Španělsko - základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Španělské království – Reino de España

Španělsko je parlamentní konstituční monarchií. Pro zemi je typická silná decentralizace – vedle národního parlamentu existuje 19 autonomních parlamentů se širokými pravomocemi, jejichž rozsah není jednotný.

Autonomní oblasti mají vlastní vládu. Parlament (Cortes Generales) je dvoukomorový.

Kongres poslanců (=dolní komora) je základním zákonodárným orgánem. Má 350 členů, předsedkyní je Francina Armengol (PSOE).

Senát (=horní komora) ve vztahu ke Kongresu poslanců plní roli komory druhého čtení a má 265 členů, předsedou je Pedro Rollán (PP).

Parlamentní volby se konaly 23. července 2023.

V parlamentních volbách se volí 350 poslanců a 208 senátorů (z celkových 265), přičemž klíčový je úspěch v Poslanecké sněmovně.

Křesla v Poslanecké sněmovně jsou rozložena následovně: PSOE (Socialistická dělnická strana) 122, PP (Lidová strana) 137, VOX (krajní pravice) 33, Sumar (sdružení levicových stran) 27,  ERC 7,  Junts per Catalunya (pravicoví katalánští nacionalisté) 7, EH Bildu (levicoví baskitští nacionalisté) 6, EAJ-PNV (středopravicoví baskitští nacionalisté) 5, EH Bildu (levicoví baskitští nacionalisté) 6. V Poslanecké sněmovně dále působí Coalición Canaria (1 poslanec), Unión de Pueblo Navarro (1), Bloque Nacionalista Galego (BNG – 1).

Současnou menšinovou koaliční vládu tvoří Socialistická strana PSOE s krajní levicí pod hlavičkou hnutí Sumar. Vláda má v kongresu na základě vyjednaných dohod podporu regionálních národních stran Katalánců, Basků, Galicijců a Kanárijců.

Pravicová opozice tvořená Lidovou stranou (PP) a VOX neopomíjí vládní politiku denně zpochybňovat a podrobují ji neustálé kritice. 

Složení vlády:

• Pedro Sánchez Pérez-Castejón – předseda vlády 
• María Jesús Montero – první místopředsedkyně vlády a ministryně financí a veřejné správy
• Yolanda Díaz (Sumar)– druhá místopředsedkyně vlády a ministryně práce a sociální ekonomiky 
• Teresa Ribera – třetí místopředsedkyně vlády a ministryně pro ekologickou tranzici a demografickou výzvu 
• José Manuel Albares – ministr zahraničních věcí, Evropské unie a spolupráce 
• Félix Bolaños – ministr pro úřad vlády a vztah s parlamentem a ministr spravedlnosti 
• Margarita Robles – ministryně obrany
• Fernando Grande-Marlaska – ministr vnitra 
• Óskar Puente – ministr dopravy a udržitelné přepravy
• Pilar Alegría – mluvčí vlády, ministryně školství, učňovského školství a sportu 
• Jordi Hereu – ministr průmyslu a cestovního ruchu
• Luis Planas – ministr zemědělství, rybolovu a výživy 
• Ángel Víctor Torres – ministr územní politiky
• Isabel Rodríguez – bydlení a městská agenda 
• Ernest Urtasun (Sumar) – ministr kultury 
• Carlos Cuerpo – ministr hospodářství, obchodu a podnikání
• Mónica García (Sumar) – ministryně zdravotnictví 
• Pablo Bustinduy (Sumar) – ministr sociálních práv
• Diana Morant – ministryně vědy, inovací a univerzit 
• Ana Redondo García – ministryně pro rovnost 
• Elma Saiz – ministryně sociálního zabezpečení 
• José Luis Escrivá – ministr digitální transformace 
• Sira Rego (Sumar) – ministryně dětí a mládeže 

1.2. Zahraniční politika země

Od listopadu 2023 pokračuje vláda Pedra Sáncheze z PSOE (Socialistická  dělnická strana Španělska) a levicového uskupení Sumar, přičemž PSOE i nadále drží klíčové rezorty zahraničí, hospodářství, obrany a vnitra, čímž plně vytváří zahraniční politiku.

Španělsko zůstává mimořádně silně prounijně orientované, na ekonomické, energetické, bezpečnostní či zdravotní výzvy prosazuje společnou odpověď EU. Pokračuje v implementaci nástroje NGEU. Během svého předsednictví v Radě EU v druhé polovině r. 2023 dostálo většiny svých předsevzetí, včetně posunu u migračního a azylového paktu, klimatické agendy či reformy fiskálních pravidel.

Podporuje zároveň unijní perspektivu kandidátských zemí vč. Ukrajiny, Moldavska a zemí západního Balkánu. S Velkou Británií se snaží docílit finální dohody o Gibraltaru na úrovni EU.

U ruské agrese zastává nekompromisní postoj a podílí se na vojenské, humanitární i materiální pomoci Ukrajině. Za zmínku stojí mj. výcvik ukrajinských vojáků, pomoc zraněným či poskytnutí dočasné ochrany pro až pro 200 tis. ukrajinských uprchlíků Základní politické směřování Španělska je v geografickém smyslu dlouhodobě kontinuální, s akcentem na regiony Latinské Ameriky (vč. pokračujícího úsilí o dohody o volném obchodu, Mercosur, mimořádná frekvence bilaterálních návštěv aj.), Středomoří (Unie pro Středomoří, Jižní sousedství) a stabilitu Sahelu (opírá se zde o spolupráci se Senegalem a Mauritánií a podporu ECOWAS; vývoj v zemích jako Mali, Nigeru či Burkině jej velmi znepokojuje).  

Transatlantická dimenze a vztahy s USA byly posíleny v souvislosti s madridským summitem NATO v r. 2022 a za administrativy Joa Bidena se bilaterální vztahy s USA dostaly na uspokojivou úroveň. Španělsko plánuje do roku 2029 navýšit výdaje na obranu na 2 % HDP. Podílí se také na řadě vojenských misí EU a NATO v zahraničí, včetně mnohonárodnostního bojového uskupení na Slovensku.

Od roku 2022 po tzv. pro-marockém obratu u Západní Sahary se zlepšují vztahy s Marokem, s nímž roste obchodní výměna a lze také zaznamenat, byť občasnými výkyvy i zlepšení spolupráce v boji proti nelegální migraci. Nepodařilo se zcela normalizovat vztahy s Alžírskem, byť zůstávají zachovány dodávky zemního plynu. Po útoku Hamásu proti Izraeli 7. 10. 2023 Španělsko výrazným způsobem posílilo blízkovýchodní diplomacii s důrazem na praktickou implikaci dvoustátního řešení a nového elementu uznání palestinského státu, jako předpoklad mírového soužití s Izraelem.

Na bilaterální rovině klade Španělsko důraz na ekonomickou, kulturní, rozvojovou a humanitární diplomacii. Je silným zastáncem multilateralismu a principů mezinárodního práva, vč. spolupráce s mezinárodními a regionálními organizacemi a podporuje klimatickou agendu. Trvá důraz na tzv. feministickou zahraniční politiku a lidská práva.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel: 48.446 mil. (2023)

Hustota na km2: 96 obyvatel/km2

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 21,3 mil.

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 1,1 %

Průměrný věk: muži 77,2 let; ženy 82,9 let

Naděje dožití: 83,3 (2023)

Věková struktura:

• 0-14 let: 6,6 mil. (14 %)
• 15-64 let: 31,2 mil. (66 %) nad 64 let:
• 9,5 mil. (20 %)

Národnostní složení:

• 73 % Španělé
• 16 % Katalánci
• 6 % Galicijci
• 5 % Baskové

Nejčastěji zastoupená státní občanství cizinců:

• Maroko (14,3 %),
• Rumunsko (11,7 %),
• Velká Británie (5,8 %), 
• Kolumbie (5,8%),
• Itálie (5,2 %),
• Čína (3,7 %),
• Venezuela (3,9 %),
• Německo (2,6 %)

Náboženské složení:

• 68,8 % katolíci
• 25,5 % ateisté
• 2,4 % jiná náboženství
• 11,3 % agnostici

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Španělsko je zemí se čtnáctou největší ekonomikou na světě a čtvrtou v rámci Evropské unie. V zemi žije 48,4 milionu obyvatel a HDP (PPP) na obyvatele dosahuje zhruba 50 tisíc USD. Jde o zemi hospodářsky velmi rozvinutou, téměř 99 % obchodních společností tvoří malé a střední podniky.

Největší podíl na HDP má sektor služeb (74 %), průmysl (18 %), stavebnictví (5 %) a zemědělství a rybolov (3 %). Španělsko má výborné obchodní vztahy se zeměmi Latinské Ameriky a Severní Afriky.

Ekonomika země měla do roku 2020 konsolidovaný růst HDP, a to okolo 2 %. Pandemie covidu-19 však zemi zasáhla plnou silou a ekonomiku postihla nejhorší recese v Evropě, propad HDP byl 11 %. Nicméně během roku 2023 se vrátila ke své předpandemické velikosti a měla dokonce největší přírůstek HDP ze zemí eurozóny. Reálný HDP vzrostl v roce 2023 o 2,5 %, a to především díky výraznému oživení soukromé spotřeby. Španělsko je druhou nejnavštěvovanější zemí na světě (2023 – 82 milionů turistů), nicméně 13% podíl cestovního ruchu na HDP je důvodem zranitelnosti španělského hospodářství v krizových momentech, jako bylo např. období pandemie.

Vláda usiluje o navýšení podílu průmyslu, cílí na digitalizaci ekonomiky, naplnění klimatických cílů, a to zejména v oblasti energetické transformace. Dlouhodobým problémem země je vysoká nezaměstnanost, která se však postupně snižuje a nyní se pohybuje okolo 11,7 % (2024), přičemž nezaměstnanost generace mladší 25 let dosahuje až 27 %. Inflace bude v letošním roce okolo 3 %.

Veřejný dluh činí v roce 2024 105,5 % HDP, což staví Španělsko mezi země s největším dluhem ve vztahu k HDP na světě.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Současná ekonomická situace Španělska je relativně pozitivní, byť existují určitá rizika. Ekonomika se ukazuje odolnější, než se původně očekávalo. Španělsko zaznamenalo v roce 2023 růstu HDP ve výši 2,5 % a očekává růst 1,4 % HDP v roce 2024. cestovní ruch, domácí výdaje a investice budou letos nadále podporovat růst. Pozitivní je pokles cen energií a pokles inflace obecně, který opravňuje předpoklad návratu inflace k dvouprocentnímu cíli v roce 2025. Pro nacházející  období se očekává pokles inflace a růst reálných příjmů s odpovídajícím pozitivním vlivem na vývoj HDP. Přispívá i stoupající zaměstnanost, kterou ovšem  ovlivňuje i snížení reálných mezd. 

Španělská ekonomika je svědkem pozitivní dynamiky, převyšuje své evropské protějšky robustními čísly růstu, podporovaná zdravou domácí spotřebou a silným investičním klimatem. V kontextu vysoké nejistoty a nižšího ekonomického růstu na mezinárodní scéně si španělská ekonomika udržuje rozdílný růst díky dynamice trhu práce, pozitivnímu vývoji zahraničního sektoru, solidním aktivům domácností a firem a rychlému nasazení plán obnovy.

Vláda zavedla nové daňové povinnosti, nové daně pro vysoko příjmové skupiny, energetické podniky, banky a hovoří se i o dalších nových daňových změnách.

Za jedno z hlavních nebezpečí pro ES ekonomiku lze považovat vysokou úroveň veřejného dluhu a vysoký strukturální deficit. Vláda sice malými krůčky až do roku 2019 snižovala zadlužení o několik procentních bodů nicméně pandemie covidu-19, válka na Ukrajině a s tím spojené vysoké ceny energie vše změnilo a očekává se, že v roce 2023 dluh dosáhne úrovně 113,9 % HDP.

Španělsko je jednou z nejvíce zadlužených zemí ve vztahu k HDP. Dle Bruselu Španělsko nebude schopné dluh v blízké době snížit.

Na rozdíl od minulé globální finanční krize (2008), která zastihla zemi ve velké strukturální nerovnováze a dopadla zde proto zvláště těžce, patří nyní Španělsko k těm méně zasaženým. Důvodem je slabší dopad války na Ukrajině a související energetické krize a inflace, svou roli ale hraje i lepší strukturální stav ekonomiky. 

2.3. Bankovní systém

Španělský bankovní systém je plně integrován s mezinárodním finančním trhem a působí zde celá řada bank, včetně soukromých, státních, mezinárodních, družstevních a mobilních bank. Podle aktuálních statistik je ve Španělsku 141 bank (včetně asi 80 zahraničních bank), dále 67 družstevních bank a 19 spořitelen. Tyto provozují služby z více než 27 000 poboček po celé zemi.

Hlavní španělské banky jsou Santander, BBVA, Banco Sabadell a CaixaBank. Bankovní domy se tradičně soustředí mj. na své zájmy na zahraničních trzích v Latinské Americe.

Španělským centrálním bankovním orgánem je Banco de España, která také slouží jako národní regulátor bankovnictví ve Španělsku.

Španělsko je od počátku silným příznivcem evropské bankovní unie a jejích pilířů. Považuje za prioritu, aby se sjednocením trhu snížily ceny, byla zajištěna stabilita a ochrana vnitřního trhu –  plánuje proto strukturální reformy sektoru.

Krize španělské ekonomiky (2008–2014) byla v mnohém navázána na krizi bankovního sektoru. Problémem byl konkrétně velký podíl tzv. toxických aktiv, resp. úvěrové angažovanosti bank ve stavebním sektoru a na trhu nemovitostí. Banky pociťovaly následky v době stavebního boomu, především tzv. cajas (spořitelních ústavů), nejčastěji regionální spořitelny (záložny). K ozdravení pomohlo opatření centrální banky (Banco de Espaňa) o povinném zvýšení kapitálové přiměřenosti bank na 9 %, v případě cajas na 10 %.

Nyní se bankovnictví  nachází na křižovatce, jsou v sázce prestiž a pověst při poskytování půjček společnostem na udržení průmyslové struktury země a udržení ziskovosti. Kromě posílení služeb internetbankingu probíhalo v 2021-2022 také snižování nákladů na provoz a redukce počtu fyzických poboček bank, digitalizace procesů apod.

Španělsko získalo vysokou míru finanční podpory z fondů na obnovu Next Generation EU, které mají přispět k větší digitalizaci a modernizaci.

Akreditivy se řídí stejnými mezinárodními pravidly jako v ČR.

2.4. Daňový systém

Hlavní odpovědnost za výběr daní ve Španělsku má Finanční úřad – AgenciaTributaria. Stále aktualizované informace ke konkrétní problematice naleznete na jejich webových stránkách.

Španělský daňový rok trvá od 1. ledna do 31. prosince.

Daňový systém je ve Španělsku rámcově přehledný, nicméně doporučujeme se v daňových záležitostech vždy obracet na odborníky. Je běžnou praxí, že daňové záležitosti i např. OSVČ ve Španělsku vždy řeší daňoví poradci. 

Španělský daňový systém lze rozčlenit do tří základních úrovní zdanění, a to daní stanovených centrální vládou, daní vyměřovaných vládami autonomních oblastí  a daní určovaných místními úřady. 

Daňový systém rozeznává daně (impuestos), dávky a poplatky (tasas) a speciální poplatky (contribuciones especiales). Z celého Španělska pouze autonomní oblasti Baskicko a Navarra mají vlastní daňový režim.

Devizová kontrola:

Neexistují devizové kontroly, ale vláda vyžaduje předchozí oznámení o určitých pohybech kapitálu podle předpisů proti praní peněz a financování terorismu, a to pro statistické účely a omezení daňových podvodů.

Daně vybírané centrální administrativou: 

• Daň z příjmu fyzických osob
• Daň z příjmu nerezidentů
• Daň z příjmu právnických osob
• Dědická a darovací daň

Daně nepřímé:

• Daň z přidané hodnoty

Zvláštní daně:

• Daň z pojistného
• Daň z převodu majetku a kolkovné
• Spotřební daň
• Dovozní clo

Daňový systém autonomií:

Autonomie mají právo zavést vlastní systém zdanění, který ovšem musí vycházet ze státního daňového systému. Dále se musí řídit zásadou teritoriality, nesmí zavádět celní daně a musí zajistit neexistenci ekonomických a sociální privilegií a respektovat zásadu solidarity vůči zbytku autonomií.

Jedná se o např.: Daně z hazardních her, Environmentální daň, Daň z lovu aj.

V roce 2021 došlo k navýšení některých daní (např.: DPH sladkých nápojů, daně z příjmu pro osoby s nejvyššími příjmy či zelená a digitální daň).

V roce 2022 byla dočasně zavedena milionářská daň (tzv. solidární daň) a došlo ke zvýšení sazby daně energetickým podnikům a bankám.   

Dostupné informace také na webu Deloitte.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Obchodní vztahy mezi ČR a Španělskem se v posledních letech vyznačují neustálým rozvojem a pro českou stranu jsou stabilně ve znamení pozitivního obchodního salda. Zároveň také dochází k plynulému růstu investic. Základem vývozních vztahů mezi ČR a Španělskem je automobilový průmysl, nicméně postupně nabývají na intenzitě  další sektory. 

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu do ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Vývoz zboží ze Španělska v roce 2023 dosáhl historického maxima a poprvé přesáhl 423 mld. eur, což je meziroční nárůst o 23 % ve srovnání s rokem 2022.

Španělská exportní aktivita navíc vykazuje větší dynamiku než ostatní evropské země. 

Obchodní vztahy s EU

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Španělsko je 12. zemí světa s největšími zahraničními investicemi.  ICEX-INVEST IN SPAI N poskytuje informace a podporu investorům.

V roce 2023 se uskutečnily největší investice do autonomních oblastí Madrid, Baskicko, Katalánsko, Valencie a Andalusie. Zahraniční investice ve Španělsku vyžadují povolení pouze ve vztahu k činnostem souvisejícím s národní bezpečností, obranou, veřejnou bezpečností a veřejným zdravím.

Zahraniční investice ve Španělsku dosáhly v roce 2023 28 215 milionů eur, podle registru zahraničních investic ministra obchodu, což je průměr za posledních 5 let. Spojené státy byly prvním emitentem s 28,9 %, následovalo Spojené království s 13,1 %, Německo 10,6 %  a Francie  9,2 %.

54,3 % zahraničních investic ve Španělsku směřovalo do sektoru služeb, 42,2 % do průmyslového sektoru a 3 % do stavebnictví, s důrazem na velkoobchod, telekomunikace, elektrickou energii a paliva. Madridské společenství získává více než 54 % zahraničních investic, Katalánsko je na druhém místě s 16,5 % a Valencijské společenství s 12 % na třetím místě

ICEX-INVEST IN SPAIN každoročně vydává tzv. Business Climate Barometer ve Španělsku, podle něhož je třeba zlepšit byrokratickou zátěž nebo provozní náklady (elektřina a energie).

Úsilí o přilákání investic je zaměřeno na odvětví s vysokou přidanou hodnotou jako např. obnovitelné energie, ICT, výzkum a vývoj, zemědělsko-potravinářský průmysl, automobilový průmysl a mobilita, letecký průmysl nebo doprava a logistika. V rámci těchto sektorů pro české firmy jsou zajímavé IoT, chytrá města, ekologické produkty, agritech, zelená logistika a e-logistika.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Roku 1977 ministr zahraničí Marcelino Oreja oficiálně představil v Bruselu žádost Španělska o přistoupení k Evropskému hospodářskému společenství a Španělsko bylo oficiálně integrováno do EHS 1. ledna 1986.

Trh EU je pro Španělsko stále klíčovým partnerem, kam proudí většina vývozu a odkud země dováží velký podíl zboží i služeb.

Pro bližší informace o historii vztahů Španělska s EU .

Smlouvy s ČR

Po rozdělení Československa přešly smlouvy uzavřené před rozdělením v platnost i pro nové bilaterální vztahy mezi Českou republikou a Španělskem. Španělsko a Česká republika mají v současnosti Reciproční dohodu o podpoře a ochraně podepsanou 12. prosince 1990, která vstoupila v platnost 28. listopadu 1991.

Smlouva o zamezení dvojímu zdanění podepsanou v květnu 1980, která je v platnosti od června, 1981 (č. 23/1982).

Existuje rovněž Dohoda o právní pomoci, uznávání a výkonu trestů ve věcech občanských, která usnadňuje dodržování soudních rozhodnutí a vzájemné uznávání pravosti dokumentů vydaných správami obou zemí.

Zajímavé je např. Ujednání mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ministerstvem školství, kultury a sportu Španělska o zřízení a činnosti česko-španělských tříd na gymnáziích v ČR (č. 35/2001 Sb.).

Bližší informace naleznete na stránce Ministerstva zahraničních věcí.

3.4. Rozvojová spolupráce

V únoru 2023 byl schválen nový Zákon o spolupráci pro udržitelný rozvoj a globální solidaritu, který nahrazuje doposud platný zákon z roku 1998.  Zákon stanovuje závazek vyčlenit do roku 2030 minimálně 0,7 % HDD (hrubý domácí důchod) na mezinárodní rozvojovou spolupráci (ZRS). Je také základním rámcem pro vypracování dalších doplňujících zákonných opatření, a to o reformě Španělské agentury pro mezinárodní rozvojovou spolupráci (AECID), zákonu o dotacích, finanční spolupráci a úpravě statusu pracovníků v sektoru rozvojové spolupráce. 

Kromě lepšího systémového ukotvení bylo cílem zákona začlenit rozvojovou pomoc do rámce zahraniční politiky ES jako „politiky státu“. Má zapojit všechny relevantní aktéry a usnadnit koordinaci projektů, jejich transparentnost i efektivitu. Zákon přesněji definuje roli hlavních orgánů (Nejvyšší rada) či úrovně koordinace ZRS – národní, decentralizovanou (autonomní společenství a místními orgány) a nadnárodní (OSN, EU a další mez. organizace či fondy).  

Vláda si na začátku svého mandátu předsevzala vyčlenit 0,5 % HND, avšak prozatím se reálná částka pohybuje na 0,34 %.

Zákon dále ukládá, že 10 % bude vymezeno na humanitární pomoc (ochrana a záchrana životů při katastrofách, v důsledku změny klimatu nebo konfliktů).

Nyní je na ni vyčleňováno jen okolo 2 % zdrojů na ZRS. Zákon také rozhodl o založení nového Španělského fondu pro udržitelný rozvoj (FEDES), který bude mít na starosti finanční spolupráci (půjčky, investice a transfery na rozvoj třetích zemí) a bude fungovat pod záštitou AECID.

Byly uzákoněny 4-leté plány priorit (nutnost souladu s prioritami mezinárodními) a zřízení Úřadu pro hodnocení španělské spolupráce (OECE). Stálým závazkem budou lidská práva (priorita ochrany dětí, skupin LGTBIQ, původního obyvatelstva a žen). 

ČR neposkytuje Španělsku rozvojovou pomoc.

Více informací na: www.cooperacionespanola.es

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

V zemi je vyspělá poptávka po produktech a službách v oblasti informačních a komunikačních technologií. Toto odvětví  bylo vyhodnoceno jako prioritní a napříč všemi sektory bylo konstatováno, že je třeba se v nadcházejícím období soustředit na zlepšení digitálních služeb, budování technologické a digitální suverenity a posílení a rozšíření internetové dostupnosti a k tomu potřebné infrastruktury. Jednou z hlavních priorit bude rozvoj moderních řešení k zajištění funkčnosti firem a státní a veřejné správy.  Vláda v letech 2021–2023 investovala do digitalizace 16,25 mld. EUR z evropských fondů.

Příležitosti:

• Inteligentní sítě pro efektivnější využívání energie
• Technologie související s konceptem smart cities (inteligentní města)
• Internet věcí
• Kybernetická bezpečnost, Big Data, umělá inteligence
• Digitalizace
• Videoherní průmysl
• Elektroautomobily

▶ Energetika

Španělsko usiluje o úplnou dekarbonizaci do roku 2050. Ústřední roli v energetickém přechodu budou mít obnovitelné zdroje energie a zelený vodík. Ten tvoří součást širší strategie k dosažení 100% podílu obnovitelné elektrické energie. Mezi postupné cíle tohoto plánu patří mimo jiné i dosažení 25% zapojení vodíku do průmyslové výroby do roku 2030. V letech 2025-2035 bude probíhat uzavírání jaderných elektráren a bude nutná výstavba dalších úložišť jaderného odpadu. 

Příležitosti:

• Inovativní obnovitelné zdroje energie, elektrická infrastruktura a podporu inteligentních sítí
• Smart Grids a skladování elektrické energie
• Sanace a dekontaminace, skladování jaderného odpadu, modernizace jad. elektráren

▶ Zdravotnictví a farmacie

Sektor zdravotnictví a farmacie byl před nástupem covidové krize výrazně podhodnocen. Vláda se proto v minulém období zaměřila na vývoj inovativních postupů pro zlepšení prevence, diagnostiky, léčby a rehabilitace pacientů. V období 2021-2023 se do zdravotnictví ve Španělsku investovalo více než 1,469 mld. EUR a odvětví farmaceutického a biotechnologického průmyslu ve Španělsku se stalo jedním z nejdynamičtějších a nejkonkurenceschopnějších v mezinárodním měřítku. V tomto sektoru operuje několik velkých nadnárodních společností, které si zvolily Španělsko jako investiční destinaci, a to nejen pro distribuci svých produktů, ale také pro zřízení R&D center, výrobu a poskytování zdravotnických služeb.

Příležitosti:

• Inovativní zdravotnické technologie: vybavení nemocnic a speciálních oddělení 
• Technologie a zařízení, od přístrojů po zdravotnický materiál, systémy pro vzdálené monitorování nebo léčebné aplikace a další
• Inovativních zdravotnické pomůcky pro seniory (ortopedické pomůcky, naslouchátka, mechanoterapeutické, dýchací a  kontrolní přístroje, apod.). 

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Španělsko je aktivním zastáncem mezinárodní obrany a průmyslové spolupráce, a to především v high-tech sektorech. Obranný a bezpečnostní sektor zaznamenává v posledních letech konstantní růst. Probíhá modernizace výzbroje, materiálu, infrastruktur, systémů a informačních a telekomunikačních technologií. Rozpočet Ministerstva obrany v roce 2023 byl navýšen o 12,5 mld. EUR ve srovnání s rokem 2022, což je nárůst o 26,3 % a podle NATO Španělsko v roce 2023 vynaložilo na vojenské výdaje 22 mld eur.

Příležitosti:

• letectví
• systémy řízení a velení
• komunikační a elektronické systémy 
• software.

▶ Civilní letectví, vesmír

Letecký a kosmický průmysl je ve Španělsku vysoce rozvinutý. Španělsko je na pátém místě v Evropě v objemu prodeje a počtu zaměstnaných lidí. Španělsko významně investuje do svého vesmírného průmyslu a uznává jeho potenciál pro ekonomický růst, vědecké objevy a technologické inovace. Využitím svých odborných znalostí v oblasti satelitní komunikace, výzkumných kapacit v astrobiologii a planetární vědě a podporou příznivého prostředí pro vesmírné starty a spolupráci je Španělsko připraveno dále rozšiřovat svou přítomnost a vliv ve stále se vyvíjejícím prostředí globálního vesmírného průmyslu.

Příležitosti:

• bezpilotní komerční letadla
• systémy řízení letového provozu
• uhlíková vlákna v letectví
• satelitní systémy letadel.

▶ Automobilový sektor

Automobilový průmysl má pro Španělsko velký hospodářský a sociální význam a má také velký vliv na ostatní průmyslová odvětví a sektory. Španělsko je druhým největším výrobcem vozidel v Evropě po Německu a v roce 2021 se umístilo na 9. místě na světě. Obrat automobilového průmyslu jako celku představuje 10 % španělského HDP a je zodpovědný za 18 % celkového španělského vývozu. V roce 2023 továrny vyprodukovaly 1,8 milionu vozů, což je o 14 % více než v roce 2022, ale také o 14 % méně než ve stejném období roku 2019, tedy před vypuknutím pandemie. Španělsko se nyní snaží vrátit do stavu před pandemií.

Příležitosti:

• elektromobilita
• digitalizace
• baterie
• nabíjecí místa.

▶   Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Oblast výzkumu, vývoje a inovací a polytechnického vzdělávání v roce 2024 počítá ve Španělsku s historicky nejvyšším rozpočtem. Ze státního rozpočtu byly alokovány nemalé prostředky na výzkum, vývoj a inovace v odvětvích jako je zdravotnictví, letectví a kosmonautika. Strategické projekty v těchto odvětvích byly zařazeny do španělského Plánu obnovy pro rok 2023 a byla na ně vyčleněna významná část rozpočtu (180 mil. eur na letecký průmysl, 100 mil eur na výrobu a vývoj čipů). V roce 2023 obdrželo Ministerstvo vědy a inovací navýšené finanční prostředky, a to téměř 4 miliardy eur, což je o 4 % více než v roce 2022. Přímé investice se do oblasti vědy, výzkumu a inovací se od roku 2020 téměř zdvojnásobily, konkrétně došlo k nárůstu o 98 %.

Příležitosti v oblasti výzkumu, vývoje a inovací:

• digitální svět, průmysl, vesmír a obrana
• zdravotnictví ·
• kultura
• kreativita a inkluzivní společnost, ·
• bezpečnost
• klima, energie a mobilita
• potraviny, přírodní zdroje a životní prostředí.

Podrobnosti a další informace k jednotlivým položkám a sektorům naleznete v Mapě oborových příležitostí.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Kultura obchodního jednání ve Španělsku má jihoevropské charakteristiky.

Důležitý je osobní přístup, mezilidské vztahy a ideálně znalost jazyka (španělština, u mladší generace lze anglicky).

Pro navázání kvalitních obchodních partnerství je třeba počítat s nutností pravidelných osobních jednání s partnerskou společností.

4.2. Oslovení

Španělské obchodní vztahy jsou založeny na osobním přístupu.

Ze začátku se doporučuje telefonický kontakt. Ani ve fázi počátečního dopisování by neměla být zanedbávána telefonická komunikace.

Za účelem navázání spolupráce a podepsání kontraktu je dobré věnovat čas opakovanému osobnímu setkání, nejprve v kanceláři, poté u oběda v restauraci.

Ačkoliv rutinní záležitosti se vyřizují formou e-mailu, obchodní vztahy vnikají z osobních setkání.

Oslovení začíná zkratkou pro pán/paní (Seňor/Seňora), následuje první nebo obě příjmení. Španělé mají dvě příjmení – jedno po otci, druhé po matce (např. Carlos Fuentes García). Většinou se ale v oslovení používá to první za křestním jménem (Sr. Fuentes).

Prvotní oslovení je vždy ve formě vykání. V navazujících jednáních a korespondenci se již často používá jen křestní jméno a na české poměry se také dříve přechází k tykání. K tomu dochází spontánně, nikoliv jako u nás nabídkou tykání.

Společnost si nepotrpí na tituly, ale na společenské postavení v rámci firemní hierarchie.

Zejména bývají respektovány vysoce postavené osoby.

Španělé mají také větší respekt ke starším lidem.

4.3. Obchodní schůzka

První kontakt by se měl rozhodně realizovat telefonicky. Detaily se pak řeší prostřednictvím e-mailové komunikace. Je však dobré před schůzkou telefonický kontakt nezanedbávat.

Kvůli jasně dané hierarchii ve španělských firmách je třeba počítat s tím, že se jednání zúčastní více zástupců firmy, jak obchodní partner, tak jeho nadřízený.

Španělé si velmi potrpí na upravený vzhled. Na obchodní jednání se tedy doporučuje vzít klasický oblek s kravatou, který bude odpovídat módním trendům. Samozřejmostí jsou i čisté vyleštěné boty. Dbát by se mělo i na střih vlasů, u dam na vhodné líčení. Španělé si rovněž libují v módním a elegantním oblečení.

Vizitky se předávají na začátku prvního jednání.

K prvnímu jednání většinou dochází v kanceláři firmy, nicméně další se  již mohou odehrávat v restauraci u oběda či v kavárně. Obchody se pak uzavírají při obchodních večeřích či obědech v restauraci.

Co se útraty za oběd/večeři týče, záleží na povaze schůzky. Většinou se dohodne předem, kdo útratu zaplatí.

Pokud chcete předat na schůzce dary, volte spíše menší. Pokud chcete partnera obdarovat, doporučujeme lahev kvalitního alkoholu. Pokud Vás partner obdaruje, dárek rozbalte a vyjádřete potěšení.

V jednacím týmu by měl být zástupce obchodního oddělení, ideálně ředitel, a rovněž alespoň jeden technický pracovník, jenž bude schopen představit nabízený produkt z technického hlediska.

Na věku ani genderovém složení týmu ve Španělsku nezáleží.

4.4. Komunikace

Španělé jsou velmi komunikativní a otevření lidé. Na obchodních schůzkách se však většinou chovají profesionálně a přílišné emoce nedávají najevo. Navazování obchodní spolupráce mnohdy trvá delší dobu oproti našim zvyklostem.

Pokud se však firmě podaří dohodnout kooperaci s místní firmou, získá tím spolehlivého a loajálního obchodního partnera a může počítat s dlouholetou spoluprací.

V rámci obchodních vztahů Španělé upřednostňují jasné a stručné jednání. Zástupce firmy by měl být na jednání vždy dobře připraven. Po seznámení se přechází k jádru věci. Na úvod se očekává krátká prezentace firmy a jejích úspěchů. Také je vhodné zmínit ekonomická pozitiva ČR. Je dobré argumentovat jasně bez zbytečných detailů a vracení se k předešlým tématům. Na konci určitě nezapomeňte na shrnutí obsahu.

Během jednání je nutné počítat s přestávkami na kávu, během nichž dochází k neformálním rozhovorům. Nejvhodnějším tématem k neformální konverzaci je pravděpodobně rodina. Hovořit lze rovněž o koníčcích, gastronomii či sportu. Při komunikaci je žádoucí vyhnout se tématům, které se týkají politiky, separatistických tendencí některých regionů, víry a jiných kontroverzních námětů.

Co se týče problematiky času, pracovní doba je ve Španělsku volnější a jiná oproti zvyklostem v ČR. Španělé mají v časovém rozmezí 14:00 do 16:30 obědovou pauzu. Nedoporučuje se tedy v tuto dobu volat. Nicméně během oběda lze s partnerem vyřešit spoustu věcí. Někdy bývá obědová pauza i delší a může se překlopit v obchodní večeři. Ve firmách se běžně pracuje až do večerních hodin, pracovníci bývají k dispozici až do 19. hodin. Naopak v 8 hodin ráno jen výjimečně ve firmě někoho zastihnete. Obchodní jednání je vhodné plánovat nejdříve od 9:00 ráno. Ačkoliv Češi mají vůči dochvilnosti Španělů předsudky, na obchodní jednání dorazí většinou včas. Toleruje se cca desetiminutové zpoždění z obou stran.

Rovněž je dobré sledovat státní a regionální svátky, při nichž se standardně nepracuje.

Přestože angličtina stále více proniká do obchodních vztahů, zejména větších firem, i nadále je upřednostňována španělština. Na jednání se doporučuje mít s sebou tlumočníka, kterého může doporučit i Velvyslanectví ČR v Madridu.

Co se týče obchodních materiálů, rozhodně se vyplatí mít je zhotovené i ve španělštině. Obecně platí, že čím menší firma, tím klesá jazyková vybavenost. Rovněž mimo centra jako Madrid, Barcelona, Bilbao se musí počítat s horšími jazykovými znalostmi. Při úvodní e-mailové konverzaci si lze vystačit s angličtinou. Většina vyššího managementu anglicky umí, nicméně při jednáních se Španělé cítí výrazně komfortněji ve svém rodném jazyce.

Při obchodních jednání v kanceláři není běžné podávat alkohol, nicméně při obchodním obědě či večeři se zejména víno stává neodmyslitelnou součástí. Samozřejmě však je nutné zachovávat přiměřenou míru.

Ve Španělsku nebývá zvykem zvát obchodní partnery domů. Stejně tak se to neočekává ani od českého obchodního zástupce. Většina jednání probíhá v kancelářích, nebo v méně formálním prostředí, v restauracích či kavárnách.

4.5. Doporučení

Kromě standardních pouček úspěšného obchodního jednání v případě Španělska doporučujeme:

Na španělském trhu s téměř 47 miliony obyvatel opět dochází k růstu střední a nižší třídy, což zvyšuje poptávku po nových kvalitních značkách za rozumnou cenu. Vzhledem k tomu, že se jedná o vyspělý trh s velkou konkurencí, uspět mohou zejména firmy, jež nabízí inovativní, moderní, designová a zároveň finančně dostupná řešení.

Před vstupem na trh je vždy nutné jeho zmapování.

Důležité je představit španělskému partnerovi firemní reference. Nejsnadněji se proniká na španělský trh prostřednictvím místního distributora, který má k dispozici síť obchodních partnerů a naprostou znalost prostředí. Rovněž by firma měla dbát na volbu svého obchodního zástupce. Při navazování kontaktu se vyplatí investovat do obchodního vztahu a využívat přestávek během jednání k osobnímu rozhovoru. Osobní vztah se promítá i do obchodních vztahů.

V rámci obchodních vztahů se španělskými partnery je třeba mít na paměti diverzitu španělských regionů. Největší rozdíl mezi velkými městy a provinciemi, stejně jako v jiných státech, spočívá v rozdílné jazykové vybavenosti.

Tradičně obchodníci z regionů jsou méně jazykově vybavení. Nicméně v jednání jsou otevřenější a více upřednostňují osobní přístup oproti obchodním partnerům z velkých měst.

Samozřejmě rozdíly existují i mezi jednotlivými autonomními oblastmi, přičemž otevřenější přístup se prosazuje spíše na jihu než na severu.

Zvláštní kapitolou jsou oblasti Baskicka a Katalánska, kde obchodníci dobře hovoří anglicky a  přístup k obchodní spolupráci je nejbližší tomu našemu.

4.6. Státní svátky

Státní svátky jsou ve Španělsku celonárodní a regionální. Je běžné, že svátky, které připadnou na víkend se posouvají do pracovního týdne.

Celostátní svátky:

• 1. 1. Nový rok
• 6. 1. Tři králové – náboženský svátek, kdy se ve Španělsku dávají dětem vánoční dárky
• 6.–9. 4. 2023 Velikonoce
• 1. 5. Svátek práce
• 15. 8. Nanebevzetí Panny Marie
• 12. 10. Státní svátek Španělského království – „Día de la Hispanidad“ 
• 1. 11. Slavnost Všech svatých
• 6. 12. Den ústavy
• 8. 12. Neposkvrněné početí Panny Marie
• 25. 12. Vánoce

Pracovní doba:

• 9–14 hodin a 16–19 hodin

Otevírací doba:

• 9:30 / 10:00 hodin až 20:00 / 22:00 hodin

Pozor, mohou být polední pauzy 14:00–16:30 hodin.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Z obchodního hlediska je Španělsko jednou z nejvíce mezinárodně orientovaných zemí světa. Jeho ekonomiku tvoří z 75 % sektor služeb, nejvýznamnější oblasti obchodních příležitostí tvoří IT, obnovitelné energie, biotechnologie, letecký průmysl, životní prostředí a automatizace.

Vstupem na španělský trh se také otevírá brána k obchodním vztahům s Latinskou Amerikou. Nestrategické zahraniční investice nejsou podmíněny žádným druhem autorizace nebo předchozí notifikace.

Povinností investora je pouze oznámit danou investici do jednoho měsíce po jejím provedení Generálnímu ředitelství pro mezinárodní obchod a investice Ministerstva obchodu (Dirección General de Comercio Internacional e Inversiones de la Secretaría de Estado de Comercio), a to čistě za administrativním, statistickým nebo ekonomickým účelem.

Vyšší standard požadavků je pak kladen například na účast ve španělských společnostech nebo zakládání poboček. V rámci přeshraničního obchodního styku je potřeba uveřejňovat platby nad €10.000, uvnitř Španělska jde o částku €100.000. Specifické druhy plateb podléhají legislativě proti financování terorismu a praní špinavých peněz.

Pro praktické informace ohledně vstupu na španělský trh uvádíme odkaz na dokument Průvodce podnikáním ve Španělsku (2022) vydávaný každoročně Ministerstvem průmyslu a obchodu Španělska ve spolupráci se zahraničními firmami v zemi již podnikajícími.

Zde naleznete vše potřebné o vytvoření firmy, státních podporách pro investice, právních podmínkách apod. – dostupné v anglické a španělské verzi.

Nejběžnější platební podmínkou akceptovanou dodavateli je odklad platby do 90 dní od data dodávky.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Vstup na španělský trh může firma uskutečnit prostřednictvím nalezení obchodního partnera, nebo přímo založením místního subjektu.

Co se týče obchodních zástupců, jde o zavedenou a uznávanou profesi s tradicí, zástupci bývají sektorově zaměření.

Výměnou za jejich služby pobírají pravidelné platby a procenta z prodeje.

Asociace obchodních zástupců regionální:

• Málaga
• Katalánsko
• Baskicko

Asociace národní:

• www.ageco.pro
• www.cgac.es

Další možností obchodního partnerství představuje navázání kontaktu s distributorem.

Španělští distributoři mají většinou regionální působnost (2–3 autonomní oblasti). Je zde potřeba zvážit dostatečný prostor pro marži/provizi.

VZNIK SUBJEKTU NA MÍSTNÍM TRHU

Reprezentativní kancelář

Není samostatnou právnickou osobou • Nemůže vykonávat přímou obchodní činnost a její obchodní činnosti jsou v podstatě přísně omezeny na koordinaci, asistenci, propagaci a poskytování informací mateřské společnosti • Název stejný jako mateřská společnost, s dovětkem „Oficina de Representación“ • Musí mít ve Španělsku oficiálního zástupce s platnou plnou mocí • Není požadován vklad minimálního kapitálu

Pobočka

Má jistou správní samostatnost • Má své vlastní materiální zařízení a organizaci, které jsou odlišné od hlavní organizace, a má také stálou zastupující osobu s dostatečnými pravomocemi pro jednání jménem pobočky • Vztahují se na ni formální, registrační a účetní povinnosti stejně jako v případě subjektů sídlících ve Španělsku • Povinnosti pobočky: – Dodání účetní závěrky mateřské společnosti – Dokládání certifikátu o změnách týkajících se mateřské společnosti

Dceřiná společnost

Má samostatné právní postavení a nese odpovědnost za své závazky. • Mateřská společnost nenese odpovědnost za ztráty • Neexistují žádná omezení co do počtu zaměstnanců, činností (v rámci legislativy a stanov) • Korporace SA / společnost s ručením omezeným SL • Povinnost: – Účetní uzávěrky: povinnost každý rok připravit, schválit a uložit své účetní uzávěrky – Záznamy společnosti: povinnost vést záznamy (záznamy jednání, knihy akcionářů) – Zákonný důvod likvidace : čistého jmění nižší než akciový kapitál důvod k likvidaci – Auditoři: povinnost auditovat své účetní uzávěrky 

KORPORACE (SA) min. vklad: 60.000 eur • splacení: min 25% • akcie: lze vydávat • změna stanov: písemná zpráva • správní rada: min. 3 osoby

SPOL. S RUČENÍM OMEZENÝM (SL) • min. vklad: 3.000 eur • splacení: plná výše • akcie: nelze • změna stanov: neinformuje se • správní rada: min 3, max 12 os. 

5.3. Marketing a komunikace

Jakožto velký trh je Španělsko zvyklé na reklamní kampaně, které zejména při vstupu na trh mohou být zásadním instrumentem pro prosazení povědomí o daném výrobku či službě.

Tradičně dle statistik investují do reklamy nejvíce obory telekomunikací a systémů, osobních automobilů, kosmetických, hygienických a farmaceutických výrobků, potravinářských výrobků, distribučních firem, nápojů, finančních institucí a využití volného času v zábavném průmyslu a předmětů osobní spotřeby.

Reklamní kampaň lze vést na několika frontách: konvenčně (televizní, vývěsní apod.), díky rozhlasu či tisku, v kinech nebo v menším formátu i distribucí letáků.

Koronavirová krize však také potvrdila nezbytnost online marketingu. K úspěchu je nyní takřka nezbytné disponovat apelujícími webovými stránkami jakož i sociálními sítěmi, jako jsou Facebook, Instagram, Youtube, aj.

Důležitým faktorem ovlivňujícím prodeje jsou reklamní kampaně spojené se zákaznickými soutěžemi, slosováními hodnotícími věrnost značce apod.

Kromě trvalé inovace produktů se svádí boj mezi značkami srovnatelné kategorie o design obalu, způsob a prostředí nabídky klientům, kde sehrává důležitou roli péče o image značky a její akceptaci a podpory na nosných segmentech trhu.

Ve Španělsku v oblasti reklamy jsou citlivým tématem náboženské otázky a vztah s Katalánskem, taktéž reklamy se sexuálním podtextem a dvojsmysly v této oblasti nejsou vhodné.

Reklamní agentury jsou sdruženy ve Federaci reklamních a komunikačních společností (FEDE).

Rozsáhlý seznam reklamních agentur lze najít na webové stránce:  www.lafede.es

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního vlastnictví je právně ošetřena obdobně jako v ostatních zemích EU.

Základní legislativní normou je Zákon 23/2006 ze dne 7. července, kterým byl novelizován a doplněn Královský legislativní dekret (Real Decreto Legislativo) 1/1996 ze dne 12.4. Tento zákon transponuje Směrnici 2001/29/CE Evropského parlamentu a Rady, kterou se harmonizuje ochrana duševního vlastnictví v souladu s plněním Dohody s WIPO (World Intelectual Property Organization).

Další odkazy je možno najít na webu Ministerstva kultury a sportu , které se agendou ochrany duševního vlastnictví zabývá..

Ochrana duševního vlastnictví je též zakotvena v Občanském zákoníku (Código civil) články 428 a 429 a ve Španělské ústavě z roku 1978, článek 20.1.

5.5. Trh veřejných zakázek

Legislativně byl režim veřejných zakázek regulován zákonem z r. 1995 ve znění pozdějších novel.

Významné kompetence jsou při tendrových řízeních udělovány lokálním orgánům, které na úrovních jednotlivých regionů rozhodujícím způsobem ovlivňují výběr kontrahenta.

Dle poznatků OEÚ ZÚ Madrid mají nabídky našich firem (bez ohledu na komoditu) jen velmi malou naději na úspěch, nejsou-li s dlouhodobým předstihem monitorovány a prezentovány přes silného místního zástupce.

Odkazy na veřejné zakázky je možno najít na Concursos públicos, pro vstup do aktuální databáze je však třeba se zaregistrovat.

Další přehledy je možno najít na www.ted.europa.eu (v českém jazyce), www.boe.es a též na stránkách Ministerstva ekonomiky a podnikání – red.es.

Pro doplnění poznamenáváme, že deregulací v infrastruktuře postupně procházejí telekomunikace, řízení a provoz přístavů, letecká doprava, od čehož si vláda kromě decentralizace a převodu kompetencí slibuje hlavně úsporu rozpočtových výdajů. 

Pro aktuální přehled vyhlášených státních zakázek je vhodné konzultovat následující webový portál vlády, kde lze nalézt také požadované profily dodavatelů Plataforma de contratación del sector público.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Zákazník musí zaplatit fakturu do 30 dnů ode dne dodání výrobku či služby. Faktura musí být zaslána do 15 dnů od dodání či provedení služby. Lze dojednat delší dobu splatnosti, ale ne delší než 60 dnů. Pokud se španělský partner ocitl ve vyrovnání, je třeba ihned získat informaci o konkurzním správci a příslušném soudu a předat  podklady. Vše lze vyhledat ve veřejném konkurzním registru, kde jsou informace od vyhlášení konkurzu dlužníka přes jmenování konkurzního správce a příslušného soudu až po popis fází konkurzního jednání. Věřitel o úpadku informuje na základě údajů v dokumentaci dlužníka, konkurzní správce zasláním výzvy k podání přihlášek pohledávek.

Pohledávky se přihlašují u konkurzního správce, který musí být vývozcem; nebo jeho zástupcem, požádán o zařazení firmy do seznamu věřitelů, musí mu být poskytnut přehled o pohledávkách dlužníka – položka, výše, vzniku, splatnost a pořadí uspokojení pohledávky. Lhůta na přihlášení pohledávek věřitelem správci je měsíc od zveřejnění usnesení o vyhlášení konkurzu v Úředním věstníku (BOE), ta bývá v praxi prodloužena, pokud se jedná o zahraniční věřitele se sídlem mimo zemi. V případě neposkytnutí údajů by mohl subjekt ztratit své právo, nejprve jsou uspokojovány pohledávky státu, bank, poté nároky soukromých subjektů.

Mimosoudní cesta by měla být využívána jako primární k smírnému řešení sporu, je možné využít Arbitrážního soudu 3. země.

Řízení je poměrně rychlé a účinné, výroky rozhodčích soudů v ČR a Španělsku jsou navzájem vykonatelné v druhém státě.

Občané Španělska nejsou v případech těchto sporů zvýhodňováni.

Více: Zákon č. 60/2003 Sb. z 23.12.2020 o arbitrážích.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Do Španělska není třeba víza. Při pobytech nad 90 dnů je povinná registrace na cizinecké policii, která vydá potvrzení o registraci. Povolení k pobytu se již nevydávají.

Potvrzení o registraci obsahuje identifikační číslo cizince, tzv. NIE, užívané v administrativním i v obchodním styku (pro koupi nemovitosti, vozidel, otevření účtu v bance, aj.)

Vstup do Španělska je pro české občany možný na platný cestovní doklad, tj. cestovní pas nebo občanský průkaz ČR.

Ve Španělsku je možné řídit motorová vozidla s platným českým řidičským průkazem a povinná je tzv. zelená karta. Při cestování motorovým vozidlem důrazně doporučujeme dodržovat ve Španělsku dopravní předpisy. Pokuty jsou poměrně vysoké a policie je vyžaduje zaplatit na místě, pokud řidič nežije ve Španělsku (nemá potvrzení o registraci). Nově je např. : používání mobilního telefonu při řízení pouze hands-free; vypínání mobilního telefonu a rádia při čerpání pohonných hmot; zákaz radarových detektorů; upraveno používání reflexní vesty apod. Maximální rychlost na dálnicích je 120 km/h.

V EU jsou zrušeny celní kontroly. Dovoz některého zboží do Španělska nicméně od určitého limitu přestává být považován za dovoz zboží pro vlastní potřebu a stává se dovozem zboží, které je třeba celně deklarovat.

Španělsko je relativně bezpečnou zemí. Je zde ovšem třeba počítat s určitou mírou obecné kriminality. Typickým úkazem je silniční/dálniční kriminalita, kdy si pachatelé vytipují vůz oběti nejčastěji na čerpací stanici či odpočívadle, poškodí mu pneumatiku a poté ho sledují. Jakmile řidič zjistí závadu a zastaví, pachatelé zastaví za ním a jeden nabízí „pomoc“, zatímco druhý nepozorovaně vykrade vůz oběti. Doporučujeme nemít důležité doklady, cenné věci a peníze na jednom místě pasy, letenky a větší hotovost, pokud je to možné, ponechat v hotelovém trezoru, nepřespávat na opuštěných místech. 

Po zemi lze využít velmi kvalitní sítě veřejné dopravy, po městech je možné se běžně pohybovat pěšky, nicméně v nočních hodinách a opuštěných lokalitách to nedoporučujeme.

Kohoutková voda ve Španělsku (kromě ostrovů) je většinou pitná, avšak její kvalita se velmi liší.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Čeští občané mohou dlouhodobě pobývat ve Španělsku zcela volně v rámci volného pohybu osob v EU. Není třeba si vyřizovat pracovní povolení ani pracovní vízum.

Podnikatelé si musí vyřídit povolení živnosti (doporučujeme konzultovat příslušnou radnici) a přihlásit se na úřadě sociálního zabezpečení k placení sociálního pojištění (zdravotní péče se platí z daní) a na finančním úřadě k placení daní.

Pracovní podmínky

• Zaměstnávání místních sil zahraničními firmami podléhá stejné legislativě jako při zaměstnávání u španělských podniků.
• Maximální délka pracovní doby: 40 hodin týdně, s tím, že kolektivní smlouva nebo individuální pracovní smlouvy pracovní dobu definují přesně.
• Přesčasové práce jsou až na výjimky otázkou dobrovolnosti, jsou-li placené, nesmí však přesáhnout 80 hodin/rok.
• Minimální doba odpočinku: minimálně 1 a půl dne týdně
• Minimální délka dovolené za kalendářní rok: 30 kalendářních dnů – na každý měsíc (30 dní) pracovního poměru vzniká nárok na 2,5 dne dovolené.

Minimální mzda 

• V roce 2023 byla minimální mzda 1080 euro za měsíc.
• Stanovení mzdy a proplácení přesčasů vychází z kolektivních vyjednávání a je uzpůsobeno dle druhu pracovního zařazení.
• Kromě měsíční mzdy má zaměstnanec nárok na 13. a 14. plat v daném roce.
• Nejnákladnější položkou bývá odstupné při rozvázání pracovní smlouvy ze strany organizace nebo při předčasném odchodu do důchodu.

Podmínky pro vysílání pracovníků do Španělska

V případě vyslaných pracovníků registrovaných v ČR (nebo kdekoliv jinde, bez ohledu na členství v EU), jejichž pobyt ve Španělsku nepřekročí 183 kalendářních dní, se mzdové a pracovně právní podmínky řídí normativou země, ve které jsou pracovně registrováni.

Při pobytu delším než 183 kalendářních dnů, se již za vyslané pracovníky nepovažují a musí splňovat veškeré podmínky pro trvalý pracovní pobyt.

Zdanění činnosti vyslaných pracovníků se řídí smlouvou mezi ČSSR a Španělskem o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňového úniku (č. 23/1982Sb). Ve smyslu článku 7 a 15 této smlouvy jsou české společnosti i jejich pracovníci povinni odvádět daně v ČR a jsou zproštěni daňové povinnosti ve Španělsku. Notifikace se v ES neprovádí. Pouze je zapotřebí mít na vyslání pracovníků uzavřený kontrakt s firmou, pro kterou budou tito pracovníci svou činnost provádět. Smluvnímu partnerovi v ES je nutno předat kopie potvrzení o registraci vysílající české společnosti u Finančního úřadu v ČR vystavené s platností 1 rok.

Dále se partnerovi předávají kopie dokladů, které po nahlášení vysílání pracovníků vystaví příslušný úřad v ČR. Doporučuje se překlad do španělštiny. Sankce za neplnění smluvních podmínek si stanovují společnosti samy. Stát je nereguluje. V místě výkonu činností musí mít vysílaní pracovníci k dispozici běžné cestovní doklady – pro ES stačí cestovní pas nebo občanský průkaz. Dále musí mít předepsané certifikáty u těch profesí, u kterých jsou v souladu s EU normativou vyžadovány. U profesních certifikátů vystavených v ČS EU není jejich uznání španělskými úřady ani překlad předepsán, nicméně se doporučuje překlad mít (a pokud bude ověřen španělským konzulátem, tím líp), aby se zamezilo event. konfliktům s inspektory práce.

Pro uchovávání dokladů o výkonu činností je stanovena povinnost uchovávat relevantní doklady 4 roky po ukončení vyslání, doporučovaná praxe je 5 let. Dle povahy prací mohou být vyžadovány profesní doklady o způsobilosti pracovníků k jejich vykonávání – vše ve smyslu normativy EU.

5.9. Veletrhy a akce

Nejvýznamnější španělské veletrhy (informace k 5. 5. 2023)

• Mobile World Congress (Barcelona) : 26.-29. 2. 2024 
• Jedna ze světově nejvýznamnějších přehlídek technologií a firem telekomunikačního průmyslu.

• Smart City Expo WorldCongress (Barcelona):  7.-9. 11. 2023 
• Každoroční mezinárodní expozice subjektů zabývající se nakládání s vodou a odpady, automatizacemi a ochranou zdraví.

• Bienal Internacional de Máquina-Herramienta (Bilbao):  3.-7. 6. 2024 
• Příležitost k setkání profesionálů z oblasti strojírenského průmyslu, počínaje automatizací a leteckými technologiemi přes výrobu kapitálových statků a domácích spotřebičů ke zdrojům energie.

• FEINDEF |Feria Internacional de la Defensa (Madrid) : 17.–19. 5. 2023 
• Fórum profesionálů z oblasti obranných a bezpečnostních technologií. Poskytuje možnost získání poznatků o inovacích, obchodních partnerech a mezinárodní spolupráci, a má také za cíl sloužit jako odrazový můstek pro vstup na evropský obranný trh a pole výzkumu. Akce se pravidelně účastní desítky mezinárodních delegací.

• Alimentaria (Barcelona):  12.-15. 3. 2024 
• Veletrh sektoru potravinářství a gastronomie světového významu. Nabízí široké spektrum vystavovatelů z oblasti potravinářského průmyslu, kuchyňského vybavení a stravovacích zařízení.

• Fruit Attraction (Madrid):  3.-5. 10. 2023
• Událost světového rozměru na trhu ovocnářství, zelinářství a zahradnictví. Cílem je podpora mezinárodního exportu a výměna zkušeností a inovací. Současně je také možné připojit se k digitální platformě Fruit Attraction LIVEConnect, na které probíhá komunikace zájemců o daný sektor.

• FITUR | Feria Internacionalde Turismo (Madrid):  24.-28. 1. 2024 
• Jeden z nejvýznamnějších světových veletrhů v oblasti cestovního ruchu. Akce se po krizových letech vrací na své před-covidové cifry, v roce 2022 se zúčastnilo 111 193 návštěvníků ze 127 zemí.

• ARCOmadrid |Feria de artecontemporáneo (Madrid):  21.–25. 2. 2024 
• Jeden z nejvýznamnějších veletrhů moderního umění v Evropě. Kompletní informace o veletrzích a kongresech je uvedena na stránce Asociace španělských veletrhů – Asociación de Ferias Españolas

Výběr veletržních správ:

•   Barcelona – Fira Barcelona
• Bilbao – BEC
• Madrid – IFEMA
• Sevilla – FIBES
• Valencia – Feria Valencia
• Zaragoza – Feria Zaragoza

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Adresy zastupitelských úřadů (včetně Czechtrade), Pokud je PROPEA, tak doplnit kontakt.

Velvyslanectví ČR v Madridu

• Avda. Pío XII, 22 – 24 28016 
• tel.: +34 91 353 18 80
• e-mail: madrid@embassy.mzv.cz
• web: www.mzv.cz/madrid
• Obchodní oddělení – commerce_madrid@mzv.cz
• Konzulární oddělení – consulate_madrid@mzv.cz
• Služba v mimopracovní době: tel. +34 699 982 307 
• Pracovní doba je od 8:00–16:30 (po-pá), úřední hodiny konzulárního oddělení pro veřejnost jsou: 10–12 hod. (po, út a čt), st 10–14 hod.
• Spojení MHD: metro trasa 9 – stanice „Pío XII“ nebo bus linky 16, 29 a 150.

Honorární konzulát Barcelona

• Carrer de Mallorca 272, 9-1, 08037 
• tel.: +34 93 241 3236 
• e-mail: Barcelona@honorary.mzv.cz
• Honorární konzul:  Jaime Martín Puchol
• Působnost : Katalánsko (provincie Barcelona, Gerona, Lérida a Tarragona) a Huesca a Zaragoza

Honorární konzulát Benidorm

• C/ Ibiza, 15, 03503 
• Tel.: +34 965853824
• e-mail: benidorm@honorary.mzv.cz
• Honorární konzul: Luis Ubach Mora
• Působnost: Autonomní oblast Valencie

Honorární konzulát Bilbao

• Plaza Venezuela n. 1, Principal, Derecha, 48001 
• tel.: +34 944 340 235 
• e-mail: bilbao@honorary.mzv.cz
• Honorární konzul: Mikel Garteiz-Goxeaskoa Elguezabal
• Působnost: Autonomní oblasti Baskicko a Navarra

Honorární konzulát Gijón

• C/ Álvarez Garaya, 8 – 4-o B, 33206 Gijón, Asturias
• tel.: +34 985 604 312 
• e-mail: honorary@honorarygijon.cz
• Honorární konzul: Luis Castaño Colina
• Působnos : Autonomní oblasti Asturias a Galicia

Honorární konzulát Marbella

• Avda. Ricardo Soriano 22, Oficina 3-6, 29 601 
• tel: +34 952 764 181 
• e-mail: consulado@puertavides.com, marbella@honorary.mzv.cz
• Honorární konzul: Francisco Puerta Vides
• Působnost: region Andalusie

Honorární konzulát Palma de Mallorca

• C/ Mateu Enric Lladó, 1, 1A, 07002 
• tel.: +34 971 105 500 
• e-mail: mallorca@honorary.mzv.cz
• Honorární konzul: Dalibor Čiak
• Působnost : Baleárské ostrovy

Honorární konzulát Tenerife

• C/ Roques del Salmor 1 38670 Costa Adeje, Tenerife, Kanárské ostrovy
• tel.: +34 606 670 225 
• e- mail:tenerife@honoraryconsulate.es
• Honorární konzulka: Marcela Tosal
• Působnost: Kanárské ostrovy

Honorární konzulát na Gibraltaru

• Bland Group International, Cloister Building, Irish Town, Gibraltar, GX11 1AA
• tel.: +350 5401 6747 
• e-mail: gibraltar@honorary.mzv.cz
• Honorární konzul: Stanislav Čech
• Působnost: Gibraltar, zámořské území UK

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Tísňové telefonní číslo 112 – tím lze kontaktovat policii, zdravotníky (SAMUR), hasiče a další pohotovostní služby. Je funkční 24 hodin denně.

• Civilní garda (Guardia Civil): 062 
• Národní policie (Policía Nacional): 091
• Městská policie (Policía Municipal): 092
• Červený kříž: + 34 91 532 55 55
• Mezinárodní telefonní předvolba pro Španělsko je + 34

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Ministerstva:

Předseda vlády a  rada ministrů – www.lamoncloa.gob.es

Ministerstvo předsednictva vlády, vztahů s Parlamentem a dem. paměti – www.mpr.gob.es

Ministerstvo ekonomiky a digitální transformace – www.mineco.gob.es

Ministerstvo zahraničních věcí, EU a rozvojové spolupráce – www.exteriores.gob.es

Ministerstvo doprav, mobility a městské agendy – www.mitma.gob.es

Ministerstvo obrany – www.defensa.gob.es

Ministerstvo vnitra – www.interior.gob.es

Ministerstvo spravedlnosti – www.mjusticia.gob.es

Ministerstvo průmyslu, obchodu a cestovního ruchu – www.mincotur.gob.es

Ministerstvo financí a veřejné správy – www.hacienda.gob.es

Ministerstvo inkluze, migrace a sociálních věcí – www.inclusion.gob.es

Ministerstvo školství a odborného vzdělávání – www.educacionyfp.gob.es

Ministerstvo kultury a sportu – www.culturaydeporte.gob.es

Ministerstvo zdravotnictví – www.mscbs.gob.es

Ministerstvo zemědělství, rybolovu a výživy – www.mapa.gob.es

Ministerstvo teritoriální politiky – www.mptfp.gob.es

Ministerstvo vědy a inovací – www.ciencia.gob.es

Ministerstvo pro spotřebu – www.consumo.gob.es

Ministerstvo sociálních věcí a agendy 2030 – www.mdsocialesa2030.gob.es

Ministerstvo pro rovné příležitosti – www.igualdad.gob.es

Ministerstvo pro univerzity – www.universidades.gob.es

Ministerstvo pro ekologickou transformaci a demografii – www.miteco.gob.es

Instituce, organizace, agentury:

Statistický úřad – www.ine.es

Španělský institut zahraničního obchodu – www.icex.es

Španělská obchodní komora – www.camara.es

Španělská konfederace podnikatelů – www.ceoe.es

Španělská agentura pro normy a certifikaci – www.aenor.es

Španělská agentura mezinárodní kooperace pro rozvoj – www.aecid.es

Hospodářská a sociální rada – www.ces.es

Malé a střední podniky – www.ipyme.org

Španělská společnost pro podporu investic a rozvoje – www.cofides.es

Oficiální úvěrová agentura – www.ico.es

Bankovnictví:

Banco de Espaňa – www.bde.es

Banco Bilbao Vizcaya Argentaria – www.bbva.es

Banco Santander – www.gruposantander.com

Bankia – www.bankia.es

Podnikání a obchod:

Informace o obchodu se Španělskem – www.spainbusiness.com

Centrální obchodní rejstřík – www.rmc.es

Finanční úřad – www.sede.agenciatributaria.gob.es

Ekonomické přehledy OECD – www.oecd.org

Kontakty na firmy (nutné přihlášení) – www.subcont.com

Statistiky zahraničního obchodu Španělska – www.aduanas.camaras.org

Státní sekretariát obchodu – www.comercio.gob.es

Aktualizované celní sazby EU – www.taric.es

Informace pro investory ve Španělsku – www.investinspain.org

Průmysl a doprava: Informace o stavebním sektoru (výstavba a infrastruktura) – www.seopan.es

Konfederace podnikatelů pro průmysl plastů- www.anaip.es

Železářské výrobky – www.unesid.org

Průmysl textilu a konfekce – www.cityc.es

Španělská federace chemického průmyslu – www.feique.org

Španělská federace podniků konfekce – www.fedecon.es

Multisektorová asociace vývozních podniků – www.amec.es

Informace o cestování: Institut cestovního ruchu – www.tourspain.es

Španělský oficiální turistický portál – www.spain.info

Letecká společnost IBERIA – www.iberia.es

Ekonomický tisk:

Deník Cinco Días – www.cincodias.com

Deník Expansión – www.expansion.es

Deník El Comercio – www.elcomercio.es

Deník El Economista – www.eleconomista.es

Hlavní deníky:

El País – www.elpais.com

El Mundo – www.elmundo.es

ABC – www.abc.es

Deník El Diario – www.eldiario.es