Řecko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

Řecko je parlamentní republika, v jejímž čele stojí prezident volený parlamentem na pětileté období. Zákonodárnou moc má jednokomorový parlament s 300 poslanci. Poslanci jsou voleni na čtyřleté volební období.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

  • Oficiální název státu: Řecká republika (Elliniki Dimokratia)
  • Hlava státu: prezidentka republiky Katerina Sakellaropoulou (březen 2020, pětiletý mandát)

Složení vlády:

  • předseda vlády Kyriakos Mitsotakis
  • místopředseda vlády – Panagiotis Pikrammenos
  • ministr zahraničí – Nikolaos Dendias
  • ministr financí – Christos Staikouras
  • ministr národní obrany – Nikos Panagiotopoulos
  • ministr vnitra – Panagiotis Theodorikakos
  • ministr civilní obrany – Michalis Chrisochoidis
  • ministr pro migraci a azyl – Notis Mitarakis
  • ministr rozvoje a investic – Adonis Georgiadis
  • ministr cestovního ruchu – Charis Theocharis
  • ministr infrastruktury a dopravy – Kostas A. Karamanlis
  • ministr námořnictva a ostrovní politiky – Yiannis Plakiotakis
  • ministr životního prostředí a energetiky – Kostis Chatzidakis
  • ministr pro zemědělský rozvoj a potraviny – Makis Voridis
  • ministr práce a sociálních věcí – Giannis Vroutsis
  • ministr zdravotnictví – Vasilis Kikilias
  • ministr spravedlnosti – Kostas Tsiaras
  • ministryně školství a církevních záležitostí – Niki Kerameos
  • ministryně kultury a sportu – Lina Mendoni
  • státní ministr, ministr pro digitální politiku – Kyriakos Pierrakis
  • státní ministr – George Gerapetridis

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel (sčítání 2011): 10,8 mil.
  • Hustota obyvatel na km 2 : 82
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 51,6 % (2019)
  • Roční přírůstek obyvatelstva: od r. 2011 pokles porodnosti, úbytek počtu obyvatel

Roční odhad 2019: 10.7 mil. obyvatel, úbytek 0,15%

Demografické složení obyvatelstva

  • muži 5,303 mil. (49 %)
  • ženy 5,513 mil. (51 %)

Věková struktura:

  • 0-14 let: 9,7%
  • 15-69 let: 75,5 %
  • více: 14,8 %

Národnostní složení:
Při posledním sčítání obyvatel v 2011 žilo v Řecku trvale 91,6 % osob s řeckou státní příslušností, 1,8 % (199 tis.) občanů ostatních ČS EU (zejména Bulharska, Rumunska, Velké Británie, Polska, Kypru a Německa), 6,5 % (708 tis.) legalizovaných občanů 3. zemí (zejm. Albánie, Pákistánu, Bangladéše, Gruzie, Ukrajiny, Ruska, Indie, Egypta, Filipín atd.) a 0,04 % (5 tis.) osob bez udání příslušnosti. Dalších více než půl milionu občanů 3. zemí (zejména Číny, Nigérie, Etiopie, Afghánistánu, Pákistánu, Sýrie atd.) pobývá v Řecku ilegálně.

Národnostní menšiny:
Jedinou oficiálně uznávanou je menšina muslimská (97 tis. osob, tj. cca 1% obyvatel), do níž se řadí Turci, Pomáci a Romové.

Náboženské složení:

  • řecká pravoslavná církev (94,5 % obyvatel, podíl aktivních věřících je podstatně nižší)
  • muslimové (1,5 % obyvatel) 
  • ostatní církve (1,2 % obyvatel)
  • bez víry (2,8 %)

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2015 

2016 

2017 

2018 

2019 

HDP (mld. €, běžné ceny)

177,3

176,5

180,2

184,7

187,5

HDP/obyv. (€, běžné ceny)

16.381

16.378

16.736

NA

NA

HDP (%, ref. rok 2010)

-0,4

-0,2

1,5

1,9

1,9

inflace (%)

-1,7

-0,8

1,1

0,6

0,3

nezaměstnanost (%)

24,9

23,5

21,5

19,3

17,3

Zdroj: Řecký statistický úřad

První náznaky ekonomického oživení po letech krize (od r. 2009) se objevují v r. 2014, avšak politická nestabilita, předčasné volby r. 2015 a následné vleklé negociace s věřiteli o dalším úvěru růstový potenciál znovu zastavily. Mírné oživení zahájil až rok 2017 a pokračovalo i v letech následujících.

V r. 2019 vzrostl HDP o 1,9 %, což se výrazně nelišilo od rozpočtové predikce (+2,0 %). Inflace se držela v rozumných mezích. Nezaměstnanost klesla, i když zůstala nejvyšší v eurozóně. Nejhůře postihuje mladší věkové kategorie (15-24 let 34,7 %, 25-34 let 22,2 %) a ženy (20,5 %).

Výměna vlády v červenci 2019 posílila technokratický přistup k ekonomice a orientaci na podporu jejího růstu. Pro r. 2020 byl predikován hospodářský růst v rozmezí od 2,4 % (predikce EK) do 2,8 % HDP (státní rozpočet). Pandemie COVID-19 a nezbytná podpůrná opatření však zásadním způsobem změnila vývoj hospodářství. Program stability 2020 odhaduje, že hloubka recese se bude pohybovat v rozmezí 4,7 % (bazický scénář) a 7,9 %, zatímco EK předpokládá pokles HDP o 9,7 %.

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Veřejné finance – státní rozpočet

 

 

 

 

 

 

2015

2016

2017

2018

2019

Příjmy (% HDP)

47,9

49,5

48,2

47,9

47,8

Výdaje (% HDP)

53,6

49,0

47,4

46,9

46,3

primární      

50,0

45,8

44,4

43,7

43,3

Primární bilance (% HDP)

-2,1

3,7

3,8

4,3

4,4

Rozpočtová bilance (% HDP)

-5,6

0,5

0,7

1,0

1,5

Veřejný dluh dle Maastrichtu (% HDP)

175,9

178,5

176,2

181,2

176,6

Zdroj: Řecký statistický úřad

Státní rozpočet za r. 2019 byl splněn. Statistický úřad potvrdil, že výše primárního přebytku překročila stanovený cíl (3,5 % HDP) a vystoupila na 8,25 mld. eur (4,3 % HDP). Pozitivní byla také celková rozpočtová bilance s přebytkem 1,0 % HDP. V závěru r. 2019 bylo patrné zlepšení ekonomického klimatu.

Rozpočet na r. 2020  byl konstruován tak, aby jeho výsledek odpovídal pravidlům fiskální konsolidace (primární přebytek 3,5% HDP), a to i přes postupné snižování daňové zátěže zejména firem (z 24 na 20%) a nemovitého majetku. Pandemie COVID-19 si však vynutila mimořádné státní výdaje. Vzhledem k tomu, že EK schválila uvolnění fiskálních cílů na rok 2020, byl řecký rozpočet revidován.   

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 Platební bilance

 

 

 

 

 

údaje v mld. €  

2015

2016

2017

2018

2019

  1. Běžný účet platební bilance

-0,4

-3,1

-3,4

-5,2

-2,6

Obchodní bilance

-17,2

-18,0

-19,8

-22,5

-22,8

Bilance služeb

16,9

16,3

18,0

19,3

21,1

Bilance primárních výnosů

0,4

-0,8

-1,1

-1,7

-1,4

Bilance sekundárních výnosů

-0,5

-0,6

-0,6

-0,3

0,6

  1. Bilance kapitálových transferů

2,0

1,0

0,9

0,4

0,7

III. Finanční účet platební bilance

2,8

-0,9

-1,9

-3,9

-0,4

Devizové rezervy

5,535

6,539

6,509

6,625

7,571

Zdroj: Centrální banka

Bilance běžného účtu platební bilance byla v r. 2019 tradičně pasivní. Schodek obchodní bilance zůstal na stejné úrovni jako v r. 2018. Bilance služeb byla však opět výrazně aktivní a její přebytek meziročně vzrostl o 1,8 mld. €. Celková bilance obchodu se zbožím a službami vykázala schodek 1,7 mld. €.

Bilance kapitálových transferů byla díky převodům z EU opět aktivní obdobně jako v předchozích letech.

Finanční účet platební bilance byl pasivní díky odlivu přímých zahraničních a dalších investic.

Zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

 

 

 

 

údaje v mld. €  

2015

2016

2017

2018

2019

Hrubý zahraniční dluh země

441,5

430,8

405,3

414,0

443,3

(% HDP)

250,0

244,1

225,0

224,1

236,4

Veřejný dluh dle Maastrichtu 

311,7

315,0

317,5

334,7

331,1

(% HDP) 

175,9

178,5

176,2

181,2

176,6

– dluh v €

300,6

305,1

308,8

325,1

327,5

– dluh vůči ESM

209,7

218,1

224,4

253,1

266,5

Úroky z dluhu

6,2

5,6

5,6

6,1

5,5

(% HDP)

3,5

3,2

3,1

3,3

2,9

Zdroje: Řecký statistický úřad Úřad pro správu veřejného dluhu

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální bankou Řecka je Bank of Greece. Nejdůležitějšími, tzv. systémovými, obchodními bankami jsou National Bank of Greece, Pireaus Bank, Alpha Bank a EFG Eurobank.

Kontakty na největší bankovní koncerny působící v Řecku:

   Řecká bankovní asociace:   Hellenic Bank Association

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Základem daňového systému země jsou daň z přidané hodnoty (řecká zkratka FPA), spotřební daně daně z příjmu fyzických osob, právnických osob a z nemovitostí . V průběhu hospodářské krize bylo zavedeno několik mimořádných daní a odvodů. Daňová zátěž se stala mimořádně vysokou a daňový systém komplikovaný. Od r. 2019 se daňové koeficienty postupně snižují. Posledním daňovým zákonem je zákon 4646/2019 (Vládní věstník 201/svazek A/12.12.2019). V průběhu pandemie COVID-19 byly přechodně sníženy některé koeficienty DPH.

DPH má tři základní sazby:

  • sazba  6 % :  lístky do divadel, vydavatelství, léky, energie (elektřina, zemní plyn a dálkové vytápění)
  • sazba 13 % : základní potraviny, vybrané služby
  • sazba 24 % : ostatní

Spotřební daně vztahující se na všechny alkoholické výrobky, líh, tabákové výrobky a pohonné hmoty dosahují vysokých procentních sazeb a jejich výše se často mění. Mimořádnou spotřební daní je zatížen dovoz kávy, víno, elektronické cigarety, telefonní služby a koncesionářská televize atd.

V rámci mimořádných opatření na podporu rozpočtových příjmů byla v březnu 2010 zavedena spotřební daň z luxusu , která se týká lodí, automobilů s velkoobchodní cenou výrobce nad 17 000 €, soukromých helikoptér, drahých kovů a kamenů, kůže a kožešin. Konkrétní hodnoty je třeba konzultovat s orgány řeckého ministerstva financí.

Zdanění právnických osob (a.s., s.r.o. atd.) bylo zákonem 4646/2019 sníženo z 28 % na 24 % (platí od účetního roku 2019).

Zdaněné dividend bylo zákonem 4646/2019 sníženo z 10 % na 5 % (platí od účetního roku 2019).

Zdanění fyzických osob upravuje zákon 4387/2016 a celá řada dalších ustanovení a předpisů. Zákonem 4646/2019 byla daňová stupnice s platností od 1. 1. 2020 aktualizována. Veškeré příjmy a důchody fyzických osob (tzn. mzdy, penze, renty, úroky z vkladů atd.) jsou po jejich sečtení zdaněny s progresivní vývojovou křivkou.

Stupnice daně z příjmů fyzických osob  

Roční příjem (v €)  

Daňový koeficient  

 0

 10.000

   9 %

 10.001

 20.000

 22 %

 20.001

 30.000

 28 %

 30.001

 40.000

 36 %

 nad 40.000

 

 44 %

Zdroj: Ministerstvo financí

Zaměstnanci a důchodci mají nárok na nezdanitelný základ ve výši 8.633€/ročně u svobodných či bezdětných, 9.000€ u rodin s 1 dítětem, 10.000€ se 2 dětmi a 11.000€ se 3 a více dětmi. Předpokladem je, že prokáží stanovenou výši elektronických plateb. Pro rok 2020 je to 30 % skutečného příjmu před zdaněním.

OSVČ (živnostníci a svobodné profese) nemají nárok na nezdanitelný daňový základ.

Předpokládaná roční daň z příjmu rozdělená na stejné měsíční částky je zaměstnancům strhávána z platu a zaměstnavatel odpovídá za její řádný odvod finančnímu úřadu.

V zájmu naplnění cílů programu fiskální konsolidace zavedlo ministerstvo financí od r. 2011  tři mimořádné roční odvody , jejichž výše je postupně snižována:

  • příspěvek ze solidarity , jehož výše je stanovena z ročního příjmu;
  • odvod z provozování svobodných profesí a živnost i, jehož výše je stanovena nezávisle na udávaném ročním příjmu, ale v závislosti na sídle; týká se všech, kteří provozují svobodné povolání či živnost déle než 5 let;
  • mimořádná daň z nemovitého majetku (řecky ENFIA), kterou musí platit všichni majitelé elektrifikovaných nemovitostí včetně cizinců. Osvobozen je pouze veřejný a církevní majetek. Výše poplatku závisí na oficiální hodnotě nemovitosti pro účely zdanění a na jejím stáří.

V daňové legislativě je věnována zvláštní pozornost opatřením na potírání daňového úniku živnostníků a svobodných profesí . K nejdůležitějším patří:

  • motivace daňových poplatníků k elektronickým platbám
  • komplikovaný systém tzv. objektivních kritérií zdanění, který má pomoci finančním úřadům odhalit, nakolik je udávaný příjem v souladu s majetkovou situací a životní úrovní daňového poplatníka.

Nárokování a vrácení DPH z Řecka
Při zaplacení DPH v Řecku existuje nárok na jeho vrácení v případě, že zde plátce nemáte pobočku nebo sídlo. Lze tak učinit i z ČR. Česká republika a Řecko jsou zapojeny do jednotného evropského elektronického systému vracení DPH. V tomto případě jsou oba (český i řecký) daňové portály konstruovány tak, aby umožňovaly požádat o navrácení DPH zaplaceného v druhé zemi. Řecké Ministerstvo financí (odbor zdanění, ředitelství DPH) potvrdilo, že řecká strana si pro tento případ neklade žádné další požadavky kromě standardních. Bližší informace na webu Europa.eu