Slovensko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě (Slovensko)

Slovenská republika vznikla dne 1. 1. 1993 po rozpadu České a Slovenské federativní republiky. Jedná se o jednu z nejvíce otevřených ekonomik na světě, která je závislá především na ekonomickém vývoji v Německu a okolních zemích. Zhruba 20 % celkové obchodní výměny probíhá s Německem. Slovenská ekonomika je téměř stoprocentně závislá na dovozu energetických surovin (ropa, zemní plyn, uran). Slovensko je významnou průmyslovou zemí. V průmyslu pracuje zhruba 30 % celkové pracovní síly. Mezi hlavní průmyslové sektory patří automobilový (46 % průmyslové výroby), elektrotechnický, strojírenský a chemický průmysl. Slovensko je největší světový producent osobních aut na tisíc obyvatel. Téměř 85 % slovenského exportu směřuje do zemí EU. Slovensko je od roku 2009 členem eurozóny a používá euro.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Slovenská republika
Dne 29. 2. 2020 se konaly ve Slovenské republice (SR) řádné parlamentní volby. Vítězem se stalo hnutí OĽaNO (Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti) Igora Matoviče se ziskem 25,02 % hlasů. Prezidentka SR Zuzana Čaputová pověřila Igora Matoviče dne 4. 3. 2020 sestavením vlády a dne 21. 3. 2020 jmenovala koaliční vládu čtyř stran (OĽaNO, Sme rodina, SaS a Za ľudí). Vládě premiéra Igora Matoviče byla vyslovena důvěra parlamentu (Národní rada SR) dne 30. 4. 2020 hlasy 93 poslanců. Proti vyslovení důvěry vládě hlasovalo 48 poslanců. Národní rada SR má 150 poslanců.

Složení vlády :
– Igor Matovič (OĽaNO) – premiér
– Eduard Heger (OĽaNO) – vicepremiér, ministr financí
– Štefan Holý (Sme rodina) – vicepremiér pro legislativu a strategické plánování
– Richard Sulík (SaS) – vicepremiér pro ekonomiku a ministr hospodářství
– Veronika Remišová (Za ľudí) – vicepremiérka, ministryně investic, regionálního rozvoje a informatizace
– Jaroslav Naď (OĽaNO) – ministr obrany
– Roman Mikulec (OĽaNO) – ministr vnitra
– Marek Krajčí (OĽaNO) – ministr zdravotnictví
– Ján Mičovský (OĽaNO) – ministr zemědělství a rozvoje venkova
– Ján Budaj (OĽaNO) – ministr životního prostředí
– Natália Milanová (OĽaNO) – ministryně kultury
– Milan Krajniak (Sme rodina) – ministr práce, sociálních věcí a rodiny
– Andrej Doležal (Sme rodina) – ministr dopravy a výstavby
– Ivan Korčok (SaS) – ministr zahraničních věcí a evropských záležitostí
– Branislav Grohling (SaS) – ministr školství, vědy, výzkumu a sportu
– Mária Kolíková (Za ľudí) – ministryně spravedlnosti

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

K 31. 12. 2019 mělo Slovensko 5 457 876 obyvatel. Celkový přírůstek obyvatel v roce 2019 dosáhl 1 511 osob. Přirozený přírůstek obyvatel činil 300 osob a zahraniční migrací získalo Slovensko 1 211 osob.

Obyvatelstvo podle národnostního složení – národnost slovenská (80,7 %), maďarská (8,5 %), rómská (2,0 %), česká (0,6 %), rusínská, ukrajinská, ruská, německá, polská a jiné (8,2 %).

Obyvatelstvo podle náboženského vyznání – římskokatolické (62,0 %), evangelické (5,9 %), řeckokatolické (3,8 %), reformované křesťanské (1,8 %), věřící menších církví (2,0 %), věřící neregistrovaných církví (0,5 %), nezjištěné (10,6 %), bez vyznání (13,4 %).

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Rok

2015

  2016

2017

2018

2019

reálný růst HDP (%)

4,8

2,1

3,0

 3,9 2,4

HDP/osoba (eur)

14 546

14 920

15 602 16 266 16 640

HDP (mld. eur) – stálé ceny

79,264

 81,612

83,816 87,314 89,302

průměrná míra inflace (%)

-0,3

-0,5

1,3

2,5

2,7

prům. míra nezaměstnanosti (%)

11,5

9,7

8,1

 6,6 5,8

Zdroj: Statistický úřad SR

Po vysokém růstu slovenské ekonomiky v roce 2018 došlo v roce 2019 k výraznému zpomalení. Hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl reálně o 2,4 %.

Značný pokles růstu vykázala v roce 2019 především zahraniční poptávka. Slovenský export se zvýšil meziročně pouze o 1,7 % a vykázal nejhorší výsledek od roku 2009. V letech 2010 – 2018 rostl export průměrně o 6,5 % ročně. Pokles růstu exportu způsobil především propad exportu do Německa, což je největší obchodní partner.

Navzdory růstu reálných mezd v roce 2019 se výrazně zpomalila spotřeba domácností. Meziročně se zvýšila pouze o 2,1 % a vykázala nejpomalejší tempo růstu od roku 2014.

V roce 2019 pokračoval pokles míry nezaměstnanosti, ale pomalejším tempem než v roce 2018. Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2019 dosáhla 5,8 %. Zároveň docházelo v roce 2019 ke zpomalování tempa růstu celkové zaměstnanosti. Pozitivní vývoj zaměstnanosti v roce 2019 ovlivnily služby, kde byl zaznamenán růst o více než 10 %. Vývoj zaměstnanosti ve službách kompenzoval pokles zaměstnanosti v průmyslu.

V roce 2019 byl zaznamenán pozitivní vývoj investic, když jejich hodnota meziročně stoupla o 6,2 %. Nejvíce vzrostly investice do strojů a zařízení (+8,6 %). Růst investic byl zaznamenán i ve stavebnictví (+4,0 %). V roce 2019 došlo také k růstu zásob, a to především u zboží, nedokončených výrobků a u stavu zvířat.

Od roku 2017 dochází k postupnému růstu spotřebitelských cen. V roce 2019 dosáhla průměrná míra inflace 2,7 %. Nejrychleji rostly ceny potravin (+4,0 %), bydlení (+3,9 %) a služeb (+3,3 %).

Očekávaný vývoj

Růst slovenské ekonomiky byl plánován při sestavování rozpočtu na rok 2020 na úrovni 2,2 %. Po vypuknutí pandemie Covid-19 v polovině března 2020 předpokládá aktuální prognóza Ministerstva financí SR zveřejněná dne 8. dubna 2020 pokles HDP na úrovni 7,2 %. V roce 2021 očekává Ministerstvo financí SR růst HDP ve výši 6,8 %.

Slovenská vláda schválila v březnu a dubnu 2020 následující opatření na podporu ekonomiky.

1) Příspěvek zaměstnavatelům (firmy včetně osob samostatně výdělečně činných – OSVČ) na mzdu zaměstnance ve výši 80 % průměrné mzdy, maximálně 1.100 eur. Jedná se o zaměstnavatele, jejichž provozovny byly povinně uzavřené na základě rozhodnutí Úřadu veřejného zdravotnictví SR.

2) Příspěvek zaměstnavatelům (firmy včetně OSVĆ) na mzdu zaměstnance ve výši 80 % průměrné mzdy, maximálně 880 eur, kvůli překážce na straně zaměstnavatele (nemají práci pro zaměstnance) z důvodu pandemie (například přišel o objednávky). Jedná se o zaměstnavatele, jejichž provozovny nebyly povinně uzavřené na základě rozhodnutí Úřadu veřejného zdravotnictví SR (slovenský ekvivalent tzv. kurzarbeit).

3)  Příspěvek zaměstnavatelům (firmy včetně OSVČ) na mzdu zaměstnance, pokud jim kvůli pandemii klesly tržby (meziročně či meziměsíčně) následovně:

≥ 20 % (příspěvek 180 euro), ≥ 40 % (300 euro), ≥ 60 % (420 euro), ≥ 80 % (540 euro).

4) Odklad platby odvodů za zaměstnavatele při poklesu tržeb o více než 40 %.

5) Poskytnutí bankovních záruk ve výši 500 mil. eur měsíčně na úvěry firmám a OSVČ za výhodných podmínek.

6) Zaměstnanci v karanténě a rodiče ošetřující dítě (OČR) dostávají 55 % hrubé mzdy.

7) Odklad záloh na daň z příjmů při poklesu tržeb o více než 40 %.

8) Možnost započtení dosud neuplatněné ztráty z podnikání od roku 2014 najednou v daňovém přiznání za rok 2019.

9) Odklad splátek úvěrů a lízingových splátek pro OSVČ, malé a střední firmy až o 9 měsíců.

10) Zvýhodněné úvěry pro malé a střední firmy i OSVČ ve výši 50 mil. eur od Slovenské záruční a rozvojové banky (SZRB) a Eximbanky. Úvěry od SZRB ve výši 10 – 350 tis. eur a od Eximbanky 100 – 500 tis. eur. Splatnost úvěru 3 roky. Záruky za úvěry poskytuje Ministerstvo financí SR do výšky 80 % zůstatku jistiny úvěru.

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Veřejné finance SR

Rok 2015 2016 2017 2018 2019
Hospodaření veřejné správy (mil. eur) -2 130 -1 791 -884 -941 -1 220
Hospodaření veřejné správy (% HDP) 2,71 1,68 0,95 1,05 1,30

Zdroj: Ministerstvo financí SR

V roce 2019 dosáhl deficit veřejných financí 1,22 mld. eur, což znamená 1,3 % HDP. Meziročně se tak deficit zvýšil o 279 mil. eur. Výši deficitu v roce 2019 negativně ovlivnilo zejména zhoršení hospodaření rozpočtových organizací státu, státních fondů a rozpočtových organizací vyšších územněsprávních celků a obcí.

Schválený rozpočet na rok 2020 předpokládal deficit veřejných financí na úrovni 0,49 % HDP. V důsledku pandemie Covid-19 však Ministerstvo financí SR počítá s deficitem veřejných financí ve výši 8,5 mld. eur (cca 8 % HDP). Vyrovnané hospodaření by chtěla vláda dosáhnout do konce volebního období v roce 2024.


Státní rozpočet SR
(mil. eur)                                                                                                 

Rok

 2015

 2016

2017

2018

2019

Příjmy

 16 233,8

 14 275,9

14 014,1

15 381,0 15 825,5

Výdaje

 18 166,4

 15 256,2

15 234,3

 16 563,3 18 027.0

Saldo

 -1 932,6

 -980,3

-1 220,1

-1 182,3

– 2 201,5

Zdroj: Ministerstvo financí SR

Slovenská vláda hospodařila v roce 2019 meziročně hůře. Schodek státního rozpočtu na konci roku 2019 dosáhl 2 201,5 mil. eur a meziročně byl vyšší o 1 018,7 mil. eur. Deficit se tak zvýšil o 86,2 %. Příjmy státního rozpočtu v roce 2019 se meziročně zvýšily o 444,5 mil. eur (+2,9 %). Daňové příjmy dosáhly 12 336,4 mil. eur a meziročně se zvýšily o 334,2 mil. eur (+2,8 %). Příjmy z EU dosáhly 2 126,921 mil. eur a meziročně se snížily 42,8 mil. eur. Příjmy z dividend činily 504,8 mil. eur a meziročně se zvýšily o 65,9 mil. eur.

Výdaje státního rozpočtu v roce 2019 se meziročně zvýšily o 1 463,7 mil. eur (+8,8 %). Výdaje na obsluhu státního dluhu dosáhly 1 037,2 mil. eur a meziročně se snížily o 97,4 mil. eur. Výdaje na EU dosáhly 2 092,561 mil. eur a meziročně se zvýšily o 10,6 mil. eur. Výdaje na spolufinancování dosáhly 304,3 mil. eur a meziročně se snížily o 12,3 mil. eur. Odvody do EU včetně rezervy dosáhly 750,2 mil. eur a meziročně se zvýšily o 18,8 mil. eur. Transfery vlády do Sociální pojišťovny byly nulové, což je důsledek vysoké zaměstnanosti a nízké nezaměstnanosti.   

Státní rozpočet na rok 2020 schválila Národní rada SR dne 3. 12. 2019. Státní rozpočet počítá s příjmy ve výši 15 792,7 mil. eur, s výdaji 18 560,9 mil. eur a se schodkem 2 768,2 mil. eur. Státní rozpočet na rok 2020 byl prognózován na ekonomický růst ve výši 2,2 %. Vzhledem k propuknutí pandemie Covid-19 v polovině března 2020 a mimořádným výdajům slovenské vlády na podporu ekonomiky se očekává deficit státního rozpočtu v roce 2020 na úrovni 9 % HDP.

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance SR (mil. eur)

Rok (stav k 31. 12.) 2015 2016 2017 2018 2019
Běžný účet -1 367,4 -1 182,6 -1 776,4 -2 251,3 -2 706,2
– obchod se zbožím 1 049,1 1 637,2 642,4 47,0 -746,9
– obchod se službami 180,5 455,5 840,6 774,3 1 038,9
– primární výnosy z investic -1 366,2 -1 906,3 -1 977,1 -1 834,8 -1 973,1
– sekundární výnosy z investic -1 230,8 -1 369,0 -1 282,3 -1 237,8 -1 025,1
Kapitálový účet 2 790,2 1 630,7 789,9 1 458,7   944,7
Prodej/koupě nevýrobních nefinančních aktiv -46,0 -50,3 -18,8 -7,2  -343,9
Kapitálové transfery 2 836,2 1 681,0 808,7 1 465,9 1 288,6
Finanční účet -447,1 -414,0 -3 845,6 -1 902,8 -1 564,1
přímé investice -90,3 491,1 -1 710,2 -204,1 – 2 050,5
– portfoliové investice 1 856,2 3 962,1 -715,6 3 488,3 331,6
– finanční deriváty 257,8 299,6 76,5 6,4  94,3
– ostatní investice -2 712,6 -5 123,7 -1 967,0 -6 607,7 -1 399,3
– rezervní aktiva 241,8 -43,1 470,7 1 415,0 1 459,8
Chyby a omyly -1 869,9 -862,1 -2 859,2 -1 109,5 197,4

Zdroj: Národní banka Slovenska

Běžný účet platební bilance vykázal na konci roku 2019 schodek 2 706,3 mil. eur. Schodek běžného účtu se zvyšuje od roku 2016. Běžný účet se dostal do výrazného schodku v roce 2019 především kvůli odlivu kapitálu ze Slovenska ve formě dividend (téměř 2 mld. eur). Kladné saldo obchodu se službami nestačilo pokrýt výrazný odliv dividend.

Kapitálový účet platební bilance vykázal přebytek 944,7 mil. eur díky kapitálovým transferům.

Finanční účet platební bilance vykázal schodek 1 564,1 mil. eur, jehož výše třetí rok po sobě klesá. Na schodku se podílely především přímé investice a ostatní investice.       


Další finanční ukazatele SR

Rok (stav k 31. 12.) 2015 2016 2017 2018 2019
Devizové rezervy NBS (mld. eur) 2,874 2,743 3,020 4,568 6,382
Zahraniční zadluženost (mld. eur) 67,4 74,9 94,2 102,2 105,4
Veřejný dluh (mld. eur) 42,160 42,053 43,370 44,323 45,202
Veřejný dluh/HDP (%) 52,20 51,94  51,31 49,40 48,00
Dluhová služba (mld. eur)  1,16  1,17

 1,17

1,14

1,04

Zdroj: Národní banka Slovenska

Devizové rezervy Národní banky Slovenska (NBS) dosáhly na konci roku 2019 hodnotu 6,382 mld. eur. Mezi nejvýznamnější položky devizových rezerv patřily cenné papíry (4,356 mld. eur) a zlato (1,379 mld. eur).

Zahraniční zadluženost Slovenska na konci roku 2019 dosáhla 105,4 mld. eur a každoročně roste. Na zahraniční zadluženosti se nejvíce podílí NBS (33,1 mld. eur), následují vláda (29,0 mld. eur), firmy (19,1 mld. eur), ostatní sektory (12,8 mld. eur) a banky (11,4 mld. eur).

Veřejný dluh Slovenska na konci roku 2019 dosáhl 48,4 % HDP. Snižování dluhu probíhá od roku 2013. Nejnižší úroveň dluhu byla vykázána v roce 2008 na 28,6 % HDP. Po vypuknutí finanční krize v roce 2008 se veřejný dluh zdvojnásobil. Veřejný dluh k HDP je výrazně nižší než povolená maastrichtská hranice 60 % HDP pro země eurozóny. OECD doporučuje jako bezpečnou hranici dluhu 40 % HDP. 

Dluhová služba si vyžádala v roce 2019 náklady 1,04 mld. euro a meziročně se snížila o 100 mil. eur.

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální bankou Slovenské republiky je Národní banka Slovenska (NBS). Od 1. ledna 2009 je NBS součástí Eurosystému. Ve spolupráci s Evropskou centrální bankou (ECB) a ostatními centrálními bankami zemí eurozóny je prvotním cílem NBS udržovat cenovou stabilitu v eurozóně. V rámci Eurosystému je úlohou NBS přispívat k zabezpečení měnové politiky, devizových operací a devizových rezerv, platebního styku, vydávání bankovek a mincí, mezinárodní spolupráci, vzájemné spolupráci a podpoře centrálních bank, finanční stabilitě v eurozóně. Důležitým úkolem NBS je výkon dohledu nad finančním trhem.

Hlavní komerční banky v SR
Slovenská sporiteľňa, a.s.   
– 
Všeobecná úverová banka, a.s.   
Tatra banka, a.s.
–  ČSOB, a.s
Poštová banka, a.s.
Prima banka Slovensko a.s.
Prvá stavebná sporiteľňa, a.s.
OTP Banka Slovensko, a.s.
Privatbanka, a.s.
Wustenrot stavebná sporiteľňa, a.s.

Specializované státní banky v SR
Národná banka Slovenska
Slovenská záručná a rozvojová banka, a.s.
Eximbanka SR

Banka je právnická osoba se sídlem na území SR založená jako akciová společnost, která přijímá vklady a poskytuje úvěry a má na výkon těchto činností udělenou bankovní licenci. Dle zákona č. 483/2001 Z.z. o bankách rozhoduje o udělení bankovní licence Národní banka Slovenska (NBS). Základní podmínkou pro udělení bankovní licence je minimální peněžní vklad do základního jmění banky 16,6 mil. eur a minimální peněžní vklad do základního jmění banky, která vykonává hypoteční obchody, ve výši 33,2 mil. eur.

Hlavní pojišťovny v SR
Kooperativa poisťovna, a.s. VIG
Allianz Slovenská poisťovna, a.s.
Generali poisťovna, a.s.
ČSOB poisťovna, a.s.
NN Životná poisťovna, a.s.
Uniqa poisťovna, a.s.
Union poisťovna, a.s.
Poštová poisťovna, a.s.

Zájmovým sdružením pojišťoven je Slovenská asociace pojišťoven (SAP).

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém získal současnou podobu v roce 2004 za ministra financí Ivana Mikloše. Mezi hlavní body reformy patřily:
– snížení přímých daní
– zrušení některých majetkových daní (tj. darovací daň, dědická daň, daň z převodu nemovitosti)
– zrušení tzv. paušálních daní u živnostníků (OSVČ).

Daň z příjmů fyzických osob
Daňoví rezidenti Slovenské republiky (SR) podléhají dani z příjmů fyzických osob, která se vypočítává z jejich celosvětových příjmů. V úvahu se berou mezinárodní smlouvy SR o zamezení dvojímu zdanění. Za daňového rezidenta se považuje osoba s trvalým pobytem v SR nebo osoba, která se zdržuje v SR alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce. Daňové přiznání za předcházející rok se podává do 31.3. následujícího roku. Manželé musejí podat daňové přiznání samostatně. Daňoví nerezidenti SR podléhají dani z příjmů fyzických osob, která se vypočítává z jejich příjmů v SR. Daňovým rokem je kalendářní rok.

Daňové přiznání za rok 2019 podává každá fyzická osoba, jejíž zdanitelné příjmy v roce 2019 přesáhly 1.968,68 eur. Sazba daně z příjmů fyzických osob činí 19 % ze základu daně do výše 37.163,36 eur (tj. 176,8 násobek platného životního minima = 210,2 eur)). Část základu daně nad uvedený limit se daní sazbou 25 % . Nezdanitelné minimum na daňového poplatníka pro rok 2020 činí 21 násobek platného životního minima (4.414,20 eur). Pokud základ daně daňového poplatníka nepřekročí 92,8 násobek platného životního minima (19.506,56 eur). Pokud je základ daně daňového poplatníka vyšší, nezdanitelné minimum se počítá jako rozdíl 44,2 násobku platného životního minima (9.290,84 eur) a 1/4 základu daně daňového poplatníka. Roční daňový bonus na dítě do 6 let činí 545,28 eur a na dítě od 6 let 272,64 eur.

Daň z příjmů právnických osob
Za daňového rezidenta SR se považuje právnická osoba, která má v SR sídlo nebo místo vedení. Předmětem daně jsou celosvětové příjmy, přičemž se berou v úvahu mezinárodní smlouvy SR o zamezení dvojímu zdanění. Daňovým nerezidentům jsou v SR zdaňovány příjmy pouze ze zdrojů na území SR. Sazba daně je 15 % , pokud roční obrat nepřekročí 100.000 eur. Nad tuto hranici je sazba daně 21 % . Daňovou ztrátu z podnikání je možné odečítat během 5 let. Ve zdaňovacím období je možný odpočet daňové ztráty maximálně do výšky 50 % základu daně.

Odvody na sociální a zdravotní pojištění
Zaměstnavatel platí odvody ve výši 35,2 % z vyměřovacího základu (tj. hrubá mzda zaměstnance). Zaměstnavatel zaplatí v roce 2020 do Sociální pojišťovny odvody na sociální pojištění za zaměstnance ve výši 25,2 % hrubé mzdy a odvody do zdravotní pojišťovny zaměstnance na zdravotní pojištění ve výši 10 % z hrubé mzdy. Odvody se platí měsíčně od 1.1. do 31.12. Maximální vyměřovací základ pro odvody na sociální pojištění je 7.091 eur. Maximální vyměřovací základ pro odvody na zdravotní pojištění není stanoven.
Zaměstnanec platí odvody ve výši 13,4 % z vyměřovacího základu (tj. hrubá mzda). Odvody se platí měsíčně od 1.1. do 31.12. Odvody na sociální pojištění činí 9,4 % z hrubé mzdy a jsou zasílány do Sociální pojišťovny. Odvody na zdravotní pojištění činí 4 % z hrubé mzdy a jsou zasílány do zdravotní pojišťovny zaměstnance. Maximální vyměřovací základ pro odvody na sociální pojištění v roce 2020 činí 7.091 eur. Maximální vyměřovací základ pro odvody na zdravotní pojištění není stanoven.
Živnostník (OSVČ) – odvody na sociální a zdravotní pojištění se platí měsíčně, a to do 8. dne následujícího měsíce za předchozí měsíc. V roce 2020 činí minimální odvody 238,80 eur měsíčně (167,89 eur na sociální pojišťění a 70,91 eur na zdravotní pojištění). Odvody na sociální pojištění se platí z vyměřovacího základu, který pro kalendářní rok 2020 činí 50 % jedné dvanáctiny všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok 2018 (tj. 506,50 eur). Maximální vyměřovací základ pro sociální pojištění v roce 2020 činí 7.091 eur. Odvody na zdravotní pojištění se platí také z vyměřovacího základu. Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění v roce 2020 činí 50 % průměrné mzdy zaměstnance ve slovenské ekonomice v roce 2018 (1.013 eur). Minimální vyměřovací základ je tedy 506,50 eur.
Živnostníci mohou využít velmi štědré paušální výdaje, jejichž výše dosahuje 60 % jejich příjmů (nejvíce však mohou odečíst 20.000 eur). 

Daň z přidané hodnoty (DPH)
Povinnost registrovat se jako plátce DPH má každá zdanitelná osoba, která má sídlo nebo bydliště, místo podnikání nebo provozovnu v SR a za předcházejících, po sobě následujících, 12 kalendářních měsíců měla obrat vyšší než 49.790 eur. Existuje i možnost dobrovolné registrace. Zahraniční osobě může vzniknout povinnost registrovat se jako plátce DPH v SR, pokud sem dodává zboží formou zásilkového obchodu nebo před dodáním zboží a služeb, když se neuplatňuje přenos daňové povinnosti na odběratele.

Základní sazba DPH je 20 % a uplatňuje se na většinu zboží a služeb.
Snížená sazba DPH je 10 % a uplatňuje na následující produkty:
– základní potraviny (maso, chléb, mléko, máslo)
– určité zdravé potraviny (mléčné produkty, ovčí bryndza, med, velká část ovoce a zeleniny, ovocné a zeleninové šťávy)
– léky a některé zdravotnické pomůcky (např. brýle, kontaktní čočky, invalidní vozíky, hygienické vložky a tampóny, dětské pleny)
– knihy, novinové deníky
– určité ubytovací služby (hotely, turistické a zaměstnanecké ubytovny, rekreační kempy, studentské internáty).

Všichni plátci DPH mají povinnost předkládat kontrolní výkaz (kontrolní hlášení k DPH). Jedná se o detailní seznam vystavených a přijatých faktur. Kontrolní výkaz se podává elektronicky do 25. dne po skončení příslušného zdaňovacího období (měsíčně nebo čtvrtletně). Za nesplnění povinnosti může daňový úřad uložit pokutu do výše 10.000 eur. Souhrnný výkaz pak podává plátce DPH, pokud uskutečnil intrakomunitárně dodávku zboží ze SR do jiného členského státu EU nebo přemístil vlastní zboží ze SR do jiného členského státu EU. Souhrnný výkaz se podává elektronicky nejpozději do 25. dne po skončení období, na které se vztahuje.    

Spotřební daně
Patří mezi nepřímé daně. Podléhá jim následující zboží při dovozu do SR nebo při uvedení zboží do oběhu:
– minerální oleje (motorová nafta, motorový benzín, mazací oleje, topné oleje, LPG a další)
– alkoholické nápoje (pivo, víno, meziprodukt a líh)
– tabákové výrobky (cigarety, doutníky, tabák a tabákové suroviny)
– elektřina, uhlí a zemní plyn.

Daňová povinnost ze spotřební daně z elektřiny, uhlí a zemního plynu vzniká dodáním konečnému spotřebiteli. Sazba spotřební daně závisí na konkrétní komoditě. Plátce spotřební daně musí být registrován na celním úřadě.

Srážková daň (dividendy)
Dividendy vyplacené ze zisku mají daň 0 % . Pokud jsou vyplacené fyzické sobě, podléhají dani ve výši 7 % .
Dani ve výši 35 % podléhají dividendy:
– vyplacené právnickým osobám a rezidentům nesmluvních států – tzn. SR s nimi nemá uzavřenou smlouvu o zamezení dvojímu zdanění nebo smlouvu o výměně informací týkající se daní
– přijaté od rezidentů nesmluvních států.

Daň z firemních motorových vozidel
Platí se do 31.1. daňovému úřadu v místě, kde bylo vozidlo registrováno k 31.12. předcházejícího roku. Dani podléhají vozidla evidovaná na Slovensku a používaná k podnikání. Daň je uvalena na:
– osobní auta (podle objemu válců motoru) v rozmezí 50 – 218 eur ročně
– užitková vozidla a autobusy (podle počtu náprav a celkové hmotnosti vozidla) v rozmezí 74 – 2.375 eur ročně

Poloviční sazba daně se uplatňuje u užitkových vozidel jezdících v rámci kombinované dopravy. Elektromobily mají nulovou sazbu daně. Pokud vozidlo disponuje alternativním pohonem (LPG, CNG, vodíkový pohon, hybridní, elektromobil), základ daně se snižuje o 50 %.

Daň z nemovitosti
Řídí se zákonem o místních daních a místním poplatku a člení se na:
1) daň z pozemku – platí ji vlastník pozemku, ve vybraných případech pak správce pozemku nebo nájemce, základní sazba daně činí 0,25 % z hodnoty pozemku stanovené zákonem;
2) daň ze staveb – platí ji vlastník stavby, ve vybraných případech pak správce stavby nebo nájemce, základní sazba daně je 0,033 eur za každý i započatý m2 zastavěné plochy;
3) daň z bytu – platí ji vlastník bytu, ve vybraných případech pak správce bytu, základní roční sazba daně je 0,033 eur za každý i započatý m2 podlahové plochy bytu.

Správu daně vykonává obec, na jejímž území se nemovitost nachází.

Sektorové daně

Bankovní odvod
V platnosti od 2012. Je určený na krytí nákladů spojených s řešením finančních krizí v bankovním sektoru a na ochranu stability bankovního sektoru. Sazba činí 0,2 % z objemu vkladů klientů očištěných o vlastní jmění společnosti. Odvod se platí ve čtyřech čtvrtletních splátkách do 25. dne příslušného kvartálu. V roce 2020 byl bankovní odvod zvýšený na 0,4 % . Podle platné legislativy by bankovní odvod měl skončit v roce 2021.

Zvláštní odvod pro regulovaná odvětví
V platnosti od roku 2012. Regulovanými odvětvími jsou energetika, pojišťovnictví a zajišťovnictví, veřejné zdravotní pojištění, elektronické komunikace, farmacie, poštovní služby, železniční doprava, letecká doprava, veřejné vodovody a veřejné kanalizace, poskytovatelé zdravotní pomoci. Odvod činí 8,712 % ze zisku z vybraných činností.

Daň z pojištění
V platnosti od roku 2019. Sazba daně je 8 % a platí se ze všech neživotních pojistek. Výjimka platí pro pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorového vozidla. Nová daň se tedy vztahuje na pojištění majetku (nemovitost, movitý majetek, domácnost), zodpovědnosti, havarijní pojištění, pojištění průmyslu, cestovní pojištění, pojištění podnikatelů.

Od 1. 1. 2018 musí všechny firmy podávat daňové přiznání pouze elektronicky. Od 1. 7. 2018 mají tuto povinnost i živnostníci (OSVČ). Dosud museli daňové přiznání podávat elektronicky pouze plátci DPH. Pro komunikaci s daňovým úřadem si musí živnostník zřídit elektronickou schránku tak, že se zaregistruje na webu finanční správy.

Více informací o daňovém systému lze najít na webové stránce Finanční správa Slovenské republiky.