1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

V češtině: Chorvatská republika

V úředním jazyku země: Republika Hrvatska

Složení chorvatské vlády 

platné k 22.1. 2016

	Politická strana	funkce
Tihomir Orešković	(HDZ + MOST)	předseda vlády
Tomislav Karamarko	(HDZ)	1. místopředseda vlády
Božo Petrov	(MOST)	místopředseda vlády
Vlaho Orepič	(MOST)	ministr vnitra
Miro Kovać	(HDZ)	ministr zahraničních a evropských věcí
Zdravko Marić	(HDZ)	ministr financí
Josip Buljević	(HDZ)	ministr obrany
Ante Šprlje	(MOST)	ministr spravedlnosti
Dubravka Jurlina Alibegović	(MOST)	ministryně řízení (administrativy)
Davor Romić	(MOST)	ministr zemědělství
Slaven Dobrović	(MOST)	ministr ochrany životního prostředí a přírody
Tomislav Panenić	(MOST)	ministr hospodářství
Mijo Crnoja	(HDZ)	ministr válečných veteránů
Lovro Kuščević	(HDZ)	ministr stavebnictví
Darko Horvat	(HDZ)	ministr podnikání a řemesel
Oleg Butković	(HDZ)	ministr námořnictva, dopravy a infrastruktury
Tomislav Tolušić	(HDZ)	ministr regionálního rozvoje a fondů EU
Bernardica Juretić	(HDZ)	ministryně sociální politiky a mládeže
Anton Kliman	(HDZ)	ministr turismu
Nada Šikić	(HDZ)	ministryně práce a penzijního systému
Dario Nakić	(HDZ)	ministr zdravotnictví
Predrag Šustar	(HDZ)	minist vědy, vzdělání a sportu
Zlatko Hasanbegović	(HDZ)	ministr kultury

 Pozn: HDZ - chorvatská demokratická strana, MOST - nezávislé politické sdružení

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Demografické trendy v Chorvatsku jsou dlouhodobě negativní. Země zaznamenává dlouhodobý odliv obyvatelstva. V letech 2011 a 2012 dosahovala míra přirozeného úbytku obyvatelstva 2,3 promile ročně a v roce 2013 se tento pobyb zrychlil na 2,5 promile ročně. Každý rok klesá v důsledku negativního přírustku obyvatelstva populace o cca 10 tisíc lidí. Tento negativní jev je také způsoben ekonomicky motivovanou emigrací. Státní statistický úřad Chorvatska zveřejnil v prosinci 2012 výsledky sčítání lidu, které proběhlo v březnu 2011. Uvolněny byly údaje o složení a struktuře obyvatelstva z pohledu věku, občanství, pohlaví, národnosti, náboženského vyznání, regionálního rozvrstvení a mateřského jazyka. Podíl žen v chorvatské populaci je 51,8 % a muži je tedy 48,2 %. Za posledních 10 let chorvatské obyvatelstvo zestárlo o 2,4 roku na průměrných 41,7 let.

Dle sčítání lidu v Chorvatsku rezidentně žije  4,256.889 obyvatel , tj. o zhruba 152 tis. (3,4 %) méně než v roce 2001 a odliv obyvatel stále pokračuje, zejména do Západní Evropy. 

Chorvatsko má relativně jednu z největších diaspor na světě. Pouze v zemích západní Evropy žije přibližně milión Chorvatů. Uvádí se, že v zahraničí, kromě západní Evropy zejména v USA, Kanadě, Jižní Americe a Austrálii, zde našly nový domov až 4 milióny osob chorvatského původu.

Počet obyvatel na km ²  činí 75,7 obyvatel. Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva  činí cca 52 % a je jeden z nejnižších v EU. 

Přirozený "přírůstek" obyvatelstva v CHorvatsku je v posledním období vyjadřován v záporných hodnotách, neboť má  klesající tendenci.  V roce 2011 při sčítání lidu činil -1,8 na 1000 obyvatel

Z hlediska etnického složení tvoří naprostou většinu obyvatelstva Chorvaté (90,42 %, tj. 3 874 tis.). Jediná menšina, která tvoří více než jedno procento obyvatelstva jsou Srbové, kterých se ve sčítání lidu v roce 2011 ke své národnosti přihlásilo přes 186 tis. (4,36 %).  Z dalších menšin je nejvíce Bosňáků (0,73 %), Italů (0,42 %), Albánců (0,41 %), Romů (0,40 %), Maďarů (0,33 %), Slovinců (0,25 %) a  Čechů,   kterýchv březnu 2011 v Chorvatsku žilo   0,22 %.  

Zdroj: Státní statistický úřad,  www.dzs.hr .

Náboženské složení obyvatelstva :

• 86,28 % - katolíci
• 4,44 % - pravoslavní
• 1,47 % - muslimové
• 3,81 % - bez vyznání a ateisté

Ostatní náboženství mají podíl pod 1 %.

Zdroj: Státní statistický úřad,  http://www.dzs.hr/

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Název	2011	2012	2013	2014	2015
HDP v běžných cenách (mil. euro)	44 220	43 707	43 959	43 110	43 921
Reálné tempo růstu HDP (%)	-0,3	-2,2	-1,0	-0,4	1,6
HDP/obyvatele (euro per capita)	10 451	10 301	10 243	10 160	10 390
Deficit obchodní bilance (mil. euro)	-6 686	-6 884	-6 587	-6 983	- 6 951
Míra nezaměstnanosti (v %)	17,9	21,9	20,7	20,00	17,2
Míra inflace (v %)	2,3	3,4	2,2	0,2	1,0
Příjmy z turistiky (mil. euro)	6 617	6 859	7 203	7 390	7 501
FDI (mil. euro)	1 036	1 134	741	2 893	1098

Zdroj: Gospodarska kretanja 3/ 2015, str. 05

Pokud Chorvatsko bude úzce spolupracovat s Evropskou komisí a začne naplňovat požadované reformy, může se chorvatská ekonomika obrátit k růstu. Vývoz do Chorvatska, vzhledem k očekávané privatizaci a modernizaci, pokrývá široké spektrum zboží. Chorvatské dovozy budou navíc podpořeny možností čerpání fondů EU (do roku 2020 alokováno 10,6 mld. EUR). Výše uvedená kombinace  poskytuje široké obchodní možnosti  českým firmám. Další informace jsou uvedeny v úvodu této kapitoly. Důležitou kapitolou v rozvoji země je přijetí Národního programu reforem v květnu 2016 - viz text uvedený shora v kapitole "Základní chrakteristika teritoria, ekonomický přehled".

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

	2011	2012	2013	2014	2015
I. Příjmy celkem (mil. HRK)	107 069	109 558	108 585	109 667	107 481
II. Výdaje celkem (mil. HRK)	119 939	118 730	123 505	126 325	114 392
Deficit (I-II) (mil. HRK)	-12 869,8	-10 000,7	-16 225	-16 658	- 6 911

Deficit HDP dosahuje cca 5,00 % HDP.

Zdroj: Gospodarska  kretanja  2/2016, str.05

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

mil. euro	2011	2012	2013	2014	2015
Běžný účet	-360	-21,3	443	363	2 645
Kapitálový účet	37,6	47,8	51,0	28,9	135
2. Finanční transakce (bez devizových rezerv)	1 143	390	437	244	320
3. Devizové rezervy	-400,6	-45,8	-1 844,3	100,3	137

Zdroj: Gospodarska Kretanja 2/2016, str.65  

Zdroj: Gospodarska kretanja 2/2016, str.83

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Nejznámější chorvatské banky jsou Hrvatska poštanska banka, Privredna banka Zagreb d.d. a Zagrebačka banka, které se střídají v oceněních typu Podnikatel roku, Banka roku, Zlata kuna, apod. V zemi působí řada poboček zahraničních bank. 

Průběžně aktualizovaný přehled chorvatských bankovních ústavů a spořitelen se nachází na webové stránce Chorvatské národní banky (HNB) –  http://www.hnb.hr/ . Zde jsou uvedeny i bližší informace o jednotlivých bankách, vč. seznamu bank v konkurzním řízení.

1.7. Daňový systém

Druhy daní v Chorvatsku:

Veškeré informace o daních jsou k dispozici na webové stránce:  http://www.porezna-uprava.hr/  a dále klik na záložku "porezni sustav". V kategorizaci daní dochází ke změnám, doporučujeme prostudovat shora uvedené webové stránky, popřípadě se obrátit na ekonomický úsek ZÚ ( www.mzv.cz/zagreb ).

Pro informaci uvádíme základní rozdělení daní:

Státní daně

• daň ze zisku
• daň z přidané hodnoty (25 % snížená sazba 13%)
• zvláštní daně a spotřební daně 

Župní daně

• dědická a darovací daň
• daň na cestovní motorová vozidla
• daň z automatů a výherních her
• daň na plavební objekty

Společné daně

• daň z převodu nemovitostí
• daň z příjmu

Městské a opčinské daně (resp. poplatky)

• tzv. „prirez“, což je dodatečná daň k dani z příjmu zavedená městy s více než 40 tis. obyvatel
• daň ze spotřeby
• daň z rekreační nemovitosti
• daň na firmu nebo název
• daň z využití veřejných prostor

Daně z loterijních a ostatních výherních her

Daň z příjmu

Daň ze zisku

Pozn: Plátci daně ze zisku jsou obchodní společnosti nebo jiné právnické osoby, které samostatně a trvale vykonávají hospodářskou činnost s cílem tvorby zisku a to výrobou, prodejem a poskytováním služeb.

Daň z přidané hodnoty - DPH (chorvatsky PDV)

Od začátku 2013 je zavedena jednotná DPH ve výši 25 % na všechny druhy zboží a služeb. 5 % DPH na mléko, chléb, léky, noviny, knihy, odborné časopisy, zdravotní pomůcky a pár dalších položek.  13% DPH se uplatňuje u časopisů, jedlých tuků a olejů, dětských potravin, cukru a vody (kromě balené) a  zejména turistických služeb .  

Daň z nemovitostí

Spotřební daně

Jsou uvaleny např. na následující položky:

• kávu
• naftové deriváty
• tabákové výrobky
• pivo
• alkohol
• osobní automobily
• luxusní výrobky
• na prémii pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla.

Uplatňují se také daně zavedené některými orgány místní samosprávy.