Řecko - základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Řecká republika leží v jihovýchodní Evropě na jihu Balkánského poloostrova a její celková rozloha činí 132 tis. km2. Na pevnině sousedí s Albánií, Severní Makedonií, Bulharskem a Tureckem. Kromě pevninské části jsou součástí Řecka tisíce ostrovů v Egejském, Středozemním a Jónském moři, jen 223 z nich je však obydlených. Největšími jsou Kréta, Euboia (Evia), Rhodos a Korfu. Počet obyvatel při sčítání v roce 2021 činil 10,48 mil. Správně je Řecko členěno do 13 regionů (krajů), z nichž největším je metropolitní Attika, kde žije a pracuje zhruba polovina obyvatelstva. Úředním jazykem je novořečtina.   

Řecko je parlamentní republikou. Parlament je jednokomorový s 300 členy volenými na čtyřleté funkční období. V čele státu stojí prezident volený parlamentem na dobu pěti let, poslední volba proběhla v roce 2025. Pravomoci prezidenta republiky jsou omezené. K hlavním patří, že jmenuje předsedu vlády a pověřuje ho jejím sestavením. Počet členů vlády a její struktura do značné míry závisí na rozhodnutí předsedy vlády. Země je od roku 1952 členem NATO, od roku 1981 členem EU a od roku 2001 členem eurozóny. 

Řecko patří k ekonomicky slabším členům EU a eurozóny. Co do výše HDP na obyvatele v jednotkách kupní síly je v EU na předposledním a v eurozóně na posledním místě. Nemá silnou průmyslovou základnu, ekonomika je vysoce závislá na službách zejména v turistickém ruchu a dopravě (především námořní), které přímo či nepřímo produkují zhruba čtvrtinu HDP. Mezi významná průmyslová odvětví patří rafinace ropy, těžba a zpracování surovin jako bauxit, hliník, barevné kovy, mramor, zpracování domácí zemědělské produkce a farmaceutická výroba. Platební bilance je vzhledem ke značné závislosti na dovozech negativní, přestože vysoký schodek obchodní bilance částečně eliminuje přebytek bilance služeb. Největším obchodním partnerem Řecka je EU.

Jádrem vývozu z Česka jsou dlouhodobě stroje a dopravní prostředky, zejména pak osobní automobily, které reprezentují zhruba 20 % vývozu, dále chemikálie a průmyslové spotřební zboží.  Perspektivními sektory pro české firmy jsou například energetika, vybavení pro ICT, obranný a farmaceutický průmysl. Předpokládá se rozvoj zdravotnictví a zelené ekonomiky.

Po fiskální, dluhové a následně hospodářské krizi v letech 2010–2018 a dalším propadu HDP v pandemickém roce 2020 se řecká ekonomika od roku 2021 stabilizovala. Hybnou pákou ekonomiky je i nadále cestovní ruch, který dosahuje rekordních výsledků. HDP vzrostl meziročně o 2,3 % (na 237,6 mld. EUR). Tempo hospodářského růstu a poklesu veřejného dluhu v poměru k HDP patřily v EU k nejvyšším. Návrat státních dluhopisů do investičního ratingového pásma zvýšil přitažlivost Řecka pro investory. Slabými místy ekonomiky zůstávají nízká konkurenceschopnost, vysoká nezaměstnanost a inflace.

Perspektivy na léta 2025–2026 jsou pozitivní. Jednobarevná vláda středopravicové strany Nová demokracie se silným mandátem má potenciál pokračovat v naplňování nezbytného reformního programu orientovaného na zlepšení podnikatelského prostředí a digitalizaci. Ministerstvo financí je rozhodnuto dodržovat fiskální disciplínu a snižovat zadlužení země. Významný růstový potenciál představují prostředky alokované Řecku z Fondu obnovy.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Řecko (385.13 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Řecká či Helénská republika (Elliniki Dimokratia)

Prezident: Konstantinos Tasoulas (ve funkci od března 2025, pětiletý mandát)

Parlament: jednokomorový s 300 členy, práh pro vstup stran do parlamentu je 3 %

Složení vlády: Struktura vlády není pevně stanovena.  

Stávající vláda středopravicové strany Nea Dimikratia čítá 20 resortů, 22 ministrů, 4 alternující ministry (náměstky s pravomocemi ministra) a 36 náměstků. Většina členů vlády je současně členy parlamentu.

• Předseda vlády: Kyriakos Mitsotakis
• Místopředseda vlády: Kostis Chatzidakis
• Ministr zahraničních věcí: Georgios Gerapetritis
• Ministr národní obrany: Nikolaos Dendias
• Ministr národního hospodářství a financí: Kyriakos Pierrakakis
• Ministr vnitra: Theodoros Livanios
• Ministr ochrany občana:  Michalis Chrysochoidis
• Ministr pro klimatickou krizi a civilní ochranu: Giannis Kefalogiannis
• Ministr pro migraci a azyl: Thanos Plevris
• Ministr infrastruktury a dopravy: Christos Dimas
• Ministr životního prostředí a energetiky:Stavros Papastavrou
• Ministr rozvoje a investic: Panagiotis Theodorikakos
• Ministr pro zemědělský rozvoj a potraviny: Konstantinos Tsiaras
• Ministr pro námořní a ostrovní politiku: Vasilis Kikilias
• Ministryně školství, církevních záležitostí a sportu: Sofia Zacharaki
• Ministr zdravotnictví: Adonis Georgiadis
• Ministryně práce a sociálních věcí: Niki Kerameos
• Ministryně pro sociální soudržnost a rodinu: Domna Michailidou
• Ministr spravedlnosti: Georgios Floridis
• Ministryně kultury: Lina Mendoni 
• Ministryně turistického ruchu: Olga Kefalogianni
• Ministr pro digitální politiku: Dimitris Papastergiou   
• Státní ministr při Úřad předsedy vlády: Akis Skertsos 

Politické tendence:  Po téměř desetiletém období politické nestability doprovázející hospodářskou krizi, kdy se vystřídalo několik vlád včetně úřednických, má Řecko od roku 2019 stabilní jednobarevnou vládu středopravicové strany Nová demokracie (Nea Dimokratia, ND) v čele s předsedou vlády Kyriakosem Mitsotakisem. Mitsotakisova vláda má za cíl pokračovat ve strukturálních reformách ekonomiky a státu, prosazovat ekonomický růst a fiskální stabilitu a pokusit se řešit palčivé celoevropské problémy jako je bytová nebo nákladová krize. V parlamentních volbách konaných v červnu 2023 strana ND obhájila své vítězství z roku 2019 a získala v parlamentu nadpoloviční většinu 158 ze 300 poslaneckých křesel. Další parlamentní volby jsou v plánu na rok 2027.

1.2. Zahraniční politika země

Z polohy Řecka vyplývá, že jeho zahraniční politika je multidimenzionální. Pilířem řecké zahraniční politiky je spolupráce v rámci Evropská unie, jejímž členem je od roku 1981, od roku 2000 je začleněno do  Schengenského prostoru a od roku 2001 je členem eurozóny. Mezi jeho nejbližší partnery v EU patří Kyperská republika a Francie. Orientuje se rovněž na spolupráci s balkánskými sousedy a dlouhodobě podporuje západní Balkán na cestě do EU. Dalšími prioritními regiony jsou pro Řecko Středomoří a Blízký východ. V regionální spolupráci se zajímá zejména o posílení energetické konektivity a bezpečnosti. 

Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se Řecko jednoznačně postavilo za Ukrajinu, včetně podpory sankcí proti Rusku. Řecko patří mezi stabilní podporovatele posilování evropského obranného pilíře. Od roku 1952 je Řecko členem NATO. Euroatlantická vazba je pro něj velmi důležitá. USA jsou pro Řecko klíčovým partnerem a garantem stability regionu. Základním principem řecké zahraniční politiky je dodržování mezinárodního práva a lidských práv, což aktivně prosazuje jako člen mnoha mezinárodních organizací (zakládající člen OSN, dlouholetý člen EU a NATO) i v bilaterální agendě.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel a hustota zalidnění:
Podle oficiálních výsledků posledního sčítání obyvatel v roce 2021 má Řecko 10,48 mil. obyvatel a hustota zalidnění činí zhruba 80 osob/km ²  .
Počet obyvatel dlouhodobě klesá díky stárnutí populace a nízké porodnosti. Od posledního sčítání v roce 2011 klesl o 3,1 %.

Demografické údaje: 
Podíl mužů a žen: muži 5,126 mil. (48,9 %), ženy 5,357 mil. (51,1 %)
Věková struktura: 0-9 let 8,4 %, 10-19 let 10,2 %, 20-69 let 64,6 %, 70 a více 16,8 %
Ukazatel stárnutí populace (podíl seniorů nad 65 k dětem do 14 let):  57,5 %.

Národnostní složení: 
Při sčítání obyvatel v roce 2021 žilo v Řecku trvale 92,7 % osob s řeckou státní příslušností, 7,3 % občanů jiných zemí (1,1 % občanů ostatních ČS EU, z nichž více než polovina z Bulharska a Rumunska, dále z Polska, Kypru, Německa atd., a 6,2 % legalizovaných občanů 3. zemí, zejm. Albánie, Pákistánu, Gruzie, Bangladéše, Ukrajiny, Afghánistánu, Velké Británie, Ruska atd.) a 0,07 % osob bez udání příslušnosti. Dalších více než půl milionu občanů 3. zemí (zejména Číny, Nigérie, Etiopie, Afghánistánu, Pákistánu, Sýrie atd.) pobývá v Řecku ilegálně. Řecko nemá národnostní menšiny. Jedinou oficiálně uznávanou menšinou je menšina muslimská (97 tis. osob, tj. cca 1% obyvatel), do níž se řadí Turci, Pomáci a Romové.    

Vyznání: 
Většina obyvatel Řecka se hlásí k řecké pravoslavné církev (94,5 %), podíl aktivních věřících je však podstatně nižší. Muslimové reprezentují zhruba 1,5 % obyvatel, ostatní církve 1,2 % a 2,8 % je bez vyznání.

Bližší informace: Hellenic Statistical Authority (ELSTAT) – Greek infigures , Výsledky sčítání obyvatel v r. 2021 

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Hybnou silou řecké ekonomiky jsou služby, které se na tvorbě HDP podílejí ze 78 %. Hlavní roli hraje cestovní ruch, který generuje čtvrtinu HDP. V roce 2024 navštívil Řecko rekordní počet zahraničních turistů (téměř 36 mil., +10 %), kteří zde utratili 21 mld. EUR. Řecko je také transportním a logistickým gigantem. Má největší obchodní flotilu na světě a mnoho důležitých přístavů – athénský Pireus patří k největším v Evropě.

Řecko nemá silnou průmyslovou základnu. Průmysl, energetika a stavebnictví tvoří zhruba 18 % HDP. Nejvýznamnějšími odvětvími jsou průmysl petrochemický a těžební (35,3 %, zejm. rafinace ropy, azbest, bauxit, magnezit, mramor), potravinářský (19,2 %), metalurgický (10,9 %, zejm. hliníkárny) a chemický (8,3 %). Malý objem průmyslové výroby zvyšuje závislost na dovozech, kde převládají paliva, energetické produkty a suroviny (28,6 %), průmyslové zboží (22,5 %), stroje a dopravní prostředky (21,1 %), chemikálie (14,3 %) a potraviny (12 %).

Zemědělství se podílí na tvorbě HDP jen ze 4 %. Projevy klimatické změny jako záplavy a sucho ohrožují jeho budoucnost.

Ekonomický vývoj Řecka poznamenala fiskální, dluhová a hospodářská krize v letech 2010-18. Objem HDP klesl o čtvrtinu. Před státním bankrotem zachránily zemi půjčky z Evropského stabilizačního mechanismu a MMF podmíněné striktní fiskální konsolidací, strukturálními reformami a privatizací státního majetku. Návrat ekonomiky na růstovou trajektorii, započatý v roce 2019, přerušila pandemie a karanténní opatření těžce dopadla na ekonomiku závislou na službách. Od roku 2021 je řecká ekonomika stabilizovaná, HDP roste rychleji než průměr eurozóny a Řecko obstálo i v obtížné mezinárodní situaci a energetické krizi vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu. V roce 2022 byl oficiálně ukončen přísný dohled věřitelů.

Řecká vláda pokračuje v nastoupeném programu ekonomických reforem zaměřených na zlepšení podnikatelského prostředí, odstraňování byrokratických překážek, digitalizaci, zvyšování zaměstnanosti a garantovaného příjmu, snižování daňové zátěže a potírání daňového úniku. Návrat státních dluhopisů do investičního ratingového pásma zvýšil přitažlivost Řecka pro investory. HDP v roce 2024 vzrostl meziročně o 2,3 %, čemuž napomohl zejména cestovní ruch. K hlavním problémům patřil růst cen. Cílem řecké vlády je udržet nastoupenou růstovou trajektorii ekonomiky, zvyšovat přebytek státního hospodaření a zrychlit pokles veřejného dluhu ve vztahu k HDP.

Důležitým prorůstovým nástrojem je unijní Fond obnovy, z něhož má Řecko na léta 2021-26 alokováno 31,16 mld. EUR (16,7 % HDP), z toho 18,4 mld. formou dotací a 12,7 mld. půjček. Dalších 5 mld. EUR půjček získá z finančního nástroje REPowerEU. Plán čerpání „Hellas 2.0“ je rozdělen do čtyř pilířů: (1) zelená transformace, (2) digitalizace, (3) podpora zaměstnanosti, profesní specializace a sociální koheze a (4) soukromé investice a transformace ekonomiky.

Zdroj: EIU, OECD, IMD, ELSTAT, MF GR, EK

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Plnění státního rozpočtu bylo v roce 2024 lepší, než stanovil rozpočtový plán. Podle předběžných údajů odpovídal schodek rozpočtové bilance 0,7 % HDP (oproti -1,7 % HDP v roce 2023). Primární rozpočtový výsledek byl pozitivní s přebytkem 2,5 % HDP. Veřejný dluh (dle Maastrichtských pravidel) klesl na 153,6 % HDP z 163,9 % HDP v roce 2023.

Cíle státního rozpočtu i Programu stability pro rok 2025 potvrzují odhodlaní řecké vlády nepolevit ve fiskální disciplíně. Předpokládaný schodek rozpočtové bilance by měl činit 0,6 % HDP, primární přebytek setrvat na 2,4 % HDP a veřejný dluh klesnout na 147,5 % HDP. Úvěrové potřeby státu v roce 2025 se plánují na 14 mld. EUR, z toho 11 mld. si Řecko vypůjčí na finančních trzích a 3 mld. uvolní z pokladní rezervy.

Platební bilance je dlouhodobě vysoce pasivní a patří k rizikovým faktorům řecké ekonomiky. V roce 2024 byl její schodek 15 mld. EUR (6,4 % HDP) oproti 13,9 mld. v roce 2023. Schodek obchodní bilance, který vystoupil na 35,6 mld. EUR (33 mld. EUR v roce 2023), odráží převahu dovozů nad vývozy, zatímco vysoký přebytek bilance služeb ve výši 22,7 mld. EUR (21,8 mld. v roce 2023) odráží masivní příjmy z cestovního ruchu a z dopravních služeb. Kapitálový účet byl v roce 2024 téměř vyrovnaný. Finanční účet byl pasivní se schodkem 13 mld. EUR (-9 mld. EUR v roce 2023).

Výše devizových rezerv, tedy deviz kromě evropské měny, je nízká. V roce 2024 činila 14,6 mld. EUR (v roce 2023 12,32 mld. EUR). Pozn.: Vzhledem k tomu, že Řecko je členem eurozóny, jsou oficiální údaje zveřejňovány pouze v EUR.

Zdroj aktuálních informací:

Řecký statistický úřad – publikace Řecká ekonomika

2.3. Bankovní systém

V souvislosti s fiskální a dluhovou krizí prošel řecký bankovní systém od roku 2010 řadou změn. V první fázi krize opustily Řecko zahraniční banky a pobočky a jejich podíly odkoupily domácí banky. Omezení pohybu kapitálu v roce 2015, které bylo vyvoláno obavou ze státního bankrotu a masivním odlivem vkladů, bylo pro řecké banky další těžkou ranou. Čtyři systémové banky, které v krizi obstály, prošly zásadní reorganizací a byly dokapitalizovány ze státních i soukromých zdrojů. Na řeckém trhu přibývají menší banky včetně zahraničních. Řecký bankovní systém je konsolidovaný a banky jsou pod přísným dohledem Evropské centrální banky. Přínosem pandemické krize je výrazné zlepšení elektronických bankovních služeb.   

• Řecká centrální banka  
• Řecká bankovní asociace  

Řecké bankovní koncerny

• National Bank of Greece
• Alpha Bank     
• Eurobank    
• Pireus Bank  
• další banky působící v Řecku     

2.4. Daňový systém

Základem řeckého daňového systému země jsou daň z přidané hodnoty (řecká zkratka FPA), spotřební daně, daně z příjmu fyzických a právnických osob a z nemovitostí. V průběhu hospodářské krize bylo zavedeno několik mimořádných daní a odvodů. Daňová zátěž se stala vysokou a daňový systém nepřehledným. Bez pomoci daňového poradce se v Řecku neobejdete. Cílem současné řecké vlády je systém zjednodušit a daně snížit.  

Sazby DPH:

• 6 % – léky, elektrická energie a zemní plyn, knihy, noviny, 
• 13 % – základní potraviny, některé potřeby pro invalidy a děti, ubytovací služby a veřejné stravování, některé vstupenky   
• 24 % – ostatní zboží a služby (základní sazba) 
• Sazby jsou snížené o 30 % (tzn. na 4 %, 9 % a 17 %) na ostrovech Leros, Lesbos, Kos, Samos a Chios v souvislosti s migrační krizí.     

Zdroj: Nezávislý úřad pro veřejné příjmy    

Spotřební daně se týkají všech alkoholických výrobků, lihu, tabákových výrobků  a pohonných hmot jsou vysoké a proměnlivé. V rámci opatření na podporu rozpočtových příjmů byla v roce 2010 zavedena spotřební daň z luxusu, která se týká lodí, automobilů s velkoobchodní cenou nad 17 000 EUR, soukromých helikoptér, drahých kovů a kamenů apod. Konkrétní hodnoty je třeba konzultovat s orgány řeckého MF.    

Zdanění právnických osob (a.s., s.r.o. atd.) činí 22 %.  

Zdanění fyzických osob je progresivní. Stupnice: do 10 000 EUR/ročně 9 %, 10 001-20 000 22 %, 20 001-30 000 28 %, 30 001-40 000 36 %, nad 40 000 44 %. Zaměstnanci a důchodci mají nárok na nezdanitelný základ ve výši 8 633 EUR/ročně, který se zvyšuje podle počtu dětí. Předpokladem je, že prokáží stanovenou výši elektronických plateb (aktuálně 30 % skutečného příjmu před zdaněním). OSVČ nemají na nezdanitelný základ nárok a v rámci opatření proti daňovému úniku je jim stanovován na základě objektivních kritérií minimální roční příjem pro potřeby zdanění. 

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s Českem

Bilance vzájemného obchodu s Českem je pro Řecko dlouhodobě negativní. Obrat vzájemného obchodu po přechodném poklesu v pandemickém roce 2020 roste a jak na straně importu tak exportu dosahuje rekordních výsledků. V roce 2024 vzrostl obrat vzájemného obchodu meziročně na 28,76 mld. CZK.

Zdroj: ČSÚ

Import z Česka do Řecka byl v letech 2023 a 2024 hodnotově nejvyšší v historii. Nejvýznamnější komoditní skupinou zůstaly stroje a dopravní prostředky, které představují téměř 40 % importu, ovšem s meziročním poklesem o 9 %. Na druhém místě setrvaly chemikálie reprezentující 16 % importu s meziročním nárůstem o téměř 10 % a na třetím místě průmyslové spotřební zboží reprezentující 16,5 % importu s meziročním nárůstem o 11 %.

TOP 5 položek importu z Česka

Zdroj: ČSÚ

Export z Řecka do Česka v posledních letech roste. V roce 2024 byla jeho hodnota doposud nejvyšší. Nejvýznamnějšími komoditními skupinami byly opět chemikálie (zejména léčiva a farmaceutické výrobky) reprezentující 30 % exportu s meziročním nárůstem o 19 %, tržní výrobky tříděné podle materiálu (především neželezné kovy jako měď a hliník) reprezentovaly 18 % exportu s meziročním poklesem o 2 % a potraviny . Další významnou komoditou řeckého exportu do Česka bylo průmyslové spotřební zboží (včetně zbraní a munice) reprezentující 25 % exportu s meziročním nárůstem o 103 %.

TOP 5 položek exportu do Česka

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Obrat obchodu Řecka se zeměmi EU je vyšší, než se zeměmi mimo EU. Výjimkou byl rok 2022, kdy v důsledku prudkého nárůstu cen paliv byla hodnota importu ze zemí mimo EU vyšší než z EU. Bilance vzájemného obchodu se zeměmi mimo EU je pro Řecko dlouhodobě negativní.

Zdroj: ELSTAT

3.2. Přímé zahraniční investice

Přímé zahraniční investice do Řecka činily v roce 2024 celkem 6 749 mil. EUR, tedy o 40 % více než v roce 2023 (4 775 mil. EUR).

V odvětvovém členění byl největší podíl 80 % investován do služeb (5 422 mil. EUR), z nichž investičně nejpřitažlivější byly finanční a pojišťovací služby (2 249 mil. EUR) a správa nemovitého majetku (2 007 mil. EUR). Do zpracovatelského průmyslu bylo investováno pouze 7,3 % (493 mil. EUR). Odliv investic zaznamenaly jak energetika (-77 mil. EUR) tak stavebnictví (-81 mil. EUR). Významný podíl 14 % (948 mil. EUR) představovaly soukromé investice do nákupu nemovitostí.

V geografickém členění pocházelo 55 % PZI (3 729 mil. EUR) z Evropy, kde bylo podle údajů Řecké centrální banky největším investorem Česko s investicí v hodnotě 1 035 mil. EUR. Z mimoevropských zemí byly největšími investory Spojené arabské emiráty (1 884 mil. EUR) a Hongkong spolu s Čínou (438 mil. EUR).

Zdroj: Řecka centrální banka  

Podle údajů ČNB stav přímých zahraničních investic Řecka v Česku činil v roce 2023 celkem 45 mil. EUR (pokles ze 49,9 v roce 2022) a Česka v Řecku 602,9 mil. EUR (nárůst ze 122,6 mil. EUR v roce 2022).

Zdroj: ČNB – Statistika platební bilance   

Pobídkový zákon č. 4887/2022 přináší nástroje na podporu investic do digitální, technologické a „zelené“ transformace ekonomiky, do dekarbonizace, aplikovaného výzkumu a inovací. Pobídek mohou využít jak domácí, tak zahraniční investoři. Je nástrojem při financování projektů realizovaných v rámci plánu „Hellas 2.0“ (viz kap. 2.1). Zahraničním investorům poskytuje pomoc státní agentura EnterpriseGreece .

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Řecko je členem EU a harmonizuje svoji legislativu v souladu s unijním právem.

Smlouvy s Českem

Bilaterální smlouvy s Československa jsou po jeho rozdělení převzaty Českou republikou. Od vstupu Česka do EU je většina ekonomických otázek upravena pravidly pro fungování společného unijního trhu.   

Hlavní smlouvy: 

• Dohoda o vypořádání finančních otázek mezi Československou socialistickou republikou a Královstvím řeckým (1964) 
• Dohoda mezi vládami Československé socialistické republiky a Řecké republiky o mezinárodní silniční dopravě (1977) a Protokol (1992) 
• Dlouhodobý program rozvoje hospodářské, průmyslové a technické spolupráce mezi Československou socialistickou republikou a Řeckou republikou (1984)
• Dohoda o vědecké a technické spolupráci mezi Československou socialistickou republikou a Helénskou republikou (1984) a Protokol (1993)
•  Smlouva mezi vládami Československé socialistické republiky a Řecké republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (č. 98/1989 Sb.)
• Dohoda mezi vládami České a Slovenské Federativní Republiky a Řecké republiky o spolupráci a vzájemné pomoci celních správ obou států (č. 228/1996 Sb.)
• Dohoda mezi vládami České a Slovenské Federativní Republiky a Řecké republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic (č. 102/1993 Sb.)  
• Dohoda mezi vládami České republiky a Řecké republiky o hospodářské, průmyslové a technické spolupráci (č. 60/2002 Sb. m. s.) 
• Ujednání mezi Ministerstvem zemědělství České republiky a Ministerstvem zemědělství Řecké republiky o ekonomické, vědecké a technické spolupráci v oblasti zemědělství (č. 90/2004 Sb. m. s.) 
• Smlouva mezi vládami České republiky a Řecké republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu (2006) 

3.4. Rozvojová spolupráce

Řecko je poskytovatelem zahraniční rozvojové spolupráce. V roce 2024 poskytlo 357,65 mil. USD (0,14 % HDP), z toho 9.77 mil. na bilaterální a 347,88 mil. na multilaterální pomoc. Oproti roku 2023 se jedná o navýšení o 23,33 mil. USD.

V rámci bilaterální pomoci směřovalo 6,09 mil. EUS na pomoc Ukrajině (Macro-Financial Assistance/MFA+) a 1,71 mil. na podporu například formou stipendií pro studenty z rozvojových zemí ke studiu v Řecku.

Multilaterální rozvojová pomoc prostřednictvím institucí EU činila 304,09 mil USD. Částka 7,90 mil. USD byla poskytnuta organizacím OSN a 35,88 mil. USD ostatním mezinárodním organizacím.

Zdroj informací: Ministerstvo zahraničních věcí Řecka    

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Vzhledem k tomu, že půjčky a dotace z Fondu obnovy jsou vázány na vložení vlastního kapitálu, bude příští období příležitostí hlavně pro vývozy s investičním podílem. U tradiční základny českého exportu, kterou jsou stroje a dopravní prostředky, existuje potenciál pro další růst. U dopravních prostředků se dá očekávat postupný nárůst zájmu o vozidla na hybridní nebo elektrický pohon. S ohledem na priority řeckého plánu obnovy „Hellas 2.0“ (viz kap. 2.1) a na nezbytné změny energetického mixu budou další investiční příležitosti zejména v energetice (OZE, úložiště), digitalizaci a ICT, zelené ekonomice s důrazem na vodohospodářský a odpadní průmysl, zdravotnictví a farmaceutický průmysl. Výzvy, které přináší klimatická změna, vytváří potenciál pro uplatnění prostředků civilní a požární ochrany. Řecko se také aktivně zapojuje do budování nové evropské obrany a v této oblasti má dalekosáhlé plány.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Řecká civilní ochrana i armáda investují do rozsáhlé modernizace vybavení a výzbroje. Kromě nových bojových i požárních letounů a fregat probíhá modernizace vybavení jako jsou speciální vozidla, drony, požární a obranné technologie, ale i prostředky elektronické obrany a boje. V roce 2025 Řecko představilo nový střednědobý plán výzbroje na léta 2025 až 2036, který bude bude podle dostupných informací zahrnovat celkem 68 zbrojních programů v hodnotě přes 25 mld. eur.

▶ Energetika  

Energetická krize posílila význam výroby energie z  obnovitelných zdrojů , pro kterou má Řecko vhodné podmínky. Perspektivu mají technologie akumulace vyrobené energie, zejména velkokapacitní úložiště. Modernizují a rozšiřují se rozvodné sítě. Rozvíjí se sektor LNG infrastruktury a pokračuje seismický průzkum potenciálních nalezišť ropy a zemního plynu v řeckých výsostných vodách. Potenciál skýtá i spolupráce v oblasti vodíkových technologií.

▶ Voda a životní prostředí

Řecká vláda podporuje moderní ekologická řešení a cyklický model hospodaření s odpady. Budoucnost mají technologie na zpracování recyklovaného materiálu a rekultivace starých skládek, kde Řecko nadále zaostává. Vzhledem k dlouhodobému suchu roste význam lepšího hospodaření s vodami, využití biologického čištění a odsolování.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Komodity jako vybavení pro telekomunikace a informatiku, stroje pro automatické zpracování dat, monitory, paměťová zařízení a optická vlákna si udržují významné postavení v českém exportu do Řecka. Digitalizace nejen veřejné správy je jedním z pilířů národního plánu na podporu oživení a odolnosti „Hellas 2.0“, financovaného z fondu obnovy EU, což vytváří předpoklady pro další poptávku po tomto zboží. Řecko je také jednou ze sedmi členských zemí EU, v nichž vznikají evropské „ továrny “ umělé inteligence.

▶ Cestovní ruch, lázeňství, volný čas 

Služby jsou jádrem řecké ekonomiky. Hlavní roli hrají obory spojené s cestovním ruchem. Jejich další rozvoj předpokládá výstavbu a rekonstrukci infrastruktury, hotelů a dalších ubytovacích kapacit, restaurací a kaváren. To vytváří prostor pro uplatnění designových a cenově zajímavých spotřebních výrobků, hotelového skla a porcelánu. Nové formy turistiky otevírají prostor pro další druhy vybavení. Potenciál pro vývoz a investice existuje také v dopravních službách.

▶ Zdravotnictví a farmacie 

Rozšiřování kapacit a obnova vybavení státních i soukromých zdravotnických zařízení může být příležitostí pro vývoz moderní zdravotnické techniky a rehabilitačních pomůcek. Silný řecký farmaceutický průmysl a rostoucí poptávka po lécích představují potenciál pro spolupráci ve výzkumu a společné výrobě léků.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání      

Výzkum a vývoj se v posledních letech v Řecku dynamicky rozvíjí a výdaje rostou na úrovni státu, podniků i univerzit. V evropském hodnocení zatím nedosahují úrovně Česka, potenciál pro spolupráci však existuje. Podpořit by ji mohly pravidelné kontakty s vedením Národního centra vědeckého výzkumu Demokritos , které je největším výzkumným ústavem v zemi, ale i s dalšími výzkumnými centry a instituty. V podnikovém sektoru lze vidět šance na spolupráci v aplikovaném výzkumu například v oblastech zdravotnictví a farmacie, ICT a umělé inteligence, v obraně nebo v ekologii.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Řecko je zemí ležící na křižovatce obchodních cest s dlouhou tradicí ve službách spojených s obchodem a pohostinstvím. Od antiky navíc patří Řekové ke zdatným rétorům. To vše se promítá do kultury jejich vystupování a obchodního jednání.  Jsou příjemní, pohostinní a vstřícní, současně však cílevědomí a tvrdí obchodníci.

4.2. Oslovení

Vyhledání partnera pro vstup na řecký trh není jednoduché. V oblasti nepůsobí místní pobočka agentury Czech Trade a zastupitelský úřad nemá od roku 2011 samostatné obchodní oddělení. Přesto se velvyslanectví snaží mapovat příležitosti pro české exportéry a poskytovat jim kontakty. Samostatné pátrání na internetu a přímé elektronické oslovení partnerů můžeme rovněž doporučit.      

Protože řecký trh je v mnoha směrech nasycený, je třeba přesvědčit potenciálního partnera či zákazníka o exkluzivitě nabídky. Prvním krokům je proto třeba věnovat náležitou pozornost a dobře se na ně připravit.   

Formálním oslovením je paní/pane a příjmení. Řekové si nepotrpí na titulování „pane doktore“ nebo „pane inženýre“ a akademické tituly často neuvádějí ani na své vizitce. Velmi záhy volně přecházejí k tykání a oslovení křestním jménem, které je důkazem vřelosti a přátelské atmosféry a není dobře se mu bránit, pokud se nejedná o jednání, kde chcete udržet strohý tón.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní schůzku lze sjednat obdobně jako kdekoli jinde v Evropě telefonicky nebo e-mailem. Místem setkání může být kancelář, kavárna nebo restaurace podle povahy jednání. Nejvhodnější je dojednat první schůzku v sídle partnera, což poskytne informace o jeho podniku, a pokračovat v jednání při kávě, na obědě nebo večeři.

Vhodný čas je zhruba od 9:30 hodin dopoledne do pozdního večera. Je třeba počítat s pozváním na vydatnou pozdní večeři, která může (zejména v létě) začínat v době, kdy se již Středoevropané běžně ukládají ke spánku. Výjimkou není pozvání po 23 hod. na skleničku nebo na společný víkendový oběd s rodinou.  Alkohol včetně piva se v průběhu dne podává spíše jako doprovod k jídlu a nikoli samostatně, není však zakázán nebo zapovězen.   

Řekové si potrpí na vhodné oblečení. Pro jednání je třeba dát přednost formálnímu vzhledu, což nemusí být nezbytně tmavý oblek, před letním sportovním úborem, který může v očích řeckého partnera snižovat.    

Recept na vhodné složení jednacího týmu neexistuje. Liší se podle velikosti a typu podniku a druhu zakázky.   

Protože existují tradiční obchodní vazby na „silné“ partnery jako Itálie, Německo a Francie, je třeba se na jednání důkladně připravit a nabídku/záměr kvalitně prezentovat. Vztah k Česku je obecně pozitivní, většina Řeků navštívila Prahu, kterou miluje, a někteří z nich tam vystudovali na anglofonních univerzitách. To usnadňuje komunikaci a sblížení, i když někdy je třeba čelit stereotypnímu vnímání bývalé „východní Evropy“. Pozvání k návštěvě podniku v Česku je doporučeno, protože může změnit vnímání ze strany řeckého partnera.

4.4. Komunikace

Úředním jazykem je novořečtina, většina řeckých obchodníků však bez problémů komunikuje a jedná anglicky. Pokud partner dá najevo, že preferuje jednání v řečtině, je dobře nebránit se a najít si v Řecku tlumočníka například v komunitě českých krajanů.

Je možná elektronická komunikace e-mailem, telefonický rozhovor nebo VTC jsou vhodné zejména před osobní návštěvou Řecka nebo partnera v ČR.

Zlepšila se digitalizace veřejné správy. Na vládním portálu www.gov.gr jsou dostupné veřejné služby v anglickém jazyce.

4.5. Doporučení

Řekové vynikají jako zdatní obchodníci a zakládají si na své historii. Projev respektu a zájmu o minulost i současnost Řecka může být významným prvkem obchodního jednání, s respektem je třeba přistupovat k rivalitě Řecka a jeho regionálních sousedů. Při jednání není vhodný spěch, nátlak, přemlouvání či projevy nadřazenosti. Zároveň je nutno mít zejména při úvodních jednáních na paměti, že Řekové jsou zdatní řečníci. Nezbytným předpokladem úspěchu je cílevědomost a obezřetnost (včetně dostatečného ověření skutečné solidnosti firmy). S řeckými partnery je také třeba follow-up a úsilí o vybudování dlouholetého vztahu.

4.6. Státní svátky

Přehled řeckých svátků a dnů pracovního klidu je k dispozici na webové stránce velvyslanectví ČR v Athénách .

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců a další faktory ovlivňující prodej 

Vstup na řecký trh není jednoduchý, protože zde existují tradiční obchodní vazby na partnery ze zemí jako Itálie, Německo a Francie a silná je konkurence nově například i z Číny, která provozuje největší řecký přístav v Pireu. Nabídku je proto třeba důkladně připravit a kvalitně prezentovat. 

Specifikou řecké ekonomiky je nadprůměrný podíl malých a středních podniků. Jen zhruba 5 % řeckých podniků zaměstnává nad 10 zaměstnanců a 40 % maloobchodních podniků je rodinných s jedním zaměstnancem. Z roztříštěnosti obchodní sítě vyplývají relativně malé možnosti přímých obchodních vazeb. Zahraniční dodavatelé preferují využití obchodních zástupců, výhradních dovozců, event. místních zastoupení. Rozšíření digitalizace a internetového prodeje posílilo elektronické formy obchodování. Řecká tradice osobního kontaktu s dodavatelem však zůstává zachována. 

Nejúčinnější je prodej cestou místního zástupce či výhradního dovozce. Volba do značné míry závisí na povaze zboží. Nejčastější je výhradní zastoupení pro celé Řecko s tím, že zástupce sídlí v Athénách. Výhodné je, když má filiálku pro severní Řecko se sídlem v Soluni a také pro Krétu. V každém případě se doporučuje navázání osobního kontaktu a jeho udržování (cesty do Řecka a partnerů do Česka). Přestože to zvyšuje náklady, praxe ukazuje, že bez vybudování osobního pouta je obtížné na řeckém trhu uspět. Nedoporučuje se využívat zástupce v Řecku ke spolupráci s Kyprem. 

Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu 

Podmínky dovozu zboží do Řecka odpovídají mezinárodnímu standardu a jsou obdobné podmínkám dovozu do jiných zemí EU. Obdobně je řešena i kontrola vývozu. Při dovozu zboží z EU se používají doklady běžné v obchodním styku s ostatními členskými státy EU a zboží nepodléhá clům ani restrikcím. Existují některé netarifní překážky obchodu, zejména technické předpisy, které jsou postupně přizpůsobovány předpisům EU, je však nezbytné je ověřit před uvažovanou realizací dodávky. 

Zvláštní pozornost je třeba věnovat následujícím sektorům: 

• živá zvířata – veterinární osvědčení (včetně certifikátu o očkování), 
• maso, ovoce, osivo, dřevo, rostliny, rostlinné výrobky – fytosanitární osvědčení,
• ojeté automobily – zvláštní národní daně a poplatky, 
• farmaceutické výrobky, prací prášky, přípravky na zuby, kosmetika, insekticidy – certifikát o analýze, 
• při dovozu alkoholických nápojů je podmínkou pro povolení dovozu provedení rozboru v řecké Centrální státní laboratoři, kterým se oficiálně stanoví jak složení, tak především obsah alkoholu, jenž je určující pro výši spotřební daně. 

U označování zboží je nutno dodržet řecké nápisy tištěné na obalu nebo alespoň přelepky v řečtině, číslo licence k povolení prodeje a další běžné údaje s případným návodem k použití u složitějšího zboží. Řecko převzalo směrnici EU o odpovědnosti výrobce za výrobek (ES č. 85/374) a tudíž dovozce může po vývozci požadovat příslušné certifikáty a speciální pojištění. 

U dovozu z nečlenských zemí je celní ochrana v rámci standardů daných členstvím EU ve WTO. Dovozy z těchto zemí do Řecka se realizují za obdobných podmínek, jako dovozy do Česka.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Pro podnikání na řeckém trhu lze zvolit podnikání s plnou přítomností v Řecku formou akciové společnosti (řecká zkratka A.E.), společnosti s rušením omezeným (řecká zkratka E.P.E.) či veřejné obchodní společnosti (řecká zkratka O.E a E.E.) nebo podnikání s částečnou přítomností v Řecku. 

Ve všech případech je nezbytné se zaregistrovat na místně příslušném finančním úřadě a obchodní a průmyslové komoře (obdoba hospodářské komory). Obchodní a průmyslové komory fungují na okresní úrovni, vedou obchodní rejstřík (řecká zkratka – G.E.M.I. ) a v jejich rámci působí kanceláře, které mají za úkol pomáhat při zřizování firem, kde lze získat nejen veškeré informace, ale i nezbytnou asistenci.

Seznam komor s kontakty je k dispozici na portálu Svazu řeckých komor – Union of Hellenic Chambers .  

Podporu investic a obchodu zajišťuje agentura  EnterpriseGreece –Invest& Trade , která má za úkol pomáhat při investiční činnosti a zakládání podniků na území Řecka.

5.3. Marketing a komunikace

Řekové tradičně kladou větší důraz než Středoevropané na image výrobku. Bez chytrého marketingu, který dodá punc exkluzivity, lze uspět obtížně. Díky dopadům krize hraje roli také cena.

Nejúčinnější formou propagace zůstává televizní reklama, postupně ji však vytlačuje reklama přes internet a sociální sítě. Význam propagačních letáků a inzerátů klesá. Pro reklamu a inzerci zaměřenou na odbornou obchodní a ekonomickou veřejnost lze doporučit ekonomický tisk, kde je možné zveřejňovat inzerci i v angličtině a vychází i v elektronické podobě. Existuje také řada odborných časopisů. 

Doporučit lze například: 

• ekonomický deník NAFTEMPORIKI , e-mail: marketing@naftemporiki.gr  
• prestižní politicko-ekonomický deník KATHIMERINI , e-mail: emporiko@kathimerini.gr  
• MEAT PLACE (trh masa), e-mail: info@meatplace.gr  
• DAIRY News (mléko, sýry, živočišná výroba), e-mail: info@omind.gr  
• AgroNews (zemědělská problematika) a příloha Beer & Brunch (pivo), e-mail: info@agronews.gr  

Marketingem se zabývá řada firem včetně etablovaných světových konzultačních kanceláří (např. agentura ICAP Group ). 

Propagační materiál, katalogy, kalendáře dovážené ve větším množství podléhají dani z přidané hodnoty (aplikuje se snížená sazba: 13 %). Vzorky bez skutečné obchodní ceny a ty, které jsou v souladu s mezinárodními úmluvami takto označeny, lze dovážet bez platby DPH.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Práva autorů a jejich příbuzných hájí v Řecku i v zahraničí Hellenic Copyright Organization  (OPI). Jedná se o práva autorů všech originálních duševních produktů majících konkrétní podobu, jako jsou písně, knihy, programy atd., aniž by bylo třeba nejprve autorství zaregistrovat, jak je tomu u vynálezů či obchodních značek. Problémem a předmětem soudních sporů je ve většině případů prokázání autorství. 

Ochranu duševního vlastnictví upravuje zákon č. 4996/2022 (Vládní věstník 218A/2022), který je novelou zákonů č. 2121/1993 a 4481/2017 a začleňuje do řecké legislativy evropské směrnice (EU) 2019/789, (EU) 2019/790 a 2006/115/ES.

5.5. Trh veřejných zakázek

Řada tendrů týkajících se dodávky zboží probíhá elektronicky.  Účast řeckého agenta či jiného subjektu se nevyžaduje, nicméně lze ji doporučit zejména s ohledem na znalost místních podmínek a řeckého jazyka, která je pro účast v tendrovém řízení nezbytná. 

Podmínka alespoň 30 % podílu řeckých subdodávek ve velkých tendrových nabídkách byla pod tlakem EU od roku 1998 oficiálně zrušena, v rámci možností je však dobré u velkých dodávek pokračovat v tomto trendu, protože může pronikání na řecký trh výrazně ulehčit. Podmínkou tendrů je často také zajištění servisních služeb, kde opět účast agenta hraje významnou roli. Legislativa je do značné míry harmonizována s legislativou EU.   

Přehledný elektronický věstník informující o vyhlašovaných či probíhajících veřejných soutěžích není k dispozici. Velké tendry jsou zveřejňovány v oficiálním deníku EU a v elektronické formě se objevují na evropské platformě TED – Tenders Electronic Daily . Řecký oficiální vládní portál pro uveřejňování vyhlášek a informací o průběhu veřejných soutěží promitheus.gov.gr , je k dispozici pouze v řečtině a k orientaci vyžaduje znalost konkrétních informací jako je kódové číslo zakázky apod.

Největší veřejné soutěže vypisuje stát prostřednictvím organizace Hellenic Republic Development Fund .

Zakázky celonárodního významu (často jen v řečtině) vypisují jednotlivá resortní ministerstva, např.: 

• Ministerstvo životního prostředí a energetiky   – velké ekologické a energetické projekty 
• Ministerstvo infrastruktury a dopravy – infrastrukturální projekty národního významu jako jsou silniční koridory a dálnice, mosty, zakázky pro civilní letectvo a městskou dopravu
• Ministerstvo národní obrany
• Ministerstvo zdravotnictví
• Hasičský sbor

Menší zakázky vypisují příslušné veřejné orgány a organizace, např.: 

• M etro  – veřejná akciová společnost Attiko Metro S.A. – veškeré zakázky související s provozem a rozšiřováním tratí athénského a soluňského metra
• Energetický podnik – veřejná akciová společnost DEI S.A. – výstavba nových veřejných elektráren, inovace a zakázky pro stávající elektrárny, lignitové doly, projekty rozvodné sítě apod.

Veřejných soutěží se mohou zúčastnit domácí i zahraniční subjekty přímo nebo prostřednictvím agenta. Řada tendrů avizuje, že je určena pouze pro země EU. Doložka o výrobci dodávaného zboží je modifikována zadavatelem tendru a je specifikována v tendrových dokumentech. Poplatky za tendrové dokumenty bývají relativně nízké. Většina tendrových dokumentů na zakázky menšího objemu je bezplatná a řada z nich je ke stažení přímo na internetu, zpravidla však nejsou k dispozici v anglickém překladu. Podávané nabídky (často s požadovaným bid bondem a performance bondem či bankovní zárukou) musí být zpravidla v řečtině. Pouze technické údaje a výkresy lze obvykle předkládat v angličtině. Veškeré cizojazyčné doklady musí doprovázet jejich oficiální překlad do řečtiny. 

Výběrová hodnotitelská komise postupuje dle běžných pravidel pro vyhodnocení nabídek. V případě, že je tendr z nejrůznějších důvodů zrušen, nesmí být obsah neotevřených obálek odtajněn. Rozhodovací proces je bedlivě sledován konkurenty a v případě podezření z neprůhlednosti je možné podat protest. Tento řeší v případě velkých zakázek speciální tzv. „meziresortní komise“ složená z odborně příslušných subjektů (ministerstev apod.) a zástupců politických stran zastoupených v parlamentu. Rozporování postupu tendrové výběrové komise často výrazně posouvá realizaci tendrovaných projektů, ale je objektivizujícím prvkem.

Po výběru vítězného subjektu tento do 10 dní od vyzvání musí podepsat kontrakt v intencích své nabídky a také předložit bankovní záruku pro plnění předmětu veřejné zakázky obvykle v hodnotě 10 % nabízené ceny bez DPH (řecká zkratka FPA). Pokud rozdíl v nabídce přesahuje strop předem stanovený pro všechny projekty téže kategorie, zvyšuje se povinná garance na provedení projektu z 5 až na 35 procent celkového rozpočtu, zdvojnásobuje se penalizace za nedodržení časového harmonogramu a zjednodušuje se postup při změně investora včetně případného propadnutí garance ve prospěch státu. Základem pro úspěch nabídky je schopný zástupce/lobbyista.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební podmínky jsou obdobné jako v Česku a obdobně jako u nás platí zásada „důvěřuj, ale prověřuj“. Praktický návod, jak partnera prověřit, najdete na webové stránce velvyslanectví ČR v Athénách . Obchodní právo a předpisy týkající se obchodních operací odpovídají francouzskému právu. V předpisech dochází k častým změnám, které je nutné soustavně sledovat. 

Řecko přistoupilo k Newyorské úmluvě o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů z 10. června 1958 (Česko přistoupilo k úmluvě vyhláškou MZV č. 74/1959 Sb.). Z toho vyplývá, že zahraniční rozhodčí nálezy (včetně českých) jsou v Řecku vykonatelné za podmínek uvedených v úmluvě. Při sporech, kdy dlužník je řeckou společností a je tedy obvyklé zahájit řízení před příslušným řeckým soudem, je třeba počítat se spíše nízkou efektivitou řeckého soudního systému a se zvýšenými náklady za řecké advokátní kanceláře.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Vstup a pobyt na území Řecka 
Řecko je členem EU a Schengenského prostoru. Občané ČR mohou vstupovat na základě platného cestovního pasu nebo občanského průkazu.  Při pobytu delším než 3 měsíce by měli požádat o vydání povolení k pobytu pro občana EU na oddělení cizinecké policie dle místa bydliště. Řidiči musí mít platný řidičský a technický průkaz a zelenou kartu. Řecké orgány nevyžadují mezinárodní řidičský průkaz.

Zdravotní péče   
Občan ČR má po předložení Evropské karty zdravotního pojištění nárok na bezplatnou nutnou a neodkladnou zdravotní péči v řeckých státních nemocnicích nebo na poliklinikách spravovaných Jednotným úřadem sociálního pojištění (EFKA). U léků je třeba počítat se spoluúčastí.  Záchranná služba – tel. (+30) 166 

Provoz na komunikacích 
Provoz bývá hustý a nejsou vždy uplatňována obvyklá středoevropská pravidla. Řidiči na přechodech často nedávají chodcům přednost ani při přecházení na zelenou.  Dálniční poplatky jsou vybírány při každém průjezdu mýtnou branou. Při častých cestách je výhodné využít některý z automatických platebních systémů. Aktuální výši mýtného lze ověřit na tolls.eu .  Občané EU mohou používat své vozidlo s národní SPZ po dobu do 6 měsíců. V případě delšího pobytu je nutné SPZ vyměnit za řeckou. 

Bezpečnost 
Zvláštní bezpečností rizika nehrozí, množí se však krádeže na turistických místech, v hromadné dopravě a na plážích. Zaznamenány byly také krádeže v ubytovacích zařízeních. Doporučuje se neponechávat cennosti a doklady v motorovém vozidle a nosit u sebe jen menší finanční hotovost. 

Další upozornění 

• Platí zákaz volného táboření mimo vyhrazené kempy, rozdělávání ohně ve volné přírodě a sběru suchého dříví v lesních porostech. Porušení je trestně stíháno. 
• Je zakázáno fotografovat vojenské a strategicky významné objekty. 
• Převoz a přechovávání drog je trestáno dlouholetým vězením. 
• Porušení pravidel na ochranu živočichů a rostlin je trestně stíháno.   
• Je zakázán vývoz předmětů historické hodnoty bez certifikátu autorizovaného prodejce. 
• Je zakázáno používání detektory kovů bez příslušného povolení.   
• Potápění s přístroji je možné jen na zvláštní povolení a jen v některých oblastech.   
• Návštěva mnišské „Svaté hory“ Athos (Agios Oros) je povolena pouze mužům. O povolení je třeba požádat písemně zhruba šest měsíců předem v kanceláři poutníků v Soluni.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Řecko jako ČS EU neuplatňuje vůči občanům EU žádné restrikce v oblasti zaměstnávání. Pokud se ale občan ČR rozhodne v Řecku k dlouhodobému pobytu a práci, musí požádat o vystavení tzv. povolení k pobytu pro občany EU (název dokladu: Adeia diamonis ipikoou kratous melous tis Evropaikis Enosis / Residence permit for a national of a member state of the E.E.C.). Žádost o povolení k pobytu se podává elektronicky s povinnými přílohami jako je:  sken dokladu totožnosti, fotografie, potvrzení zaměstnavatele o zaměstnání nebo pracovní smlouvu, zdravotní pojištění a potvrzení o bydlišti v Řecku např. nájemní smlouva. Žadatel následně dostane termín schůzky na oddělení cizinecké policie dle místa bydliště, kde předloží originály těchto dokladů a následně je mu vystaveno povolení k dlouhodobému pobytu v Řecku. Na základě něj může volně pracovat a požívat stejných práv a povinností, jako kterýkoliv řecký občan.

Zdravotní pojištění je nutno řešit s příslušnou pojišťovnou v Česku, popř. obrátit se na řecký Jednotný úřad sociálního pojištění –  EFKA .  V případě komplikací a problémů způsobených nesprávnou aplikací evropského práva ze strany správních orgánů (např. při problémech se získáním evropských formulářů E301) kontaktujte SOLVIT – Systém řešení problémů na vnitřním trhu EU.

5.9. Veletrhy a akce

Účast na mezinárodním veletrhu nebo alespoň jeho návštěva je v Řecku velmi dobrou příležitostí seznámit se jak s konkurencí, tak i navázat osobní kontakty s potenciálními zákazníky a zástupci či distributory. S ohledem na orientaci řecké ekonomiky na turistický ruch mají tradici a vysokou úroveň mezinárodní veletrhy cestovního ruchu a vybavení pro hotely, kavárny a restaurace. Zajímavé jsou potravinářské veletrhy a veletrhy zemědělských technologií a vybavení. Roste prestiž veletrhu obranné a bezpečnostní techniky DEFEA. Nabídka kvalitních mezinárodních veletrhů se rozšiřuje.

Prezentace hlavních veletržních správ a jejich akcí je k dispozici na webové stránce velvyslanectví ČR v Athénách .

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Řecku (řecky: Presveia tis Tsechikis Dimokratias stin Ellada)

Kontaktní údaje velvyslanectví

Dopravní spojení

Honorární konzuláty: Česká republika má honorární konzuláty v Soluni, Pireu, Heraklionu, Lefkádě a na Rhodu.

Podrobné informace a kontaktní údaje jsou k dispozici na webové stránce velvyslanectví.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• Řecko: +30 
• Tísňové volání: 112 
• První pomoc – záchranná služba: 166
• Státní zdravotnické služby: 1566
• Policie: 100
• Turistická policie: 1571
• Policie pro potírání elektronické kriminality: 11188
• Přístavní policie, pobřežní stráž: 108
• Hasiči: 199    
• Placená lékařská pohotovost „lékaři SOS“: 1016 
• Centrum pro otravy: 210 7793777 
• Silniční asistence : Express Service 1154 
• Athénské mezinárodní letiště: 210 3530000
• Železniční doprava (Hellenic Train): 14511 
• Informace o telefonních číslech: www.xo.gr , www.11888.gr , (+30) 11821, 11880 11888 (ve všech případech je zvýšený tarif)

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Nejvyšší představitelé

• Prezident republiky
• Předseda vlády

Vláda

• Vládní portál (v angličtině)
• Ministerstvo zahraničí
• Ministerstvo financí
• Ministerstvo národní obrany
• Ministerstvo vnitra
• Ministerstvo pro ochranu občanů (policie)
• Ministerstvo pro klimatickou krizi a civilní ochranu (hasiči, krizový štáb)
• Ministerstvo pro migraci a azyl
• Ministerstvo pro rozvoj
• Ministerstvo turistického ruchu
• Ministerstvo infrastruktury a dopravy
• Ministerstvo námořnictva a ostrovní politiky
• Ministerstvo životního prostředí a energetiky
• Ministerstvo pro zemědělský rozvoj a potraviny
• Ministerstvo práce a sociálních věc í
• Ministerstvo zdravotnictví
• Ministerstvo spravedlnosti
• Ministerstvo školství a církevních záležitostí
• Ministerstvo kultury
• Ministerstvo pro digitální politiku

Největší elektronická média v angličtině:

• Tisková agentura Athens Macedonian News Agency
• KATHIMERINI
• TO VIMA
• NAFTEMBORIKI
• GTP – Greek Travel Pages

Užitečné kontakty:

• Velvyslanectví ČR v Athénách
• Řecká organizace cestovního ruchu (EOT)
• Obchodní rejstřík
• Řecká agentura na podporu investic a podnikání Enterprise Greece
• Startup portál Elevate Greece
• Řecký statistický úřad EL.STAT
• Řecká centrální banka
• Hellenic Bank Association (odkazy na řecké banky)