Chorvatsko - základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

V češtině: Chorvatská republika

V úředním jazyku země: Republika Hrvatska

Složení chorvatské vlády 

platné k 22.1. 2016

 

Politická strana

funkce

Tihomir Orešković               

(HDZ + MOST)          

předseda vlády

Tomislav Karamarko 

(HDZ)     

1. místopředseda vlády

Božo Petrov       

(MOST)   

místopředseda vlády

Vlaho Orepič  

(MOST)

ministr vnitra

Miro Kovać

(HDZ)     

ministr zahraničních a evropských věcí

Zdravko Marić

(HDZ)      

ministr financí                          

Josip Buljević

(HDZ) 

ministr obrany

Ante Šprlje                     

(MOST)    

ministr spravedlnosti

Dubravka Jurlina Alibegović

(MOST)                      

ministryně řízení (administrativy)

Davor Romić

(MOST)     

ministr zemědělství

Slaven Dobrović

(MOST)   

ministr ochrany životního prostředí a přírody

Tomislav Panenić                    

(MOST)    

ministr hospodářství

Mijo Crnoja        

(HDZ)    

ministr válečných veteránů

Lovro Kuščević               

(HDZ)     

ministr stavebnictví

Darko Horvat                        

(HDZ)

ministr podnikání a řemesel

Oleg Butković                        

(HDZ)      

ministr námořnictva, dopravy a infrastruktury     

Tomislav Tolušić                

(HDZ)     

ministr regionálního rozvoje a fondů EU                     

Bernardica Juretić                      

(HDZ)

ministryně sociální politiky a mládeže

Anton Kliman                          

(HDZ)      

ministr turismu

Nada Šikić                  

(HDZ)      

ministryně práce a penzijního systému

Dario Nakić     

(HDZ)     

ministr zdravotnictví

Predrag Šustar

(HDZ)

minist vědy, vzdělání a sportu

 Zlatko Hasanbegović

(HDZ)

 ministr kultury

 Pozn: HDZ - chorvatská demokratická strana, MOST - nezávislé politické sdružení

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Demografické trendy v Chorvatsku jsou dlouhodobě negativní. Země zaznamenává dlouhodobý odliv obyvatelstva. V letech 2011 a 2012 dosahovala míra přirozeného úbytku obyvatelstva 2,3 promile ročně a v roce 2013 se tento pobyb zrychlil na 2,5 promile ročně. Každý rok klesá v důsledku negativního přírustku obyvatelstva populace o cca 10 tisíc lidí. Tento negativní jev je také způsoben ekonomicky motivovanou emigrací. Státní statistický úřad Chorvatska zveřejnil v prosinci 2012 výsledky sčítání lidu, které proběhlo v březnu 2011. Uvolněny byly údaje o složení a struktuře obyvatelstva z pohledu věku, občanství, pohlaví, národnosti, náboženského vyznání, regionálního rozvrstvení a mateřského jazyka. Podíl žen v chorvatské populaci je 51,8 % a muži je tedy 48,2 %. Za posledních 10 let chorvatské obyvatelstvo zestárlo o 2,4 roku na průměrných 41,7 let.

Dle sčítání lidu v Chorvatsku rezidentně žije  4,256.889 obyvatel , tj. o zhruba 152 tis. (3,4 %) méně než v roce 2001 a odliv obyvatel stále pokračuje, zejména do Západní Evropy. 

Chorvatsko má relativně jednu z největších diaspor na světě. Pouze v zemích západní Evropy žije přibližně milión Chorvatů. Uvádí se, že v zahraničí, kromě západní Evropy zejména v USA, Kanadě, Jižní Americe a Austrálii, zde našly nový domov až 4 milióny osob chorvatského původu.

Počet obyvatel na km činí 75,7 obyvatel. Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva  činí cca 52 % a je jeden z nejnižších v EU. 

Demografické složení:

Přirozený "přírůstek" obyvatelstva v CHorvatsku je v posledním období vyjadřován v záporných hodnotách, neboť má  klesající tendenci.  V roce 2011 při sčítání lidu činil -1,8 na 1000 obyvatel

Národnostní složení:

Z hlediska etnického složení tvoří naprostou většinu obyvatelstva Chorvaté (90,42 %, tj. 3 874 tis.). Jediná menšina, která tvoří více než jedno procento obyvatelstva jsou Srbové, kterých se ve sčítání lidu v roce 2011 ke své národnosti přihlásilo přes 186 tis. (4,36 %).  Z dalších menšin je nejvíce Bosňáků (0,73 %), Italů (0,42 %), Albánců (0,41 %), Romů (0,40 %), Maďarů (0,33 %), Slovinců (0,25 %) a  Čechů,   kterýchv březnu 2011 v Chorvatsku žilo   0,22 %.  

Zdroj: Státní statistický úřad,  www.dzs.hr .

Náboženské složení obyvatelstva :

  • 86,28 % - katolíci
  • 4,44 % - pravoslavní
  • 1,47 % - muslimové
  • 3,81 % - bez vyznání a ateisté

Ostatní náboženství mají podíl pod 1 %.

Zdroj: Státní statistický úřad,  http://www.dzs.hr/

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Název

 2011

2012

2013

2014

2015

HDP v běžných cenách (mil. euro) 

44 220

43 707

43 959

43 110

43 921

Reálné tempo růstu HDP (%)

-0,3

-2,2

-1,0

-0,4

1,6

HDP/obyvatele (euro per capita)

10 451

10 301

10 243

10 160

10 390

Deficit obchodní bilance (mil. euro)

-6 686

-6 884

-6 587

-6 983

- 6 951

Míra nezaměstnanosti (v %)

17,9

21,9

20,7

20,00

17,2

Míra inflace (v %)

2,3

3,4

2,2

0,2

1,0

Příjmy z turistiky (mil. euro)

6 617 

6 859 

7 203 

7 390 

7 501

FDI (mil. euro)

1 036 

1 134 

741 

2 893 

1098

Zdroj: Gospodarska kretanja 3/ 2015, str. 05

Pokud Chorvatsko bude úzce spolupracovat s Evropskou komisí a začne naplňovat požadované reformy, může se chorvatská ekonomika obrátit k růstu. Vývoz do Chorvatska, vzhledem k očekávané privatizaci a modernizaci, pokrývá široké spektrum zboží. Chorvatské dovozy budou navíc podpořeny možností čerpání fondů EU (do roku 2020 alokováno 10,6 mld. EUR). Výše uvedená kombinace  poskytuje široké obchodní možnosti  českým firmám. Další informace jsou uvedeny v úvodu této kapitoly. Důležitou kapitolou v rozvoji země je přijetí Národního programu reforem v květnu 2016 - viz text uvedený shora v kapitole "Základní chrakteristika teritoria, ekonomický přehled".

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2011  

2012  

2013  

2014  

2015

I. Příjmy celkem (mil. HRK)

107 069

109 558

108 585

109 667

107 481

II. Výdaje celkem (mil. HRK)

119 939

118 730

123 505

126 325

114 392

Deficit (I-II) (mil. HRK)

-12 869,8

-10 000,7

-16 225

-16 658

- 6 911

Deficit HDP dosahuje cca 5,00 % HDP.


Zdroj: Gospodarska  kretanja  2/2016, str.05

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

mil. euro

2011

2012

2013

2014

2015

Běžný účet

-360

-21,3

443

363

2 645

Kapitálový účet

37,6

47,8

51,0

28,9

135

2. Finanční transakce (bez devizových rezerv)

1 143

390

437

244

320

3. Devizové rezervy

-400,6

-45,8

-1 844,3

100,3

137

Zdroj: Gospodarska Kretanja 2/2016, str.65  

Zahraniční zadluženost (hlavní ukazatele), dluhová služba (mil. Euro)

 

2011

2012

2013

2014

2015

Přímé investice

5 017,4

5 386,2

5 698,5

6 000,1

5 640

Stát, vláda

9 624,9

10 938,9

12 711,9

13 548,7

16 103

Chorvatská národní banka

360,1

351,0

421,5

395,4

1 913

Další finanční  instituce

12 207,9

9 885,8

9 156,8

8 133,5

6 914

Celkem zahraniční dluh (vč. neuvedených ukazatelů)

46 397,2

45 312,7

45 920,4

46 504,0

42 212

Zdroj: Gospodarska kretanja 2/2016, str.83

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální banka státu, která řídí měnovou politiku státu a dohlíží na komerční bankovní sektor, je Chorvatská národní banka (HNB – Hrvatska Narodna Banka). Zákon, který legislativně vymezuje její činnost je Zakon o Hrvatskoj narodnoj banci NN br. 6/2001.

V posledních letech docházelo v bankovním systému Chorvatska k výraznému snižování počtů komerčních bank z důvodu jejich fůzí, jakož i konkursů jednotlivých bank. V současné době je více než 90 % bankovního sektoru privatizováno, přičemž většina privatizovaných bank má zahraničního majitele. V posledních čtyřech letech je situace stabilizovaná. Na konci roku 2013 působilo v zemi 29 bank.

Nejznámější chorvatské banky jsou Hrvatska poštanska banka, Privredna banka Zagreb d.d. a Zagrebačka banka, které se střídají v oceněních typu Podnikatel roku, Banka roku, Zlata kuna, apod. V zemi působí řada poboček zahraničních bank. 

Průběžně aktualizovaný přehled chorvatských bankovních ústavů a spořitelen se nachází na webové stránce Chorvatské národní banky (HNB) –  http://www.hnb.hr/ . Zde jsou uvedeny i bližší informace o jednotlivých bankách, vč. seznamu bank v konkurzním řízení.

1.7. Daňový systém

Hospodářské změny v Chorvatsku si vyžádaly reformu daňové soustavy podle vzoru západoevropských zemí s rozvinutým tržním hospodářstvím. Nový daňový systém sjednotil postavení všech daňových poplatníků, tj. domácích i zahraničních fyzických a právnických osob. Chorvatsko sukcedovalo do všech smluv o zamezení dvojího zdanění, které uzavřela bývalá SFRJ, a též již podepsalo řadu nových smluv tohoto charakteru (s ČR vstoupila nová dohoda o zamezení dvojího zdanění v platnost v prosinci 1999).

Druhy daní v Chorvatsku:

Veškeré informace o daních jsou k dispozici na webové stránce:  http://www.porezna-uprava.hr/  a dále klik na záložku "porezni sustav". V kategorizaci daní dochází ke změnám, doporučujeme prostudovat shora uvedené webové stránky, popřípadě se obrátit na ekonomický úsek ZÚ ( www.mzv.cz/zagreb ).

Pro informaci uvádíme základní rozdělení daní:

Státní daně

  • daň ze zisku
  • daň z přidané hodnoty (25 % snížená sazba 13%)
  • zvláštní daně a spotřební daně 

Župní daně

  • dědická a darovací daň
  • daň na cestovní motorová vozidla
  • daň z automatů a výherních her
  • daň na plavební objekty

Společné daně

  • daň z převodu nemovitostí
  • daň z příjmu

Městské a opčinské daně (resp. poplatky)

  • tzv. „prirez“, což je dodatečná daň k dani z příjmu zavedená městy s více než 40 tis. obyvatel
  • daň ze spotřeby
  • daň z rekreační nemovitosti
  • daň na firmu nebo název
  • daň z využití veřejných prostor

Daně z loterijních a ostatních výherních her

Daň z příjmu

Daň ze zisku

Pozn: Plátci daně ze zisku jsou obchodní společnosti nebo jiné právnické osoby, které samostatně a trvale vykonávají hospodářskou činnost s cílem tvorby zisku a to výrobou, prodejem a poskytováním služeb.

Daň z přidané hodnoty - DPH (chorvatsky PDV)

Od začátku 2013 je zavedena jednotná DPH ve výši 25 % na všechny druhy zboží a služeb. 5 % DPH na mléko, chléb, léky, noviny, knihy, odborné časopisy, zdravotní pomůcky a pár dalších položek.  13% DPH se uplatňuje u časopisů, jedlých tuků a olejů, dětských potravin, cukru a vody (kromě balené) a  zejména turistických služeb .  

Daň z nemovitostí

Spotřební daně

Jsou uvaleny např. na následující položky:

  • kávu
  • naftové deriváty
  • tabákové výrobky
  • pivo
  • alkohol
  • osobní automobily
  • luxusní výrobky
  • na prémii pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla.

Uplatňují se také daně zavedené některými orgány místní samosprávy.