Tunisko - základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní město Tunis
Počet obyvatel 11,8 mil.
Jazyk oficiální jazyk arabština, francouzština široce rozšířená
Náboženství islám, judaismus
Státní zřízení republika
Hlava státu Kais Saíd
Hlava vlády Nažla Buden
Název měny Tuniský dinár (TND)
Cestování
Časový posun GMT +1 (bez změny času)
Kontakty ZÚ
Velvyslanec Mgr. Jan Vyčítal
Ekonomický úsek Mgr. Klára A. Bednářová
Konzulární úsek Mgr. Olga Chojnacka
CzechTrade bez zastoupení
Czechinvest bez zastoupení
Ekonomika 2022
Nominální HDP (mld. USD) 48,09
Hospodářský růst (%) 2,20
Inflace (%) 8,31
Nezaměstnanost (%) 15,10

Tuniská republika, známá jako populární destinace pro české turisty, je také zemí, kde tzv. Jasmínová revoluce v roce 2011 zahájila proces demokratizace navzdory bezpečnostním a ekonomickým výzvám. Kulturní i geografická blízkost k Evropě a ekonomická provázanost se zeměmi EU z Tuniska činí důležitého partnera v oblasti Severní Afriky.

Tunisko představuje ekonomiku nižšího středního příjmu s vysoce kvalifikovanou pracovní silou s rozšířenou znalostí francouzského jazyka. Pilíři tuniské ekonomiky, jejíž růst na rok 2023 je očekáván ve výši 1,8 %, jsou služby, především turistický ruch, stále rostoucí a exportně orientovaný strojní, elektrotechnický a textilní průmysl. Tunisko je zdravotnickým zazemím a centrem farmaceutického průmyslu pro sousední Libyi a další státy subsaharské Afriky. Relativně přívětivé podmínky pro celoexportní (tzv. offshore) firmy z Tuniska činí zajímavou destinaci pro exportéry do Evropy, Blízkého východu nebo Afriky navzdory silné byrokracii. Pro Evropskou unii, kam směřuje až 70 % tuniského vývozu, je Tunisko prioritním partnerem v jižním Středomoří. Ze členských států EU v Tunisku působí především Itálie, Francie, Belgie nebo Německo. V roce 1995 byla mezi EU a Tuniskem uzavřena Asociační dohoda, která odstranila celní poplatky pro obchod s průmyslově vyráběnými výrobky. Jednání o smlouvě DCFTA (známá pod fr. názvem ALECA) byla pozastavená.

Strategická spolupráce mezi Českou republikou a Tuniskem je delší dobu diskutována v oblasti vodohospodářství, obranném průmyslu nebo ve zdravotnictví. S Tuniskem byly podepsány dohody o hospodářské spolupráci, o zamezení dvojího zdanění a o vzájemné ochraně investic. Bilaterální hospodářská spolupráce je od roku 2009 diskutována v rámci tzv. Smíšené komise v gesci ministerstva průmyslu a obchodu ČR. České firmy, které mají zájem o obchodování s Tuniskem, by měly vzít potaz důležitost osobního kontaktu pro zahájení spolupráce.

Navzdory svému potenciálu stojí tuniská ekonomika před hrozícím rizikem ekonomického kolapsu zejména ve veřejné sféře. Ruská agrese proti Ukrajině akcentovala strukturální problémy ekonomiky citlivé na zvýšení cen paliva a potravin, které Tunisko plošně dotuje. Země se nyní potýká s omezenými devizovými rezervami kolem 90 dnů dovozu, vysokou inflací, která na začátku roku dosahovala 10,4 %, a nedostatkem základních komodit. Během roku 2023 také musí mobilizoat zhruba 7,3 mld. EUR na splátku zahraničních a domácích finančních závazků, a to za podmínky jen málo pravděpodobné půjčky Mezinárodního měnového fondu ve výši 1,9 mld. USD a omezeného vstupu na mezinárodní trhy se státními obligacemi z důvodu negativního ratingu.

Od 25. července 2021, kdy prezident Kais Saíd vyhlásil aktivaci článku 80 tuniské ústavy posilující pravomoci prezidenta, zmrazil a následně rozpustil zvolený parlament, směřuje Tunisko zpět k centralizovanému prezidentskému režimu za faktického vyřazení politických stran a opozice. Od kritizovaného referenda o nové ústavě v červenci 2022 zastává prakticky nenapadnutelnou výkonnou moc prezident s pomocí vlády premiérky Nažly Buden, která byla prezidentem jmenovaná v říjnu 2021. V lednu 2023 byly dokončeny parlamentí volby na základě nové ústavy, doprovázené bojkotem opozice a nízkou účastí voličů (11,4 %). Příští prezidentské volby by měly proběhnout v roce 2024.