Oficiální název státu: Bulharská republika (Republika Balgarija)

Složení vlády:

• Předseda vlády: Bojko Borisov
• Místopředseda vlády: Tomislav Dončev
• Místopředsedkyně vlády pro hospodářskou a demografickou politiku a ministryně cestovního ruchu: Mariana Nikolova
• Místopředseda vlády pro veřejný pořádek a bezpečnost a ministr obrany: Krasimir Karakačanov
• Místopředseda vlády pro právní reformu a ministryně zahraničních věcí: Ekaterina Zacharieva
• Ministr financí: Kiril Ananiev
• Ministr vnitra: Christo Terzijski
• Ministr regionálního rozvoje a veřejných prací: Peťa Avramova
• Ministr práce a sociální politiky: Denica Sačeva
• Ministryně spravedlnosti: Desislava Achladova
• Ministr školství a vědy: Krasimir Valčev
• Ministr zdravotnictví: Kostadin Angelov
• Ministr kultury: Boil Banov
• Ministr životního prostředí a vod: Emil Dimitrov
• Ministryně zemědělství, potravin a lesů: Desislava Taneva
• Ministr dopravy, informačních technologii a spojů: Rosen Željazkov
• Ministr hospodářství: Lačezar Borisov
• Ministryně energetiky: Temenužka Petkova
• Ministr mládeže a sportu: Krasen Kralev 

Počet obyvatel : 6 951 482 (k 31. 12. 2019)

Počet obyvatel BG se od roku 1987 každým rokem snižuje. Posledních deset let obyvatelé Bulharska ubývali pravidelným tempem 0,7%. Koncem 80. let 20. století dosahoval počet obyvatel historického maxima necelých 9 milionů, od té doby klesl o více než 20%. Pokles pokračoval i v roce 2019 (meziroční úbytek 0,7 % neboli 48 557 osob), počet obyvatel se již snížil pod 7 milionů, t. j. na úroveň před II. světovou válkou.

Složení dle pohlaví: muži – 48,5 %, ženy – 51,5 %. Ve městech žije 73,5 % obyvatel.

Pokračuje stárnutí populace – podíl obyvatel ve věku 65 let a více dosáhl v roce 2019 21,6 %. Průměrná délka života činí 74,9 roku, hrubá míra úmrtnosti dosahuje 15,5 zemřelých na 1 000 obyvatel (průměr EU je 10,3).

Národnostní složení

• Bulhaři 85,1 %
• Turci 9,1 %
• Romové 4,2 %
• Arméni, Židé, Vlaši, Řekové a Rusové necelé 2 %.

Náboženské složení 

• pravoslavní 75,9 %
• muslimové 9,4 %
• protestanti 1,1 %
• katolíci 0,8 %

 Zdroj: Národní statistický úřad

Vývoj hrubého domácího produktu za posledních 5 let

Nominální hrubý domácí produkt na obyvatele (v EUR) za posledních 5 let

Vývoj objemu hrubého domácího produktu v mil. EUR za posledních 5 let

*odhad

Míra inflace v %

Míra nezaměstnanosti

Očekávaný vývoj:

Dopad koronavirové krize bude značný, podle odhadu EIU může dojít k propadu HDP za rok 2020 až o 5,8 %, spotřeba domácností se sníží o 7,2 %, investice o 17 % a vývoz/dovoz zboží a služeb o 11,3 %. Na druhé straně fiskální opatření na podporu zdravotnictví, domácností i firem zvýší vládní spotřebu o 15 %. Zhoršené ekonomické prostředí se odrazí na spotřebě nižšími příjmy a zvýšením nezaměstnanosti, jež by mohla dosáhnout až 10 %. EIU očekává, že v roce 2021 se zvýší růst HDP o 5,7 %, spotřeba by se mohla zotavit o 6,1 %, vývoz zboží a služeb by mohl opět růst o 8,4 %, zatímco dovoz o celých 12,2 %. Inflace by se mohla na konci letošního roku pohybovat kolem 0,8 %, o rok později kolem 1,9 %.

Zdroj:  Národní statistický úřad , Economic Intelligence Unit ,  Bulharská národní banka

  zdroj: Ministerstvo financí BG

zdroj: Bulharská národní banka

Devizové rezervy – vývoj v posledních 5 letech

zdroj: Economic Intelligence Unit

Hrubý zahraniční dluh k 31. 12. 2019 – 34 071,3 mil. EUR.

Veřejný dluh vůči HDP v %

zdroj: Bulharská národní banka

Hlavní banky

Bulharská národní banka (Bulgarian National Bank, BNB) je ústřední měnovou autoritou v zemi. Od roku 2007 patří mezi plnoprávné členy Evropského systému centrálních bank, uskutečňuje bankovní dozor a hlídá stabilitu místní měny.

Bulharská rozvojová banka (Bulgarian Development Bank, BDB) je finanční institucí z 99,9 % vlastněnou státem. Byla vytvořena v roce 1999 jako

Podpůrná banka (Encouragement Bank) s cílem pomáhat malým a středním podnikům. Patří mezi čtyři bulharské banky s nejvyšším ratingem – v současné době má od agentury Fitch Ratings BBB s pozitivním výhledem. Zajišťuje přímé financování i financování prostřednictvím dalších úvěrových institucí. Současné zaměření BDB cílí na start-upy a inovace, vývozce finálních produktů, průmysl a těžební sektor.

K 31. 12. 2019 v zemi operovalo na 25 bank, z nichž šest zde působilo jako pobočky zahraničních bank.

Do desítky největších bank patří:

• UniCredit Bulbank ( www.bulbank.bg ) – vznikla v roce 2007 jako výsledek fúze tří bank, jež ovládala italská skupina UniCredit Group (Bulbank, Hebros Bank a Holcim), je největší bankou v zemi z hlediska kapitálu, vkladů a úvěrů. Zaměstnává cca 3 600 pracovníků a provozuje 170 poboček po celé zemi.
• DSK Bank ( www.dskbank.bg ) – obdoba bývalé Československé spořitelny, vznikla v roce 1951, patří do maďarské skupiny OTP Bank Group, jedné z největších finančních skupin ve střední a východní Evropě. Má 93 poboček, 100 afilací, 119 bankovních kanceláří, 9 regionálních, 20 obchodních a 40 finančních center.
• First Investment Bank ( www.fibank.bg) – vznikla v roce 1993 a je největší bankou vlastněnou místním soukromým kapitálem. Obsluhuje cca 380 tis. individuálních a 21 tis. firemních klientů prostřednictvím sítě 21 poboček a 68 kanceláří v celém Bulharsku.
• Postbank ( www.postbank.bg ) – formálně Eurobank Bulgaria je autonomní bulharskou bankou financovanou prostřednictvím místního i mezinárodního trhu. Součást skupiny Eurobank EFG se sídlem v Řecku.
• United Bulgarian Bank ( www.obb.bg ) – založena v roce 1992 sloučením 22 regionálních komerčních bank v Bulharsku. Zprivatizována v roce 1997, vlastní plnou licenci pro poskytování bankovních operací. Provozuje 190 obchodních míst po celé zemi.
• Raiffeisenbank (Bulgaria) ( www.raiffeisen.bg ) – založena v roce 1994 jako plně vlastněná pobočka rakouské Raiffeisen Banking Group.
• Societe Generale Expressbank – funguje od roku 1993, součást skupiny Societe Generale Paris. Sídlo má ve Varně, odkud řídí 7 regionálních skupin a 140 kanceláří.
• Central Cooperative Bank – vznikla v roce 1991 pod Ústředním svazem družstev se zapojením regionálních družstevních svazů a 1 100 družstevních organizací. Postupně se transformovala z organizace zaměřené na družstevní sektor v univerzální komerční banku se  pobočkami, 48 obchodními místy, 211 reprezentačními kancelářemi a mezinárodní pobočkou na Kypru.
• Allianz Bank Bulgaria ( www.bank.allianz.bg ) – založena v roce 1997 jako Trading Bank Bulgaria Invest. V roce 2003 získala své současné jméno po dokončení prodeje banky skupině Allianz Bulgaria Holding. Sídlo má v Sofii, zaměstnává 812 pracovníků ve více než 100 pobočkách po celé zemi.
• Piraeus Bank Bulgaria ( www.piraeusbank.bg ) – banka je součástí skupiny Piraeus Bank SA (Greece) a kromě ústředí v Sofii vlastní 75 poboček.

Šestice bulharských bank se podle ratingu RIA Rating Agency z podzimu 2019 umístila v Top 100 největších finančních institucí ve střední a východní Evropě (14 zemí) – UniCredit Bulbank (42.), DSK (57.), United Bulgarian Bank (69.), First Investment Bank (76.), Postbank (88.) a Raiffeisen Bulgaria (91.). Největší skok meziročně udělala podle agentury UBB o 27 míst, zejména díky fúzi s další bankou Sibank. Při porovnání HDP s počtem bank v zemi mají Bulharsko, Maďarsko, Česko a Slovensko dobře vyvinutý finanční sektor.

Hlavní pojišťovny

V roce 2019 tvořily žebříček největších pojišťoven v zemi podle objemu pojistného u neživotního pojištění tyto ústavy:

• LEV INS
• BULSTRAD Vienna Insurance Group
• DZI – General insurance
• Euroins
• OZK Insurance
• Armeec
• BUL INS
• Allianz Bulgaria
• Generali Insurance
• DallBogg: Zhivot i zdrave

Co se týče životního pojištění, trojici největších  pojišťoven vede BULSTRAD life Vienna Insurance Group před DZI Life insurance a Allianz Bulgaria.

Zajišťovací služby nabízí v Bulharsku GP REINSURANCE se sídlem v Sofii.

Daňový systém je tvořen dvěma základními skupinami daní, a to celorepublikovými, kam spadají nepřímé daně (DPH a spotřební daň) a přímé daně (daň z příjmu právnických osob, daň z příjmu fyzických osob) a místními daněmi, kam patří daň z nemovitostí, dědická daň, darovací daň, daň z dopravních prostředků a silniční daň.

Daň z přidané hodnoty – povinnost odvodu DPH mají podniky, jejichž zdanitelný příjem za posledních 12 měsíců převýšil 50 tisíc leva (25,5 tisíc eur). Standardní sazba DPH je stanovena na 20 %, snížená 9 % sazba je uplatňována na služby hoteliérů. Existují služby, které jsou od odvodu DPH osvobozeny, jsou to určité finanční, vzdělávací, pojišťovací a jiné služby zvlášť vyjmenované zákonem.

Spotřební daň se vztahuje na vybrané domácí či dovozové zboží, jako jsou alkoholické nápoje, cigarety, topný olej, benzín, elektřina, plyn k topení či určitá motorová vozidla. Správcem spotřební daně je Státní celní správa. Sazebník spotřební daně na jednotlivé druhy zboží je zveřejněn na www.customs.bg . Spotřební daně jsou v Bulharsku v rámci členských zemí EU průměrné. Spotřební daň u cigaret dosahuje u průměrné ceny krabičky cigaret 68,90 % z konečné ceny, což je po Velké Británii nejvíce z členských zemí EU. Víno spotřební dani nepodléhá. Nejnižší ze zemí EU je však spotřební daň u tvrdého alkoholu. Spotřební daň u půllitru 40 % lihoviny činí v přepočtu 28 Kč, zatím co např. v Česku 57 Kč. Spotřební daň u elektřiny činí 1,00 € za MWh. Spotřební daň u benzínu je jedna z nejnižších (359 € za 1 000 litrů).

Daň z příjmu právnických osob jsou podle Zákona o dani z příjmů právnických osob (Corporate Income Tax Act – CITA) povinny platit všechny právnické osoby se sídlem v Bulharsku. Ostatním právnickým osobám se zdaňují pouze příjmy z činnosti na území Bulharska. Sazba daně z příjmu právnických osob byla od roku 2005 postupně snižována z 19,5 % až na 10 %, počínaje 1. 1. 2007.

Daň z příjmů fyzických osob je upravena Zákonem o zdanění příjmů fyzických osob (Personal Income Tax Act – PITA). Počínaje 1. lednem 2008 byl zaveden systém rovné daně z příjmů fyzických osob ve výši 10 %. Povinnost platit tuto daň mají fyzické osoby včetně živnostníků. Daň se vztahuje na příjmy zaměstnanců v pracovním poměru, příjmy z ekonomické činnosti na živnostenský list a další ekonomické činnosti související zejména s poskytováním vlastnických práv apod.

Ačkoli pobočky zahraničních společností nejsou samostatnými právnickými osobami, jsou povinny sestavovat rozvahu, výkaz zisků a ztrát a podléhají daňové povinnosti. Výše daňového základu se určuje ze zisku vykázaného ve výsledovce. Pobočka musí odvádět také další daně jako místní daň, DPH, apod. Kanceláře zahraničních firem (nevyvíjející podnikatelskou činnost) nepodléhají zdanění právnických osob.

Kapitálové zisky jsou součástí výkazu zisků a ztrát a podléhají sazbě daně z příjmu právnických osob. Dividendy placené místními společnostmi bulharským fyzickým osobám a některým charitativním společnostem podle CITA jsou zdaňovány 15 % srážkovou daní. Dividendy placené bulharskými společnostmi zahraničním akcionářům daní stát toutéž sazbou. Akciové dividendy nejsou předmětem zdanění. Aktuální informace o sazbách jednotlivých daní jsou na stránce Ministerstva financí .