Bulharsko - základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní město Sofie
Počet obyvatel 6,92 mil.
Jazyk oficiální jazyk bulharština, dále se používá turečtina, rozšířeny jsou angličtina, ruština, němčina
Náboženství pravoslavné (75,9 %), islám (9,4 %), protestantství (1,1 %), katolické (0,8 %)
Státní zřízení parlamentní republika
Hlava státu Rumen Radev
Hlava vlády Kiril Petkov
Název měny bulharský lev (BGN)
Cestování
Časový posun +1 hodina
Kontakty ZÚ
Velvyslanec PhDr. Lukáš Kaucký
Ekonomický úsek Ing. Petr Vávra
Konzulární úsek PhDr. Olga Zdrálková
CzechTrade Ing. Martin Hlavnička
Czechinvest ne
Ekonomika 2021
Nominální HDP (mld. USD) 77,3
Hospodářský růst (%) 3,4
Inflace (%) 3,3
Nezaměstnanost (%) 6

Bulharsko se nachází v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově.
Země sousedí na severu s Rumunskem (hranici tvoří převážně Dunaj), na
západě se Srbskem a Severní Makedonií, na jihu s Řeckem a na jihovýchodě
s Tureckem. Východní hranici tvoří Černé moře.

Bulharská
republika je parlamentní demokracií s jasně daným rozdělením moci na
zákonodárnou, výkonnou a soudní, v čele státu stojí přímo volený
prezident a výkonnou moc představuje vláda (Rada ministrů) sestavovaná
na základě výsledků parlamentních voleb politickými stranami, které jsou
zastoupeny v jednokomorovém Národním shromáždění. Vzhledem k rozložení
voličských preferencí v posledních letech se zpravidla jedná o koaliční
vládu – aktuálně jsou ve vládní koalici zastoupeny čtyři strany.

Země je od 1. ledna 2007 členským státem EU, tudíž i
zákonodárství je harmonizováno s unijní legislativou. Fungování právního
systému však vykazuje dlouhodobě řadu nedostatků a je předmětem
opakované kritiky EK i mezinárodních organizací. Bulharsko i z tohoto
důvodu nebylo doposud vyřazeno z Mechanismu spolupráce a verifikace
(CVM) EU.

Bulharská ekonomika představuje průmyslově-zemědělské,
otevřené a tržní hospodářství se středně rozvinutým soukromým sektorem a
určitým podílem strategických státem vlastněných podniků (zejména
energetika, klíčová infrastruktura). V posledních letech vykazovala
poměrně vysoké tempo růstu HDP nad průměrem EU, nicméně nadále zůstává
zemí s nejnižšími příjmy a platy, nejnižším HDP na hlavu i nejhorší
produktivitou práce v EU.

Pro české firmy je Bulharsko známým a
zajímavým trhem, kde tradičně působí celá řada firem na poli obchodní
výměny, ale i investic. Mezi klíčové zájmové sektory patří energetika,
dopravní průmysl a infrastruktura, ICT, obranný průmysl, zdravotnictví,
vodohospodářství, ochrana životního prostředí a další. Přes
ekonomické potíže a negativní dopady pandemie COVID-19 očekávají domácí i
zahraniční analytici poměrně rychlé oživení bulharské ekonomiky a
návrat k růstovému trendu. I díky nedávnému schválení Národního
plánu obnovy a udržitelnosti a tím i očekávaným masivním přísunem finančních
prostředků z EU lze předpokládat výskyt celé řady zajímavých
příležitostí pro uplatnění českých firem. Bulharsko by také mohlo těžit z
možného přesunu výrobních investic např. z Asie zpět do Evropy.



Mapa globálních oborových příležitostí – Bulharsko (MZV) (109.28kB)







Souhrnná teritoriální informace (STI) Bulharsko (422.96kB)




1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu:

Bulharská republika (Republika Balgarija)

Systém vládnutí:

Bulharská
republika je dle Ústavy z července 1991 parlamentní demokracií s jasně
daným rozdělením moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní, v čele státu
stojí přímo volený prezident a výkonnou moc představuje vláda (Rada
ministrů) sestavovaná na základě výsledků parlamentních voleb
politickými stranami, které jsou zastoupeny v jednokomorovém Národním
shromáždění (240 křesel). Právo volit mají občané po dovršení 18 let.

Politická situace:

Poslední
prezidentské volby se konaly společně s parlamentními dne 14. listopadu
2021 (1. kolo) a 2. kolo 21. listopadu, kdy byl do funkce zvolen na
další období dosavadní prezident Rumen Radev s viceprezidentkou Ilijanou
Jotovovou. Další volby by se měly uskutečnit v roce 2026.

Hlavní politické subjekty, které se dle volebních výsledků ze 14. listopadu 2021 dostaly do parlamentu:

  • Pokračujeme ve změnách (PP)
  • Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB)
  • Hnutí za práva a svobody (DPS)
  • Bulharská socialistická strana (BSP)
  • Je takový národ (ITN)
  • Demokratické Bulharsko (DB)
  • Obrození (V)

Po volbách
se povedlo sestavit vládu z koalice čtyř stran – PP, BSP, ITN a DB,
která se 13. prosince po vyslovení důvěry v parlamentu ujala funkcí. Její působení však ukončil odchod ITN z vlády a rozbití křehké většiny v parlamentu, kde následně opozice dne 22. června 2022 prosadila vyslovení nedůvěry koaličnímu kabinetu. Jelikož se ani napotřetí nepodařilo sestavit novou vládu, musel prezident rozpustit parlament, jmenovat úřednickou vládu a vyhlásit další předčasné volby na 2. října 2022.

Zemi tedy od 2. srpna vládne úřednický kabinet ve složení:

  • Předseda vlády: Galab Donev
  • Místopředseda vlády pro řízení evropských prostředků: Atanas Pekanov
  • Místopředseda vlády pro sociální politiky a ministr práce a sociální politiky: Lazar Lazarov
  • Místopředseda vlády pro ekonomické politiky a ministr dopravy a spojů: Christo Aleksiev
  • Místopředseda vlády pro veřejný pořádek a bezpečnost a ministr vnitra: Ivan Demerdžiev
  • Ministryně životního prostředí a vod: Rosica Karamfilovová-Blagovová
  • Ministr regionálního rozvoje a veřejných prací: Ivan Šiškov
  • Ministr zahraničních věcí: Nikolaj Milkov
  • Ministryně financí: Rosica Velkovová-Želevová
  • Ministr obrany: Dimitar Stojanov
  • Ministr spravedlnosti: Krum Zarkov
  • Ministr školství a vědy: Sašo Penov
  • Ministr zdravotnictví: Asen Medžidiev
  • Ministr kultury: Velislav Minekov
  • Ministr zemědělství: Javor Gečev
  • Ministr inovací a růstu: Alexandar Pulev
  • Ministr energetiky: Rosen Christov
  • Ministryně mládeže a sportu: Vesela Lečevová
  • Ministr cestovního ruchu: Ilin Dimitrov
  • Ministr pro e-government: Georgi Todorov

1.2. Zahraniční politika země

Od počátku přechodného období po pádu komunismu až do dnešních dní
směřovalo Bulharsko do euroatlantických struktur, kam dnes pevně patří a
společenská podpora této orientace je trvale vysoká. Od 1. 1. 2007 je
Bulharsko oficiálně členskou zemí EU, doposud však není součástí
Schengenského prostoru. Evropská komise také doposud vůči Bulharsku (a
Rumunsku) uplatňuje Mechanismus pro spolupráci a ověřování (CVM), který
byl zaveden ihned po vstupu těchto zemí do EU, jelikož podle mínění Unie
potřebovaly dosáhnout určitého pokroku v oblastech reformy soudnictví,
boje s korupcí a, v případě Bulharska, s organizovaným zločinem. Komise
vydává pravidelné roční hodnotící zprávy s posouzením stavu a
doporučeními, jež jsou následně projednány Radou ministrů a potvrzeny v
závěrech. Referenční hodnoty pro Bulharsko se týkají nezávislosti,
profesionality a účinnosti soudnictví, boje proti korupci a opatření
proti organizované trestné činnosti. V roce 2021 vstoupila země do
ERM II a pokračuje v přístupovém procesu do eurozóny (předpoklad vstupu 1. 1. 2024).

V dubnu 2004 se Bulharsko stalo členskou zemí NATO, od roku 1996 je součástí WTO. V současné době jedná o vstupu do OECD.

V
zahraniční a zejména bezpečnostní politice se bulharští politici
dlouhodobě výrazně orientují na USA – v roce 2019 došlo k podpisu
smlouvy o nákupu stíhaček F-16 a Američané projevují zájem i o další
velké obranné nákupy (např. bojová vozidla pěchoty). Americké
technologie se mohou také uplatnit v oblasti energetiky, kde již dlouhý
čas působí v tepelných elektrárnách v regionu Marica Iztok, snaží se
nabídnout i moderní technologie pro zvažovanou dostavbu bloků jaderné
elektrárny v Kozloduji.

Bulharsko se dlouhodobě snažilo udržovat dobré vztahy s
Ruskem, s nímž jej pojí historická blízkost díky osvobození od
tureckého jha v 19. století i energetická závislost díky dodávkám ropy,
zemního plynu i angažovanosti na poli jaderné energetiky. Přesto se ani
Sofii nevyhnuly skandály s ruskými špionážními aktivitami včetně
podezření ze zapojení do několika výbuchů muničních skladů v uplynulé
dekádě. Aktuální agrese Ruska na Ukrajině vzájemné vztahy ještě více zhoršila.

Země se rovněž snaží budovat výhodné vztahy s ČLR, kde
hledá nový prostor pro uplatnění exportních komodit. Pragmatické vztahy
udržuje i s Tureckem, s nímž ji pojí komplikovaná historie a společná
hranice, která opakovaně čelí migračním tlakům.

Klíčový region
bulharské zahraniční politiky představuje západní Balkán, kde se Sofie
snaží budovat svou pozici. Historické spory však aktuálně komplikují
vztahy s Republikou Severní Makedonie, která usiluje o zahájení
přístupových rozhovorů s EU, zatímco Bulharsko přístupový proces
zablokovalo. Vzájemný spor se zatím stále nedaří uspokojivě vyřešit.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel:

6 838 937 osob (ke 31. 12. 2021)

Počet obyvatel BG se od roku 1987 každým rokem snižuje. Posledních
deset let obyvatelé Bulharska ubývali pravidelným tempem 0,7 %. Koncem
80. let 20. století dosahoval počet obyvatel historického maxima
necelých 9 milionů, od té doby klesl o více než 20 %. Pokles pokračoval i
v roce 2021 (meziroční úbytek 1,1 % neboli 77 611 osob), počet obyvatel
se již snížil pod 7 milionů, t. j. na úroveň před II. světovou válkou.

Složení dle pohlaví:

muži – 48,4 %, ženy – 51,6 %.

Ve
městech žije 73,1 % obyvatel.
Pokračuje stárnutí populace – podíl obyvatel ve věku 65 let a více
dosáhl v roce 2021 34 %. Průměrná délka života činí 74,9 roku, hrubá
míra úmrtnosti dosáhla 21,7 zemřelých na 1 000 obyvatel (+19,4 % meziročně díky negativnímu dopadu
pandemie COVID-19), porodnost 8,5 novorozenců na 1 000 obyvatel.

Národnostní složení:

Bulhaři 84,8 %,
Turci 8,8 %,
Romové 4,9 %,
Arméni, Židé, Vlaši, Řekové a Rusové 1,4 %

Náboženské složení:  

křesťané (zejména pravoslavní – 76 %) 82,1 %,
muslimové 13,7 %, ateisté 4,2 %

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Podle předběžných údajů vzrostl HDP v r. 2021 o 3,4 %,
v roce 2022 je odhadován růst HDP ve výši 3,8 % a rok později 3,2 %. Obnovení domácí i vnější poptávky po zrušení pandemických restrikcí pomohlo oživení bulharské ekonomiky a návratu k ekonomickému růstu, byť další vlna nákazy v druhé polovině roku opět vedla k částečným restrikcím, které ovlivnily ekonomický vývoj. V roce 2022 by růst HDP měl pokračovat díky znovuotevření ekonomiky a obnovení důvěry spotřebitelů, jež se promítne do růstu spotřeby. Veřejné výdaje v podobě fiskálních opatření na podporu zdravotnictví, občanů i podnikatelů postupně zmizí, na druhé straně by mělo Bulharsko profitovat z prostředků EU ve formě Národního plánu obnovy a odolnosti. Podle EIU v letech 2023-2026 však průměrné tempo růstu dosáhne 2,6 % z důvodu pokračujícího úbytku populace, omezené kapacity pracovního trhu, nízkého růstu reálné mzdy kvůli nízké produktivitě a také kvůli stále nedostatečně rozvinuté infrastruktury a nevyhovujícího institucionálního prostředí, jež brzdí investice.

Nominální hodnota HDP v roce 2021 dosáhla 77,3 mld. USD a odhad EIU pro roky 2022 a 2023 činí 78,7, resp. 84,3 mld. USD. HDP na hlavu v roce 2021 představoval hodnotu 26 420 USD a do roku 2023 by měl stoupnout na 30 426 USD.

Běžný účet vykázal za rok 2021 přebytek
ve výši 0,2 % HDP oproti 1,4 % v r. 2020, v roce 2022 by měl
stoupnout na 0,8 %.

Deficit státního rozpočtu
by měl ze 4 % HDP v r. 2021 (4,78 mld. EUR) klesnout podle analytiků EIU na
2,6 % v roce 2022. Fiskální deficit způsobily především výdaje na opatření proti COVID-19, jakož i vládní dotace na ceny energií pro domácnosti, byť se zvýšil objem vybraných daní díky vysoké inflaci.

Nezaměstnanost
se  na konci roku 2021 pohybovala na rekordní úrovni ve výši 6 %
s odhadem mírného poklesu na 5,6 % v letošním roce.

Meziroční inflace dosáhla v prosinci 2021 7,8
%, což je nejvíc za posledních 14 let. Průměrná inflace za rok 2021 činila 3,3 %. Důvodem byly především rostoucí ceny topení, paliv a potravin. Inflace by měla postupně v meziročním srovnání klesat díky stabilizaci cen na trhu, na druhé straně tlak na pracovním trhu a silná domácí poptávka budou tlačit i nadále na růst cen. Index cen výrobců (PPI) vzrostl podle odhadu EIU za rok 2021 na 15,5 %. Na vině byly především ceny energií a růst výrobních nákladů.

Struktura bulharské ekonomiky

Bulharsko je otevřenou ekonomikou postavenou na tržních principech a se středně vysokou úrovní příjmů. V EU pevně zakotvená země má silný fiskální rámec, stabilní měnu fixovanou vůči euru (tzv. currency board), spoléhá na volný obchod i volný pohyb kapitálu s ostatními zeměmi, což činí zemi atraktivním místem pro zahraniční investice.

Z hlediska ekonomické struktury tvoří hlavní část služby (63 %), dále průmysl (31 %) a zemědělství (6 %). Z hlediska průmyslu největší podíl patří zpracování potravin (23 %), následované zpracováním kovů (20,6 %), strojírenstvím (12,3 %), zpracováním surovin (10,9 %), kaučuku a plastů (10,9 %), výrobou textilu (7,7 %), elektroniky (5,3 %), zpracováním dřeva (4,9 %) a chemickým průmyslem (4,4 %).

Co se týče vývozu, mezi hlavní položky patří stroje, zařízení a dopravní prostředky, dále tržní výrobky podle druhu materiálu, různé hotové výrobky, potraviny a živá zvířata, chemikálie. Dováží se především stroje, zařízení a dopravní prostředky, tržní výrobky podle druhu materiálu, chemikálie, suroviny, potraviny.

Hlavní ekonomické ukazatele Bulharska

Ukazatel 2019 2020 2021 2022 2023
Růst HDP (%) 3,6 -4,1 3,4 3,8 3,2
HDP/obyv. (USD/PPP) 24 743,40 24 600,00 26 420,00 28 770,00 30 430,0
Inflace (%) 3,1 1,7 3,3 4,1 2,7
Nezaměstnanost (%) 5,6 7,4 6 5,6 4,8
Export zboží (mld. USD) 33,4 32 40,7 42,8 45,8
Import zboží (mld. USD) 37,8 34,5 44,1 46,7 50,4
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -3,2 -2,2 -2,3 -2,7 -3,3
Průmyslová produkce (% změna) 0,6 -7 5,8 3,5 3
Populace (mil.) 7 6,9 6,9 6,8 6,8
Konkurenceschopnost 48/63 48/63 53/64 N/A N/A
Exportní riziko OECD 03.VII 03.VII 03.VII N/A N/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD

Platební bilance Bulharska dosáhla na konci roku výsledku 219,3 mil. EUR (-685,8 mil. EUR oproti roku 2020), z toho běžný účet -271,4 mil. EUR (-230 mil. EUR) a kapitálový účet 490,7 mil. EUR (-455,8 mil. EUR).

Vládní dluh činil 21,2 % HDP, avšak
v roce 2022 je odhadován jeho růst až na 27,7 % a postupně by se podle EIU měl brátit na 24,2 % na konci roku 2026.

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2021
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -2,9
Veřejný dluh (% HDP) 26,9
Bilance běžného účtu (mld. USD) 0,2
Daně 2022
PO 10 %
FO 10 %
DPH 20 % obecně
9 % turistické ubytování
0 % finanční služby, staré budovy, zem. půda atd.

Současný stav a výhled

Podle odhadu EIU se běžný účet v roce 2021 vrátí k mírnému přebytku ve výši 0,2 % HDP (0,2 mld. USD) díky oživení vývozu služeb. V roce 2022 očekávají analytici přebytek běžného účtu ve výši
0,8 % HDP, neboť pokračující oživení domácí poptávky a prohloubení schodku obchodní bilance bude
kompenzováno zlepšením salda druhotných příjmů a částečným oživením inkasa z cestovního ruchu. V letech 2022-26 lze očekávat rostoucí příliv prostředků z EU (z Fondu obnovy EU) a oživení v oblasti služeb
a bilance druhotných příjmů pomůže udržet přebytek běžného účtu.

Platební bilance, devizové rezervy, deficit státního rozpočtu/HDP, veřejný dluh/HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance Bulharska dosáhla na konci roku výsledku
219,3 mil. EUR (-685,8 mil. EUR oproti roku 2020), z toho běžný účet -271,4
mil. EUR (-230 mil. EUR) a kapitálový účet 490,7 mil. EUR (-455,8 mil. EUR).

Devizové rezervy představovaly na konci roku 2021 41,8 mld. USD a do konce roku 2023 by měly podle EIU stoupnout na 44,2 mld. USD.

Deficit
státního rozpočtu by měl z 2,9 % HDP v r. 2021 (4,78 mld. EUR) klesnout
podle analytiků EIU na 2,6 % v roce 2022 a postupně se změnit v přebytek v roce 2025. Fiskální deficit za rok 2021 způsobily
především výdaje na opatření proti COVID-19, jakož i vládní dotace na ceny
energií pro domácnosti, byť se zvýšil objem vybraných daní díky vysoké inflaci.

Vládní dluh činil 26,9 % HDP, v roce 2022
je odhadován jeho růst až na 27,7 %, avšak postupně by se podle EIU měl vrátit na
24,2 % na konci roku 2026 (nad úrovní roku 2019 – 20,2 %, avšak na nižší úrovni než u ostatních zemí v regionu).

Zahraniční dluh činil na konci roku 2021 46,1 mld. USD a podle odhadů EIU by měl klesnout do roku 2023 na 45,2 mld. USD. Dluhová služba dosáhla v roce 2021 5,9 mld. USD a do konce roku 2023 podle předpovědí stoupne na 7,1 mld. USD. 

2.3. Bankovní systém

Bankovní systém Bulharska je otevřený a regulovaný standardním
způsobem národní bankou. V roce 2020 vstoupilo Bulharsko do systému ERM
II a připravuje se na vstup do eurozóny (plán 1. 1. 2024).

Základní úroková sazba je již od června 2020 na úrovni 0,00 %.

Bulharská národní banka (Bulgarian National Bank,
BNB) je ústřední měnovou autoritou v zemi. Od roku 2007 patří mezi
plnoprávné členy Evropského systému centrálních bank, uskutečňuje
bankovní dozor a hlídá stabilitu místní měny.

Bulharská rozvojová banka (Bulgarian Development
Bank, BDB) je finanční institucí z 99,9 % vlastněnou státem. Zajišťuje
přímé financování i financování prostřednictvím dalších
úvěrových institucí. Současné zaměření BDB cílí na start-upy a inovace,
vývozce finálních produktů, průmysl a těžební sektor.

K 31. 12. 2021 v zemi operovalo na 25 bank, z nichž sedm zde působilo jako pobočky zahraničních bank.

Do pětice největších bank (66,9 % aktiv) podle objemu aktiv ke konci roku 2021 patřily:

  • UniCredit Bulbank ( www.bulbank.bg )
    – vznikla v roce 2007 jako výsledek fúze tří bank, jež ovládala italská
    skupina UniCredit Group (Bulbank, Hebros Bank a Holcim), je největší
    bankou v zemi z hlediska kapitálu, vkladů a úvěrů. Zaměstnává cca 4 200
    pracovníků a provozuje 170 poboček po celé zemi.
    Podíl na trhu činí 18,4 %.
  • DSK Bank ( www.dskbank.bg ) –
    obdoba bývalé Československé spořitelny, vznikla v roce 1951, patří do
    maďarské skupiny OTP Bank Group, jedné z největších finančních skupin ve
    střední a východní Evropě. Má 93 poboček, 100 afilací, 119 bankovních
    kanceláří, 9 regionálních, 20 obchodních a 40 finančních center. Zaměstnává cca 6 700 pracovníků.
    Podíl na trhu činí 18 %.
  • United Bulgarian Bank (www.obb.bg) –
    založena v roce 1992 sloučením 22 regionálních komerčních bank v
    Bulharsku. Zprivatizována v roce 1997, vlastní plnou licenci pro
    poskytování bankovních operací. Provozuje 190 obchodních míst po celé
    zemi s 2 800 pracovníky. Podíl na trhu činí 11,5 %.
  • Postbank (www.postbank.bg) –
    formálně Eurobank Bulgaria je autonomní bulharskou bankou financovanou
    prostřednictvím místního i mezinárodního trhu. Součást skupiny Eurobank
    EFG se sídlem v Řecku. Podíl na trhu činí 10,7 %.
  • First Investment Bank ( www.fibank.bg )
    – vznikla v roce 1993 a je největší bankou vlastněnou místním soukromým
    kapitálem. Obsluhuje cca 380 tis. individuálních a 21 tis. firemních
    klientů prostřednictvím sítě 21 poboček a 68 kanceláří v celém
    Bulharsku.
    Podíl na trhu činí 8,3 %.

Celkový objem aktiv v bankovním systému vzrostl v roce 2021 o 9,2 % na 135,41 mld. BGN (69,23 mld. EUR) oproti roku 2020.

2.4. Daňový systém

Daňový systém

Daňový systém v Bulharsku je přehledný a stabilní.
Bulharsko uzavřelo přibližně 70 daňových dohod s ostatními státy,
podepsalo také multilaterální instrument OECD (MLI) v červnu 2017. Daňovým úřadem je Národní příjmová agentura ( National Revenue Agency ). Podrobnější informace o daních jsou dostupné na webu firmy Deloitte .

Daně

Daň z příjmů fyzických osob je upravena Zákonem o zdanění příjmů
fyzických osob (Personal Income Tax Act – PITA). Počínaje 1. lednem 2008
byl zaveden systém rovné daně z příjmů fyzických osob ve výši 10 %.
Povinnost platit tuto daň mají fyzické osoby včetně živnostníků. Daň se
vztahuje na příjmy zaměstnanců v pracovním poměru, příjmy z ekonomické
činnosti na živnostenský list a další ekonomické činnosti související
zejména s poskytováním vlastnických práv apod.

Daň z příjmu právnických osob jsou podle Zákona o dani z příjmů
právnických osob (Corporate Income Tax Act – CITA) povinny platit
všechny právnické osoby se sídlem v Bulharsku. Ostatním právnickým
osobám se zdaňují pouze příjmy z činnosti na území Bulharska. Sazba daně
z příjmu právnických osob byla od roku 2005 postupně snižována z 19,5 %
až na 10 %, počínaje 1. 1. 2007.

Daň z přidané hodnoty – povinnost odvodu DPH mají podniky, jejichž
zdanitelný příjem za posledních 12 měsíců převýšil 50 tisíc leva (25,5
tisíc eur). Standardní sazba DPH je stanovena na 20 %, snížená 9 % sazba
je uplatňována na služby hoteliérů. Existují služby, které jsou od
odvodu DPH osvobozeny, jsou to určité finanční, vzdělávací, pojišťovací a
jiné služby zvlášť vyjmenované zákonem.

Očekávaný vývoj

Diskuze o celkové daňové
politice a reformách zejména v oblasti daňových zvýhodnění pokračují.
Vláda se zabývá plánem na zavedení daně z kapitálového majetku a omezení
přítomnosti offshorových společností v ekonomice. Z důvodu koronavirové
krize platila do konce roku 2021 výjimečně snížená DPH na 9 % u
restauračních a cateringových služeb vč. piva a vína, prodeje knih,
dětské výživy a hygienických potřeb, využití sport. zařízení a služeb
cestovních kanceláří.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Podle dostupných údajů Národního statistického úřadu Bulharska činil objem obchodu s EU v roce 2020 , z toho vývoz představoval 35,8 mld. BGN (18,3 mld. EUR), což bylo o 4,2 % méně než v roce 2019, a dovoz 36,6 mld. BGN (18,7 mld. EUR, o 9,2 % méně). Deficit klesl v roce 2020 na 736,8 mil. BGN (377 mil. EUR, o 75 % méně).

Podíl výměny s EU na celkovém objemu zahraničního obchodu činil v roce 2020 63 %.

Obchodní vztahy s ČR

Ekonomika a obchod jsou významnou oblastí
vzájemných vztahů. Obchodní obrat od roku 2015 překračuje sumu 1 mld. EUR a má
postupně vzrůstající tendenci. Saldo obchodní bilance je dlouhodobě kladné, jeho
pokles se v posledních letech zastavil. Vývoj vzájemného obchodu překročil
v roce 2021 doposud rekordní objem z roku 2019, což ukazuje na obnovení
pozitivního trendu po pandemii COVID-19. Vývoz z ČR činil za r. 2021 1 031,5 mil. EUR (což představuje
nárůst 17,5 % meziročně), dovoz z Bulharska 675,8 mil. EUR (+ 3,1 %),
obrat 1 707,3 mil. EUR (+ 11,4 %) a bilance ve prospěch ČR se zvýšila na 355,7
mil. EUR (+ 59,9 %).

V českém vývozu nadále dominují strojírenské výrobky jako
dopravní prostředky a jejich díly, energetika, elektrické a
elektronické
přístroje, léčiva, textilní suroviny. Do ČR se nejvíce
dovážejí elektrické a
elektronické přístroje a součástky, léčiva, díly pro
automobilový průmysl. Za
loňský rok vykázaly z hlavních položek v českém
vývozu nejvyšší
nárůst potraviny a zvířata (+2,4 %) a chemikálie (+10 %),
naopak nejvíce se
propadly minerální paliva (-39,4 %), nápoje a tabák
(-27,4 %) a stroje a dopravní prostředky (-9,3 %). Na
bulharské straně hlásí nejvyšší
nárůst potraviny a živá zvířata (+10,7 %), nápoje a tabák
(+14,7 %) a
chemikálie (+6,6 %), nejvíce se propadly stroje a dopravní
prostředky (-8 %).

2017 2018 2019 2020 2021
Export z ČR (mld. CZK) 17,3 18,9 19,9 18,8 23,2
Import do ČR (mld. CZK) 12,4 16,1 16,2 14,6 14,6
Saldo s ČR (mld. CZK) 4,9 2,8 3,7 4,2 8,6

Zdroj: ČSÚ

3.2. Přímé zahraniční investice

Stav přímých zahraničních investic (PZI) v zemi  

Přímé zahraniční investice
v Bulharsku dosáhly podle BNB za rok 2021 čistého přílivu ve výši
1 265,1 mil. EUR (1,9 % HDP), což znamená spad o 1,73 mld. EUR (58 %)
oproti roku 2020 (3 mld. EUR, 4,9 % HDP).

Největší čisté investice v tomto
období připutovaly do Bulharska z Lucemburska (552 mil. EUR), Německa
(271,1 mil. EUR), Rakouska (243,5 mil. EUR) a Belgie (181,7 mil. EUR), největší
odliv vykázalo Rusko (-349 mil. EUR) a Švýcarsko (-137,1 mil. EUR) a ČR (-89,8
mil. EUR).

Ke konci roku 2020 zaujímal největší podíl v sektorové struktuře PZI mimo finanční sektor obchod a oprava aut a motocyklů, dále reality, energetika, reklama, výroba kaučuku, plastů apod.

Stav bulharských přímých zahraničních investic (PZI) v zahraničí

Čistý tok investic z Bulharska do ciziny dosáhl za rok 2021
126,6 mil. EUR oproti 211,6 mil. EUR za rok 2020. Celková hodnota bulharských PZI na konci roku 2021 činila 2 893,5 mil. EUR, největší objem hlásí Rumunsko (354,1 mil. EUR), dále Marshallovy ostrovy (256,4 mil. EUR), Srbsko (211,8 mil. EUR), Řecko (211,6 mil. EUR), Itálie (181,1 mil. EUR), USA (178,8 mil. EUR), Nizozemí (169,2 mil. EUR), Moldávie (163,2 mil. EUR) a Německo (145,7 mil. EUR).

Investiční prostředí a bariéry

Mnoho investorů považuje Bulharsko i nadále za atraktivní nízkonákladovou investiční destinaci s vládními pobídkami pro nové investice. Země nabízí jednu z nejlevnějších pracovních sil v Evropské unii (EU) i nízké a rovné daně z příjmu a podnikání. Bulharsko má však nejnižší míru produktivity práce v EU a ve střednědobém horizontu je produktivita dále ohrožena kvůli rychle se snižujícímu počtu obyvatel.

Neexistují žádná zákonná omezení pro zahraniční vlastnictví nebo kontrolu firem. Až na některé výjimky se zahraničním subjektům dostává stejného zacházení jako domácím firmám a jejich investice nejsou prověřovány ani jinak omezovány.

Zahraniční investoři mají však i nadále obavy ohledně právního státu v Bulharsku. Vedle endemické korupce investoři uvádějí další problémy, které brání investicím, včetně obtížného získávání potřebných povolení, nepředvídatelnosti v důsledku častých změn právních předpisů a legislativy, pokusů o zneplatnění dlouhodobých státních zakázek a neefektivního soudního systému.

Klíčové ukazatele a postavení Bulharska v mezinárodních žebříčcích:

Přímé zahraniční investice ČR v Bulharsku

V roce 2021 došlo dle údajů BNB k odlivu českých PZI ze země v hodnotě 89,8 mil. EUR a celkový objem se dostal na úroveň 633,6 mil. EUR.

ČR je významným zahraničním investorem
v Bulharsku, zejména v oblasti energetiky a nově i telekomunikací
a médií. V posledních letech došlo ke dvěma velkým investicím
(2018 a 2020), kdy v obou případech skupina PPF zakoupila aktiva norského
mobilního operátora Telenor za cca 800 mil. EUR a získala mediální skupinu bTV
Group s celoplošnou TV stanicí.

Skupina
ČEZ v roce 2004 zprivatizovala regionální distribuční společnosti na
západě země (vč. Sofie). Po jejich restrukturalizaci ČEZ vlastnila 67 %
v distribuční skupině ČEZ
Razpredelenie Bulgaria a v ČEZ
Elektro Bulgaria, zajišťující prodej elektřiny zákazníkům.
V roce 2006 skupina ČEZ zprivatizovala tepelnou elektrárnu ve Varně.
Ta byla koncem roku 2017 prodána bulharskému kupci (cca 50 mil. EUR). Několik
let po privatizaci se ČEZ začal potýkat
s problémy, způsobenými zejména netržním prostředím v zemi a snahou
řešit sociální problémy umělým udržováním nízkých cen elektřiny. To vedlo
k celkovému zhoršení situace v oblasti energetiky a problémy byly často
řešeny na úkor zahraničních investorů.
V r. 2013 bylo zahájeno řízení o
odebrání licence ČEZu, to však bylo ukončeno bez rozhodnutí. V současné
době firma vede arbitrážní řízení s bulharským státem. V červnu 2019 se
ČEZ dohodl na prodeji svých aktiv s bulharským finančním
holdingem Eurohold. Cena
transakce byla 335 mil. EUR (cca 8,6 mld. Kč). Prodej byl dokončen v červenci 2021, ČEZ se stáhl z místního trhu a
Eurohold nyní změnil i název a logo firmy.

V energetice podniká také společnost Energo-Pro Svitavy, která vstoupila na
bulharský trh v roce 2000. Společnost postupně nakoupila 14 vodních
elektráren s instalovaným výkonem 166 MW. V roce 2012 firma koupila od
německého E.ON za 133 mil. EUR cca 1/3 el. distribuce země
v severovýchodní části Bulharska. Tato společnost zatím o svém odchodu z
Bulharska neuvažuje, přestože se potýká s podobnými problémy jako ČEZ.
Také tato firma zahájila arbitrážní řízení proti státu (dříve než ČEZ), stejně
jako rakouská EVN, která drží zbylou třetinu distribuce v zemi.

Skupina
PPF koupila v roce 2018 bulharská aktiva od
norského mobilního operátora Telenor (součástí kontraktu byla také aktiva
Telenoru v Maďarsku, Srbsku a Černé Hoře, v Bulharsku nově působí pod
obchodní značkou Yettel). Odhaduje se, že bulharská část představovala cca
700-800 mil. EUR. PPF měla zájem i o vstup na bulharský mediální trh. V únoru
2018 se dohodla na koupi televizní stanice Nova Broadcasting od švédské skupiny
Modern Times Group (MTG). V červenci 2018 však bulharský regulátor KZK tento
prodej, stejně jako v případě ČEZ, zablokoval. PPF nicméně ovládla TV stanici bTV poté, co získala
v říjnu 2020 kontrolu nad mateřskou společností CME.

Mezi další významné investory v zemi patří firmy BTL Industries (výrobní závod v Plovdivu a výzkum v Sofii, zdravotnické vybavení), Korado (výroba radiátorů), Hronovský (automobilový průmysl), AŽD (zabezpečení pro železnice) atd.

Bulharské investice v Česku podle údajů BNB klesly v roce 2021 o 4,4 mil. EUR a činily 17 mil. EUR.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Bulharsko je členskou zemí EU a tudíž nesjednává přímo dohody o volném obchodu, ty sjednává za celou EU Evropská komise.

Smlouvy s ČR

Smluvní základna s Bulharskem nepostrádá základní smluvní dokumenty k zajištění
bilaterálních ekonomických aktivit. Vzájemný obchod mezi CZ a BG od
vstupu BG do EU  podléhá pravidlům a podmínkám jednotného trhu EU.
Dvoustranné smluvní vztahy (bez režimu vzájemného obchodu) v oblasti
hospodářské spolupráce jsou založeny na Smlouvě o přátelských vztazích a
spolupráci mezi ČSFR a BR, která byla podepsána 6. dubna 1992. K dalším
– pro rozvoj hospodářských vztahů významným – dokumentům patří Dohoda
mezi vládou ČR a vládou BR o vzájemné podpoře a ochraně investic a
Smlouva mezi ČR a BR o zamezení dvojího zdanění. V roce 2004 podepsaly
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a bulharské Ministerstvo
hospodářství, energetiky a turistiky Dohodu o spolupráci, na jejímž
základě vznikla Smíšená pracovní skupina, která se schází k (více či
méně) pravidelným konzultacím; naposledy zasedla v dubnu 2022 v Praze.

3.4. Rozvojová spolupráce

Bulharsko není příjemcem rozvojové pomoci.

Poskytovaná rozvojová pomoc

Bulharsko poskytuje rozvojovou pomoc a spolupráci od svého vstupu do EU v roce 2007 s dvěma základními cíli:

  • naplňovat mezinárodní závazky v podobě pomoci méně rozvinutým zemí a propagovat udržitelný rozvoj v globálním měřítku
  • naplňovat
    závazky na regionální úrovni, čímž přispívá k rozvoji sousedících
    ekonomik v přechodném období včetně sdílení zkušeností.

Bulharská
rozvojová pomoc se v poslední dekádě mírně zvýšila, byť průběžně
docházelo k jistým výkyvům. Většina rozvojové pomoci je soustředěna na
západní Balkán a region Černého moře, zatímco humanitární pomoc míří
především k regionům, které trpí následky dlouhodobých krizí a
konfliktů, jako je Afghánistán, Irák, Sýrie či Jemen.

V roce 2020 se
podle OECD jednalo o 0,126 % HDP, tj. 81,57 mil. USD. O rok později se příspěvek Bulharska snížil na 0,121 % HDP, byť nominálně vzrostl na 86,19 mil. USD.

Vláda si dala za
úkol navýšit ODA na úroveň 0,33 % HDP do roku 2022 a do roku 2030 na 0,7
%.

Podle dostupných údajů ze zdrojů OECD poskytlo Bulharsko cca
14 % prostředků na bilaterální bázi a 86 % na multilaterální (především
prostřednictvím institucí EU). V bilaterální oblasti největším příjemcem
ODA bylo Turecko (1,5 mil. USD) následované Srbskem (0,6 mil. USD),
Republikou S. Makedonie (0,5 mil. USD), Moldavskem (0,5 mil. USD), Bosnou a Hercegovinou a
dalšími zeměmi.

Možnost zapojení českých firem

Vzhledem k
tomu, že ČR i Bulharsko sdílí do značné míry teritoriální zaměření
bilaterální rozvojové pomoci (zejména západní Balkán), existuje určitý
potenciál pro vzájemnou spolupráci a synergii, nicméně s ohledem na
doposud nepříliš rozvinutý systém poskytování ODA i omezený rozpočet se
nejedná o významný zdroj příležitostí.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Obranný průmysl

Bulharská
armáda čelí dlouhodobému problému nedostatečného financování a neefektivního
využívání prostředků. Vybavení je zastaralé, často ještě z dob Varšavské
smlouvy a sovětské provenience. Zhoršená bezpečnostní situace v regionu i
v globálním měřítku si stále naléhavěji žádá investice do modernizace letectva,
protivzdušné obrany, pozemních sil, námořnictva i speciálních složek.

▶ Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Bulharský
zdravotnický systém disponuje dobře dimenzovanou kapacitou lůžek a nemocničních
zařízení, což se projevilo pozitivně během pandemie COVID-19. Slabinou je však
nedostatek kvalifikovaného personálu, zastaralé vybavení, nedostatek moderních
přístrojů. Kromě naléhavé potřeby investic do vybavení vyžaduje pozornost i
digitalizace zdravotnictví, kde se mohou uplatnit česká řešení. Zdravotnictví
patří i mezi prioritní oblasti v rámci Národního plánu obnovy a odolnosti,
kde po schválení EK budou zajištěny finanční prostředky pro realizaci
navrhovaných opatření.

▶ Železniční a kolejová doprava

Také železniční doprava
v Bulharsku trpí podfinancováním a urgentně potřebuje modernizaci. Za
předchozí vlády se podařilo vyřešit akutní problémy se zadlužeností státních
železnic. To umožnilo rozjet odkládané a nezbytné investiční projekty. BDŽ
pořídily nové lokomotivy Siemens, probíhá modernizace železničních vagónů a
stávajících lokomotiv. Významný objem prostředků včetně fondů EU směřuje do
výstavby a modernizace tratí a jejich zabezpečení.

▶ Vodohospodářský a odpadní průmysl

Situace
v bulharském vodohospodářském sektoru je velmi problematická. Země se potýká
s neúměrně vysokými ztrátami v zásobování pitnou vodou, dochází i
k výpadkům v dodávkách pro obyvatelstvo a průmysl (nejmarkantnější
případ se odehrál na přelomu let 2019 a 2020 ve městě Pernik), v některých
oblastech hrozí i sucha. Přetrvávají problémy se znečišťováním vodních zdrojů,
stále ještě není dokončena výstavba odpovídajícího počtu čistíren odpadních vod
i úpraven pitné vody. Experti varují i před horšícím se technickým stavem
vodních nádrží, jezer a přehrad.

▶ Energetický průmysl

Bulharský
energetický mix je do značné míry podobný českému a země řeší i podobné
problémy. Jedná se zejména o výzvy spojené s energetickou bezpečností (zajištění
dodávek energie, závislost na dodávkách plynu z Ruska), plněním plánu
Green Deal (přechod od těžby a spalování uhlí), nízkou efektivitou výroby
elektrické energie atd. Vláda navíc řeší klíčovou otázku týkající se jaderné
energetiky – dostavbu
dalšího blok(ů) v JE Kozloduj a eventuelně zda postavit novou jadernou elektrárnu v Belene. V Bulharsku existuje i zajímavý potenciál pro rozvoj obnovitelných
zdrojů energie – počínaje fotovoltaikou přes větrné elektrárny až po
geotermální zdroje.

Aktuální vydání Mapy strategických příležitostí s informacemi o bulharském trhu najdete zde .

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Bulharští podnikatelé pojímají obchodní jednání minimálně zpočátku
navazování vztahů formálně a dodržují jak protokol, tak i
konzervativnější standard oblékání. Ačkoli bývají rezervovanější v
obchodních jednáních, na druhou stranu jsou přímí, vyjadřují se jasně a
explicitně. Mají dobrý smysl pro humor, což může být vítaným odlehčením
při navazování vztahů. Jednání bývají často dlouhá, s čímž je třeba
počítat. Trpělivost a přátelské vztahy jsou pro úspěch velmi důležité.

4.2. Oslovení

Jednání je třeba dohodnout dopředu (cca 2-3 týdny, nejlépe telefonicky) a
mít na paměti místní svátky. Pokud se dostavíte na místo jednání bez
předchozí dohody, velmi pravděpodobně se nebudete moci s danou osobou
setkat.

V Bulharsku se oslovuje v písemné formě „Vážený pane/ vážená
paní“ (Уважаеми господин Novak, yважаема госпожо Novakova). V ústní formě se oslovuje господин Novák, госпожa Nováková,
křestní jméno se používá v případě, že se partneři již znají delší dobu. Mladší
generace se oslovuje jménem a tyká si, což někdy platí i v případě
starších vůči mladším.

4.3. Obchodní schůzka

Jak sjednat
obchodní schůzku a jak probíhá (lokace kancelář a čas schůzky, restaurace;
oběd/večeře, vizitky, dárky atd.)?

Obchodní schůzka se
domlouvá většinou předem telefonicky či emailem a bývá to cca s 2-3týdenním
předstihem, ale výjimky nejsou ani spontánní schůzky ve smyslu „pojďme se
potkat pozítří“. Schůzky většinou probíhají v kanceláři či
v restauraci. Sjednávají se v časovém rozmezí 10: 00 – 11:30 pro
ranní schůzku, pracovní setkání v restauraci na oběd bývá většinou na
12:30 či později. Odpolední schůzka bývá většinou v rozmezí 14:00 – 17:00.
Večerní schůzky bývají obvyklejší u partnerů, kteří se již nějaký čas znají a
mají přátelský vztah. Témata ke schůzkám jsou většinou předem daná, alespoň
rámcově. Při prvním setkání si partneři většinou vymění vizitky, předání dárku je
vhodnou formou, jak vyjádřit zájem o spolupráci.
 

Načasování jednání

V případě
zájmu z obou stran je možno sjednat schůzku v podstatě kdykoli
s výjimkou státních svátků a s nimi spojeného volna. V období
letních prázdnin je režim také volnější, nejvíc to platí v srpnu. Během adventu
a Vánoc je také volnější režim, Bulharsko je pravoslavnou zemí, proto je
důležité si předem zjistit, kdy jsou aktuální sváteční dny.
 

Co českého
obchodníka při jednání nejvíce překvapí?

Českého obchodníka
může překvapit míra vřelosti až žoviálnosti, zvlášť pokud je to první zkušenost
s bulharskými partnery. Stejně tak určitá míra nedochvilnosti a obecně
volnějšího přístupu k závazkům a plnění dohod.
 

Jací jsou bulharští
obchodníci?

Na
schůzku přijdou připravení, mají znalosti o teritoriu a mají většinou
připravené návrhy na jednotlivé možnosti řešení. Očekávají interakci a stejný
přístup od české strany. Bulharští
partneři jsou zpravidla velmi dobří vyjednavači a jdou často přímo k věci.
 

Je vyjednávání
s místními obchodníky jiné, ztěžují ho kulturní/náboženské/etnické
odlišnosti?

Odlišnosti
zpravidla neztěžují vzájemné jednání, Bulhaři mají většinou Česko v oblibě
díky pozitivním zkušenostem a nemají vůči Čechům negativní předsudky.

Jak nakládají bulharští obchodníci s časem v rámci obchodního jednání?

Záleží
na průběhu jednání a úrovni vzájemných vztahů, pokud se jedná o úvodní
jednání, zpravidla bude formálnější a kratší, jakmile se obě strany
poznají, nehraje čas klíčovou roli a jednání se mohou protáhnout i
prolínat se společenskou konverzací.

Jak nakládají bulharští obchodníci s emocemi v rámci obchodního jednání?

Obdobně
jako v předchozím případě, zpočátku mohou být zdrženlivější, nedávat
příliš najevo emoce, což se později s navázáním trvalejšího kontaktu
mění.

Existují nějaké teritoriální rozdíly v obchodních jednáních uvnitř země?

Existují, avšak nejsou tak výrazné, aby významněji ovlivnily průběh obchodních jednání.

Je vhodné resp. obvyklé nabízet při obchodních jednáních alkohol?

Při
obchodních jednáních zejména na začátku navazování kontaktů to nebývá
zvykem, spíš je to otázka pracovního oběda a společenského styku, avšak
se vznikem užších kontaktů se i toto může měnit.

Jak se obléci na pracovní jednání?

Na pracovní jednání je doporučeno obléci se formálně – u mužů oblek, u žen společenské šaty.

Jak by měl vypadat ideální jednací tým (počet členů, věkové a genderové složení týmu, šéf týmu)?

Záleží
na konkrétním případě, pokud je zapotřebí více expertů apod., není
problém přizpůsobit velikost týmu. Věk ani pohlaví nehrají klíčovou roli
ani u týmu či jeho šéfa.

Je obvyklé obchodního partnera pozvat domů, resp. být pozván domů? Pokud ano, co je při takové návštěvě obvyklé, co čekat?

Pokud
se obě strany již delší dobu znají, je to zcela obvyklé. Lze očekávat
velmi přátelské přijetí, bohaté pohoštění, příjemné prostředí, návštěva
se může časově protáhnout. Je vhodné přinést hostiteli dárek a jeho partnerce květiny.

4.4. Komunikace

Je důležité vzít si s sebou tlumočníka?

Mít tlumočníka není
zcela běžné. Zpravidla si vystačíte s angličtinou, ale může se stát, že
starší generace bude mít s angličtinou problém a nebude na vysoké úrovni. V takovém případě může pomoci i ruština. Pokud
zvládnete bulharštinu,  Vaši partneři
budou potěšeni, ocení to a budou v jednání otevřenější.

Jak je to s jazykovou vybaveností?

Zejména
mladší generace bývá zpravidla dobře vybavená jazykově, nejčastěji
angličtinou, dále němčinou, francouzštinou, starší generace může mít s
cizími jazyky problém, což někdy pomůže vyřešit třeba znalost ruštiny.
Není neobvyklé narazit i na Bulhary, kteří budou na dobré úrovni schopni
porozumět i komunikovat v češtině nebo slovenštině.

Existují nějaká komunikační tabu?

Bulhaři
jsou velmi hrdým národem, proto je vhodné vyvarovat se kritiky místních poměrů,
opatrnost je třeba doporučit i při diskuzi o politice a historii na Balkáně
(např. vztahy se Severní Makedonií, Srbskem, tureckou menšinou apod.).

Jak nejlépe komunikovat (osobně, e-mail, telefon atd.)?

Zpočátku je možné a
obvyklé komunikovat e-mailem nebo telefonicky, osobní jednání je však vždy
klíčové.

4.5. Doporučení

Co byste doporučili podnikatelům, kteří se do Bulharska chystají?

Doporučili bychom si předem udělat důkladnou rešerši trhu a daných
segmentů trhu. Domluvit se na právním či daňovém česko – bulharském
poradenství, zkontaktovat obchodní komory a příslušné svazy. Velice
doporučujeme navštívit oborový veletrh, který poskytne informace o situaci na
trhu a o konkurenci v daném oboru.

Jak pomáhají
pro navázání kontaktů v zemi služby ekonomické diplomacie – obchodní mise,
veletrhy či jiné nástroje?

Podpora ambasády je
v Bulharsku důležitým prvkem při demonstraci serióznosti české firmy.
Přítomnost velvyslance nebo obchodního diplomata na jednání je vhodnou formou
podpory a pomáhá vytvořit předpoklad pro další rozvoj spolupráce. Naše ambasáda
tuto podporu českým firmám nabízí, musíme ale vždy dát dostatečně najevo
výjimečnost takové podpory. To platí především pro jednání se státními úřady,
státními nebo velkými podniky. Velvyslanectví se snaží české firmy podporovat
osobní účastí na veletrzích (často i v rámci projektů ekonomické
diplomacie PROPED nebo projektu na podporu ekonomických aktivit PROPEA ), při jednáních, podpisech smluv, otevírání provozů apod. Na ambasádě
je také možné pořádat firemní akce či prezentace.

Kromě ambasády v Sofii má ČR
honorární konzuláty ve Varně a Plovdivu, které mohou rovněž pomoci při
navazování kontaktů v místě.

4.6. Státní svátky

Oficiální svátky:

  • 1. leden – Nový rok
  • 3. březen – Den osvobození Bulharska od osmanského jha
  • Velikonoce (pravoslavné) – datum se každý rok pohybuje v souladu s ortodoxním církevním kalendářem (pátek a pondělí)
  • 1. květen – Den práce a mezinárodní solidarity pracujících
  • 6. květen – Den sv. Jiří (Georgiov den), Den hrdinství a Bulharské armády
  • 24. květen – Den sv. bratří Cyrila a Metoděje, bulharské abecedy, vzdělanosti a kultury a slovanského písemnictví
  • 6. září – Den sjednocení (1885)
  • 22. září – Den nezávislosti Bulharska (1908)
  • 1. listopad – Den národních buditelů (školní volno)
  • 24. prosinec –Štědrý večer
  • 25. a 26. prosince – Zrození Ježíše Krista

Všechny uvedené svátky jsou dny pracovního volna (s výjimkou 1. listopadu).

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Základní informace pro vstup na trh

Bulharský trh je globalizovaný, což přináší i silnou konkurenci.
Kvalitní zboží se považuje za samozřejmost, hlavní bývá
konkurenceschopná cena doplněná o výhodné platební podmínky. Dodavatel
musí splnit veškeré požadavky na logistiku, jako jsou termíny dodávek,
značení a balení zboží apod.
Podle společnosti Euromonitor International je bulharský distribuční
trh nadále podporován zejména tradičními a často nezávislými obchody s
potravinami a obchůdky, jejichž počet je odhadován na cca 35 000.
Postupně však získávají na trhu větší podíl moderní supermarkety a
řetězce, kterých bylo na trhu v roce 2016 kolem 4 200.

Rating

  • Moody´s Baa1 (Stabilní)
  • S&P BBB (Stabilní)
  • Fitch BBB

Distribuční a prodejní kanály

Infrastruktura prodejní sítě se postupně zlepšuje. Řetězce
supermarketů a hypermarketů se kromě hlavního města Sofie a krajských
měst rozšiřují i do menších měst okresního významu, i když prozatím
většina obchodů v menších městech je ve vlastnictví malých podnikatelů a
jejich nabídka zboží a služeb je na nižší úrovni.
 
Bulharské řetězce:

  • Fantastiko 
  • Technopolis
  • Technomarket
  • Densi
  • Praktiker

Zahraniční řetězce:
 

– potraviny

  • METRO Cash&Carry
  • BILLA
  • Kaufland
  • Lidl
  • HITT-Market
  • CBA Bulgaria

– nábytek

  • IKEA

– drogerie

  • dm Bulgaria
  • Lilly Drogerie

– hobbymarkety

  • Mr. Bricolage
  • Praktis
  • Bauhaus

 Ve větších městech a především v Sofii, Plovdivu, Varně a Burgasu
bylo vybudováno v posledních letech množství velkých a moderních
nákupních center, jež jsou srovnatelné s podobnými středisky v jiných
rozvinutých zemích.
 

Na trhu s pohonnými hmotami působí v Bulharsku v současné době
několik sítí čerpacích stanic nadnárodních společností Shell, OMV,
LukOil, dále řeckých a bulharských firem. Odděleně jsou zde rozšířeny
též sítě čerpacích stanic plynu. Z ekonomických důvodů je na plynový
pohon přebudována značná část osobních automobilů v Bulharsku, odhadem
20-30%, z toho významná většina na pohon LPG. Jednotný platební systém
petrokaret není zatím v Bulharsku rozšířen. U renomovaných distributorů
pohonných hmot je možné platit mezinárodními kreditními kartami VISA, MC
atd., někteří distributoři nabízejí vlastní kreditní karty určené k
nákupu pohonných hmot a služeb (např. Shell a OMV).

Distribuce

Expanze zahraničních řetězců obchodujících s rychloobrátkovým, černým
a bílým zbožím, v jejímž důsledku v průběhu let 2009 až 2010 poměrně
výrazně vzrostl nejenom počet prodejen v celém Bulharsku, ale rovněž se
rozšířilo spektrum nabízených produktů, vedla k prosazení nového
distribučního modelu založeného na upřednostňování výstavby vlastních
logistických center před využíváním služeb externích logistických firem.

Nejvíce se k modelu vlastních logistických platforem přiklonily
řetězce Billa, Kaufland, Lidl a Technopolis. Jejich centrální logistické
základny jsou situovány převážně v dosahu hlavního města Sofie poblíž
klíčových dopravních tepen, a to dálnice Trakija (E 80) spojující Sofii s
Plovdivem a dálnici Hemus (E 772) směrem na Varnu. Oblíbeným místem pro
budování takovýchto center se staly pozemky poblíž městečka Elin Pelin
nacházejícího se necelých 30 km východně od hlavního města v dosahu obou
zmíněných dálničních tahů. Dalšími výhodnými místy pro umísťování
logistických center jsou průmyslové zóny v okolí Plovdivu, kde se kromě
jiných nachází logistická platforma řetězce Kaufland, která je svou
plochou 67 tis. m² zatím největším centrem svého druhu v Bulharsku.

Duální distribuční model (tj. vlastní logistickou infrastrukturu v
kombinaci s využitím služeb jiných logistických firem) uplatňuje místní
řetězec Fantastiko. Uvedený model je výhodnější především z toho důvodu,
že Fantastiko provozuje především síť menších prodejen typu cornershop
nebo convenient store.

Třetí logistický model je využíván řetězci, jež nemají k dispozici
vlastní logistická centra.  Tento logistický model využívá např.
litevský T-market.

Obchodní řetězce jsou obecně jedním z největších uživatelů
logistických ploch v Bulharsku. Výše popsaná tendence preferování
investic do výstavby vlastních logistických center před pronajímáním již
vybudovaných objektů vede k poklesu cen nájmů předmětných ploch.
Průměrná výše nájmu ploch v průmyslových parcích v Sofii se pohybuje
kolem 4 eur/m² měsíčně, přičemž v ostatních městech kolísá mezi 1,5-3,0
eur/m² měsíčně. V důsledku uvedeného dochází k útlumu investic do
objektů tohoto typu, což alespoň po určitou dobu způsobí vyrovnání
poptávky a nabídky, a tudíž i stabilizaci cen jejich pronájmu.

Celní systém a kontrola vývozu

  • Agentura „Celnice“ (Agencia „Mitnici“), www.customs.bg
  • Interministerial Commission for Export Control and Non-Proliferation of Weapons of Mass Destruction
    – spadá pod Ministerstvo hospodářství Bulharska, http://www.exportcontrol.bg
  • Ministerstvo hospodářství Bulharské republiky – zodpovídá za
    obchodní dohody, dodržování závazků z titulu členského státu WTO atd., www.mi.government.bg

Informace k celnímu řízení je možno získat zde .

Doklady ke zboží a další informace zde .

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

V Bulharsku jsou podle Ministerstva hospodářství nejčastěji využívány tyto hlavní formy působení na trhu:

  • společnost s ručením omezeným (OOD, Дружество с ограничена отговорност) nebo jednočlenná společnost s ručením omezeným (EOOD, Еднолично дружество с ограничена отговорност)
  • akciová společnost (AD, Акционерно дружество) nebo jednočlenná akciová společnost (EAD, Еднолично акционерно дружество)
  • samostatný obchodník (ET, Едноличен търговец)

Další právní formy, které jsou uvedeny v Obchodním zákoníku jsou – veřejná obchodní společnost (SD), komanditní společnost (KD) a komanditní společnost s akciemi (KDA). Od roku 2007 umožňuje OZ i vytvoření evropské společnosti dle direktivy (EO) 2157/2001 (Sociatas Europea/SE), což je ovšem v praxi velmi zřídka využíváno.

Hlavní výhody a nevýhody uvedených forem působení:

1. společnost s ručením omezeným

+ společníci neodpovídají přímo za závazky společnosti vůči věřitelům a v případě úpadku přijdou pouze o svůj podíl ve společnosti; minimální výše kapitálu činí 2 BGN; je možné kapitál navyšovat a přibírat další společníky.

– poplatek za registraci společnosti je výrazně vyšší než u ET; likvidace OOD nebo EOOD je spojena s likvidační procedurou, která je zdlouhavá a složitá; společníci musí počítat s dodatečnými bankovními poplatky za zřízení účtu pro složení kapitálu.

2. akciová společnost

+ akcionáři neručí přímo svým majetkem za závazky společnosti; pokud je vyhlášen úpadek společnosti, akcionáři přijdou pouze o svůj podíl na kapitálu; flexibilita společnosti umožňuje rychle a snadno zhodnocovat aktiva.

– složitější procedura při vzniku společnosti; minimální kapitál ve výši 50 tis. BGN; vyšší poplatky za registraci.

3. samostatný podnikatel

+ nejjednodušší právní forma, nevyžaduje kapitál ani společníky; procedura likvidace je poměrně jednoduchá; věci, získané manželem/podnikatelem během manželského svazku pro podnikání a vložené do něj (např. inventář, stroje) zůstavají jeho osobním majetkem a nejsou společným vlastnictvím manželů.

– podnikatel odpovídá bez omezení za závazky, které přijal, tj. celým svým majetkem včetně osobního vlastnictví; na konci roku musí podnikatel platit sociální a zdravotní pojištění a daně.

Postup při zřizování uvedených forem podnikání a nezbytné dokumenty lze nalézt zde .

Reprezentace – zahraniční zastoupení

Registrace zastoupení (reprezentační kanceláře)
zahraniční firmy se provádí u Bulharské obchodně-průmyslové komory
v Sofii v souladu se Zákonem o podpoře investic. Doba potřebná pro
registraci zahraničního zastoupení se pohybuje v rozmezí 1 až 3 dnů.
Za účelem registrace se předkládají následující dokumenty:

  • žádost o registraci kanceláře (žádost a instrukce k vyplnění je možné najít na webové stránce ),
  • registrace firmy v České republice (výpis z obchodního rejstříku),
  • oficiální zmocnění pro osobu pověřenou jednat za firmu,
  • prohlášení vedení společnosti o zřízení reprezentační kanceláře v Bulharsku,
  • originální nebo ověřená plná moc zmocňující osobu k registraci a
    vedení reprezentační kanceláře v Bulharsku s určením rozsahu pravomocí,
  • ověřený podpisový vzor osoby zastupující společnost v Bulharsku,
  • potvrzení o úhradě poplatku za registraci reprezentační kanceláře (100 EUR) v hotovosti nebo převodem na účet BCCI,
  • vyplněná registrační karta v Bulharské obchodně-průmyslové komoře (BCCI). 

Kontakt: Bulgarian Chamber of Commerce and Industry, Parchevitch
Street 42, Sofia, tel.: +359 2 9878884, 9811632, fax: +359 2 9873209,
e-mail: repres@bcci.bg, www.bcci.bg .

Pobočka

Právnické osoby registrované v zahraničí, příp. zahraniční
podnikatelé (fyzické osoby) mohou v Bulharsku registrovat pobočku své
firmy. Pobočka není podle bulharského právního řádu právnickou osobou,
musí však vést účetnictví nezávislé na mateřském podniku a nezávisle
sestavovat rozvahu a výsledovku, tj. vlastní nezávislou účetní uzávěrku.
Pro založení pobočky není nutný základní kapitál. Registrace pobočky
zahraničních právnických osob se provádí u  Registrační agentury v souladu s bulharským Obchodním zákoníkem.

Společný podnik

V souladu s bulharským obchodním zákoníkem mohou mít společné podniky
formu jakékoliv obchodní společnosti (akciová společnost, s.r.o.,
komanditní společnost, veřejná obchodní společnost apod.), která může
být v souladu s tímto zákonem v Bulharsku založena.  Kompetentní
institucí pro registraci společného podniku je Agentura pro registrace
a jí podřízený Obchodní rejstřík.
Při registraci společného podniku se k jednotné formulářové žádosti přikládají:

  • notářsky ověřena
  • společenská smlouva
  • podpisové vzory statutárních zástupců společného podniku
  • zakládací listina podniku registrovaná v Obchodním rejstříku
  • příslušné koncese v případě, že společný podnik provádí koncesované činnosti 

Podrobné informace ohledně registrace společného podniku v Bulharsku lze získat zde . Zahraniční společnosti mohou využít rovněž služby státní agentury InvestBulgaria .

5.3. Marketing a komunikace

I přes pandemii COVID-19 zaznamenaly náklady na reklamu v Bulharsku
v roce 2020 propad jen o 1,4 % oproti úrovni roku 2019 na cca 455 mil. BGN
(232 mil. EUR). V roce 2021 by měly náklady na reklamu v Bulharsku opět narůst a překročit úroveň roku 2019 s odhadovaným objemem 502 mil. BGN (257 mil. EUR, cca +10 %).

V podílu na reklamním trhu vedla podle asociace BACA i v roce 2020 televize (státní i
soukromé kanály, 54 %, cca 247 mil. BGN, -5 % meziročně), následovaná digitálními médii (30 %,
např. Facebook a Google, cca 127 mil. BGN, +17 %), venkovní reklamou/billboardy, rozhlasem
a tiskem (deníky 24 časa, Trud, Kapital, Monitor, Standart,
Sega, Dnevnik (jenom v elektronické podobě), týdeník Ikonomičeski
život). Cenové poměry a reklamní metody odpovídají podmínkám v České
republice. Podle dostupných informací posilují digitální média, naopak oslabují kino reklamy, televize, rozhlas a tisk.
 

Podle prognózy BACA v roce 2021 opět nejvíc porostou digitální média (cca o 13 % na 32 % podíl), televize by si měla uhájit pozici s 54 %. Tisk by měl ztratit 10 %, ostatní média mohou obnovit svou pozici před pandemií, přičemž nejlépe si povede venkovní reklama s 8,2 % podílem na celku. Inflace v oblasti médií v roce 2021 by měla u televize činit 10 % a digitální média podraží o 13 %.  Výhled do budoucna ukazuje na očekávaný nárůst výdajů na reklamu v roce 2023 na hodnotu cca 590 mil. BGN, přičemž televize by si měla udržet více než 50 % podíl, digitální média se budou podílet 32,5 % a ostatní kanály s výjimkou tisku rovněž porostou.

Pro orientaci uvádíme odkaz na žebříček a kontakty digitálních marketingových firem v Bulharsku od www.clutch.co nebo www.themanifest.com .
Další informace může poskytnout web BACA .

Podle průzkumu mezi firmami je nejvíce pro reklamní účely z digitálních médií v Bulharsku využíván pro distribuci reklamního obsahu Facebook (91 %), Instagram (74 %), LinkedIn (63 %), YouTube (57 %) a Twitter (18 %). Z klíčových ukazatelů efektivity se nejvíc využívá angažovanost publika vůči obsahu, počet zobrazení, počet sledujících, růst povědomí o značce atd. Obsah firmy tvoří nejčastěji pro získávání nových zákazníků, zvyšování povědomí o značce, zlepšení image, udržení zákazníků. Nejčastější platformy pro distribuci obsahu představují sociální sítě, vlastní stránky, novinové weby.

Velvyslanectví v posledních letech spolupracovalo na několika projektech s jednou z největších marketingových agentur na trhu – M3 Communications Group Inc. M. Bechara. Účinnou příležitost pro propagaci výrobků na bulharském trhu stále
představuje účast na mezinárodních veletrzích a výstavách.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Duševní vlastnictví je chráněno na standardní úrovni v souladu
s pravidly EU. Bulharsko v minulosti čelilo značné kritice kvůli porušování práv duševního vlastnictví, zejména v oblasti filmové, hudební či herní produkce. V souvislosti se vstupem do EU a tlakem zejména ze strany USA i mezinárodních organizací došlo k výraznému omezení nezákonných aktivit.

Mezi instituce, zodpovědné v Bulharsku za průmyslové
vlastnictví, copyrights a související práva patří:

  • Patentový úřad Bulharské republiky (Patent Office of the Republic of Bulgaria)  
  • Ministerstvo spravedlnosti Bulharské republiky  
  • Rada pro ochranu intelektuálního vlastnictví při Ministerstvu kultury Bulharské republiky 
  • Centrum pro duševní vlastnictví (Center for Intellectual Property) 
  • Státní portál pro duševní vlastnictví (National Portal for Intellectual Property) 

Platné právní normy na ochranu duševního vlastnictví

:

  • Zákon o ochraně konkurence, Státní věstník (SV), č. 39, 1991
  • Zákon o patentech a registraci užitkových modelů (SV č. 64/2006, v platnosti od 9.11.2006)
  • Zákon o ochraně nových odrůd rostlin a plemen zvířat, SV, č. 84, 1996
  • Zákon o průmyslovém designu, SV, č. 81, 1999
  • Zákon o značkách a geografických označeních, SV, č. 81, 14. 9. 1999
  • Zákon o topologii a integrálních schématech, SV, č. 81, 1999
  • Zákon o geneticky modifikovaných organizmech, SV, č. 27, 2005
  • Zákon o copyrightu a souvisejících práv, SV, č. 56, 1993

Postup při podezření z porušení práv duševního vlastnictví v Bulharsku

5.5. Trh veřejných zakázek

Systém veřejných zakázek v Bulharsku

  • Výše zakázky do 30 000 BGN (15 385 EUR) –
    státní instituce si vypisuje veřejnou zakázku sama a následně
    vybírá ze 3. nabídek.
    V případě eminentního zájmu a příznivé ceny je poměrně reálná šance na úspěch.
  • Výše zakázky nad 30 000 BGN  – Agentura pro veřejné zakázky ( Agentsia za obshestveni
    porachki ) vypisuje veřejnou zakázku
    publikace v tisku a na webových stránkách agentury, menu je i v
    angličtině, ale zadání zakázky pouze v bulharštině.
    Výběrového řízení se může zúčastnit jakákoliv firma z EU.
    Registrace společnosti v Bulharsku není nutná, avšak řešíme
    problém s uznáváním digitální identity a podpisu českých firem
    vystavených v ČR.
    Větší šance na úspěch: účast s místním partnerem.

Přihlášení a registrace do systému AOP je dostupná zde .

Financování veřejných zakázek zpravidla pochází ze státního rozpočtu, fondů EU a mezinárodních organizací.

Příslušné autority pro veřejné zakázky:

  • Agentura pro veřejné zakázky
  • Účetní dvůr Bulharské republiky
  • Agentura pro státní finanční kontrolu
  • Komise pro ochranu hospodářské soutěže
  • Nejvyšší správní soud

Proces veřejných zakázek v BG je nadále poměrně často
netransparentní. Vyznačuje se také nadměrným počtem zrušených tendrů,
velmi často z velmi pochybných důvodů, tendry jsou napadány žalobami
ihned od momentu vypsání, a navíc stávající zákon umožňuje napadat
žalobou tendry i ze strany takových subjektů, které svým předmětem
činnosti vůbec nesouvisí s předmětem veřejné zakázky. Vláda se situaci
snaží řešit novelou zákona o zadávání veřejných zakázek silně omezující
okruh subjektů oprávněných napadat tendry žalobami.

Z těchto důvodů některé důležité velké tendry nejsou uzavřeny i po dobu několika let.

Zajímavé údaje ohledně objemu zakázek na trhu včetně sektorového zaměření, ratingu atd. lze nalézt zde .

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební podmínky

Stejně jako u každé mezinárodní transakce na celém světě je způsob platby určen mírou důvěry ve schopnost a ochotu kupujícího zaplatit. U několika prvních transakcí/dodávek a v době, kdy dovozce ještě není znám, se důrazně doporučuje platba v plné výši předem. Všechny standardně používané způsoby platby jsou v Bulharsku běžné.

Splatnost faktur

Právní předpisy o platebních lhůtách v Bulharsku pro obchodní transakce jsou stanoveny v obchodním zákoně. Příslušná ustanovení obchodního zákona transponují směrnici EU 2011/7/EU o boji proti opožděným platbám v obchodních transakcích.

Podle obchodního zákona platí, že pokud se strany nedohodnou jinak, je lhůta splatnosti 14 dnů ode dne doručení faktury nebo jiné výzvy k platbě. V případě dodávky zboží, kdy má kupující právo na kontrolu a/nebo převzetí zboží, začíná lhůta splatnosti běžet po ukončení kontroly, resp. dnem převzetí.

Podle bulharského práva si strany obchodní transakce mohou ve smlouvě stanovit lhůtu splatnosti, která by však neměla přesáhnout 60 dnů. Delší lhůtu splatnosti lze ve smlouvě stanovit výjimečně v řádně odůvodněných případech nebo pokud to vyžaduje povaha zboží nebo služeb. Jakékoli prodloužení nad 60 dnů by však nemělo porušovat zásady dobré víry a nemělo by být vůči věřiteli hrubě nespravedlivé.

Maximální lhůta splatnosti u transakcí, které zahrnují veřejného dodavatele, může být 30 dnů. V tomto případě je sjednání lhůty delší než 30 dnů rovněž možné za předpokladu, že jsou splněny výše uvedené podmínky, avšak lhůta nesmí překročit maximálně 60 dnů.

V případě prodlení dlužníka s platbou, a pokud se strany výslovně nedohodly na důsledcích takového prodlení, má poškozený věřitel nárok na náhradu za opožděnou platbu ve výši zákonného úroku z prodlení a náhradu nákladů na vymáhání ve výši nejméně 40 EUR, a to bez nutnosti upomínky. Věřitel může požadovat náhradu škody přesahující zákonnou náhradu, ale v takovém případě nese důkazní břemeno ohledně výše škody.

Řešení obchodních sporů

V případě sporu při plnění obchodních dohod lze dosáhnout jeho řešení
za pomoci Bulharské obchodní a průmyslové komory v Sofii, u které
působí i Mezinárodní obchodní arbitráž se statutem, který odpovídá
mezinárodním požadavkům. Jeho činnost je upravena Zákonem o mezinárodní
obchodní arbitráži. BOPK nabízí ve
všech otázkách zahraničněobchodního režimu kompetentní pomoc.
V případě sporů se může zahraniční investor obrátit na státní úřady
kompetentní ve věci dozoru nad dodržováním zákonných podmínek a
rovnocenného přístupu, jako je například Komise pro cenné papíry a
finanční trhy, Kontrolní úřad, Komise pro ochranu konkurence apod. V
březnu 2000 Bulharsko podepsalo Konvenci o vyřizování mezinárodních
investičních sporů. Uvedená konvence vyřizuje spory vzniklé mezi
zahraničními investory a státy, do kterých vložili finanční prostředky.

Rizika místního trhu

V případě větších investic do již existujících podniků, zejména
v souvislosti s následnou restrukturalizací a zefektivňováním výrobních
procesů a z toho vyplývajícím propouštěním zaměstnanců mohou české
společnosti očekávat jistá rizika.
Zde zahraniční investoři mnohdy narážejí na odpor odborových
organizací podněcujících stávkové pohotovosti zaměstnanců a využívají
mediálních prostředků k nátlakovým akcím. Problémem nadále zůstává
nedostatečná praktická implementace legislativy EU, nižší kvalita
infrastruktury, pomalé soudnictví, byrokracie a s tím spojená korupce.  Doporučovaný platební instrument představuje buď platba předem nebo dokumentární akreditiv.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Od 1. 1. 2007 je v Bulharsku uplatňován volný pohyb občanů EU, země však doposud není součástí Schengenského prostoru.
Vstup a pobyt občanů EU v Bulharsku je upraven Zákonem o vstupu a
pobytu občanů EU a jejich rodinných příslušníků. Pokud občan EU hodlá v
Bulharsku pobývat déle než 3 měsíce, je povinen se dostavit na oddělení
migrační policie v místě pobytu (v Sofii je možné se dostavit přímo na
Ředitelství „Migrace“ při Policejním ředitelství Ministerstva vnitra) a
požádat o potvrzení o přechodném pobytu. Potvrzení se dle zákona vydává v
tentýž den na dobu max. 5 let dle účelu pobytu. Pro získání zmíněného
potvrzení musí občan EU doložit alespoň jeden z následujících dokladů:
pracovní smlouvu (v případě zaměstnaneckého poměru), potvrzení školského
zařízení (v případě studia), zdravotní pojištění a dostatečné množství
peněžních prostředků.

Do Bulharska se cestuje na platný cestovní pas ČR, jehož platnost by
měla pokrývat minimálně dobu potřebnou pro pobyt v Bulharsku a cestu
zpět do ČR. Od 1. 1. 2007 je možné cestovat do Bulharska i na platný
občanský průkaz ČR obsahující strojově čitelnou zónu (tyto průkazy jsou
vydávány od druhé poloviny roku 2000).

V případě Bulharska nelze jednoznačně rozlišovat geografické části
země, v nichž by bylo riziko pobytu pro cizince vyšší nebo nižší. Obecně
z pohledu bezpečnosti turistů může větší rizika přinášet individuální
turistika, a to zejména cestování osobními automobily. Proto lze v
případě individuální turistiky automobilem, příp. autobusem doporučit
vyvarovat se jízdy za tmy a zvlášť se nedoporučuje přespávat v
automobilu na nehlídaných místech. Pro parkování se vyplatí využívat
hlídaná nebo hotelová parkoviště. Při zastavení u čerpacích stanic
nenechávat automobily bez dozoru a umístit je na dobře viditelné místo.
Zvláštní ostražitost se doporučuje při nenadálém propíchnutí kola
automobilu a téměř okamžité „nezištné“ nabídce pomoci ze strany „náhodně
kolemjdoucích“ cizích lidí. V těchto případech většinou díky odlákání
pozornosti dochází ke krádežím peněz a osobních dokladů z auta.
Policisté nejsou oprávněni pokutovat cizince na místě. blokovou pokutou,
placení pokuty se má uskutečňovat na přepážkách regionálních stanovišť
dopravní policie. Policista se musí prokázat služebním průkazem s
fotografií, jménem a hodností.

Při výměně valut se doporučuje dbát rovněž zvýšené ostražitosti,
věnovat pozornost vývěsným tabulím směnných kurzů ve směnárnách (v
některých turistických centrech na černomořském pobřeží a v horách jsou
směnné kurzy vůči místní měně citelně méně výhodné než např. v hlavním
městě).

Dopravu MHD v Sofii a dalších velkých městech lze
považovat za bezpečnou, při pohybu pěšky je namístě opatrnost.

Taxislužba je cenově dostupná a pokud využije cestovatel osvědčené
společnosti jako např. OK Supertrans Taxi, Yellow atd., neměl by mít
problémy. Pronájem vozidel nabízí např. Top Rent A Car Sofia, v Sofii
může cestovatel využít i pronájmu elektromobilů společnosti Spark.

Doprava z letiště i nádraží funguje bez problémů – taxi, MHD (autobus,
metro), příp. pronájem automobilů.

Kvalita ubytování je na dobré
úrovni, v Sofii a velkých městech existuje poměrně široká nabídka za
dostupné ceny. Doporučuje se ověřit si hodnocení hotelů např. na
booking.com nebo tripadvisor.com .

Platební karty lze v Bulharsku
bez problémů využívat, existuje i poměrně hustá síť bankomatů, nicméně
je třeba počítat s poplatky za výběr a určitým omezením ohledně vydané
hotovosti, při drobných nákupech je třeba hotovost.

Vzhledem k
nepříliš dobré kvalitě vodovodní sítě se doporučuje nepoužívat vodu z
kohoutku na pití, max. na vaření. Balená voda je běžně dostupná.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Od 1. 1. 2007 je umožněn volný pohyb občanů EU do Bulharska a občané
ČR nepotřebují pro výkon práce v Bulharsku pracovní povolení. V případě
vysílání pracovníků mateřské (české) firmy do Bulharska je potřeba tuto
skutečnost notifikovat u  Národní agentury pro zaměstnanost a v případech, kdy doba vyslání přesáhne 183 dní, i u  Národní příjmové agentury (finanční úřad). Pro notifikaci u Národní agentury pro příjmy se používají formuláře E 101 a E 102 .
V případě, že občan ČR začne v Bulharsku pracovat, musí přispívat do
místního systému sociálního zabezpečení a získá tudíž právo na veškeré
výhody z tohoto systému vyplývající.
 

Co se týče zdravotního pojištění, občané EU při náhlém onemocnění
během svého dočasného pobytu v Bulharsku (na dovolené, služební cestě
nebo stáži) mají nárok na lékařské
ošetření, které je neodkladné a nemůže počkat do návratu domů.
Musí být poskytnuta zdravotní péče ve stejném rozsahu, na jakou mají
nárok místní pojištěnci. Na cestu je třeba mít evropský průkaz
zdravotního pojištění. Pokud ho občan ČR nebude mít nebo ho nebude moci
uplatnit (například v soukromém zdravotnickém zařízení), nemůže jej
nikdo
odmítnout ošetřit, ale bude zřejmě muset zaplatit za péči na místě a o
proplacení této částky zažádat po návratu domů. Při dlouhodobém pobytu v
Bulharsku doporučujeme zjistit konkrétní podmínky u své zdravotní
pojišťovny. Další informace o zdravotním pojištění v Bulharsku lze
nalézt zde .

Doplňující informace týkající se zajištění nemovitostí a s nimi spojenými daňovými povinnostmi lze nalézt zde .

Minimální mzda v Bulharsku činí s platností od 1. 4. 2022 710 BGN, hodinová mzda 4,29 BGN. Průměrná hrubá mzda dosáhla v prosinci 2021 úrovně 1 676 BGN (857 EUR).

5.9. Veletrhy a akce

Mezi nejvýznamnější výstavní akce lze zařadit:

  • Mezinárodní zemědělská výstava AGRA, vinařská VINARIA a potravinářská FOODTECH v Plovdivu
  • Mezinárodní zemědělská výstava BATA AGRO ve Staré Zagoře
  • Výstava WORLD OF FURNITURE v Sofii
  • Mezinárodní veletrh strojů a technologií v kovoobrábění Machtech v Sofii
  • Mezinárodní technický veletrh v Plovdivu
  • Mezinárodní veletrh zdravotnické techniky BULMEDICA BULDENTAL v Sofii
  • Mezinárodní výstavba obranné techniky HEMUS v Plovdivu
  • Mezinárodní medicínská, farmaceutická a stomatologická výstava MEDICUS DENTO GALENIA v Plovdivu
  • Mezinárodní výstava stavebnictví STROIKO v Sofii
  • Mezinárodní výstava Interfood&Drink v Sofii

Zdroje:

Zahraniční kancelář CzechTrade plánuje v roce 2022 podpořit české firmy formou účasti na:

  • veletrhu Machtech (13. – 16. 9. 2022 v Sofii)
  • Mezinárodním technickém veletrhu (20. 9. – 1. 10. 2022 v
    Plovdivu)
  • veletrhu Interfood&Drink (5. – 8. 10. 2022 v Sofii)

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky (Posolstvo na Češkata Republika)

vedoucí úřadu: PhDr. Lukáš Kaucký

adresa: G. S. Rakovski No. 100, 1000 Sofia

tel.:
hlasový strom (hlavní číslo pro veřejnost) +359 2 948 68 00,
sekretariát +359 2 948 68 02 (přímý) fax: +359 2 948 68 18 nouzová
linka: +359 888 398045 

e-mail: sofia@embassy.mzv.cz, konzulární úsek: Consulate_Sofia@mzv.cz, ekonomický úsek: Commerce_Sofia@mzv.cz

web: www.mzv.cz/sofia  

Působnost úřadu: diplomatická a konzulární pro Bulharskou republiku

Provozní hodiny úřadu: pondělí až pátek 8:45–17:15; konzulární hodiny pro veřejnost: pondělí, středa, pátek 9:00–12:00

Pro
cestu z letiště doporučujeme využít taxi na oficiálním stanovišti u
Terminálu 2, případně lze použít i autobus MHD (l. E184 na konečnou) či
metro (stanice Sofijská univerzita).

Honorární generální konzulát České republiky ve Varně

vedoucí úřadu: Mgr. Zdeňka Boevová, honorární generální konzulka

adresa: Cani Ginčev 24, 9002 Varna, BR

tel.: +359 52 641 775 fax: +359 52 641 774

e-mail: Varna@honorary.mzv.cz

Působnost úřadu: oblast (kraj) Dobrič, Varna, Burgas (přímořské oblasti)

Provozní hodiny úřadu: úterý a čtvrtek 14:00–16:00

V letních měsících (červenec – srpen) je v provozu konzulární
jednatelství (KJ) v Burgasu
. Aktuální spojení na KJ lze získat
prostřednictvím Velvyslanectví České republiky v Sofii.
 

Honorární konzulát České republiky v Plovdivu

Vedoucí úřadu: Ivan Mladenov Sokolov, honorární konzul

adresa: Bul. Car Boris Obedinitel 37, 3. patro

tel. : +359 889005000 

E-mail : i.sokolof@abv.bg 

Působnost úřadu: oblast (kraj) Plovdiv

Provozní hodiny úřadu : pondělí a středa 10:00–12:00

Zahraniční kancelář agentury CzechTrade Sofie

ved. kanceláře: Ing. Martin Hlavnička

adresa: G. S. Rakovski No. 100, 1000 Sofia

tel.: +359 2 943 31 52, +359 878 310 309 

e-mail: sofia@czechtrade.cz

www.czechtrade.bg


České centrum v Sofii

ředitelka: pí Dagmar Ostřanská

adresa: G. S. Rakovski No. 100, 1000 Sofia

e-mail: ccsofia@czech.cz

www.czechcentres.cz/sofia

Kontakt na realizátora projektu PROPEA MZV ČR:

Lighthouse Capital JSC
Ivan Genčev, výkonný ředitel

adresa: Moskovska 21, 1000 Sofie, Bulharsko

e-mail: ivan@bbg-simex.com

www.propea.cz

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

  • Tísňové volání: 112
  • Policie: 166
  • Hasiči: 160
  • Lékařská pohotovost: 150
  • Dopravní policie: 165
  • Pomoc na silnicích: 146

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Prezident

Úřad prezidenta

Parlament

Národní shromáždění

Vládní úřady

Ostatní klíčové instituce

Hospodářské komory a svazy

Užitečné zdroje