mezinárodních společností, jako jsou BAE Systems, Marks & Spencer a Allen & Overy, které si Česko zvolily jako lokalitu pro své středoevropské sídlo. Britské firmy v ČR zaměstnávají přibližně 65 tis. lidí. Sektory, ve kterých jsou britští investoři nejvíce aktivní, zahrnují oblast sdílených služeb, IT a vývoje softwaru, automobilový průmysl, strojírenství, high-tech strojírenství a čisté technologie. Hlavní britští investoři v ČR: Barclays, Dixons Carphone Group, Edwards, Ricardo, Smiths Group, Tesco, Vodafone.

Seznam příležitostí pro české investory na webu britské vlády .

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Spojené království vystoupilo 31. ledna 2020 z Evropské unie. Do konce roku 2020 se vzájemné vztahy řídily v rámci přechodného období pravidly EU, od 1. 1. 2021 se řídí Dohodou o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím (TCA) . TCA je především obchodní dohodou, pro evropské zboží, které splní pravidla původu, zajišťuje nulová cla a nulové kvóty, dále zajišťuje zvýhodněná pravidla pro nákladní dopravu a letecké cargo, spolupráci v oblasti energetiky a vybraných dalších oblastí. Oblast služeb je však řešena minimálně, stejně tak smlouva nezajišťuje volný pohyb osob, automatické uznávání kvalifikací či certifikací.

Severní Irsko zůstalo i po brexitu součástí celní unie EU, nadále na území platí evropská pravidla vnitřního trhu. Protokol o Irsku a Severním Irsku se začal uplatňovat 1. ledna 2021. Dne 27. února 2023 byla uzavřena nová dohoda, tzv. Windsdorský rámec, mezi Velkou Británií a Evropskou unií upravující stávající Severoirský protokol. Více informací na stránkách Evropské komise .

Smlouvy s ČR

Ekonomické vztahy mezi ČR a UK se realizují zejména na základě Dohody o obchodu a spolupráci mezi EU a UK, dále pak na základě smlouvy o zamezení dvojímu zdanění u daně z příjmu a z kapitálových zisků (v platnosti od 20. 12.1991). Podniky naleznou podrobnější informace k brexitu na těchto stránkách Evropské komise , podrobnější návody pro podniky vyvážející do UK jsou pak n a stránce Generálního ředitelství Komise pro daně a cla . Informace pro firmy v českém jazyce jsou umístěny také na stránce businessinfo.cz . Průvodce pro podnikatele k dopadům brexitu pak na stránce Ministerstva průmyslu a obchodu ČR .

Souhrnné informace k problematice brexitu jsou pak uvedeny v českém jazyce na stránkách Evropské komise , a  na stránkách brexitinfo .

Občané ČR, kteří žijí ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska naleznou praktické informace ve vztahu k brexitu na stránce velvyslanectví ČR v Londýně a  na webu britské vlády .

3.4. Rozvojová spolupráce

Oblast poskytování rozvojových fondů má na starosti Ministerstvo zahraničních věcí, Commonwealthu a rozvoje (Foreign, Commonwealth and DevelopmentOffice, FCDO) . UK je poskytovatelem rozvojové pomoci, na kterou bylo vyčleněno 0,7 % HDP, vzhledem k probíhající energetické krizi a válce na Ukrajině však byly příspěvky sníženy na 0,5 % HDP pro následující období.

Vláda Spojeného království se zabývá hlavními globálními výzvami, včetně chudoby a nemocí, masové migrace, nejistoty a konfliktů, a má za cíl ukončit extrémní chudobu. Cílem britské mezinárodní pomoci je bezpečnější, zdravější a prosperující svět pro lidi v rozvojových zemích. Mezi největší příjemce pomoci patří Etiopie, Nigérie, Pákistán, Jemen a Keňa, mezi vládní priority pak patří oblast zdraví, bankovnictví a finančních služeb, Vláda a občanská společnost, průmysl a pomoc při katastrofách.

FCDO dále poskytuje v rámci Research4Development (R4D) aktuální informace o výzkumech financovanými FCDO včetně podrobností o více než 35 000 minulých a současných projektech, naleznete na webových stránkách FCDO . Postup jak se stát dodavatelem FCDO na webové stránce ministerstva .

UK Export Finance je britskou exportní úvěrovou agenturou, která kromě pojišťování britských exportů zajišťuje financování vybraných rozvojových projektů pomocí úvěrů. Podmínka britské účasti na projektu je 20 %, projekty se týkají rozvojových zemí a míří např. do sektoru zdravotnictví a energetiky. UKEF má v současné době vyčleněny prostředky i na financování rekonstrukčních projektů na Ukrajině. Pro více informací se obraťte na Velvyslanectví ČR v Londýně.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Civilní letectví, vesmír

Britský letecký a kosmický sektor je po USA druhým největším na světě, což dokazuje 17 % podíl Velké Británie na celosvětovém leteckém trhu. Země disponuje také třetí největší leteckou sítí, kterou bude do roku 2050 dle prognózy britského ministerstva dopravy využívat 450 mil. cestujících. Ve Velké Británii působí více než 3 tis. leteckých společností. Sektor je významný pro britskou ekonomiku, v roce 2021 bylo dosaženo obratu 35 mld. GPB. Uplatnění by mohly najít české firmy, které se zabývají jak výrobou nových modelů letadel, tak pouze jednotlivých částí. Nicméně příležitosti mohou nalézt také firmy věnující se pokročilým systémům jako je avionika, velký potenciál mají i hybridní a plně elektrická letadla, která představují budoucnost letecké mobility. Vesmírné technologie jsou jednou z priorit britské vlády. Britský vesmírný průmysl nyní tvoří 6,5 % globálního sektoru, cílem je však do roku 2030 navýšit podíl až na 10 %. Tomu odpovídají i vládní programy na podporu výzkumu i stavbu infrastruktury. V sektoru stoupají investice i zaměstnanost, sektor nyní generuje 15,8 mld. GBP z celkové hrubé přidané hodnoty Británie v celém dodavatelském řetězci.

▶ Energetika

V roce 2021 britský energetický průmysl investoval ve Spojeném království více než 11 mld. GBP. Britská vláda chce docílit úplné dekarbonizace energetického systému do roku 2035 a dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Desetibodový plán pro zelenou průmyslovou revoluci spolu se Strategií Net Zero a Energy Security Strategy má navíc podle vlády do roku 2030 přinést bezprecedentní investice soukromého sektoru ve výši 100 mld. GBP do nových britských průmyslových odvětví, včetně pobřežních větrných elektráren. V roce 2023 vzniklo ministerstvo pro energetickou bezpečnost a net zero. Příležitost představují alternativní a obnovitelné energetické zdroje (především větrná, v menší míře také solární a vodní energie), jaderná energetika a také vodík jako čistý zdroj energie. V oblasti jaderné energetiky stojí za zmínku podpora tzv. malých modulárních reaktorů (SMR), na jejichž vývoji pracuje konsorcium vedené firmou Rolls-Royce, projekt výstavby nového bloku jaderné elektrárny Sizewell C a také decommissioning dosluhujících elektráren. Uplatnění by mohly v zemi najít také firmy zaměřující se na vývoj technologií na ukládání energie, a především zachycování a následného zpracování CO2.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Spojené království je největším trhem ICT v Evropě. Sektor zaznamenal velký boom v období pandemie koronaviru, ve fiskálním roce 2022 přispěl k HDP země podílem zhruba 7,4 %. Panuje velká poptávka po inovativních a interaktivních IT řešeních v e-commerce, vzdělávání či zdravotnictví. Příležitost mohou mít firmy, které jsou schopné přispět k vybudování fyzické infrastruktury pro připojení k internetu, do níž chce vláda v nejbližších letech zainvestovat až 5 mld. GBP. V UK došlo k významným investicím do různých IT řešení s celkovým přijetím softwaru jako služby (SaaS) a zvýšených cloudových produktů. Roste také poptávka po řešeních v souvislosti s rozvojem automatizace.

▶ Stavebnictví

Po útlumu způsobeném globální pandemií se opět otevírá prostor také pro české firmy ve stavebnictví, ať už jako poskytovatele služeb či dodavatele materiálů. Ve Velké Británii roste poptávka především po moderním řešení staveb: modulární výstavbě, výstavbě z inovativních a ekologicky udržitelných materiálů či po takzvaných zelených budovách. Vláda investuje 6 mld. GBP do dekarbonizace britských budov a domácností. Pokračují také projekty výstavby významné dopravní infrastruktury a budování infrastruktury pro elektromobilitu.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělání

Spojené království patří k světovým lídrům v oblasti vědy a výzkumu. Sektor je jednou z vládních priorit, vláda každoročně zvyšuje investice do této oblasti a v roce 2023 vytvořila samostatné ministerstvo pro vědu, inovace a technologie . V roce 2020 dosáhly čisté vládní výdaje do tohoto sektoru svého dosavadního maxima, bylo investováno 15,3 mld. GBP (0,7 % HDP). V současné době působí v sektoru ve Velké Británii více než 5 000 společností, které generují roční obrat 60 mld. GPB. Také britské univerzity a výzkumná centra patří ke světové špičce.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Britské zdravotnictví je dlouhodobě podfinancovanou oblastí. Rozsáhlé investice do zdravotnictví tak představují jednu z hlavních priorit vlády. Finance poputují na obnovu a výstavbu britských nemocnic, a to jak stavební, tak především přístrojovou modernizaci, neboť řada nemocnic hlásí nedostatek či zastaralost nezbytného lékařského vybavení a diagnostických přístrojů. Zvláštním tématem je pak podpora modernizace diagnostiky rakovinových onemocnění. Vláda konkrétně slíbila, že do konce roku 2030 uskuteční výstavbu až 48 nových zdravotnických zařízení; zde se nabízí propojení s oblastí stavebního průmyslu.

▶ Zemědělství a potravinářství

Spojené království dováží přibližně 46 % celkového množství spotřebovaných potravin, a je závislé jak na dovozu, tak na domácí produkci. Projevuje se dlouhodobě rostoucí poptávka po kvalitních a zdravých potravinách: britský zákazník stále častěji vyhledává potraviny v biokvalitě, rostlinné alternativy živočišných produktů (např. rostlinná mléka) a veganské potraviny, případně také nejrůznějších doplňky stravy a fitness produkty. Významným trendem je přesun zákazníků z kamenných obchodů do online prostředí (otevírá se prostor pro potravinové e-shopy). Zelená strategie by mohla představovat zajímavou příležitost pro české firmy nabízející nová a inovativní řešení a technologie v oblasti zemědělství.

Celá mapa oborových příležitostí

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Britové mají jako národ mnohasetletou zkušenost s globálním obchodem. Často proto působí jako vedoucí rozsáhlých mezinárodních ekonomických projektů. Při samotném obchodním jednání je obvyklé projednávat maximum možných bodů, včetně technických aspektů. Učiní-li obě strany závěr, předpokládá se, že se k němu není potřeba nadále vracet a obě strany jej respektují. Pokud obchodní partner nevyjádří opačný názor či nevznese připomínky, předpokládá se, že s předloženým návrhem souhlasí. Nezapomínejte, že jednáte s příjemnými, ale tvrdými obchodníky. Není zvykem přijímat první nabídku – nenechte se zaskočit zjevně nevýhodným návrhem. Buďte připraveni vyjednávat, obeznamte se s konkurencí a nebojte se srovnávání.

4.2. Oslovení

Pro obchodní styk i obecnou komunikaci je běžné oslovování křestním jménem, kromě prvního dopisu/emailu, ve kterém je spíše běžné oslovení příjmením. Oslovení e-mailem by mělo být formální a směřovat přímo zodpovědné osobě. Reference jsou při oslovení a navázání kontaktu naprosto klíčové pro úspěšný start ve vysoce konzervativní Británii. Firmy, které mají již obchodního partnera v zemi, nebo mají existující reference přímo z Velké Británie, mají navazování kontaktů a případnou další expanzi mnohonásobně jednodušší.

4.3. Obchodní schůzka

Předpokládá se především kvalitní příprava na jednání, včetně předchozího seznámení se s dostupnými podklady. Veškerá jednání jsou vedena přímočaře a racionálně. Úvodní zdvořilostní komunikace zpravidla probíhá během několika málo minut. Nezdráhejte se k prolamování ledů využít obligátních témat jako počasí nebo cesta. Mezi další oblíbená témata patří kultura, sport, cestování, kulinářské zážitky; o své rodině můžete hovořit, ale nikdy se na ni protistranu nevyptávejte. Od obchodního partnera se při jednání očekává věcnost a přímost. Samozřejmostí je předání navštívenky neuvádějící vysokoškolský titul. Používání mobilního telefonu během jednání je považováno za neslušné.

Své šance zvýšíte přesvědčivě vystavěnou argumentací, kterou podpoří atraktivní, přehledné materiály a nápaditý design. Podložit svá tvrzení grafy či statistickými daty je skvělý způsob, jak přesvědčit britského partnera, že pouze nepřeháníte. Samozřejmostí je vhodně zvolený business model a prodejní techniky – v tomto ohledu jednáte s evropskými mistry. Ideálním je tak představit win-win modely vzájemné spolupráce. Výhodu pak může poskytnout sjednání schůzky přes třetí stranu, se kterou se oba obchodní partneři znají a případně v minulosti došlo k obchodním stykům. V době pandemie bylo běžné, že je první jednání formou video hovoru – tento trend bude zřejmě pokračovat i nadále.

Předávání dárků není nutnou podmínkou při obchodních jednáních, spíše tato role upadá, zejména kvůli firemním regulacím přijímání dárků. Avšak je podstatné při obdržení dárku zachovat reciproční chování. Zvolený dárek tak musí spadat do přiměřeného kritéria ceny, která nesmí být příliš vysoká, aby se nedala považovat za úplatek, ani příliš nízká, aby budila pocit urážky. Vhodným dárek tak mohou představovat například firemní produkty, propisky, knihy a případně suvenýry. Dárky se obvykle předávány na konci obchodního jednání a jsou i v tentýž okamžik rozbalovány.

Nejvhodnější čas k uspořádání obchodního jednání je okolo 10 hodiny dopoledne, zejména v počátečních fázích vyjednávání. Je nepravděpodobné, že by se první schůzka konala při jídle, záleží to však na zúčastněných stranách a kontextu konání schůzky. Je třeba mít na paměti, že dopravní sítě ve Velké Británii často postihuje zpoždění, proto byste měli mít vždy k dispozici časovou rezervu, zejména při cestování na důležitou schůzku a delší vzdálenost. Stanovený čas schůzky je důležité dodržet, dochvilnost je považována na důležitou ctnost.

Často je velmi obtížné a zdlouhavé získat byť jen kontakt na relevantní osobu ve firmě příslušnou pro obchodní jednání, zejména pokud se snažíte něco prodat; nákupčí se „skrývají“, najít na ně kontakt např. na webové stránce firmy je často nemožné. Situace je jiná, pokud sami aktivně obchodní příležitost či dodavatele hledají. V tak bohaté zemi, jako je Británie, také může zaskočit častý tlak na nízkou cenu. Je dán vysokou konkurencí na trhu, který je velmi globalizovaný. Nemile vás mohou překvapit také odlišné procesní zvyklosti a byrokratické průtahy, ale neměly by vás odradit. Vyvarujte se jakýmkoliv nekorektním poznámkám, projevům hněvu apod.

Společnost v Británii je velmi pestrá, etnicky i nábožensky, ale nejpozději ve druhé generaci se všichni obyvatelé zpravidla považují v první řadě za Brity. Ačkoliv náboženské a etnické aspekty většinou nehrají v jednáních s britským partnerem zásadní roli, respekt k případným specifikům partnera je samozřejmě na místě.

Při jednání není obvyklé nabízet alkoholické nápoje. Úspěšně zrealizovaná spolupráce však může být završena – dohodnutou – podvečerní recepcí, pracovní večeří, či setkáním u „drinků“.

Důležitý je upravený vzhled, konzervativní oblečení a čistá kvalitní obuv. U dámských i pánských oděvů převažují tmavší odstíny.

Věk a genderové složení týmu nehraje zásadní roli a ani neexistuje ideální počet členů týmu. Doporučuje se přítomnost seniorního manažera pro zvýšení kredibility, ale bývá i zvykem přizvat firemní experty, kteří umí zodpovědět případné technické detaily.

Více informací viz kulturní karta .

4.4. Komunikace

Osobní jednání je základ úspěchu. Menší detaily je možné řešit přes telefon či email. Při komunikaci s britskými firmami se očekává rychlá reakce, na písemnou/emailovou korespondenci je běžné odpovídat do 24 hodin po jejím obdržení. Dosavadní praxe však i nadále ukazuje, že je řada britských firem při písemném styku s českými firmami uváděna do rozpaků, neobdrží-li odpověď do 3–4 dnů. Po skončení schůzky napište rychlý follow-up e-mail s poděkováním, shrnutím dohodnutých kroků a jejich následného plnění. V současné době je běžné, že první schůzka probíhá přes video call.

Předpokládaným jazykem jednání je angličtina, s ohledem na její rozšířenost a častý nezájem britských občanů učit se cizím jazykům. Je proto vhodnější na jednání vyslat vlastního pracovníka, který jazykem vládne než s sebou brát tlumočníka. V některých částech Skotska se vedle angličtiny (s někdy dosti odlišnou výslovností, než je oxfordská verze jazyka) používá také gaelština, ta ale není úředním jazykem; ve Walesu je místy používána velština, zná ji však malá část populace. Z ostatních jazyků jsou používány mateřské jazyky místních etnických skupin.

Za všech okolností buďte zdvořilí. Ptejte se, dávejte najevo, že nasloucháte, nepřerušujte protistranu, neveďte dlouhé monology. Rozkazovací způsob obejděte zdvořilejšími obraty, naučte se několik frází, které zjemňují nepříjemná sdělení.

Britové dávají přednost nepřímé komunikaci zejména v souvislosti se sdělením negativních informací. Mohou se uchýlit k vágním a méně jasným prohlášením, případně humoru či nezávazným dohodám, aby vám dali najevo svůj nesouhlas. Rovněž velice často a mistrně užívají eufemismy a snaží se nebýt příliš expresivní. Samotné užit nepřímé komunikace v jednání s britským partnerem může budit více přátelský dojem a tím se vyhnout se tomu, že budete působit nezdvořile či arogantně. Humor a sarkasmus hraje důležitou roli pro navození přátelské atmosféry. Ovšem je nutné být opatrný a partnera neurazit.

U neverbální komunikace je vhodné udržet oční kontakt, ale současně se vyvarovat dlouhému zírání. Vhodné je i nechat dostatek osobního prostoru a vyvarovat se dotykům. Při pozdravu a představení je tak vhodné krátké a pevné stisknutí ruky.

Jak pomáhají pro navázání kontaktů v zemi služby ekonomické diplomacie – obchodní mise, veletrhy či jiné nástroje?

V Británii je zapotřebí využívat všech dostupných cest a způsobů k oslovení obchodních partnerů. Účast na veletrhu zpravidla vede k navázání prvních kontaktů a otevření dveří, organizovány jsou proto jak oficiální české stánky na nejvýznamnějších veletrzích, tak menší účasti na strojírenských, sklářských a dalších veletrzích.

V případě zájmu o daný trh a jeho průzkumu se můžete obrátit na jednu z českých agentur ve Velké Británii. Agentura na podporu exportu CzechTrade poskytuje na základě konkrétních požadavků firem asistenční služby, konzultace v oblasti podnikání, založení firmy, případně provádí marketingový průzkum trhu, dále může vyhledat vhodné obchodní partnery a případně ověřit jejich zájem o nabízený produkt. Asistenci českým firmám při vstupu na zahraniční trhy v oblasti technologií, start-upů apod může pomoct kancelář agentury CzechInvest v Londýně.

Potřebnou podporu nabízí i Velvyslanectví České republiky v Londýně, které si klade za cíl podpořit český export v Anglii, Skotsku, Walesu a Severním Irsku (UK) a prezentovat ČR jako vhodné místa pro podnikání a investice. Jednotlivé české společnosti se tak mohou obracet na velvyslanectví s dotazy týkajícími se například vstupní exportní konzultace a přípravy jednání v dané zemi, vyhodnocení aktuální ekonomické situace v daném teritoriu, pomoci při zprostředkování kontaktů, získání informací od místních státních či regionálních úřadů a institucí. V neposlední řadě také asistence při jednání s nimi či případně evidence poptávek po českém zboží, službách a spolupráci, poskytuje také pomoc při organizaci podnikatelských misí českých firem do UK. Velvyslanectví rovněž pořádá v rámci tzv. projektů ekonomické diplomacie (PROPED) sektorové mise českých firem do Británie se zaměřením např. na zdravotnictví, nanotechnologie, IT či nápoje. Na velvyslanectví je také možné pořádat nejvýznamnější firemní akce, pokud mají sektorový charakter (tj. je prezentováno více českých firem ze stejného sektoru).

S ohledem na množství firem a tržní podstatu britské ekonomiky není přítomnost velvyslance nebo obchodního diplomata na jednáních individuálních firem (mimo výše uvedené akce) pravidlem, a je spíše vyhrazena pro jednání typu B2G (jednání se státními úřady, státními nebo velkými podniky, samosprávami apod.), případně nejvýznamnější obchodní příležitosti.

4.5. Doporučení

Britský trh je velmi náročný na kvalitu výrobků i služeb, ale také na úroveň podnikatelské etiky. Typické je dodržování zásady „fair play“, sjednaných lhůt a podmínek.

V seriózních podnikatelských kruzích stále platí, že čestné jednání je samozřejmostí. Lež je společensky nepřijatelná a dané slovo má hodnotu podepsané smlouvy. V obchodním styku je dodržování platebních podmínek věcí cti a lze se na ně většinou spolehnout. V každodenní praxi bývají však častým a již dlouho kritizovaným nešvarem velkých firem platby po lhůtě splatnosti a tento trend se v poslední době zhoršuje. Hlavní obětí jsou drobní dodavatelé.

Doporučujeme také zdravou obezřetnost a důsledné prověřování potenciálních obchodních partnerů, zejména pokud komunikace probíhá na dálku. Všeobecné rozšířenosti angličtiny zneužívají podvodníci z celého světa, kteří se nezřídka vydávají za britské subjekty. V Británii je také maximálně zjednodušena registrace a zrušení firmy a ani samotná britská adresa obchodního partnera ještě nemusí nutně vypovídat o serióznosti majitele. Důvěryhodnost britské firmy proto doporučujeme vždy ověřit běžně dostupnými prostředky: v on-line obchodním rejstříku Companies House , bankovní referencí, používání zajištěných způsobů platby. V případě jakýchkoliv pochybností se před odesláním zboží či platby neváhejte obrátit s žádostí o konzultaci i na velvyslanectví ČR v Londýně (dovolat se zpětně spravedlnosti může být s ohledem na zahlcení britské policie množstvím podvodů velmi obtížné).

Obecně tak platí dodržovat zásady zdvořilosti, slušnosti a dochvilnosti. Vyplatí se navazovat dlouhodobou spolupráci a neuspěchat jednání za cílem urychlit podpis kontraktu.

4.6. Státní svátky

Svátky jsou označovány jako bank holiday proto, že o takovém dni zůstávají zavřeny všechny banky a tedy i naprostá většina ostatních institucí a obchodů. Platební transakce se na svátky pozastaví a jejich pohyb bude obnoven až následující pracovní den.

Pokud samotný svátek připadne na víkendové dny, je stanoven náhradní den volna „substitute day“, nejčastěji na následující pondělí. Dodatečný den volna také muže vzniknout při mimořádné události monarchie.

Skotové navíc slaví letní svátek ještě první srpnové pondělí. Skotsko ještě slaví 30. listopadu Svátek svatého Ondřeje (Saint Andrew’s day). Severní Irsko navíc slaví Den svatého Patrika 17. března a oslavy výročí bitvy u Boyne (také známé jako Orangemen’s Day) která se slaví 12. července.

Konkrétní data svátků lze nalézt na webu britské vlády .

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Odchodem UK z EU se změnily základní podmínky uplatňování zboží na britském trhu, země vystoupila z vnitřního trhu EU (Anglie, Skotsko, Wales) – změnily se celní podmínky, certifikace, značení, využívání autorizovaných zástupců atd. Detailní informace jsou k dispozici na webu Velvyslanectví ČR v Londýně a webu www.export.cz . Severní Irsko je však administrativně stále součástí vnitřního trhu, pro umístění zboží na tento trh platí evropská pravidla, naopak administrativní hranice vznikla mezi Velkou Británií a Severním Irskem.

Pro evropské zboží, které splní podmínku původu, jsou v rámci Dohody o obchodu a spolupráci uplatňována nulová cla a kvóty pro dovoz do UK. I Dohoda však znamená zvýšené administrativní náklady a nutnost vyplňovat celní prohlášení.

UK od 1. 1. 2022 zavedla odkládané hraniční celní kontroly pro většinu zboží, poslední fáze zavedení kontrol vč. povinnosti tzv. Safety and Security Delarations a sanitárních a fytosanitárních kontrol byla odložena na konec roku 2023. Kontroly na alkohol a tabák a další vybrané druhy zboží jsou zavedeny již od 1. 1. 2021. EU uplatňuje plné celní kontroly již od ledna 2021.

Změnily se také podmínky certifikací, Británie od ledna roku 2022 zavedla místo evropského značení CE vlastní UK Conformity Assessed (UKCA) . Certifikáty, které platí pro EU, bude pro britský trh nutné nechat přecertifikovat u  britské autority . Pro různé sektory platí různě dlouhá přechodná období a je vždy nutné zkontrolovat konkrétní podmínky, obecný odklad pro UKCA platí do konce roku 2024. Pro zboží uváděné na trh v Severním Irsku bude i nadále platit CE označení. Označení UKNI bude vyžadováno, pokud bude k testování výrobku použit pro posuzování shody orgán ve Velké Británii. Více na webu velvyslanectví ČR v Londýně .

Dovozní licence u průmyslových výrobků vydává Export Control Joint Unit . Dovoz některého zboží do UK je úplně zakázán.

Využívání místních zástupců a distributorů je pro UK velmi rozšířené. Pro zahraniční firmy je to na začátku často jediná schůdná cesta, jak se prosadit na britském trhu. Zástupci jsou registrováni v  British Agents BASE , která umožňuje přístup do největší databáze profesionálních prodejních zástupců v UK. TheManufacturers‘ Agents‘ Association of Great Britain and Ireland – MAA nabízí stejné služby jako BASE. Navíc nabízí vyhledání zástupce také v Irsku. TheBritish Chambers of Commerce – BCC je obchodní organizace zastřešující cca 533 obchodních komor v UK. Obchodní komory mají dlouholetou tradici a silné postavení.

Pro některé firmy může být v UK výhodné si založit vlastní dceřinou společnost. Registrace firmy ve Velké Británii (Anglie, Skotsko, Wales) je poměrně jednoduchý proces. Firma se registruje podle zákona “ The Companies Act 1985 ” v obchodním rejstříku ( Companies House , v Severním Irsku Companies Registry ). Firmy mají ze zákona povinnost předkládat do obchodního rejstříku údaje o účetnictví a výkazy ročního obratu. Companies House eviduje údaje o 2 mil. firem.

Doporučujeme, aby výše uvedené dokumenty připravil britský právník, ale není to zákonná podmínka. Firma je zaregistrována po obdržení Certificate of Incorporation (doklad o registraci). Proces registrace firmy obvykle trvá 7 pracovních dnů. Registrace elektronicky stojí od 10 GBP, při fyzickém předložení dokumentů 40 GBP. Je možné také využít „express registrace“ do 24 hodin po předložení dokumentů, elektronická žádost je zpoplatněna 30 GBP. V Severním Irsku stojí on-line registrace firmy 10 GBP a 40 GBP v případě fyzické žádosti. Firma může být zaregistrována v Companies House přímo nebo prostřednictvím právní firmy.

Informace o firmách v Anglii, Walesu a Skotsku lze najít v obchodním rejstříku Companies House. Informace o firmách v Severním Irsku vede místní obchodní rejstřík Companies Registry. Detailní informace jsou zpoplatněné. Informace o finanční situaci britských firem nabízí několik společností (např. First Report). Takové služby jsou poskytovány on-line a za relativně dostupné ceny.

Se založením firmy ve Spojeném království nabízí zahraničním firmám pomoc britské ministerstvo obchodu .

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Obvyklé právní formy společností v UK:

• Private limited company (Ltd) – privátní společnost s ručením omezeným, nejčastější forma. Ručení je omezené buď majetkovým podílem (by shares), nebo zárukou (by guarantee).
• Public limited company (Plc)– veřejná společnost s ručením omezeným. Jedná se o akciovou společnost, která může získat finanční zdroje prodejem akcií veřejnosti.
• Limited partnership (LP) – partnerství (sdružení) podnikatelů. Partneři mají společnou odpovědnost za závazky firmy a ručí neomezeně osobním majetkem. Smlouva o partnerství je většinou sepsána právníkem, který navrhne způsob řízení firmy a rozdělení zisku. Tento typ společnosti využívají hlavně začínající firmy.
• Limited liability partnership (LLP) – nový typ společnosti, který je kombinací klasické privátní společnosti s ručením omezeným a partnership.
• Sole trader, sole proprietor – podnikatel (fyzická osoba). Do této kategorie patří drobní živnostníci, obchodníci či soukromí poradci. Podnikatel ručí za závazky z podnikání neomezeně osobním majetkem. Tento druh podnikání vyžaduje minimální nároky na papírování a formality. Podnikatel však musí vést evidenci svých příjmů a výdajů pro daňové účely a platby na sociální a zdravotní pojištění.

Důležitým státním úřadem pro firmy a podnikatele HM Revenue & Customs , kde se musí registrovat jako plátci DPH, daně ze zisku, spotřební daně a odvodů na sociální a zdravotní pojištění (national insurance).

Přestože založení firmy je v Británii relativně jednoduché, založení bankovního účtu může být naopak relativně dlouhé.

Podrobnější informace k založení firmy v UK na webu velvyslanectví ČR v Londýně .

5.3. Marketing a komunikace

V UK existuje velké množství novin, časopisů a jiných periodik, kde lze zveřejnit nabídku zboží a služeb. Přehled všech periodik vychází každoročně v Media Guide. Zájemce tu najde kompletní databázi všech tiskovin, televizních a rozhlasových stanic, informace o čtenářském (diváckém, posluchačském) okruhu, nákladu tiskovin (šíře a pokrytí vysílání) i ceny inzerce. Celkový přehled o nabídce propagačních a inzertních služeb je možné získat od The Advertising Association . Mezi nejprodávanější novinové deníky patří The Sun, Daily Mail a Daily Mirror, ekonomické tématice se věnují Financial Times, částečně i Telegraph a Guardian, z týdeníků zejm. Economist.

Stále častější bývá marketing skrze sociální sítě. Pandemie covidu-19 poukázala na stále se zvyšující množství online nákupů skrze e-shopy a obecně rostoucí trendy online platforem pro prodej zboží. E-komerce má podle předpovědí dále růst, odhaduje se až na 30% růst do roku 2024 Důležitým faktorem je i vysoce kvalitní a přehledné zpracování webových stránek a marketingových materiálů.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního vlastnictví je upravena zákonem „Copyrights, Designs and Patents Act of 1988” , který je průběžně novelizován kvůli implementaci směrnic EU. Hlavním státním úřadem pro ochranu duševního vlastnictví je Intelectual Property Office (Britský patentový úřad). Tento úřad uděluje patenty na vynálezy, provádí zápisy a registraci ochranných známek (trade marks), užitných a průmyslových vzorů (designs). V UK jsou rovněž v platnosti patenty udělené Evropským patentovým úřadem (The European Patent Office); stejně tak zde platí ochranné známky a užitné/průmyslové vzory registrované u The Office for Harmonization in the Internal Market (OHIM).

K největším žadatelům o udělení patentu v UK patří firmy z oblasti informačních a komunikačních služeb (Hewlett Packard, Schlumberger, NEC, Samsung, Motorola, Sun Microsystems) a automobilka Ford. Nejvíce ochranných známek registrují firmy Unilever, GlaxoSmithKline, Imperial Chemical Industries, Johnson & Johnson, British Telecom, Asda, Marks & Spencer.

Autorská práva (copyrights) jsou v UK chráněna automaticky, jakmile existuje jakýkoliv záznam v materiálu, který byl vytvořen (film, hudba, literární dílo, atd.). Neexistuje žádná oficiální registrace pro autorská práva. Velvyslanectví ČR v Londýně nebylo informováno o žádném případu porušování práv duševního vlastnictví ve vztahu k českým subjektům.

Podrobnosti na webu britské vlády .

5.5. Trh veřejných zakázek

Od 1. 1. 2021 se UK řídí dohodou o veřejných zakázkách (Government Procurement Agreement, GPA) Světové obchodní organizace (WTO). Dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a UK i nadále zajišťuje evropským firmám přístup k britským veřejným zakázkám a rovné zacházení.

Veřejné zakázky, které započaly, ale nebyly dokončeny před 31.12.2020, se budou řídit pravidly k 31.12.2020 . Od 1. ledna 2021 se veřejné zakázky nad limit musí inzerovat na internetovém portálu ‘Find a Tender‘ , který v UK nahradil The Official Journal of the European Union (OJEU). Existující vládní portály, tedy Contracts Finder , Public Contracts Scotland , Sell2Wales a  eTendersNI budou dál fungovat beze změny.

Platná pravidla pro zadávání veřejných zakázek v UK byla implementována do níže uvedených britských právních předpisů:

• The Public Procurement (Amendment etc.) (EU Exit) Regulations 2020
• Procurement Policy Note 06/19: New Thresholds 2020
• Implementace GPA a Dohody o obchodu a spolupráci s Evropskou unií (Trade and Cooperation Agreement)
• Procurement Policy Note 02/21: The WTO GPA and the UK-EU TCA

Nový zákon o veřejných zakázkách Procurement Bill 2022-23 aktuálně prochází legislativním procesem.

Veřejný sektor vynakládá každoročně okolo 290 mld. GBP na nákup zboží a služeb. Zájemce o dodávky pro veřejný sektor se musí nejdříve zaregistrovat do seznamu potenciálních dodavatelů příslušné veřejné instituce. Registrovaní dodavatelé pak dostávají výzvy k předložení nabídky.

Zájemce o zařazení do seznamu dodavatelů musí oznámit příslušné instituci tyto informace:

• profil činnosti firmy a hospodařeni za poslední 2–3 roky
• seznam a popis výrobků/ služeb/prací, které chce nabízet
• seznam dosavadních významných odběratelů
• stručný popis získaných zakázek od britského veřejného sektoru (jsou-li nějaké).

Důležitým zdrojem o veřejných zakázkách je také Tenders Direct , který zveřejňuje informace o aktuálních zakázkách v UK a v Evropě.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební podmínky vyplývají z dohody mezi vývozcem a dovozcem. K nejpoužívanějším platebním nástrojům patří dokumentární akreditiv (Letter of Credit, L/C), dokumentární inkaso a přímé platby. Ceny za dodané zboží se uvádí podle podmínek Incoterms (např. EXW, CIF, FOB). Opožděné platby podléhají zákonnému nároku na úroky, pokud je smlouva sjednána podle britského práva.

Na britskou libru jsou navázány falklandská libra, gibraltarská libra a svatohelenská libra. Nejnižší hodnota EUR/GBP byla zaznamenána ke konci roku 2008 1,02 €, nejvyšší v září a říjnu 1982 1,82 €.

Obchodní smlouva by měla vždy obsahovat klauzuli, podle práva které země se budou řešit případné obchodní spory. V opačném případě se aplikuje anglosaské právo založené na zvykovém právu.

Obchodní spory se řeší zpravidla u County Courts (okresní soudy), odvolacím soudem je High Court (vyšší soud). Komplexní právní služby a poradenství včetně zastupování u soudů poskytují solicitors, kteří tvoří většinu britských právníků (The Law Society of England and Wales). Druhou kategorii britských právníků tvoří barristers. Ti jsou oprávněni zastupovat strany u vyšších soudů a poskytují specializované právní služby (The Bar Council of England and Wales).

Jak postupovat v případě, že jste se stali obětí podvodu ze strany subjektu operujícího v Británii.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Od 1. 1. 2021 se i na občany EU vztahují pravidla nového britského imigračního systému. Pro pobyty do 6 měsíců není pro turistické ani pracovní důvody nutné vízum. Bez víza je možné uskutečnit pracovní návštěvy, účastnit se veletrhů, jednání s obchodními partnery atd. Úplný seznam povolených aktivit v rámci bezvízového styku je na webu britské vlády Gov.uk .

Pro pobyty nad 6 měsíců a pro aktivity, které nejsou na seznamu pro bezvízový styk, je nutné obstarat si příslušný druh víza. Víza vydává ambasáda UK v Praze .

Praktické informace k cestování do Spojeného království po 1. lednu 2021

Občané EU budou i nadále při vstupu do Spojeného království na hranicích moci využívat e-gaty na biometrické pasy. Občané EU, kteří přicestují do Spojeného království bezvízově jako návštěvníci, budou muset Spojené království nejprve opustit, pokud si přejí žádat o vízum za jiným účelem. Další praktické informace k cestování do UK po 1. lednu 2021 naleznete na webu Visiting the UK .

Od října 2021 je vstup do UK umožněn pouze s platným cestovním pasem.

Oblasti se zvýšením rizikem pro cizince

Politická situace v UK je dlouhodobě stabilní, oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince se nevyskytují. Úroveň kriminality je na evropském průměru. V posledních letech však prudce narůstá počet násilných trestných činů páchaných noži, především v Londýně. Nošení střelné zbraně nebo nože pro osobní ochranu je v UK trestným činem, nezákonné je pak i nošení CS sprejů. V Londýně a okolí se nachází několik mezinárodních letišť (Heathrow, Gatwick, Stansted, Luton, London-City, Southend). Rychlé a relativně levné dopravní spojení z uvedených letišť do centra Londýna zajišťuje metro, expresní vlaky a autobusy. Cestující mohou využít také taxi službu, která je však podstatně dražší, v Londýně fungují i alternativní dopravní aplikace.

Cesta na Velvyslanectví

Velvyslanectví ČR se nachází na adrese 26-30 Notting Hill Gate, W8 4QY London. Nejbližší stanicí metra od je Notting Hill Gate (linky Central, District a Circle).

Ultra nízkoemisní zóna v Londýně a v dalších městech

Londýn a další města v UK zavádějí nízkoemisní zóny (Ultra Low Emission Zones), kam je vjezd vypraným typům vozů (stáří, TIR/osobní atd.) buďto zcela zakázán, nebo zpoplatněn. Trend těchto zón se v UK nadále rozšiřuje, při cestě autem doporučujeme vždy zkontrolovat aktuální situaci v dané oblasti.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Od 1.1.2021 platí, že občané EU, kteří nejsou rezidenty v UK, musí splnit specifické požadavky, aby mohli do země nově přijít pracovat. V rámci bodového imigračního systému jsou udělovány body za specifické dovednosti, kvalifikaci, platové ohodnocení konkrétní pracovní pozice a pracovní místa v segmentech s nedostatkem pracovní síly. Pracovat v UK bude umožněno pouze těm žadatelům, kteří nasbírají dostatečný počet bodů. Bude rovněž nutné projít příslušnými kontrolami, mezi něž patří mimo jiné kontrola kriminální historie žadatele. Více informací na webu britské vlády . Většina pracovních víz funguje na bázi sponsoringu. Sponzor je britská firma/entita, která je takto zaregistrována u ministerstva vnitra (Home Office).

Pracovníci z jiných zemí musí v UK kromě daně z příjmu platit i sociální a zdravotní pojištění (National insurance). Po získání registračního průkazu musí zaměstnanec požádat o přidělení National insurance number (NIN). Pod tímto kódem jsou následně evidovány příspěvky zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění. Při zaměstnávání nelegálních pracovníků hrozí zaměstnavateli pokuta 20 000 GBP za každého takového pracovníka. Při opakovaném přistižení může jít zaměstnavatel do vězení na 5 let a výše pokuty je neomezená.

U vybraných profesí je v UK vyžadováno uznání kvalifikace, což znamená, že ještě před zahájením aktivity je nutné o uznání kvalifikace zažádat. Seznam regulovaných profesí a další postup, lze nalézt na internetových stránkách Národního kontaktního místa pro odborné kvalifikace .

Délka pracovního vyslání není omezena, ale z  pohledu daňového úřadu (HM Revenue & Customs) vzniká každé osobě s úhrnným pobytem v UK nad 183 dní v daném účetním roce (v UK duben-březen) povinnost registrovat se k dani z příjmů. Uvedené platí i v případě krátkodobých pobytů v UK v průměrné délce nad 91 dní ročně (nepočítá se den příjezdu a odjezdu), pokud tato situace nastane po dobu čtyř let v řadě.

Pracovní doba včetně přesčasů nesmí překročit průměrně 48 hodin (40 hodin pro mladistvé, 8 hod. denně) týdně během referenční doby, což je zpravidla 17–52 týdnů. Referenční doba nesmí zahrnovat dobu dovolené či nemoci. Zaměstnanci mohou pracovat déle než 48 hodin týdně, pokud uzavřou se zaměstnavatelem písemnou dohodu (tzv. opt-out).

Zaměstnanci mají nárok na odpočinek 20 minut během pracovní doby delší než 6 hodin. Mladiství zaměstnanci mají nárok na odpočinek v délce 30 minut, pokud pracují v kuse déle než 4,5 hodiny. Zaměstnanci mají nárok na 11 hodin nepřerušeného odpočinku denně a 1 den volna týdně. Mladiství mají nárok na 12 hodin nepřerušeného odpočinku denně a 2 dny volna týdně. Zvláštní pravidla platí pro tzv. mobilní pracovníky v letecké, námořní a silniční dopravě.

Každý zaměstnanec (plný i částečný pracovní úvazek) má nárok na roční placenou dovolenou v délce 5,6 násobku pracovního týdne ročně, resp. poměrnou část za neúplný pracovní rok. Pokud tedy zaměstnanec pracuje 5 dnů týdně, má nárok na 28 dnů dovolené ročně. Britské státní svátky (bank holidays) se nepřipočítávají k délce roční placené dovolené. Nutno však podotknout, že svátky připadnou vždy na pracovní dny (zpravidla pondělí).

Výše minimální mzdy je nyní 10,42 GBP/hod. pro zaměstnance ve věku 23 let a staršího; 10,18 GBP/hod. pro zaměstnance ve věku 21-22 let, resp. 7,49 GBP/hod. pro zaměstnance ve věku 18-20 let, 5,28 GBP/hod. pro zaměstnance mladšího 18 let a 5,28 GBP/hod. pro učně. Minimální mzda roste dle rozhodnutí britské vlády, naposledy se zvýšila od dubna 2022. Využít je možno kalkulačku minimální mzdy . Výše sazeb za přesčasy závisí na dohodě zaměstnavatele a zaměstnance. Za každou odpracovanou hodinu včetně přesčasů však musí zaměstnanec dostat alespoň minimální mzdu. Neplacení alespoň minimální mzdy ze strany zaměstnavatele se trestá pokutou 5000 GBP za každého postiženého zaměstnance.

Podrobnější informace

5.9. Veletrhy a akce

Největším výstavním areálem v UK je National Exhibition Centre (NEC) Birmingham, 10. největší výstavní areál na světě. Druhým nejdůležitějším výstavním areálem je ExCeL Londýn, který se nachází v jihovýchodní části města. Menším londýnským výstavním areálem je Olympia. Mezi další důležitá veletržní města v UK patří také Manchester, Glasgow, Sheffield, Leeds, Edinburgh a Cardiff. Přehled všech veletrhů v UK např. zde .

Z veletržního kalendáře dosahují mezinárodního významu především tyto akce:

NEC Birmingham

• Glee (veletrh volného času)
• Food and Drink Expo (potravinářský veletrh)
• Interplas (veletrh odvětví výroby a zpracování plastů)
• UK Construction Week (největší britský veletrh stavebního průmyslu)
• Subcon (nejvýznamnější subkontraktační veletrh v oblasti průmyslové výroby)
• Advanced Engineering (významný veletrh v oblasti automobilového a leteckého průmyslu)

ExCeL London

• WorldTravel Market (veletrh cestovního ruchu)
• DSEi (největší světový veletrh zbrojařské techniky)
• BETT (veletrh technologií určených pro oblast vzdělávání)
• London Wine Fair (vinařský veletrh)
• The National Wedding Show (svatební veletrh)
• International Confex (veletrh pro pořadatele konferencí)
• Great British Beer Festival (pivní veletrh)

Olympia London

• Decorex (veletrh interiérového design)
• IMBIBE Live (veletrh nápojového průmyslu)

Farnborough International

• Farnborough International Airshow (veletrh civilní a vojenské letecké techniky)
• SpaceComm Expo (veletrh vermírného sektoru)

Čeští vystavovatelé musí v UK (hlavně v Londýně) počítat s relativně vysokými náklady. Nepsaným pravidlem je skutečnost, že jednorázová účast na veletrhu není určující a teprve opakovaná účast může přinést žádoucí výsledek. Pokud jsou však české výrobky či služby kvalitní a cenově konkurenceschopné, je dobrá šance v UK uspět. Pro české firmy je vhodné, aby nejdříve přijely na veletrh jako návštěvníci a teprve poté jako vystavovatelé.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Londýně

26-30 Kensington Palace Gardens, London W8 4QY

(po–čt 8:30–17:15 hod., pá 8:30–16:00 hod.)

tel.: +44 (0)20 7243 7900 (ústředna)

e-mail: london@embassy.mzv.cz

web: www.mzv.cz/london

Generální konzulát Manchester

4 Brindley Road, Stretford, M16 9HQ Manchester

po–pá 08:30–17:00

tel.: +44 7769226982

e-mail: manchester@embassy.mzv.cz

Ivo Losman – generální konzul

Honorární konzulát Belfast – dočasně uzavřen

Honorární generální konzulát Edinburgh

14 Eskside West, Musselburgh, EH21 6PL

Čtvrtek 10:00–12:00

tel.: +44 (0)7732 961720

e-mail: Edinburgh@honorary.mzv.cz

Veronika Macleod – honorární konzulka

Honorární konzulát Peterborough

Compas Charity, 19 Fitzwilliam Street, Peterborough, PE1 2RU

středa 09:00–13:00, pátek: 13:00–17:00 hod. (na základě předem smluvené schůzky)

tel.: +44 7518 944821

e-mail: peterborough@honorary.mzv.cz

Petr Torák – honorární konzul

Honorární konzulát Gibraltar

Bland Group International, Cloister Building, Irish Town, GX11 1AA Gibraltar

úterý, čtvrtek 12:00–13:00 na základě předem smluvené schůzky)

tel.: +350 5401 6747

e-mail: gibraltar@honorary.mzv.cz

Stanislav Čech – honorární konzul

Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí:

CzechInvest

30 Kensington Palace Gardens London W8 4QY

tel.: 0044 (0)20 8748 3695

e-mail: london@czechinvest.org

web: www.czechinvest.org

Martin Partl – ředitel

CzechTrade

30 Kensington Palace Gardens London W8 4QY

tel.: 0044 (0)207 7925951

e-mail: jiri.rak@czechtrade.cz

web: www.czechtradeuk.com

Jiří Rak – ředitel

CzechTourism

30 Kensington Palace Gardens London W8 4QY

tel.: 0044 (0)203 2200 184

e-mail: hobbs@czechtourism.com

web: www.czechtourism.com

Katarína Hobbs – ředitelka

České centrum (Czech Centre)

30 Kensington Palace Gardens London W8 4QY

tel.: 0044 (0)20 7836 3669

e-mail: pela@czechcentre.org.uk

web: london.czechcentres.cz

Přemysl Pela – ředitel

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Policie, hasiči, první pomoc: 999

Informace o telefonních číslech: 118118, 118120, 118500

Důležitá telefonní čísla naleznete na: https://www.yell.com (obdoba českých Zlatých stránek)

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Hlavní instituce:

• UK Parliament
• Prime Minister’s Office
• Scottish Parliament
• Welsh Assembly
• Northern Ireland Assembly

Vybraná ministerstva:

• Ministerstvo zahraničních věcí, záležitostí Commonwealthu a mezinárodního rozvoje
• Ministerstvo obchodu
• Ministerstvo pro energetickou bezpečnost a uhlíkovou neutralitu
• Ministerstvo pro vědu, inovace a technologie
• Ministerstvo financí
• Ministerstvo dopravy
• Ministerstvo pro životní prostředí, výživu a záležitosti venkova

Ekonomika a obchod:

• The Office for National Statistics
• Competition and Markets Authority
• UK Intellectual Property Office
• VisitBritain
• HM Revenue & Customs
• UK Trade & Investment
• Obchodní rejstřík firem v UK
• Obchodní rejstřík firem v Severním Irsku
• Financial Conduct Authority
• Česko britská obchodní komora v Londýně
• Bank of England (Centrální banka)
• London Stock Exchange
• Konfederace britského průmyslu
• Seznam cca 280 převážně obchodních asociací
• Adresář britských firem
• Adresář prodejních zástupců v UK a Irsku
• Britské obchodní komory
• Informace o finanční situaci britských firem
• Business support helplines
• Vládní stránka s informacemi k brexitu