1.1. Oficiální název státu, složení vlády

• Oficiální název státu: Řecká republika (Elliniki Dimokratia)
• Hlava státu: Prezident republiky Prokopis Pavlopoulos         

Složení vlády:

• předseda vlády: Alexis Tsipras (SYRIZA)
• místopředseda vlády: Giannis Dragasakis   (SYRIZA)

Ministerstvo zahraničí

• ministr: Nikos Kotzias   (SYRIZA)                                                        
• náměstek/alternující ministr (zahr. ekonomické vztahy): Dimitris Mardas
• náměstek/alternující ministr (evropské záležitosti): Nikos Xydakis

Ministerstvo financí

• ministr: Euclid Tsakalotos (SYRIZA)                                                         
• náměstek/alternující ministryně (daňová politika) Tryfon Alexiadis
• náměstek/alternující ministr (rozpočtové příjmy): Giorgos Chouliarakis

Ministerstvo národní obrany

• ministr: Panagiotis/Panos Kammenos  (ANEL)                                                        
• náměstek/alternující ministr:  Dimitris Vitsas                                                                             

Ministerstvo vnitra a správní reorganizace

• ministr: Panagiotis Kouroulis (SYRIZA)                                                            
• náměstek/alternující ministr (veřejný pořádek a ochrana občana): Nikos Toskas
• náměstek/alternující ministr (správní reforma): Christoforos Vernardakis                                                
• náměstek/alternující ministryně (Makedonie-Thrákie): Maria Kollia-Tsaroucha                
• náměstek/alternující ministryně (migrace): Ioannis Mouzala

Ministerstvo hospodářství a cestovního ruchu

• ministr: Giorgos Stathakis (SYRIZA)                                                        
• náměstek/alternující ministryně (cestovní ruch): Elena Kountoura

Ministerstvo infrastruktury, dopravya sítí

• ministr: Christos Spirtzis (SYRIZA)

Ministerstvo námořnictva a ostrovní politiky

• ministr: Theodoris Dritsas (SYRIZA)

Ministerstvo životního prostředí a energetiky

• ministr: Panagiotis / Panos Skourletis (SYRIZA)                                                
• náměstek/alternující ministr (životní prostředí a klima): Giannis Tsironis

Ministerstvo pro zemědělský rozvoj a potraviny

• ministr: Vangelis Apostolou (SYRIZA)
• náměstek/alternující ministr: Markos Bolaris

Ministerstvo školství, výzkumu a církevních záležitostí

• ministr: Nikos Filis (SYRIZA)                                                          
• náměstek/alternující ministryně: Sia Anagnostopoulou
• náměstek/alternující ministr (školství): Theodoros Pelegrinis
• náměstek (věda a výzkum): Kostas Fokatis

Ministerstvo zdravotnictví

• ministr: Andreas Xantos (SYRIZA)                                                     
• náměstek/alternující ministr: Pavlos Poulakis

Ministerstvo práce, sociálního pojištění a společenské solidarity

• ministr: Giorgos Katrouglas (SYRIZA)                                         
• náměstek/alternující ministryně (nezaměstnanost): Rania Antonopoulou                                               
• náměstek/alternující ministryně (společenská solidarita): Theano Fotiou
• náměstek (sociální pojištění): Anastasios Petropoulos

Ministerstvo spravedlnosti, transparentnosti a lidských práv

• ministr: Nikos Paraskevopoulos (SYRIZA)                                                            
• náměstek/alternující ministr: Dimitros Papangelopoulos
• státní ministr pro boj s korupcí: Dimistris Papangelopoulos

Ministerstvo kultury a sportu

• ministr: Aristidis Baltas (SYRIZA)

státní ministr: Nikos Pappas (SYRIZA)

státní ministr pro koordinaci vlády: Aleksos Flambourakis (SYRIZA)

náměstek Úřadu předsedy vlády: Terence Quick (ANEL)

náměstek Úřadu předsedy vlády a mluvčí vlády: Olga Gerovasili (SYRIZA)

 

 

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

• Počet obyvatel (sčítání 2011): 10,8 mil.
• Hustota obyvatel na km ² : 82
• Podíl ekonomicky činného obyvatelstva:42,4 %
• Roční přírůstek obyvatelstva:od r. 2011 pokles porodnosti, úbytek počtu obyvatel

Demografické složení obyvatelstva

• muži 5,303 mil. (49 %)
• ženy 5,513 mil. (51 %)

Věková struktura:

• 0-14 let: 9,7%
• 15-69 let: 75,5 %
• více: 14,8 %

Národnostní složení:

Při posledním sčítání obyvatel v 2011 žilo v Řecku trvale 91,6 % osob s řeckou státní příslušností, 1,8 % (199 tis.) občanů ostatních ČS EU (zejména Bulharska, Rumunska, Velké Británie, Polska, Kypru a Německa), 6,5 % (708 tis.) legalizovaných občanů 3. zemí (zejm. Albánie, Pákistánu, Bangladéše, Gruzie, Ukrajiny, Ruska, Indie, Egypta, Filipín atd.) a 0,04 % (5 tis.) osob bez udání příslušnosti. Dalších více než půl milionu občanů 3. zemí (zejména Číny, Nigérie, Etiopie, Afghánistánu, Pákistánu, Sýrie atd.) pobývá v Řecku ilegálně.

Národnostní menšiny:

Jedinou oficiálně uznávanou je menšina muslimská (97 tis. osob, tj. cca 1% obyvatel), do níž se řadí Turci, Pomáci a Romové.

Náboženské složení:

• řecká pravoslavná církev (94,5 % obyvatel)
• muslimové (1,5 % obyvatel) 
• ostatní církve (1,2 % obyvatel) - bez víry (2,8 %)

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

Základní makroekonomické údaje za posledních 5 let

	2011	2012	2013	2014	2015
HDP (mld. €)	207,0	191,2	180,4	177,6	176,0
HDP/obyv. (tis. €)	19 910	18 350	16 610	15 530	15 390
HDP (%)	-9,1	-7,3	-3,2	0,7	-0,2
inflace (%)	3,3	1,5	-0,9	-1,3	-1,7
nezaměstnanost (%)	17,9	24,4	27,5	26,5	24,9

V r. 2014 zaznamenalo ekonomické klima poprvé od r. 2009 určité pozitivní signály indikující, že propad hospodářského růstu dosáhl po šesti letech nejhlubšího bodu a výsledek ukázal mírné oživení. Přetrvávající nedostatek likvidity, obtížný přístup k podnikatelským úvěrům, především pro malé a střední podniky, a zpožďování programu strukturálních reforem brzdí hospodářskou aktivitu. Nad očekávání dobře si v posledních dvou letech vedl cestovní ruch a s ním související obory a profese, mírně vzrostl také export a zemědělská výroba.

Politická nestabilita spojená s předčasnými parlamentními volbami v lednu 2015 se promítla do zhoršení ekonomického klimatu. Nedostatek finančních prostředků na splácení enormního veřejného dluhu nutil stát stahovat prostředky z reálné ekonomiky a rezervy státních institucí, což zúžilo prostor pro nastartování hospodářského růstu. Politická a ekonomická nejistota vyvolala výkyvy Athénské burzy, zmrazení investičních aktivit, růst úrokové míry a obavy ze státního bankrotu doprovodil masivní odliv vkladů privátních a právnických osob. Důsledkem bylo červnové uzavření bank a Athénské burzy a zavedení kontroly pohybu kapitálu, což ještě více podvázalo hospodářskou činnost, protože 80 % spotřeby Řecka je kryto dovozem. Kromě kontroly pohybu kapitálu, která nadále platí byť ve změkčené podobě, podnikatelskou činnost v průběhu celého roku brzdila rozporuplná opatření vlády, vysoké daňové zatížení, nejasná perspektiva privatizace, reforem daňového a penzijního systému. Objem HDP v r. 2015 nakonec jenmírně poklesl o 0,2 %.  Míra inflace je od března 2013 záporná a deflace pokračovala i v roce 2015 meziročně 1,7 %. Nezaměstnanost, která se od r. 2012 drží okolo 25 %, zůstává nejvyšší v eurozóně. Dlouhodobě je mimořádně vysoká nezaměstnanost ve věkových skupinách 15-24 (49 %), 25-29 let (34 %) a u žen (28 %).

 Ekonomická zpráva EK z května 2015 zlepšila výhled výsledků řecké ekonomiky ve srovnání s predikcí z února t.r. Hospodářský růst v r. 2014 byl potvrzen na úrovni 0,7 %, na r. 2016 se předpokládá pokles 0,3 % (původně 0,7 %), a to díky zmírňujícím se tendencím v druhé polovině r. 2015. V druhé polovině r. 2016 se očekává obrat k růstu, na kterém se bude podílet zvýšená exportní výkonnost řecké ekonomiky u zboží a služeb – především turistiky, která vyrovná stále negativní vývoj domácí spotřeby, která je hlavním motorem ekonomiky.  V r. 2017 se očekává robustní hospodářský růst 2,7 %, který podpoří domácí spotřeba, ale i finanční prostředky získané ze strukturálních fondů EU a posílení likvidity reálné ekonomiky díky úhradě pohledávek soukromého sektoru. Spotřeba domácností v období 2016-2017 má z propadu -0,4 vzrůst na 1,8 % a investice z -0,9 na rekordních 11,6%. Také export se za toto období má zvýšit z 0,5 na 4,2 %, zatímco import jenom o 3,6 %. Míra nezaměstnanosti bude postupně mírně klesat z 24,9 % v r. 2015 na 24,7 v 2016 a 23,6 % v 2017. I rozpočtové výsledky jsou lepší, neboť Deficit   má činit 7,5 % v r. 2015, 3,1% v 2016 (původně 3,4 %) a 1,8 % v 2017 (původně 2,1 %). Přebytek primárního rozpočtu byl potvrzen ve výši 0,7 % HDP v r. 2015, zatímco původně byl prognózován schodek 0,25 %. Výše veřejného dluhudosáhne 182,8 % HDP (původně 185 %) v r. 2016  a 178,8 % v 2017 (původně 181,6 %).

 

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet

	2012	2013	2014	2015	2016/
Příjmy	51,9	53,1	51,4	53,1	53,5
(% HDP)	26,7	29,4	28,9	30,1	30,7
Výdaje	67,6	58,5	55,1	55,0	55,8
(% HDP)	34,8	32,4	31,0	30,2	32,0
- primární	47,5	44,2	41,9	41,3	41,9
- platby úroků	12,2	6,0	5,7	5,8	5,9
- veřejné investice	6,1	6,7	6,6	6,4	6,8
Primární bilance	-3,5	0,7	1,9	5,8	2,1
(% HDP)	-1,8	0,4	1,1	0,7	0,5
Splátky veř. dluhu	23,9	12,8	24,8	27,2	7,2
Bilance roz. (% HDP)	-8,6	-13,0	-3,6	-7,2	-3,1
Veřejný dluh	304,7	319,1	318,0	316,5	327,6
(% HDP)	156,6	177,7	180,1	176,7	182,8
HDP	191,2	180,4	177,6	176,0	174,4
(meziroční změna %)	-6,6	-3,2	0,7	-0,2	-0,3

Zdroje:  MF GR, Výroční zpráva Centrální banky, Zpráva EK O5/2016, Elstat
Pozn.: /* Státní rozpočet

Státní rozpočet za rok 2015 zaostal jak za původním rozpočtovým předpokladem, tak i za revidovanými cíli. Primární rozpočtový přebytek činil 2,27 mld. eur a byl tak o téměř 1 mld. nižší, než stanovil revidovaný roční předpoklad (3,26 mld.), naopak schodek rozpočtové bilance činil 3,53 mld. eur a převýšil o téměř 1 mld. revidovaný roční předpoklad (2,57 mld.). Příjmy státního rozpočtu 53,1 mld. eur zaostaly za revidovaným rozpočtovým předpokladem o 1,67 mld., což je odůvodňováno tím, že nebyl realizován převod výnosu z řeckých dluhopisů (1,8 mld. eur), které mají ve svých portfoliích centrální banky ČS eurozóny a vzdávají se ho ve prospěch Řecka. Rozpočtové výdaje 55,1 mld. eur byly oproti předpokladu nižší o 0,72 mld. především v důsledku snížení primárních výdajů o 0,63 mil. eur.

Rozpočet na rok 2016 počítá s dalším poklesem objemu HDP o 0,3 %, i když počínaje III/2016 se očekává návrat k růstu hospodářství. Schodek rozpočtu by měl činit 2,1 % HDP a primární přebytek 0,53 % HDP. V zájmu fiskální konsolidace bude implementován balíček fiskálních opatření ve výši 4,2 mld. eur, z čehož 2,2 mld. reprezentuje navýšení příjmů na straně daní. Příjmy z privatizací jsou rozpočtem stanoveny na 1,9 mld. eur. Veřejný dluh vystoupí na astronomických 327,6 mld. eur, tj. 183 % HDP.

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 Platební bilance

	2011	2012	2013	2014	2015
Běžný účet PB	-20,6	-4,6	-3,7	-3,8	0,0
- Obchodní bilance	-27,2	-19,6	-20,8	-22,3	-17,2
- Bilance služeb	14,6	15,1	15,7	18,3	17,0
- Bilance výnosů	-8,6	-1,6	-0,5	0,6	0,7
- Bilance běž. trans.	0,6	1,4	1,8	-0,3	-0,5
Bilance kapit. transf./ *	2,7	-2,3	3,0	2,5	2,0
Finanční účet PB	17,8	2,7	2,6	0,6	3,1
Devizové rezervy	5,332	5,500	4,172	5,117	5,535

Zdroj: Centrální banka
Pozn.: *  Převody z fondů EU

Běžný účet PB

V  r. 2015 byla bilance běžného účtu PB opětovně, i když mírně, pasivní 98 mil. eur, došlo k výraznému meziročnímu snížení salda o 3,6 mld.  Celková bilance obchodu se zbožím a službami vykázala schodek 0,3 mld. eur, což je výrazný meziroční pokles o témeř 3,7 mld.eur. Rozhodující vliv na tento vývoj mělo snížení schodnu obchodní bilance o 5,0 mld. eur, když dovoz klesl o 7 mil. eur a export o 2 mld. eur. Bilance služeb byla výrazně aktivní 16,9 ml. eur, to je o 1,3 mld. eur horší meziroční výsledek. Bilance kapitálových transferů byla opět aktivní díky převodům z EU.

Finanční účet PB

Bilance finančního účtu byla i v r. 2015 aktivní Příčinou je především odliv portfejových investic a půjček, zatímco bilance přímých zahraničních investic zůstává pozitivní. 

Zahraniční zadluženost, dluhová služba

	2011	2012	2013	2014	2015
Hrubý zahraniční dluh	370,2	437,5	428,7	424,5	441,0
(% HDP)	177,5	225,0	237,7	239,1	250,5
Zahraniční dluh veř. sektoru	157,0	242,7	239,7	237,1	261,2
(% HDP)	75,3	125,0	132,8	133,5	148.4
Úroky z dluhu	16,3	12,2	6,0	5,7	5,8
Splátky dluhu	28,8	23,9	12,8	24,8	27,2
Dluhová služba	45,1	36,2	18,8	30,4	33,0
(% HDP)	21,6	18,7	10,4	17,1	18,7

Údaje v mld. €

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální bankou Řecka je Bank of Greece. Nejdůležitějšími, tzv. systémovými, obchodními bankami jsou National Bank of Greece, Pireaus Bank, Alpha Bank a EFG Eurobank.

Kontakty na největší bankovní koncerny působící v Řecku:

• www.bankofgreece.gr : Bank of Greece (Centrální banka)
• www.nbg.gr : National Bank of Greece
• www.eurobank.gr : EFG Eurobank Ergasias
• www.alpha.gr : Alpha Bank
• www.pireausbank.gr : Pireaus Bank
• www.hba.gr : Hellenic Bank Association

1.7. Daňový systém

Základem daňového systému země jsou daň z přidané hodnoty (řecká zkratka FPA) , spotřební daně a daně z příjmu fyzických osob, právnických osob a z nemovitostí. V důsledku fiskální krize bylo v uplynulých letech zavedeno několik mimořádných daní a odvodů. Daňová zátěž je vysoká, daňový systém je mimořádně komplikovaný a daně podléhají častých změnám dle potřeb státní pokladny. V květnu 2016 proběhla další (od roku 2010 již sedmá) daňová reforma.

DPH má v Řecku tři základní sazby:

• sazba 6,5 % :  lístky do divadel, vydavatelství, léky
• sazba 13 % : nezpracované a základní potraviny (kromě alkoholických nápojů a tabákových výrobků) a některé služby (např. pobyt v hotelích)
• sazba  24 % :  zpracované a balené potraviny, spotřební zboží a většina služeb včetně stravovacích a dopravních

Spotřební daně vztahující se na všechny alkoholické výrobky, líh, tabákové výrobky a pohonné hmoty dosahují vysokých procentních sazeb a jejich výše se často mění. Zvláštní daní je zatížen dovoz kávy.

V rámci mimořádných opatření na podporu rozpočtových příjmů byla v březnu 2010 zavedena rovněž spotřební daň z luxusu , která se týká lodí, automobilů s velkoobchodní cenou výrobce nad 17 000 eur, soukromých helikoptér, drahých kovů a kamenů, kůže a kožešin. Konkrétní hodnoty je třeba konzultovat s orgány řeckého ministerstva financí.

Zdanění právnických osob bylo v roce 2011 zákonem č.3943/2011 sníženo na 20 % (akciové společnosti, s.r.o. i v.o.s.). Obdobně se daní veškerý nerozdělený zisk podniku. Zdanění zisku rozděleného mezi jednotlivé akcionáře a podílníky je vyšší (25 %). Zdaněné dividend bylo zvýšeno z 10 na 15 %. 

Zdanění fyzických osob upravuje zákon 4387/2016 a celá řada dalších ustanovení a předpisů. Veškeré příjmy a důchody fyzických osob (tzn. mzdy, penze, renty, úroky z vkladů atd.) jsou zdaněny s progresivní vývojovou křivkou.                                

Stupnice daně z příjmů
Roční příjem (v €)		Daňový koef.
0	22 000	22 %
22 001	30 000	29 %
30 001	40 000	37 %
nad 40 000		45 %

Zdroj: Ministerstvo financí

Zaměstnanci a důchodci mají nárok na nezdanitelný základ ve výši u svobodných či bezdětných 8 636 eur/ročně, u rodin s 1 dítětem 8 864 eur, se 2 dětmi 9 090 eur, se 3 a více dětmi 9 545 eur. Jiný nárok na úlevy z daně neexistuje. Živnostníci a svobodné profese nemají nárok na nezdanitelný daňový základ.

Předpokládaná roční daň z příjmu rozdělená na stejné měsíční částky je zaměstnancům strhávána z platu a zaměstnavatel odpovídá za její řádný odvod finančnímu úřadu.               

Stupnice zdanění příjmů z nájmů
Roční příjem (v €)		Daňový koeficient
0	12 000	15 %
nad 12 000		45 %

Zdroj: Ministerstvo financí

  V zájmu naplnění cílů programu fiskální konsolidace zavedlo ministerstvo financí od r. 2011  tři mimořádné roční odvody :

příspěvek ze solidarity – vypočítává se z ročního příjmu, původně se mělo jednat o dočasné opatření, jeho zrušení se však do r. 2019 nepředpokládá, od r. 2016 je výše následující:                                                              

Stupnice daně z příjmů
Roční příjem (v €)		Daňový koef.
0	12 000	0 %
12 001	20 000	2,2 %
20 001	30 000	5,0 %
30 001	40 000	6,5 %
40 001	65 000	7,5 %
65 001	220 000	9,0 %
více		10,0 %

odvod z provozování svobodných profesí a živnosti , jehož výše je stanovena nezávisle na udávaném ročním příjmu, ale v závislosti na sídle; týká se všech, kteří provozují svobodné povolání či živnost déle než 5 let;

mimořádná daň z nemovitého majetku (řecky ENFIA), kterou musí platit všichni majitelé elektrifikovaných nemovitostí včetně cizinců. Osvobozen je pouze veřejný majetek, chrámy, kláštery a církevní dobročinná zařízení. Výše poplatku závisí na oficiální hodnotě nemovitosti pro účely zdanění a na jejím stáří.

Dlouhodobým problémem řeckého státu je nízká platební morálka daňových poplatníků a vysoký daňový únik. V daňové legislativě je proto věnována zvláštní pozornost opatřením na potírání daňového úniku živnostníků a svobodných profesí . K nejdůležitějším z nich patří:

motivace daňových poplatníků k soustřeďování pokladních dokladů - daňový   poplatník musí při ročním vyúčtování daně z příjmu předložit pokladní bloky za nákup zboží a služeb (kromě nájemného, vodného stočného, veřejných a telekomunikačních služeb apod.)

komplikovaný systém tzv. objektivních kritérií zdanění, který má pomoci finančním úřadům odhalit, nakolik je udávaný příjem v souladu s majetkovou situací a životní úrovní daňového poplatníka. Dle objektivních kritérií (např. náklady na provoz automobilu/-lů dle věku a kubatury, na údržbu bytu event. chaty dle plochy a hodnoty nemovitosti, na studia dětí, na obslužný personál, na lodě či letadla atd.) je stanoven minimální nezbytný příjem, který se srovnává s udanou výší ročního příjmu a daňový poplatník je pak zdaněn podle vyššího z nich. Jedná se o poměrně komplikovaný systém, který je v případě nutnosti třeba konsultovat s daňovým poradcem.

  Nárokování a vrácení DPH z Řecka

Pokud jste v Řecku zaplatili DPH, máte nárok požadovat její vrácení v případě, že zde nemáte pobočku nebo sídlo. Lze tak učinit i z ČR. Česká republika a Řecko jsou zapojeny do jednotného evropského elektronického systému vracení DPH. V tomto případě jsou oba (český i řecký) daňové portály konstruovány tak, aby umožňovaly požádat o navrácení DPH zaplaceného v druhé zemi. Řecké Ministerstvo financí (odbor zdanění, ředitelství DPH) potvrdilo, že řecká strana si pro tento případ neklade žádné další požadavky kromě standardních.

Bližší informace na webu Europa.eu