Maďarsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Budapešti (Maďarsko)

Aktuální informace viz rovněž Statistický úřad Maďarska .

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu

Maďarsko (Magyarország, Hungary) – od 1. 1. 2012 (předchozí název Maďarská republika / Magyar Köztársaság / Republic of Hungary  byl změněn v důsledku přijetí nové ústavy Maďarska platné od 1. 1. 2012)
(pozn.: dále používána zkratka HU)  

Složení vlády

(poslední aktualizace ke květnu 2020; aktuální informace viz rovněž internetové stránky následujících maďarských institucí)

Aktuální informace:

Současným prezidentem HU je od 10. 5. 2012 János Áder. Ministerským předsedou se již počtvrté stal Viktor Orbán (Fidesz).
Maďarský Parlament, který je jednokomorový, byl ustanoven 8. května 2018. Současná vláda byla založena na čtyřech základních pilířích a to na konkurenceschopnosti, demografii, národní identitě a společnosti založené na práci.

Ministerstva

Ministři

místopředseda vlády zodpovědný za národní politiku, vztah s církvemi a etnickými komunitami

Dr. Zsolt   Semjén – KDNP

ministr pověřený vedením úřadu předsedy vlády

Gergely Gulyás – Fidesz

ministr a vedoucí kabinetu předsedy vlády

Antal Rogán  – Fidesz

ministryně spravedlnosti

Judit Varga – Fidesz

místopředseda vlády a ministr financí

Mihály   Varga – Fidesz

ministr pro lidské zdroje

Prof. Dr. Miklós Kásler – nezávislý

ministr obrany

Dr. Tibor Benkő – nestraník

ministr inovací a technologií Dr. László Palkovics – nestraník

ministr zemědělství

Dr. István Nagy – Fidesz

ministr zahraničních věcí a obchodu

Péter   Szijjártó – Fidesz

místopředseda vlády a ministr vnitra

Dr. Sándor   Pintér – nestraník

ministryně bez portfeje zodpovědná za správu národního majetku

Andrea Bártfai-Mager – Fidesz

ministr bez portfeje odpovědný za plánování a výstavbu 2 nových bloků jaderné elektrárny Paks a jejich uvedení do provozu

János Süli – nestraník 

 

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel v Maďarsku byl 9 772 756 (údaj ke 1. 1. 2019 – novější údaj k 5. 4 2 není k dispozici) – z toho bylo 4 967 821 mužů a 5 096 935 žen.
  • Průměrný roční úbytek obyvatel činil 40 400, rozdíl mezi počtem narození a počtem úmrtí na 1000 obyvatel byl  -4,2 (leden – prosinec 2019).
  • Hustota populace činí 105,1 obyvatel / km 2 .
  • Průměrný věk populace: 42,7 let, 40,5 muži, 44,7 ženy
  • Národnostní složení: Maďaři 98,6 % a ostatní 1,4 % (údaje vycházejí z posledního sčítání lidu v roce 2011).  
  • Náboženské složení: Mezi významné církve patří římskokatolická, ke které se hlásí 51,0 % obyvatelstva, reformovaná (15,9 %), evangelická (3,0 %), pravoslavná (0,2 %) a řeckokatolická (2,5 %). K judaismu (Izraelité) se hlásilo 0,2 %. Ateistů bylo 2,0 %. Vyjádření, ke které církvi či náboženské společnosti se osoby hlásí, se při sčítání lidu zdrželo 27,2 % obyvatelstva. Údaje vycházejí ze sčítání lidu v roce 2011.

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Základní ukazatele

2015

2016

 2017

2018

2019

HDP (běžné ceny, mld. EUR)

108,7

112,4

123,5

 131,9 143,8

HDP na obyvatele (tis. HUF)

3 348,1

3 609,2

3 897,2 

4 305,8

 4 787,6

HDP na obyvatele (USD)

12 260

12 673

14 209

 15 933 16 472

HDP/obyv. v PPS* (EU-28=100)

70

68

69

 71 není údaj

Roční nárůst HDP (%)

3,8

2,2

4,3

5,1

4,9

Inflace (%)

   -0,1

0,4

 2,4

2,8

3,4

Míra nezaměstnanosti (%)

6,8

5,1

4,2 

3,7

3,4

Průměrný kurs HUF/USD

279,46

281,44

274,27

270,25

290,65

Průměrný kurs HUF/EUR

309,90

311,46

309,21

318,87

325,35

Základní úroková sazba MNB

1,35 od 22. 7. 2015

0,90 od 25. 5. 2016

 0,90 od 25. 5. 2016 (není změna) 

 0,90 od 25. 5. 2016 (není změna)

 0,90 od 25. 5. 2016 (není změna)

* PPS – parita kupní síly
Zdroj: Maďarská národní banka (MNB), Centrální statistický úřad HU (KSH), Eurostat

Podle prvního odhadu činila hodnota HDP v roce 2019 v běžných cenách 46 787,714 mld. HUF a jeho objem se zvýšil o 4,9 %. Na základě sezónně a kalendářně očištěných údajů a vyvážených údajů se výkonnost ekonomiky ve srovnání s předchozím rokem zvýšila o 4,9 %.

Na straně výroby vzrostla přidaná hodnota ve stavebnictví o 21 %, průmyslu o 5,0 % zemědělství o 5,3 %, služeb o 4,2 % a zemědělství kleslo o 0,3 %.

Služby přispěly k růstu HDP 2,3 procentními body, stavebnictví 1,0 procentními body a průmysl 1,0 procentními body.

Na straně spotřeby se reálná spotřeba domácností zvýšila o 4,4 % a společenská spotřeba  o 2,2 %, což vedlo ke zvýšení konečné spotřeby o 4,1 %. Vývoz vzrostl o 6,0 % a dovoz o 6,9 %.

Na straně spotřeby vzrostla konečná spotřeba o 2,8 procentního bodu a hrubá spotřeba vzrostla o 2,6 procentního bodu. Saldo zahraničního obchodu celkově zpomalilo hospodářský růst o 0,4 procentního bodu.

Maďarský výzkumný ústav hospodářství (GKI) zveřejnil v březnu své odhady makroekonomických ukazatelů na rok 2020 a to s přihlédnutím na důsledky COVID-19 (v porovnání s výsledky roku 2019):

HDP % – v 1. Q 2020 by mohlo vykazovat růst o 2-3 %, nicméně ve 2. druhém čtvrtletí je možné snížení o přibližně 2 0% a to v důsledku téměř úplného zastavení cestovního ruchu, zábavného průmyslu a automobilového průmyslu, jakož i obchodních omezení. Podle možnosti „A“ se ekonomika ve 2. polovině roku 2020 stabilizuje a ve druhé polovině roku bude moci HDP růst o 3 % ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Varianta„B“ počítá s zpomalením na 6 % a to pouze ve druhé polovině roku. Nejvýznamnější rozdíl mezi oběma možnostmi je ve spotřebě domácností: zatímco u varianty „A“ se očekává pokles pouze o 1 %, u varianty „B“ se očekává pokles o 4 %. Objem investic se sníží nejméně o 8–10 %. Výsledkem bude, že maďarská ekonomika u varianty „A“ klesne o 3 % a ve variantě „B“ o 7 %. Díky pandemii jsou nejvíce zasažené cestovní ruch a zábavný průmysl. V průmyslu se očekává pokles o 5-10 %, v prodeji nemovitostí a stavebnictví by mohl být pokles nižší než průměr. Výrazný růst se očekává pouze v telekomunikačních sítích, určité zvýšení je pravděpodobné ve veřejné správě, zdravotnictví apod. Zvýšit se může i zemědělská produkce. Dále se počítá s tím, že se sníží počet zaměstnaných a vzroste počet nezaměstnaných (varianta „A“ na 5 %, „B“ 8 %). Inflace se odhaduje na 4 %. 30. 4. 2020 Standard & Poor’s oznámila, že očekává, že pokles maďarské ekonomiky v roce 2020 dosáhne 4% (maďarská vláda mluví o 3 % a více) a růst příští rok 4,8 %. Nezaměstnanost prý může tento rok dosáhnout 7 % a deficit 5 % HDP (vláda mluví o 2,7 %).

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2015

 2016

2017

2018

2019*

Příjmy (mld. HUF)

16 914,7

16 293,2

17 288,4

 18 993,6 20 587,6

Výdaje (mld. HUF)

17 615,4

16 943,7

18 242,2

 19 910,2 21 545,6

Bilance (mld. HUF)

-700,7

-650,5

-953,8

 -916,6  -958,0

* předběžné údaje
Zdroj informací: Centrální statistický úřad HU (KSH) – statistika dle ESA na základě EDP (Excessive Deficit Procedure)

V roce 2019 činil schodek veřejných financí na základě předběžných údajů z národních účtů 958 mld. HUF, tj. 2,0% HDP. Podle údajů sestavených na základě metodických požadavků systému národních účtů (ESA 2010) činily výdaje vládního sektoru 20 588 mld. HUF a jeho příjmy činily 21 546 mld. HUF. V porovnání s rokem 2018 vzrostly příjmy o 8,4 % a výdaje o 8,2 %.

Schodek veřejných financí

2015

2016

2017

2018

2019*

Deficit (mld. HUF) podle ESA metodiky

-679,7

-609,7

-746,3

-934 -958

Deficit (% HDP)

2,0

1,7

2,0

 2,2 2,0

Vládní výdaje (% HDP)

50,7

47,4

51,1

54,3 51,1

Vládní příjmy (% HDP)

48,7

45,6

48,9

45,7 48,9

* předběžné údaje KSH, www.ksh.hu

HDP v běžných cenách činil v roce 2014 32 591,7 mld. HUF, v roce 2015 34 324,1 mld. HUF, v roce 2016 35 420,3 mld. HUF, v roce 2017 38 355,1 mld. HUF, v roce 2018 42 661,2 mld. HUF a v roce 2019 46 787,7 mld. HUF (předběžný údaj).

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance  (mil. EUR) – BPM6

2015

 2016

2017

2018

2019*

  A. Běžný účet plat. bilance   (BPM6)

2 648 5 209 2 937 -21

-1 215

Saldo zahraničního obchodu

4 052 3 958 1 909 -1 688 -2 692

– vývoz

78 477 78 588

85 555

88 659

92 909 

– dovoz

74 725 74 630

83 646

90 346

95 600 

Bilance služeb

4 907 6 126

7 244

7 687

7 995 

Bilance sekundárních příjmů

-1 180 -1 744

-1 151

-826

-1 218 

  B. Kapitálový účet

5 160

 -21

1 075

2 996

2 620 

  C. Finanční účet

6 658

 3 549

1 880

1 168

-827

  D .   Devizové rezervy

27 058

 23 887

22 085

25 940,2

23 909 

* údaj k 30. 3. 2020
Zdroj informací:  Maďarská národní banka (MNB), Centrální statistický úřad HU (KSH)

Pozn.: Statistické údaje č. 1 „Saldo zahraničního obchodu“ se odlišují od údajů uvedených v kapitole „ 2.1. Obchodní bilance“ z důvodu rozdílů metodiky. Údaje dovozu pocházející od Celní správy jsou v hodnotě CIF (již dovezené do MR), zatímco v údajích platební bilance se započítají FOB (vyvezené ze státu dodavatele). Do údajů platební bilance se započítají i některé položky, které se účtují jinak, nebo nepatří k celní správě (např. leasingové dodávky, najímané pracovní síly, atd.)

Od června 2014 státy EU používají statistickou metodiku BPM6, proto některé dřívější „kategorie“ jsou nahrazeny jinými (i jiným obsahem) – např. místo kategorie „Bilance běžných převodů“ se používá kategorie „Bilance sekundárních příjmů“.

Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Stav hrubého státního dluhu konsolidovaného: 31. 12. 2015 = 25 393,9 mld. HUF, 31. 12. 2016 = 26 172,47  mld. HUF, 31. 12. 2017 = 28 158,02 mld. HUF (tj. 73,4 % HDP), 31. 12. 2018 = 29 806,59 mld. HUF (70,8 % HDP) a 31. 12. 2019 = 31 040,38 mld. HUF (66,3 % HDP). Hrubý nekonsolidovaný státní dluh k 31. 03. 2020 činil 30 386,81 mld. HUF (tj. 66,3 % HDP) .

Datum

Hrubý státní dluh konsolidovaný („Maastricht“) v % HDP

Čistý dluh v % HDP

I. Q 2018

71,3

60,7

II. Q 2018 71,5 58,5
III. Q 2018 70,2 56,6
IV. Q 2018 68,4 56,7
I. Q 2019 67,7 55,6
II. Q 2019 66,5 54,5
III. Q 2019 66,4 54,1
IV. Q 2019 64,7 54,2

Zdroj: MNB, www.mnb.hu

 

Hodnocení Maďarska hlavními ratingovými agenturami

Rating HU k 30. 4. 2020 (na dlouhodobý dluh v zahraničních měnách):
• Standard and Poor’s: BBB, pozitivní
• Moody’s:  Baa3, stabilní
• FITCH-IBCA: BBB, stabilní

 

 

2014

 2015

 2016

2017

2018

Hrubá zadluženost v devizách (mld. EUR)

63,3

 60,8

 57,9

54,4

51,6

Čistá zadluženost v devizách (mld. EUR)

12,8

 10,8

 4,6

-0,3

-8,1

Dluhová služba v devizách (TDS) (od r. 1995/GDP)

17,1

 14,1

 11,4

10,4

9,8

Novější údaje k 30. 4. 2020 nejsou k dispozici.

Zdroj informací: Maďarská národní banka (MNB), http://www.mnb.hu/

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Maďarská národní banka MNB (Magyar Nemzeti Bank, www.mnb.hu ) určuje kurs deviz a valut v HU a za pomoci prostředků monetární politiky podporuje hospodářskou politiku vlády HU.

 

Mezi nejvýznamnější banky v HU patří:

OTP Bank

K&H Bank

Unicredit Bank

Erste Bank

Budapest Bank

Magyar Kereskedelmi Bank

Raiffeisen Bank

 

Nejvýznamnější pojišťovny v HU:

Allianz Hungária Biztosító

AEGON Magyarország Általános Biztosító Zrt.

Generali Biztosító Zrt.

 

V HU působí Maďarská bankovní asociace , která sdružuje zde působící banky. Seznam členů naleznete na http://bankszovetseg.hu/tagjaink.cshtml?lang=eng . Zde jou také k dispozici informace o bankovním prostředí HU  – http://www.bankszovetseg.hu/index.cshtml?lang=eng

Další informace k bankovnímu sektoru v HU viz rovněž maďarský úřad finančního dohledu „Hungarian Financial Supervisory Authority“ (Pénzügyi Szervezetek Állami Felügyelete – PSZÁF) –  www.mnb.hu/en/supervision

Seznam účastníků finančního trhu v angličtině najdete na stránkách alk.mnb.hu/en/left_menu/market_participants/kereso/kereses . Zde je možno vybrat z několika možností. Seznam bank je i na stránkách www.bankracio.hu/bankok

Aktuální seznam bank najdete na linku MNB

alk.mnb.hu/bal_menu/piaci_szereplok/kereso/kereses?ktasearch_value=17&ktasearch_label=Bank&ktasearch_prev_value=17&pmod=primaryType&n=&st=0&i=&a=1&x=72&y=16&pt_up=1

Ohledně pojišťoven na maďarském trhu jsou údaje na stránkách MNB alk.mnb.hu/bal_menu/piaci_szereplok/kereso/kereses?ktasearch_value=-11&ktasearch_label=Biztos%C3%ADt%C3%B3int%C3%A9zet&ktasearch_prev_value=-11&pmod=primaryType&n=&st=0&i=&a=1&x=67&y=11&pt_up=1

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Ve snaze podpořit maďarskou ekonomiku zasaženou pandemií COVID-19 došlo v Maďarsku k četným daňovým změnám. Pro přesné aktuální informace se proto doporučuje kontaktovat příslušný finanční úřad v HU či využít služby některého z profesionálních daňových poradců.

Finanční úřad HU (National Tax and Customs Administration; Nemzeti Adó- és Vámhivatal – NAV) – www.nav.gov.hu

Celostátní sdružení maďarských daňových poradců a poskytovatelů účetních služeb (Magyar Adótanácsadók és Könyvviteli Szolgáltatók Országos Egyesülete) – www.adokamara.hu

Seznam právníků, kteří se zabývají daňovým poradenstvím – např. právní fórum – http://www.jogiforum.hu/ugyved (stránky jsou i v českém jazyce)

Doporučit můžeme i firmu Accace Hungary, která je zařazena mezi firmami, které mají vazbu na ČR – jedná se o předního poskytovatele outsourcingu účetnictví a mzdové agendy, daňového a korporátního poradenství v 10 zemích střední a východní Evropy – www.accace.com

Seznam právníků – viz rovněž kapitola 6.7.

 

Korporátní daň pro firmy je 9%, daň z příjmů fyzických osob (SZJA) je rovná pro všechny a to 15 %. Základní sazba DPH je v Maďarsku nejvyšší z členských zemí EU a to 27 %. Jsou zavedeny i dvě snížené sazby DPH ve výši 18 % a 5 %. Pod 5% DPH spadají např. papírové knihy (v případě elektronických knih činí DPH 27 %) či určité potraviny. 18% DPH se vztahuje např. na určité výrobky z mléka. Aktuální znění zákona č. CXXVII z roku 2007 o DPH je např. na stránkách https://net.jogtar.hu/jogszabaly?docid=A0700127.TV

 

 

Daně pro malé firmy

  • „KATA“ – paušální daň pro malých podnikatelů
  • „KIVA“ – daň malých podniků
  • „EVA“ – zjednodušená daň z podnikání. Tato daň z příjmu právnických osob je určená pro menší firmy. Daň měla snížit firmám jejich výdaje a administrativu.
  • „TAO“ – daň z příjmů právnických osob
  • Další informace o daních pro malé firmy a dalších daních jsou na stránkách www.nav.gov.hu

Některé daňové zákony lze objednat na www.jogtar.hu ve třech jazykových mutacích.
Příslušné daňové kategorie na: http://en.nav.gov.hu/taxation .