Egypt: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Káhiře (Egypt)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu

  • Egyptská arabská republika
  • Džumhúrijat Misr al-Arabíja
  • The Arab Republic of Egypt

 Složení vlády 2020

President

Abdel-Fattah EL-SISI

Premiér

Mostafa Madbouly

Min. obrany

Gen. Mohamed Ahmed Zaki

Min. zahraničních věcí

Sameh Shoukry

Min. obchodu a průmyslu

Neveen Gameea

Min. vnitra

Gen. Mahmoud Tawfik

Min. vojenské výroby

Mohamed El-Assar

Min. financí

Mohammed Ahmed Maait

Min. náboženských otázek

Mohamed Mokhtar Gomaa

Min. školství a technického vzdělávání

Tarek Galal Shawky

Min. civilního letectví

Mohammaed Manar Kamal

Min. elektřiny a obnovitelných energií

Mohamed Hamed Shaker

Min. komunikací a informačních technologií

Eng. Amr Ahmed Tallat

Min. kultury

Dr. Inas Abdel Dayem

Min. zemědělství a zúrodňování půdy

Al Sayed Mohammed Marzouk Al Kasser

Min. investic a mezinárodní spolupráce

Dr. Rania Al Mashat

Min. zdravotnictví

Dr. Hala Zayed

Min. zásobování

Ali el-Sayed MOSELHY

Min. vyššího vzdělávání výzkumu

Kahled Atef

Min. výstavby a městského rozvoje

Assem Abdel Hamid El Gazar

Min. turismu a památek

Khaled AL-ANANY

Min. závlah a vodních zdrojů

Mohamed Abdel-Aaty Sayed Mohamed Khalil

 

Min. plánování a ekonomického rozvoje

Hala Helmy El-Saeed

Státní min. životního prostředí

Yasmin Salah Al-din

Min. pro informace

Osama Heikal

Min. pracovních sil

Mohamed Mahmoud Ahmed Saafan

Min. spravedlnosti

Omar Marwan

Min. pro místní rozvoj

Mahmoud Youssry Shaarawy

Min. ropného průmyslu a nerostného bohatství

Tarek El-Molla

Min. sociální solidarity

Neveen El Kabaag

Min. pro imigraci a záležitosti populace

Nabila Makram Abd El Shaheed

Min. mládeže a sportu

Dr. Ashraf Sobhi

Min. dopravy

Hisham Arafat

Min. pro právní a parlamentní záležitosti 

Alaa Fouad Abdo El Hasan

 Min. pro obchodní záležitosti

 Hesham Tawfik

Min. pro státní podniky

Hesham Anwar Tawfik

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel

102,3 mil

Přechodně pracujících v zahraničí

9 mil.

Největší koncentrace obyvatelstva je v nilském údolí a nilské deltě

95 % obyvatel

Městská populace  

42,8 %

Střední délka života

73,7 let

Zdroj: Central Agency for Public Mobilization and Statistics (CAPMAS)

Roční přírůstek obyvatelstva představuje 3,1 %.

Věkové složení v procentech

Do 14 let

33,6%

15–64 let

62%

nad 65 let

4,4%

muži

51,6%

ženy

48,4%

Nejvýznamnější města podle počtu obyvatel

# Název města populace
1 Káhira 7,734,614
2 Alexandrie 3,811,516
3 Gíza 2,443,203
4 Port Said 538,378
5 Suez 488,125
6 Al Mahallah al Kubra 431,052
7 Luxor 422,407
8 Asyut 420,585
9 Al Mansurah 420,195
10 Tanda 404,901

Národnostní složení:

Dominantní skupinou jsou Arabové. Další malé národnostní skupiny tvoří Berbeři, beduíni, Núbijci. Nepatrné je množství Evropanů, mezi nimiž mají největší podíl Italové, Francouzi, Angličané, Arméni a Řekové.

Náboženské složení:

Hlavním náboženstvím je islám, který vyznává přibližně 90% obyvatel. Menšina obyvatelstva (cca 9%) vyznává některou formu náboženství křesťanského – koptské pravoslavné, koptské katolické, řecké ortodoxní nebo protestantské.

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

HDP

2013/14

2014/15

2015/16

2016/17

2017/2018

2018/2019

HDP (mld. USD)

314

331 

342,8

237,07

250,89

302,7

meziroční změna (%)

2,1

4,2

3,8

4,1

5,3

5,6

Zdroj: Světová banka

 

2014

2015

2016

2017

2018

HDP/obyv. (USD)

11 490

11 803

12 137

12 671

13 358

Zdroj: Světová banka   

Inflace

2015

2016

2017

2018

2019

inflace dle spotřebních cen (%) 

10,3

13,8

29,5

 14,4

9,2

Pozn.: Po uvolnění kursu egyptské libry v listopadu 2016 se inflace krátkodobě vyšplhala na 30%.

Nezaměstnanost

2015

2016

2017

 2018

2019

Průměrná nezaměstnanost (%)

13,05

12,41

11,77

 11,44

7,9

Zdroj: Světová banka

Míra nezaměstnanosti v Egyptě ve druhém čtvrtletí roku 2019 klesla na 7,5%, což představuje nejnižší míru nezaměstnanosti za posledních 30 let. Průměrná míra nezaměstnanosti v Egyptě byla od roku 1993 do roku 2019 10,79%.

Struktura HDP

2017

zemědělství

11,93 %

průmysl

32,89 %

služby        

55,18 %                        

Egypt – očekávaný vývoj v teritoriu 2020 s ohledem na šíření viru COVID 19

Dosavadní výsledky ekonomických reforem egyptské vlády, které pozitivně oceňují jak domácí analytici, tak např. Mezinárodní měnový fond nebo ratingová agentura S&P, spolu se stabilizovanou politickou situací v zemi dávají naději na pokračování ekonomické konsolidace Egypta i v blízké budoucnosti. Dobré vyhlídky egyptského hospodářství posilují i další faktory:

  • relativně úspěšné potlačování teroristických skupin, které má za následek stabilitu turistického ruchu
  • centrální bankou dobře zvládnutý přechod od pevného kursu egyptské měny na kurs plovoucí (listopad 2016), který nezpůsobil dramatický ekonomický otřes s výjimkou krátkodobého růstu inflace nad 30 %, ale výrazně pomohl snížením hodnoty domácí měny egyptským exportérům a výrobcům vůbec, protože zdražení dovozů zvýšilo poptávku po zboží domácího původu,
  • soustavná vládní podpora přímých zahraničních investic, jež vyvrcholila v r. 2017 přijetím nového investičního zákona, který usnadňuje zřizování společností, garantuje práva zahraničních vlastníků a poskytuje jim daňové úlevy a dotace,
  • postupné zvyšování těžby zemního plynu z nového středomořského naleziště Zohr napomůže snižování schodku zahraničního obchodu i státního rozpočtu.

Ačkoliv se očekávalo další zlepšování egyptské ekonomiky v roce 2020, situace ohledně šíření viru COVID 19 značně zasáhla do ekonomického zdraví země.

Krize nastala v době, kdy byla egyptská ekonomika připravena na přechod do fáze
silného ekonomického růstu jako důsledek  reforem přijatých v rámci nedávno dokončeného
programu Mezinárodního měnového fondu (v červnu 2019 byla uvolněna poslední tranše). Období hospodářského rozvoje tak bude v nejlepším případě posunuto; v horším případě bude Egypt obětí  recese. Egyptská vláda vydává denně oznámení o opatřeních zaměřených na potlačení negativních dopadů na ekonomiku: omezení cestování, snížení počtu zaměstnanců ve vládních úřadech, snížené daně a poplatky z transakcí s akciemi a snížení sazeb za elektřinu a zemní plyn.

Měnová politika bude v krátkodobém horizontu upřednostňovat stimulaci ekonomiky a finančních trhů. Egyptská centrální banka (CBE) snížila svou hlavní sazbu v polovině března 2020 o 300 bazických bodů na 9,25%. V krátkém časovém horizontu mohou být nutné další škrty. CBE zavedla stimulační programy pro průmyslové sektory a domácí podnikatele, jejichž cílem je podpora a
zotavení soukromého sektoru.

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet (v mld. EGP)

 

2012/13

2013/14

2014/15

2015/16

2016/17

příjmy

393

440

549

486

627

výdaje

533

752

790

737

963

primární deficit

1 383

312

240

251

336

Zdroj: Centrální egyptská banka

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2014/15

2015/16

2016/17

2017/18 

2018/2019

Obchodní bilance (mld. USD)

-39,060

-38,683

-37,275

 -37,276

-38,034

Vývozy

22,245

18,705

21,728

 25,827

28,495

  – Ropné

8,892

5,674

6,589

 8,773

11,557

  – Neropné

13,353

13,030

15,139

 17,054

16938

Dovozy

-61,305

-57,388

-59,003

 -63,103

-66529.4

Bilance služeb

10,743

6,533

5,614

 11,122

13,036

Příjmy

22,024

16,079

15,400

 21,486

24,423

  Doprava

9,850

9,535

7,911

 8,707

8,600

  – z toho Suez

5,362

5,122

4,945

 5,706

5,730

  Turistika

7,370

3,768

4,380

 9,804

12,570

  Vládní služby

1,382

0,378

0,776

 0,636

0,718.8

  Ostatní

3,210

2,399

2,333

 2,339

2,533

Platby

11,069

9,546

9,786

10,365

11,387

  Doprava

1,535

1,339

1,332

 1,480

1,792

  Turistika

3,338

4,091

2,740

 2,452

2,902

  Vládní výdaje

0,854

0,777

1,124

 1,494

0,692

  Ostatní

5,342

3,339

4,590

 4,939

5,999

Bilance příjmů z investic

-5,701

-4,472

-4,568

 -6,280

-11,009

Transfery

21,876

16,791

21,835

 26,470

25,113

Soukromé (čisté)

19,205

16,689

21,686

 2,624

24,763

  Převody zahr. příjmů *

19,330

17,077

21,816

 26,393

25,150

Bilance běžného účtu

-12,143

-19,831

-14,394

 -5,962

-10,893

Zdroj: Centrální egyptská banka, Ministerstvo financí EG

 * Převody příjmů egyptských občanů zaměstnaných v zahraničí

Kapitálový a finanční účet (mld. USD)

 

2012/13

2013/14

2014/15

2015/16

2016/17

2017/18 

2018/2019

Kapitálový

-0,087

0,194

-0,123

-0,141

-0,113

 -0,151

-0,129

Finanční

9,860

4,995

18,052

21,318

31,128

 22,147

10,986

Investice v zahraničí

-0,184

-0,327

-0,223

-0,164

-0,175

 -0,271

-0,374

FDI (čisté)

3,753

4,178

6,380

6,933

7,932

 7,719

8,236

Devizové rezervy

Po revolučních událostech roku 2011 došlo ke strmému propadu devizových rezerv. Během vlády Muslimského bratrstva se dále zmenšily, vládě presidenta Sísího se podařilo díky reformnímu programu podpořenému půjčkou IMF ve výši 12 mld. USD devizové rezervy opět významně navýšit. Přispěla k tomu zejména devalvace egyptské měny v důsledku uvolnění kursu v listopadu 2016.

 Devizové rezervy

2015

2016

04/2017

11/2018

12/2019

3/2020

mld. USD

20,080

24,3

28,6

44,5

45,4

40,11

Zdroj: Centrální egyptská banka

Zadluženost

Egyptský veřejný dluh dlouho omezoval ekonomické možnosti státu. Díky reformní hospodářské politice vlády presidenta Sísího se jej daří postupně snižovat. V polovině roku 2018 byla zadluženost vlády na úrovni 97 % HDP, do roku 2022 by dle plánů hospodářské politiky měla klesnout na 80 % HDP. Vládě daří postupně snižovat rozpočtový deficit (4,2 % HDP v první polovině rozpočtového roku 2018/2019 oproti 4,9 % o rok dříve). V důsledku krize viru COVID-19 však můžeme očekávat jistý útlum či pokles.

Zahraniční dluh

 Zahraniční zadluženost (mil. USD)

 

 

2014

2015

2016

2017

2018 

2019

Zahraniční dluh celkem

46,067

48,063

55,764

79,033

 92,64

108,699

Vládní zahraniční dluh

29,054

25,707

24,437

34,875

 47,649

57,272

Nevládní zahraniční dluh

17,013

22,356

31,327

44,158

 44,995

51,426

Zdroj: Centrální egyptská banka

Podíl zahraničního dluhu na HDP (%)

 

2014/15

2015/16

2016/17

2017/18

2018/19 

Podíl zahraničního zadlužení na HDP

13,4

13,7

25,6

32,3

 35,4

Podíl zahraničního dluhu per capita (USD)

479,2

474,3

618,2

771,2

 873,6

Zdroj: Centrální egyptská banka

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní sektor

Všechny banky v EAR jsou řízeny Central Bank of Egypt (CBE) s výjimkou těchto bank:

  • Industrial Development Bank of Egypt
  • Egyptian Arab Land Bank
  • Bank for Development and Agricultural Credit

Centrální egyptská banka kontroluje a řídí měnovou, úvěrovou a celkovou bankovní politiku prostřednictvím běžných metod – diskontní a úrokové sazby, likvidity a rezervy. Politika CBE je vysoce restriktivní vzhledem k vysokému počtu bank působících v zemi.

Restriktivní opatření přijatá v návaznosti na pokles rezerv zahraniční měny v době porevolučního ekonomického poklesu, která spočívala v omezení vkladů, výběrů hotovosti a mezinárodních transferů, byla po uvolnění kursu egyptské měny v listopadu 2016 zrušena. Aktuální informace jsou uváděny na webových stánkách  Centrální banky Egypta .

Organizační struktura

CBE řídí přímo obchodní, investiční a specializované banky. Guvernérem je od listopadu 2015  Tarek Amer.

Největší státní banky

  • National Bank of Egypt (NBE)
  • Banque Misr
  • Banque du Caire

Dne 15. června 2003 byl vydán nový bankovní zákon (88/2003) týkající se Egyptské centrální banky, bankovního systému a směnných relací. Tento bankovní zákon nahradil roztříštěnou bankovní legislativu, která se postupně vytvářela od roku 1957. Přinesl mimo jiné posílení vlivu Egyptské centrální banky, která je nyní podřízena přímo prezidentovi republiky. Cíle monetární politiky však musí být formulovány v souladu s vládou, která tuto politiku ovlivňuje prostřednictvím koordinační rady ustavené prezidentem.

V listopadu 2004 bylo vydáno nařízení, že jednotlivé banky mohou mezi sebou obchodovat s volnou měnou. Toto rozhodnutí mělo významný vliv na posílení hodnoty egyptské měny. V roce 2004 bylo rovněž přijato rozhodnutí, že jedna ze čtyř největších státních bank, Bank of Alexandria, bude privatizována. Stát se začal zbavovat svých podílů v soukromých bankách. Tím byla zahájena privatizace egyptského bankovního sektoru. Úspěšnou privatizací Bank of Alexandria v roce 2006 a dynamickým nárůstem podílu soukromého sektoru v dalších letech se koncem roku 2008 snížil podíl státu v bankách na 50% a dále klesal.

Výsledkem těchto reformních kroků je skutečnost, že počet bank se snížil z 57 v polovině roku 2004 na 40 (z toho pět státních bank, včetně dvou specializovaných, 27 soukromých a joint-venture bank a sedm poboček zahraničních bank).

Islámské bankovnictví

Egyptská centrální regulační instituce pro bankovnictví v minulosti neměla velký zájem podpořit rozvoj islámského, tj. v zásadě bezúročného a bezrizikového, bankovnictví v zemi. Výsledkem je skutečnost, že podíl těchto bank na trhu není tak významný, jako v některých jiných arabských státech. Islámské banky jsou regulovány stejným bankovním právem jako konvenční banky v zemi (zákon 88 z roku 2003). V Egyptě působí tři výhradně islámské banky a 3 pobočky zahraničních (země Perského zálivu) bankovních ústavů, které nabízejí služby islámského bankovnictví. Také řada dalších bank nabízí bankovní služby v souladu se šaríjou jako alternativu.

Zájem o licenci na provozování islámského bankovnictví v Egyptě v posledním období projevily některé další banky ze zemí Perského zálivu, nicméně podíl islámského bankovnictví na egyptském bankovním sektoru zatím činí jen asi 6 %.

Organizace pojišťovnictví

Egyptský pojišťovací trh zahrnuje 28 místních a 10 zahraničních společností působících v životních a neživotních pojistkách a 22 poskytovatelů bankovního pojištění. Segment neživotního pojištění tvoří přibližně 65% hodnoty pojistného, zatímco zbývající část tvoří životní pojištění. Z 38 pojišťovacích společností působících na trhu jsou tři ve vlastnictví státu a zbytek jsou v soukromém vlastnictví s místními, regionálními, evropskými a americkými akcionáři. Mezi státní pojišťovny patří Misr Insurance Company (MIC) a Misr Life Insurance Company (MLIC), které byly založeny na počátku 20. století jako první egyptské pojišťovny. V roce 2006 se MIC a MLIC stali dceřinými společnostmi nově vytvořené holdingové společnosti Misr Insurance Holding Company (MIHC). Sektor pojišťovnictví za posledních pět let vykazoval trvalý růst, ale ve srovnání s jeho potenciálem získal minimální dynamiku.

Aktivity zahraničních pojišťoven na trhu

Pozornost zasluhují aktivity nadnárodních společností MetLife (po jeho koupi ALICO od AIG v březnu 2010, Allianz a ACE), Credit Agricole a Etiqa (z Malajsie), které požádaly o licenci. Vzhledem k tomu, že se očekává dynamický růst pojišťovnictví v Egyptě, je pravděpodobný vstup dalších významných firem na trh v blízké budoucnosti.

Soukromé pojišťovací společnosti:

  • Suez Canal Insurance Co.
  • Mohandes Insurance Co.
  • Delta Insurance Co.
  • United Investors Insurance Co.
  • Pharaonic Insurance Co.
  • Pharaonic American for Life Insurance

Pojišťovací společnosti ve volných zónách:

  • Egyptian American Insurance Co.
  • Arab International Insurance Co.

Zpět na začátek

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém v EAR se řídí zákonem č. 91/2005 , který začal být uplatňován od 1. 1. 2006. Tento zákon nahradil předcházející zákon č. 157 z roku 1981.

Daně z příjmů

Každá fyzická osoba žijící v Egyptě je povinna platit daně ze zdanitelných příjmů. To se týká i osob žijících v zahraničí a majících své příjmové zdroje v Egyptě. Pro posouzení délky pobytu je lhůta 183 dnů fiskálního roku. Právnická osoba , která je povinna platit daně, musí splňovat tato kritéria: byla založena podle egyptského práva, hlavní vedení je v Egyptě, podnik je vlastněn z více než 50 % státem nebo veřejnou právnickou osobou.

Fiskální rok pro výběr daní je od 1. 1. do 31. 12. Daň je splatná následující den po uplynutí fiskálního roku nebo jinak nastaveném období 12 měsíců. 

Platí se z příjmů z následujících zdrojů: 

  •    z kapitálu
  •    z obchodní a výrobní činnosti
  •    ze mzdy
  •    z nekomerčních profesí
  •    z realit, ze zemědělské půdy (zde ovšem po odečtení 50 % všech nákladů).

Výše daní z příjmu

činnost

daň

právnické osoby z komerční a výrobní činnosti

22,5 %

těžba ropy, zemního plynu a minerálů

40,55 %

mzdy od EGP 5 000 do 20 000  

10 %

od EGP 20 000 do 40 000  

15 %

více než EGP 40 000  

20 %

výnosy Suez Canal Authority, Egyptian Petroleum Authority a rovněž centrální banky

40 %

Osvobození od daní

  • důchody
  • odstupné, výplaty životního nebo zdravotního pojištění
  • diplomatický sbor – za předpokladu, že existuje reciproční dohoda
  • zahraniční experti žijící v Egyptě, pracující pro státní nebo soukromý sektor a mající své  příjmy ze zahraničí
  • veškeré zemědělské podniky při kultivaci půdy –  po dobu 10 let
  • zisk zemědělských organizací produkující maso, drůbež, ryby – po dobu 10 let
  • příjmy z akcií a investic kotovaných na Egyptské burze
  • neziskové organizace
  • vzdělávací instituce
  • ze zisku společností ve volných zónách

Daň z přidané hodnoty

V roce 2016 Egypt zavedl zákonem č. 67/2016 DPH , která nahradila dosud uplatňovanou daň z obratu („sales tax“ ve výši 10 %). Počáteční základní sazba daně od 1. října 2016 byla 13 %, od začátku dalšího fiskálního roku (1. 7. 2017) byla zvýšena na 14 % . Zvýhodněná sazba DPH ve výši 5 % se uplatňuje na strojní vybavení pro výrobu zboží a poskytování služeb, export zboží a služeb je od daně osvobozen. Některé obory výroby a služeb, vyjmenované v zákoně, jsou zdaněny zvláštní sazbou daně.

Spotřební daně

Spotřebními daněmi jsou zatíženy tabákové výrobky, alkoholické nápoje a káva .

V roce 2010 došlo k razantnímu navýšení daně u  tabákových výrobků , které vedlo ke zdražení cigaret přibližně o 40-50 %. V případě tabáku určeného k užití ve velmi populárních vodních dýmkách došlo k prakticky ke zdvojnásobení cen. V červnu 2014 byla daň na cigarety opět zvýšena o 50 %, u  piva dokonce o 200 %.