Albánie - Slovníček

V Albánii se nejčastěji setkáte s albánštinou, která je úředním jazykem. Ve městech a turistických oblastech se však velmi dobře domluvíte anglicky a často také italsky, což je pozůstatek historických a kulturních vazeb. Znalost několika krátkých frází v místním jazyce usnadní běžnou domluvu v obchodech, restauracích i hotelech a zároveň působí jako milé gesto vůči místním.

Základní albánské fráze v Albánii

Fráze jsou uvedeny v zápisu, jak se přibližně vyslovují (albánština používá latinku, takže čtení je pro Čechy poměrně intuitivní). Albánci jsou velmi pohostinní a ocení i jednoduchý pozdrav nebo poděkování.

• Dobrý den – Përšendetje
• Ahoj – Tung
• Na shledanou – Mirupafšim
• Prosím – Ju lutem
• Děkuji – Faleminderit
• Děkuji mnohokrát – Faleminderit šum
• Ano – Po
• Ne – Jo
• Promiňte / pardon – Me falni
• Nerozumím – Nuk kuptoj
• Mluvíte anglicky? – A flisni anglišt?
• Mluvíte italsky? – A flisni itališt?
• Kolik to stojí? – Sa kušton?
• Kde je toaleta? – Ku ešt tualeti?
• Jeden čaj, prosím – Ňe čaj, ju lutem
• Jednu kávu, prosím – Ňe kafe, ju lutem
• Jedno pivo, prosím – Ňe bir, ju lutem
• Pomoc! – Ndihm!
• Je to dobré – Ešt mir
• Všechno v pořádku – Gjiçka ne rregull

Jazyky v Albánii

Úředním jazykem je albánština, což je zcela unikátní indoevropský jazyk. V turistických oblastech a větších městech se však bez problémů domluvíte anglicky, zejména s mladší generací. Specifikem Albánie je široká znalost italštiny, kterou ovládá velká část populace díky italské televizi a migraci. Na jihu země se můžete setkat i s řečtinou. Krátký albánský pozdrav „Përshëndetje“ nebo poděkování však vždy potěší a často prolomí první bariéru.

Zajímavosti o jazyce a písmu

V Albánii se používá latinka, rozšířená o několik speciálních znaků (např. ë, ç), takže orientace v nápisech je pro Čechy snadná. Albánština se dělí na dva hlavní dialekty – toskický (na jihu) a geghský (na severu), ale standardní jazyk vychází z toskického dialektu. Nápisy na silnicích a v turistických letoviscích bývají srozumitelné a často doplněné angličtinou. Pozor si dejte na řeč těla – v některých venkovských oblastech může tradiční kývání hlavou znamenat „ne“ a vrtění „ano“, ačkoliv v turistických zónách už převažují evropské zvyklosti.

Zdvořilé pozdravy a úsměv mají v albánské kultuře, zvané „besa“ (čestné slovo a pohostinnost), velký význam. I jednoduché „Faleminderit“ často otevře dveře k přátelštější atmosféře a vřelému jednání s místními obyvateli.