Vietnam - základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Vietnam se nachází na východě poloostrova Zadní Indie při pobřeží Jihočínského moře a sousedí s Kambodžou, Čínou a Laosem. Počtem obyvatel je Vietnam šestnáctou nejlidnatější zemí světa, devátou nejlidnatější v Asii a tudíž jedním z nejvýznamnějších potenciálních trhů pro české subjekty. Hlavním městem je Hanoj, hospodářským centrem země je však jih Vietnamu s největším městem – Ho Či Minovo Město (dříve Saigon). Velmi dynamicky se rozvíjí v posledních letech i město Da Nang ve středním Vietnamu. Oficiálním jazykem je vietnamština.

Oficiální hlavou státu je prezident republiky, který navrhuje parlamentu (jednokomorové Národní shromáždění) nominace na premiéra/předsedu vlády, ministry a další ústavní činitele. Prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil země, podepisuje zákony, vyhlašuje amnestii, jmenuje velvyslance, generály a admirály ozbrojených sil. Je volen z řad poslanců parlamentu (Národního shromáždění) na období 5 let. Důležitější úlohu však hraje ve skutečnosti premiér a především generální tajemník Komunistické strany Vietnamu (KSV) spolu s Ústředním výborem KSV a politbyrem. 

Politický systém ve Vietnamu je založen na vedoucí úloze KSV, která je zakotvena v ústavě. Nejvyššími orgány KSV jsou sjezd (National Congress), který se koná jednou za 5 let (13. sjezd proběhl v lednu 2021), a ústřední výbor (s 175 členy, který se schází 2x za rok), v jehož čele stojí generální tajemník jako nejvýše postavený člen politbyra (s 19 členy). Výše popsané instituce bývají označovány jako čtyři mocenské pilíře vietnamského politického uspořádání.

Vietnam se v posledních letech ekonomicky a sociálně velice rychle rozvíjí a mění do podoby sociálně-tržní ekonomiky, zatímco politicky zachovává příklon ke komunistickým idejím. Komunistická strana Vietnamu klade důraz na hospodářské reformy a na boj proti korupci jako zdroje vlastní prestiže a důvěry veřejnosti. Monopol státní moci si KSV zachovává bez ohledu na pozoruhodný hospodářský rozvoj a relativní volnost v hospodářské oblasti. Zakládání jiných politických stran není povolováno a organizovaná opozice v zemi neexistuje.

Proces hospodářských reforem „doi moi“ začal v roce 1986 vlivem tehdejší katastrofální hospodářské situace. Jeho podstatou je pozvolný přechod k „socialisticky orientovanému tržnímu hospodářství“. Hlavním výsledkem je viditelně se zlepšující životní úroveň obyvatelstva a vysoké tempo hospodářského růstu. Vietnam se tak řadí mezi středně rozvinuté země. I přes bohatnutí země jako celku však mezi velkými městy a venkovskými oblastmi zůstávají stále velké disproporce. Většina vietnamského vedení se vyznačuje pragmatismem a relativním nezájmem o ideologické otázky, které jsou přenechávány péči stranických kádrů. Čínský model i vývoj je vietnamským vedením velmi bedlivě sledován, nikoliv však slepě implementován. Referenční rámec představují také partneři ze zemí Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN).

1.2. Zahraniční politika země

Vietnam usiluje o vyváženou zahraniční politiku s důrazem na multilaterální fóra, přísným dodržováním zásady nevměšování a neutrality do vnitropolitických záležitostí jiných zemí a balancováním mezi největšími hráči v regionu. Primárním cílem je podpora národních zájmů, ekonomického rozvoje a bezpečnosti.   V r. 1992 byla schválena zahraničněpolitická koncepce VSR, která reagovala na rozpad a transformaci „východního“ bloku. Vietnam zahájil pragmatický kurs, směřující k rozvoji vztahů se všemi zeměmi s důrazem na obchodně-ekonomickou spolupráci, posílení sousedských vazeb se zeměmi jihovýchodní Asie a vztahů v asijsko-tichomořské oblasti. Vietnam věnuje pozornost těm zemím, které mají potenciál přispět k jeho sociálně-ekonomickému rozvoji (Japonsko, Korejská republika, Indie). I když Vietnam respektuje politiku jedné Číny, intenzivně rozvíjí také obchodně-ekonomické vztahy s Tchaj-wanem.  

Někdejší úsilí o začlenění do Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), ke kterému Vietnam přistoupil dne 28. 7. 1995, odpovídalo ekonomickým a geopolitickým zájmům země. Nemalou roli sehrává snaha o vyvažování mocného souseda – ČLR. V r. 2020 Vietnam podle rotačního principu zastal předsednickou roli v ASEAN.   V r. 1998 se Vietnam stal členem APEC a na podzim 2017 hostil summit APEC v Danangu.

Na přelomu roku 2006/2007 Vietnam vstoupil do WTO.

Vietnam v letech 2020-2021 působil jako nestálý člen v Radě bezpečnosti OSN, kam byl v r. 2019 zvolen jako jediný (endorsovaný) kandidát za příslušnou zeměpisnou skupinu. Předchozí členství Vietnamu v RB OSN připadalo na roky 2008 – 2009.  

Vysoce citlivá je pro Vietnam otázka teritoriálních sporů o oblasti v Jihočínském moři (pro Vietnam moře „Východní“). Vietnam si přitom uvědomuje svoji ekonomickou závislost na severním sousedovi. Jedním z největších problémů ve vztahu Vietnamu s Čínou zůstává teritoriální spor o Spratlyho a Paracelské souostroví, které Vietnam považuje za součást svého území, a navazující výlučné ekonomické zóny v Jihočínském moři, na které si zároveň činí nároky i některé další země regionu. Jihočínské moře představuje hospodářsky, bezpečnostně i politicky důležitou oblast v západní části Tichého oceánu, přes kterou procházejí frekventované námořní trasy, nacházejí se zde zásoby ropy a plynu a místa významná pro rybolov. O některé ostrovy, ostrůvky i skaliska (resp. o uplatňování ekonomických zón v jejich blízkosti) se vedou dlouholeté komplikované spory mezi Čínou a vícero zeměmi regionu, kdy se jednotlivé teritoriální nároky v některých případech překrývají.   V zájmu zajištění diversity zahraničněpolitických azimutů se do popředí zájmu dostávají také vztahy s blízkými sousedy z ASEAN, zejm. s Indií a Japonskem. Tradičně dobré byť nepříliš intenzivní politické vztahy udržuje Vietnam s Ruskem. Od r. 2015 probíhá sbližování Vietnamu s USA, které jsou pro Vietnam důležité nejen ekonomicky (největší odbytiště vietnamského exportu), ale i bezpečnostně právě z hlediska vyvažování Číny v regionu.

EU vnímá VSR jako jednoho z perspektivních partnerů v regionu. Vietnam je také druhou zemí ASEAN (po Singapuru) s uzavřenou dohodou o volném obchodu s EU (EUVFTA). EU jako celek je jedním z největších obchodních partnerů Vietnamu. V posledních pěti letech se vzájemný obchod mezi EU a Vietnamem více než zdvojnásobil. Nejvýraznější podíl na tom má Německo (19 %).

1.3. Obyvatelstvo

Dle posledního sčítání lidu z roku 2019 činil počet obyvatel Vietnamu 96,2 mil. lidí. Různé statistiky udávají současnou populaci v rozmezí 98,9 – 99,7 mil. obyvatel. Průměrný přírůstek obyvatelstva ve Vietnamu činí zhruba 0,8 %.  Hustota obyvatel se v současnosti pohybuje kolem 311 na 1 km2, teritoriálně je nejhustěji zalidněnou oblastí delta Rudé řeky a delta Mekongu. Absolutně nejhustší osídlení pak je v Ho Či Minově Městě a v Hanoji. Naopak zalidnění v horských oblastech  je velmi řídké. 

Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva činí 70,3 % z celkového počtu obyvatel, tj. cca 68  milionu. Věk ekonomicky aktivního obyvatelstva je 15 až 64 let. Průměrná délka života v roce 2021 činila 73,6 let.  

Národnostní složení Vietnamu je poměrně rozmanité. 86 % populace tvoří etničtí Vietnamci (národnost Kinh), soustředění zejména v deltách hlavních vodních toků a pobřežních rovinatých oblastech, 12 % etničtí Číňané. Zbytek populace tvoří Khmerové (kolem 700 000 žijící v jihozápadní deltě Mekongu), Čamové (kolem 60 000 žijící převážně podél pobřeží mezi Nha Trang a Phan Thiet a v provincii An Giang v deltě Mekongu) a dalších 60 národnostně-jazykových menšin soustředěných zejména v horských oblastech.

Většina obyvatel Vietnamu je bez vyznání (74 %). Zbývajících 26 % obyvatel jsou zejména buddhisté (převládá mahájánový buddhismus, cca 15 % obyvatel) a křesťané (9 % populace). Vyskytují se zde také dvě větší náboženské sekty: sekta Hoa Hao (buddhistická, 1,7%) a sekta Cao Dai (0,9%), nejmenší zastoupení má ve Vietnamu islám (přibližně 0,1 % populace, převážně etničtí Khmerové a Čamové). Úředním jazykem je vietnamština, nejrozšířenějšími používanými cizími jazyky jsou angličtina, čínština (kantonská a mandarínská), ruština a francouzština (převážně starší generace).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

V roce 2023 rostlo HDP Vietnamu tempem 5,1 %. Růst ekonomiky země je dlouhodobě založen na exportně orientovaném průmyslu a přílivu zahraničních investic. Přestože byl vládní rozpočet zatížen rozsáhlými záchrannými balíčky z období pandemických opatření, veřejné finance si uchovaly dobrou stabilitu. Dle Ministerstva Financí Vietnamu byl deficit státního rozpočtu v roce 2023 4,42 % (oproti 4 % v roce 2022). V následujících letech se obecně očekává postupné snižování celkového veřejného zadlužení. Inflace ve Vietnamu se drží v standardním rozmezí (3,3 % v r. 2023) stejně jako míra nezaměstnanosti (2,8 % v r. 2023). Lze očekávat pokračování ekonomické liberalizace země. To bude zahrnovat zmenšení role vlády a zároveň podpoření více přímých zahraničních investic do Vietnamu. Střednědobým cílem vietnamské vlády bude zajistit, aby nabídka půdy a pracovních sil zůstala silná a infrastruktura podporovala pokračující industrializaci, včetně rostoucího objemu exportu. 

Vietnamská ekonomika je méně závislá na cestovním ruchu než její regionálních sousedé, včetně Thajska a Kambodži, ale tento sektor je zde stále důležitý. Znovuotevření Číny po pandemii však nepřineslo očekávaný příliv turismu z této země.

Vietnam je druhým největším exportérem mobilních telefonů (za Čínou). K významným exportním položkám patří dále elektronika, obuv, oděvy a zemědělská produkce. Naopak výraznými artikly importu jsou zejména položky jako výpočetní technika, elektronika a elektrické součástky. Vietnam pokračuje v procesu liberalizace ekonomiky a otevírání vnějšímu světu. S téměř všemi hlavními obchodními partnery (včetně EU) má sjednánu dohodu o volném obchodu. Poměrně vysoká ekonomická a politická stabilita, nízké výrobní náklady a rostoucí spotřebitelská poptávka budou patřit k hlavním přednostem Vietnamu v příštích deseti letech. Lze očekávat další přesun výrobních kapacit do Vietnamu zejména z Číny, ale také z ostatních vyspělých asijských zemí včetně zemí ASEAN. Vládní ekonomická strategie počítá především s rozvojem digitální ekonomiky, hi-tech průmyslu a zelených technologií. V těchto odvětvích budou vznikat nové obchodní a investiční příležitosti i pro české firmy.

Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Daň z přidané hodnoty (DPH), obvykle stanovená na 10 %, byla původně snížena na 8 % počínaje 1. červencem 2023, jako součást vládních opatření hospodářské podpory. Toto snížení, které bylo původně plánováno pouze na druhou polovinu roku 2023, bylo prodlouženo do června 2024. Odvoláno bylo také snížení daně na ochranu životního prostředí (zaměřuje se především na uhlí a paliva). Daňové prázdniny pro zahraniční firmy v konkrétních odvětvích se od roku 2024 zkrátily, aby byly v souladu s iniciativou globální minimální daňové sazby OECD. Výdaje státního rozpočtu porostou částečně v důsledku rostoucích mezd a plateb sociálního zabezpečení pro zaměstnance ve veřejném sektoru v rámci vládních plánů mzdové reformy. Vyplácení kapitálových investic, zaměřených především na zlepšení dopravní infrastruktury, bude také klíčovou podporou růstu v roce 2024. Privatizace státních podniků, expanze formální ekonomiky a zvýšení DPH stabilizují schodek v letech 2025–27 v průměru na 2,4 % HDP, a to i přes rostoucí kapitálové výdaje, zejména na dopravní infrastrukturu. Očekávané zvýšení sazby DPH do roku 2025 z 10 % na 12 % vyrovná klesající příjmy z dovozních cel plynoucí z pokračující implementace dohod o volném obchodu.

V dlouhodobém horizontu lze očekávat postupný konsolidační trend veřejných financí. Fiskální deficit by se mohl v roce 2024 dle předpovědí snížit na ekvivalent 3,7 % HDP ze 4,4 % HDP v roce 2023. To bude taženo zejména růstem příjmů a zkrácení daňových prázdnin pro zahraniční firmy. Přispějí k tomu také výnosy z prodeje státních podniků a výnosy z nepřímých daní v důsledku rostoucí domácí spotřeby.  Toto očekávání je podpořeno trendem mezi místními úřady, které si samy vynucují úspornost, aby se vyhly kontrole uprostřed obav z protikorupční kampaně.

2.3. Bankovní systém

Řídící bankou a zároveň orgánem, který je zodpovědný za regulaci finanční a měnové politiky země je Státní banka Vietnamu (State Bank of Vietnam). Kromě centrální banky dnes působí ve Vietnamu celkem 49 bank: 4 státní komerční banky (Construction Bank, Oceanbank, GPBank, Agribank), 31 komerčních bank – akciových společností, 2 společné podniky, 9 bank stoprocentně vlastněných zahraničním majitelem, 2 banky pro sociální politiku a 1 družstevní banka. Kromě toho zde funguje 52 poboček nebo reprezentačních kanceláří zahraničních bank, 16 finančních firem (mezi nimi také česká Vietnam PPF Finance Company – Home Credit), 10 finančních leasingových firem a téměř 1183 družstevních úvěrových fondů. Největší bankou co se týče aktiv a sítě poboček je Agribank, podle kapitálu pak Vietinbank.

Stávající bankovní systém funguje od roku 1990, kdy byl přijat zákon o centrální bance (Ordinance on the State Bank of Vietnam) a zákon o bankách, úvěrových družstvech a finančních organizacích (Ordinance on Banks, Cooperative Credit Institutions and Financial Institutions). Hlavním přínosem těchto zákonů bylo oddělení centrální banky od komerčních bank a povolení činnosti akciových bank a dalších finančních a úvěrových institucí.

Bankovní systém se v posledních letech postupně konsolidoval, došlo ke snížení nevymahatelných pohledávek resp. špatných dluhů a k řadě fúzí a akvizic v sektoru. Bankovní sektor je otevřený pro zahraniční investory. Zahraniční investoři mohou vytvářet ve Vietnamu bankovní společnosti se 100% zahraničním vlastnictvím. Podmínkou vzniku takovýchto bank je existence dohody mezi vietnamskou státní bankou a centrální bankou investorské země. Tuto dohodu prozatím podepsala Velká Británie, Austrálie, Rusko, Jižní Korea, Malajsie a Tchajwan.

2.4. Daňový systém

Daňové zatížení příjmů ve Vietnamu patří mezi největší v regionu jihovýchodní Asie, a to i po poslední novelizaci tří hlavních vietnamských daňových zákonů (zákon o dani z příjmů fyzických osob, zákon o dani z příjmů právnických osob a zákon o dani z přidané hodnoty).

Současný daňový systém zahrnuje následující druhy daní:

Daň z příjmu právnických osob

Sjednocená základní sazba daně z příjmu právnických osob (tuzemských i zahraničních) je 20 %. Při splnění určitých podmínek mohou být aplikovány nižší sazby 17, 15 a 10 %. Podmínky jsou definovány výčtem oborů podnikání, oblastmi, ve kterých právnická osoba provozuje svou činnost, počtem zaměstnanců a výší jejich příjmů. Zákon o dani z příjmu definuje i podmínky, výši a trvání daňových prázdnin.

Daň z příjmů fyzických osob

Progresivní daňová sazba ve výši 5 -35 %. Nejvyšší sazba ve výši 35 % se aplikuje na měsíční příjem převyšující 80 mil. VND (cca 80 tis. CZK). Za poplatníka trvale pobývajícího ve Vietnamu (rezidenta) se považuje každý, kdo pobývá v zemi více než 183 dnů ročně nebo si pronajímá nemovitost ve Vietnamu déle jak 90 dní za rok.

Daň z přidané hodnoty

Sazba DPH byla tradičně 10 % (základní sazba) či 5 % (zvýhodněná). V současné době je základní sazba však dočasně snížena na 8 % v rámci opatření na podporu ekonomiky. Zvláštní formou DPH je Special Sales Tax na některé luxusní druhy zboží (automobily, alkohol, cigarety) ve výši  5-150 %. Pro uplatnění odpočtu DPH musí být všechny výdaje přesahující 20 mil. VND uskutečněny bankovním převodem. Pro období od března 2022 do února 2027 se SST pro určité modely bateriových elektrických vozidel snižuje na 2 % až 3 %.

Daň z přírodních zdrojů

Daň z přírodních zdrojů (Natural Resources Tax) je aplikována na projekty zabývající se těžbou ropy, plynu, dřeva a vzácných nebo cenných nerostných zdrojů (uhlí, zlato, drahokamy). Její rozmezí je podle typu projektu a jeho lokalizace 1 % – 40 %.Daň z užívání půdy je uplatňována na podniky se zahraniční kapitálovou účastí, kterým bylo povoleno využívat půdu nebo vodní plochu k realizaci svých projektů. Tyto podniky jsou povinny platit daň z užívání půdy (Land Use Right Tax), jejíž sazby jsou stanoveny ministerstvem financí.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Vietnam je největším obchodním partnerem ČR v rámci ASEAN. Stejně jako ostatní země EU má také ČR trvale negativní saldo v zahraničním obchodě s Vietnamem. 

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Vzájemná obchodní výměna mezi EU a Vietnamem vykazuje dynamický růst. Dovozy z Vietnamu do EU trvale převyšují vývozy z EU do Vietnamu zhruba 3-4 krát a negativní saldo na straně EU se neustále prohlubuje. Vietnam je pro EU významným zdrojem mnoha levných spotřebních produktů (mobilní telefony, elektronika, obuv, oděvy, potraviny).  Největším vývozcem i dovozcem do/z Vietnamu je Německo (podíl cca 20 %). 

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Čína je největším obchodním partnerem Vietnamu, následují USA, Korejská republika a Japonsko.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Stabilní ekonomické a politické prostředí, dynamický růst populace a její kupní síly, nízké mzdy ve srovnání s ostatními zeměmi regionu i ve srovnání s Čínou činí z Vietnamu jednu z nejpřitažlivějších zemí pro zahraniční investory v Asii. K největším investorům ve Vietnamu patří Jižní Korea, Japonsko a Singapur. Investice z těchto zemí tvoří více než polovinu všech PZI ve Vietnamu a směřují především do zpracovatelských odvětví. EU je pátým největším investorem ve Vietnamu a doposud zde investovala 27,59 mld. USD, což představuje zhruba 6,69 % z celkových přímých zahraničních investic ve Vietnamu.

K nejatraktivnějším sektorům pro PZI patří ve Vietnamu zpracovatelský průmysl, realitní sektor, energetika a cestovní ruch. Zpracovatelský sektor (mobilní telefony, počítače, elektronika, oděvy, obuv, atd.) má přitom absolutně dominantní postavení a tvoří téměř 60% PZI ve Vietnamu. Nejpřitažlivějšími investičními lokalitami ve Vietnamu jsou Ho Či Minovo Město, provincie Binh Duong a hlavní město Hanoj.

České investice ve Vietnamu

České firmy doposud investovaly ve Vietnamu do 41 projektů v hodnotě 92,39 mil. USD. Největším českým investorem ve Vietnamu zůstává firma PPF, která zde investovala do oblasti bankovnictví. Úspěšnými českými investory jsou také Elmich Group či Hydra a.s.. Řada českých investic ve Vietnamu je realizována podnikateli vietnamského původu. Tyto investice směřují například do turistického ruchu, průmyslu, zemědělství, potravinářství, distribuce léčiv a dalších sektorů. Další zlepšení investičního prostředí pro české investory ve Vietnamu a nové investiční možnosti přinese nová Dohoda o ochraně investic mezi EU a Vietnamem, která však zatím prochází ratifikačním řízením členských zemí EU.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

V roce 2020 vstoupila v platnost Dohoda o volném obchodu mezi EU a Vietnamem (EU-Vietnam Free Trade Agreement – EVFTA). Očekává se, že do pěti let od vstupu EVFTA v platnost se objem vzájemného obchodu mezi EU a Vietnamem zvýší o padesát procent. Pokles celních sazeb v rámci EVFTA se samozřejmě pozitivně odrazí také na růstu českého vývozu do Vietnamu. EVFTA je jednou z nejobsáhlejších a nejambicióznějších dohod EU. Zahrnuje ucelenou škálu okruhů v oblasti obchodu a investic, od pravidel původu a celních záležitostí, sanitárních a fytosanitárních opatření, po státní zakázky, práva duševního vlastnictví, právní a institucionální témata a konkurenceschopnost, až k ochraně investic a řešení sporů v této oblasti. Dohoda o ochraně investic mezi EU a Vietnamem (EVIPA) by měla vstoupit v platnost po její ratifikaci jednotlivými členskými zeměmi EU. Dohoda významným způsobem podpoří vstup nových evropských investorů do Vietnamu.  Česká republika je jednou z dvanácti zemí EU, které již investiční dohodu ratifikovaly.

Smlouvy s ČR

Nejvýznamnějšími dohodami uzavřenými mezi ČR a Vietnamem v ekonomické oblasti jsou Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic z roku 1997, Smlouva o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku z roku 1997 a Dohoda o hospodářské spolupráci z roku 2005. Dohoda o ochraně investic mezi ČR a Vietnamem bude v horizontu dvou let nahrazena dohodou mezi EU a Vietnamem. V rámci dohody o hospodářské spolupráci probíhá pravidelný obchodně-ekonomický dialog mezi ČR a Vietnamem formou zasedání česko-vietnamské mezivládní komise pro ekonomickou spolupráci. Poslední zasedání mezivládní komise proběhlo v roce 2022 v Praze.

3.4. Rozvojová spolupráce

Vietnam je významným příjemcem rozvojové spolupráce. K největším donorům ve Vietnamu patří Japonsko, Světová banka, Asijská rozvojová banka a EU. V souvislosti s růstem životní úrovně ve Vietnamu a jeho graduací do kategorie zemí se středním příjmem byl objem rozvojové spolupráce ČR ve Vietnamu v posledních letech postupně utlumován. ČR dnes ve Vietnamu realizuje pouze tzv. malé lokální projekty.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Vietnamská ekonomika nabízí příležitosti pro české exportéry ve více než dvaceti oborech. Rychlý růst vietnamské ekonomiky, který postupně mění celkovou strukturu ekonomiky, a rostoucí příjmy obyvatel budou navíc pozitivně ovlivňovat poptávku i v dalších průmyslových a spotřebních segmentech. Níže uvádíme příležitosti pro český export v sedmi hlavních prioritních sektorech.

▶ Energetický průmysl

Vietnam plánuje v následujícím desetiletí rozsáhlé investice do stavby nových energetických kapacit. Národní energetická strategie počítá s nárůstem celkové instalované kapacity do roku 2030 na 146 GW a do roku 2045 na 416 GW, což si vyžádá investice do výstavby nových elektráren v minimální výši 134,7 mld. USD. Velká část nových investic bude směřovat do tepelných elektráren (plynových a v menší míře i uhelných), ale zaměří se také na investice do nových elektráren využívajících obnovitelné zdroje (voda, vítr, biomasa), přičemž země plánuje do roku 2030 využívat pouze 30 GW z uhelných elektráren, jelikož se zavázala k dodržování COP26 a chce se stát uhlíkově neutrální do roku 2050.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Podle vietnamské Národní strategie pro rozvoj digitalizace a průmyslu 4.0 pro období let 2021-2030 je sektor informačních a komunikačních technologií (ICT) jedním ze stěžejních bodů růstu vietnamské ekonomiky v nadcházejících letech. Vláda Vietnamu vidí rozvoj tohoto sektoru jako jednu z klíčových priorit. Očekává se, že rozvoj digitální ekonomiky postupně posune její růstový model, který byl založen na využívání levné pracovní síly, směrem k růstu založenému na znalostní ekonomice. Podíl digitální ekonomiky na celkovém HDP by měl dosáhnout 30 % do roku 2030. Vietnam si klade za cíl být do roku 2030 mezi 40 nejlepšími zeměmi v Indexu globální inovace, mezi 30 nejlepšími zeměmi v Indexu kybernetické bezpečnosti a mezi 50 nejlepšími zeměmi v indexu e-governmentu (EGDI).

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Nové bezpečnostní hrozby a rostoucí riziko ozbrojeného konfliktu v regionu jihovýchodní Asie vyvolávají potřebu rozsáhlé modernizace vietnamských ozbrojených složek. Pokud jde o celkové výdaje na obranu, předpokládá se, že v roce 2027 dosáhnou částky 8,5 mld. USD. Vynaložené náklady na obranný průmysl představují zhruba 2 % z celkového vietnamského HDP. Lze proto očekávat další růst poptávky vietnamské vlády po nových obranných technologiích. Velkou šanci na úspěch mají české obranné technologie, se kterými již mají vietnamské ozbrojené složky zkušenosti (cvičná letadla, letecké simulátory, radiolokační technika, ruční zbraně, střelivo), ale i další česká obranná technika (např. systémy pro pěchotní vozidla, vybavení a přístroje pro protichemickou ochranu, proudové motory pro UAV, náhradní díly pro ruské vrtulníky).

▶ Voda a životní prostředí

Voda je významným zdrojem ve Vietnamu a je využívána pro průmysl, zemědělství a obyvatelstvo. Spotřeba vody ve vodovodech ve Vietnamu má podle předpokladů narůst do roku 2027 na hodnotu 11,2 mil. m3 denně s meziročním nárůstem o 4,3 %. Podle Odboru správy vodních zdrojů by celková roční spotřeba vody měla do roku 2030 dosáhnout 122,7 miliard m³. Nicméně, v mnoha venkovských oblastech stále existují problémy s nedostatkem čisté pitné vody.

▶ Zdravotnictví a farmacie

V roce 2024 se očekává další růst vietnamského zdravotnického a farmaceutického průmyslu. Průměrný roční růst v oblasti zdravotnických služeb a farmacie dosahuje zhruba 8 %. Růst je zejména díky zvyšování standardů zdravotní péče, rostoucí poptávce po zdravotnických službách a zvýšenému zájmu o nové technologie a inovace. V oblasti farmacie se očekává další růst výroby generických léků, což bude podporováno vývojem místního trhu s léky a zvýšenou poptávkou po levných a dostupných léčivých přípravcích. Podle Ministerstva zdravotnictví Vietnamu se očekává, že tržby vietnamského farmaceutického průmyslu dosáhnou v roce 2023 více než 7 mld. USD.

▶ Zemědělství a potravinářství

Vietnam je významným vývozcem i dovozcem agrárních produktů. Vietnam ročně doveze zemědělské produkty a potraviny v celkové hodnotě za více než 400 mld. Kč a poptávka po kvalitních a bezpečných potravinách z dovozu neustále roste. Samozřejmě je zde prostor i pro českou zemědělskou produkci. Objemově patří k největším dovozním položkám krmiva, kukuřice, ovoce, maso, mléko a mléčné výrobky, hnojiva a herbicidy.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Vláda Vietnamu si je vědoma důležitosti této oblasti a vynakládá velké finanční prostředky na podporu inovativních projektů v oblasti vědy a výzkumu. V prvním kvartálu 2024 bylo do této oblasti investováno prostřednictvím FDI více než 6,17 mld. USD, což znamená 13,4 % nárůst oproti předchozímu roku.

Další informace naleznete v  publikaci MZV ČR .

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Obchodní kultura ve Vietnamu se zásadním způsobem neodlišuje od ostatních zemí v regionu jihovýchodní Asie. Důraz je kladen na přímé osobní vazby a pěstování dlouhodobých vztahů s obchodním partnerem. Ve srovnání se západní kulturou je potřeba počítat s pomalejšími procesy při sjednávání obchodu a delšími reakčními lhůtami.

4.2. Oslovení

Protože mnoho Vietnamců má stejná příjmení, k oslovení se používají obvykle pouze křestní jména, avšak s oslovením pan/paní. Na vizitkách jsou obvykle tištěna nejprve příjmení, potom jména. Zpravidla tedy oslovujeme posledním jménem uvedeným na vizitce. Tituly se používají zejména u lékařských či akademických hodností (Dr., Prof. atd.). Přečtení celého jména a funkce služebně vysoce postavené osoby na podávané vizitce je projevem úcty.

Představování a výměna vizitek patří mezi aspekty společenské etikety, na které se ve Vietnamu stále ještě klade poměrně velký důraz. Důležitým lidem je vhodné vizitku podávat oběma rukama, v každém případě je nutno podat a přijmout vizitku z rukou do rukou a ne vizitku „hodit“ na stůl. Ačkoliv z vietnamské strany nám není vždy všemi přítomnými vizitka nabídnuta, je vhodné předat svou vizitku všem. V případě velkých delegací se v úvodu může výměna vizitek odehrát jen mezi služebně nejstaršími, ostatní si mohou vyměnit vizitky po skončení jednání. Obsah a úprava vizitek není jednotná a důležitá, vizitky je však nutno bezpodmínečně mít.

4.3. Obchodní schůzka

Před samotným prvním setkáním je nezbytné, aby měl vietnamský partner dostatečné informace o české firmě a projednávaném obchodním záměru. Tuto informaci je třeba zaslat písemně a včas před navrhovaným termínem setkání. Ačkoliv jsou ve velkých obchodních firmách pochopitelně zaměstnaní i lidé znalí cizích jazyků (nejrozšířenější je angličtina), mnoho vedoucích pracovníků a většina lidí v provinciích hovoří pouze vietnamsky. Dobrým dojmem tedy zapůsobí anglicky tištěné materiály opatřené dodatečným vietnamským překladem. Teprve po předchozím písemném představení je vhodné žádat o schůzku, nejlépe opět písemně, následně telefonicky. Ideální je, jestliže českou firmu vietnamskému partnerovi může doporučit třetí strana, které partner důvěřuje.  

Vzhledem k ustálenému klidnému pracovnímu rytmu je ve Vietnamu vhodné sjednávat schůzky ráno od devíti hodin, respektive od 2. – 3. hod. odpolední, ačkoliv partner může navrhnout i jiný (pozdější) termín. Ve Vietnamu se ještě donedávna pracovalo i v sobotu, dnes je již tento čas považován za soukromý, a proto se přísluší sobotní termín jednání případně navrhnout pouze vietnamské straně.

Vietnamci bývají až na výjimky překvapivě dochvilní. Jedná se zřejmě o následek úcty k autoritám. Stává se, že přijdou 5 – 10 minut před sjednaným termínem, dochvilnost je očekávána i z naší strany a výmluvy na dopravní situaci nejsou vhodné. Při plnění dohod však lze z vietnamské strany očekávat časté prodlevy z různých „objektivních“ příčin, ze strany zahraničního partnera je však vyžadováno striktní dodržování dohodnutých termínů.

Českého obchodníka většinou při jednání s vietnamskými partnery nejvíce překvapí asijská zdrženlivost, rozvláčnost a neochota bavit se ihned o konkrétních podmínkách obchodu. Vietnamský partner Vám také v průběhu jednání většinou neřekne jasné ne. Je proto třeba klást kontrolní otázky, abyste předešli případným nedorozuměním.  

Vietnamští partneři bývají obvykle na jednání výborně připraveni, především mají dobrou znalost o cenách konkurence. Je nežádoucí nadsazování kvality vlastního zboží či pomlouvání kvality konkurence.  

Podobně jako v jiných asijských zemích, i život Vietnamců ovlivňuje řada zvyklostí, jejichž racionální jádro často již ani nelze „vypátrat“, ale striktně se dodržují. Týká se to všech oblastí života: jsou „šťastná období“, kdy lze uzavírat manželství (resp. rodit děti), jiná doba je vhodná k uzavření byznysu, lunárním kalendářem se řídí i stravovací návyky. Tato pověrčivost může ovlivňovat i obchodní jednání a je potřeba s ní počítat.

Vietnamci jsou zvyklí celé generace svým způsobem „bojovat“ a toto se projevuje i v obchodě. Musí mít při uzavření obchodu pocit, že získali enormní výhodu a že v jednání vyhráli. Je tedy třeba dopředu kalkulovat s významnou slevou a příliš se zjevně neradovat, pokud se podaří uzavřít obchod s výrazným ziskem. Je lepší chovat se skromně, ba přímo ustaraně. V řadě případů, není-li obchodní partner konečný uživatel produktu, zejména je-li zaměstnancem státní firmy, se očekává, že mu bude nabídnuta osobní provize za zprostředkování. Korupce ve Vietnamu zatím nebyla vymýcena, ačkoliv se o to současná vláda pokouší nebo alespoň začíná nazývat věci pravými jmény.

Obchodní jednání ve Vietnamu bývají obvykle velmi zdlouhavá a rozvláčná. Během jednání je proto třeba zachovat trpělivost, i když se mohou zdát dotazy zbytečně opakované a někdy i hloupé. V naprosté většině vietnamský partner tak testuje objektivitu a pravdivost argumentace a věc si promýšlí z mnoha hledisek.   Při jednání obvykle Vietnamci umí zachovat kamennou tvář (spíše usmívajícího se Buddhy než hráče pokeru). Výstražným znamením by pro nás měla být zvýšená intenzita úsměvu, která nemusí vždy vyjadřovat radost, ale naopak rozpaky, rozmrzelost, nebo i přímo skrývaný hněv. Klidné vystupování je očekáváno i od druhé strany – vzrušená gestikulace, mimická gesta a podobné projevy jsou pokládány za nezdvořilé.

Rozdíly v obchodním jednání mezi severním a jižním Vietnamem nejsou příliš výrazné. Rozdíly lze pozorovat spíše v obecných kulturních odlišnostech mezi severem a jihem. Obchodní partneři na jihu bývají většinou uvolněnější, štědřejší a nakloněnější k případným ústupkům, zatímco na severu bývají partneři citlivější na cenové aspekty smlouvy.

Při standardních obchodních schůzkách většinou nebývá zvykem podávat alkohol. Naproti tomu při obchodních obědech a večeřích je alkohol podáván téměř vždy. Zatímco pivo je universální „lidový“ nápoj, při oficiálních (zejména obchodních) společenských obědech či večeřích hostitel obvykle nabízí značková francouzská vína či brandy, což je sice drahá záležitost, ale tímto se deklaruje hostitelovo společenské postavení (resp. solventnost). Není jasné, zda zahraniční vína či brandy Vietnamcům skutečně chutnají, jedná se však o módní a prestižní záležitost. Při oficiální společenské akci se obvykle pronáší květnaté přípitky, vietnamští partneři však ocení i opakované přípitky bez proslovů během jídla. Při přípitku je vhodné pochválit vietnamský pracovitý a pohostinný lid a organizaci (firmu) hostitele. Iniciativa k odchodu musí vždy vycházet ze strany hosta, pozorný vietnamský hostitel si ani v časové tísni nedovolí naznačit potřebu ukončení oběda či večeře. Míra konzumace se nijak neomezuje a opilost nebývá na závadu.

4.4. Komunikace

Základem obchodní komunikace ve Vietnamu je osobní přítomnost. Jen zcela výjimečně se podaří uzavřít obchod prostřednictvím vzdálené komunikace. Osobní setkání je nezbytné pro získání důvěry partnera a pro zdárné uzavření obchodu.

Standardním komunikačním jazykem u většiny velkých firem ve Vietnamu je angličtina. Velká část vedoucích pracovníků ve státním sektoru však angličtinu neovládá na dostatečně dobré úrovni. Pro obchodní schůzky s manažery státních podniků je proto vhodné mít s sebou vždy tlumočníka. Totéž platí i pro komunikaci se státními institucemi, kde se bez tlumočníka neobejdete.

Koncept zachování tváře platí ve Vietnamu stejně jako v okolních zemích jihovýchodní Asie. Zachování tváře je pro Vietnamce nesmírně důležité. Při jednáních je proto potřeba dávat pozor, aby se vietnamský protějšek nedostal do trapné situace a dbát na určitou taktnost, citlivost a zdrženlivost.

Obchodní jednání vždy vede služebně nejvýše postavený člověk. Ostatní účastníci do jednání zpravidla nevstupují, pouze na vyzvání nadřízeného mohou podat upřesňující informace. Počet členů jednacího týmu z české strany je flexibilní a záleží především na velikosti české firmy. V ideálním případě by měl být složen z obchodního ředitele a alespoň jednoho technického pracovníka, který je schopen podat podrobné informace o technických detailech nabízeného produktu. Věk a genderové složení týmu nehraje ve Vietnamu zásadní roli.

Pro obchodní schůzky ve Vietnamu je také důležité zvolit vhodný společenský oděv.  Oblečení je v „zimním období“ (tj. od prosince do března) obvyklé jako v Evropě, tedy oblek s kravatou, při významných jednáních či večerních příležitostech tmavý oblek, v „letním období“ (od dubna do listopadu) však postačí při běžných jednáních košile s kravatou. Při velmi oficiálních jednáních na vysoké úrovni je, alespoň pro začátek jednání, vhodný oblek i v horkém letním období. Vzhledem k místnímu horkému a vlhkému klimatu a skutečnosti, že řada běžných vietnamských pracovišť nedisponuje klimatizací, však na jednání přichází Vietnamci často i bez kravat, aniž by tím chtěli vyjádřit nedostatek úcty. Za zcela nespolečenský nebo přímo urážlivý oděv jsou však zatím ve Vietnamu považovány šortky. U dámského oblečení se rovněž nedoporučují minisukně a odhalená ramena.

4.5. Doporučení

Základní zásady při jednání s vietnamskými partnery, jejichž respektování napomůže prosazení obchodního záměru:

– Navázat s partnerem osobní vztah (zjistit jeho záliby, pozvat jej do ČR, zde se mu řádně věnovat).

– Vždy se usmívat, být zdvořilí a příjemní.

– Nestěžovat si kvůli maličkostem.

– Kritiku udělat nepřímo a vyhnout se konfrontaci.

– Nikdy nedávat najevo rozčílení – hrozí ztráta respektu partnera.

– Nesnažit se očividně o získání výhody před partnerem – je třeba být kooperativní a spolupracovat. Jedna vyhraná bitva může někdy prohrát válku.

– Nespěchat. Pozvolné jednání od obecných věcí ke konkrétním pomůže partnerovi lépe se vyznat v návrzích.

– Počítat s průtahy – zakalkulovat je do programu.

– Dobře připravit projekt a být v argumentaci konkrétní. Vietnamci mívají dobrý přehled o konkurenčních projektech (výrobcích) a v oceňování výhod jsou velmi pragmatičtí.

– Vždy kalkulovat se slevami a provizemi. Cenový faktor je na místním trhu rozhodující a je často fatální pro dodavatele příliš kvalitního (a tedy drahého) zboží.

4.6. Státní svátky

– Nový rok (Tet Duong lich) – 1. ledna 

– Lunární Nový rok (Tet Nguyen Dan) – čtyři dny (počínaje dnem předcházejícím první den prvního lunárního měsíce, v období od konce ledna do poloviny února kalendářního roku)

– Den vítězství (Ngay Chien Thang) – 30. dubna (výročí kapitulace vlády Jihovietnamské republiky 30. 4. 1975) 

– Svátek práce (Ngay Quoc te Lao dong) – 1. května

– Národní den (Ngay Quoc Khanh) – 2. září (vyhlášení Deklarace nezávislosti Vietnamské demokratické republiky prezidentem Ho Či Minem 2. 9. 1945)

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Jednorázové jednodušší obchodní případy lze realizovat prostřednictvím standardních exportních dodávek mezi českým výrobcem a místní odběratelem (zákazníkem, distributorem). V případě zájmu o dlouhodobou přítomnost na místním trhu je však absolutně nezbytné využívat místního zástupce nebo vlastní firemní zastoupení v místě. Silné zahraniční firmy mnohdy nevyužívají místní zástupce, ale po důkladném průzkumu trhu angažují dobře placené místní odborníky, kteří eliminují rizika při vstupu na místní trh.

Distribuční a prodejní kanály se liší v závislosti na druhu prodávané komodity či služby. Obecně však ve Vietnamu není rozšířen systém velkoobchodů, což znamená, že dovozce zajišťuje distribuci zboží podle jeho povahy maloobchodům (drobné, potravinářské, spotřební zboží) nebo přímo konečným zákazníkům (strojírenské zařízení, výrobní materiály, větší technologické celky). Vietnamský distribuční systém se však v posledních letech velmi rychle vyvíjí. Zvláště v oblasti maloobchodu lze pozorovat nárůst nových distribučních sítí a sílící trend koncentrace související se vstupem velkých zahraničních distributorů (AEON, BIG-C, Mega Market). Vlastní distribuční síť supermarketů a velkých nákupních center buduje také vietnamská firma Vincom.  

Vietnamský celní systém je nadále velmi komplikovaný, heterogenní a ne zcela odpovídající mezinárodním zvyklostem. Hlavním problémem je existence příliš mnoha sazeb, která s sebou přináší řadu nejasností a často i nejednoznačnost výkladu. V praxi se pak lze poměrně často setkat s tím, že výše cla je u některých druhů zboží do určité míry negociovatelná a jeho skutečná výše pak závisí na zkušenosti a „šikovnosti“ dovozce.  Nezkušeným a začínajícím obchodníkům tento stav mnohdy značně komplikuje život. K dalším problémům pak patří poměrně časté změny v sazbách u řady komodit a rovněž korupce rozšířená mezi mnoha celními úředníky.

Všeobecná výše dovozních celních sazeb zaznamenala v posledních letech dramatický pokles v souvislosti s členstvím Vietnamu v regionálních dohodách o volném obchodu. Vietnam má dnes uzavřenou dohodu o volném obchodu s drtivou většinou svých obchodních partnerů. Pokles celních sazeb je ale doprovázen nárůstem nejrůznějších netarifních opatření a technických překážek obchodu.

Pro české exportéry přinesla zásadní změnu ve výši dovozních cel nová dohoda o volném obchodu mezi EU a Vietnamem, která vstoupila v platnost 1. srpna 2020. Dohoda o volném obchodu mezi EU a Vietnamem (EU-Vietnam Free Trade Agreement – EVFTA) je nejrozsáhlejší a nejambicióznější obchodní dohodou, jakou kdy EU uzavřela s rozvojovou zemí. Výrazná liberalizace obchodních toků v rámci dohody by měla umožnit až padesátiprocentní nárůst objemu vzájemného obchodu do pěti let od vstupu v platnost. Od poloviny roku 2020 dochází tedy nejenom k postupnému odstraňování cel na 99 procent obchodovaného zboží, ale také ke zjednodušování celních procedur a odstraňování netarifních překážek obchodu. Dohoda usnadňuje evropským firmám také přístup k vietnamským státním zakázkám a poskytuje silnější ochranu práv k duševnímu vlastnictví. Zatímco firmy z EU mají snadnější přístup na vietnamský trh se stroji, zařízeními, automobily, alkoholickými nápoji a zemědělskými výrobky, Vietnamu se na základě smlouvy otevřel evropský trh pro výrobky, jako je textil, obuv, zemědělské produkty, mořské plody a výrobky ze dřeva. Evropská unie si od dohody slibuje také celkové zlepšení podnikatelského prostředí ve Vietnamu a usnadnění vstupu evropských firem do řady doposud chráněných odvětví.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Zahraniční firmy mají možnost působit na vietnamském trhu prostřednictvím čtyř základních forem společností:

– společnost s ručením omezeným (Limited Liability Company – LLC)

– akciová společnost (Joint-Stock Company – JSC)

– pobočka (Branch)

– zastupitelská kancelář (Representative Office)  

Nejjednodušší formou vstupu na vietnamský trh je zřízení zastupitelské kanceláře. Zřízení zastupitelské kanceláře nevyžaduje žádné nároky na základní kapitál. Jedinou podmínkou je trvání mateřské společnosti v domovském státě po dobu minimálně jednoho roku. Zastupitelské kanceláře jsou vhodné zejména pro provedení vstupních analýz trhu, neboť nejsou považovány za právnickou osobu dle vietnamského práva a nemohou provádět obchodní činnost (prodávat zboží nebo vystavovat faktury). Aktivity zahraniční kanceláře jsou většinou omezeny pouze na vedení styčných činností a propagaci mateřské firmy.

Pobočka zahraniční firmy může na rozdíl od zastupitelské kanceláře provádět obchodní činnost a generovat zisk. Podmínkou pro zřízení pobočky je fungování mateřské společnosti v domovském státě po dobu minimálně pěti let.  Orgánem zodpovědným za vydávání licencí pro pobočky a zastupitelské kanceláře zahraničních firem ve Vietnamu je Ministerstvo průmyslu a obchodu VSR.  

Společnost s ručením omezeným je vhodná pro firmy hledající největší flexibilitu při rozšiřování svých činností na vietnamském trhu. Společnost může mít od 1 do 50 společníků a umožňuje 100% zahraniční vlastnictví s výjimkou některých chráněných odvětví.

Zřízení akciové společnosti je vhodné pro firmy, které hodlají pro financování svých aktivit ve Vietnamu využít místní veřejnou akciovou burzu. Akciová společnost může být rovněž vlastněna ze 100% zahraničním vlastníkem. Založení akciově společnosti ve Vietnamu nevyžaduje žádný minimální základní kapitál. Při podání žádosti o registraci společnosti je však třeba uvést realistické základní jmění dle druhu předpokládané obchodní činnosti (cca 10 -25 tis. USD) a splatit základní kapitál do 90 dnů od registrace společnosti. Orgánem zodpovědným za vydávání podnikatelských oprávnění pro společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti je Ministerstvo plánování a investic. Žádosti o registraci těchto společností se podávají prostřednictvím místních lidových výborů na lokálních odborech plánování a investic.

5.3. Marketing a komunikace

Pro většinu českých výrobků prodávaných na vietnamském trhu (především stroje a zařízení) lze doporučit propagaci na některém z tematicky zaměřených mezinárodních a regionálních veletrhů. Obecně lze doporučit spíše veletrhy v Ho Či Minově Městě, které svým rozsahem i potenciálním dosahem na zákazníky ve Vietnamu předčí veletrhy a výstavy organizované v Hanoji. Při propagaci výrobků pro vietnamský státní sektor (obranný a bezpečnostní průmysl, těžební průmysl, energetika) je naopak vhodnější zúčastnit se některé z výstav pořádaných v Hanoji.

Při propagaci spotřebního zboží jsou hlavní marketingové kanály ve Vietnamu zhruba stejné jako v ČR (masmédia, internet, billboardy, reklamy v supermarketech a nákupních střediscích). Daleko větší význam než v ČR mají ale reklamy vysílané prostřednictvím sociálních sítí. Vietnam má poměrně vysoký počet uživatelů Facebooku (68 mil., tj. 68% populace) a Facebook je proto využíván jako jeden z důležitých marketingových kanálů. 

Při výběru a správném zacílení marketingových a propagačních aktivit ve Vietnamu lze využít také služeb česko-vietnamské konzultační firmy Cekindo, která je realizátorem projektu na podporu ekonomických aktivit českých firem ve Vietnamu. V rámci projektu PROPEA je z rozpočtu MZV ČR dotováno až 70% nákladů na danou službu.

Vzhledem k významným kulturním odlišnostem doporučujeme jakékoliv marketingové sdělení předem konzultovat s některou z místních marketingových agentur, která zajistí nejen správné zacílení reklamního sdělení, ale také jeho vhodnost a přijatelnost. Obecně je doporučováno vyhnout se v marketingové komunikaci politickým a náboženským tématům a sdělením, které by mohly urážet národní hrdost. Zákon výslovně zakazuje reklamu cílenou na děti. Zákonem je také zakázána reklama obsahující následující výrobky nebo služby: alkohol (nad 15%), cigarety, náhražky mateřského mléka pro děti do dvou let, léky na lékařský předpis, pornografický materiál, střelné zbraně a náboje, sportovní zbraně, které mohou podněcovat k násilí a drogy.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana práv duševního vlastnictví je ve Vietnamu legislativně poměrně dobře ošetřena. Vietnam uznává důležitost ochrany těchto práv zahrnujících patenty, ochranné známky a firemní identifikační značky, autorská práva a průmyslové vzory.  Vietnam je dlouholetým signatářem Pařížské konvence o ochraně práv duševního vlastnictví, Stockholmské konvence a Madridské dohody o mezinárodní registraci ochranných známek. V r. 1993 se Vietnam stal členem Paktu o patentové spolupráci. Mezinárodní závazky o ochraně práv k duševnímu vlastnictví jsou do vietnamské legislativy promítnuty v Zákoně o duševním vlastnictví z roku 2005 (novelizován v roce 2009). V praxi však stále dochází k častým případům porušování práv duševního vlastnictví jak v oblasti ochranných známek, tak i např. uměleckých děl či softwaru a jejich vymahatelnost dosud zaostává za legislativním zakotvením. Většina případů jejich porušování se řeší převážně prostřednictvím správních řízení a jejich řešení je ovlivňováno malými kapacitami a nízkou kvalifikací soudců.

 Dohoda o volném obchodu mezi EU a Vietnamem (v platnosti od srpna 2020) poskytuje evropským firmám další silnější záruky ochrany jejich autorských práv. V rámci této dohody jsou specificky chráněny i tradiční česká označení původu jako např. „České pivo“, „Budějovické pivo“ nebo „Žatecký chmel“. Vietnam se ve smlouvě rovněž zavázal, že na svých hranicích posílí opatření proti obchodu zbožím s padělanou ochrannou známkou nebo padělaným zeměpisným označením původu. Evropské malé a střední podniky se mohou obracet se svými dotazy na bezplatný EU IPR Helpdesk .

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejná výběrová řízení ve Vietnamu se řídí zákonem o veřejných zakázkách (Bidding Law) z roku 2013 a příslušným prováděcím předpisem z roku 2014 (Decree No. 63/2014/ND-CP dated 26 June 2014 guiding Law on Bidding). Podle zákona musí všechny státní subjekty vyhlašovat veřejná výběrová řízení pro nákupy přesahující ekvivalent 500 mil. VND (cca 500 tis. Kč). Vzhledem k velké angažovanosti mezinárodních finančních institucí ve Vietnamu (zvláště Světové banky a Asijské rozvojové banky), je řada projektů především v oblasti infrastruktury financována prostřednictvím jejich úvěrů. Na tyto projekty jsou rovněž vyhlašována veřejná výběrová řízení, která se řídí pravidly příslušné mezinárodní instituce. Obecným problémem výběrových řízení ve Vietnamu je skutečnost, že naprostá většina projektů je již od počátku připravována ve spolupráci s konkrétními „potenciálními“ dodavateli nebo je strukturována a zaměřena v souladu s jejich zájmy a požadavky. Firmy, které mají ve Vietnamu své zastoupení, nebo mají ošetřeny své zájmy jiným účinným způsobem (např. dohodou o spolupráci s příslušnou vietnamskou firmou), jsou pak prakticky jedinými možnými kandidáty na úspěch.

Informace o tendrech jsou zveřejňovány na následujících stránkách vietnamského ministerstva plánování a investic (pouze ve vietnamštině). Informace o plánovaných tendrech v angličtině lze získat na následujících placených stránkách po přihlášení: www.tendersinfo.com .

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Nejobvyklejší platební podmínkou při exportu do Vietnamu je dokumentární neodvolatelný akreditiv. V případě menších obchodů u neznámých klientů, zvláště malých soukromých firem je využíván i systém platby předem.

Při nákupu zboží investičního charakteru nebo jakýchkoli větších dodávek je vietnamskými zákazníky požadováno zajištění výhodného úvěru včetně různě dlouhých odkladů splátek. V poslední době se u určitých druhů zboží rozšiřuje systém platby až po jeho prodání. Jedná se především o zboží v oborech, ve kterých je velká konkurence – parfumerie, drobné spotřební zboží. Platební morálku vietnamských klientů je možno obecně označit za dobrou. Opatrnosti je třeba při obchodování s neznámými drobnými soukromými firmami, zvláště pokud je obchod uzavírán korespondenčně. Může se stát, že po dodání zboží, nebo zaslání částky za nakupované zboží se kontakt ztratí a na uváděné adrese jej nikdo nezná.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Víza

Vízová povinnost platí pro držitele všech druhů pasů ČR s výjimkou pasů diplomatických. Platnost pasu musí být minimálně o 30 dnů delší než konec platnosti vydaného vstupního víza. Upozorňujeme české občany, že není v pravomoci velvyslanectví ČR v Hanoji proces udělování vietnamských víz jakkoliv ovlivnit. Veškeré dotazy směřující např. na nevydání víza, jeho opožděné vydání apod. prosím směřujte na vietnamský Imigrační úřad Ministerstva veřejné bezpečnosti Vientamu v Hanoji.

Elektronické vízum je vydáváno jen k jednomu či více vstupům s maximální délkou platnosti do 90 dnů. Žádost je možné podat na webu Vietnam evisa support – National portal on Immigration . Do žádosti je třeba vložit/nahrát fotografii a kopii datové stránky cestovního dokladu žadatele. Během podávání žádosti je také potřeba provést platbu vízového poplatku. O žádosti má být rozhodnuto do tří pracovních dnů, proces však může trvat až týden, ale i více. Žadateli je po úspěšné registraci žádosti a zaplacení přidělen přístupový kód pro vytištění víza.

Vstup do Vietnamu na základě elektronického víza je možný pouze na vybraných mezinárodních hraničních přechodech (Hanoj, Ho Či Minovo Město, Da Nang, Nha Trang, Hai Phong, Can Tho, Phu Quoc, Hue a několik přístavů a pozemních hraničních přechodů).

Bezvízově lze vstoupit pouze na ostrov Phu Quoc na 30 dnů za turistickým účelem. Turisté musí přicestovat přes mezinárodní hraniční přechod (letecky či trajektem z Kambodži) a stejně tak vycestovat. Pokud chtějí cestovatelé z Phu Quocu pokračovat dále do Vietnamu, mohou si vyřídit vízum na úřadu Phu Quoc – Immigration Department.

Na území Vietnamu provádí jakékoli změny víza v době jeho platnosti výhradně Imigrační úřad Ministerstva veřejné bezpečnosti Vietnamu. Pro podrobné informace o vízech je třeba se obrátit na Velvyslanectví VSR v Praze.

Registrační povinnost

Cizinec má povinnost registrace u místních úřadů (lidové výbory, policie) dle místa ubytování. Tuto povinnost za něj obvykle plní ubytovatel (zpravidla hotel, příp. rodina, u níž se cizinec zdržuje). V ostatních případech za registraci odpovídá sám cizinec.

Cestování do Vietnamu

Letištní poplatky jsou zahrnuty v cenách letenek.. Na území VSR neplatí český ani mezinárodní řidičský průkaz. Při vstupu do země se nevyžaduje žádné povinné očkování.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnávání cizinců/českých občanů vyžaduje pracovní povolení, které je vydáváno na základě žádosti zaměstnavatele. K tomu musí cizinec doložit řadu dokumentů (výpis z trestního rejstříku apod.). Cizinci pracující ve Vietnamu méně než 30 dní, a v souhrnu ne více než 90 dní ročně, nemusí žádat o pracovní povolení. Úřad práce nemusí být informován, ale zaměstnavatel musí zajistit příslušná víza.

Žádost o vydání pracovního povolení schvaluje úřad práce, ale místní zaměstnavatel musí podat zprávu provinčnímu lidovému výboru, pro jakou pracovní pozici vyžaduje zahraničního pracovníka. Zaměstnavatel nemusí informovat o svých potřebách využívat zahraniční pracovní sílu, pokud splňuje podmínku práce do 30 dní a dále v případě studijní stáže.

Zahraniční odborníci a specialisté musí doložit univerzitní vzdělání v daném oboru nebo 5 let doložené praxe pro žádost o pracovní povolení ve Vietnamu. Doba k vydání pracovního povolení se zkrátila z 10 na 7 pracovních dní. Každý žadatel o pracovní povolení musí splňovat následující základní podmínky:

– minimální věk 18 let,

– dobrý zdravotní stav pro výkon daného povolání,

– žadatel musí být manažerem, výkonným ředitelem nebo expertem s potřebnými technickými dovednostmi vyžadovanými pro danou pracovní pozici,

– čistý trestní rejstřík.   

Osvědčení o zdravotní způsobilosti je platné 12 měsíců. Výpis z trestního rejstříku je požadován ze země trvalého pobytu. V případě, že cizinec má trvalý pobyt ve Vietnamu, musí výpis vydat vietnamský úřad.  

Pracovní povolení se vydává nejdéle na dva roky. Pracovní povolení je možno prodloužit pouze jednou. Žádost o prodloužení/obnovení pracovního povolení je možno podat 45 dní před vypršením stávajícího povolení. Při žádosti je nutno předložit stávající pracovní povolení nebo protokol o ztrátě z policejní stanice. Nové žádosti o prodloužení pracovního povolení musí splňovat požadavky nového zákoníku práce z roku 2019 a doložit následující doklady:

– Doklad ze zahraniční agentury, organizace nebo podniku, že žadatel je specialista v daném oboru.

– Univerzitní diplom (nebo doklad o vyšším vzdělání) a potvrzení, že žadatel má zkušenosti/praxi v dané oblasti, která se týká pozice, která je žadateli nabízena k výkonu ve Vietnamu.

5.9. Veletrhy a akce

Významné výstavy a veletrhy ve Vietnamu v roce 2024:

Veletrhy v Hanoji:

VIETNAM EXPO (všeobecná výstava), 3. – 06.4.2024

VIETNAM MEDI-PHARM 9. – 12.5.2024 

VIETNAM INTERNATIONAL INDUSTRIAL FAIR (strojírenství), 28. – 30.8.2024

VIETNAM MEDI-PHARM EXPO (zdravotnictví), 5. – 07.12.2024

VIDEX (obranný průmysl) 19. – 22.12.2024

Veletrhy v Ho Či Minově Městě:

VIETBUILD HO CHI MINH (stavebnictví), 26. – 30.6.2024, 22. – 26.8.2024 a 23. – 27.10.2024

SMART CITY ASIA (technologie pro chytrá města), 17. – 19.4.2024

ICTCOMM VIETNAM (ICT), 6 – 8.06.2024

VIETNAM ETE & ENERTEC EXPO (energetika), 17. – 19.7.2024

VIETNAM MEDI-PHARM EXPO (zdravotnictví) 1. – 3.8.2024

VIETFOOD&PROPACK VIETNAM (potravinářství), 8 – 10.8.2024

VIETNAM PHARMEDI (zdravotnictví), 11. – 14.9.2024

VIETNAM PRINTPACK (tiskařské a balící technologie), 18. – 21.9.2024

VTG (textilní a oděvní průmysl), 25. – 28.9.2024

VIETNAM SPORT SHOW (sportovní vybavení), 26. – 28.9.2024

VIETSTOCK (zemědělství), 9. – 11.10.2024

VIETNAM PLAS (plastikářský průmysl), 16. – 19.10.2024

VIETNAM FOODTECH (potravinářství), 13. – 15.11.2024

HARDWARE & HAND TOOLS EXPO (nástroje, obráběcí stroje), 5 – 7.12.2004

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR ve Vietnamu
13 Chu Van An, Hanoi, Vietnam
Tel: (+84-24) 38 454 131, 38 454 132
Fax: (+84-24) 38 233 996
Mobilní telefony: (0084) 917 011 914 – (konzulární pohotovost)
E-mail: hanoi@.mzv.gov.cz
E-mail – obchodně ekonomický úsek: commerce.hanoi@mzv.gov.cz
Web: mzv.gov.cz/hanoi

Kancelář CzechTrade v Ho Či Minově Městě
Representative Office of Czech Trade Promotion Agency in HCMC
Unit 1616, Level 16, Bitexco Financial Tower, 2 Hai Trieu Street, District 1, Ho Chi Minh, Vietnam
Tel.: +84 862 888 689 | Mobile: +84 767 133 953
Ivan Nikl – ředitel kanceláře
E-mail: ivan.nikl@czechtrade.cz
Web: www.czechtrade.cz/vietnam , www.czechtradeoffices.com/vi/vn

Realizátor projektu PROPEA ve Vietnamu
Incorp Vietnam Company Ltd.
The Galleria Office Building, 258 Nam Ky Khoi Nghia St Vo Thi Sau Ward, District 3, Ho Chi Minh City
Martin Tran – Business Development Manager
E-mail: martin.tran@incorp.cz
Web: vietnam.incorp.asia

Honorární konzuláty

HK ČR HCM C (Honorary Consular Office of the Czech Republic Ho Chi Minh City)
28 bis Mac Dinh Chi, Dist. 1, Ho Chi Minh City
honorární konzul: p. Ngo Hong Chuyen
Tel: (0084-8-829 0585)
Fax: (0084-8-822 6043)
E-mail: hochiminh@embassy.mzv.cz , hoaviener@hcm.vnn.vn

HK ČR Haiphong (Honorary Consular Office of the Czech Republic Haiphong)
Cat Co 3 Beach, Cat Ba Island, Hai Phong
honorární konzul: p. Truong Pham
Tel.: +84 225 388 7360 – 63
Fax: +84 228 388 7365
E-mail: haiphong@honorary.mzv.cz , truongpham.hkhp@gmail.com

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

– První pomoc: 115 

– Požárníci: 114

– Policie: 113 

– Informace: 116, 1080 

Zdravotní péče:

Hanoj:

Hanoi Family Medical Practice: +84 24 3843 0748, +84 903 401 919 (mobil) 

Vietnam-French Hospital: +84-24 3574 1111

SOS International: +84 24 3718 6390  

Ho Či Minovo Město:

HCMC Family Medical Practice:+84 28 3822 7848, +84 913 234 911 (mobil)

HCMC International Hospital: +84 28 6280 3333

Franco-Vietnamese Hospital: +84 28 54 11 33 33

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• Ministerstvo zahraničních věcí www.mofa.gov.vn
• Ministerstvo plánování a investic www.mpi.gov.vn
• Ministerstvo průmyslu a obchodu  www.moit.gov.vn
• Ministerstvo dopravy www.mt.gov.vn
• Ministerstvo zemědělství www.mard.gov.vn
• Ministerstvo financí www.mof.gov.vn
• Státní banka Vietnamu www.sbv.gov.vn
• Hlavní statistický úřad www.gso.gov.vn
• Národní shromáždění VSR quochoi.vn
• Vietnam Chamber of Commerce and Industry www.vcci.com.vn
• Vietnamská energetická společnost www.evn.com.vn
• Agentura Vietrade www.vietrade.gov.vn
• internetový portál Vietnamtrade www.vietnamtradeportal.gov.vn
• Vietnam Investment Review vir.com.vn
• Vietnam Business Forum vbf.org.vn
• Vietnam Economic Times vneconomy.vn
• Phillips Fox Vietnam Laws Online www.allens.com.au
• Vietnam Law & Legal Forum vietnamlawmagazine.vn
• Světová banka ve Vietnamu www.worldbank.org/vn
• zastoupení Evropské komise ve Vietnamu www.eeas.europa.eu
• Evropská obchodní komora EuroCham ve Vietnamu www.eurochamvn.org
• ASEAN asean.org