Tunisko - základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

21.10.2022 | CzechTrade • Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) • Zastupitelský úřad České republiky

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Tuniská republika je také známá jako populární destinace pro české turisty, je také zemí, kde tzv. Jasmínová revoluce v roce 2011 zahájila proces demokratizace navzdory bezpečnostním a ekonomickým výzvám. Kulturní i geografická blízkost k Evropě z Tuniska činí důležitého partnera v oblasti Severní Afriky. 

Výkonnou moc v Tunisku během první poloviny roku 2021 sdílel prezident Kais Said s nestranickou vládou v čele s premiérem Hišémem Mešíším, již druhou v pořadí od legislativních voleb v říjnu 2019, které nastolily fragmentované uspořádání sil v parlamentu. Dne 25. července 2021 prezident Kais Said vyhlásil aktivaci článku 80 tuniské ústavy, který posiluje pravomoci prezdienta, zmrazil, a následně rozpustil parlament a odvolal šéfa vlády. V očekávání referenda o ústavních změnách a legislativních voleb během roku 2022 výkonnou moc zastává výhradně prezident s pomocí vlády premiérky Nažly Buden, která byla jmenovaná v říjnu 2021. Dá se očekávat směřování země k prezidentskému systému, přičemž osud demokratizace Tuniska je zahalen do nejistoty. 

Tunisko je prioritní zemí partnerství Evropské unie, se kterou udržuje i blízké hospodářské vazby – až 80 % tuniského vývozu směřuje do EU. Z členských států EU v Tunisku působí především Francie, Německo nebo Itálie. V roce 1995 byla mezi EU a Tuniskem uzavřena Asociační dohoda, která odstranila celní poplatky pro obchod s průmyslově vyráběnými výrobky. Jednání o smlouvě DCFTA (známá pod fr. názvem ALECA) byla pozastavená. S Českou republikou byly podepsány dohody o hospodářské spolupráci, o zamezení dvojího zdanění a o vzájemné ochraně investic. Bilaterální hospodářská spolupráce je od roku 2009 diskutována v rámci pravidelné tzv. Smíšené komise v gesci ministerstva průmyslu a obchodu ČR. 

Pilíři tuniské ekonomiky jsou služby, především turistický ruch, rostoucí a exportně orientovaný strojní,
elektrotechnický a textilní průmysl, zemědělství (olivový olej,
ovoce). Strategická
spolupráce mezi Českou republikou a Tuniskem je delší dobu diskutována v
oblasti vodohospodářství, obranného průmyslu nebo zdravotnictví . Nabízí se také téma
modernizace průmyslu a digitalizace, a to ve všech odvětvích, jehož potřeba vyšla na povrch během krize COVID-19. V zemi působí řada slibných technologických start-upů. Tunisko je také zdravotnickým zazemím a centrem farmaceutického průmyslu pro sousední Libyi a další státy subsaharské Afriky. Přívětivé podmínky pro celoexportní (tzv. off shore) firmy z Tuniska činí zajímavou destinaci pro exportéry do Evropy, Blízkého východu nebo Afriky. 

České firmy, které se o Tunisko zajímají, by měly brát v potaz důležitost osobního kontaktu a hierarchie v obchodních vztazích. Tunisko usiluje o kulturní a sociální blízkost k Evropě, stále se však jedná se o společnost s pevně zakořeněnou muslimskou kulturou. Na první pohled „sekulární“ Tunisan může dodržovat náboženské tradice (např. držet půst během Ramadánu). Na osobní úrovni jsou Tunisané velkorysí, nicméně proces formalizace rozhodnutí a závazků je klíčový, a někdy vede k neúměrnému prodlužování rozhodovacího procesu. Velmi užitečná je znalost francouzského jazyka, který dominuje pracovním jednáním. 

Na pozadí politické nejistoty stojí země před bolestivými ekonomickými reformami, aby získala půjčku od Mezinárodního měnového fondu, a odvrátila tak hrozící ekonomickou krizi. Jedná se odstranění celoplošných dotací na vybrané potraviny a palivo, snížení nákladů na státní administrativu (17 % HDP) a restrukturalizaci ztrátových státních podniků. Zadlužení země dosahuje znepokojujících 84 % HDP, stav ke kterému přispěl jak 8,6 % propad tuniské ekonomiky během pandemie COVID-19, tak i navýšení cen ropy a obilnin v důsledku ruské agrese proti Ukrajině.