Řecko - základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled
1.1. Oficiální název státu, složení vlády
- Oficiální název státu: Řecká republika (Elliniki Dimokratia)
- Hlava státu: Prezident republiky Prokopis Pavlopoulos
Složení vlády:
- předseda vlády: Alexis Tsipras (SYRIZA)
- místopředseda vlády: Giannis Dragasakis (SYRIZA)
Ministerstvo zahraničí
- ministr: Nikos Kotzias (SYRIZA)
- náměstek/alternující ministr (zahr. ekonomické vztahy): Dimitris Mardas
- náměstek/alternující ministr (evropské záležitosti): Nikos Xydakis
Ministerstvo financí
- ministr: Euclid Tsakalotos (SYRIZA)
- náměstek/alternující ministryně (daňová politika) Tryfon Alexiadis
- náměstek/alternující ministr (rozpočtové příjmy): Giorgos Chouliarakis
Ministerstvo národní obrany
- ministr: Panagiotis/Panos Kammenos (ANEL)
- náměstek/alternující ministr: Dimitris Vitsas
Ministerstvo vnitra a správní reorganizace
- ministr: Panagiotis Kouroulis (SYRIZA)
- náměstek/alternující ministr (veřejný pořádek a ochrana občana): Nikos Toskas
- náměstek/alternující ministr (správní reforma): Christoforos Vernardakis
- náměstek/alternující ministryně (Makedonie-Thrákie): Maria Kollia-Tsaroucha
- náměstek/alternující ministryně (migrace): Ioannis Mouzala
Ministerstvo hospodářství a cestovního ruchu
- ministr: Giorgos Stathakis (SYRIZA)
- náměstek/alternující ministryně (cestovní ruch): Elena Kountoura
Ministerstvo infrastruktury, dopravya sítí
- ministr: Christos Spirtzis (SYRIZA)
Ministerstvo námořnictva a ostrovní politiky
- ministr: Theodoris Dritsas (SYRIZA)
Ministerstvo životního prostředí a energetiky
- ministr: Panagiotis / Panos Skourletis (SYRIZA)
- náměstek/alternující ministr (životní prostředí a klima): Giannis Tsironis
Ministerstvo pro zemědělský rozvoj a potraviny
- ministr: Vangelis Apostolou (SYRIZA)
- náměstek/alternující ministr: Markos Bolaris
Ministerstvo školství, výzkumu a církevních záležitostí
- ministr: Nikos Filis (SYRIZA)
- náměstek/alternující ministryně: Sia Anagnostopoulou
- náměstek/alternující ministr (školství): Theodoros Pelegrinis
- náměstek (věda a výzkum): Kostas Fokatis
Ministerstvo zdravotnictví
- ministr: Andreas Xantos (SYRIZA)
- náměstek/alternující ministr: Pavlos Poulakis
Ministerstvo práce, sociálního pojištění a společenské solidarity
- ministr: Giorgos Katrouglas (SYRIZA)
- náměstek/alternující ministryně (nezaměstnanost): Rania Antonopoulou
- náměstek/alternující ministryně (společenská solidarita): Theano Fotiou
- náměstek (sociální pojištění): Anastasios Petropoulos
Ministerstvo spravedlnosti, transparentnosti a lidských práv
- ministr: Nikos Paraskevopoulos (SYRIZA)
- náměstek/alternující ministr: Dimitros Papangelopoulos
- státní ministr pro boj s korupcí: Dimistris Papangelopoulos
Ministerstvo kultury a sportu
- ministr: Aristidis Baltas (SYRIZA)
státní ministr: Nikos Pappas (SYRIZA)
státní ministr pro koordinaci vlády: Aleksos Flambourakis (SYRIZA)
náměstek Úřadu předsedy vlády: Terence Quick (ANEL)
náměstek Úřadu předsedy vlády a mluvčí vlády: Olga Gerovasili (SYRIZA)
1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)
- Počet obyvatel (sčítání 2011): 10,8 mil.
- Hustota obyvatel na km 2 : 82
- Podíl ekonomicky činného obyvatelstva:42,4 %
- Roční přírůstek obyvatelstva:od r. 2011 pokles porodnosti, úbytek počtu obyvatel
Demografické složení obyvatelstva
- muži 5,303 mil. (49 %)
- ženy 5,513 mil. (51 %)
Věková struktura:
- 0-14 let: 9,7%
- 15-69 let: 75,5 %
- více: 14,8 %
Národnostní složení:
Při posledním sčítání obyvatel v 2011 žilo v Řecku trvale 91,6 % osob s řeckou státní příslušností, 1,8 % (199 tis.) občanů ostatních ČS EU (zejména Bulharska, Rumunska, Velké Británie, Polska, Kypru a Německa), 6,5 % (708 tis.) legalizovaných občanů 3. zemí (zejm. Albánie, Pákistánu, Bangladéše, Gruzie, Ukrajiny, Ruska, Indie, Egypta, Filipín atd.) a 0,04 % (5 tis.) osob bez udání příslušnosti. Dalších více než půl milionu občanů 3. zemí (zejména Číny, Nigérie, Etiopie, Afghánistánu, Pákistánu, Sýrie atd.) pobývá v Řecku ilegálně.
Národnostní menšiny:
Jedinou oficiálně uznávanou je menšina muslimská (97 tis. osob, tj. cca 1% obyvatel), do níž se řadí Turci, Pomáci a Romové.
Náboženské složení:
- řecká pravoslavná církev (94,5 % obyvatel)
- muslimové (1,5 % obyvatel)
- ostatní církve (1,2 % obyvatel) - bez víry (2,8 %)
1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.
|
2011 |
2012 |
2013 |
2014 |
2015 |
---|---|---|---|---|---|
HDP (mld. €) |
207,0 |
191,2 |
180,4 |
177,6 |
176,0 |
HDP/obyv. (tis. €) |
19 910 |
18 350 |
16 610 |
15 530 |
15 390 |
HDP (%) |
-9,1 |
-7,3 |
-3,2 |
0,7 |
-0,2 |
inflace (%) |
3,3 |
1,5 |
-0,9 |
-1,3 |
-1,7 |
nezaměstnanost (%) |
17,9 |
24,4 |
27,5 |
26,5 |
24,9 |
V r. 2014 zaznamenalo ekonomické klima poprvé od r. 2009 určité pozitivní signály indikující, že propad hospodářského růstu dosáhl po šesti letech nejhlubšího bodu a výsledek ukázal mírné oživení. Přetrvávající nedostatek likvidity, obtížný přístup k podnikatelským úvěrům, především pro malé a střední podniky, a zpožďování programu strukturálních reforem brzdí hospodářskou aktivitu. Nad očekávání dobře si v posledních dvou letech vedl cestovní ruch a s ním související obory a profese, mírně vzrostl také export a zemědělská výroba.
Politická nestabilita spojená s předčasnými parlamentními volbami v lednu 2015 se promítla do zhoršení ekonomického klimatu. Nedostatek finančních prostředků na splácení enormního veřejného dluhu nutil stát stahovat prostředky z reálné ekonomiky a rezervy státních institucí, což zúžilo prostor pro nastartování hospodářského růstu. Politická a ekonomická nejistota vyvolala výkyvy Athénské burzy, zmrazení investičních aktivit, růst úrokové míry a obavy ze státního bankrotu doprovodil masivní odliv vkladů privátních a právnických osob. Důsledkem bylo červnové uzavření bank a Athénské burzy a zavedení kontroly pohybu kapitálu, což ještě více podvázalo hospodářskou činnost, protože 80 % spotřeby Řecka je kryto dovozem. Kromě kontroly pohybu kapitálu, která nadále platí byť ve změkčené podobě, podnikatelskou činnost v průběhu celého roku brzdila rozporuplná opatření vlády, vysoké daňové zatížení, nejasná perspektiva privatizace, reforem daňového a penzijního systému. Objem HDP v r. 2015 nakonec jenmírně poklesl o 0,2 %. Míra inflace je od března 2013 záporná a deflace pokračovala i v roce 2015 meziročně 1,7 %. Nezaměstnanost, která se od r. 2012 drží okolo 25 %, zůstává nejvyšší v eurozóně. Dlouhodobě je mimořádně vysoká nezaměstnanost ve věkových skupinách 15-24 (49 %), 25-29 let (34 %) a u žen (28 %).
Ekonomická zpráva EK z května 2015 zlepšila výhled výsledků řecké ekonomiky ve srovnání s predikcí z února t.r. Hospodářský růst v r. 2014 byl potvrzen na úrovni 0,7 %, na r. 2016 se předpokládá pokles 0,3 % (původně 0,7 %), a to díky zmírňujícím se tendencím v druhé polovině r. 2015. V druhé polovině r. 2016 se očekává obrat k růstu, na kterém se bude podílet zvýšená exportní výkonnost řecké ekonomiky u zboží a služeb – především turistiky, která vyrovná stále negativní vývoj domácí spotřeby, která je hlavním motorem ekonomiky. V r. 2017 se očekává robustní hospodářský růst 2,7 %, který podpoří domácí spotřeba, ale i finanční prostředky získané ze strukturálních fondů EU a posílení likvidity reálné ekonomiky díky úhradě pohledávek soukromého sektoru. Spotřeba domácností v období 2016-2017 má z propadu -0,4 vzrůst na 1,8 % a investice z -0,9 na rekordních 11,6%. Také export se za toto období má zvýšit z 0,5 na 4,2 %, zatímco import jenom o 3,6 %. Míra nezaměstnanosti bude postupně mírně klesat z 24,9 % v r. 2015 na 24,7 v 2016 a 23,6 % v 2017. I rozpočtové výsledky jsou lepší, neboť Deficit má činit 7,5 % v r. 2015, 3,1% v 2016 (původně 3,4 %) a 1,8 % v 2017 (původně 2,1 %). Přebytek primárního rozpočtu byl potvrzen ve výši 0,7 % HDP v r. 2015, zatímco původně byl prognózován schodek 0,25 %. Výše veřejného dluhudosáhne 182,8 % HDP (původně 185 %) v r. 2016 a 178,8 % v 2017 (původně 181,6 %).
1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
|
2012 |
2013 |
2014 |
2015 |
2016/ |
---|---|---|---|---|---|
Příjmy |
51,9 |
53,1 |
51,4 |
53,1 |
53,5 |
(% HDP) |
26,7 |
29,4 |
28,9 |
30,1 |
30,7 |
Výdaje |
67,6 |
58,5 |
55,1 |
55,0 |
55,8 |
(% HDP) |
34,8 |
32,4 |
31,0 |
30,2 |
32,0 |
- primární |
47,5 |
44,2 |
41,9 |
41,3 |
41,9 |
- platby úroků |
12,2 |
6,0 |
5,7 |
5,8 |
5,9 |
- veřejné investice |
6,1 |
6,7 |
6,6 |
6,4 |
6,8 |
Primární bilance |
-3,5 |
0,7 |
1,9 |
5,8 |
2,1 |
(% HDP) |
-1,8 |
0,4 |
1,1 |
0,7 |
0,5 |
Splátky veř. dluhu |
23,9 |
12,8 |
24,8 |
27,2 |
7,2 |
Bilance roz. (% HDP) |
-8,6 |
-13,0 |
-3,6 |
-7,2 |
-3,1 |
Veřejný dluh |
304,7 |
319,1 |
318,0 |
316,5 |
327,6 |
(% HDP) |
156,6 |
177,7 |
180,1 |
176,7 |
182,8 |
HDP |
191,2 |
180,4 |
177,6 |
176,0 |
174,4 |
(meziroční změna %) |
-6,6 |
-3,2 |
0,7 |
-0,2 |
-0,3 |
Zdroje: MF GR, Výroční zpráva Centrální banky, Zpráva EK O5/2016, Elstat
Pozn.: /* Státní rozpočet
Státní rozpočet za rok 2015 zaostal jak za původním rozpočtovým předpokladem, tak i za revidovanými cíli. Primární rozpočtový přebytek činil 2,27 mld. eur a byl tak o téměř 1 mld. nižší, než stanovil revidovaný roční předpoklad (3,26 mld.), naopak schodek rozpočtové bilance činil 3,53 mld. eur a převýšil o téměř 1 mld. revidovaný roční předpoklad (2,57 mld.). Příjmy státního rozpočtu 53,1 mld. eur zaostaly za revidovaným rozpočtovým předpokladem o 1,67 mld., což je odůvodňováno tím, že nebyl realizován převod výnosu z řeckých dluhopisů (1,8 mld. eur), které mají ve svých portfoliích centrální banky ČS eurozóny a vzdávají se ho ve prospěch Řecka. Rozpočtové výdaje 55,1 mld. eur byly oproti předpokladu nižší o 0,72 mld. především v důsledku snížení primárních výdajů o 0,63 mil. eur.
Rozpočet na rok 2016 počítá s dalším poklesem objemu HDP o 0,3 %, i když počínaje III/2016 se očekává návrat k růstu hospodářství. Schodek rozpočtu by měl činit 2,1 % HDP a primární přebytek 0,53 % HDP. V zájmu fiskální konsolidace bude implementován balíček fiskálních opatření ve výši 4,2 mld. eur, z čehož 2,2 mld. reprezentuje navýšení příjmů na straně daní. Příjmy z privatizací jsou rozpočtem stanoveny na 1,9 mld. eur. Veřejný dluh vystoupí na astronomických 327,6 mld. eur, tj. 183 % HDP.
1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba
|
2011 |
2012 |
2013 |
2014 |
2015 |
---|---|---|---|---|---|
Běžný účet PB |
-20,6 |
-4,6 |
-3,7 |
-3,8 |
0,0 |
- Obchodní bilance |
-27,2 |
-19,6 |
-20,8 |
-22,3 |
-17,2 |
- Bilance služeb |
14,6 |
15,1 |
15,7 |
18,3 |
17,0 |
- Bilance výnosů |
-8,6 |
-1,6 |
-0,5 |
0,6 |
0,7 |
- Bilance běž. trans. |
0,6 |
1,4 |
1,8 |
-0,3 |
-0,5 |
Bilance kapit. transf./ * |
2,7 |
-2,3 |
3,0 |
2,5 |
2,0 |
Finanční účet PB |
17,8 |
2,7 |
2,6 |
0,6 |
3,1 |
Devizové rezervy |
5,332 |
5,500 |
4,172 |
5,117 |
5,535 |
Zdroj: Centrální banka
Pozn.: * Převody z fondů EU
Běžný účet PB
V r. 2015 byla bilance běžného účtu PB opětovně, i když mírně, pasivní 98 mil. eur, došlo k výraznému meziročnímu snížení salda o 3,6 mld. Celková bilance obchodu se zbožím a službami vykázala schodek 0,3 mld. eur, což je výrazný meziroční pokles o témeř 3,7 mld.eur. Rozhodující vliv na tento vývoj mělo snížení schodnu obchodní bilance o 5,0 mld. eur, když dovoz klesl o 7 mil. eur a export o 2 mld. eur. Bilance služeb byla výrazně aktivní 16,9 ml. eur, to je o 1,3 mld. eur horší meziroční výsledek. Bilance kapitálových transferů byla opět aktivní díky převodům z EU.
Finanční účet PB
Bilance finančního účtu byla i v r. 2015 aktivní Příčinou je především odliv portfejových investic a půjček, zatímco bilance přímých zahraničních investic zůstává pozitivní.
|
2011 |
2012 |
2013 |
2014 |
2015 |
---|---|---|---|---|---|
Hrubý zahraniční dluh |
370,2 |
437,5 |
428,7 |
424,5 |
441,0 |
(% HDP) |
177,5 |
225,0 |
237,7 |
239,1 |
250,5 |
Zahraniční dluh veř. sektoru |
157,0 |
242,7 |
239,7 |
237,1 |
261,2 |
(% HDP) |
75,3 |
125,0 |
132,8 |
133,5 |
148.4 |
Úroky z dluhu |
16,3 |
12,2 |
6,0 |
5,7 |
5,8 |
Splátky dluhu |
28,8 |
23,9 |
12,8 |
24,8 |
27,2 |
Dluhová služba |
45,1 |
36,2 |
18,8 |
30,4 |
33,0 |
(% HDP) |
21,6 |
18,7 |
10,4 |
17,1 |
18,7 |
Údaje v mld. €
1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
Centrální bankou Řecka je Bank of Greece. Nejdůležitějšími, tzv. systémovými, obchodními bankami jsou National Bank of Greece, Pireaus Bank, Alpha Bank a EFG Eurobank.
Kontakty na největší bankovní koncerny působící v Řecku:
- www.bankofgreece.gr : Bank of Greece (Centrální banka)
- www.nbg.gr : National Bank of Greece
- www.eurobank.gr : EFG Eurobank Ergasias
- www.alpha.gr : Alpha Bank
- www.pireausbank.gr : Pireaus Bank
- www.hba.gr : Hellenic Bank Association
1.7. Daňový systém
Základem daňového systému země jsou daň z přidané hodnoty (řecká zkratka FPA) , spotřební daně a daně z příjmu fyzických osob, právnických osob a z nemovitostí. V důsledku fiskální krize bylo v uplynulých letech zavedeno několik mimořádných daní a odvodů. Daňová zátěž je vysoká, daňový systém je mimořádně komplikovaný a daně podléhají častých změnám dle potřeb státní pokladny. V květnu 2016 proběhla další (od roku 2010 již sedmá) daňová reforma.
DPH má v Řecku tři základní sazby:
- sazba 6,5 % : lístky do divadel, vydavatelství, léky
- sazba 13 % : nezpracované a základní potraviny (kromě alkoholických nápojů a tabákových výrobků) a některé služby (např. pobyt v hotelích)
- sazba 24 % : zpracované a balené potraviny, spotřební zboží a většina služeb včetně stravovacích a dopravních
Spotřební daně vztahující se na všechny alkoholické výrobky, líh, tabákové výrobky a pohonné hmoty dosahují vysokých procentních sazeb a jejich výše se často mění. Zvláštní daní je zatížen dovoz kávy.
V rámci mimořádných opatření na podporu rozpočtových příjmů byla v březnu 2010 zavedena rovněž spotřební daň z luxusu , která se týká lodí, automobilů s velkoobchodní cenou výrobce nad 17 000 eur, soukromých helikoptér, drahých kovů a kamenů, kůže a kožešin. Konkrétní hodnoty je třeba konzultovat s orgány řeckého ministerstva financí.
Zdanění právnických osob bylo v roce 2011 zákonem č.3943/2011 sníženo na 20 % (akciové společnosti, s.r.o. i v.o.s.). Obdobně se daní veškerý nerozdělený zisk podniku. Zdanění zisku rozděleného mezi jednotlivé akcionáře a podílníky je vyšší (25 %). Zdaněné dividend bylo zvýšeno z 10 na 15 %.
Zdanění fyzických osob upravuje zákon 4387/2016 a celá řada dalších ustanovení a předpisů. Veškeré příjmy a důchody fyzických osob (tzn. mzdy, penze, renty, úroky z vkladů atd.) jsou zdaněny s progresivní vývojovou křivkou.
Stupnice daně z příjmů |
||
Roční příjem (v €) |
Daňový koef. |
|
0 |
22 000 |
22 % |
22 001 |
30 000 |
29 % |
30 001 |
40 000 |
37 % |
nad 40 000 |
|
45 % |
Zdroj: Ministerstvo financí
Zaměstnanci a důchodci mají nárok na nezdanitelný základ ve výši u svobodných či bezdětných 8 636 eur/ročně, u rodin s 1 dítětem 8 864 eur, se 2 dětmi 9 090 eur, se 3 a více dětmi 9 545 eur. Jiný nárok na úlevy z daně neexistuje. Živnostníci a svobodné profese nemají nárok na nezdanitelný daňový základ.
Předpokládaná roční daň z příjmu rozdělená na stejné měsíční částky je zaměstnancům strhávána z platu a zaměstnavatel odpovídá za její řádný odvod finančnímu úřadu.
Stupnice zdanění příjmů z nájmů |
||
Roční příjem (v €) |
Daňový koeficient |
|
0 |
12 000 |
15 % |
nad 12 000 |
|
45 % |
Zdroj: Ministerstvo financí
V zájmu naplnění cílů programu fiskální konsolidace zavedlo ministerstvo financí od r. 2011 tři mimořádné roční odvody :
příspěvek ze solidarity – vypočítává se z ročního příjmu, původně se mělo jednat o dočasné opatření, jeho zrušení se však do r. 2019 nepředpokládá, od r. 2016 je výše následující:
Stupnice daně z příjmů |
||
Roční příjem (v €) |
Daňový koef. |
|
0 |
12 000 |
0 % |
12 001 |
20 000 |
2,2 % |
20 001 |
30 000 |
5,0 % |
30 001 |
40 000 |
6,5 % |
40 001 |
65 000 |
7,5 % |
65 001 |
220 000 |
9,0 % |
více |
|
10,0 % |
odvod z provozování svobodných profesí a živnosti , jehož výše je stanovena nezávisle na udávaném ročním příjmu, ale v závislosti na sídle; týká se všech, kteří provozují svobodné povolání či živnost déle než 5 let;
mimořádná daň z nemovitého majetku (řecky ENFIA), kterou musí platit všichni majitelé elektrifikovaných nemovitostí včetně cizinců. Osvobozen je pouze veřejný majetek, chrámy, kláštery a církevní dobročinná zařízení. Výše poplatku závisí na oficiální hodnotě nemovitosti pro účely zdanění a na jejím stáří.
Dlouhodobým problémem řeckého státu je nízká platební morálka daňových poplatníků a vysoký daňový únik. V daňové legislativě je proto věnována zvláštní pozornost opatřením na potírání daňového úniku živnostníků a svobodných profesí . K nejdůležitějším z nich patří:
motivace daňových poplatníků k soustřeďování pokladních dokladů - daňový poplatník musí při ročním vyúčtování daně z příjmu předložit pokladní bloky za nákup zboží a služeb (kromě nájemného, vodného stočného, veřejných a telekomunikačních služeb apod.)
komplikovaný systém tzv. objektivních kritérií zdanění, který má pomoci finančním úřadům odhalit, nakolik je udávaný příjem v souladu s majetkovou situací a životní úrovní daňového poplatníka. Dle objektivních kritérií (např. náklady na provoz automobilu/-lů dle věku a kubatury, na údržbu bytu event. chaty dle plochy a hodnoty nemovitosti, na studia dětí, na obslužný personál, na lodě či letadla atd.) je stanoven minimální nezbytný příjem, který se srovnává s udanou výší ročního příjmu a daňový poplatník je pak zdaněn podle vyššího z nich. Jedná se o poměrně komplikovaný systém, který je v případě nutnosti třeba konsultovat s daňovým poradcem.
Nárokování a vrácení DPH z Řecka
Pokud jste v Řecku zaplatili DPH, máte nárok požadovat její vrácení v případě, že zde nemáte pobočku nebo sídlo. Lze tak učinit i z ČR. Česká republika a Řecko jsou zapojeny do jednotného evropského elektronického systému vracení DPH. V tomto případě jsou oba (český i řecký) daňové portály konstruovány tak, aby umožňovaly požádat o navrácení DPH zaplaceného v druhé zemi. Řecké Ministerstvo financí (odbor zdanění, ředitelství DPH) potvrdilo, že řecká strana si pro tento případ neklade žádné další požadavky kromě standardních.
Bližší informace na webu Europa.eu