Súdán - základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Súdánská republika

Systém vládnutí je v Súdánu reprezentován federální provizorní vládou vytvořenou súdánskou ústavou. Pouhý rok a půl po vojenském převratu propukl v dubnu 2023 ozbrojený konflikt mezi súdánskou armádou a jednotkami rychlé podpory (RSF), který učinil situaci v zemi nepřehlednou a kromě vnější i vnitřní emigrace čelí země k omezení dostupnosti základních potravin i pohonných hmot i růstu jejich cen. Politicko-bezpečnostní i socio-ekonomická situace v zemi bude do značné míry záviset právě na vývoji konfliktu mezi znesvářenými jednotkami a jejich ochotě či neochotě dospět k jednání a urovnání sporu.

Složení vlády:

Předseda Suverénní rady: gen. Abdel Fattah Al Burhan

Vzhledem k politicko-bezpečnostní situaci v zemi bude složení vlády aktualizováno později.

1.2. Zahraniční politika země

Hlavními strategickými partnery Súdánu jsou kromě Egypta země Perského zálivu, zejména Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty (SAE). s emirátskými společnostmi AD Ports Group a Invictus Investment podepsala v prosinci 2021 súdánská vláda dohodu o rozvoji nového přístavu a ekonomické zóny pro zemědělství a průmysl severně od města Port Súdán. Vztahy Súdánu s Etiopií jsou a v krátkodobém horizontu zůstanou napjaté, především kvůli výstavbě etiopské přehrady GERD, jejíž napouštění snižuje průtok Modrého Nilu, a z pohledu Súdánu tak ohrožuje přístup k dostatku vody.

Vztahy Súdánu s Jižním Súdánem se budou i nadále soustředit na provádění nové dohody o tranzitu ropy, která byla obnovena v únoru 2023 poté, co platnost předchozí dohody v březnu 2022 vypršela. Problematickým bodem mohou být poplatky za tranzit ropy, nicméně vzhledem k tomu, že na vývozu ropy z Jižního Súdánu přes Súdán jsou obě země závislé, je pravděpodobné, že případné spory budou řešeny diplomatickou cestou.

Finanční a politická izolace vojenské junty ze strany Západu přiměla Súdán k posílení vztahů s Ruskem, což vedlo k růstu vzájemného obchodu v roce 2022. Obě země se dohodly na posílení spolupráce v řadě odvětví, včetně ropy a plynu. Rusko navazuje se Súdánem kontakty v rámci úsilí o posílení svého strategického vlivu v celém regionu, které zahrnují návrh na vybudování vojenské základny.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel je trvale proměnlivý v důsledku dlouhodobé občanské války, hladomoru a emigrace na jedné straně a přílivu uprchlíků z Etiopie a Eritree na straně druhé. Venkovská populace je stále velmi mobilní, existuje přibližně 2 mil. kočovných nomádů, kromě toho asi 500.000 sezónních dělníků, kteří se pohybují mezi přírodně a uměle zavlažovanými oblastmi. podíl městkého obyvatelstva činí 36 %, v produktivním věku se nachází 55 % obyvatelstva. Po propuknutí ozbrojeného konfliktu v dubnu 2023 došlo k migraci několika set tisíc obyvatel do sousedního Čadu a Egypta. Další desítky tisíc obyvatel byly přesídleny vnitřně.

Počet obyvatel k 29. 5. 2023: 46,81 mil. obyvatel

Průměrná délka života: M – 64 let; Ž – 68 let

Vzdělanost (starší než 15 let, kteří umějí číst a psát): 60,7 %

Míra vzdělanosti je podobná jako v sousedních zemích, ale znatelně horší v porovnání s jinými arabskými zeměmi. Velké rozdíly jsou patrné mezi městskou a venkovskou populací.

Národnostní složení Dominantní etnickou skupinou jsou súdánští Arabové (70 %), dále pak Furové, Bejaové, kmeny Nuba a Fallata.

Náboženské složení 91 % obyvatel hlásí k islámu (sunnitští muslimové). Zbývající část vyznává křesťanství a kmenová náboženství.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

S HDP na hlavu ve výši 4 340 USD je Súdán jednou z nejchudších zemí světa. V roce 2022 zaznamenal Súdán mírný pokles HDP, v následujících letech se předpokládá opět jeho mírný růst (ekonomickým vývojem však může výrazně zamíchat ozbrojený konflikt mezi armádou a RSF, odstartovaný v dubnu 2023). Po rekordní míře inflace z roku 2021 (359 %), umocněné pandemií koronaviru, došlo v roce 2022 k výraznému poklesu (na 166 %), v následujících letech je však nepravděpodobné, že by se míra inflace stabilizovala pod méně než 20 procenty.

Ekonomika země je z velké části závislá na zemědělství a vývozu surovin, zejména zlata a uhlovodíků. Hospodářský růst Súdánu výrazně komplikuje domácí politicko-bezpečnostní situace. Nezaměstnanost v Súdánu se pohybuje okolo 20 %, údaje však nelze spolehlivě ověřit, významná část obyvatelstva navíc pracuje v šedé ekonomice. Súdán dlouhodobě vykazuje záporné saldo obchodní bilance, které je způsobené především neexistencí zpracovatelského průmyslu a komerčního zemědělství, což činí zemi závislou na dovozech potravin, průmyslových výrobků a strojů.

Zhoršená bezpečnostní situace a nejistota z budoucího vývoje bude mít nepochybně vliv i na ochotu zahraničních subjektů do země investovat, hrozí navíc, že řada stávajících se ze Súdánu zcela stáhne.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Dlouhodobým trendem je v Súdánu deficit běžného účtu. Ten by měl být z velké části financován monetizací, což bude mít za následek udržení vysoké míry inflace v letech 2023 a 2024. Podíl fiskálních výdajů Súdánu na HDP se v roce 2023 zvýší, bude-li obnovena finanční pomoc od vnějších partnerů. Vláda bude nucena zachovat dotace (především na potraviny) a programy podmíněných peněžních dávek pro zranitelné osoby. Za předpokladu, že do konce roku 2023 bude obnovena určitá politická stabilita a v roce 2024 bude obnovena mezinárodní pomoc, zaznamenají vládní výdaje v roce 2025 nárůst. V letech 2026-27 výdaje v nominálním vyjádření nadále porostou, protože vláda bude směřovat výdaje na rozvoj infrastruktury a budování veřejných institucí. Vláda však také bude muset usilovat o zajištění fiskální disciplíny v souladu s politickými pokyny MMF.

Zahraniční zadluženost Súdánu se od roku 2010 víceméně stabilizovala (i díky tomu, že někteří věřitelé přistoupili k částečnému či úplnému oddlužení), stále však činí přes 20 mld. USD a většinu dluhů není Súdán schopen splácet. ČR má vůči Súdánu pohledávky ve výši 3,1 mld. Kč.

Súdán dlouhodobě trpí nedostatkem devizových rezerv.

2.3. Bankovní systém

Centrální súdánskou bankou je Bank of Sudan, s pobočkami v různých částech země. Dále na trhu působí 30 komerčních bank, z nichž asi polovina je z větší či menší části soukromých. Hlavní náplní banky je rozvoj bankovních institucí v zemi, měnová a finanční politika a využívání finančních zdrojů k dosažení plánovaných makroekonomických ukazatelů. I ve snaze přilákat investory z arabského poloostrova je bankovní systém koncipován jako duální a měl by zaručovat aplikaci bankovnictví podle islámských (bezúročných) i konvenčních principů.

Další banky:

• Baraka Bank
• Faisal Islamic Bank
• Islamic Cooperative Development bank
• El Neelain Bank
• El Nilein Industrial Development Bank
• Bank of Khartoum Group
• Agricultural Bank of Sudan
• Sudanese Industrial Bank
• Sudanese French Bank
• National Bank of Sudan
• Sudanese Savings Bank
• Social Development Bank
• Saudi Sudanese Bank
• Workers National Bank
• Omdurman National Bank
• The Blue Nile Bank
• National Bank of Abu Dhabi
• Bank of Real Estate Commercial Bank
• Habib Bank
• Islamic Bank of The North Ivory
• Qatar National Bank (QNB)

2.4. Daňový systém

Systém daní a dotací je v Súdánské republice značně komplikovaný a nepřehledný. Pro jednotlivé obchodní případy je proto nezbytné zjišťovat konkrétní informace ve vazbě k danému odběrateli/obchodnímu partnerovi.

Základní sazby jednotlivých kategorií daní:

Daň z příjmů právnických osob – sazby se liší v závislosti na oboru podnikání společnosti:

• 0 – 2 % zemědělství
• 15 % průmyslová činnost
• 30 % finanční, obchodní, realitní apod. služby
• 30 % tabákový průmysl
• 35 % prospekce, těžba a distribuce ropy a plynu

Daň z příjmů fyzických osob: 0 – 30 % v závislosti na výši příjmu

• 8 % příspěvek na sociální zabezpečení
• 5 % daň z kapitálových příjmů
• 17 % daň z přidané hodnoty (VAT)
• 15 % srážkové daně
• 0 % dividendové příjmy
• 15 % úrokové příjmy
• 15 % autorské poplatky, honorář

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Súdán má s ČR výrazně záporné saldo obchodní bilance. Dovozy s ČR již několik let po sobě dosahují poměrně stabilních hodnot mezi 200 a 300 mil. Kč ročně. Tento trend však může být negativně ovlivněn ozbrojeným konfliktem z dubna 2023. Hlavními dovozními artikly jsou chemikálie a papírové výrobky, následují elektrické a měřicí přístroje. Vývoz ze Súdánu do ČR je minimální, jedná se především o bavlnu.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Podobně jako s ČR zaznamenává Súdán negativní saldo též v případě EU. Súdán dováží farmaceutické produkty, obiloviny a strojírenské výrobky, opačným směrem proudí především minerální paliva a oleje, které tvoří cca 80 % súdánského vývozu do EU

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Též v globálním měřítku je saldo obchodní bilance Súdánu záporné, hlavními obchodními partnery jsou Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, Čína a Egypt.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Súdánská vláda příliv přímých zahraničních investic (PZI) horlivě podporuje. Hlavními cílovými oblastmi zahraničních investorů v Súdánu jsou dobývání nerostných surovin, zemědělství, dopravní infrastruktura, ropný průmysl, výroba a zpracování cementu a výroba elektrické energie. Veliká pozornost zahraničních investorů včetně egyptských je věnována investičním možnostem v súdánském zemědělství.

Súdán je přes svoji komplikovanost a náročnost podnikatelského prostředí lákadlem pro zahraniční investory, realizované investice generují další poptávku po zboží a službách. Navíc v zemi existuje řada průmyslových odvětví s potenciálem rozvoje i pro české subjekty, které teprve čekají na vstup zahraničních investorů, jako například výroba zemědělských strojů, sklářský průmysl nebo zpracování kůže a kožedělná výroba. Politická nestabilita a nejistý vývoj bezpečnostní situace v zemi však může řadu potenciálních investorů odrazovat. Od roku 2018 navíc příliv PZI do Súdánu vytrvale klesá, v roce 2021 dosáhly celkové hodnoty 522 mil. USD.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Súdán jako součást regionu východní a jižní Afriky zahájil jednání o dohodě o hospodářském partnerství s Evropskou unií. Tato jednání však uvázla na mrtvém bodě a dosud nebyla obnovena.

Smlouvy s ČR

Mezi Súdánem a Českou republikou nejsou uzavřeny žádné dohody obchodně-ekonomického charakteru. V roce 1976 byla mezi tehdejší ČSSR a Súdánem uzavřena dlouhodobá obchodní dohoda, která ale byla v souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie vypovězena.

V roce 2012 bylo v Praze podepsáno Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Súdánské republiky.

V roce 2014 byla mezi vládou České republiky a vládou Republiky Súdán uzavřena dohoda o konsolidaci súdánského dluhu.

3.4. Rozvojová spolupráce

Rozvojová spolupráce s ČR

Súdán nepatří mezi prioritní země rozvojové spolupráce ČR a proto jsou prostředky rozvojové spolupráce věnovány pouze na tzv. malé lokální projekty.

• V roce 2012 byl připraven a rozpracován malý lokální projekt zaměřený na prevenci a léčbu rakoviny. Téma bylo zvoleno i v návaznosti na dodávky kobaltových ozařovačů firmy ÚJP Praha do tohoto teritoria. Vzhledem ke složité situaci nevládních organizací v zemi se bohužel súdánský partner rozhodl od projektu na poslední chvíli ustoupit.
• V roce 2013 se uskutečnil malý lokální projekt zaměřený na nepřímou podporu vzdělávání dívek v Súdánu
• V roce 2017 byl realizován malý lokální projekt renovace a opravy chlapecké školy v Chartúmu.
• V roce 2020 poskytnutí humanitární pomoci v podobě finančního daru ve výši 5 000 000 Kč ve prospěch Společnosti súdánského červeného půlměsíce z důvodu bezprecedentních záplav.
• V roce 2022 byl realizován malý lokální projekt ZÚ ČR v Súdánu zaměřený na obnovu mangrove, a to ve velmi významné lokalitě Dungonab a národního parku Mukkawar Island, která je na seznamu UNESCO (pěstování a výsadba mangrove). Na základě tohoto projektu byl následně navržen pokračující MLP na rok 2023 – projekt zaměřený na instalaci nových solárních systémů na vybraných komunitních objektech a proškolení místních žen v základní údržbě a opravách těhto systémů.

Rozvojová spolupráce s EU pomáhá Súdánu prostřednictvím řady finančních nástrojů a programů rozvojové a humanitární pomoci. Pro pomoc Súdánu jsou především využívány prostředky shromážděné v záchranném svěřeneckém fondu EU pro Afriku, které mají sloužit k podpoře stability afrických států a k řešení příčin masové migrace.

Většina humanitární pomoci EU v Súdánu jde na potravinovou pomoc. EU rovněž přispívá k výživové léčbě a péči o děti mladší 5 let a těhotné nebo kojící matky v Súdánu.

S aktuálními programy rozvojové spolupráce a humanitární pomoci se lze seznámit na webové stránce Delegace EU v Súdánu www.eeas.europa.eu.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Těžební a ropné technologie

Súdánská vláda se snaží zmapovat veškeré potenciální naleziště nerostných surovin a minerálů v zemi, které společně se zásobami ropy zůstávají nedostatečně prozkoumány. Jedná se převážně o vzácné kovy, jakými je zlato a stříbro, ale také měď, zinek, železo, mangan či fosfáty nebo kaolin. Súdánská vláda se snaží přilákat zahraniční investory a zavádí nové reformy, usnadňující zahraničním firmám obchodování s vytěženými produkty. Jedná se o příležitosti jak ve státním tak soukromém segmentu. Právě súdánské soukromé firmy mohou být perspektivními odběrateli těžební techniky, neboť je jejich výbava značně zastaralá a konkurence v zemi stále nízká.

▶ Energetika

Súdán připravuje rozsáhlou výstavbu solárních elektráren pro zvýšení energetické soběstačnosti. Aktuálně dochází k pravidelným několikahodinovým výpadkům elektřiny napříč městy. Záložní agregáty, které najdeme v každé veřejné budově ale i v mnoha domácnostech jsou výrobky z 60. let a potřebují obnovit. Existují tak příležitosti pro české firmy na dodávky solárních zařízení, přenos know-how či technické spolupráce.

▶ Voda a životní prostředí

Mnoho venkovských oblastí není připojeno k hlavním distribučním systémům a některá území nejsou zásobována vodou vůbec; lidé musí dopravovat vodu z velkých vzdáleností. Neefektivní distribuce, úniky vody z vodovodů, nedostatek napájecích zdrojů, nedostatečné finanční prostředky a nízká kvalifikace pracovní síly mají za následek nedostatek vody a její nízkou kvalitu. Súdán má aktuálně velký zájem o studie proveditelnosti, které by zmapovali největší problematická místa v sektoru a navrhly by řešení pro efektivnější správu vodního systému a to především v hlavním městě Chartúm.

▶ Zemědělství a potravinářství

Súdán je obdařen velmi rozsáhlou populací hospodářských zvířat, která se odhaduje na přibližně 140 milionů hlav. Přesto je však znatelný nepoměr mezi počtem zvířat a výstupním materiálem pro další zpracování či export. Ekonomický odpad z kůže a kožek je vysoký kvůli špatným postupům a technikám používaným při jejich výrobě, stírání, konzervaci a zpracování. Příležitosti pro české firmy se vyskytují proto především v dodávkách kvalitnějších strojů pro zpracování kůže ale také investice do vlastních koželužen.

Mapa oborových příležitostí

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Základní odlišností Súdánu od evropských států je faktor islámu jakožto převažujícího náboženství a základu právního systému země (šaría). Muslimové jsou velmi citliví na některé projevy evropského chování, které urážejí jejich náboženské cítění. V této souvislosti je nezbytné upozornit na vhodné oblékání, zejména dívek, které by mělo být oproštěno od krátkých kalhot, dámských šatů bez ramínek a hlubokých výstřihů. Súdán se pomalu otevírá mezinárodnímu společenství, avšak desítky let byl velice konzervativním státem. Je proto nutné dbát zvýšené opatrnosti na veřejnosti v jakémkoliv ohledu.

Absolutně nevhodné je pití alkoholických nápojů na veřejnosti (súdánští občané mají pití alkoholu zakázáno zákonem, cizinci mohou alkohol požívat, avšak výhradně v soukromí).

4.2. Oslovení

Jak oslovit obchodní partnery?

Vzhledem k obtížnosti porozumět, které z více jmen je a není vhodné používat při oslovení obchodního partnera, je vhodné si oslovování se svým partnerem vyjasnit hned na počátku. Důraz je zde kladen na psaní a používání titulů před jmény.

4.3. Obchodní schůzka

Jak sjednat obchodní schůzku a jak probíhá (lokace a čas schůzky /kancelář, restaurace; oběd, večeře/, vizitky, dárky atd.)?

Čas plyne v Súdánu jinak, než je Středoevropan zvyklý. Kdo chce podnikat v Súdánu, musí se přizpůsobit místnímu tempu a zvyklostem. Nedochvilnost při obchodních schůzkách a jednáních je záležitost poměrně rozšířená. Pracovní doba zde končí většinou kolem čtvrté hodiny odpoledne a ze strany zaměstnanců není k práci přesčas zpravidla příliš velká ochota. Kladen je velký důraz na vzájemnou výměnu vizitek. Účastník obchodního jednání může očekávat od svého obchodního partnera pozvání na oběd či na večeři. Súdánci jsou národem pohostinným, společenský oběd může trvat dvě hodiny i déle. Vhodným a opětovaným zvykem je předání vhodného dárku obchodnímu partnerovi přiměřeného jeho postavení.

Načasování jednání

Nepříliš vhodným obdobím pro obchodní jednání je postní měsíc Ramadán, kdy se rytmus celé společnosti podřizuje dennímu půstu a přesunutí aktivity obyvatelstva spíše do nočních hodin. Během Ramadánu je navíc zkrácena i pracovní doba. V Súdánu se dodržuje řada náboženských svátků, sváteční dny bývají vyhlašovány s krátkým časovým předstihem a platí pro státní zaměstnance. Pravděpodobný kalendář svátků, které jsou zde hojnější než v ČR, je vhodné si předem opatřit. Pracovní týden je zde od neděle do čtvrtka. Jednání doporučujeme sjednávat od 10 hodin dopoledne. Důležitým aspektem etikety je podání ruky. V případě podání ruky mužem ženě muslimce může být podání ruky odmítnuto. Při setkání si muži obvykle podávají ruku a druhou kladou na partnerovo rameno.

Co českého obchodníka při jednání nejvíce překvapí?

Zdlouhavost jednání bývá pro středoevropské obchodníky poněkud vyčerpávající. Jen úvodní zdvořilosti mohu zabrat čtvrthodinu. Není pak zvykem pouštět se do obchodního jednání hned na začátku schůzky, vždy tomu předchází rozhovor o mimopracovních věcech. Pro arabský svět jsou typické pro úvod konverzace dotazy spíše osobního charakteru, tj. na zdraví, rodinu, děti, případně na další rodinné příslušníky. Vhodným tématem jsou první dojmy z cesty a samozřejmě súdánská kultura. Naopak se nedoporučuje zapřádat rozhovor na náboženská či politická témata.

Jací jsou súdánští obchodníci?

Súdánský obchodník je většinou velice zkušený a znalý svého oboru. Před jednáním se súdánským obchodním partnerem je třeba počítat s tím, že ne všechna ujednání předchozího dne platí i v průběhu dalšího jednání. Při jednáních, především ve státní sféře, je poměrně běžné, že některé otázky jsou znovu otevírány, zejména s příchodem výše postaveného pracovníka. Súdánci jsou hovorní a velmi rádi debatují. Nedivte se, pokud vaši partneři budou hluční a budou uplatňovat mistrnou gestikulaci.

Je vyjednávání s místními obchodníky jiné, ztěžují ho kulturní/náboženské/etnické odlišnosti?

Zejména ve státních podnicích ale i v soukromém sektoru je dodržována přestávka na modlitbu. Ze stejného důvodu může být v kterémkoliv okamžiku přerušeno i právě probíhající obchodní jednání. Tato skutečnost však vyžaduje ze strany obchodního partnera toleranci.

Je vhodné resp. obvyklé nabízet při obchodních jednáních alkohol?

Alkohol je v Súdánu zákonem zakázaný. Alkohol nenajdete v žádných prodejnách, ani v duty-free obchodě na Chartúmském letišti. Alkohol není k dispozici ani v mezinárodních hotelech.

Jak se obléci na pracovní jednání?

Při formálních příležitostech a schůzkách nosí muži i ženy společenský oděv. Tato zásada je dodržována i při obchodních jednáních, zejména jsou-li vedena na vyšší úrovni. Při jednáních v nejteplejších letních měsících je možno sako odložit. Ženy by měly být přiměřeně oblečeny. Jedná se o muslimskou zemi a je nezbytné k tomu přizpůsobit chování, ale i oblékání by mělo odpovídat místním zvyklostem, tzn. sukně pod kolena nebo kalhoty, halenky bez výrazného výstřihu a s rukávy.

Jak by měl vypadat ideální jednací tým (počet členů, věkové a genderové složení týmu, šéf týmu)?

Počet členů jednacího týmu záleží především na velikosti české firmy. Účast vyššího zastoupení, jako je obchodní ředitel, je více než žádána. Věk a genderové složení týmu nehraje zásadní roli, nicméně větší důvěra je zde nakloněna mužům.

Je obvyklé obchodního partnera pozvat domů, resp. být pozván domů? Pokud ano, co je při takové návštěvě obvyklé, co čekat?

Jestliže budete pozváni do rodiny, ze zdvořilosti je lepší pozvání odmítnout. Teprve po přesvědčování můžete souhlasit. Večeře se nezřídka protáhne do pozdních večerních či ranních hodin. Vítané bude, pokud hostiteli přinesete dárek, například bonboniéru, ale třeba i broušené české sklo. Dárky ostatně jsou vhodné i pro obchodního partnera. Pokud se zdráhá ho přijmout, musíte na něj naléhat. Dárek se předává pravou rukou, nebo oběma rukama.

4.4. Komunikace

Je důležité vzít si s sebou tlumočníka?

Obecně platí, že není potřeba zařízení služeb tlumočníka.

Jak je to s jazykovou vybaveností?

Jako jednací jazyk je ve většině případů používána angličtina. Pokud by však obě strany byly schopny jednat v arabštině, mělo by jednání jistě přátelštější a možná i rychlejší průběh. Obecně však platí, že není potřeba zařízení služeb tlumočníka.

Existují nějaká komunikační tabu?

Je vhodné se vyvarovat dvojsmyslným žertům na náboženská témata, ale také tématům se sexuálním podtextem. Vhodné je také se vyvarovat konverzaci o politice.

Jak nejlépe komunikovat (osobně, e-mail, telefon atd.)?

V Súdánu je určitě velmi důležité osobní jednání, není možné se spoléhat na internet a dělat obchod od stolu. Navíc osobní setkání je absolutně nezbytné pro získání důvěry partnera a pro zdárné uzavření obchodu. K urychlení komunikace doporučujeme komunikovat raději přes telefon a aplikaci Whatsapp než e-mail.

4.5. Doporučení

Co lze doporučit podnikatelům, kteří se do Súdánu chystají?

• Nespěchejte, buďte trpěliví a navažte osobní vztahy.
• Je nezbytné si založit vlastní pobočku nebo nalézt skutečně prověřeného súdánského zástupce, který musí být registrován v rejstříku dovozců.
• Nabídněte mu exkluzivitu, zpočátku jen na omezenou dobu.

4.6. Státní svátky

Přehled svátků v roce 2023:

– Koptské Vánoce – 7. ledna

– Koptské Velikonoce – 16. dubna

– Eid Al Fitr – konec Ramadánu – 20. dubna – 25. dubna

– Eid Al Adha (svátek obětování) – 28. června

– Islámský nový rok – 18. července

– Narození proroka Mohameda – 26. září

– Vánoce – 25. prosince

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Vhodná volba prodejních a distribučních kanálů je naprosto kritická pro úspěšný vstup na súdánský trh. Podobně jako v řadě dalších zemí regionu je i zde rozhodující správná volba místního zástupce/agenta. Jeho schopnost nalézat řešení a překonávat administrativní překážky je tím, co ve většině případů rozhoduje o úspěchu a neúspěchu českého exportéra. V případě státních zakázek nebo zakázek vázaných na místní samosprávu jsou to pak jeho kontakty a jejich kvalita (mít “bohatý vizitkovník” ještě v těchto podmínkách neznamená, že je zástupce schopen daného činitele k něčemu přemluvit). Zejména v okamžiku vstupu na trh je proto doporučeníhodné nezavazovat se k exkluzivitě. Není-li zbytí, pak je třeba stanovit jasné podmínky ohledně realizovaných objemů, délky kontraktu apod. Proces udělení pracovního povolení a příslušného víza je velice netransparentní. Je proto vhodné pamatovat na tyto záležitosti při uzavírání kontraktu a přenést tuto zodpovědnost na stranu súdánského partnera. Alternativně se k tomuto účelu dají využít i specializované agentury, které vše za úplatu vyřídí.

Dovozní opatření:

• Na většinu zboží nepotřebují importéři licenci.
• Súdán uznává tzv. Bruselskou definici hodnoty dováženého zboží (BDV).
• Dovozce musí předložit dovozní deklaraci, obchodní fakturu, certifikát o původu, karanténní licenci (je-li vyžadována), dokumenty pro Súdánskou normalizační instituci (Sudanese Standards and Metrology Organisation – SSMO) a příslušné bankovní doklady.
• Může být požadován doklad o inspekci vystavený inspekční organizací registrovanou u SSMO. Ta může požadovat provedení vlastní inspekce.
• Osvobození a výjimky z celních sazeb jsou dány Investičním zákonem a Celním zákonem (článek 54).
• K hodnotě dováženého zboží je připočítávána spotřební daň ve výši 10 %. Pro některé dovozní položky je tato daň počítána pouze ve výši 2 % (čaj, káva, mléko, atp.) a některé položky jsou od ní osvobozeny. Dále je vybírána daň ve výši 2 % při lodní a 1,2 % při letecké dopravě.

Mezi zakázané produkty k dovozu patří:

• Draslík
• Nástroje pro hazardní hry
• Zbraně, střelivo a výbušniny bez licence
• Použité oblečení
• Ojeté pneumatiky
• Vína
• Narkotika s výjimkou těch, které jsou povoleny pro lékařský výzkum
• Kované měny a papír používaný k padělání
• Neregistrované krémy na ministerstvu zdravotnictví
• Nosiče videozáznamu obsahující ostudné obrázky nebo nemorální tiskoviny
• Zboží dovážené z Izraele

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Přes deklarovanou otevřenost vůči spolupráci a investicím narážejí zahraniční firmy na problémy typické pro daný region, jako jsou administrativní překážky komplikující běžné transakce, zdlouhavé úřední úkony místních správních úřadů, nedostupnost a nespolehlivost běžných statistických a marketingových informací. Doporučuje se proto věnovat přípravě nadstandardní čas na místě a pokud možno využít k vyřizování formalit specializovanou agenturu, či touto záležitostí pověřit místního agenta, advokáta nebo partnerskou firmu.

5.3. Marketing a komunikace

K propagaci lze v Súdánu úspěšně využívat klasických prostředků (tisk, televize, billboardy), naopak moderní elektronické reklamní prostředky (internet, sociální sítě) dosud příliš účinné nejsou vzhledem k malé dostupnosti internetu, nespolehlivosti telekomunikační sítě a nízké úrovně IT znalostí běžné populace (s výjimkou mladých lidí). Na druhé straně se situace rychle zlepšuje a vznikají tak v tomto směru nové možnosti.

Z důvodu silně zakořeněné tradice nebo trestnosti je však mnoho témat nepoužitelných, například z politiky, cizího náboženství, sexu nebo konzumace alkoholických nápojů a vepřového masa. Dále se nepoužívá řada metod z oblasti přímého marketingu – např. osobní prodej po domácnostech (respektování soukromí obydlí) a distribuce letáků pomocí pošty.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Základní legislativa pro ochranu práv z duševního vlastnictví sice v Súdánu je v platnosti, ale jde stále o relativně nový koncept, který dosud nepronikl plně do povědomí súdánské společnosti. Kromě toho příslušné zákony nejsou aktuální z hlediska rychlého technického vývoje. Proto je třeba zachovávat ve vztahu k ochraně intelektuálního vlastnictví subjektů operujících na súdánském trhu obezřetnost a nespoléhat se na postupy běžné v evropském prostředí.

5.5. Trh veřejných zakázek

Režim zadávání veřejných zakázek je velmi netransparentní a obecně lze konstatovat, že pravděpodobnost úspěchu závisí do značné míry na kvalitě místního zástupce. Informace o vládních tenderech je třeba sledovat v místním tisku nebo na mezinárodních tendrových vyhledávačích, jednotná internetová stránka pro publikování vládních tenderů neexistuje.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Při vstupu na súdánský trh je nutné vědět, že země je zadlužená a trpí chronickým nedostatkem devizových prostředků. Stát své závazky často nehradí vůbec nebo jen omezeně, Súdán je největším dlužníkem ČR ze všech států světa. Provázání politiky a trhu je velmi intenzivní a takto posílená rizika netržního charakteru značně snižují transparentnost trhu a omezují jeho běžné fungování.

V důsledku slabé aktivity českých firem na súdánském trhu v posledních letech chybí aktuální praktické zkušenosti z řešení případných obchodních sporů, lze však předpokládat, že nebude možné spoléhat na aplikaci postupů běžných v zemích s rozvinutou právní kulturou. Proto je třeba apelovat na předcházení vzniku možných konfliktů výběrem prověřených obchodních partnerů, pečlivou právní analýzou uzavíraných kontraktů a používáním bezpečných modelů zajištění pohledávek a jejich úhrad.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Víza

Velvyslanectví Súdánské republiky vydává pouze jeden typ víza – vízum pro jeden vstup. Toto vízum je v zásadě platné maximálně 1 měsíc od vystavení a během této doby musí žadatel překročit hranice země. V Súdánu je následně možné po přihlášení se na oddělení cizinecké policie Ministerstva vnitra získat prodloužení víza na potřebnou dobu. Vízum za účelem turistiky nebo obchodu je možné obstarat na 8 až 30 dní. O prodloužení je nutné požádat na Passport, Immigration and Nationality Office v Chartúmu. Cestovat do Súdánu bez platných víz v žádném případě nedoporučujeme. Po uzavření velvyslanectví Súdánu v Praze spadá vízová agenda na velvyslanectví Súdánu ve Vídni. Při odletu ze Súdánu platí držitel cestovního pasu zvláštní poplatek 20 USD – oficiálně nazývaný policejní registrace (neplatí pro držitele diplomatických a služebních pasů).

Služby

• Úroveň hotelového ubytování v Súdánu s výjimkou vybraných mezinárodních hotelů neodpovídá evropskému standardu. V dobrých mezinárodních hotelích je třeba počítat s cenou cca 250 USD na osobu a noc.
• Pro evropského strávníka je zcela nevhodná konzumace ovoce a zeleniny, která nebyla dostatečně omyta, a také jakýchkoliv pouličně prodávaných potravin a jídel. Riskantní je i pití vody z veřejného vodovodního řadu včetně akceptace ledu ke chlazení podávaných nápojů.
• Súdán není vzhledem ke stále napjaté situaci v řadě svazových států, především v okrajových oblastech země, zatím příliš připraven na přijímání turistů.
• Turistické památky jsou přístupné pouze na základě zvláštního povolení, jehož vyřízení může trvat i několik dní.
• Cesty mají většinou nezpevněný povrch, v období dešťů (červen – září) je většina z nich zcela nesjízdná.
• Pro dopravu po Súdánu se doporučuje pronájem soukromého taxi (nejlépe terénní vůz 4×4). Cena za pronájem na 24 hodin s řidičem bez omezení počtu kilometrů je cca 90 USD.
• Cestování do jednotlivých států Súdánu je možné pouze na základě zvláštního povolení, které vydává ministerstvo vnitra. Platnost povolení je 1 měsíc s možností prodloužení.
• Nedoporučuje se též fotografovat vojenské objekty, osoby v uniformách, nádraží, vládní budovy, železniční stanice a podobné strategické objekty.
• Aktuální informace k cestám do Súdánu je možné získat na velvyslanectví ČR v Káhiře (Egyptská arabská republika).

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Proces udělení pracovního povolení a příslušného víza je velice netransparentní. Je proto vhodné pamatovat na tyto záležitosti při uzavírání kontraktu a smluvně přenést tuto zodpovědnost na súdánskou stranu. Alternativně se k tomuto účelu dají využít i specializované agentury či advokátní kanceláře, které věc za úplatu vyřídí. Praktické informace o životě cizinců v Súdánu lze nalézt na webových stránkách Expat Arrivals .

5.9. Veletrhy a akce

Všechny veletrhy jsou organizovány v prostorách International Fairs Ground v Chartúmu, které je vzdálené 5 km od mezinárodního letiště.

Vzhledem k politicko-bezpečnostní situaci v zemi se dá předpokládat, že nebudou probíhat tento rok žádné veletrhy.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

ČR své zastoupení v Chartúmu nemá, agendu Súdánu vykonává Velvyslanectví v Káhiře.

Velvyslanectví České republiky/Embassy of the Czech Republic

4, Dokki Str. 125 11 Giza (Cairo)

Egypt tel.: +20-2-3333 9700 

– ústředna fax: +20-2-3748 5892

e-mail: cairo@embassy.mzv.cz

Mobilní telefonní spojení po pracovní době a ve volných dnech na diplomatickou službu (vyhrazeno pro řešení mimořádných situací českých občanů): tel.: +20-12742 7513

Pozn. Pracovní dny Velvyslanectví jsou v souladu s místní zvyklostí neděle až čtvrtek, svátky naopak Velvyslanectví dodržuje dle českého kalendáře.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

V Chartúmu existuje centralizovaný systém záchranné služby, policie a hasičů – tel.: 111

Zdravotnický systém v Súdánu tvoří státní a soukromé nemocnice, jejichž úroveň však zdaleka nedosahuje evropského standardu. Základní péči poskytují místní státní kliniky, odbornou péči státní nemocnice a specializované nemocnice. Průměrná cena lékařské konzultace je 15-20 USD, navíc se platí za laboratorní vyšetření a léky (léčení malárie tak může stát 40-50 USD). Počet soukromých nemocnic v Chartúmu se odhaduje na 38, detailní informace o místních zdravotnických zařízeních nejsou dostupné, uvádíme proto pouze seznam nemocnic v Chartúmu bez podrobností stran jejich specializace, úrovně, vhodnosti použití a požadovaných cen. Doporučení vhodných zařízení vychází z posledních známých informací a jeho aktuálnost je třeba v případě nouze ověřit u konzulárního oddělení zastupitelského úřadu ČR v Káhiře.

Nemocnice

• Ahmed Gasim Children’s Hospital, Qasr Avenue, Chartúm;
• Dar el Shifa Hospital, Chartúm South, New Extension Str. 77;
• Doctor’s Clinic, Chartúm Medani Highway;
• El Aamiriya Hospital, El Tabiya Str. Chartúm;
• El Faisal Clinic, Chartúm 2, Moh. Naguib Str.;
• Chartúm Specialized Hospital, Chartúm, New Extension Str. 41.

Nejvhodnějšími nemocnicemi pro případné ošetření v Chartúmu jsou:

• Ibn Sina Hospital, 317 New Extention;
• Sudanese Medical Association Hospital, Africa Street (blízko mezinárodního letiště);
• San Francis Maternity Hospital

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

www.bankofsudan.org

www.sudantribune.com

www.sudan.net

www.wfp.org

www.sudaninvest.org

BBC News – Sudan