Chorvatsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

Název státu:

V češtině: Chorvatská republika

V úředním jazyku země: Republika Hrvatska

Vláda:

Chorvatsko je parlamentní republika, hlavou státu je prezident volený v přímých volbách na pětileté období. Od února 2020 je 5. prezidentem Chorvatska Zoran Milanović. Chorvatsko je členem NATO od roku 2009 a EU od roku 2013. Úředním jazykem je chorvatština, kterou hovoří cca 96 % obyvatelstva. V národnostním složení obyvatelstva převládají Chorvaté (91 %) a dále Srbové (4,4 %), Čechů žije v Chorvatsku cca 0,22 % (cca 3.000). V náboženském složení obyvatalstva převládají katolíci  (87 %), dále pravoslavní (4,4 %).

Složení 14. vlády Chorvatské republiky, jmenované dne 19. října 2016.

Pozn: HDZ – (středopravá) chorvatská demokratická strana, HNS – chorvatská národní strana (liberálové)

Demografické trendy v Chorvatsku jsou dlouhodobě negativní. Země zaznamenává dlouhodobý odliv obyvatelstva. V letech 2011 až 2019 dosahovala míra přirozeného úbytku obyvatelstva 2,3 promile ročně. Každý rok klesá v důsledku negativního přírustku obyvatelstva populace o cca 10 tisíc lidí. Tento negativní jev je z velké části způsoben ekonomicky motivovanou emigrací.

Státní statistický úřad Chorvatska zveřejnil v prosinci 2012 výsledky sčítání lidu, které proběhlo v březnu 2011. Uvolněny byly údaje o složení a struktuře obyvatelstva z pohledu věku, občanství, pohlaví, národnosti, náboženského vyznání, regionálního rozvrstvení a mateřského jazyka. Podíl žen v chorvatské populaci je 51,8 %, podíl mužů je 48,2 %. Za posledních 10 let chorvatské obyvatelstvo zestárlo o 2,4 roku na průměrných 41,7 let.

Dle tohoto sčítání lidu žije v Chorvatsku rezidentně 4 256 889 obyvatel , tj. o zhruba 152 tis. (3,4 %) méně než v roce 2001 a odliv obyvatel stále pokračuje, zejména do Západní Evropy. 

Chorvatsko má relativně jednu z největších diaspor na světě. Pouze v zemích západní Evropy žije přibližně milión Chorvatů. Uvádí se, že v zahraničí, kromě západní Evropy zejména v USA, Kanadě, Jižní Americe a Austrálii, zde našly nový domov až 4 milióny osob chorvatského původu.

Počet obyvatel na km ²  činí 75,7 obyvatel. Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva  činí cca 51 % a je jeden z nejnižších v EU. 

Přirozený „přírůstek“ obyvatelstva v Chorvatsku je v posledním období vyjadřován v záporných hodnotách, neboť má  klesající tendenci.  V roce 2011 při sčítání lidu činil -1,8 na 1000 obyvatel.

Z hlediska etnického složení tvoří naprostou většinu obyvatelstva Chorvaté (90,42 %, tj. 3 874 tis.). Jediná menšina, která tvoří více než jedno procento obyvatelstva jsou Srbové, kterých se při sčítání lidu v roce 2011 ke své národnosti přihlásilo přes 186 tis. (4,4 %).  Z dalších menšin je nejvíce Bosenců (0,73 %), Italů (0,42 %), Albánců (0,41 %), Romů (0,40 %), Maďarů (0,33 %), Slovinců (0,25 %) a  Čechů,   kterých v březnu 2011 žilo   v Chorvatsku 0,22 %.  

Zdroj: Státní statistický úřad,  www.dzs.hr .

Náboženské složení obyvatelstva :

• 86,28 % katolíci
• 4,44 % pravoslavní
• 1,47 % muslimové
• 3,81 % bez vyznání a ateisté
• Ostatní náboženství mají podíl pod 1 %.

Zdroj:  Státní statistický úřad

Zdroj: Trading Economics

* za 1. – 3. čtvrtletí 2018

Pokud Chorvatsko bude úzce spolupracovat s Evropskou komisí a začne naplňovat požadované reformy, může chorvatská ekonomika udržet nebo dokonce zvýšit současné tempo růstu. Vývoz do Chorvatska, vzhledem k očekávané privatizaci a modernizaci, pokrývá široké spektrum zboží. Chorvatské dovozy jsou navíc podpořeny možností čerpání fondů EU (do roku 2020 alokováno 10,6 mld. EUR). Výše uvedená kombinace faktorů poskytuje široké obchodní příležitosti českým firmám. Další informace jsou uvedeny v úvodu této kapitoly.

* předběžný odhad

Zdroj: Ministerstvo financí HR

Zdroj: Gospodarska kretanja 1-2/2020

Zdroj: Gospodarska kretanja 1-2/2020

Centrální banka státu, která řídí měnovou politiku státu a dohlíží na komerční bankovní sektor, je Chorvatská národní banka (HNB – Hrvatska Narodna Banka). Zákon, který legislativně vymezuje její činnost je Zakon o Hrvatskoj narodnoj banci NN br. 6/2001 ( www.hnb.hr ).

Po vstupu do EU docházelo v bankovním systému Chorvatska k výraznému snižování počtů komerčních bank z důvodu jejich fůzí, jakož i konkursů jednotlivých bank. V současné době je více než 90 % bankovního sektoru privatizováno, přičemž většina privatizovaných bank má zahraničního majitele, většinově ze zemí EU. V posledních pěti letech je situace stabilizovaná. V květnu roku 2020 působilo v zemi 24 bank a 1 spořitelna.

Nejznámější chorvatské banky jsou Hrvatska poštanska banka, Privredna banka Zagreb d.d. a Zagrebačka banka, které se střídají v oceněních typu Podnikatel roku, Banka roku, Zlata kuna, apod. V zemi působí řada poboček zahraničních bank.
Průběžně aktualizovaný přehled chorvatských bankovních ústavů a spořitelen se nachází na webové stránce Chorvatské národní banky (HNB) . Zde jsou uvedeny i bližší informace o jednotlivých bankách, vč. seznamu bank v konkurzním řízení.

Chorvatsko sukcedovalo do všech smluv o zamezení dvojího zdanění, které uzavřela bývalá SFRJ, a též již podepsalo řadu nových smluv tohoto charakteru (s ČR vstoupila nová dohoda o zamezení dvojího zdanění v platnost v prosinci 1999).

K 1. 1. 2017 byla provedena 1. část daňové reformy (balíček patnácti daňových zákonů), na kterou navázala ve dvou fázích (od 1. 1. 2019 a od 1. 1. 2020) druhá část daňové reformy, která zavádí cca 80 nových daňových zákonů či doplňků zákonů týkající se příjmů fyzických osob, rozšíření druhů zboží spadající do dvou nižších sazeb DPH, snížení daně z převodu nemovitostí apod. Cílem reformy je zjednodušení daňové soustavy a snížení daňové zátěže fyzických osob, podnikatelů a firem. Také má zvýšit konkurenceschopnost chorvatské ekonomiky. Je patrný odklon od zdaňování příjmů ke zdaňování spotřeby. V oblasti daně z příjmu obyvatelstva daňová reforma redukuje počet daňových pásem ze tří (12 %, 25 %, 40 %) na dvě (24 %, 36 %), přičemž byla výrazně zvýšena hranice pro přechod do vyššího daňového pásma.

Schváleno bylo zavedení nezdanitelného minima pro zaměstnance a progresivně i na děti. Daň ze zisku firem je snížena z 20 % na 12 % u řemeslníků a malých firem s obratem do 3 milionů HRK (cca 10 mil. CZK) a na 18 % u všech ostatních. Daňová reforma jako celek měla přinést většině zaměstnanců vyšší mzdy a podnikatelům nižší daňové zatížení. Informace k nové daňové soustavě lze nalézt na webu Porezna uprava.

Druhy daní v Chorvatsku:

Veškeré informace o daních jsou k dispozici opět na webové stránce:  www.porezna-uprava.hr  a dále klik na záložku „porezni sustav“. V kategorizaci daní dochází k občasným změnám, doporučujeme proto přečíst shora uvedené webové stránky.

Pro informaci uvádíme základní rozdělení daní:

Státní daně

• daň ze zisku – plátci daně ze zisku jsou obchodní společnosti nebo jiné právnické osoby, které samostatně a trvale vykonávají hospodářskou činnost s cílem tvorby zisku a to výrobou, prodejem a poskytováním služeb
• daň z přidané hodnoty – DPH (chorvatsky PDV)

  V roce 2013 byla zavedena DPH ve výši 25 % na všechny druhy zboží a služeb s výjimkou 5 % DPH na léky, noviny, knihy, odborné časopisy, zdravotní pomůcky a další položky.  Dále 13% DPH se uplatňuje u zeleniny, ovoce, masa a dalších potravin a také u turistických služeb.

Zvláštní daně a spotřební daně – jsou uvaleny např. na následující položky:

• kávu
• naftové deriváty
• tabákové výrobky
• pivo
• alkohol
• osobní automobily
• luxusní výrobky
• na prémii pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla.

Župní daně

• dědická a darovací daň
• daň na cestovní motorová vozidla
• daň z automatů a výherních her
• daň na plavební objekty

Společné daně

• daň z převodu nemovitostí
• daň z příjmu

Městské a opčinské daně (resp. poplatky)

• tzv. „prirez“, což je dodatečná daň k dani z příjmu zavedená městy s více než 40 tis. obyvatel
• daň ze spotřeby
• daň z rekreační nemovitosti
• daň na firmu nebo název
• daň z využití veřejných prostor

Uplatňují se také daně zavedené některými orgány místní samosprávy.