1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu: Bulharská republika (Republika Balgarija)

Složení vlády:

• Předseda - Bojko Borisov
• Mpř. pro koaliční politiku a státní administraci a ministryně vnitra - Rumjana Bačvarova
• Mpř. pro koordinaci evropských politik a institucionální otázky a ministryně vzdělávání a vědy - Meglena Kuneva
• Mpř. pro evropské fondy a ekonomickou politiku - Tomislav Dončev
• Mpř. pro demografickou a sociální politiku a ministr práce a sociální politiky - Zornica Rusinova
• Ministr financí - Vladislav Goranov
• Ministryně pro regionální rozvoj - Liliana Pavlova
• Ministr obrany - Nikolaj Nenčev
• Ministr zahraničních věcí - Daniel Mitov
• Ministr spravedlnosti - Ekaterina Zacharieva
• Ministr zdravotnictví - Petr Moskov
• Ministr kultury - Veždi Rašidov
• Ministryně životního prostředí a vod - Ivelina Vasileva
• Ministryně zemědělství a potravin - Desislava Taneva
• Ministr dopravy, informačních technologií a spojů - Ivajlo Moskovski
• Ministr ekonomiky - Božidar Lukarski
• Ministryně energetiky - Temenužka Petkova
• Ministryně turismu - Nikolina Angelkova
• Ministr mládeže a sportu - Krasen Kralev  

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel:  7 153 784 (k 31. 12. 2015)

Průměrný roční přírůstek: Počet obyvatel BG se od roku 1990 každým rokem snižuje. V roce 1989 počet obyvatel lehce přesáhl hranici 9 milionů. Mezi lety 2000 a 2014 dosahoval průměrný úbytek obyvatel 0,5 % ročně.

Demografické složení: muži - 51,3 %, ženy - 48,7 %

Národnostní složení

• Bulhaři 85,1 %
• Turci 9,1 %
• Romové 4,2 %
• Arméni, Židé, Vlaši, Řekové a Rusové 2 %.

 Náboženské složení 

• pravoslavní 75,9 %
• muslimové 9,4 %
• protestanti 1,1 %
• katolíci 0,8 %

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Nominální HDP/obyv. v EUR

• 2011 – 5200
• 2012 – 5300
• 2013 – 5400
• 2014 – 5500
• 2015 - 5700

Vývoj objemu HDP v mil. EUR

• 2011 - 40103,1
• 2012 - 40926,7
• 2013 - 41047,9
• 2014 - 42010,5
• 2015 - 44161,8

Míra inflace

• 2011 +2,8 %
• 2012 +4,2 %
• 2013 -1,6 %
• 2014 -0,9 %
• 2015 -0,1 %

Míra nezaměstnanosti:

• 2011 - 11,3 %
• 2012 - 12,3 %
• 2013 - 12,9 %
• 2014 - 11,4 %
• 2015 - 9,1 %

Očekávaný vývoj:

Po neočekávaně vysokém růstu HDP v r. 2015 o 3 % se očekává jeho růst v nejbližších třech letech kolem 2-2,5 %. Motorem růstu by měla zůstat zejména vnitřní spotřeba, která se zvyšuje zejména v důsledku výrazného snížení úrokových sazeb a vysokého růstu mezd (8 % ročně). Přínos bude mít rovněž čerpání EU fondů, i když v r. 2016 bude o něco nižší v důsledku náběhu na nové programové období. Vliv růstu exportu na celkový ekonomický růst by se měl snížit. Deflační tlaky by se měly snižovat, v r. 2016 však stále budou hrát určitou roli. Nezaměstnanost by se měla nadále snižovat, i když již ne tak rychlým tempem jako v posledních dvou letech. Problémem pro růst některých ekonomických aktivit je nedostek volné/vhodné dostatečně vzdělané a zkušené pracovní síly. Nepředpokládá se výraznější růst zahraničních investic, které několik let dosahují cca 1 mld. EUR ročně. Výzvou pro sektor veřejných financí bude pokračující stárnutí populace a předpokládané pokračování procesu úbytku obyvatel v důsledku migrace.

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

	příjmy v mil. BGN	výdaje v mil. BGN	saldo v mil. BGN
2011	16 222	18 032	-1 810
2012	17 284	18 221	-937
2013	17 944	19 060	-1 117
2014	17 698	19 305	-1 607
2015	N/A	N/A	N/A

Zdroj

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

	běžný účet	kapitálový účet	finanční účet
2011	-256.2	248.3	-46.9
2012	-300.8	233.9	468.6
2013	-281.5	26.1	668.2
2014	-121.6	191.4	792.0
2015	-161,3	209,3	222,0

Údaje v mil. EUR
Zdroj

Fiskální rezervy: 11,87 mld. BGN k 31.3.2016

Devizové rezervy BNB: 5,21 mld. BGN k 31.3.2016

Veřejný dluh vůči HDP v % 

	2011	2012	2013	2014	2015
Bulharsko	15.7	18.0	17.6	26,9	26,3

Zahraniční zadluženost:  34 mld. EUR, což představuje 77,3 % HDP (ke konci r. 2015)

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Převážná část bank působících na bulharském trhu je kapitálově propojena s velkými zahraničními bankovními skupinami. Banky Bulbank, Biochim a Hebros Bank, které již v r. 2006 vlastnila italská UniCredit Group, se v průběhu roku 2007 sloučily do jediného subjektu pod názvem UniCredit Bulbank ( www.bulbank.bg ), čímž se vytvořilo největší bankovní uskupení na bulharském bankovním trhu.

Mezi další největší bankovní domy patří Banka DSK ( www.dskbank.bg ), Obedinena Bulgarska Banka ( www.ubb.bg ), Eurobank EFG Bulgaria ( www.postbank.bg , vznikla sloučením Postbank a DZI Bank), Raiffeisenbank Bulgaria ( www.raiffeisen.bg ), Societe Generale Expressbank ( www.sgexpressbank.bg ), Piraeus Bank Bulgaria ( www.piraeusbank.bg ), Allianz Bulgaria Commercial Bank ( www.bank.allianz.bg ) a další.

V roce 2014 došlo ke krizi bankovního systému. Zkrachovala 4. největší BG banka - KTB, za kterou zůstaly pohledávky ve výši cca 4 mld. EUR. Banka prostřednictvím většinového majitele C.Vasileva "obsluhovala" politické zákulisí za pomoci nekrytých úvěrů. Vláda následně musela za pomoci úvěru dotovat fond pojištění vkladů téměř do výše pohledávek. Vysoký podíl toxických aktiv a rizikových úvěrů, které byly zjištěny, byl selháním dohledu centrální banky - BNB. Dvě největší banky v cizím vlastnictví – Unicredit a DSK (HU OTP), však vyšly z krize posíleny a dávají mnohem vyšší jistotu, než menší banky v národním vlastnictví. V r. 2016 proběhnou hloubkové stress testy BG bank zabezpečované novým vedením BNB.

1.7. Daňový systém

Daňový systém je tvořen dvěma základními skupinami daní, a to celorepublikovými, kam spadají nepřímé daně (DPH a spotřební daň) a přímé daně (daň z příjmu právnických osob, daň z příjmu fyzických osob) a místními daněmi, kam patří daň z nemovitostí, dědická daň, darovací daň, daň z dopravních prostředků a silniční daň.

Daň z přidané hodnoty - povinnost odvodu DPH mají podniky, jejichž zdanitelný příjem za posledních 12 měsíců převýšil 50 tisíc leva (25,5 tisíc eur). Standardní sazba DPH je stanovena na 20 %, snížená 9% sazba je uplatňována na služby hoteliérů. Existují služby, které jsou od odvodu DPH osvobozeny, jsou to určité finanční, vzdělávací, pojišťovací a jiné služby zvlášť jmenované zákonem.

Spotřební daň se vztahuje na vybrané domácí či dovozové zboží jako jsou alkoholické nápoje, cigarety, topný olej, benzín, elektřina, plyn k topení či určitá motorová vozidla. Správcem spotřební daně je Státní celní správa. Sazebník spotřební daně na jednotlivé druhy zboží je zveřejněn na www.customs.bg . Spotřební daně jsou v Bulharsku v rámci členských zemí EU průměrné. Spotřební daň u cigaret dosahuje u průměrné ceny krabičky cigaret 68,90 % z konečné ceny, což je po Velké Británii nejvíce z členských zemí EU. Víno spotřební dani nepodléhá. Nejnižší ze zemí EU je však spotřební daň u tvrdého alkoholu. Spotřební daň u půllitru 40% lihoviny činí 28 Kč, např. v Česku 57 Kč. Spotřební daň u elektřiny činí 1,00 € za MWh. Spotřební daň u benzínu je jedna z nejnižších (359 € za 1 000 litrů).

Daň z příjmu právnických osob jsou podle Zákona o dani z příjmů právnických osob (Corporate Income Tax Act - CITA) povinny platit všechny právnické osoby se sídlem v Bulharsku. Ostatním právnickým osobám se zdaňují pouze příjmy z činnosti na území Bulharska. Sazba daně z příjmu právnických osob byla od roku 2005 postupně snižována z 19,5 % až na 10 %, počínaje 1.1.2007.

Daň z příjmů fyzických osob je upravena Zákonem o zdanění příjmů fyzických osob (Personal Income Tax Act - PITA). Počínaje 1. lednem 2008 byl zaveden systém rovné daně z příjmů fyzických osob ve výši 10 %. Povinnost platit tuto daň mají fyzické osoby včetně živnostníků. Daň se vztahuje na příjmy zaměstnanců v pracovním poměru, příjmy z ekonomické činnosti na živnostenský list a další ekonomické činnosti související zejména s poskytováním vlastnických práv apod.

Ačkoli pobočky zahraničních společností nejsou samostatnými právnickými osobami, jsou povinny sestavovat rozvahu, výkaz zisků a ztrát a podléhají daňové povinnosti. Výše daňového základu se určuje ze zisku vykázaného ve výsledovce. Pobočka musí odvádět také další daně jako místní daň, DPH, apod. Kanceláře zahraničních firem (nevyvíjející podnikatelskou činnost) nepodléhají zdanění právnických osob.

Kapitálové zisky jsou součástí výkazu zisků a ztrát a podléhají sazbě daně z příjmu právnických osob. Dividendy placené místními společnostmi bulharským fyzickým osobám a některým charitativním společnostem podle CITA jsou zdaňovány 15% srážkovou daní. Dividendy placené bulharskými společnostmi zahraničním akcionářům daní stát toutéž sazbou. Akciové dividendy nejsou předmětem zdanění. Aktuální informace o sazbách jednotlivých daní jsou na www.minfin.government.bg .