Chorvatsko - základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Chorvatsko se po rozpadu Jugoslávie počátkem 90. let 20. století a vyhlášením nezávislosti na Jugoslávii 25. června 1991 stalo demokratickou parlamentní republikou. Jeho výkonná moc spočívá v rukou prezidenta a vlády. Prezident je volen na pět let přímo lidem. Úřad zastává Zoran Milanović od února 2020. Předsedou vlády je od října 2016 Andrej Plenković (HDZ). Zákonodárná moc je svěřena jednokomorovému parlamentu, který se skládá ze 151 poslanců volených na čtyři roky.  Chorvatsko je od roku 2009 členem NATO a od roku 2013 členem Evropské unie. Aspiruje na členství v Schengenu a eurozóně a má zájem o vstup do OECD. Úředním jazykem je chorvatština, kterou hovoří cca 96 % obyvatelstva.  Chorvatsko je podle kritérií Světové banky ekonomikou s vysokými příjmy.

HDP Chorvatska, které dosáhlo v roce 2020 hodnoty 1 275 mld. Kč, by měl v následujících letech růst o 2,5 % ročně. Rok 2020 byl poznamenán klesající agregátní poptávkou, domácí i exportní, na pokles hodnoty dovozu. V Chorvatsku činil tento pokles 8,6 %, přičemž nejvíce se snížila hodnota dovozu motorových vozidel a ropných produktů. Pokles dovozu byl výraznější než u vývozu. Celkově došlo ke snížení deficitu zahraničního obchodu o 18,5 % oproti roku 2019, tj. o 47 mld. Kč. Chorvatsko nejvíce vyváží do Slovinska (12 %), Itálie (12 %) a Německa (11 %). Vyváží se především stroje a zařízení, chemické a minerální produkty. Zboží se do Chorvatska dováží především z Německa (16 %), z Itálie (13 %) a Slovinska (11 %). Dováží se dopravní prostředky, stroje a zařízení, kovy, léčiva a petrochemické produkty. Deficit obchodní bilance je kompenzován přebytkovou bilancí služeb (cestovní ruch).

Ekonomické oblasti s největším potenciálem pro uplatnění českých firem jsou energetika, vodohospodářství, železniční doprava a zdravotnictví. Všechny tyto oblasti jsou ve vládní rozvojové strategii prioritní a jsou na ně vyčleněny desítky miliard eur.

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Chorvatská republika

Prezident: Zoran Milanović, prezident je volený na pět let, poslední volby proběhly ve dvou kolech v prosinci 2019 a v lednu 2020. Příští volby se uskuteční v prosinci 2024 a v lednu 2025.

Parlament (Hrvatski Sabor) je jednokomorový a má 151 křesel. Poslední volby proběhly v červenci 2020, příští parlamentní volby se uskuteční v červenci 2024.

Předseda vlády: Andrej Plenković, současná vláda byla jmenovaná v červenci 2020. Vláda je vedená středopravou Chorvatskou demokratickou unií (HDZ) a podporovaná Chorvatskou lidovou stranou (HNS), reformisty a osmi zástupci parlamentu z řad etnických menšin.

Místopředsedové vlády:

Ministr chorvatských veteránů: Tomo Medved (HDZ)

Ministr bez portfeje: Boris Milošević (SDSS)

Ministr financí: Zdravko Marić (Nezáv.)

Ministr vnitra: Davor Božinović (HDZ)

Klíčoví ministři:

Ministryně zemědělství: Marja Vučković (HDZ)

Ministr výstavby, územního plánování a státního majetku: Darko Horvat (HDZ)

Ministryně kultury: Nina Obuljen Koržinek (Nezáv.)

Ministr obrany: Mario Banožić (HDZ)

Ministr hospodářství a udržitelného rozvoje: Tomislav Čorić (HDZ)

Ministr zahraniční věcí a evropských záležitostí: Gordan Grlić-Radman (HDZ)

Ministr zdravotnictví: Vili Beroš (HDZ)

Ministr spravedlnosti a veřejné správy: Ivan Malenica (HDZ)

Ministr práce a sociálních věcí: Josip Aladrović (HDZ)

Ministr moře, dopravy a infrastruktury: Oleg Butković (HDZ)

Ministryně pro regionální rozvoj a fondy EU: Nataša Tramišak (HDZ)

Ministr pro vědu a vzdělávání: Radovan Fuchs (HDZ)

Ministryně cestovního ruchu a sportu: Nikolina Brnjac (HDZ)

Guvernér centrální banky: Boris Vujčić

Politické tendence a výhled:

Konzervativní Chorvatská demokratická unie (HDZ) vyhrála volby se ziskem 66 křesel v předčasných volbách 5. července 2020. Středopravou vládu podporuje liberální Chorvatská lidová strana (HNS), partner HDZ od roku 2017, a liberální reformisté, kterým se v tomto období podařilo získat pouze jedno křeslo. Vládu podporuje také osm poslanců zastupujících etnické menšiny, včetně české menšiny. Očekáváme, že navzdory těsné většině, bude vláda v průběhu roku 2021 i 2022 stabilní, protože se bude zabývat primárně nadstranickými problémy spojenými s bojem s pandemií a s ní spojenou ekonomickou recesí. Očekáváme, že premiér Plenković bude schopen zpacifikovat extrémní pravicové síly v HDZ, což demonstruje jeho rozhodnutí jmenovat B. Miloševiče místopředsedou vlády (chorvatský Srb). Očekáváme také, že bude pokračovat integrace Chorvatska do EU ve dvou směrech, a to vstupem do eurozóny a do Schengenu. Útok na náměstí svatého Marka v centru hlavního města Záhřebu v říjnu 2020, při kterém se útočník zabil a zranil policistu, je známkou toho, že pozitivní vztah premiéra Plenkoviče k menšinám není všemi vítán. Střelec se před útokem zastával protisrbského sentimentu na sociálních médiích.

1.2. Zahraniční politika země

Chorvatská zahraniční politika se v posledních dvaceti letech zaměřovala na integraci země do euroatlantických struktur, zejména do Evropské unie a NATO. Aby získala přístup k evropským a transatlantickým institucím, musela se vyrovnat s mnoha negativními dopady rozpadu Jugoslávie a občanské války, která následovala, a zlepšovat a udržovat dobré vztahy se svými sousedy.

Chorvatsko navázalo diplomatické vztahy se 194 zeměmi. V roce 2020 mělo Chorvatsko síť 57 velvyslanectví, 30 konzulátů a osm stálých diplomatických misí v zahraničí. Kromě toho v Chorvatské republice působí 56 zahraničních velvyslanectví a 67 konzulátů a dále několik kanceláří mezinárodních organizací, jako je Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Světová banka, Světová zdravotnická organizace (WHO), Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY), Rozvojový program OSN (UNDP), Vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) a UNICEF.

Hlavními cíli chorvatské zahraniční politiky jsou posílení vztahů se sousedními zeměmi, rozvoj mezinárodní spolupráce a podpora chorvatské ekonomiky. Chorvatsko přistoupilo k Evropské unii dne 1. července 2013, což znamenalo konec procesu zahájeného v roce 2001 podepsáním dohody o stabilizaci a přidružení a podáním žádosti o členství v EU v roce 2003. Chorvatsko bylo pozváno ke členství v NATO v roce 2008 a formálně vstoupilo do aliance 1. dubna 2009. Země se v současné době připravuje na vstup do schengenského prostoru a do eurozóny.

Současnými chorvatskými cíli v zahraniční politice jsou aktivní role v institucích EU a v regionu, spolupráce s partnery v NATO a posílení multilaterální a bilaterální spolupráce.

1.3. Obyvatelstvo

Demografické trendy v Chorvatsku jsou dlouhodobě negativní. Země zaznamenává dlouhodobý odliv obyvatelstva. V letech 2011 až 2019 dosahovala míra přirozeného úbytku obyvatelstva 2,3 promile ročně. Každý rok klesá v důsledku negativního přírustku obyvatelstva populace o cca 10 tisíc lidí. Tento negativní jev je z velké části způsoben ekonomicky motivovanou emigrací. Státní statistický úřad Chorvatska zveřejnil v prosinci 2012 výsledky sčítání lidu, které proběhlo v březnu 2011. Podíl žen v chorvatské populaci je 51,8 %, podíl mužů je 48,2 %. Za posledních 10 let chorvatské obyvatelstvo zestárlo o 2,4 roku na průměrných 41,7 let. Dle tohoto sčítání lidu žije v Chorvatsku rezidentně 4 256 889 obyvatel, tj. o zhruba 152 tis. (3,4 %) méně než v roce 2001 a odliv obyvatel stále pokračuje, zejména do Západní Evropy. Chorvatsko má relativně jednu z největších diaspor na světě. Pouze v zemích západní Evropy žije přibližně milión Chorvatů. Uvádí se, že v zahraničí, kromě západní Evropy zejména v USA, Kanadě, Jižní Americe a Austrálii, našlo nový domov až 4 milióny osob chorvatského původu.  Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva činí cca 51 % a je jeden z nejnižších v EU.

Demografické složení: Přirozený „přírůstek“ obyvatelstva v Chorvatsku je v posledním období vyjadřován v záporných hodnotách, neboť má klesající tendenci. V roce 2011 při sčítání lidu činil minus 1,8 na 1000 obyvatel.

Etnické složení: Z hlediska etnického složení tvoří naprostou většinu obyvatelstva Chorvaté (90,42 %, tj. 3 874 tis.). Jediná menšina, která tvoří více než jedno procento obyvatelstva jsou Srbové, kterých se při sčítání lidu v roce 2011 ke své národnosti přihlásilo přes 186 tis. (4,4 %). Z dalších menšin je nejvíce Bosenců (0,73 %), Italů (0,42 %), Albánců (0,41 %), Romů (0,40 %), Maďarů (0,33 %), Slovinců (0,25 %) a Čechů, kterých v březnu 2011 žilo v Chorvatsku 0,22 %. 

Hustota zalidnění: 73 osob/km2

Náboženské složení obyvatelstva: 86,28 % katolíci, 4,44 % pravoslavní, 1,47 % muslimové, 3,81 % bez vyznání a ateisté · Ostatní náboženství mají podíl pod 1 %.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Po prudkém poklesu hospodářského růstu o 8,5 % v roce 2020 očekáváme, že se reálný HDP v roce 2021 zvýší o 4 – 4,7 % a v dalších třech letech poroste průměrně o 2,5 % ročně. Pokud se tak stane, vrátí se reálný HDP na úroveň před pandemií nejdříve po roce 2023. Původní očekávání chorvatského Ministerstva financí přitom hovořilo o růstu HDP v roce 2021 až o 5,3 %. Zásadní pro chorvatské HDP bude zejména vývoj turistické sezóny a úspěšnost vývozu. Tyto dva parametry by se měly v roce 2021 stát hlavními motory ekonomického růstu.

Běžný účet platební bilance se v roce 2020 poprvé po mnoha letech dostal do deficitu v důsledku menšího přebytku služeb (především cestovního ruchu). Nezaměstnanost v důsledku pandemie vzrostla z 8,3 % v únoru 2020 na 9.8 % v březnu 2021. Inflace se v roce 2020 držela okolo 0 % a v prvním čtvrtletí 2021 nepatrně vzrostla o 0,3 %. V reakci na pandemii Covid-19 zaváděla chorvatská vláda v průběhu roku 2020 a v prvním pololetí 2021 celou řadu fiskálních opatření na podporu postižených oblastí hospodářství. Opatření vedla podobně jako v jiných zemích k výraznému rozpočtovému schodku, a to ve výši minus 8 % HDP. Je to první schodek po třech letech mírných rozpočtových přebytků. Vzhledem k současnému vývoji očekáváme, že schodek zůstane vysoký i v roce 2021.

Státní dluh v prosinci 2020 dosáhl hodnoty 89,1 % HDP s tím, že v prvním čtvrtletí roku 2021 překonal hranici 90 % HDP, což je nejvyšší hodnota v novodobé historii Chorvatska. Před pandemií v lednu 2020 činil dluh 72,7 % HDP a měl do té doby sestupný trend. Za předpokladu, že se prognózy hospodářského oživení naplní v průběhu roku 2021, lze očekávat snížení poměru dluhu k HDP v průběhu roku 2021 pod 85 % HDP, zejména díky nominálnímu růstu HDP.

Chorvatskému hospodářství dominuje sektor služeb, který představuje cca 70 % HDP, následovaný průmyslovým sektorem s 26 % a zemědělstvím se 4 % HDP. Z hlediska zaměstnanosti připadá 2 % pracovní síly na zemědělství, 28 % na průmysl a 70 % na služby. Průmyslu dominuje stavba lodí, zpracování potravin, farmaceutika, informační technologie, biochemický a dřevařský průmysl. V roce 2020 dosáhl export 53,2 % hodnoty dovozu. Chorvatská obchodní bilance je dlouhodobě deficitní, což vyrovnává bilance služeb, která je naopak výrazně přebytková. Největšími obchodními partnery Chorvatska jsou Německo, Itálie a Slovinsko. Transformace hospodářství počátkem 90. let 20. století byla na několik let přerušena občanskou válkou. Hospodářská infrastruktura tím utrpěla obrovské škody, zejména cestovní ruch bohatý na příjmy. V letech 1989 až 1993 poklesl HDP o 40 %. Stát dodnes ovládá významnou část ekonomiky, přičemž vládní výdaje představují 40 % HDP. Ze strany zahraničních investorů jsou negativně hodnoceny tyto oblasti: neefektivní soudnictví, přebujelá státní byrokracie a korupce. V indexu vnímání korupce z roku 2020, který zveřejnila Transparency International, se země umístila se 47 body ze sta na 63. místě ze 180 zemí světa.

Zdroj: EIU, OECD, WEF

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

V reakci na pandemii Covid-19 zaváděla chorvatská vláda v průběhu let 2020 a 2021 celou řadu fiskálních opatření na podporu postižených oblastí hospodářství. Opatření vedla podobně jako v jiných zemích k výraznému rozpočtovému schodku, a to ve výši minus 8 % HDP. Je to první schodek veřejných financí po 3 letech mírných rozpočtových přebytků. Vzhledem k současnému vývoji očekáváme, že schodek zůstane vysoký i v roce 2021. Vláda bude pokračovat v kompenzacích pandemií postiženým sektorům a současně bude financovat obnovu ve dvou oblastech zasažených silnými zemětřeseními v březnu 2020 (Záhřeb) a v prosinci 2020 (Petrinja, Glina, Sisak). Státní dluh v prosinci 2020 dosáhl hodnoty 89,1 % HDP s tím, že během první poloviny roku 2021 překonal hranici 90 % HDP, což je nejvyšší hodnota v novodobé historii Chorvatska. Před pandemií v lednu 2020 činil dluh 72,7 % HDP a měl do té doby sestupný trend. Za předpokladu, že se prognózy hospodářského oživení naplní v průběhu let 2021 a 2022, lze očekávat snížení poměru dluhu k HDP v průběhu roku 2022 pod 85 % HDP.

Zahraniční dluh Chorvatska vzrostl meziročně o 2,5 % a na konci února 2021činil 42 miliardy EUR. Vzhledem k omezeným možnostem cestování a tím i nižším příjmům z cestovního ruchu očekáváme v roce 2021 vyšší potřebu firem i vlády půjčovat si na zahraničních trzích. Zahraniční dluh Chorvatska v roce 2021 pravděpodobně poroste. Na začátku roku 2021 činil poměr hrubého zahraničního dluhu Chorvatska k HDP 86 %.

2.3. Bankovní systém

Bankovnictví je považováno za jedno z nejsilnějších odvětví chorvatské ekonomiky, a to především díky efektivní regulaci a relativně disciplinovaným dlužníkům. Bankovní sektor zahrnuje dvacet bank a čtyři spořitelny vlastněné převážně zahraničními finančními institucemi (cca 90%). Jedenáct bank v zahraničním vlastnictví je v rukou bankovních domů z EU. Kromě domácích bankovních institucí poskytuje v Chorvatsku některé finanční služby téměř 150 institucí z Evropské unie. Chorvatský bankovní systém je srovnatelný s ostatními zeměmi střední a východní Evropy. Poměr celkového kapitálu Chorvatska je nad průměrem Evropské unie, což činí bankovní systém relativně stabilní a odolný vůči recesi. Úrokové sazby jsou však relativně vysoké (obvykle od 3 do 10 %, v závislosti na riziku i více). V Chorvatsku je vysoký podíl půjček v cizí měně (zejména EUR) ve srovnání s eurozónou.

Privredna banka Zagreb (PBZ) – založená v roce 1966, PBZ patří od roku 2007 do skupiny Intesa Sanpaolo (Itálie), spravuje 301 poboček po celé zemi. Tržby: 2,37 miliardy HRK (2017), Čistý příjem: 1,44 miliardy HRK (2017), Celková aktiva: 75,5 miliardy HRK (2017)

Raiffeisenbank Hrvatska (RBA) – založená v roce 1994, je ve 100% vlastnictví společnosti Raiffeisenbank Banking Group (Rakousko), dohlíží na síť 70 poboček ve 36 chorvatských městech. Tržby: 1,14 miliardy HRK (2016), Celková aktiva: 31,42 miliardy HRK (2016).

Erste banka (ESB) – založená v roce 2003, banka je členem skupiny Erste Group a spravuje 132 poboček a 635 bankomatů po celé zemi. Tržby: 2,11 miliardy HRK (2017), Celková aktiva: 57,21 miliardy HRK (2017).

OTP banka (dříve Splitska Banka) – založená v roce 1965, stala se akciovou společností a současný název převzala v roce 1981. Banka se sídlem ve Splitu je členem OTP Bank (Maďarsko). Tržby: 760 milionů HRK (2017) Celková aktiva: 26,88 miliardy HRK (2017)

Hrvatska Poštanska Banka (HPB) – založená v roce 1992, je největší z domácích bank v Chorvatsku. Banka spravuje síť 55 poboček. Tržby: 720,26 milionu HRK (2016), Celková aktiva: 19,34 miliardy HRK (2016)

Průběžně aktualizovaný přehled chorvatských bankovních ústavů a spořitelen se nachází na webové stránce Chorvatské národní banky (HNB) . Zde jsou uvedeny i bližší informace o jednotlivých bankách, vč. seznamu bank v konkurzním řízení.

2.4. Daňový systém

Chorvatský daňový systém je poměrně přehledný a stabilní. Chorvatsko podepsalo s ČR Dohodu o zamezení dvojího zdanění v roce1999. Slabinou daňového systému je nejednoznačnost výkladu některých daňových zákonů.

Daň z příjmu právnických osob

Rezidenti jsou zdaňováni ze svých celkových příjmů; nerezidenti jsou zdaňováni pouze z příjmů v Chorvatsku. Standardní sazba daně z příjmu právnických osob je 18 %, daňoví poplatníci s ročním příjmem pod 7,5 milionu HRK jsou zdaněni sazbou 10 % (sníženo z 12 % od 1. ledna 2021). Příjem z dividend nepodléhá v Chorvatsku dani z příjmů právnických osob. Avšak dividendy podléhají srážkové dani, s výjimkou dividend vyplácených rezidentskému subjektu. Kapitálové zisky jsou zahrnuty do zdanitelného příjmu a zdaněny standardní sazbou daně z příjmu právnických osob. Příspěvky na sociální zabezpečení se skládají z příspěvků na důchod (hrazených zaměstnancem, ale srážených zaměstnavatelem) ) ve výši 20 % hrubé mzdy a zdravotní pojištění a zaměstnanost (hrazený a placený zaměstnavatelem) ve výši 16,5 % hrubé mzdy.

Daň z příjmu fyzických osob

Fyzické osoby (rezidenti) jsou zdaněny ze všech příjmů pokud mají trvalé bydliště nebo obvyklé bydliště v Chorvatsku. Nerezidenti jsou zdaněni pouze z příjmů z chorvatských zdrojů. Roční základ daně je celkový příjem ze zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti a jiných příjmů. Hrubý příjem se snižuje o platby příspěvků zaměstnance na důchod (20 % hrubého příjmu). Příjmy do výše 12 500 HRK jsou osvobozeny od daně z příjmu. Sazby jsou progresivní ve výši 20% a 30 %. Úroky na spořicích účtech jsou zdaněné paušální 10% sazbou.

Daň z přidané hodnoty (DPH) je uvalena na prodej zboží, poskytování služeb, pořízení zboží uvnitř EU a na dovoz. Standardní sazba je 25 % se sníženou sazbou 13 % a 5 %. Registrace pro účely DPH je povinná, pokud roční hodnota transakcí přesáhne 300 000 HRK. Společnost se může zaregistrovat dobrovolně, pokud není dosaženo limitu, ale dobrovolná registrace je minimálně na dobu tří let.

3. Obchodní vztahy s EU a ČR

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 FTA a smlouvy
• 3.3 Rozvojová spolupráce
• 3.4 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Obchodní výměna s EU (mil. EUR)

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Pandemie COVID-19 měla v roce 2020 na bilaterální zahraniční obchod s Chorvatskem spíše menší vliv, což vyplývá z dat ČSÚ. Hodnota českého vývozu v roce 2020 poklesla pouze o 0,7 % na 15,8 mld. CZK, dovoz se dokonce zvýšil o 7,8 % na 5,5 mld. CZK. Saldo zahraničního obchodu přitom zůstalo druhé nejvyšší v novodobé historii ve výši +10,3 mld. CZK. Za první dva měsíce 2021 se snížil český vývoz (-5,6 %) i dovoz (-17.6 %) s tím, že saldo zůstalo stejné jako v roce 2020 na +2,8 mld. CZK. Pokud dojde během roku 2021 k očekávanému uvolňování restrikcí, je velmi pravděpodobné, že se zahraniční obchod, zejména vývoz do Chorvatska, vrátí k hodnotám z roku 2020. Český vývoz zůstává dlouhodobě cca 3 krát vyšší než dovoz s výrazným přebytkem obchodní bilance ve prospěch ČR. S většinou zemí EU má Chorvatsko záporné saldo obchodní bilance. Je to dané malým počtem průmyslových podniků a průmyslové základny a dominantním zaměřením ekonomiky na cestovní ruch a poskytování služeb.

Obchodní výměna s ČR (mil. EUR)

Zdroj: ČSÚ

3.2. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Chorvatsko je od července 2013 členem EU. Na jeho území tedy platí volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu jako v každé jiné zemi EU. Chorvatsko není členem schengenského protoru, proto na hranicích s členskými státy EU stále probíhají pasové kontroly (pro české občany se jedná zejména o kontroly na hranicích Chorvatska se Slovinskem a Maďarskem). Vstup země do schengenského prostoru je dlouhodobou záležitostí, i když o to chorvatská vláda usiluje, termín zatím nebyl stanoven. Chorvatsko není členem ani eurozóny, i když o to rovněž usiluje. Chorvatsko se stalo členem Světové obchodní organizace (WTO) 30. 11. 2000.

Smlouvy mezi Českem a Chorvatskem

V platnosti je celkem 24 smluv, které vstoupily v platnost před rokem 1989, a do kterých Chorvatsko sukcedovalo a dále 43 bilaterálních smluv a protokolů o spolupráci uzavřených po roce 1993. Jedná se o smlouvy z oblasti hospodářství, kultury, školství, migrace osob, apod. Úplný seznam je k  dispozici na stránkách Ministerstva zahraničních a evropských záležitostí Chorvatska .

V ekonomické a turistické oblasti se vzájemný obchod mezi ČR a Chorvatskem řídí pravidly jednotného trhu EU. Mezi nejdůležitější patří tyto dokumenty:

Memorandum o spolupráci mezi MPaO ČR a Ministerstvem hospodářství, práce a podnikání Chorvatské republiky (vstoupilo v platnost 6. 9. 2005)

Dohoda mezi vládou ČR a vládou Chorvatské republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu (vstoupila v platnost 27. 6. 2007)

Protokol k Dohodě o podpoře a ochraně investic (vstoupil v platnost v srpnu 2009)

Protokol ke Smlouvě mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku (vstoupil v platnost v červenci 2012)

V oblasti zahraničního obchodu uzavřelo Chorvatsko FTA s následujícími zeměmi (země, vstup FTA v platnost)

Makedonie, 1997

Bosna a Hercegovina, 2001

Švýcarsko, 2002

Lichtenštejnsko, 2002

Norsko, 2002

Island, 2002

Turecko, 2003

Albánie, 2003

Srbsko, Černá Hora, 2004

Moldavsko, 2004

3.3. Rozvojová spolupráce

Celková oficiální rozvojová pomoc poskytnutá Chorvatskem v roce 2019 činila 481 mil. HRK. Chorvatsko zachovalo kontinuitu meziročního růstu financování rozvojové pomoci s tím, že tento růst v roce 2019 dosáhl 6 % a v poměru k HDP se dostal na hodnotu 0,13 %. Většina prostředků byla převedena do rozpočtu EU pro rozvojovou spolupráci a do povinného příspěvku do Rozvojového fondu EU, který v roce 2019 činil celkem 73,5 mil. HRK. Většina z těchto prostředků směřovala na rozvojovou spolupráci – 456 mil. HRK (94 %). Zbývajících 25 milionu, tj. cca 5 %, šlo na humanitární pomoc.

Dvoustranné programy a projekty oficiální rozvojové pomoci byly v roce 2019 financovány částkou 131 milionu HRK (27 %). Celkem bylo realizováno 449 projektů. Většina byla realizována ve třech prioritních zemích: Bosna a Hercegovina, Ukrajina a Jordánsko. Pomoc byla primárně zaměřena na první sektorovou prioritu národní strategie – zajištění důstojnosti každého jednotlivce investováním do vzdělávání a zdravotní péče. V Bosně a Hercegovině bylo realizováno celkem 199 projektů v hodnotě 89 mil. HRK.

3.4. Perspektivní obory (MOP)

▶ Perspektivní obor 1

Energetický průmysl

Nová Národní energetická strategie Chorvatska do roku 2030 s výhledem do roku 2050 počítá s ambiciózním plánem rozvoje výstavby obnovitelných zdrojů energie a postupného přechodu na zelenou cirkulární ekonomiku. Do roku 2050 by měl dosáhnout podíl na celkové výrobě elektrické energie přes 82 %. Očekává se boom investic zejména do větrných a solárních elektráren, výstavby „zelené“ infrastruktury (smart cities), renovace budov a zvyšování energetické účinnosti. Pro potřeby „zelené transformace“ má chorvatská vláda ve víceletém finančním rámci Evropské unie zajištěných 9,15 mld. EUR. V počáteční fázi do roku 2030 plánuje Chorvatsko proinvestovat až 10 mld. EUR, které zajistí výrobu 36,4 % elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Chorvatská asociace pro obnovitelné zdroje energie (OIEH) považuje větrnou a solární energii za klíč k řešení rostoucích energetických potřeb Chorvatska. Podle ní Chorvatsko disponuje potenciálem cca 8 000 až 9 000 MW větrné energie, 8 000 MW sluneční energie a 20 000 MW z ostatních obnovitelných zdrojů energie. Aktuální data ovšem také ukazují, že Chorvatsko v současné době využívá pouhá 2 % z tohoto potenciálu (700 MW). Tento nevyužitý potenciál je velkou příležitostí pro domácí i zahraniční investory zapojit se do výstavby nových solárních a větrných elektráren. Podle OIEH nemá Chorvatsko alternativu k výrobě elektřiny z jiných než z obnovitelných zdrojů energie (slunce, vítr, geotermál, biomasa). Státní energetická společnost HEP (Hrvatska elektroprivreda) již vypracovala plány na  výstavbu šesti solárních elektráren (Mariči, Kaštelir, Cres, Obrovac, Stankovci a Vrlika Jug) o celkové kapacitě 25 MW a hodnotě 20 mil. EUR. Jedná se o první projekty velkého solárního investičního cyklu, během kterého chce HEP proinvestovat až 100 mil. EUR do roku 2023. Z obnovitelných zdrojů energie získává v současné době přibližně 29 % energie.

▶ Perspektivní obor 2

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Chorvatsko má velké ambice v oblasti rozvoje vodohospodářského a odpadního sektoru. Vychází to z dlouhodobého podfinancování a zanedbávání této důležité oblasti. Na kanalizaci je napojena jen necelá polovina obyvatel země a ztráty pitné vody ve vodovodních řadech dosahují průměrně 50 %, v některých oblastech až 80 %. Chorvatsko se potýká s velkými problémy při schvalování projektů financovaných EU ve vodohospodářském sektoru a při jejich následné realizaci. Podle aktuálních informací státní agentury Chorvatské vody (Hrvatske vode) je v současné době připraveno 35 projektů, které by se měly realizovat do konce roku 2023, a to za více než 10 mld. Kč. Státní správa si je přitom dobře vědoma, že „okno příležitosti“ se rychle uzavírá a času na vyčerpání přidělen prostředků již mnoho nezbývá. Mezi největší připravované tendry patří: výstavba ústřední čistírny odpadních vod pro oblast Split – Solin za 1,3 mld. Kč, výstavba vodovodní a kanalizační sítě v oblasti Kaštela – Trogir za 1,2 mld. Kč, modernizace vodovodu a kanalizace v oblasti Split – Solin za 850 mil. Kč, výstavba nové čistírny odpadních vod v Dubrovníku za 773 mil. Kč, výstavba odvodňovacího systému v Ivanić Gradu za 682 mil. Kč a další. Všechny vypisované tendry jsou zveřejňované na oficiálním portálu veřejných zakázek s názvem Narodne Novine . Vzhledem k omezeným kapitálovým, technickým i lidským zdrojům očekáváme, že velká část těchto projektů bude realizována zahraničními firmami. Existuje zde proto mimořádná příležitost pro zapojení českých firem do vodohospodářských tendrů.

▶ Perspektivní obor 3

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Pandemie koronaviru ukázala, že většina chorvatských zdravotnických zařízení není na podobné krizové události dostatečně připravená a zvýraznila potřebu velkých investic do zdravotnického personálu, nemocnic a jejich vybavení. Ve výbavě nemocnic chybějí ochranné oděvy, transportní a izolační prostředky (bioboxy, biovaky), systémy dekontaminace (sprchy, stany) apod. Většina nemocnic není vybavena komplexním systémem biologické ochrany včetně prostředků urgentní medicíny. V současné době probíhá výstavba dvou zcela nových nemocnic ve městě Rijeka a Bjelovaru, které začnou během roku 2021 a 2022, paralelně s dokončováním stavebních prací, vypisovat tendry na vybavení jednotlivých specializovaných oddělení nemocnic lékařskými přístroji a zařízeními. Tyto dvě nemocnice představují v současné době dvě největší investice ve zdravotnickém sektoru v Chorvatsku (celkem téměř 2 mld. Kč). Exportní potenciál přinášejí i možnosti dodávek přístrojů a zařízení pro specializovaná pracoviště, jako jsou oční kliniky, gynekologicko-porodnické, zubní, kosmetické a chirurgické laboratoře. V Národní rozvojové strategii schválené v únoru 2021 je mezi prioritami zmíněn rozvoj zdravotní turistiky a jeho propojení se „zelenými“ městy a s rozvojem „stříbrné ekonomiky“ (tj. poskytování zdravotnických služeb pro seniory). Chorvatsko propaguje vznik nových zdravotně-rekreačních center a rehabilitačních pracovišť přímo v hotelech. Souvisí to se snahou vlády prodloužit turistickou sezónu z několika letních měsíců na celý rok a reagovat i na poptávku po těchto službách z řad seniorů.

▶ Perspektivní obor 4

Železniční a kolejová doprava

V Národní rozvojové strategii Chorvatska do roku 2030, která byla schválena v únoru 2021, hraje železnice a její rychlý rozvoj velmi důležitou roli. Chorvatská vláda počítá s  investicemi až 115 mld. Kč do modernizace zejména panevropských koridorů v příštích 10 letech. Slibuje si od toho ekonomické oživení, zvýšení zaměstnanosti a konkurenceschopnosti a také rychlejší a bezpečnější cestování a přepravu zboží po železnici. Větší část nákladů by měly pokrývat prostředky z fondů EU. Podle HŽI (obdoba české Správy železnic) je cílem revitalizace celé chorvatské železniční sítě. Od roku 2020 do roku 2030 tak bude modernizováno a renovováno až 750 kilometrů železnic. HŽI má v současné době v přípravě a realizaci devět klíčových investičních projektů. Investiční plán na období 2020–2024 představuje 45 mld. Kč, z čehož téměř 80 % připadá na projekty spolufinancované z evropských strukturálních a investičních fondů (ESI) a nástroje pro propojení Evropy (CEF). Od roku 2025 do roku 2030 plánuje HŽI proinvestovat v rámci nových projektů více než 70 mld. Kč. Nejdůležitějšími projekty jsou panevropský koridor X od hranic se Slovinskem po hranice se Srbskem a koridor Vb od hranic s Maďarskem do námořního přístavu Rijeky a koridor Vc od hranic s Maďarskem do Bosny a Hercegoviny a dále do chorvatského námořního přístavu Ploče. V rámci koridoru X se délka dvoukolejných tratí v úseku Dugo Selo – Novska zvýší o 82 kilometrů, takže celá délka trati od hranice se Slovinskem po hranici se Srbskem bude dvoukolejná. Na koridoru Vb se délka dvoukolejných tratí zvýší nejméně o 190 km.  Na webových stránkách  HŽI  je možné se seznámit se všemi aktuálně probíhajícími stavbami a plánovanými projekty na jednom místě.

Více informací lze najít v  Mapě strategických příležitostí .

4. Kulturní a obchodní jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

V Chorvatsku se běžné obchodní zvyklosti nikterak neodlišují od standardních jihoevropských obchodních zvyklostí. Podobně jako v jiných jihoevropských zemích hraje významnou úlohu vnější dojem (vzhled, značkové oblečení, automobil, drahé hodinky atd.), neformální prostředí pro jednání může být účinnější (restaurace), dochvilnost není dogma (toleruje se 10-15 min zpoždění). Lze říci, že v čím jižnější části Chorvatska se obchodní jednání odehrává, tím jsou výše zmíněné aspekty výraznější.

4.2. Oslovení

Vhodné kontakty na potenciální obchodní partnery lze vyhledat nejlépe prostřednictvím placených místních nebo i globálních databází. Databáze zdarma obvykle nabízejí neaktualizované a neúplné údaje. Spoléhat jen na klasický Google a vyhledávání pomocí klíčových slov se také nedoporučuje, protože se někdy firmy na webu díky dobrému designu stránek tváří velmi seriózně, ale může jít buď o zaniklé firmy nebo o malé firmy bez obchodních zkušeností a/nebo v nezdravé finanční situaci.

Vhodného partnera může vyhledat buď obchodní úsek českého velvyslanectví v Záhřebu v případě, že hledaný partner je ze státního sektoru (instituce nebo firma), nebo zahraniční kancelář CzechTrade Záhřeb, pokud je potenciálním partnerem organizace nebo firma ze soukromého sektoru. Velvyslanectví i Czech Trade Záhřeb mají přístup k databázím, ve kterých mohou prověřit ekonomický a finanční status chorvatských firem a jejich historii.

Vytipované firmy lze oslovit telefonicky, zaslat materiály e-mailem a následně opět telefonicky ověřit zájem o výrobek, službu, spolupráci či setkání. Tento krok je vzhledem k současným protipandemickým opatřením velmi složitý, protože mnoho firem funguje jen v omezeném režimu home office a kontaktovat klíčové pracovníky je často složité a zdlouhavé. I za normálních okolností chorvatské firmy dost těžkopádně reagují na emailové oslovení a je nutné kontaktování opakovat vícero kanály.

4.3. Obchodní schůzka

Je obvyklé první obchodní schůzku navrhnout emailem a poté potvrdit telefonicky s tím, že firma navrhne dva či více termínů a nechá chorvatského partnera vybrat vhodný termín. Je běžné, že se první schůzka uskuteční v sídle chorvatského partnera během pracovní doby (9:00 – 16:00), následné schůzky mohou být v méně formálním prostředí. Na první schůzce se vyměňují vizitky a je možné předat drobné dary či firemní upomínkové předměty (lahev vína, firemní flashka s prezenatcemi, firemní diář nebo kalendář apod.).

Firma by měla požádat o schůzku dva až šest týdnů předem v závislosti na úrovni setkání. Pokud cílí na vedení firmy, je potřeba požádat s větším předstihem. Chorvaté bývají velmi zdatní vyjednavači a jsou na jednání zpravidla dobře připraveni. Je proto důležité přijít na jednání s detailními znalostmi o nabízeném produktu/službě a je také důležité mít alespoň základní přehled o tomto segmentu v Chorvatsku. Chorvatští partneři často kladou velmi odborné otázky, na které očekávají profesionální odpověď.

Jednání s chorvatskými firmami je jinak v mnoha ohledech velmi podobné jednáním ve středoevropském prostoru a nevyznačuje se žádnými zvláštnostmi. V úvodu jednání se probírají často osobní témata (rodina, vlastní zkušenosti z Chorvatska apod.) nebo aktuální ekonomická a mezinárodněpolitická témata. Této části se věnuje zhruba třetina jednacího času. Ve zbylých dvou třetinách jednání se přejde k samotnému předmětu schůzky. Chorvaté bývají při jednání přátelští a srdeční. Emocemi ale jinak šetří a bývají věcní. Malé odlišnosti lze zaznamenat v Dalmácii, kde je patrnější jihoevropský temperament. Během prvních formálních jednání není vhodné nabízet ke konzumaci alkohol (pouze pokud je nabízena lahev kvalitního vína jako dar). U následných schůzek, když se partneři již sblížili, je alkohol vhodným tmelícím prostředkem.

Jednání se vede ve formálním oblečení, tedy v obleku, košily a kravatě, v létě se toleruje košile bez kravaty. Jednací tým by měl být složen pouze z lidí, kteří mají nějakou konkrétní roli při jednání a měl by dbát na to, aby počet osob na obou stranách stolu byl přibližně vyrovnaný. Vždy je proto potřeba dopředu projednat kolik osob se jednání zúčastní a nahlásit jejich jména a funkce ve firmě. Chorvatsko je sice silně patriarchální společnost, ale podobně jako v jiných evropských zemích při jednáních nedochází k diskriminaci žen.

4.4. Komunikace

V Chorvatsku se upřednostňuje osobní jednání před emailovou nebo telefonickou komunikací. Přesto, že velká část populace rozumí angličtině, doporučuje se vést jednání v chorvatštině, např. za pomoci tlumočníka, kterého zpravidla zajišťuje strana, která požádala o schůzku. I prezentace v power pointu či jiné firemní a produktové materiály nebo webové stránky by měly být v chorvatštině nebo alespoň v angličtině (firmy by se měly vyvarovat zejména používání materiálů v srbštině). Angličtina bývá v chorvatském ekonomickém a administrativním prostředí celkem běžným komunikačním prostředkem se zahraničními partnery. České velvyslanectví nebo Zahraniční kancelář Czech Trade v Záhřebu může doporučit kvalitní překladatele/tlumočníky, protože špatná kvalita překladu (např. s použitím výrazů z příbuzného srbského jazyka) může hned na začátku u chorvatských podnikatelů vyvolat nevoli ke komunikaci.

V rámci obchodního jednání jsou prakticky všechna konverzační témata povolena, ale je dobré vyhnout se diskuzi o válce a vztazích mezi Chorvaty a Srby.

4.5. Doporučení

Dobře se informujte o teritoriu a situaci v oboru. Důkladná příprava a relevantní informace šetří čas a peníze. Vyhledejte vhodného místního partnera, nejednejte za jeho zády, trh je malý a negativní informace se rychle rozšíří i do sousedních zemí.  Buďte trpěliví a vytrvalí, investujte do budování své obchodní pozice či značky. Ačkoliv je angličtina používaná ve všech seriózních firmách, v případě prvního kontaktu a akvizičních materiálů je chorvatština jednoznačně lepší volba. Pozor však na kvalitu překladů, využijte místních tlumočníků. Případné „srbizmy“ mohou způsobit nepříjemné situace. Nabídněte financování, které je vítané jako přidaná hodnota. V Chorvatsku jsou finanční zdroje dražší než jinde v Evropské unii.  Osobní jednání vaši potenciální chorvatští partneři velmi ocení. Jen písemná či e-mailová komunikace je většinou neefektivní. Vyplatí se být viděn a komunikovat osobně než přes prostředníky.  Vyčleňte si na jednání dostatek času. Pokud po jednání následuje pozvání na  oběd či večeři, určitě neodmítněte. Všechna konverzační témata jsou povolena, ale vyhněte se diskuzi o občanské válce a vztazích mezi Chorvaty a Srby. Počítejte s možnými překážkami. Výskyt potíží s korupcí, netransparentností veřejných zakázek, státní byrokracií  a preferencí místních firem postupně, byť pomalu, slábne souběžně s implementací právního řádu EU.  Poskytněte delší dobu splatnosti. V Chorvatsku je splatnost 30 dnů vzácným minimem, 60 dnů standardem a 90 dnů a více vítanou výhodou. Zajistěte platbu vhodnými nástroji. V Chorvatsku je velmi špatná platební morálka. Požadujte akreditiv, záruku či v Chorvatsku běžný nástroj zajištění pohledávek tzv. „zadužnica“ (dlužní úpis).

4.6. Státní svátky

Státní svátky Chorvatska:

. 1. leden – Nový rok

· 6. leden – Tři králové

· březen – duben – Velikonoce (pohyblivé)

· 1. květen – Svátek práce

· 30. květen – Den státnosti

· červen – Boží Tělo (pohyblivé)

· 22. červen – Den protifašistického boje

· 5. srpen – Den vítězství a díkůvzdání vlasti a Den válečných veteránů

· 15. srpen – Nanebevzetí Panny Marie – Velika Gospi

· 1. listopad – Svátek všech svatých

· 18. listopad – Den památky obětí občanské války

· 25. prosinec – Vánoční svátek

· 26. prosinec – Sv. Štěpán

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

V Chorvatsku je velké množství prostředníků, drobných a středních firem, které se zabývají dovozem, velkoobchodem i maloobchodní činností. Zjednodušená procedura a minimální náklady potřebné k založení obchodní společnosti způsobily nadměrný růst počtu těchto společností v distribuční a prodejní síti. Na domácím trhu působí asi 100 významných společností, z nichž většina je v soukromém vlastnictví. Mezi větší společnosti s rozsáhlou maloobchodní sítí prodejen zaměřenou na potraviny a drobné zboží patří KONZUM (Forte Nova Group), NAMA , GAVRILOVIĆ , PEVEC apod. V posledních letech dochází k rozšíření o zahraniční obchodní řetězce – BILLA, LIDL, Kaufland, BAUHAUS a METRO . U velkých obchodních řetězců je nákup od dodavatelů téměř výhradně koncentrován do ústředí společnosti, které bývá mimo Chorvatsko.

V Chorvatsku se obecně nedoporučuje malým a středním firmám zřizovat si vlastní zastoupení, pokud to není z hlediska předmětu podnikání nutné. Jako vhodnější se k uskutečnění obchodních transakcí jeví využití místní firmy nebo společníka, jež jsou seznámeni se specifiky místního trhu nejlépe. Předem je třeba projednat otázku marže a zastupování sjednávat např. na základě procent ze zisku. Otázku výhradního zastoupení podmínit zkušební dobou a minimálním prodejem. Vhodné je také neformální spojení s místními firmami (např. projekční a inženýringové kanceláře, poradenské a konzultační firmy, marketingoví specialisté). K dovozu potravinářských nebo zdravotnických výrobků je vhodné zapojit místního distributora.

Po hospodářské a finanční krizi se mnoho menších firem dostalo do platební neschopnosti, což se projevilo v nárůstu pohledávek i ze strany českých firem. Důrazně proto doporučujeme ověřit si finanční stav firmy před zahájením obchodní činnosti. Obchodní úsek Velvyslanectví ČR v Chorvatsku, popř. Zahraniční kancelář Czech Trade v Záhřebu, má přístup do databáze místních firem a na požádání může zjistit finanční stav konkrétní firmy. Spojení na obchodní úsek naleznete v kapitole 6  nebo na www.mzv.cz/zagreb.

Se vstupem Chorvatska do EU v roce 2013 se země stala součástí celní unie zemí EU a dle toho se řídí veškeré náležitosti spojené s volným pohybem zboží, osob, kapitálu a služeb mezi Chorvatskem a dalšími státy EU, včetně České republiky.

Celní sazby Chorvatska včetně dalších detailních informací týkajících celních postupů a dokumentů je možno vyhledat na webových stránkách chorvatské Celní správy (carina.gov.hr).

Zákon o kontrole kvality určitých výrobků při jejich dovozu a vývozu stanoví:

– postup při stanovení a kontrole kvality výrobků (odpovídající chorvatským normám)

– deklaraci a potřebné označení výrobků

– stanovený popis (tech. apod.)

– označení výrobků dokládajícími atesty, homologaci a certifikaci výrobků.

Chorvatské Ministerstvo hospodářství zajišťuje inspekci/kontrolu kvality prostřednictvím obchodních inspektorů. Náklady spojené s kontrolou kvality nese vývozce – dovozce. V případě, že kvalita neodpovídá, je dovozce povinen ihned, nejpozději však do 8 dnů od vyhlášení rozhodnutí, zboží odvézt zpět za hranice.

Ochrana domácího trhu

Jelikož je Chorvatsko členem EU od července 2013, vztahují se na něj pravidla celní unie EU. Proto níže uvedená pravidla se vztahují pouze ke třetím zemím a nikoli k České republice. Většina dovozních přirážek, kvót a ostatních netarifních omezení byla v souvislosti s platností Zákona o celních tarifech eliminována (NN č. 61/00 a 117/00, Nařízení o celním tarifu pro rok 2002 č. 113/01 – s platností od 1. 1. 2002). Některé druhy zboží, které stanoví Ministerstvo hospodářství a další odpovědné resorty, je však možno dovážet pouze na základě licencí – zvláštního povolení (radioaktivní a chemické látky, zbraně a pyrotechnické materiály, umělecká díla a starožitnosti, drahé kovy, cenné papíry, poštovní známky, léčiva a to i veterinární, drogy, papír a karton, některé zemědělské stroje, a další). V zájmu ochrany domácího trhu přijala vláda rozhodnutí o určení výrobků, které podléhají při dovozu kontrole kvality oficiální tržní inspekce na celním úřadě. Zboží musí odpovídat platným chorvatským normám, musí být řádně označeno, zabaleno, musí obsahovat požadované dokumenty a certifikáty jakosti. Této kontrole podléhají převážně potraviny, zemědělské výrobky, auta, nábytek, textilie, cement, elektrotechnická zařízení, výtahy, apod. U výrobků, které jsou předmětem jakostních kontrol musí být vyznačen název výrobku, plná adresa výrobce nebo dovozce, čistá váha, objem, informace o přísadách, způsob použití výrobku, skladování a ostatní důležitá upozornění. Technicky náročné výrobky musejí obsahovat návod k použití, seznam autorizovaných opravárenských firem, záruky apod. Označení na originálním balení výrobků musí být uvedeno v chorvatštině.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Nejrozšířenější formou společnosti v Chorvatsku je společnost s ručením omezeným (d.o.o.) . Jedná se o společnost, která za své závazky ručí základním kapitálem ve výši minimálně 20 000 HRK (70 tis. Kč). Založit ji může nejméně jeden společník (právnická nebo fyzická osoba). V Chorvatsku není možné provést založení společnosti jen na základě plné moci, protože založení bankovního účtu, nutného k vložení základního kapitálu, musí provést jednatel společnosti osobně. Proces založení trvá průměrně 23 dní a celkové náklady činí cca 5 740 HRK (zhruba 20 tis. korun).

Akciovou společnost (d.d.) může založit a vlastnit jen jeden akcionář s tím, že minimální požadovaný kapitál činí 200 tisíc HRK (cca 700 tis. Kč). 

Zahraniční společnosti mohou v Chorvatsku zakládat dceřiné společnosti podle pravidel pro založení d.o.o. nebo d.d. Podobné je to i v případě zakládání poboček v Chorvatsku, které lze zřídit podle Zákona o společnostech. Hlavními podmínkami je prohlášení mateřské společnosti o záměru otevřít pobočku a dále poskytnutí záruky, že pobočka bude vykonávat činnosti shodné s mateřskou společností.    

Joint venture mohou v Chorvatsku založit nejméně dvě či více firem. Všichni partneři zapojení do joint venture musejí podnik zaregistrovat u Chorvatského obchodnío rejstříku a v tomto smyslu podepsat společnou dohodu. Musejí také získat potřebný souhlas Chorvatské obchodní komory a poté se zaregistrovat pro daňové účely.

Cizinec může na základě „Zákona o obchodu“ zakládat reprezentaci (predstavništvo) za účelem průzkumu trhu, vykonávání propagačních a informačních činností a za účelem své prezentace. Reprezentace nemá statut právnické osoby, a tudíž nemá právo uzavírat smlouvy/kontrakty. Činnost může zahájit až na základě zápisu do Registru reprezentací zahraničních osob na Ministerstvu hospodářství Chorvatské republiky a po obdržení daňového čísla, tzv. OIB. Další podrobné informace na www.hitro.hr. HITRO je služba chorvatské vlády pro zrychlenou komunikaci občanů a podnikatelských subjektů se státní správou. HITRO umožňuje občanům a subjektům jednodušší přístup k informacím a službám na jednom místě.

Nově existují i firmy (např. www.apscroatia.com, www.virtual-office.hr), které za úplatu provedou všechny nezbytné úkony k založení firmy nebo reprezentace či dokonce mohou reprezentovat českou firmu profesionálně i samy.

I když lze většinu společností založit relativně snadno, doporučujeme kontaktovat právní kancelář, která má se zakládáním podniků v Chorvatsku zkušenosti.

5.3. Marketing a komunikace

V Chorvatsku jsou k dispozici všechny běžné prostředky reklamy (noviny, časopisy, TV, rozhlasové stanice, billboardy, elektronická média, directmarketing, sociální sítě), které jsou široce využívány. Marketingu a komunikaci se zákazníky stále více dominuje internet, zejména sociální sítě jako FB, TW, Instagram apod. Propagační techniky jako „sales promotion“, „public relations“ a obchodní veletrhy jsou také běžné a dosahují v regionálním srovnání celkem dobré úrovně.

Vedle státní televize jsou nejvhodnějšími médii pro reklamu celostátní periodika – jako jsou deníky Večernji list, Jutarnji List, Novi list, Poslovni dnevnik, Slobodna Dalmacija nebo týdeníky Globus a Poslovni Tjednik. Hlavním hospodářským a obchodním časopisem je Privredni Vjesnik.

Na výrobcích v prodejní síti se požaduje návod a popis v chorvatštině, který sděluje jméno výrobce, importéra apod. Při prezentaci firmy je vhodné zmínit úspěšnost na západních trzích, získané certifikáty kvality apod. Podmínky reklamy a její využití jsou obdobné jako v dalších státech EU.

Mezi nejúspěšnější PR agentury v Chorvatsku patří:

Mediacor, www.mediacor.hr

Manjgura, manjgura.hr

Briefing Komunikacije, www.briefing.hr

Mezi nejúspěšnější HR agentury v Chorvatsku patří:

Manpower, manpower.hr

Posao, www.posao.hr

Smart Flex, smartflex.hr

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

V Chorvatsku existuje moderní systém práv duševního vlastnictví, který je plně harmonizován s normami Evropské unie. Chorvatsko je členem Evropské patentové organizace a signatářem všech nejdůležitějších mezinárodních smluv v této oblasti. Ústředním orgánem odpovědným za udělování práv a koordinaci národního systému práv duševního vlastnictví je Státní úřad pro duševní vlastnictví Chorvatské republiky (SIPO, Državni zavod za intelektualno vlasništvo ). Orgány odpovědné za vymáhání práv duševního vlastnictví jsou policie, soudy, celní orgány a státní inspekce. Advokátní kanceláře mohou zastupovat jednotlivce a pomáhat jim při registraci a při vymáhání práv.

Ochrana duševního vlastnictví a autorských práv je v Chorvatsku řešena od října 2003 těmito zákony:

NN167/03 – Zakon o autorskom pravu i srodnim pravima, který nabyl účinnosti v říjnu 2003.

NN 173/03 – Zákon o patentu, který nabyl účinnosti v lednu 2004.

Výše uvedené právní normy jsou v souladu s legislativou uplatňovanou v rámci EU, proto i případné právní postupy jsou určovány směrnicemi EU.

5.5. Trh veřejných zakázek

V Chorvatsku platí od 1. ledna 2017 nový Zákon o veřejných zakázkách. Nově platí to, že nabízená cena ovlivňuje vyhodnocení nabídky maximálně do 90 procent. Zákon byl publikován ve sbírce Narodne novine (NN) pod č. 120/16. Ministerstva, ostatní státní instituce (vč. státních podniků) a orgány místní samosprávy jsou povinné nakupovat zboží a služby, pokud jsou hrazeny ze státního rozpočtu, v rámci veřejné soutěže („javno nadmetanje, javni natječaj“) v souladu s chorvatským „Zákonem o veřejné soutěži“). Zákon definuje jednotlivé kategorie jako zadavatel, zboží, služby, nejpřijatelnější nabídka apod. Veřejná soutěž musí být zadavatelem vyhlášena, jestliže objednávky zadavatelů zboží a služeb přesáhnou v rozpočtovém roce 200 tis. HRK (hodnota bez DPH). Zadavatel v rozpočtovém roce nesmí své objednávky dělit s cílem vyhnout se veřejné soutěži. Z rozhodnutí Ministerstva financí HR může být z uvedených pravidel udělena výjimka v případě, že jde o veřejnou nebo soukromou pomoc nebo o nákupy dohodnuté dle mezinárodních dohod nebo jde-li o vojensko-strategický nebo státní zájem.

Veřejné soutěže v oblasti zboží a služeb se mohou v Chorvatsku zúčastnit i zahraniční zájemci. Zadavatel je povinen v rámci veřejné soutěže učinit tyto kroky:

· uveřejnit skutečnosti o veřejné soutěži v domácím denním tisku nebo v oficiálním věstníku Narodne Novine a to v chorvatském jazyce, při hodnotě zakázky vyšší než 200 tis. EUR i v oficiálním Věstníku EU (v anglickém jazyce)

· připravit dokumentaci pro veřejnou soutěž i s podmínkami soutěže

· účastníkům soutěže stanovit termín pro získání nabídky a dokumentace

· stanovit termín, místo a čas zveřejnění přijatých nabídek

· vytvořit komisi v počtu minimálně tří členů k hodnocení nabídek.

Hodnota nabídky je vyjádřena v HRK a v mezinárodním tisku v USD nebo v EUR. Pokud se do veřejné soutěže nepřihlásí alespoň 3 účastníci, soutěž se opakuje. Mezinárodní tendry financované Světovou bankou, EBRD, UNHCR apod. jsou chorvatští zadavatelé (státní instituce, ministerstva, státní společnosti) povinni zveřejnit v domácím tisku a v Národních novinách v jazyce chorvatském i anglickém. Informace o veřejných zakázkách je možné získat na webových stránkách Oglasnik javne nabave .

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Obvyklé platební podmínky, platební morálka

Dle chorvatské legislativy se platební styk se zahraničím uskutečňuje v devizách nebo v domácí měně (HRK). Všechny pohledávky a závazky vyplývající ze vztahu se zahraničím se vyrovnávají prostřednictvím platebního styku s domácími bankovními institucemi majícími mezinárodní oprávnění. Platební styk se realizuje obvyklými způsoby mezinárodního platebního styku: dokumentární akreditiv, dokumentární inkaso, bankovní šek, směnka, bankovní garance. Díky drahým úvěrům a nedostatku kapitálu v soukromém sektoru je stále velkým problémem platební neschopnost (nelikvidnost chorvatských soukromých subjektů). Proto se doporučuje uzavírat obchody s novými partnery na základě akreditivu. Chorvatští odběratelé často požadují při standardních platebních podmínkách odklady plateb ve lhůtě 30 až 90 dnů.

Způsoby řešení obchodních sporů

Zákonná úprava pro řešení obchodních sporů:

Zákon o parničnom postupku (Zákon o procesním, soudním řízení – NN 53/91 a 91/91)

Zákon o riješavanju sukoba zakona s propisima drugih zemalja u odredženim pitanjima s drugim zemljama (Zákon o řešení konfliktu zákona s předpisy jiných zemí v určitých otázkách – NN 53/91).

Při řešení obchodních sporů a vymáhání pohledávek lze v první fázi doporučit mimosoudní vyrovnání či Chorvatskou hospodářskou komoru (úsek právní pomoci). Vlastní soudní řízení je zdlouhavé, nákladné, vyčerpávající (fyzicky i finančně) a mnohdy favorizující domácí subjekt. V případě neúspěchu je nutné použít soudní cestu (obrátit se na advokáta) seznam advokátů hovořících česky má Zastupitelský úřad ČR v Záhřebu. 

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Občan ČR nepotřebuje ke vstupu na území Chorvatska vízum ani pobytové povolení (platí čl. 21 o fungování EU). Do Chorvatska lze přicestovat buď s platným cestovním pasem nebo s občanským průkazem. Pokud občan hodlá pobývat na území Chorvatska déle než 3 měsíce, má povinnost přihlásit se k pobytu na policejní stanici nejpozději do 8 dnů po uplynutí 3 měsíců jeho pobytu. Policie na základě toho vydá potvrzení o přechodném pobytu. Pro výkon práce či zaměstnání v Chorvatsku není pro občany ČR potřeba pracovní povolení. Při výkonu práce či zaměstnání přesahujícím 3 měsíce je třeba si na základě přihlášení na policii obstarat potvrzení o přechodném pobytu za účelem zaměstnání. Platby za zboží a služby probíhají hotovostně (v chorvatských kunách) nebo platebními kartami (akceptované jsou všechny druhy karet, které jsou běžné i v ČR).

Přihlašovací povinnost

V Chorvatské republice platí přihlašovací povinnost pro cizince, včetně občanů ČR, a to do 48 hodin po překročení státní hranice. Při ubytování v hotelu, kempu nebo soukromí, zajišťuje přihlášení turistů ubytovatel do 24 hodin. V ostatních případech se musí každý turista přihlásit individuálně prostřednictvím městského turistického sdružení (turistička zajednica). Tato sdružení jsou v každé větší obci. Doklad o přihlášení je nutno pečlivě uschovat do doby opuštění území Chorvatska, neboť může být vyžadováno chorvatskými orgány při odjezdu ze země. Chybějící doklad o přihlášení je zdejší policií posuzován jako přestupek, který řeší Přestupkový soud. Od 1. července 2013, kdy Chorvatsko vstoupilo do EU, jsou pravidla pro pobyt a přihlašování státních příslušníků ostatních členských zemí harmonizována s praxí v ostatních zemích EU.  

Omezení pro dovoz a vývoz valut a místních měn, celní předpisy

Dnem vstupu Chorvatska do EU 1. července 2013 byly zrušeny celní kontroly na státních hranicích se sousedními státy EU (Slovinsko, Maďarsko). Na druhé straně zůstávají nebo se zpřísňují celní kontroly na hranicích s nečlenskými státy EU (Srbskem, Bosnou a Hercegovinou a Černou Horou). V každém případě je nutno na hraničním přechodu ohlásit dovoz nebo vývoz peněžních prostředků nebo cestovních šeků v hodnotě 10 000 euro a vyšší. Zboží, které si cestující přiveze ze států EU (hraniční přechody se Slovinskem a Maďarskem), nepodléhá clu. Výrobky podléhající spotřební dani (pivo, víno, líh, tabákové výrobky a minerální oleje), jsou od spotřební daně osvobozeny jen, pokud jejich množství nepřekročí stanovenou hodnotu. Při dovozu zboží ze třetích zemí (hraniční přechody se Srbskem, Bosnou a Hercegovinou a Černou Horou) u výrobků podléhajících spotřební dani může fyzická osoba (starší 17 let) dovézt bez zaplacení cla, DPH a spotřební daně následující množství: 200 ks cigaret, 100 ks doutníčků do 3 gramů, 50 ks doutníků nad 3 gramy nebo 250 g tabáku ke kouření, 1 litr alkoholu a alkoholických nápojů o obsahu vyšším než 22 % obj. nebo nedenaturovaného lihu o obsahu nejméně 80 % obj., nebo 2 litry alkoholu a alkoholických nápojů o obsahu alkoholu nejvýše 22 % obj. (šumivá vína, jemné likéry), 4 litry vína, 16 litrů piva.  

Do Chorvatska je zakázán dovoz jakéhokoliv množství drog a jiných omamných prostředků, byť i pro osobní potřebu. V tomto ohledu mohou být přijíždějící osoby podrobeny kontrole na hranici i ve vnitrozemí. Dovoz léků je povolen v množství odpovídající osobní potřebě po dobu nejvýše jednoho měsíce. Léky obsahující opojné látky lze dovážet v množství určenému k léčení po dobu nejvýše 5 dnů. Ve všech případech se doporučuje mít u sebe lékařskou dokumentaci, ze které vyplývá potřeba užívání konkrétního léku. Zvláštnímu dohledu a povolovacímu řízení podléhá vývoz předmětů, které mají nebo mohou mít povahu kulturní či historické památky. To platí zejména pro předměty nacházející se na mořském dně, u kterých lze předpokládat historickou hodnotu (zejména všechny vraky lodí a předměty v nich), jejichž samotný výlov je již sám o sobě zakázán.  

Cestování motorovými vozidly

V Chorvatsku je sice zákonem povolena hranice 0,5 ‰ obsahu alkoholu v krvi řidiče, nicméně v případě dopravní nehody je alkohol v krvi považován za zásadní přitěžující okolnost. Při jízdě je zakázáno používat mobilní telefon s výjimkou přístrojů hands-free. Během letního času není povinnost používat ve dne tlumená světla, nicméně doporučuje se v zájmu bezpečnosti silničního provozu používat světla během jízdy 24 hodin denně. Pro přepravu dítěte mladšího 5 let je povinné používání dětské autosedačky. Pro cyklisty mladší 16 let platí povinné používání ochranné přilby. Při cestách motorovými vozidly je bezpodmínečně nutné mít platný řidičský průkaz, technický průkaz a doklad o pojištění vozidla (zelená karta). Nejvyšší povolená rychlost na dálnicích je 130 km/hod, na komunikacích pro motorová vozidla 110 km/hod, mimo osady 90 km/hod, v osadách 50 km/hod- pokud není místní úpravou stanoveno jinak. Dálniční poplatky v Chorvatsku jsou vybírány formou mýtného, vždy za konkrétní úsek dálnice. Jejich výběr není jednotný, neboť jsou spravovány několika dálničními provozovateli. Informace o poplatcích je možné nalézt na www.hac.hr, resp. www.arz.hr nebo www.azm.hr. Závažnější dopravní přestupky řeší v Chorvatsku místně příslušný Přestupkový soud. Účastníci dopravní nehody jsou povinni se na jednání soudu dostavit.  

Potápění, rybaření a jiné vodní sporty

Pro výkon řady „rekreačních“ činností je třeba si v Chorvatsku obstarat za poplatek příslušné povolení. To platí zejména pro zájemce o individuální potápění, o sportovní i rekreační rybolov. Povolení k individuálnímu potápění s potápěčskou výstrojí vydávají Přístavní kapitanáty (Lučka kapetanija) ve větších přístavech nebo jejich pobočky v menších městech na pobřeží. Je striktně zakázáno vyzvedávat z mořského dna jakékoliv předměty mající povahu kulturní památky nebo předměty, o nichž lze byť jen předpokládat, že by takovou povahu mohly mít. Maximální povolená hloubka pro rekreační a sportovní potápění za použití dýchacích přístrojů je 40 m. Povolení k rekreačnímu rybolovu (tzn. ze břehu, z turistické jachty) vydává Ministerstvo zemědělství, rybolovu a rozvoje venkova prostřednictvím sítě místních poboček nebo zmocněných agentur a prodejen. Povolenky k výkonu sportovního rybolovu (tzn. podvodního např. s harpunou a obdobnou výbavou) vydává Chorvatský svaz sportovního rybolovu prostřednictvím jednotlivých rybářských spolků a zmocněných prodejen. Při výkonu sportovního rybolovu pod vodou není povoleno používat dýchací kyslíkový přístroj. Lovec se musí pohybovat pouze za použití vlastní síly. K řízení každého plavidla s motorovým pohonem, včetně vodního skútru, je třeba vlastnit „námořní“ řidičský průkaz (v ČR vydávaný jako „mezinárodní průkaz vůdce rekreačního plavidla“). Člun delší než 2,5m (i gumový) nebo poháněný motorem o výkonu 5kW a větším musí být vybaven lodní vinětou prodávanou Přístavním kapitanátem. Podrobné informace lze získat na internetové adrese Chorvatského potápěčského svazu www.divinghrs.hr nebo na www.diving.hr.  

Oblasti zvýšeného rizika pro cizince v Chorvatsku z politických důvodů v zemi neexistují. Pozornost je nicméně nutné věnovat oblastem, které byly přímo postiženy válkou v první polovině 90. let 20. století a jež jsou často ještě zaminovány. Nedoporučujeme v žádném případě porušovat zákaz vstupu.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Od 1. července 2013, kdy se Chorvatsko stalo členem EU, nepotřebují občané ČR pro výkon práce v Chorvatsku pracovní povolení. Dílčí a doplňující informace spojené s pobytem a zaměstnáním v Chorvatsku poskytuje Zastupitelský úřad Chorvatska v Praze.

Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Od 1. července 2013, kdy Chorvatsko vstoupilo do EU, je zdravotní péče poskytována na základě stejných pravidel jako v dalších členských zemích EU. Co se týká rozsahu zdravotní péče, tak se souhlasem příslušné české zdravotní pojišťovny je možné během pobytu v Chorvatsku čerpat i zdravotní péči nad rámec péče nutné a neodkladné. V úvahu přichází zejména situace, kdy je zřejmé, že pojištěnec bude tuto péči po dobu pobytu v Chorvatsku potřebovat, např. dialýza, léčba následků úrazu. Nárok na zdravotní péči na základě mezinárodní smlouvy lze v Chorvatsku uplatnit pouze u smluvních lékařů chorvatského Zavodu za zdravstveno osiguranje (Chorvatský úřad pro zdravotní pojištění je jediným nositelem veřejného zdravotního pojištění v Chorvatsku). Smluvní lékaři a lékárny Zavodu jsou prakticky v každé větší obci (90% lékařů v Chorvatsku je smluvních) a lze je nalézt podle názvu „Ugovorna zdravstvena ustanova“, nebo „Ugovorni lječnik privatne praxe“, popřípadě „Ugovorni zdravstveni djelatnik“. Všechna zdravotní střediska a všechny nemocnice jsou smluvní. V případě potřeby doporučujeme vyhledat tzv. „Dom zdravlja“(zdravotní středisko), který je v každém větším sídle.

V případě stomatologů je situace jiná a většina stomatologů je soukromá. Pokud je nutné poskytnout neodkladnou péči u stomatologa bez toho, aby byla hrazena v hotovosti je se opět třeba obrátit na Dom zdravlja, kde je vždy smluvní stomatolog.

Výše uvedený mechanismus však nepokrývá náklady na transport pojištěnce do ČR v případě vážného zranění nebo jeho tělesných ostatků v případě úmrtí. Vzhledem k tomu, že tyto náklady mohou být značné (v naléhavých případech jsou pacienti přepravování letecky), doporučujeme občanům ČR, aby se před cestou do Chorvatska připojistili pro takový případ, pokud již nemají takové připojištění sjednáno.

5.9. Veletrhy a akce

V Chorvatsku je každoročně organizováno, i přes jeho malou rozlohu, přes 100 různých veletrhů a výstav. Největší organizátor veletrhů v Chorvatsku je Záhřebský veletrh (Zagrebački velesajam, www.zv.hr).

Významný veletrh se zaměřením na potravinářsko-zemědělskou oblast se koná dvakrát do roka, na jaře a na podzim, ve městě Bjelovar (více informací na www.bj-sajam.hr). Dalším veletrhem, který se koná obvykle na konci února nebo v březnu, je podnikatelský a zemědělský veletrh ve městě Virovitice (více informací na www.viroexpo.hr).

Česká republika se v posledních několika letech pravidelně prezentuje v rámci oficiální účasti pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO ČR) na Konferenci o ochraně životního prostředí, dodávkách, ochraně a čištění odpadních vod a obecně k vodohospodářství . Jedná se o státní proexportní podporu perspektivního vývozního oboru. Vzhledem k situaci s COVID-19 není zatím zřejmé, kdy a kde se veletrh bude konat v roce 2021. Více informací lze získat na tel. MPO ČR +420 224 852 805, 224 853 044.

V Chorvatsku se konají v průběhu celého roku, a to nejen v Záhřebu, specializované veletrhy a výstavy zaměřené např. pouze na stavebnictví, svařovací techniku, lékařskou techniku, turistiku atd. Poměrně známé jsou veletrhy GRAĐENJ E a OPREMANJE – mezinárodní veletrhy stavebnictví, AMBIENTA – mezinárodní veletrh nábytku, SASO – veletrh stavebních materiálů a nástrojů, technologií obrábění a zpracování dřeva, Vinivita – veletrh vína a technologií zpracovíní vína, Energy Fair – veletrh technologií obnovitelných zdrojů energie, Intergrafika – veletrh tiskařských technologií.

Kalendář všech veletrhů a výstav konaných v Chorvatsku v průběhu roku, včetně kontaktů, je možno nalézt na internetových stránkách Chorvatské hospodářské komory, popřípadě na internetových stránkách Záhřebského veletrhu.

Kontaktní adresy:

ZAGREBAČKI VELESAJAM

Avenija Dubrovnik 15

tel.: +385 -1-6503 111 fax: +385 -1- 6550 619

web: www.zv.hr, e-mail: zagvel@zv.hr

HRVATSKA GOSPODARSKA KOMORA

SEKTOR ZA TRGOVINU ODJEL ZA PROMOCIJU GOSPODARSTVA

tel.: +385-1-4561 624 fax: + 385 1 4828 499

web: www.hgk.hr, e-mail: trgovina@hgk.hr

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

V e lvyslanectví České republiky v Záhřebu (pracovní doba je od 8:00 do 16:00)

Radnička cesta 47/VI (vedle kavárny TIME) 10000 Zagreb

tel. (el. ústředna): · +385 1 617 72 46, +385 1 617 68 94, +385 1 617 63 55

Mobil (konzulární pohotovost pouze v naléhavých případech mimo pracovní dobu): · +385 91 612 15 33

fax: +385 1 617 66 30

email: zagreb@embassy.mzv.cz

webové stránky: www.mzv.cz/zagreb

Dopravní spojení na Zastupitelský úřad z mezinárodního letiště je možný buď taxi službou (15-20 min.) nebo autobusovým spojem MHD č. 290 z letiště do zastávky Heinzelova a odtud pěšky (celkem 45-50 min.).

Konzulární jednatelství ve Splitu (v provozu každoročně jen po dobu turistické sezóny od 15. 6. do 15. 9.)

Obala HNP 5/III, 21000 Split

Tel./fax: +385 21 344 866 (nepřetržitá konzulární služba – mobil: +385 91 612 1660)

email: consulate.split@mzv.cz

Konzulární jednatelství v Rijece (v provozu každoročně jen po dobu letní turistické sezóny od 1. 7. do 31. 8.)

Trg 128. brigade Hrvatske vojske 4, 51000Rijeka

Tel./fax +385 51 212 515 (nepřetržitá konzulární služba – mobil: +385 91 612 1523)

email: consulate.rijeka@mzv.cz

CzechTrade – zahraniční kancelář v Záhřebu  (pracovní doba je od 8:00 do 16:00)

Šubićeva 20, 10 000 Záhřeb, Chorvatsko

ředitel kanceláře – Alen Novosad

tel.: +385 1 58 11 749

mobil: +385 914 814 584

e-mail: alen.novosad@czechtrade.cz, zagreb@czechtrade.cz

web: www.czechtrade.cz

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Tísňová linka – jednotný integrovaný záchranný systém EU (Državna uprava za zaštitu i spašavanje – jedinstveni europski broj za hitne službe): 112 (platí pro všechny krizové situace)

Policie (Policija): 192

Hasiči (Vatrogasci): 193

První pomoc (Hitna medicinska pomoć): 194

Záchranná a pátrací služba na moři (Nacionalna središnjica za usklađivanje traganja i spašavanja na moru): 195

Dekompresní komory: PULA tel/fax +385 (0) 52 217 877. 24572, mobil: 098 255 945. 098 219 225, SPLIT + 385 (0) 21 354511, 361 355, 343 980

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Predsjednik Republike Hrvatske (Prezident Chorvatské republiky) www.predsjednik.hr

Vlada Republike Hrvatske (Vláda Chorvatské republiky) www.vlada.hr

Hrvatski sabor (Parlament Chorvatské republiky) www.sabor.hr

Ministarstvo vanjskih i europskih poslova (Ministerstvo zahraničních věcí a evropských záležitostí) www.mvep.hr

Ministarstvo unutarnjih poslova (Ministerstvo vnitra) www.mup.hr

Ministarstvo financija (Ministerstvo financí) www.mfin.hr

Ministarstvo financija – porezna uprava (Ministerstvo financí – daňový úřad) www.porezna-uprava.hr

Ministarstvo pravosuđa (Ministerstvo spravedlnosti) www.pravosudje.hr

Ministarstvo rada i mirovinskog sustava (Ministerstvo práce a důchodového systému) www.mrms.hr

Ministarstvo gospodarstva, poduzetništva i obrta (Ministerstvo hospodářství, podnikáni a živností) www.mingo.hr

Ministarstvo mora, prometa i infrastrukture (Ministerstvo moře, dopravy a infrastruktury) www.mppi.hr

Ministarstvo turizma (Ministerstvo cestovního ruchu) www.mint.hr

Ministarstvo regionalnog razvoja i fondova EU (Ministerstvo pro místní rozvoj a fondy EU) razvoj.gov.hr

Ministarstvo poljoprivrede (Ministerstvo zemědělství) www.mps.hr

Ministarstvo zaštite okoliša i energetike (Ministerstvo ochrany životního prostředí a energetiky) mzoe.gov.hr

Ministarstvo graditeljstva i prostornog uređenja (Ministerstvo stavebnictví a územního plánování) www.mgipu.hr

Ministerstvo hrvatskih branitelja (Ministerstvo chorvatských obránců / veteránů) branitelji.gov.hr

Ministarstvo znanosti i obrazovanja (Ministerstvo vědy a školství) www.mzo.hr

Ministarstvo kulture (Ministerstvo kultury) www.min-kulture.hr

Ministarstvo obrane (Ministerstvo obrany) www.morh.hr

Ministarstvo državne imovine (Ministerstvo pro státní správu) www.imovina.gov.hr

Ministarstvo za demografiju, obitelj, mlade i socijalnu politiku (Ministerstvo pro demografii, rodinu, mládež a sociální politiku) www.mdomsp.hr

Hrvatska gospodarska komora – HGK (Chorvatská hospodářská komora) www.hgk.hr

Hrvatska javnobilježnička komora (Chorvatská notářská komora) www.hjk.hr

Hrvatska odvjetnička komora (Chorvatská advokátní komora) www.hok-cba.hr

Hrvatska obrtnička komora (Chorvatská živnostenská komora) www.hok.hr

Državni zavod za mjeriteljstvo (Státní úřad pro normalizaci, metrologii a zkušebnictví) www.dzm.hr

Državni závod za statistiku (Státní statisticky úřad) www.dzs.hr

Hrvatski závod za mirovinsko osiguranje (Důchodové zabezpečení) www.mirovinsko.hr

Hrvatski závod za zapošljavanje (Pracovní úřad) www.hzz.hr

Hrvatski závod za zdravstveno osiguranje (Chorvatský úřad pro zdravotní pojištění) www.hzzo.hr

Agencija za investicije i konkurentnost (Agentura pro investice a konkurentnost ) www.aik-invest.hr

HAMAG-BICRO (Chorvatská agentura pro malé podníky, inovace a investice) www.hamagbicro.hr

Carina HR (Celní správa) www.carina.hr

Narodne novine (legislativní věstník) www.nn.hr

Zagrebački velesajam (Záhřebské veletrhy) www.zv.hr

Nekretnina HR (Nemovitosti) www.nekretnina.hr

Večernji list (chorvatský deník) www.vecernji.hr

Jutarnji list (chorvatský deník) www.jutarnji.hr

Kompass HR- baze podataka (informační databáze) hr.kompass.com

Tvrtke – poslovna tražilica (obchodní vyhledávač – vyhledávaní firem v Chorvatsku) www.tvrtke.com

Odjel za promociju ulaganja (oddělení pro propagaci investic v Chorvatsku) www.investincroatia.hr